Tyto dny si lidé na jihu Čech připomínají 80 let od konce II. světové války, její vítěze i oběti. V úterý 6. května se konaly slavnosti také v Katovicích na Strakonicku, kam tehdy v roce 1945 - byla zrovna nedělní pouť - dorazila americká armáda.
/FOTO/ V těchto dnech si připomínáme významné výročí. Ve čtvrtek 8. května uplynulo 80 let od konce druhé světové války v Evropě. Co vše se v těchto posledních válečných dnech dělo na Kladně a jeho okolí? Jak lidé prožívali konec válečného teroru? Právě o tom vypovídá seriál, který pro čtenáře Kladenského deníku již před deseti lety připravil někdejší historik a kurátor sbírek Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně Karel Drvola. Přečtěte si, co prožívali obyvatelé Kladna a okolí před osmdesáti lety. Zde je čtvrtý díl. Další budou následovat.
Instituce, kterou vedl, naháněla hrůzu. Byl jedním z architektů holocaustu, vyvražďování Židů, a na svědomí tak má miliony obětí. Šéf gestapa Heinrich Müller se řadil mezi špičky nacistického Německa. Stopy po něm se ale s koncem druhé světové války ztrácejí - historici nevědí, co dělal v posledních dnech konfliktu, ani jak a kdy zemřel. Müller tak zůstává nejvýše postaveným nacistou, jehož osud je dodnes záhadou. Teorie badatelů mluví o tom, že po válce působil jako sovětský špion, nebo o tom, že zemřel ještě před pádem Berlína a omylem byl pohřben na nejméně očekávatelném místě - židovském hřbitově.
Ruský prezident Vladimir Putin navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Hlava ruského státu tak učinila poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři Francie, Německa, Británie a Polska se v sobotu vyslovili pro bezpodmínečné třicetidenní příměří mezi Kyjevem a Moskvou, které by platilo od pondělí 12. května. Kreml se zatím k takové možnosti nevyjádřil.
Byla středa 11. května 1960, blížila se půl osmá večer. V argentinské metropoli Buenos Aires zastavil v Garibaldiho ulici asi deset metrů od křižovatky vůz. Z jeho posádky vystoupil jeden muž, zvedl kapotu a začal se zabývat motorem. Třicet metrů od něj, mezi mostem a rohem Garibaldiho ulice, stálo druhé auto. Také jeho řidič vypadal, že řeší poruchu. Ale o nic takového nešlo. Chystal se únos Adolfa Eichmanna.
Ženijní bojové skupiny byly nedílnou součástí americké armády, díky nim mohlo vojsko postupovat vpřed. V květnu 1945 dorazily dvě takové skupiny i do Československa, jedna z nich si udělala velitelství v Nýřanech. Jednalo se o 1121. ženijní bojovou skupinu a v prvních poválečných dnech bylo jejím úkolem zajistit úklid Plzně.
Za války prožila Jana Dubová (nar. 1926 v Praze) utrpení Terezína i Osvětimi. S příchodem nacistů do protektorátu a jejich zvrácené ideologie rodinu postihly Norimberské zákony, trestající Židy za to, že jsou a že se vůbec narodili. V dubnu 1942 byla Jana s rodinou deportována do Terezína, odkud odjela transportem v říjnu 1944 s maminkou do Osvětimi.
Za války, po nacistické okupaci, úřady zakázaly zkušenému českobudějovickému pediatrovi MUDr. Emilu Flusserovi ordinovat, protože byl židovského původu. Přesto zachránil život malé holčičce. Ale musel tajně. Známý pediatr byl i autorem protiválečné knihy, ke které napsal předmluvu Albert Einstein.
Mezi vojáky, kteří v uniformách americké armády osvobozovali počátkem května 1945 Československo, byl také tehdy devatenáctiletý Harry Humason.
Ústeckým historikům se podařilo získat dosud neznámé dokumenty o válečné minulosti komika Felixe Holzmanna. Sloužil jako voják u nacistického námořnictva, narukovat musel jako příslušník německé národnosti.
