Kreativ

ŠTÍTEK: válka

V Katovicích si připomněli 80 let od konce války a popraveného kněze Josefa Jílka. Foto: Se souhlasem Miroslava Čapka

Katovičtí vzpomínali na popraveného kněze Josefa Jílka

Tyto dny si lidé na jihu Čech připomínají 80 let od konce II. světové války, její vítěze i oběti. V úterý 6. května se konaly slavnosti také v Katovicích na Strakonicku, kam tehdy v roce 1945 - byla zrovna nedělní pouť - dorazila americká armáda.

Jednotka povstalců z Lánské obory vyzbrojená loveckými puškami a dvojicí pancéřových pěstí.

Poslední dny války: Při obraně muničního skladu byl těžce zraněn František Kloz

/FOTO/ V těchto dnech si připomínáme významné výročí. Ve čtvrtek 8. května uplynulo 80 let od konce druhé světové války v Evropě. Co vše se v těchto posledních válečných dnech dělo na Kladně a jeho okolí? Jak lidé prožívali konec válečného teroru? Právě o tom vypovídá seriál, který pro čtenáře Kladenského deníku již před deseti lety připravil někdejší historik a kurátor sbírek Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně Karel Drvola. Přečtěte si, co prožívali obyvatelé Kladna a okolí před osmdesáti lety. Zde je čtvrtý díl. Další budou následovat.

Šéf gestapa Heinrich Müller. Jeho poválečný osud je dodnes záhadou

Záhadné zmizení šéfa gestapa. Vraha Židů možná pohřbili na židovském hřbitově

Instituce, kterou vedl, naháněla hrůzu. Byl jedním z architektů holocaustu, vyvražďování Židů, a na svědomí tak má miliony obětí. Šéf gestapa Heinrich Müller se řadil mezi špičky nacistického Německa. Stopy po něm se ale s koncem druhé světové války ztrácejí - historici nevědí, co dělal v posledních dnech konfliktu, ani jak a kdy zemřel. Müller tak zůstává nejvýše postaveným nacistou, jehož osud je dodnes záhadou. Teorie badatelů mluví o tom, že po válce působil jako sovětský špion, nebo o tom, že zemřel ještě před pádem Berlína a omylem byl pohřben na nejméně očekávatelném místě - židovském hřbitově.

Ruský prezident Vladimir Putin

Putin navrhl Ukrajině přímá jednání. Jsme na ně připraveni, reagoval Zelenskyj

Ruský prezident Vladimir Putin navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Hlava ruského státu tak učinila poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři Francie, Německa, Británie a Polska se v sobotu vyslovili pro bezpodmínečné třicetidenní příměří mezi Kyjevem a Moskvou, které by platilo od pondělí 12. května. Kreml se zatím k takové možnosti nevyjádřil. 

Adolf Eichmann na slyšení o prodloužení své vazby v roce 1961

Oči mu lezly z důlků, popsal agent. Před 65 lety dostali Izraelci Eichmanna

Byla středa 11. května 1960, blížila se půl osmá večer. V argentinské metropoli Buenos Aires zastavil v Garibaldiho ulici asi deset metrů od křižovatky vůz. Z jeho posádky vystoupil jeden muž, zvedl kapotu a začal se zabývat motorem. Třicet metrů od něj, mezi mostem a rohem Garibaldiho ulice, stálo druhé auto. Také jeho řidič vypadal, že řeší poruchu. Ale o nic takového nešlo. Chystal se únos Adolfa Eichmanna.

Nástup velitelské roty 1121. ženijní bojové skupiny před budovou sokolovny v Nýřanech 21. 6. 1945.

Američtí ženisté po válce uklízeli Plzeň, velitelství měli v Nýřanech

Ženijní bojové skupiny byly nedílnou součástí americké armády, díky nim mohlo vojsko postupovat vpřed. V květnu 1945 dorazily dvě takové skupiny i do Československa, jedna z nich si udělala velitelství v Nýřanech. Jednalo se o 1121. ženijní bojovou skupinu a v prvních poválečných dnech bylo jejím úkolem zajistit úklid Plzně.

