Více než čtyři pětiny čtenářů nechtějí, aby byli naši vojáci vysláni na Ukrajinu. V anketě Deníku hlasovalo téměř osm tisíc lidí. Výsledek však může být tentokrát lehce zkreslený. Otázka se týkala dohledu nad příměřím, někteří hlasující se ale vyjadřovali k tomu, zda mají být naši vojáci nasazeni do bojů. Při tom upozorňovali, že v Česku žije mnoho mladých ukrajinských mužů, kteří by měli bránit svou vlast jako první. Ohlasy čtenářů nabízíme jako tradičně v závěrečném dílu aktuální série projektu Černá a bílá.
Tajemná zákoutí - Pokračujeme sérií tajuplných příběhů z cyklu Tajemná zákoutí. Tentokrát se ale z Ašského výběžku přesouváme do Chebu a okolí. Vraťte se s námi do minulosti a pronikněte do událostí, které v různých formách nenechávají v klidu pamětníky, záhadology i obyčejné vypravěče. Znáte nejvýznamnější zaniklé stavby, a která památka, snad jen náhodou, unikla zkáze? Rubrika vznikla ve spolupráci s internetovou televizí MVTV.cz
Prezidenti a premiéři na mimořádném summitu Evropské unie, který se uskuteční příští čtvrtek, vyzvou ke zvýšení vojenské pomoci Ukrajině, k další podpoře ukrajinského obranného průmyslu a k poskytnutí výcviku ukrajinským vojákům. Podle předběžných závěrů speciální Evropské rady, které má ČTK k dispozici, účastníci schůzky rovněž zdůrazní, že jednání o Ukrajině nemohou probíhat bez Ukrajiny a že do jednání, která by ovlivnila evropskou bezpečnost, se musí zapojit i Evropa.
Aviatická pouť v Pardubicích letos přivítá legendární stíhací letoun P-51D Mustang, známý jako Nooky Booky IV, který se zúčastnil bojů nad českým územím během druhé světové války. Tento ikonický stroj, nyní součástí kolekce Red Bull, se představí s nově vyleštěným povrchem. Letecká show, která se koná 7. a 8. června.
Rodinné brněnské stříbro, tak se dá mluvit o režisérovi, pedagogovi a nyní už i politikovi Břetislavu Rychlíkovi. Má na svém kontě desítky divadelních představení, ale pracoval také pro rozhlas nebo televizi. Veřejnoprávní média mu momentálně leží na srdci nejvíce. Jejich oslabení by vnímal jako velkou chybu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční schůzce s irským premiérem Micheálem Martinem pokračoval v rozhovorech o způsobu ukončení ruské války a bezpečnostních zárukách pro svou zemi. V Irsku se zastavil den před plánovaným setkáním se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem, který se výrazně odklání od dřívější americké podpory napadené země. Martin Zelenskému slíbil, že bude prosazovat zrychlené přijímání Ukrajiny do Evropské unie, píší irská média.
Činohra Národního divadla Brno přichází s provokativní inscenací o kulturních válkách. Hra Mešita si všímá také dalších aktuálních fenoménů, jako jsou polarizace, hyperkorektnost nebo cancel culture, tedy ostrakizování lidí třeba za různé nepohodlné postoje. Premiéra bude 28. února v Redutě.
Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, které spravuje Národní kulturní památku Ploština, připravilo na letošek sérii akcí k připomínce 80 let od konce druhé světové války i vypálení obce Ploština. Pasekářskou osadu Ploština na Zlínsku v závěru války vypálili nacisté kvůli spolupráci místních s partyzány.
Muzeum východních Čech v Hradci Králové vydalo prohlášení ke třetímu výročí rusko-ukrajinské války. Ředitel muzea Petr Grulich přirovnává první dny války k srpnu 1968. Paralelu vidí i s rokem 1938, kdy podle něj Adolf Hitler překroutil dějiny stejně jako nyní Vladimír Putin. Také se vyjádřil k ukrajinským vlajkám na budovách muzea, kvůli kterým muzejní pracovníci čelí častým útokům.