Deset pamětnických příběhů z protektorátu Čechy a Morava představuje v Českých Budějovicích výstava s názvem Nezapomeňme 80. Lidé ji mohou vidět na venkovních panelech na Lannově třídě. Výstavu, která připomíná 80. výročí konce druhé světové války, připravila Paměť národa, což je jedna z nejrozsáhlejších sbírek vzpomínek pamětníků v Evropě. Spravuje ji nezisková organizace Post Bellum, kterou financují dárci. Řekl to ředitel jihočeské pobočky Paměti národa Tomáš Trantina.
Ještě na začátku roku 2022 málokdo věřil, že Vladimir Putin je tak neinformovaný, že by se svou špatně vyzbrojenou, prakticky nevycvičenou a mnoha chronicky defektními jevy zoufale demotivovanou armádou mohl zaútočit na Ukrajinu. Stalo se a Rusko, neschopné dobýt jediné větší město, si uřízlo největší ostudu od čečenských válek. Jak ukázala letošní přehlídka na Rudém náměstí, nikomu to zřejmě nevadí.
Roudnický sbor Českobratrské církve evangelické odhalil 8. května při příležitosti kulatého výročí konce 2. světové války pamětní desku se 21 jmény sester a bratří, kteří byli umučeni v koncentračních táborech, popraveni nebo zahynuli během náletů na sklonku války.
/VIDEO, FOTO/ Když se blížil konec války, bylo Janě Duškové sedm let. Její rodina žila v Kralupech nad Vltavou. Když na jaře roku 1945 začaly na město padat bomby, zůstali všichni uvězněni ve sklepě domu. Pak se rodina rozdělila. Aby byly děti, Jana a její bratr, v bezpečí, poslala je maminka do Mělníka. A tam zažili další nálet, 9. května, kdy už mělo být po válce.
Tisíce lidí si v den 80. výročí konce II. světové války užily ve Velichovkách den plný historie, zábavy a vzpomínek. Velkolepá slavnost nabídla bohatý program s vojenskými ukázkami, módní přehlídkou a hudbou.
Pietní slavnosti u pamětních desek obětem válek, ale i barevné lampiony, dechovka a závěrečný ohňostroj - i takovou podobu měly tradiční májové oslavy výročí konce druhé světové války v Novém Městě nad Metují.
Na volarském židovském hřbitově u pomníku Obětem pochodu smrti 95 židovských žen, který skončil 5. května 1945 ve Volarech se uskutečnil pietní akt k osmdesátému výročí od konce druhé světové války.
Návrat k normálnosti, to je podle bývalého českého prezidenta, premiéra, předsedy Poslanecké sněmovny a ODS Václava Klause šance na budoucnost Západu.
Bývalý prezident Václav Klaus nedávno vydal knihu Od Beneše po Ukrajinu, v níž se zamýšlí nad dobou, která vyústila v 2. světovou válku, i nad současným konfliktem nedaleko našich hranic. Rozhovor jsme věnovali nejen tomuto tématu, ale též politice Donalda Trumpa a „ochraně normálnosti“.
V Lannově třídě a později i na náměstí Přemysla Otakara II. byly ve čtvrtek 8. května k vidění české a sovětské vlajky. Komunistická strana Čech a Moravy pořádala akci ke konci války.
Tak to byla letos paráda. Tisíce a tisíce návštěvníků si v den připomínky 80. výročí konce II. světové války přišly užít do lázní Velichovky den plný historie, zábavy a vzpomínek. Oblíbená květnová slavnost byla letos obzvláště velkolepá a přinesla bohatý program s vojenskými ukázkami, dobovou módní přehlídkou, hudbou i nepřebernou nabídkou jídla a pití u desítek stánků s občerstvením.
Stavění barikád, odzbrojování Němců, tvrdé pouliční boje a přestřelky. Přerov se 8. května vrátil do doby před osmdesáti lety, kdy po krvavě potlačeném povstání probíhaly na Moravě poslední boje za svobodu. Do ukázek se zapojila stovka vojáků v dobových uniformách a atmosféru oslav Dne vítězství podtrhl také průjezd historických vojenských vozidel ulicemi Přerova.