Jana Dubová (98) přežila hrůzy Terezína i Osvětimi. Letos 28. ledna se zúčastnila s dalšími pamětníky a jejich potomky vzpomínkového setkání na Pražském hradě u příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Na snímku s 

Život nám nezachránil Bůh, tvrdí pamětnice holocaustu Jana Dubová

Za války prožila Jana Dubová (nar. 1926 v Praze) utrpení Terezína i Osvětimi. S příchodem nacistů do protektorátu a jejich zvrácené ideologie rodinu postihly Norimberské zákony, trestající Židy za to, že jsou a že se vůbec narodili. V dubnu 1942 byla Jana s rodinou deportována do Terezína, odkud odjela transportem v říjnu 1944 s maminkou do Osvětimi.

Marie Štěchová, vdaná Čermáková, které za války zachránil život MUDr. Emil Flusser, oslavila 1. března 2025 devadesáté narozeniny. Na snímku Marie Štěchová v šesti letech.

Nemocnou holčičku z Dynína zachránil za války tajně židovský lékař

Za války, po nacistické okupaci, úřady zakázaly zkušenému českobudějovickému pediatrovi MUDr. Emilu Flusserovi ordinovat, protože byl židovského původu. Přesto zachránil život malé holčičce. Ale musel tajně. Známý pediatr byl i autorem protiválečné knihy, ke které napsal předmluvu Albert Einstein.

Deset pamětnických příběhů z protektorátu Čechy a Morava představuje v Českých Budějovicích výstava s názvem Nezapomeňme 80.

Venkovní výstava v Budějovicích připomíná konec druhé světové války

Deset pamětnických příběhů z protektorátu Čechy a Morava představuje v Českých Budějovicích výstava s názvem Nezapomeňme 80. Lidé ji mohou vidět na venkovních panelech na Lannově třídě. Výstavu, která připomíná 80. výročí konce druhé světové války, připravila Paměť národa, což je jedna z nejrozsáhlejších sbírek vzpomínek pamětníků v Evropě. Spravuje ji nezisková organizace Post Bellum, kterou financují dárci. Řekl to ředitel jihočeské pobočky Paměti národa Tomáš Trantina.

Vojenská přehlídka ke Dni vítězství, Moskva 9. května 2025

Průvod cynismu. Přehlídka na Rudém náměstí potvrdila navoněnou bídu ruské armády

Ještě na začátku roku 2022 málokdo věřil, že Vladimir Putin je tak neinformovaný, že by se svou špatně vyzbrojenou, prakticky nevycvičenou a mnoha chronicky defektními jevy zoufale demotivovanou armádou mohl zaútočit na Ukrajinu. Stalo se a Rusko, neschopné dobýt jediné větší město, si uřízlo největší ostudu od čečenských válek. Jak ukázala letošní přehlídka na Rudém náměstí, nikomu to zřejmě nevadí.

Roudnický sbor Českobratrské církve evangelické odhalil 8. května pamětní desku.

Vzpomínka na oběti války: V Roudnici odhalili novou pamětní desku

Roudnický sbor Českobratrské církve evangelické odhalil 8. května při příležitosti kulatého výročí konce 2. světové války pamětní desku se 21 jmény sester a bratří, kteří byli umučeni v koncentračních táborech, popraveni nebo zahynuli během náletů na sklonku války.

V mělnickém archivu se na jeden den uskutečnila výstava archiválií z období 2 světové války. Zavítala tam i Jana Dušková.

Osmdesát let od konce války: První den míru na Mělník padaly ruské bomby

/VIDEO, FOTO/ Když se blížil konec války, bylo Janě Duškové sedm let. Její rodina žila v Kralupech nad Vltavou. Když na jaře roku 1945 začaly na město padat bomby, zůstali všichni uvězněni ve sklepě domu. Pak se rodina rozdělila. Aby byly děti, Jana a její bratr, v bezpečí, poslala je maminka do Mělníka. A tam zažili další nálet, 9. května, kdy už mělo být po válce.

