Pro věřící v několika obcích na Hlučínsku, Karvinsku a také pod Beskydami to bude velká událost. V půli dubna přivítá Ostravsko-opavská diecéze pětici zvonů, které před více než 80 lety zabavili nacisté a odvezli do Německa. Zvony se dočkaly konce války a kvůli napjaté mezinárodní situaci zůstaly v západním Německu. Teď se v rámci projektu Zvony míru pro Evropu rottenbursko-stuttgartské diecéze vracejí.
Zpěvák Tomáš Klus rozvířil svým příspěvkem k válce v Pásmu Gazy diskuzi o katastrofální situaci tamního obyvatelstva. Podle svých slov nehodlá mlčet, česká společnost je totiž vůči tomuto problému lhostejná.
Ačkoli IS-3 přišel příliš pozdě na to, aby se zúčastnil bojů za druhé světové války, do historie se tento sovětský tank dokázal zapsat nesmazatelně. Nejenže se účastnil konfliktů v padesátých a šedesátých letech, ale zpět k životu ho znovu přivedli i před deseti lety na Ukrajině. Tehdy už se jednalo o pomyslného důchodce, ve své době však stroj neměl konkurenci.
Rapšach, malá obec, která leží v jižních Čechách těsně vedle hranic s Rakouskem. O velikonočním víkendu se sem sjely davy lidí. Aby ne, konal se tady charitativní zápas na počest padlého ukrajinského fotbalisty Oleksiie Bilobrovky. Podívejte se na video.
Byla noc z 30. na 31. března 1944. Bombardér Handley Page Halifax, vedený teprve 22letým kapitánem Cyrilem Bartonem, se prodíral k Norimberku a byl asi 110 kilometrů od cíle, když se na něj vrhly dvě německé stíhačky. Prostřílely palivové nádrže, zničily spojení a jeden motor. Letoun nebyl jediným postiženým. Noční nálet na Norimberk před 80 lety se stal nejtragičtější operací RAF ze celou válku.
V historii novodobého osidlování severoamerického kontinentu je to jedna z podstatných epizod. Před 210 lety, v neděli 27. března 1814, zaútočilo několik tisíc amerických vojáků pod velením generála Andrewa Jacksona spolu s 500 Čerokíi na opevnění tzv. Rudých holí neboli vzbouřených příslušníků kmene Krík pod velením náčelníka Menawy. Vítězná bitva otevřela americkým pionýrům cestu k osídlení Mississippi.
Když Česká republika vstupovala před 25 lety do Severoatlatické alince (NATO), byla ruská armáda považována za jakousi pojízdnou výstavu vojenské techniky. Velkou změnu ovšem přinesl druhý rok války na Ukrajině. Kreml začal masivně obnovovat do té doby zakrnělý zbrojní průmysl a ruská armáda je dnes mnohem silnější, než byla před několika lety. Vyrovná se technikou NATO? A jak je na tom další velký hráč Čína? V tomto článku jsme porovnali sílu tří největších armáda světa.
Tajemné místo, kde během druhé světové války trpěli i čeští vězni. A také místo, kde se vyráběly části letadel a zbraní, které pak ve velkém zabíjely. To je dnes veřejnosti přístupná podzemní továrna Rabštejn u České Kamenice v Ústeckém kraji. Slouží i jako smutná upomínka na druhou světovou válku.
Otázka, zda má Ukrajina přijmout mír za cenu ztráty území, nebo bojovat dál, zaujala rekordní množství čtenářů. V anketě jich dosud hlasovalo přes 30 tisíc. V dopisech i v diskuzi pod článkem zazněly desítky argumentů. Deník přináší výběr těch nejzajímavějších.
Příběh odvážné ženy z Ukrajiny, která se nezalekla nových výzev ani češtiny, rychle se integrovala do české společnosti a teď pomáhá dalším. Zvládá pracovat pro nadnárodní firmu, organizuje pomoc krajanům a podniká. Co bude dál? Netuší a nic s tím neudělá i když je to proti její přirozenosti.
Památník dětských obětí války v Lidicích nutně potřebuje opravu. Vedení památníku spouští veřejnou sbírku na záchranu tohoto důležitého díla, které připomíná tragédii nevinných dětí.
Bylo pondělí 22. března 2004. Z mešity v Gaze se v kolečkovém křesle vracel v doprovodu svých osobních strážců Ahmad Jásin, spoluzakladatel a ideolog palestinské teroristické organizace Hamás. Z izraelského bojového vrtulníku vyletěly tři rakety. Jejich exploze zabila nejen Jásina a dva členy jeho ochranky, ale i další Palestince. Hamás slíbil pomstu.