V Novém Městě na Moravě na Žďársku a na několika dalších místech je lidem k dispozici dvoudílný tištěný mapový průvodce Partyzánská stezka. Na 80 kilometrech propojuje historická místa protifašistického odboje na Českomoravské vrchovině. Je dílem badatele Martina Pfanna, který druhý díl průvodce vydal u příležitosti dnešního 125. výročí narození romského partyzána podílejícího se i na osvobozování Bystřice nad Pernštejnem Josefa Serinka.
Vzájemnou výměnu všech ruských a ukrajinských zajatců v pondělí Moskvě navrhl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na úvod setkání s řadou evropských vrcholných představitelů v Kyjevě. Osvobození zajatých Ukrajinců by podle Zelenského bylo krokem k obnovení důvěry mezi znepřátelenými stranami, napsal server BBC News.
Letos uplyne osmdesát let od konce druhé světové války. Nacisté se přitom v jejím závěru bránili i na takzvaném slavkovském bojišti, tedy na území bitvy tří císařů z roku 1805. Obsadili například Pratecký kopec, kde se o sto čtyřicet let dříve odehrál rozhodující střet u Slavkova, ve kterém francouzský císař Napoleon zvítězil nad spojeneckými vojsky ruského cara a rakouského císaře.
Nacisté si v závěru druhé světové války vybrali pětici jeskyní v Moravském krasu, kde chtěli vybudovat své továrny. Jejich umístění v podzemních prostorách mělo chránit válečnou výrobu před spojeneckými nálety. Ve čtyřech jeskyních se jim továrnu zbudovat podařilo, prostory tím ale nevratně poznamenali. ČTK to řekl dokumentarista Správy jeskyní ČR Jan Flek. Letos uplyne 80 let od konce války.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí na síti X vyzdvihl tři roky hrdinství Ukrajinců, vzpomněl na padlé a poděkoval spojencům. Rozsáhlá ruská invaze na Ukrajinu začala přesně před třemi lety na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina. Napadená země se od té doby brání s podporou především západních partnerů. Už v roce 2014 ovšem Moskva anektovala ukrajinský poloostrov Krym a podpořila separatisty na Donbasu.
Domů – Sbírka básní, která spojila český exil a válečné vzpomínky na hrdiny RAF. Sbírka básní Domů – Klenot české literatury a vzpomínka na válečného hrdinu. Byla vydaná v prvém roce války redakcí a nákladem Doly Šperkové, dr. Václava Beneše a Pavla Kavana. Tiskem Unwin Brothers Ltd., London and Woking. Kniha představuje nejen významný literární dokument české exilové tvorby během druhé světové války, ale i vzpomínku na české autory, kteří čelili těžkostem válečných let a uchovávali českou kulturu.
Před 140 lety se narodil Chester W. Nimitz, jeden z nejslavnějších amerických vojenských velitelů minulého století. V době druhé světové války stál v čele tichomořské flotily a právě na jeho bedrech do velké míry stál postup nebo prohra v boji USA s Japonci, ať už na moři nebo na pevnině. V boji uznával agresivní postup a totální ponorkovou válku, mimo bojiště byl skromným mužem, který se nikdy nepovyšoval nad řadové vojáky. A rozbouřené nervy si za druhé světové války krátil i nečekanou činností.
Několik tisíc lidí se v neděli v Paříži zúčastnilo demonstrace svolané na podporu Ukrajiny v předvečer třetího výročí ruské invaze. Akce se zúčastnili i odboráři z několika svazů, včetně CGT a Solidaires, a v čele kráčeli zvolení pařížští představitelé s transparentem „Spojme se za vítězství Ukrajiny!“, napsala agentura AFP.
Výroky, že Ukrajinci neměli válku s Ruskem začínat, jsou podle bývalé slovenské prezidentky Zuzany Čaputové nesmyslné lži. Řekla to v neděli v Praze při debatě Operace Naděje - 3 roky odvahy, kterou uspořádala ke třem letům od ruského vpádu na Ukrajinu iniciativa Dárek pro Putina. Výroky o tom, že Ukrajina, kterou Rusko napadlo, neměla válku začínat, pronesl tento týden v médiích prezident USA Donald Trump. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ale podle Čaputové, která byla hlavou státu na Slovensku mezi lety 2019 až 2024, snažil spory s Ruskem urovnat už před invazí.
