Domů – Sbírka básní, která spojila český exil a válečné vzpomínky na hrdiny RAF. Sbírka básní Domů – Klenot české literatury a vzpomínka na válečného hrdinu. Byla vydaná v prvém roce války redakcí a nákladem Doly Šperkové, dr. Václava Beneše a Pavla Kavana. Tiskem Unwin Brothers Ltd., London and Woking. Kniha představuje nejen významný literární dokument české exilové tvorby během druhé světové války, ale i vzpomínku na české autory, kteří čelili těžkostem válečných let a uchovávali českou kulturu.
Před 140 lety se narodil Chester W. Nimitz, jeden z nejslavnějších amerických vojenských velitelů minulého století. V době druhé světové války stál v čele tichomořské flotily a právě na jeho bedrech do velké míry stál postup nebo prohra v boji USA s Japonci, ať už na moři nebo na pevnině. V boji uznával agresivní postup a totální ponorkovou válku, mimo bojiště byl skromným mužem, který se nikdy nepovyšoval nad řadové vojáky. A rozbouřené nervy si za druhé světové války krátil i nečekanou činností.
Několik tisíc lidí se v neděli v Paříži zúčastnilo demonstrace svolané na podporu Ukrajiny v předvečer třetího výročí ruské invaze. Akce se zúčastnili i odboráři z několika svazů, včetně CGT a Solidaires, a v čele kráčeli zvolení pařížští představitelé s transparentem „Spojme se za vítězství Ukrajiny!“, napsala agentura AFP.
Výroky, že Ukrajinci neměli válku s Ruskem začínat, jsou podle bývalé slovenské prezidentky Zuzany Čaputové nesmyslné lži. Řekla to v neděli v Praze při debatě Operace Naděje - 3 roky odvahy, kterou uspořádala ke třem letům od ruského vpádu na Ukrajinu iniciativa Dárek pro Putina. Výroky o tom, že Ukrajina, kterou Rusko napadlo, neměla válku začínat, pronesl tento týden v médiích prezident USA Donald Trump. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ale podle Čaputové, která byla hlavou státu na Slovensku mezi lety 2019 až 2024, snažil spory s Ruskem urovnat už před invazí.
Braniborsko, spolková země kolem Berlína, dokázala zatím odolat záplavě modré barvy Alternativy pro Německo. Loňské volby tu opět vyhrála sociální demokracie kancléře Olafa Scholze. Do vlády však musela vzít Alianci Sáry Wagenknechtové, levicovou stranu, která žádá zastavení německé pomoci Ukrajině bránící se ruské agresi.
Před 255 lety, 22. února 1770, padl v Bostonu výstřel, který zabil teprve 11letého německého přistěhovalce Christophera Seidera či Snidera. Nešťastný mladík, aniž by to věděl, se stal první obětí americké války za nezávislost, kterou jeho smrt vlastně zažehla.
Prezident Petr Pavel v pátek hovořil se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ujistil ho o plné podpoře a o tom, že Česko spolu s dalšími evropskými státy hodlá zintenzivnit pomoc Ruskem napadené zemi. Pavel to uvedl na síti X.
Američané z přechodového týmu nynějšího prezidenta Donalda Trumpa se v uplynulých měsících opakovaně a v tichosti sešli s ruskými zástupci ve Švýcarsku, aby jednali o možnostech ukončení války na Ukrajině. S odvoláním na své zdroje o tom informovala agentura Reuters. Ta poznamenala, že jedna ze schůzek v Ženevě se časově shodovala s Mnichovskou bezpečnostní konferencí, kterou před týdnem hostila bavorská metropole.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek prohlásil, že jeho země se sjednotila v zármutku a současně v hněvu kvůli „zrůdám z Hamásu“. Reagoval tak na předání rakví s těly čtyř mrtvých izraelských rukojmích na jihu Pásma Gazy, které palestinské teroristické hnutí podle agentury AFP i mnohých dalších pozorovatelů pojalo jako zinscenovaný propagandistický obřad.