Pietní akt na volarském židovském hřbitově.

Volarští vzpomněli na oběti války i pochodu smrti

Na volarském židovském hřbitově u pomníku Obětem pochodu smrti 95 židovských žen, který skončil 5. května 1945 ve Volarech se uskutečnil pietní akt k osmdesátému výročí od konce druhé světové války.

Oblíbená Mise Velichovky byla letos obzvláště velkolepá a přinesla bohatý program s vojenskými ukázkami i nepřebernou nabídkou jídla a pití.

VIDEO: Velichovky v obležení! Tisíce lidí si v lázních připomněly konec války

Tak to byla letos paráda. Tisíce a tisíce návštěvníků si v den připomínky 80. výročí konce II. světové války přišly užít do lázní Velichovky den plný historie, zábavy a vzpomínek. Oblíbená květnová slavnost byla letos obzvláště velkolepá a přinesla bohatý program s vojenskými ukázkami, dobovou módní přehlídkou, hudbou i nepřebernou nabídkou jídla a pití u desítek stánků s občerstvením.

Přerov si ve čtvrtek připomněl 80. výročí konce druhé světové války bohatým programem, 8. května 2025.

Přestřelky i obrněnci v ulicích. Na Hané si konec války připomněli velkolepě

Stavění barikád, odzbrojování Němců, tvrdé pouliční boje a přestřelky. Přerov se 8. května vrátil do doby před osmdesáti lety, kdy po krvavě potlačeném povstání probíhaly na Moravě poslední boje za svobodu. Do ukázek se zapojila stovka vojáků v dobových uniformách a atmosféru oslav Dne vítězství podtrhl také průjezd historických vojenských vozidel ulicemi Přerova.

Přerov si ve čtvrtek připomněl 80. výročí konce druhé světové války bohatým programem, 8. května 2025.

Barikády, střelba, obrněnci v ulicích. Přerov na konec války vzpomínal velkolepě

Stavění barikád, odzbrojování Němců, tvrdé pouliční boje a přestřelky. Přerov se 8. května vrátil do doby před osmdesáti lety, kdy po krvavě potlačeném povstání probíhaly na Moravě poslední boje za svobodu. Do ukázek se zapojila stovka vojáků v dobových uniformách a atmosféru oslav Dne vítězství podtrhl také průjezd vojenských historických vozidel ulicemi Přerova.

Americký prezident Donald Trump

Neználek Trump. Prezident nevěděl o vyřazení Ruska. MS? Motivace ukončit válku

Sport není jeho parketa. A fotbal (po americku soccer) už vůbec. Americký prezident Donald Trump zíral, když se zjistil, že se fotbalisté Ruska nemohou kvalifikovat na mistrovství světa, které budou v příštím roce spolupořádat USA. Vůbec nevěděl, že kvůli napadení Ukrajiny jsou už tři roky vyloučení z mezinárodních soutěží.

Svoboda není samozřejmost, akce k 80. výročí osvobození na náměstí T. G. Masaryka v Prostějově. 8. května 2025

Bramboračka a koncert zdarma. V Prostějově se slavilo výročí osvobození

Tanky, děla a vojáci v dobových uniformách. Takový pohled se naskýtal 8. května návštěvníkům Masarykova náměstí v Prostějově. Připomínalo se kulaté výročí osvobození Československa. Vzpomínková akce 80. výročí osvobození s názvem Svoboda není samozřejmost nabídla zajímavý pohled do historie.

Expert na zdravotní právo Ondřej Dostál

Oslav v Moskvě se zúčastní pět europoslanců. Jede tam i Ondřej Dostál

Český europoslanec Ondřej Dostál (zvolený na kandidátce Stačilo!) ve čtvrteční rozpravě Evropského parlamentu řekl, že se v pátek v Moskvě zúčastní oslav konce druhé světové války. Dostál zpravodajce ČTK sdělil, že v Moskvě položí květiny k hrobu Neznámého vojína, ale nezúčastní se vojenské přehlídky. Dostálovu cestu do ruské metropole kritizovala česká europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) jako ostudnou a morálně odpudivou v době, kdy Rusko útočí na Ukrajinu. Představitelé většiny západních zemí se letošním oslavám v Moskvě vyhýbají kvůli ruské válce proti Ukrajině.