Braniborsko, spolková země kolem Berlína, dokázala zatím odolat záplavě modré barvy Alternativy pro Německo. Loňské volby tu opět vyhrála sociální demokracie kancléře Olafa Scholze. Do vlády však musela vzít Alianci Sáry Wagenknechtové, levicovou stranu, která žádá zastavení německé pomoci Ukrajině bránící se ruské agresi.
Před 255 lety, 22. února 1770, padl v Bostonu výstřel, který zabil teprve 11letého německého přistěhovalce Christophera Seidera či Snidera. Nešťastný mladík, aniž by to věděl, se stal první obětí americké války za nezávislost, kterou jeho smrt vlastně zažehla.
Prezident Petr Pavel v pátek hovořil se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ujistil ho o plné podpoře a o tom, že Česko spolu s dalšími evropskými státy hodlá zintenzivnit pomoc Ruskem napadené zemi. Pavel to uvedl na síti X.
Američané z přechodového týmu nynějšího prezidenta Donalda Trumpa se v uplynulých měsících opakovaně a v tichosti sešli s ruskými zástupci ve Švýcarsku, aby jednali o možnostech ukončení války na Ukrajině. S odvoláním na své zdroje o tom informovala agentura Reuters. Ta poznamenala, že jedna ze schůzek v Ženevě se časově shodovala s Mnichovskou bezpečnostní konferencí, kterou před týdnem hostila bavorská metropole.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek prohlásil, že jeho země se sjednotila v zármutku a současně v hněvu kvůli „zrůdám z Hamásu“. Reagoval tak na předání rakví s těly čtyř mrtvých izraelských rukojmích na jihu Pásma Gazy, které palestinské teroristické hnutí podle agentury AFP i mnohých dalších pozorovatelů pojalo jako zinscenovaný propagandistický obřad.
Americký prezident Donald Trump žije v dezinformačním prostoru, prohlásil ve středu podle agentur Reuters a AFP na tiskové konferenci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle serveru The Guardian tím reagoval na Trumpovu kritiku z předchozího dne, kdy šéf Bílého domu mimo jiné uvedl, že Ukrajina by měla uspořádat nové volby, a přišel s nepodloženým tvrzením, že Zelenskyj je ve své zemi velmi nepopulární. Ukrajinský prezident mimo jiné také uvedl, že chce válku ukončit ještě letos a potřebuje proto od západních partnerů ještě letos bezpečnostní záruky.
Před 80 lety došlo v německé braniborské věznici Brandenburg-Görden k nejmasovější popravě českých vlastenců v historii příbramského odboje. Během jediného pondělí tam bylo sťato gilotinou 16 statečných mužů, představujících širší vedení ilegálního Krajského národního revolučního výboru. Odbojáři se stali obětí nacistické soudní mašinérie, která nepřestávala vraždit ani v době, kdy už dobře věděla o blížící se porážce.
Kreml v neděli uvedl, že význam nedávného telefonátu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem spočívá v tom, že Rusko a Spojené státy nyní budou hovořit o míru, a nikoliv o válce. Informovala o tom agentura Reuters.
Katastrofy, války a epidemie. My se o nich dozvídáme z médií, farmaceut Stanislav Havlíček na takto postižená místa po celém světě vyjíždí spolu s humanitární organizací Lékaři bez hranic. Účastnil se již celkem sedmi misí. S ostatními zdravotníky na místech plných utrpení řeší třeba to, jak ošetřit válečná zranění či zmírnit neodvratitelné šíření infekcí v přecpaných uprchlických táborech. Jeho úkolem je také pomáhat zachránit životy rodiček a jejich dětí v provizorních podmínkách a bez dostatku vody. Zeptali jsme se ho, co všechno už na svých misích prožil, zda se dá připravit na válku a jak se svými zkušenostmi pohlíží na naši českou realitu.
Francouzský prezident Macron byl v průběhu roku 2024 opakovaně připraven vyslat francouzské vojáky na Ukrajinu poté, co se cílem ruských úderů stali francouzští specialisté s raketami SCALP. Až nyní však vychází najevo, že prezidentovy výhrůžky francouzská armáda doplnila tajným, ale rozsáhlým cvičením speciálních jednotek, které mělo simulovat boje s ruskou armádou severně od Kyjeva.