Stavění barikád, odzbrojování Němců, tvrdé pouliční boje a přestřelky. Přerov se 8. května vrátil do doby před osmdesáti lety, kdy po krvavě potlačeném povstání probíhaly na Moravě poslední boje za svobodu. Do ukázek se zapojila stovka vojáků v dobových uniformách a atmosféru oslav Dne vítězství podtrhl také průjezd vojenských historických vozidel ulicemi Přerova.
Sport není jeho parketa. A fotbal (po americku soccer) už vůbec. Americký prezident Donald Trump zíral, když se zjistil, že se fotbalisté Ruska nemohou kvalifikovat na mistrovství světa, které budou v příštím roce spolupořádat USA. Vůbec nevěděl, že kvůli napadení Ukrajiny jsou už tři roky vyloučení z mezinárodních soutěží.
Běžecký závod Memoriál obětí fašismu provází každoročně oslavy konce druhé světové války v Čechticích. Současně si při této akci místní připomínají absurdní tragédii, při níž Němci ke zdi postavili šest nevinných čechtických mužů.
Tanky, děla a vojáci v dobových uniformách. Takový pohled se naskýtal 8. května návštěvníkům Masarykova náměstí v Prostějově. Připomínalo se kulaté výročí osvobození Československa. Vzpomínková akce 80. výročí osvobození s názvem Svoboda není samozřejmost nabídla zajímavý pohled do historie.
Těžko představitelé životní příběhy popisuje v Hodoníně aktuální připomínka konce druhé světové války. Jde o panelovou výstavu na Masarykově náměstí, kde lze nahlédnout do osudů lidí, jimž krvavý konflikt zcela převrátil život. Od konce války uplynulo osmdesát let.
Český europoslanec Ondřej Dostál (zvolený na kandidátce Stačilo!) ve čtvrteční rozpravě Evropského parlamentu řekl, že se v pátek v Moskvě zúčastní oslav konce druhé světové války. Dostál zpravodajce ČTK sdělil, že v Moskvě položí květiny k hrobu Neznámého vojína, ale nezúčastní se vojenské přehlídky. Dostálovu cestu do ruské metropole kritizovala česká europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) jako ostudnou a morálně odpudivou v době, kdy Rusko útočí na Ukrajinu. Představitelé většiny západních zemí se letošním oslavám v Moskvě vyhýbají kvůli ruské válce proti Ukrajině.
/FOTOGALERIE/ Osvobození Kutné Hory na konci druhé světové války znamenalo nejen konec nacistické okupace, ale také začátek nové naděje. Město vítalo vojáky, slavilo a vzpomínalo na své padlé. Prvními, kdo vstoupili do ulic města, byli příslušníci Svobodovy armády. Až poté dorazili vojáci Rudé armády, kteří se stali ústředními postavami oficiálních slavností.
Dramatický průběh měl konec druhé světové války v Zábřeze. Zatímco z jiných měst v regionu okupanti odešli nebo se vzdali prakticky bez boje, o Zábřeh se vedla několikahodinová bitva. Tyto i další momenty popisuje ve své knize Zábřeh v letech 1938 až 1945 s podtitulem Cesty za svobodou Jan Stejskal. Vystudovaný historik a zábřežský rodák ji představil ve středu 7. května v zábřežském kině Retro. Deníku při této příležitosti poskytl rozhovor o dění v Zábřeze na konci války.
Středeční stržení pomníku Vítězný rudoarmejec, který byl Havlíčkových sadech postavený jako památka na osvobození od fašismu Rudou armádou, rozproudilo mezi Tepličany vášnivou debatu zahrnující širokou škálu názorů. Deník oslovil studenta historie Kryštofa Burgera, který se válečnými událostmi zabývá i jako nadšený historik.
U příležitosti 80. výročí konce druhé světové války a osvobození jsme zalovili v našem archivu, abychom oživili vzpomínky Jindřicha Štefanidese (zemř. 2023) z Rychnova nad Kněžnou na květen 1945.