Americký prezident Donald Trump žije v dezinformačním prostoru, prohlásil ve středu podle agentur Reuters a AFP na tiskové konferenci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle serveru The Guardian tím reagoval na Trumpovu kritiku z předchozího dne, kdy šéf Bílého domu mimo jiné uvedl, že Ukrajina by měla uspořádat nové volby, a přišel s nepodloženým tvrzením, že Zelenskyj je ve své zemi velmi nepopulární. Ukrajinský prezident mimo jiné také uvedl, že chce válku ukončit ještě letos a potřebuje proto od západních partnerů ještě letos bezpečnostní záruky.
Před 80 lety došlo v německé braniborské věznici Brandenburg-Görden k nejmasovější popravě českých vlastenců v historii příbramského odboje. Během jediného pondělí tam bylo sťato gilotinou 16 statečných mužů, představujících širší vedení ilegálního Krajského národního revolučního výboru. Odbojáři se stali obětí nacistické soudní mašinérie, která nepřestávala vraždit ani v době, kdy už dobře věděla o blížící se porážce.
Kreml v neděli uvedl, že význam nedávného telefonátu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem spočívá v tom, že Rusko a Spojené státy nyní budou hovořit o míru, a nikoliv o válce. Informovala o tom agentura Reuters.
Katastrofy, války a epidemie. My se o nich dozvídáme z médií, farmaceut Stanislav Havlíček na takto postižená místa po celém světě vyjíždí spolu s humanitární organizací Lékaři bez hranic. Účastnil se již celkem sedmi misí. S ostatními zdravotníky na místech plných utrpení řeší třeba to, jak ošetřit válečná zranění či zmírnit neodvratitelné šíření infekcí v přecpaných uprchlických táborech. Jeho úkolem je také pomáhat zachránit životy rodiček a jejich dětí v provizorních podmínkách a bez dostatku vody. Zeptali jsme se ho, co všechno už na svých misích prožil, zda se dá připravit na válku a jak se svými zkušenostmi pohlíží na naši českou realitu.
Francouzský prezident Macron byl v průběhu roku 2024 opakovaně připraven vyslat francouzské vojáky na Ukrajinu poté, co se cílem ruských úderů stali francouzští specialisté s raketami SCALP. Až nyní však vychází najevo, že prezidentovy výhrůžky francouzská armáda doplnila tajným, ale rozsáhlým cvičením speciálních jednotek, které mělo simulovat boje s ruskou armádou severně od Kyjeva.
V letošním roce si připomeneme 80 let od ukončení největšího válečného konfliktu v podobě II. světové války. Při té příležitosti je dobré vzpomenout v té době používanou techniku nebo dopravní prostředky. Podrobně si v tomto článku prohlédneme motocyklový park naší pozemní vojenské jednotky v zahraničním odboji - Československé samostatné obrněné brigády ve Velké Británii.
Letos uplyne 80 let od konce druhé světové války a Muzeum v Bruntále při této příležitosti pořádá výstavu věnovanou válce i dopadům v regionu. Vernisáž se koná ve čtvrtek 13. února v 16 hodin v malé výstavní síni na zámku Bruntál.
Americký prezident Donald Trump telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to americký list New York Post, kterému to Trump řekl v pátečním interview na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Trump také řekl, že má jasný plán, jak válku ukončit. Podrobnosti ale nesdělil. Není ani jasné, kdy se telefonát s Putinem uskutečnil. Trumpův bezpečnostní poradce Mike Waltz na to v pořadu Meet the Press televize NBC News neodpověděl. Kreml v neděli v reakci uvedl, že zprávu o rozhovoru nemůže potvrdit ani vyvrátit.
Lužickosrbská legenda o sirotku Krabatovi, kterého přijme do svých služeb zlý čaroděj, je u nás známá zejména díky slavnému animovanému filmu Karla Zemana Čarodějův učeň. Možná méně známé je to, že postava Krabata měla svůj reálný předobraz. Byl jí chorvatský kavalerista Janko Šajatović, v poněmčené podobě svého jména Johann či Johannes von Schadowitz. A byl skutečně považován za čaroděje.
Do kriminálu sice musí, ale po odpykání trestu nebude vyhoštěn, může zůstat v České republice. Odvolání k Vrchnímu soudu v Praze se vyplatilo Ukrajinci Andrii Ch. (40), který dlouhodobě znásilňoval nevlastní dceru, a to už od jejích šest let. Začal s tím na Ukrajině a pokračoval na západě Čech, kam rodina utekla před válkou.