V letošním roce si připomeneme 80 let od ukončení největšího válečného konfliktu v podobě II. světové války. Při té příležitosti je dobré vzpomenout v té době používanou techniku nebo dopravní prostředky. Podrobně si v tomto článku prohlédneme motocyklový park naší pozemní vojenské jednotky v zahraničním odboji - Československé samostatné obrněné brigády ve Velké Británii.
Letos uplyne 80 let od konce druhé světové války a Muzeum v Bruntále při této příležitosti pořádá výstavu věnovanou válce i dopadům v regionu. Vernisáž se koná ve čtvrtek 13. února v 16 hodin v malé výstavní síni na zámku Bruntál.
Americký prezident Donald Trump telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to americký list New York Post, kterému to Trump řekl v pátečním interview na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Trump také řekl, že má jasný plán, jak válku ukončit. Podrobnosti ale nesdělil. Není ani jasné, kdy se telefonát s Putinem uskutečnil. Trumpův bezpečnostní poradce Mike Waltz na to v pořadu Meet the Press televize NBC News neodpověděl. Kreml v neděli v reakci uvedl, že zprávu o rozhovoru nemůže potvrdit ani vyvrátit.
Lužickosrbská legenda o sirotku Krabatovi, kterého přijme do svých služeb zlý čaroděj, je u nás známá zejména díky slavnému animovanému filmu Karla Zemana Čarodějův učeň. Možná méně známé je to, že postava Krabata měla svůj reálný předobraz. Byl jí chorvatský kavalerista Janko Šajatović, v poněmčené podobě svého jména Johann či Johannes von Schadowitz. A byl skutečně považován za čaroděje.
Do kriminálu sice musí, ale po odpykání trestu nebude vyhoštěn, může zůstat v České republice. Odvolání k Vrchnímu soudu v Praze se vyplatilo Ukrajinci Andrii Ch. (40), který dlouhodobě znásilňoval nevlastní dceru, a to už od jejích šest let. Začal s tím na Ukrajině a pokračoval na západě Čech, kam rodina utekla před válkou.
Do kriminálu sice musí, ale po odpykání trestu nebude vyhoštěn, může zůstat v České republice. Odvolání k Vrchnímu soudu v Praze se vyplatilo Ukrajinci Andrii Ch. (40), který dlouhodobě znásilňoval nevlastní dceru, a to už od jejích šest let. Začal s tím na Ukrajině a pokračoval na západě Čech, kam rodina utekla před válkou.
Evangelická církev v Litoměřicích pořádá v pátek 14. února 2025 od 19.00 besedu s dokumentárním fotografem Vojtěchem Dárvíkem Mácou. Vítěz Czech press photo 2022 promítne své fotografie a okomentuje aktuální dění tohoto největšího válečného konfliktu v Evropě od konce Druhé světové války.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu podepsal zákony o prodloužení válečného stavu a mobilizace o další tři měsíce. Informují o tom ukrajinská média. Válečný stav a všeobecná mobilizace platí v zemi od února 2022, kdy Ukrajinu napadlo Rusko a rozpoutalo tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.
Prajzská. To je slezská oblast ohraničená ze západu řekou Opavou a z jihu až východu řekou Odrou. Území, které k dnešnímu Česku nejdříve patřilo, pak ne, a od roku 1920 už zase ano. Hlučín, Kravaře a Kozmice - ale také některé současné obvody Ostravy - byly ještě před 105 lety součástí Německého císařství.
Výběžek Německého císařství s původní etnickou slovanskou skupinou byl 4. února 1920 definitivně připojen k Československu. Dodnes si takzvaná Prajzská uchovává něco ze své jedinečnosti a odlišnosti.
Také dnes zůstaneme, milí čtenáři, na kopcích Oderských vrchů a navštívíme jednu malou obec, dnes místní část Potštátu, Lipnou. Právě v ní najdeme nedaleko od hlavního tahu spojujícího Potštát s Jakubčovicemi a Odrami jednu velmi zajímavou stavbu, kostelík sv. Jana Křtitele.