/FOTOGALERIE/ Ve čtvrtek 8. května si připomínáme osmdesáté výročí od ukončení druhé světové války, největšího válečného konfliktu v dějinách lidstva. Tuto tragédii ilustruje osud téměř zapomenutého čáslavského armádního generála Jana Satorieho, hrdiny karpatsko-dukelské operace. Autor tohoto textu znal generála osobně.
/FOTOGALERIE/ Konec druhé světové války před osmdesáti lety připomněl Mělník ve středu 7. května pietními akcemi u pomníků, výstavami, promítáním, koncertem i venkovními instalacemi. Vysoko nad hlavami chodců v centru města se nacházejí siluety mnoha vojenských letadel. Unikání instalace není jen ohlédnutím do minulosti, ale zároveň i symbolem štěstí doby bez skutečných leteckých útoků a bitev.
Desítky milionů mrtvých a zraněných. Takový byl výsledek největšího válečného konfliktu 20. století. Oběti druhé světové války přibývaly i v posledních dnech a Liberecký kraj nebyl výjimkou. V krajském městě se situace diametrálně lišila od vnitrozemí, kde lidé osvoboditele vítali. „Je třeba si uvědomit, že Liberec patřil ke Třetí říši, lidé z velké části byli Němci. Tady konec války nevítali, pro ně to byla prohra,“ osvětlil situaci historik Ivan Rous ze Severočeského muzea v Liberci.
Desítky milionů mrtvých a zraněných. Takový byl výsledek největšího válečného konfliktu 20. století. Oběti druhé světové války přibývaly i v posledních dnech a Liberecký kraj nebyl výjimkou. V krajském městě se situace diametrálně lišila od vnitrozemí, kde lidé osvoboditele vítali. „Je třeba si uvědomit, že Liberec patřil ke Třetí říši, lidé z velké části byli Němci. Tady konec války nevítali, pro ně to byla prohra,“ osvětlil situaci historik Ivan Rous ze Severočeského muzea v Liberci.
Tři tisíce obětí – a nespočet příběhů. Praha vzpomíná na květnové povstání před 80 roky. Na krvavé dny, které přinesly do ulic nadšení, odvahu, hrdinství – i tragické osudy. Pražské povstání však nejsou jen barikády a vlasovci: mělo mnoho tváří.
/FOTO/ Prakticky po celou druhou světovou válku se Děčínu válečné útrapy ve větším vyhnuly. Až v posledních dnech války, těsně před příchodem spojeneckých armád, zažil Děčín větší bojové operace. V poslední den války zde zemřelo po sovětském náletu přibližně 150 až 200 lidí.
Závěrečné boje o Olomouc propukly v neděli 6. května roku 1945, během následujících dvou dní urputných a místy krvavých střetů bylo město osvobozeno. Ve středu 9. května se Olomouc konečně svobodně nadechla.
/FOTO/ V těchto dnech si připomínáme významné výročí. Ve čtvrtek 8. května uplynulo 80 let od konce druhé světové války v Evropě. Co vše se v těchto posledních válečných dnech dělo na Kladně a jeho okolí? Jak lidé prožívali konec válečného teroru? Právě o tom vypovídá seriál, který pro čtenáře Kladenského deníku již před deseti lety připravil někdejší historik a kurátor sbírek Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně Karel Drvola. Přečtěte si, co prožívali obyvatelé Kladna a okolí před osmdesáti lety. Zde je první díl. Další budou následovat.
/FOTO, VIDEO/ Až nyní se dostává na světlo příběh rodiny Horákových z Poděbrad. Jejich počínání na konci druhé světové války lze bez rozpaků označit jako hrdinství. To bylo na rozdíl od řady jiných příběhů korunováno šťastným koncem. Co se tedy odehrálo před 80 lety v domě na Husově ulici číslo popisné 218, který i dnes nalezneme za Polabskými mlékárnami?