Uvítání vojáků Svobodovy armády na Palackého náměstí v Kutné Hoře.

Historické snímky připomínají květnové nadšení z konce války v Kutné Hoře

/FOTOGALERIE/ Osvobození Kutné Hory na konci druhé světové války znamenalo nejen konec nacistické okupace, ale také začátek nové naděje. Město vítalo vojáky, slavilo a vzpomínalo na své padlé. Prvními, kdo vstoupili do ulic města, byli příslušníci Svobodovy armády. Až poté dorazili vojáci Rudé armády, kteří se stali ústředními postavami oficiálních slavností.

Jan Stejskal se svou knihou.

Osvobození? O Zábřeh se bojovalo, mrtvých byly desítky

Dramatický průběh měl konec druhé světové války v Zábřeze. Zatímco z jiných měst v regionu okupanti odešli nebo se vzdali prakticky bez boje, o Zábřeh se vedla několikahodinová bitva. Tyto i další momenty popisuje ve své knize Zábřeh v letech 1938 až 1945 s podtitulem Cesty za svobodou Jan Stejskal. Vystudovaný historik a zábřežský rodák ji představil ve středu 7. května v zábřežském kině Retro. Deníku při této příležitosti poskytl rozhovor o dění v Zábřeze na konci války.

Pomník rudoarmejce v Teplicích po odstranění stržené sochy ac

Student historie vysvětluje, proč teplický rudoarmějec některé občany štval

Středeční stržení pomníku Vítězný rudoarmejec, který byl Havlíčkových sadech postavený jako památka na osvobození od fašismu Rudou armádou, rozproudilo mezi Tepličany vášnivou debatu zahrnující širokou škálu názorů. Deník oslovil studenta historie Kryštofa Burgera, který se válečnými událostmi zabývá i jako nadšený historik.

Generál Jan Satorie z Čáslavi je hrdinou karpatsko-dukelské operace.

Zapomenutý hrdina z Čáslavi. Generál Jan Satorie prošel dvěma světovými válkami

/FOTOGALERIE/ Ve čtvrtek 8. května si připomínáme osmdesáté výročí od ukončení druhé světové války, největšího válečného konfliktu v dějinách lidstva. Tuto tragédii ilustruje osud téměř zapomenutého čáslavského armádního generála Jana Satorieho, hrdiny karpatsko-dukelské operace. Autor tohoto textu znal generála osobně.

Osmdesát let od konce druhé světové války připomíná v Mělníku i venkovní instalace siluet vojenských letadel.

Osmdesát let od konce války připomínají siluety vojenských letadel nad Mělníkem

/FOTOGALERIE/ Konec druhé světové války před osmdesáti lety připomněl Mělník ve středu 7. května pietními akcemi u pomníků, výstavami, promítáním, koncertem i venkovními instalacemi. Vysoko nad hlavami chodců v centru města se nacházejí siluety mnoha vojenských letadel. Unikání instalace není jen ohlédnutím do minulosti, ale zároveň i symbolem štěstí doby bez skutečných leteckých útoků a bitev.

Ve Frýdlantu byla 9. května uspořádána tryzna za padlé a umučené ve druhé světové válce.

Od druhé světové války letos uplynulo 80 let. Její konec na severu byl krvavý

Desítky milionů mrtvých a zraněných. Takový byl výsledek největšího válečného konfliktu 20. století. Oběti druhé světové války přibývaly i v posledních dnech a Liberecký kraj nebyl výjimkou. V krajském městě se situace diametrálně lišila od vnitrozemí, kde lidé osvoboditele vítali. „Je třeba si uvědomit, že Liberec patřil ke Třetí říši, lidé z velké části byli Němci. Tady konec války nevítali, pro ně to byla prohra,“ osvětlil situaci historik Ivan Rous ze Severočeského muzea v Liberci.

