V jabloneckém centru Krajanka vznikají maskovací sítě, které putují přímo na frontu. Chrání před drony, maskují techniku i zákopy, zachraňují životy. Dobrovolníci z Česka i Ukrajiny věří, že každý metr má smysl.
Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který se rozhodl být svobodný, řekl český ministr zahraničí Petr Macinka na jednání Rady bezpečnosti OSN k situaci na Ukrajině. Vyzval přitom Rusko, aby zastavilo válku a dalo šanci míru, nikoliv jako gesto slabosti, ale coby krok zodpovědnosti. Vyjádřil se tak v den čtvrtého výročí ruské invaze do sousední země.
Ukrajinci v Ústí nad Labem dál pomáhají svým krajanům ve válkou zasažené zemi. Vyrábějí zákopové svíčky z parafínu, kartonu a konzerv pro vojáky na frontě. Dnes už v menší míře, neboť loni přišli o prostory, kde se scházeli.
Arcidiecézní charita Olomouc (ACHO) dopravila na Ukrajinu od počátku ruské agrese 126 tun humanitární pomoci. Šlo mimo jiné o 642 elektrocentrál, 1500 topidel či 12 humanitárních velkokapacitních stanů, které slouží v nemocnicích či v humanitárních centrech zasažených výpadky elektřiny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poprvé zveřejnil záběry z bunkru v centru Kyjeva, kde se ukrýval v prvních dnech ruské invaze. V podzemí prezidentské kanceláře tehdy čelil hrozbě atentátu a odmítl nabídku na evakuaci ze země. Video sdílel u příležitosti čtyř let od začátku války jako připomínku odporu Ukrajinců i mezinárodní podpory.
Některé normální život nikdy nepoznaly. Organizace spojených národů zmapovala, jaké stopy zanechaly čtyři roky války na Ukrajině na dětech z Chersonu. Před ruskou agresí jich tam žilo šedesát tisíc, nyní je ve městě pět tisíc dětí. Spát a učit se v krytu a poslouchat zvuky poplachu a dronových útoků či dopadajících bomb je pro ně běžnou věcí.
Rusko agresi proti Ukrajině ospravedlňuje bezpečnostními obavami, invaze ale nikdy není legitimní, prohlásil český ministr zahraničí Petr Macinka na mimořádném zasedání Valného shromáždění OSN k Ukrajině v den čtvrtého výročí ruské invaze. Šéf české diplomacie ve svém vystoupení oslovil nepřítomného ruského kolegu Sergeje Lavrova a vzkázal mu, že rakety nejsou argumentem a že považuje ruské raketové útoky za přiznání ruského selhání.
Z běžné práce rovnou na frontu. Příběhy Ukrajinců, kteří po ruské invazi odložili své životy a vzali do rukou zbraně, ukazují, jak čtyři roky války proměnily jejich hodnoty, kariéry i každodenní realitu. Jiní zase čekají na to, zda jejich domovy obětuje zbytek země za nejisté příměří.
Varování přicházela s předstihem několika měsíců, opírala se o odposlechy, satelitní snímky i tajné zdroje, a přesto zůstávala bez širší odezvy. Investigace britského deníku The Guardian ukázala, jak agenti z americké CIA a britské MI6 upozorňovali na plány ruského prezidenta Vladimira Putina napadnout Ukrajinu a jak opakovaně naráželi na nedůvěru ukrajinských politiků i evropských spojenců. Rusko pak skutečně 24. února 2022 překročilo ukrajinské hranice.
Připomenout čtvrté výročí ruské invaze na Ukrajinu se rozhodli vyvěšením vlajky přerovští radní. „Ukrajinská vlajka bude vyvěšena na budově 24. února po celý den jako připomínka výročí vstupu ruských vojsk do této země,“ řekla mluvčí radnice Lenka Chalupová.
Na třebíčské radnici zavlaje ukrajinská vlajka. Město si tím připomene čtyři roky od začátku války na Ukrajině.
