O životě v Pásmu Gazy se dnes lidé dozvídají pouze z tamních médií nebo od samotných místních obyvatel. Jedním z Palestinců, kteří dokumentují dny v oblasti zmítané válkou, je také dvacetiletý Mosab al-Trtori. Svými videi si získal fanoušky po celém světě. Kontaktovali ho také reportéři ze stanice BBC, aby s ním udělali exkluzivní rozhovor.
/FOTO, VIDEO/ 150. narozeniny automobilového konstruktéra Ferdinanda Porsche oslavili příznivci aut stejnojmenné značky v sobotu 6. září přímo v jeho rodišti ve Vratislavicích nad Nisou.
Izraelská armáda povolává kvůli plánovanému dobytí města Gazy další desetitisíce záložníků. Někteří z nich ale s takovým vedením války nesouhlasí, ohrožuje podle nich izraelské rukojmí a překračuje morální hranice. Odmítání kroků izraelské vlády roste i mezi profesionálními vojáky. Premiér země Benjamin Netanjahu je ale neústupný a operace u největší obydlené oblasti v Pásmu Gazy dále pokračují.
Ferdinand Porsche právem patří mezi nejslavnější postavy automobilového průmyslu, dnes je podobnou legendou jako Ettore Bugatti nebo Enzo Ferrari. Konstruktér, který se narodil před 150 lety v severočeských Vratislavicích nad Nisou, stál za vznikem řady přelomových konstrukcí včetně populárního Volkswagenu Brouk. Porscheho jméno je však dnes známé hlavně díky továrně, kterou založil jeho syn Ferry a jež vyrábí luxusní sportovní vozy.
Před sto deseti lety se narodil budoucí letec – palubní radiotelegrafista a radarový operátor, příslušník 311. čs. bombardovací peruti Miroslav Vild. Patřil k nejodvážnějším a nejzasloužilejším československým letcům druhé světové války. Po okupaci odešel do zahraničí a přes Francii a severní Afriku se dostal do Británie, kde vstoupil do RAF.
Izrael údajně mířil na kameru hnutí Hamás. Dvojitý úder však zabil nejméně dvacet lidí, z toho pět novinářů. Další zpráva, která nedávno otřásla světem. Ofenziva v Gaze má stále více civilních obětí. OSN označila město za oblast hladomoru. Jsou vyhublé děti na pokraji smrti skutečností, nebo jen propagandou teroristů? A je pravda, že zemřelo už více než padesát tisíc civilistů, nebo jde o smyšlená čísla? V závěrečném díle aktuální série projektu Černá a bílá představujeme tradičně výsledky ankety a názory čtenářů.
V pondělí 28. srpna 1995 přistálo mezi stánky na otevřeném sarajevském tržišti Markale pět dělostřeleckých granátů. Jejich exploze zabila 38 lidí a dalších 85 lidí bylo zraněno. Stalo se tak zhruba půl roku poté, co minometná střela zavraždila na stejném tržišti 68 lidí a zranila dalších více než 200. „A dost,“ řekli vůdci NATO a jednotek UNPROFOR, pověřených ochranou „bezpečných oblastí“ pro uprchlíky. O dva dny později začala operace Rozhodná síla.
Další díl této série Příběhů zla Jiřího Nováčka přibližuje osudy jednotlivých členů početné rodiny Kazarů. Osm let ukrývala dva syny, kteří zběhli z vojny. Žalář neminul většinu z nich.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že vyhlásí Rusku velmi vážnou ekonomickou válku, pokud Moskva nepřistoupí na příměří v konfliktu na Ukrajině. Ve středu už Spojené státy uvalily padesátiprocentní cla na indické zboží jako trest za nákup ruské ropy. Kreml zatím odmítá mírový summit s prezidentem Volodymyrem Zelenským a pokračuje v útocích na ukrajinskou infrastrukturu i v postupu na východě napadené země.
Při izraelském útoku na Násirovou nemocnici v jižní Gaze zemřelo mimo jiné pět palestinských novinářů. Zahraniční média popsala, že často dokumentovali humanitární krizi na místě a byli své práci naplno oddaní. Jejich příběhy přinesl například web The Guardian.