/Od zvláštního zpravodaje Deníku/ Daří se tu dezinformacím i proruským politikům. Jejich nejvýraznější postava, prezidentský proputinovský kandidát Štefan Harabin, tu získává pravidelně nejvíc hlasů. V sobotním prvním kole prezidentských voleb tu určitě dosáhne na dvojciferný výsledek. Kdo Prešov a okolí vidí, je mu jasné proč.
Pokud bude třetí světová válka, je to selhání politiků, včetně českých. V pravidelné debatě Deníku to v úterý řekl lídr opozice Andrej Babiš. „Nikdy bych neposlal syna do války,“ zdůraznil.
O tom, zda pokračovat v bojích, nebo se pokusit s ruským agresorem domluvit, musí rozhodnout sami Ukrajinci. Jaký je ale názor české veřejnosti? Většina Čechů, Moravanů a Slezanů je podle výzkumu veřejného mínění společnosti CVVM přesvědčena o tom, že česká vláda pomáhá Ukrajině až příliš. Sílí hlasy požadující, aby naopak tlačila ukrajinskou vládu k uzavření co nejrychlejšího míru. V anketě Deníku hlasovalo do čtvrtečního rána bezmála 28 tisíc lidí. Mírná většina z nich je pro uzavření míru i za cenu územních kompromisů. Kabinet i prezident však jednoznačně stojí za tím, že přepadená země má bojovat až do vítězství. Redakce se pokusila popsat argumenty obou stran.
/FOTO, VIDEO/ Badatelé se opět pokusili provrtat do levé části podzemní továrny Richard v místech bývalého velitelství. Podle zjištění iniciátora a amatérského badatele Tomáše Rotbauera by v této části měl být sklep. Výpovědi svědků hovořily o tom, že se do této části měly na konci války přemisťovat bedny s cennostmi.
Přinášíme dvanáctý díl seriálu o vzniku názvů některých ulic v Milevsku, který připravil Karel Kafka.
Říká se jí i válka ve válce. V první polovině 90. letech minulého století proti sobě na území dnešní Bosny a Hercegoviny bojovali nejen bosenští Srbové a bosenští muslimové, ale i Bosňáci a Chorvati. I jejich konflikt poznamenalo množství masakrů, jako třeba vyvraždění obyvatel vesnice Ahmići či zničení slavného mostu v Mostaru. Bosensko-chorvatský konflikt skončil přesně před 30 lety podepsáním Washingtonské dohody.
Válka přináší nezměrné utrpení a mír je vždycky lepší než válka. Ale ne jakýkoliv mír.
Před osmdesáti lety se probudila k životu slavná italská sopka Vesuv, tyčící se nad Neapolským zálivem. Asi půldruhého týdne ze sebe chrlila kameny o velikosti basketbalových míčů a zasypávala široké okolí až metrovou vrstvou sopečného popela. Včetně bezmála stovky bombardérů spojeneckých armád, připravujících se osvobodit Evropu.
Dvacet pět let od vstupu do NATO je i důvod ke hledání odpovědí na to, kde všude jsme udělali chyby.
Hlavním tématem čtvrteční debaty byly obrana, bezpečnost, válka a mír. A postoje České republiky, USA, Vatikánu či Slovenska. Myslí si premiér Petr Fiala, že oprášený mírový narativ Andreje Babiše ovlivnil vysoké volební preference hnutí ANO? Podle agentury Kantar CZ by získalo téměř 39 procent hlasů. ODS 14,5, eventuálně koalice Spolu dvacet procent.
Není pravda, že se Rusko nedá porazit a Ukrajina není úspěšná. A může válku vyhrát. Uvedl to předseda vlády Petr Fiala (ODS) v další debatě Deníku. Rázně odmítl volání některých domácích i zahraničních politiků, aby Ukrajina přistoupila na mírový kompromis diktovaný Ruskem. Podle něj je odhodlání podpořit napadený stát po dvou letech ještě vyšší než před časem. Před ustupováním agresorovi Fiala varoval a vyjádřil přání, aby se Evropa v otázce zbrojení a vojenské podpory Ukrajiny mohla spolehnout sama na sebe.
Pár prknýnek, konstrukční vruty, ložiska a lepidlo. Jen to podle kutila Jarmila Káry z Cítova člověku stačí, aby si vyrobil pásovou brusku. Ví, o čem mluví. Sám si totiž takovou vytvořil, aby mohl obrousit krk svého ručně vyrobeného ukulele.