V úterý to budou čtyři roky, co Rusko napadlo Ukrajinu. V neděli, v břečce a dešti, se na jabloneckém Horním náměstí lidé modlili za oběti tohoto krvavého konfliktu. „Můj bratr zemřel na frontě, o manžela mám strach,“ svěřila se žena, která přišla s dcerou. Uprchlíci vyprávěli o ztracených domovech, padlých příbuzných i o strachu o ty, kteří zůstali. Češi jim přišli připomenout, že v tom nejsou sami.
Od 1. ledna 2026 platí novela zákona o ochraně proti týrání zvířat, která mimo jiné zakázala i dlouhodobý úvaz psa na řetězu. Podle dat Státní veterinární správy, které má Deník.cz k dispozici, ale i tak řada majitelů psů nařízení neuposlechla a musely zasáhnout úřady. Velké procento nahlášených případů ale zároveň úřady nevyhodnotily jako porušení zákona a je možné, že nařízení slouží některým lidem jako nástroj v sousedských sporech.
Mezinárodní paralympijský výbor (IPC) rozhodl o účasti ruských a běloruských sportovců na zimních paralympijských hrách 2026 pod jejich národními vlajkami. Tento krok vyvolal vlnu kritiky a protestů, zejména kvůli pokračující ruské agresi na Ukrajině. Země jako Česko a Polsko plánují bojkot zahajovacího ceremoniálu, zatímco Evropská unie a další státy vyjadřují nesouhlas s obnovením národních symbolů těchto zemí na mezinárodní scéně. Para sport je přitom těsně spjat s válečnými veterány a armádou.
Karlovy Vary se připojily do akce Dárek pro Putina, v rámci něhož si připomněly 4. výročí anexe Ukrajiny.
Všude, kde to bude považováno za vhodné a slibné, bude vynaloženo úsilí k posunutí oficiálních hranic sovětské moci. Tato slova napsal 22. února 1946 americký diplomat žijící v Moskvě George Frost Kennan. Byla to jedna věta z takzvaného Dlouhého telegramu o délce přes pět tisíc slov, který zaslal americkému ministerstvu zahraničních věcí. V telegramu, považovaném dnes za základní dokument USA hned vedle Deklarace nezávislosti, nadnesl, co mají Američané dělat proti sovětské rozpínavosti.
/VIDEO, FOTO/ Sláva Ukrajině, hrdinům sláva, znělo v sobotu odpoledne na brněnském náměstí Svobody. Lidé se v centru Brna sešli u příležitosti čtvrtého výročí začátku války na Ukrajině, zemi napadenou Ruskem přišla podpořit zhruba tisícovka českých i ukrajinských Brňanů. Prostřednictvím živého přenosu promluvil na shromáždění také prezident České republiky Petr Pavel.
Na náměstí Republiky v Plzni se v sobotu objevila nezvyklá a znepokojivá dominanta. Přímo v historickém centru města si lidé mohli z bezprostřední blízkosti prohlédnout obří model útočného dronu, který svou velikostí i vzhledem odpovídá skutečným strojům používaným ruskou armádou při útocích na Ukrajinu. Instalace byla součástí setkání připomínajícího výročí konfliktu na Ukrajině.
Na libereckém náměstí se třetí únorovou sobotu objevila maketa ruského dronu Šáhid ve skutečné velikosti. Právě Liberec se stal jedním ze sedmnácti měst, kde se maketa objevila. Za iniciativou stojí nezisková organizace Dárek pro Putina.
Sobotní mrazivé ráno 21. února a liduprázdné náměstí Míru ve Zlíně. Po sedmé hodině na něj přijíždí auto, které na vozíku přiváží maketu dronu Šáhid. Organizátoři ze spolku Zlínská křižovatka sundávají třímetrovou plastovou maketu z korby a instalují ji na dlažbu.
Blíží se smutné čtvrté výročí odchodu milovníka a znalce Šumavy Emila Kintzla. Připomeňme si společně deset míst, které vybral pro Deník, jejichž návštěvu byste si dle jeho tehdejších slov neměli nechat ujít. My je nyní připomínáme jako vzpomínku na místa, která miloval a měl k nim vztah a vzpomínky.