Také dnes zůstaneme, milí čtenáři, na kopcích Oderských vrchů a navštívíme jednu malou obec, dnes místní část Potštátu, Lipnou. Právě v ní najdeme nedaleko od hlavního tahu spojujícího Potštát s Jakubčovicemi a Odrami jednu velmi zajímavou stavbu, kostelík sv. Jana Křtitele.
Od loňského léta je novým ukrajinským velvyslancem v Česku Vasyl Zvaryč. Ten tento týden přijel do Plzně, aby se setkal s primátorem Romanem Zarzyckým (ANO). Projednávat s ním chtěl i problémy, které městu přináší přítomnost 40 tisíc Ukrajinců. Schůzka se konala v úterý a krátce po ní poskytl Vasyl Zvaryč rozhovor Deníku.
Tajemná zákoutí - Pokračujeme sérií tajuplných příběhů z cyklu Tajemná zákoutí. Tentokrát se ale z Ašského výběžku přesouváme do Chebu a okolí. Vraťte se s námi do minulosti a pronikněte do událostí, které v různých formách nenechávají v klidu pamětníky, záhadology i obyčejné vypravěče. Tentokrát se ohlédneme za legendou o tajných zbraních a létajících talířích, které se podle mnohých za druhé světové války vyvíjely v podzemní nacistické fabrice v Chebu. Rubrika vznikla ve spolupráci s internetovou televizí MVTV.cz
Legenda. Doma i ve světě. O málokterém sportovci můžete s jistotou říct, že jeho sláva překročila hranice. Dominika Haška znají v zámoří, dodnes si ho váží Japonci. A poslední dobou si ho všímají i Rusové. Důvod? Slavný hokejový brankář je hlasitým kritikem válečné agrese na Ukrajině. Bývalý gólman Buffala, Detroitu, ale třeba i Spartaku Moskva dnes slaví šedesáté narozeniny.
Před 100 lety se začal odehrávat tragický příběh, který se navždy zapsal do dějin jeskyňářství. Americký jeskynní průzkumník William Floyd Collins uvázl při zvětšování průchodu do nově objevené Písečné jeskyně v USA v úzké prolézačce 17 metrů pod zemí. Dvoutýdenní záchrannou operaci tehdy sledoval díky rozhlasu celý svět, veškerá snaha o vyproštění však byla marná. Collinsovy ostatky neměly kvůli zlodějům klid ani po smrti.
Na Ukrajině bojují na straně agresorů, ale způsob boje severokorejských vojáků je od ruského odlišný. Stanice CNN promluvila s Ukrajinci, kteří reportérům popsali své zkušenosti s vojáky z KLDR. Uvedli, že se raději vyhodí do vzduchu, než by se nechali zajmout, raději se svlékají z ochranných vrstev, aby byli rychlejší, a neváhají využít své spolubojovníky, aby vylákali ukrajinské drony.
Popularizátor válečné historie, profesí prodejce kol, Marcel Beran z Chrástu seznamuje obyvatele Rokycanska s málo známými událostmi druhé světové války. Jeho nová přednáška odtajní mimo jiné dosud nezveřejněné informace o působení partyzánů na Mirošovsku.
Pietní akt v pondělí 27. ledna u Nuselské radnice připomněl 130. výročí narození generála Karla Kutlvašra – významné postavy československého odboje. Sehrál klíčovou roli čele Pražského povstání v roce 1945; po druhé světové válce pak měl pohnutý osud. Byl uvězněn – ve vykonstruovaném procesu původně dostal doživotní trest – a nakonec skončil jako noční vrátný v nuselském pivovaru.
Izraelská armáda v pondělí začala pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. Informují o tom agentury AP a AFP. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmích.
V pondělí 27. ledna uplyne 80 let od osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim. Hrůzy holokaustu v něm zažila také Erika Bezdíčková, která se tam dostala jako třináctiletá dívka. Hned po příjezdu do Osvětimi nacisté poslali do plynových komor oba její rodiče. Z celé rodiny přežily válku pouze ona a její sestra. Poslední brněnská přeživší holokaustu Erika Bezdíčková zemřela v roce 2020, nyní Deník její příběh připomíná.