Rusko ovládá většinu ukrajinské Doněcké oblasti a postupuje dál. Tamní obyvatelé se každý den bojí útoků dronů a zničení svých domovů. Evakuace se dějí pod palbou a pro mnohé je to poslední šance odejít. Jiní však zůstávají a s hořkostí mluví o tom, že boj o Donbas nikdy nevzdají. Jejich příběhy přinesli reportéři BBC.
Zubní lékaři nebo třeba gynekologové. V Česku působí asi sedm set ukrajinských lékařů a přibližně šestnáct set dalších lidí na pozicích sestřiček, porodních asistentek či třeba sanitářů. Utekli před válkou a krůček po krůčku tu začínali nový život, včetně profesního. Spolupráci s Čechy si většinou pochvalují a kupříkladu lázeňství by se bez nich ocitlo ve velkých problémech. Informace o Ukrajincích v českém zdravotnictví Deník.cz přináší v dalším díle seriálu Za všechno (ne)můžou Ukrajinci.
Na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích se letos mezi moderními stroji a zemědělskou technikou objevila i skutečná rarita – osel poitouský, největší plemeno domácího osla na světě. Do Budějovic jej přivezli ze Zoochovu Kružberk.
Výstava nazvaná Válka v Ukrajině zahájila brněnský festival Brno buď láska. Festival má podpořit Ukrajinu vzdorující ruské agresi a přispět k většímu porozumění a lepšímu soužití Čechů a Ukrajinců žijících v Brně. Situaci v napadené zemi dlouhodobě zaznamenává brněnská fotografka Majda Slámová, autorka vystavených snímků.
Zničením města Gaza v pátek pohrozil izraelský ministr obrany Jisrael Kac, pokud hnutí Hamás nesloží zbraně, nepropustí všechny izraelské rukojmí zadržované v Pásmu Gazy a nepřistoupí na izraelské podmínky ukončení konfliktu trvajícího od října 2023, píše agentura AFP. Izraelská armáda ve středu oznámila, že ovládá některé okrajové části města, jehož dobytí a obsazení schválil začátkem srpna izraelský bezpečnostní kabinet.
Je svět blíž mírovému urovnání války na Ukrajině? A jak by mělo vypadat, aby nebylo pro Kyjev ponižující, pro Evropu nestabilní a pro Kreml vítězné? O tom jsem hovořila s ministrem zahraničních věcí Janem Lipavským (nestraník za ODS).
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil zahájit okamžitě jednání o propuštění rukojmích a o ukončení války v Pásmu Gazy. Píší to dnes agentury Reuters a AFP. Jedná se zřejmě o reakci na návrh dohody o příměří, se kterým souhlasilo teroristické hnutí Hamás v pondělí. Tento návrh však počítá s propuštěním jen části rukojmích a s přerušením bojů na 60 dní.
Před osmdesáti lety, 21. srpna 1945, ovládli centrum Prahy vojáci. Nikoli okupanti z armád zemí Varšavské smlouvy; ti dorazili na den přesně po 24 letech: v roce 1968. V pětačtyřicátém však nikdo nezatínal pěsti. Naopak; lidé jásali a provolávali slávu. Praze se představili českoslovenští letci, kteří dorazili z Velké Británie. Provázela to obrovské euforie. Nicméně – přestože tehdejší atmosféra byla plná nadějí a kypěla nadšením, budoucnost přinesla mnohým z těchto hrdinů nečekané perzekuce.
Americký prezident Donald Trump zesílil tlak na Ukrajinu, aby přistoupila na ruské podmínky k ukončení války. Krátce před pondělním jednáním v Bílém domě napsal, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj může konflikt ukončit téměř okamžitě. Pro Zelenského to ale znamená buď bolestivé ústupky, nebo ztrátu americké podpory. Vzdát se Krymu, jak naznačoval Trump, přitom Ukrajina z právního hlediska ani nemůže. „Znamenalo by to, že ukrajinské hranice a mezinárodní právo neplatí,“ upozornil politolog Jan Šír z Karlovy univerzity - jeden z odborníků, které Deník oslovil, aby okomentovali, v jaké situaci se před dalším jednáním Ukrajina nachází.