Na Staroměstském náměstí v Praze se v sobotu uskuteční masové shromáždění Společně za Ukrajinu, které organizují přední nevládní organizace. Akce má za cíl připomenout důležitost podpory Ukrajiny i čtyři roky po začátku ruské invaze. Na pódiu vystoupí významné osobnosti, včetně prezidenta Petra Pavla či hokejového brankáře Dominika Haška. Organizátoři očekávají vysokou účast veřejnosti, která chce vyjádřit nejen solidaritu s Ukrajinou, ale i nesouhlas s plánovaným zrušením humanitární pomoci Ukrajině a se zahraniční politikou nové vlády.
V pondělí 21. února 1916 ráno v 7:12 zasáhl katedrálu ve Verdunu ve Francii výstřel z německého děla značky Krupp s dlouhou hlavní – jednoho z více než 1200 takových kanónů určených k bombardování francouzských sil podél dvacetikilometrové fronty táhnoucí se přes řeku Mázu. Tím začala bitva u Verdunu, která trvala deset měsíců a stala se nejdelším konfliktem první světové války.
Spojené státy a Rusko od Ukrajiny požadují, aby kvůli ukončení války stáhla svá vojska z východoukrajinského regionu Donbas, a to i z části, které ruští vojáci nedobyli, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru poskytnutém AFP. V interview upozornil na úspěchy ukrajinských sil v posledních dnech a také naléhal na poskytnutí západních bezpečnostních záruk, které by zabránily další ruské invazi v budoucnu.
V Libereckém kraji našlo za čtyři roky od počátku války na Ukrajině do konce letošního ledna práci 33 275 uprchlíků s dočasnou ochranou, z toho téměř dvě třetiny byly ženy. V tomto čísle jsou zahrnuti i ti, kdo už svou práci ukončili.
Čtyři roky pomáhá Arnošt Maiwald z Benátek u Litomyšle Ukrajině. Minulý týden poslal do válkou zmítané země obří elektrocentrálu za jeden a půl milionu korun. Nebyla to první a zřejmě ani poslední pomoc Ukrajině.
Jedním z nejhlasitějších kritiků jakékoli účasti ruských sportovců a sportovkyň v mezinárodních soutěžích je už od začátku invaze na Ukrajinu Dominik Hašek. Jeden z nejlepších gólmanů hokejové historie je ve svých názorech neochvějný. Zopakoval to v rámci projektu Vládci hokeje. „Jestli lidi zajímají lidské životy, tak Rusové nesmějí být na olympiádě,“ řekl jednašedesátiletý Hašek.
Když 24. února 2022 ve čtyři hodiny ráno dopadly na Ukrajinu první bomby, Larisa si myslela, že je to jen zlý sen. Dnes, o čtyři roky později, sedí se svou dcerou Irou a vnukem Andrijem v pronajatém bytě v Hodoníně. Už neutíkají. Staví nový život, i když základy toho starého zůstaly tisíc kilometrů daleko.
Ukrajinských studentů na zlínské Univerzitě Tomáše Bati (UTB) v posledních letech přibylo. Zatímco před vypuknutím války jim tam studovalo přibližně 50, nyní je jejich počet asi trojnásobný, jde tedy o zhruba 150 studentů. ČTK to řekl prorektor Marek Kubalčík. Rusko napadlo sousední Ukrajinu v únoru 2022, válka stále trvá.
Prezident Petr Pavel byl v úterý vpodvečer v Praze hostem veřejné debaty, kterou spolupořádal Deník.cz. Akce, jež představuje vyvrcholení programu prvního dne oficiální návštěvy prezidentského páru v hlavním městě, se konala v Kulturní stanici Galaxie na Hájích. Sledovat dění bylo možné nejen na místě, ale také prostřednictvím on-line přenosu; Deník.cz na svém webu nabízí i záznam hodinového maratonu otázek a odpovědí.