Do kriminálu sice musí, ale po odpykání trestu nebude vyhoštěn, může zůstat v České republice. Odvolání k Vrchnímu soudu v Praze se vyplatilo Ukrajinci Andrii Ch. (40), který dlouhodobě znásilňoval nevlastní dceru, a to už od jejích šest let. Začal s tím na Ukrajině a pokračoval na západě Čech, kam rodina utekla před válkou.
Evangelická církev v Litoměřicích pořádá v pátek 14. února 2025 od 19.00 besedu s dokumentárním fotografem Vojtěchem Dárvíkem Mácou. Vítěz Czech press photo 2022 promítne své fotografie a okomentuje aktuální dění tohoto největšího válečného konfliktu v Evropě od konce Druhé světové války.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu podepsal zákony o prodloužení válečného stavu a mobilizace o další tři měsíce. Informují o tom ukrajinská média. Válečný stav a všeobecná mobilizace platí v zemi od února 2022, kdy Ukrajinu napadlo Rusko a rozpoutalo tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.
Prajzská. To je slezská oblast ohraničená ze západu řekou Opavou a z jihu až východu řekou Odrou. Území, které k dnešnímu Česku nejdříve patřilo, pak ne, a od roku 1920 už zase ano. Hlučín, Kravaře a Kozmice - ale také některé současné obvody Ostravy - byly ještě před 105 lety součástí Německého císařství.
Výběžek Německého císařství s původní etnickou slovanskou skupinou byl 4. února 1920 definitivně připojen k Československu. Dodnes si takzvaná Prajzská uchovává něco ze své jedinečnosti a odlišnosti.
Také dnes zůstaneme, milí čtenáři, na kopcích Oderských vrchů a navštívíme jednu malou obec, dnes místní část Potštátu, Lipnou. Právě v ní najdeme nedaleko od hlavního tahu spojujícího Potštát s Jakubčovicemi a Odrami jednu velmi zajímavou stavbu, kostelík sv. Jana Křtitele.
Také dnes zůstaneme, milí čtenáři, na kopcích Oderských vrchů a navštívíme jednu malou obec, dnes místní část Potštátu, Lipnou. Právě v ní najdeme nedaleko od hlavního tahu spojujícího Potštát s Jakubčovicemi a Odrami jednu velmi zajímavou stavbu, kostelík sv. Jana Křtitele.
Od loňského léta je novým ukrajinským velvyslancem v Česku Vasyl Zvaryč. Ten tento týden přijel do Plzně, aby se setkal s primátorem Romanem Zarzyckým (ANO). Projednávat s ním chtěl i problémy, které městu přináší přítomnost 40 tisíc Ukrajinců. Schůzka se konala v úterý a krátce po ní poskytl Vasyl Zvaryč rozhovor Deníku.
Tajemná zákoutí - Pokračujeme sérií tajuplných příběhů z cyklu Tajemná zákoutí. Tentokrát se ale z Ašského výběžku přesouváme do Chebu a okolí. Vraťte se s námi do minulosti a pronikněte do událostí, které v různých formách nenechávají v klidu pamětníky, záhadology i obyčejné vypravěče. Tentokrát se ohlédneme za legendou o tajných zbraních a létajících talířích, které se podle mnohých za druhé světové války vyvíjely v podzemní nacistické fabrice v Chebu. Rubrika vznikla ve spolupráci s internetovou televizí MVTV.cz
Legenda. Doma i ve světě. O málokterém sportovci můžete s jistotou říct, že jeho sláva překročila hranice. Dominika Haška znají v zámoří, dodnes si ho váží Japonci. A poslední dobou si ho všímají i Rusové. Důvod? Slavný hokejový brankář je hlasitým kritikem válečné agrese na Ukrajině. Bývalý gólman Buffala, Detroitu, ale třeba i Spartaku Moskva dnes slaví šedesáté narozeniny.
Před 100 lety se začal odehrávat tragický příběh, který se navždy zapsal do dějin jeskyňářství. Americký jeskynní průzkumník William Floyd Collins uvázl při zvětšování průchodu do nově objevené Písečné jeskyně v USA v úzké prolézačce 17 metrů pod zemí. Dvoutýdenní záchrannou operaci tehdy sledoval díky rozhlasu celý svět, veškerá snaha o vyproštění však byla marná. Collinsovy ostatky neměly kvůli zlodějům klid ani po smrti.