Je to jedno z nejproslulejších krveprolití nejen francouzských, ale i světových dějin. Masakr na den svatého Bartoloměje, zvaný též Bartolomějská noc, se odehrál v Paříži nad ránem 24. srpna 1572 a vyústil ve vraždění po celé zemi. O život přišly tisíce hugenotů, tedy francouzských protestantů. Všechno zosnovala králova matka Kateřina Medicejská, původně však chtěla zabít pouze jednoho muže.
Donald Trump, znovuzvolený americký prezident, se stal klíčovým hráčem v ukrajinské krizi, přičemž jeho rozhodnutí mohou mít pro Kyjev dalekosáhlé důsledky. Navzdory očekáváním, že USA přitlačí Rusko k ukončení konfliktu, Trumpova politika může Ukrajině přinést osm zásadních bezpečnostních a hospodářských výzev. Tato situace vyvolává otázky ohledně budoucnosti ukrajinské suverenity a stability v regionu.
Plánované rusko-americké rozhovory v aljašském Anchorage přinášejí naději na zastavení konfliktu na Ukrajině, který trvá již tři a půl roku. Válka, jež si vyžádala stovky tisíc obětí a způsobila bilionové škody, se stala nejkrvavějším konfliktem v Evropě od roku 1945. Deník před možná klíčovým jednáním o podmínkách míru připomíná kontext sporu a shrnutí situace.
Dva lidé byli v pátek zraněni při střelbě před mešitou ve městě Örebro v centrálním Švédsku. Informovala o tom podle agentury Reuters švédská policie. Ta incident klasifikuje jako pokus o vraždu a má podezření na válku mezi gangy.
Pelíšky a válčící otcové rodin, peklo u Roseových i soukromá válka Toma Hankse, pardon - pana Wilsona. Víkendová obrazovka nabízí války všeho druhu, nudit se nejspíš nebudeme. Na uklidnění je tu pak francouzská romance s velkým R, jíž vládne nesmrtelná Angelika a muž jejího srdce, hrabě de Peyrac. Pro cyniky, kteří romance nemusí, bude ideální dánská komedie mezi kuřaty. Tady jsou naše tipy na víkend.
V druhém roce první světové války začala mezi státy Dohody a Tureckem bitva o poloostrov Gallipoli s cílem ovládnout strategicky důležitý průliv Dardanely. Dohoda v této bitvě utrpěla během jara 1915 těžké ztráty. Poslední velký útok na Gallipoli začal v noci na 6. srpna 1915. Ve čtvrtek 12. srpna pak prý přišla jedna z nejtajemnějších událostí celé války - jedna britská rota zmizela.
Nedělní izraelský úder nedaleko nemocnice Šífa ve městě Gaza zabil pět novinářů katarské televize Al-Džazíra, včetně prominentního reportéra Anase Šarífa, informovala televize.
Izraelská vláda čelí rostoucímu tlaku kvůli své vojenské strategii v Gaze, která vyvolává protesty doma i kritiku ze zahraničí. Zatímco premiér Netanjahu prosazuje „totální vítězství“ nad Hamásem, veřejnost a rodiny rukojmích volají po vyjednávání a ukončení konfliktu. Mezinárodní organizace varují před humanitární krizí, zatímco Spojené státy zvažují pozastavení dodávek zbraní.
Nízké ceny, pohostinnost místních, horská turistika a čisté moře. Balkán v čele s Albánií láká čím dál víc Čechů. Není ale radno vyrážet bez přípravy. V Albánii může turisty zaskočit třeba jiný význam gest, přísnost dopravních pravidel i neexistující horská služba. V Černé Hoře a v Srbsku hrozí pokuty za nesplnění přihlašovací povinnosti, v Bosně varují značky před minami a v celém regionu se nevyplácí otevírat citlivá témata spojená s válkou. Co všechno před cestou vědět, shrnuje Deník v devátém díle letního seriálu Na co si dát pozor na dovolené.
V libereckém parku došlo k rozsáhlému vandalismu, který způsobil škody na historických památkách a veřejném majetku. Poškozeny byly sochy, pamětní desky i mobiliář, přičemž odhadovaná škoda činí až 200 tisíc korun. Město nyní hledá viníky a zvažuje zvýšení bezpečnostních opatření.