Nová americká Národní obranná strategie redefinuje americké vojenské priority, zaměřuje se na obranu země a posílení spolupráce se spojenci. Varuje před rizikem souběžných konfliktů a zdůrazňuje potřebu modernizace obranného průmyslu. Spojené státy americké se snaží přenést část odpovědnosti na partnery a soustředit se na klíčové globální mise.
Zámek Valeč v Doupovských horách na pomezí Karlovarského a Ústeckého kraje měl po druhé světové válce pohnutou historii. V roce 1945 jej československé úřady na základě Benešových dekretů zkonfiskovaly, mobiliář byl z velké části rozkraden. V někdejším šlechtickém sídle přebývali vojenští veteráni, v první polovině padesátých let tam našli útočiště sirotci ze Severní Koreje, následně sloužil jako dětský domov. V roce 1976 zámek vyhořel, hrozila jeho celková demolice. Od devadesátých let 20. století probíhá jeho postupná obnova, pro návštěvníky je v posledních letech otevřen celoročně.
Byl to náklaďák, která se stal logistickou páteří ozbrojených sil Spojených států během II. světové války a v průběhu Korejské války. Po všech variantách Jeepu Willys se jednalo o nejpočetnější automobil používaný americkou armádou. Vůz GMC 353 CCKW sloužil i v jiných armádách a po skončení války se objevil také u nás.
Kost stará přes dva tisíce let objevená ve Španělsku může pocházet z jednoho z Hannibalových válečných slonů, odhadují archeologové z Univerzity v Córdobě. Zvíře pravděpodobně bylo součástí armády táhnoucí na Řím během druhé punské války. Nález pozůstatků je prvním přímým důkazem o využívání chobotnatců v tomto konfliktu.
Vražda Johna Comyna z Badenochu, synovce skotského krále Jana Balliola, představuje zásadní předěl skotských dějin. Ve čtvrtek 10. února roku 1306 si na něj v kostele Greyfriars v Dumfries počíhal představitel konkurenčního skotského klanu Robert Bruce spolu se svým společníkem, skotským šlechticem Rogerem de Kirkpatrickem. Co přesně se na schůzce stalo, historici nevědí, ale Comyn po ní zůstal ležet ubodaný před oltářem. Popis celé události hodně připomíná legendu o smrti svatého Václava.
Írán je ochoten zředit svůj vysoce obohacený uran, pokud Spojené státy zruší všechny sankce, uvedl v ponděí šéf íránské agentury pro atomovou energii Mohammad Eslámí. Prohlášení přišlo den poté, co Írán oznámil, že se nevzdá obohacování uranu ani v případě války. Washington a Teherán minulý pátek obnovily jednání o jaderném programu. S odvoláním na lokální zdroje o tom dnes informovala agentura AFP.
Příběh náměstí Hrdinů ghetta v Krakově je označován za jeden z nejsilnějších symbolů tragédie polských Židů během holokaustu. Před II. světovou válkou žilo ve městě asi 68 tisíc lidí židovského původu. Konce války se dožilo už jen několik tisíc z nich. Jejich tragický osud připomíná památník, který je tvořen 70 židlemi.
Ruská tajná služba FSB v neděli oznámila zatčení muže, který podle ní v pátek postřelil zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Interfax. Ruský občan byl podle FSB zadržen v Dubaji a Spojené arabské emiráty ho předaly ruské straně. Další dva ruské občany tajná služba označila za spolupachatele. Jedním z nich je žena, která podle Moskvy odjela na Ukrajinu.
Zpěvačka Margarita Meleshko má za sebou vystoupení na největších pódiích i koncerty v těsné blízkosti frontové linie na Ukrajině. V otevřeném rozhovoru mluví o životě v Kyjevě pod raketami, o hudbě jako formě terapie i o tom, proč se těší na návrat před české publikum. „Děkuji Čechům za to, že zůstáváte pevní, zásadoví a lidští, navzdory únavě, propagandě i plynutí času,“ vzkazuje.
Polsko má poloprezidentský systém a dnes prezidenta a vládu z opačných konců politického spektra. Země tak zažívá nefalšovanou politickou válku, proti které vypadá česká hradně-vládní realita jako mýdlová opereta.