Na Ukrajině bojují na straně agresorů, ale způsob boje severokorejských vojáků je od ruského odlišný. Stanice CNN promluvila s Ukrajinci, kteří reportérům popsali své zkušenosti s vojáky z KLDR. Uvedli, že se raději vyhodí do vzduchu, než by se nechali zajmout, raději se svlékají z ochranných vrstev, aby byli rychlejší, a neváhají využít své spolubojovníky, aby vylákali ukrajinské drony.
Popularizátor válečné historie, profesí prodejce kol, Marcel Beran z Chrástu seznamuje obyvatele Rokycanska s málo známými událostmi druhé světové války. Jeho nová přednáška odtajní mimo jiné dosud nezveřejněné informace o působení partyzánů na Mirošovsku.
Pietní akt v pondělí 27. ledna u Nuselské radnice připomněl 130. výročí narození generála Karla Kutlvašra – významné postavy československého odboje. Sehrál klíčovou roli čele Pražského povstání v roce 1945; po druhé světové válce pak měl pohnutý osud. Byl uvězněn – ve vykonstruovaném procesu původně dostal doživotní trest – a nakonec skončil jako noční vrátný v nuselském pivovaru.
Izraelská armáda v pondělí začala pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. Informují o tom agentury AP a AFP. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmích.
V pondělí 27. ledna uplyne 80 let od osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim. Hrůzy holokaustu v něm zažila také Erika Bezdíčková, která se tam dostala jako třináctiletá dívka. Hned po příjezdu do Osvětimi nacisté poslali do plynových komor oba její rodiče. Z celé rodiny přežily válku pouze ona a její sestra. Poslední brněnská přeživší holokaustu Erika Bezdíčková zemřela v roce 2020, nyní Deník její příběh připomíná.
Anděla Karlíková oslavila 100. narozeniny. Vyučená kadeřnice a později úřednice pochází z Ivančic u Brna, ale po 2. světové válce se přestěhovala do Mostu. Nyní žije v městském domově pro seniory, kde je pro ostatní zdrojem optimismu.
Válka na Ukrajině trvá již téměř tři roky a její konec je zatím v nedohlednu. Americký prezident Donald Trump sice slíbil, že ji po návratu do Bílého domu ukončí do 24 hodin, svůj odvážný slib ale nesplnil. O budoucím vývoji konfliktu však může mnohé napovědět očekávaný telefonát Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jakou pozici před vzájemným jednáním obou státníků dvě z největších světových velmocí zaujímají? Média se touto otázkou začala zaobírat.
Tento pátek si připomeneme 80 let od události, která hluboce otřásla obyvateli nejen České Třebové. O hrůzném zážitku vypovídali svědci bezprostředně po válce a ještě dnes o něm vyprávějí jejich potomci. Pří při příležitosti osmdesátého výročí od této smutné události bude památka obětí uctěna položením květin u jejich hrobu na parnickém hřbitově v České Třebové. K tomu dojde v pátek 24. ledna 2025 v 10:00 hodin. Přetiskujeme jen editačně upravený text Jany Voleské, ředitelky Městského muzea Česká Třebová. Pietní akce se konají i v dalších městech a obcích Orlicka.
Za poslední tři roky, kdy na Rallye Dakar nesměli kvůli válečnému konfliktu Rusové, získali Češi v kamionech pět pódiových umístění. Martin Macík dokonce dvakrát vyhrál. Jenže těžkotonážní kategorie podle prezidenta Autoklubu ČR Jana Šťovíčka skomírá.
Poté, co v neděli začalo v Pásmu Gazy platit příměří, objevily se v ulicích zničených měst tohoto palestinského území opět tisíce policistů, kteří spadají pod vládu palestinského hnutí Hamás, napsala agentura AP. Podle ní jde o další důkaz toho, že Hamás si udržel kontrolu nad Pásmem Gazy, ačkoliv izraelská armáda se ho snažila od jeho teroristického útoku na Izrael v říjnu 2023 zničit a premiér Benjamin Netanjahu to měl za jeden z hlavních cílů ofenzivy v Gaze. V pondělí Hamás podle AP uvedl, že bude během příměří také koordinovat distribuci humanitární pomoci.