Izraelský bezpečnostní kabinet dnes nad ránem schválil převzetí vojenské kontroly nad městem Gaza, uvedl v prohlášení úřad premiéra Benjamina Netanjahua. Na obsazení celého Pásma Gazy, které měl v plánu Netanjahu, se kabinet neshodl, informovala agentura AP, podle níž je okupace města další eskalací ve 22 měsíců trvající izraelské ofenzivě rozpoutané po teroristickém útoku hnutí Hamás na jihu Izraele.
Po vítězství v Evropě splnil Stalin slib, který dal západním Spojencům a vyhlásil válku Japonsku. Ihned poté zaútočilo na japonské okupační jednotky v severovýchodní Číně jeden a půl milionu vojáků Rudé armády. Japonské císařství začalo počítat poslední dny do kapitulace.
Pevnostní příkop v Terezíně opět zaplaví voda z Ohře. I letos se tam budou konat Pirátské války, každoročně si je nenechají ujít stovky lidí. Historické kulisy, dechberoucí atmosféra, nezapomenutelná podívaná, to vše už v sobotu 9. srpna.
Od prvního vzletu F-15 Eagle uplynulo už více než půl století, přesto tento letoun nadále patří k nejrespektovanějším stíhačkám na světě. Své kvality prokázal v mnoha konfliktech, aniž by kdy utrpěl ztrátu ve vzdušném boji, což z něj činí válečnou legendu. A nové varianty dále vznikají.
Když v pevnostním areálu u Slavonic zazní salva z předválečného bunkru, stojí to rok od roku více peněz. Ještě vloni byla slepá patrona používaná při akci Přepadení řopíků 1938 k mání za dvacet korun, dnes už se kupuje za 25 korun. Ale výsledek stojí za to!
Nemocniční pokoj měla zaplněný papírovými skládačkami, jejichž vzorem byli jeřábi, ptáci vznešené podoby. A vznešené je i poselství, které japonská dívka před mnoha desítkami let předala světu. Dnes má mimo jiné podobu projektu, který vznikl pro OSN - Projekt papírových mírových jeřábů.
/Od zvláštního zpravodaje v Polsku a Rusku/ Dovolená v Gdaňsku a na východ od něj je dovolená na hranici s Ruskem. Z dřívějšího klidného sousedství se kvůli ruské agresi proti Ukrajině a nepřátelství vůči Západu stala bezpečnostní hrozba. A okamžiky nejistoty a strachu zažil na vlastní kůži i zvláštní zpravodaj Deníku Luboš Palata.
Památné místo na zalesněném návrší nad obcí Veselíčko, které je vůbec největším pohřebištěm obětí napoleonských válek na Přerovsku, čeká obnova. Oběti válek ze tří armád dodnes připomínají dřevěné kříže v lese a památník, u kterého se konají pietní akce.
Lékařskou profesi si Albina Matyusha vybrala už v osmé třídě na základní škole v Poltavě na východě Ukrajiny. Po vystudování univerzity začala pracovat ve venkovské nemocnici a poté se z ní stal endokrinolog. V rodném městě by pravděpodobně pracovala doteď, nebýt ruské invaze. Měsíc po vypuknutí války odešla s rodinou do Česka a po složení lékařských zkoušek začala v Havířově pracovat jako internistka, tedy doktor atestovaný v oboru vnitřní lékařství.
/FOTO, VIDEO/ Zástupci pražského magistrátu a dopravního podniku hlavního města (DPP) dnes darovali ukrajinskému městu Černivci 15 vyřazených autobusů SOR NB 12. Mají napomoci zvládnout množství nových obyvatel, kteří do města na jihozápadě Ukrajiny přišli v důsledku ruské invaze. Autobusy dnes vyjely s ukrajinskými řidiči na cestu do válkou zasažené země. Dopravní podnik podle svého vedoucího komunikace Daniela Šabíka od napadení země Ruskem i s dnešním předáním na Ukrajinu poslal 71 vozidel.
Boje na Ukrajině se v posledních týdnech zintenzivnily a vstoupily do nové fáze. Z opotřebovávací války se opět stala válka pohyblivá. Ruská armáda postupně obkličuje Pokrovsk a postupuje i v dalších směrech. Deník proto přináší rozsáhlou analýzu situace na frontě a kolem ní.