Hladomor se šíří ve válkou zmítaném Dárfúru na západě Súdánu. Nyní zasáhl další dvě města v této oblasti, uvedla agentura AP s odvoláním na globální organizaci monitorující výskyt hladomoru.
V přednáškovém sále Husitského muzea v Táboře se v sobotu 7. února uskuteční představení knihy Tomáše Petráčka Křesťanství ve víru kulturních válek. Součástí večera bude i beseda s autorem.
Izraelská armáda přijala odhad ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy, podle kterého tam bylo ve válce zabito více než 71 tisíc Palestinců, napsal ve čtvrtek izraelský deník Haarec. Izrael dosud počty, které ministerstvo kontrolované teroristickým hnutím Hamás každý den aktualizuje, odmítalo. Mnozí mezinárodní experti ale i OSN naopak tyto údaje dlouhodobě považují za věrohodné.
Byla to česká značka motocyklů, které se vyráběly v letech 1934 až 1949 ve společnosti Autfit v Praze – Strašnicích. Stroj s názvem Ogar si také mohl zákazník přijet koupit do hlavního města, kde měla firma svůj obchodní dům na Vinohradech v Římské ulici. Z trhu se značka vytratila po II. světové válce.
Touto roční dobou před osmdesáti lety se v Mariánských Lázních odehrála událost, která zásadně proměnila tvář města i celého regionu. Dne 25. ledna 1946 zde začal odsun osob německé národnosti – krok, který byl součástí poválečného uspořádání Československa a který kronikář města zachytil s pozoruhodnou podrobností.
Z fotografie se usmívá krásné dítě. Narodilo se na Vysočině, v Pacově. Jiří Lustig, syn Miluše (Bohumily) Poláčkové a Jaroslava Lustiga, lze se dočíst v textu na webu. A když člověk klikne na příslušný odkaz, objeví se následující: „Jaroslavova manželka se synem byli v Osvětimi zavražděni.“
Městys Žernov na Náchodsku, který čítá jen něco málo přes 300 obyvatel, chystá první únorovou neděli sbírku oblečení pro ukrajinské vojáky. Ti potřebují v těchto zimních dnech nejen praktické a zateplené svršky, spodní prádlo, čepice a rukavice, ale i povlečení, deky, potraviny či léky. Pomoci může každý, komu není lhostejné každodenní utrpení mužů ve válce, kteří nemohou svobodně žít, radovat se s rodinou a navíc riskují své zdraví a holý život.
Vláda ANO, SPD a Motoristů nemá zájem na zákopové válce mezi Strakovou akademií a Hradem, řekl dnes ve Sněmovně premiér Andrej Babiš (ANO) ke konfliktu mezi ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) a prezidentem Petrem Pavlem. Ministerský předseda před poslanci uvedl, že pokládá Macinkovy zprávy pro prezidenta za nešťastně formulované, na druhou stranu chápe rozčarování Motoristů kvůli nejmenování jejich čestného prezidenta Filipa Turka ministrem životního prostředí.
Pokud ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) mluví o pálení mostů s Hradem, mluví o tom, že nebude dělat svoji práci. Novinářům to v reakci na spor Macinky s prezidentem Petrem Pavlem řekl jeho předchůdce v čele Černínského paláce a poslanec Jan Lipavský (za ODS). Spor se podle něj propsal i do pondělního rozhodnutí vlády stáhnout nominace na jmenování velvyslanců, jak je připravila bývalá vláda. Mluví o Macinkově válce ve vztahu k Hradu.
Je Donald Trump egocentrický vládce, který rozbil světový řád? Nebo je to muž, který pomáhá utišit válečné konflikty? Je to predátor, který si dělal nároky na Kanadu a teď na Grónsko? Nebo je to člověk, který usiluje o dobro své země a pokud možno respektuje druhé? Je to bezohledný útočník, který porušil mezinárodní právo? Nebo ten, kdo zbavil Venezuelu tyrana a zároveň ukázal, že Amerika i díky tajným zbraním může odstrašit každého? Tento článek je součástí projektu Černá a bílá.