Příjezd Rudé armády do České Lípy.

Od druhé světové války letos uplynulo 80 let. Její konec na severu byl krvavý

Desítky milionů mrtvých a zraněných. Takový byl výsledek největšího válečného konfliktu 20. století. Oběti druhé světové války přibývaly i v posledních dnech a Liberecký kraj nebyl výjimkou. V krajském městě se situace diametrálně lišila od vnitrozemí, kde lidé osvoboditele vítali. „Je třeba si uvědomit, že Liberec patřil ke Třetí říši, lidé z velké části byli Němci. Tady konec války nevítali, pro ně to byla prohra,“ osvětlil situaci historik Ivan Rous ze Severočeského muzea v Liberci.

Dav kladenských Němců děkuje v březnu 1939 v Poldině huti za své „osvobození z poroby.“

Poslední dny války: Kladenskem bloudili Němci prchající do zajetí k Američanům

/FOTO/ V těchto dnech si připomínáme významné výročí. Ve čtvrtek 8. května uplynulo 80 let od konce druhé světové války v Evropě. Co vše se v těchto posledních válečných dnech dělo na Kladně a jeho okolí? Jak lidé prožívali konec válečného teroru? Právě o tom vypovídá seriál, který pro čtenáře Kladenského deníku již před deseti lety připravil někdejší historik a kurátor sbírek Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně Karel Drvola. Přečtěte si, co prožívali obyvatelé Kladna a okolí před osmdesáti lety. Zde je první díl. Další budou následovat.

Na domě v Husově ulici byla 7. května 2025 odhalena pamětní deska.

Hrdinové z Poděbrad. Příběh rodiny, která riskovala životy na Husově ulici

/FOTO, VIDEO/ Až nyní se dostává na světlo příběh rodiny Horákových z Poděbrad. Jejich počínání na konci druhé světové války lze bez rozpaků označit jako hrdinství. To bylo na rozdíl od řady jiných příběhů korunováno šťastným koncem. Co se tedy odehrálo před 80 lety v domě na Husově ulici číslo popisné 218, který i dnes nalezneme za Polabskými mlékárnami?

Američtí a sovětští vojáci nad kinem Čas.

Konec války na Karlovarsku. Velké vítání amerických osvoboditelů se nekonalo

Podívejte se na fotografie z konce války na Karlovarsku, tedy Sudet, které byly 10. října 1938 připojeny k Velkoněmecké říši a Karlovy Vary se tak staly součástí Německa. "Tamní Němci, kterých byla naprostá většina se stali občany Říše a neměli nejmenšího důvodu někoho vítat," píše se na stránkách https://www.fofifo.wz.cz/, které se podrobně věnují této době.

Obyvatelé Čenstochové vítají sovětské vojáky jedoucí na samohybném dělu SU-76. Vlevo je vidět část německého tanku Tygr (Pz.Kpfw. VI) 501. těžkého tankového praporu, opuštěného posádkou

Poslední dny třetí říše. Kapitulaci Němci podepisovali kvůli Sovětům dvakrát

Osmdesát let uplyne ve čtvrtek 8. května od konce evropské části druhé světové války, největšího konfliktu v dějinách lidstva. I poslední válečné dny na starém kontinentu byly plné událostí. Bezpodmínečnou kapitulaci nakonec zástupci Německa podepisovali rovnou dvakrát - a to na žádost jedné z vítězných mocností, Sovětského svazu. Deník přináší přehled posledních dní třetí říše, kterou se pokoušel za cenu životů milionů lidí vybudovat nacistický vůdce Adolf Hitler. 

Odsun Němců z libereckého sběrného tábora.