/Od zvláštního zpravodaje v Polsku/ Poláci oslavují osmdesát let od získání západní části země a s hrdostí si připomínají, jak dokázali městům po Němcích, která byla po válce v rozvalinách, vrátit bývalou krásu. V Gdaňsku se o tom můžete přesvědčit na vlastní oči.
Byl čtvrtek 2. srpna 1990. Kolem 2:00 místního času překročily hranice Kuvajtu, malé země bohaté na ropu, vojska jeho podstatně většího a silnějšího souseda, Iráku pod vedením Saddáma Husajna. Ty kuvajtské obranné síly, které nebyly při útoku zcela zničeny, ustoupily do Saúdské Arábie. Do stejné země uprchl také kuvajtský emír, jeho rodina a další vládní představitelé.
Před 45 lety zemřel v Moskvě v zapomnění 80letý sovětský maršál Filipp Ivanovič Golikov, jehož životní osudy se několikrát zvláštním způsobem proťaly s Čechoslováky. V roce 1918 bojoval na Urale proti československým legiím, před napadením Sovětského svazu Německem v roce 1941 vyhodnocoval v roli šéfa zpravodajců zprávy českého odboje a v březnu 1943 osobně uvítal u Charkova 1. československý prapor.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zkrátí padesátidenní lhůtu, kterou dal dříve Rusku k ukončení války proti Ukrajině, a to na deset nebo dvanáct dní od pondělí. Nový termín prý formálně oznámí v nejbližší době. Informovala o tom stanice Sky News nebo agentury Reuters a AFP. Šéf Bílého domu se tak vyjádřil na setkání s britským premiérem Keirem Starmerem ve Skotsku. Prezident USA také podle agentury AP a serveru The Independent uvedl, že už nemá tolik zájem mluvit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Kyjev Trumpovi poděkoval, bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv uvedl, že šéf Bílého domu hraje s Ruskem hru na ultimáta.
OSN a další mezinárodní organizace v neděli v Pásmu Gazy vyzvedly a distribuovaly potravinovou pomoc z více než 120 kamionů, informoval v pondělí úřad izraelského ministerstva obrany pro palestinské civilní záležitosti COGAT. Z Pásma Gazy jsou mezitím hlášena další úmrtí v důsledku hladu. Šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus minulý týden situaci popsal jako „masové hladovění způsobené člověkem“.
Dokončen byl na podzim 1938, ale sportovcům začal sloužit až od 27. července 1945. Během války sloužil atletický stadion v Ostravě - Vítkovicích jako tábořiště a výcvikový prostor německé okupační armádě a v neposlední řadě sportoviště německého klubu.
Američtí vojáci 6. května roku 1945 přinesli do Sušice svobodu a získali si i srdce mnohých děvčat. Patřila k nim devatenáctiletá Sylva Trnková, jejíž půvab učaroval americkému seržantovi Georgi Saleskému z Massachusetts. Příběh jejich dcery, zaznamenaný v dubnu letošního roku, dnes uvádíme v seriálu Paměti národa.
Před 80 lety, ve čtvrtek 26. července 1945, vydali prezident Spojených států amerických Harry S. Truman, premiér Spojeného království Winston Churchill a prezident Číny Čankajšek v Postupimi ultimátum, jímž vyzvali Japonsko ke kapitulaci, nechce-li čelit okamžitému a naprostému zničení. Japonsko ho nepřijalo, což vedlo ke svržení dvou atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki. Mezi Japonci se přitom dodnes traduje, že k odmítnutí ultimáta došlo vlastně jen nedorozuměním.
Do konce války zbývaly jen dny, jenomže blok 66 byl najednou prázdný. Po všem tom úsilí byly děti pryč a Kalina se rozhodl k naprosto zoufalému pokusu. Nemohl vyjít. Zhruba tisícovka ´jeho´ kluků stála na bráně, seřazená a připravená vyrazit na pochod smrti.
/ANALÝZA/ Největší protesty od počátku ruské války ukazují, že přes válečný stav zůstala Ukrajina demokratickou zemí. Demonstrace a tlak Západu zřejmě udrží nezávislé vyšetřování korupce. Deník přibližuje tamní dění v nejdůležitějších otázkách a odpovědích.