Americký prezident Donald Trump po své inauguraci vyzval ruského vůdce Vladimira Putina k dohodě, která by ukončila téměř tři roky trvající válku proti Ukrajině, uvedla agentura AFP. Trump podle ruské státní agentury TASS řekl, že se setká s Putinem, žádné datum však neuvedl. Ale připustil zachování sankcí proti Rusku až do ukončení války.
Byla noc na 20. ledna roku 1915, v Evropě už bezmála půl roku zuřila krvavá válka. Krátce před Vánoci, 16. prosince 1914, se s ní poprvé zblízka seznámily i britské přístavy Hartlepool, Scarborough a Whitby, protože na ně začaly z volného moře pálit válečné lodě německé flotily. Nikdo ale nebyl připraven na hrůzu, která se měla onu osudnou lednovou noc snést z oblohy. Poprvé, ale nikoli naposled.
Dnes se společně, milí čtenáři, vydáme opět nahoru do kopců. Navštívíme Potštátsko, krásnou a tajemstvím opředenou oblast, na níž mě nepřestává fascinovat její malebnost, na druhé straně pak syrovost a především pohnutá historie spojená s životy a prací zdejších lidí.
Dohoda o příměří v Pásmu Gazy vstoupí v platnost v neděli v 08:30 místního času (07:30 SEČ). Dohodu uzavřenou ve středu v katarském Dauhá schválila v noci na sobotu po několikahodinové debatě izraelská vláda, v neděli odpoledne budou propuštěni první tři rukojmí, uvedla agentura Reuters. Izraelská armáda podle stanice BBC čas začátku příměří potvrdila s tím, že se připravuje na návrat rukojmích.
Před 80 lety opustil maďarskou metropoli Budapešť švédský diplomat Raoul Wallenberg, jehož obětavé úsilí pomohlo v předchozím roce zachránit desítky tisíc ohrožených židovských životů. Wallenberg odjel v doprovodu sovětských důstojníků, přičemž ještě stačil zažertovat, že neví, zda je jejich hostem, nebo zajatcem. Živého a svobodného jej už nikdo nespatřil. Moskva rozhodla o jeho zatčení bez možnosti návratu.
Před 115 lety se narodil muž, který v době druhé světové války dopomohl k německé invazi do Nizozemska a pokoušel se o únos bývalého britského krále Eduarda VIII. či o atentát na sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina. Šéf špionážní služby a vojenské rozvědky v Hlavním říšském bezpečnostním úřadu Walter Schellenberg byl oblíbencem Heinricha Himmlera a blízkým spolupracovníkem Reinharda Heydricha. Na konci války se údajně pokusil o dohodu s Brity, možná mu v tom pomáhala i francouzská návrhářka Coco Chanel.
Strakoničtí vojáci si vybrali za svého patrona válečného hrdinu generála Jaroslava Selnera, který za druhé světové války bojoval na Balkáně, v Africe u Tobruku a prošel západní i východní frontou. K jeho odkazu se hrdě hlásí, zástupci 251. protiletadlového raketového oddílu ze Strakonic se setkali i s potomky tohoto válečného hrdiny. Jak vojáci, tak rodinní příslušníci se shodli, že toto setkání obohatilo jejich životy.
Extrémně rozpolcená společnost, která má strach z budoucnosti, zmítaná kulturními válkami a marně hledající sociální smír a země, která ekonomicky stagnuje a řítí se do krachu. Takové zhodnocení současného stavu české společnosti se snaží svým voličům podsouvat řada politiků i aktivistů. A přestože Česko prošlo za posledních pět let řadou krizí, od covidové pandemie přes vyrovnání se s válkou a změnou bezpečnostní situace v Evropě, vysokou inflací i živelními pohromami, reálný stav není ve skutečnosti tak pesimistický. Alespoň podle nejnovějšího průzkumu Psychologického ústavu Akademie věd ČR. Čechy optimismus neopouští a do nového roku vstoupili s očekáváním, že hůř se jim dařit nebude a se svými spoluobčany nacházejí stále raději společnou řeč, než aby se hádali do krve.