Brutalita na vývoz. Němce při poválečném odsunu terorizovali i zločinci z daleka

Krátce po konci druhé světové války, v květnu a červenci 1945, začal takzvaný divoký odsun německého obyvatelstva z obnoveného Československa. Provázelo ho násilí a zločiny proti lidskosti, počet obětí se odhaduje okolo dvaceti tisíc. Podle historiků podoba odsunu záležela hodně i na národnostním složení obcí a měst a tam, kde bylo obyvatelstvo více národnostně namíchané, odsunutí probíhalo méně brutálně. Příkladem byly například hornické oblasti, kde zůstali Češi i po zabrání Sudet. Do poválečného pohraničí ale často spěchali rabovací gardy a zločinci z vnitrozemí, kteří šířili teror kvůli zvrhlým choutkám i snaze zbohatnout.

Americké jednotky v prázdném Chebu.

Mariánské Lázně si připomínají osvobození. Chystají celodenní program

Mariánské Lázně byly na konci války lazaretním městem, ve kterém se tísnily tisíce místních obyvatel, Němců evakuovaných před spojeneckým bombardováním a postupem jejich armád a nemocných vojáků.  Přímo ve městě se nebojovalo, před koncem války ale spojenecké letectvo několikrát zaútočilo na nedaleké letiště ve Sklářích a železniční trať spojující Cheb s Plzní.

Vyhlazovací tábor Osvětim II - Březinka. Skupina Židů je vedena k plynovým komorám a krematoriím 2 a 3, 27. května 1944. Fotografie zachycuje příjezd maďarských Židů z ghetta Tet

Druhá světová v číslech. Zemřelo 70 milionů lidí, Židů v Evropě zbyla třetina

Osmý květen, známý jako Den vítězství, zůstává v paměti jako symbol ukončení jedné z nejničivějších kapitol moderních dějin. Kromě oslavy konce druhé světové války si tímto dnem každoročně připomínáme také všechny, kteří se konce tohoto vojenského střetu nedožili. Na to, kolik životů v průběhu největšího světového konfliktu vyhaslo, se zaměřila datová redakce Deníku.

Vzpomínková akce k 80. výročí ukončení druhé světové války na trutnovském hřbitově.

Mír je křehká věc. Je potřeba ho chránit a bránit, řekl trutnovský místostarosta

Mír je křehká věc. Je potřeba ho chránit a bránit, řekl trutnovský místostarosta Přestože se od květnových dní roku 1945 proměnil svět k nepoznání, bolest, oběti a utrpení, které druhá světová válka způsobila, nás ovlivňují dodnes. Těmito slovy zahájil trutnovský místostarosta Tomáš Hendrych projev k 80. výročí od ukončení nejkrvavějšího konfliktu v lidských dějinách.

Uplynulo 80. let od konce 2. světové války. Ilustrační foto

Konec války u nás v Morašicích ze vzpomínek mého otce Jana Fikejze

Úvodem bych chtěl poznamenat, že níže popsaný příběh vznikl přibližně před 55 roky. Tehdy jsme na naší ZŠ dostali doporučení, abychom vyzpovídali své rodiče, či prarodiče, jak si pamatují konec 2. Světové války. I mě toto téma zajímalo a tak jsem svého taťku několik večerů, když byl čas, zpovídal z jeho vzpomínek a vše si pilně zapisoval. Na tento soubor poznámek jsem před časem narazil ve svém „rodinném archivu“ a přepsal ho do této podoby.

Moravský Krumlov si připomíná 80 let od konce války i tragické události z té doby. Odhalení pamětní desky se účastnil také princ Alfréd z Lichtenštejna s manželkou.

Krumlov proměnili Sověti v ruiny. Události před 80 lety připomíná pamětní deska

Na jedné ze dvou budov na náměstí T. G. Masaryka v Moravském Krumlově, které přežily intenzivní bombardování v závěru druhé světové války, je nově pamětní deska. Připomíná tragické události 7. a 8. května způsobené Rudou armádou. Bomby tehdy zničily zhruba tři čtvrtiny domů, připomněl starosta a senátor Tomáš Třetina.