Podívejte se na fotografie z konce války na Karlovarsku, tedy Sudet, které byly 10. října 1938 připojeny k Velkoněmecké říši a Karlovy Vary se tak staly součástí Německa. "Tamní Němci, kterých byla naprostá většina se stali občany Říše a neměli nejmenšího důvodu někoho vítat," píše se na stránkách https://www.fofifo.wz.cz/, které se podrobně věnují této době.
Veselí nad Lužnicí si připomnělo 80. výročí osvobození. Ožily příběhy místních i záznamy z kronik, návštěvníci vzpomínkové akce Nezapomeňme 80 zhlédli i film Paměť války. Atmosféru události zachytil fotograf Roman Růžička.
Osmdesát let uplyne ve čtvrtek 8. května od konce evropské části druhé světové války, největšího konfliktu v dějinách lidstva. I poslední válečné dny na starém kontinentu byly plné událostí. Bezpodmínečnou kapitulaci nakonec zástupci Německa podepisovali rovnou dvakrát - a to na žádost jedné z vítězných mocností, Sovětského svazu. Deník přináší přehled posledních dní třetí říše, kterou se pokoušel za cenu životů milionů lidí vybudovat nacistický vůdce Adolf Hitler.
Krátce po konci druhé světové války, v květnu a červenci 1945, začal takzvaný divoký odsun německého obyvatelstva z obnoveného Československa. Provázelo ho násilí a zločiny proti lidskosti, počet obětí se odhaduje okolo dvaceti tisíc. Podle historiků podoba odsunu záležela hodně i na národnostním složení obcí a měst a tam, kde bylo obyvatelstvo více národnostně namíchané, odsunutí probíhalo méně brutálně. Příkladem byly například hornické oblasti, kde zůstali Češi i po zabrání Sudet. Do poválečného pohraničí ale často spěchali rabovací gardy a zločinci z vnitrozemí, kteří šířili teror kvůli zvrhlým choutkám i snaze zbohatnout.
Mariánské Lázně byly na konci války lazaretním městem, ve kterém se tísnily tisíce místních obyvatel, Němců evakuovaných před spojeneckým bombardováním a postupem jejich armád a nemocných vojáků. Přímo ve městě se nebojovalo, před koncem války ale spojenecké letectvo několikrát zaútočilo na nedaleké letiště ve Sklářích a železniční trať spojující Cheb s Plzní.
Osmý květen, známý jako Den vítězství, zůstává v paměti jako symbol ukončení jedné z nejničivějších kapitol moderních dějin. Kromě oslavy konce druhé světové války si tímto dnem každoročně připomínáme také všechny, kteří se konce tohoto vojenského střetu nedožili. Na to, kolik životů v průběhu největšího světového konfliktu vyhaslo, se zaměřila datová redakce Deníku.
Mír je křehká věc. Je potřeba ho chránit a bránit, řekl trutnovský místostarosta Přestože se od květnových dní roku 1945 proměnil svět k nepoznání, bolest, oběti a utrpení, které druhá světová válka způsobila, nás ovlivňují dodnes. Těmito slovy zahájil trutnovský místostarosta Tomáš Hendrych projev k 80. výročí od ukončení nejkrvavějšího konfliktu v lidských dějinách.
Úvodem bych chtěl poznamenat, že níže popsaný příběh vznikl přibližně před 55 roky. Tehdy jsme na naší ZŠ dostali doporučení, abychom vyzpovídali své rodiče, či prarodiče, jak si pamatují konec 2. Světové války. I mě toto téma zajímalo a tak jsem svého taťku několik večerů, když byl čas, zpovídal z jeho vzpomínek a vše si pilně zapisoval. Na tento soubor poznámek jsem před časem narazil ve svém „rodinném archivu“ a přepsal ho do této podoby.
Na jedné ze dvou budov na náměstí T. G. Masaryka v Moravském Krumlově, které přežily intenzivní bombardování v závěru druhé světové války, je nově pamětní deska. Připomíná tragické události 7. a 8. května způsobené Rudou armádou. Bomby tehdy zničily zhruba tři čtvrtiny domů, připomněl starosta a senátor Tomáš Třetina.