V těchto dnech si připomínáme 25 let od vstupu České republiky do Severoatlantické aliance (NATO). Jak se za tu dobu změnila naše armáda zejména v otázce základní výzbroje, nasazení do mezinárodních misí a součinnosti se spojenci?
Knihu o svém dědečkovi, plukovníku Milanu Malém, válečném hrdinovi od afrického Tobrúku a pilotu 312. čs. stíhací perutě RAF, představí autorka ve čtvrtek 14. března od 15.30 h v salonku restaurace Budějovického Budvaru.
Před pětadvaceti lety, 12. března 1999, se Česká republika stala členem Severoatlantické aliance (NATO). Po čtvrt století zůstává toto členství stále největší zárukou naší mezinárodní bezpečnosti, čeští vojáci ho ale při zahraničních misích již několikrát spláceli krví. Zatím nejtvrdší účet jim osud vystavil v roce 2014.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Bez větších incidentů a invektiv, které provázely návštěvy ministra vnitra Víta Rakušana v jiných městech, se obešla pondělní debata bez cenzury v přerovském klubu Teplo. Diskutovat o problémech na ni přišly asi tři stovky lidí - kromě místních si přišli vylít srdce i lidé z jiných měst v Čechách i na Moravě. V davu bylo vidět nejen seniory, ale dorazila i spousta mladých lidí.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Bez větších incidentů a invektiv, které provázely návštěvy ministra vnitra Víta Rakušana v jiných městech, se obešla pondělní debata bez cenzury v přerovském klubu Teplo. Diskutovat o problémech na ni přišly asi tři stovky lidí - kromě místních si přišli vylít srdce i lidé z jiných měst v Čechách i na Moravě. V davu bylo vidět nejen seniory, ale dorazila i spousta mladých lidí.
/VIDEO/ Ve svatojakubském kostele pod Kotnovem v Táboře se v neděli 10. března uskutečnila vzpomínková akce Pamatuj!. Bohužel, už bez iniciátorky, Hany Jančíkové, která ze soboty na neděli zemřela. Během programu, kde se četla stovka jmen obětí nacistických transportů a vystoupily s hudebním pásmem pěvecké sbory Domino a Hlahol, ji všichni vzdali hold i minutou ticha.
Jak lze pomoci dětem s válečnými traumaty? Na tuto otázku společně hledaly odpověď převážně ukrajinské psychoterapeutky, které se koncem února sešly ve Společenském centru s příznačným názvem Naděje. Na konferenci v pražských Kobylisích zazněly srdceryvné příběhy i tipy, jak se lze se složitou situací vypořádat.
Skoro dvě stě mrtvých a dva tisíce zraněných si vyžádaly teroristické útoky, které se odehrály 11. března 2004 v Madridu. Šlo o nejsmrtonosnější útok na evropské půdě v 21. století. Ve španělském hlavním městě teroristé odpálili několik bomb v příměstských vlacích. Přeživší trápí, že útoky dodnes obklopují politické kontroverze.
Máme zavést válečnou ekonomiku?
Co chvíli hlásili cvičný bojový nebo ostrý poplach. Zjistil jsem, že se dá opravdu vyčerpáním usnout i za chůze. To nám v obsáhlém dopise napsal Jan Šindelář, který se podobně jako tisíce dalších rozhodl odpovědět v anketě Deníku o povinné vojenské službě. Vlastní zkušenosti jistě ovlivňují i postoje mnoha dalších z přibližně jedenácti tisíc lidí, kteří se zatím pro deník.cz k problematice vyjádřili. Pětapadesát procent čtenářů je přitom pro zavedení nějakého druhu vojenského výcviku, pětačtyřicet procent naopak proti.
Petr Pavel při setkání s Kladeňáky odpovídal na dotazy ohledně války na Ukrajině a jejího možného ukončení. Radek Gális z Českých Budějovic se zeptal: „Cítíte i přes stálé apely a prohlášení představitelů Evropské unie reálné nebezpečí, že evropské státy jsou válkou na Ukrajině již unaveny? Že jsou voliči v jednotlivých zemích nespokojeni - že se pomalu smiřují s tím, že Rusku zůstanou okupovaná území východní Ukrajiny a Krym a znovu se s ním navážou diplomatické a hospodářské styky výměnou za sliby, že víc chtít nebude, což nám ovšem historicky připomíná Mnichovskou dohodu?“
Americké a britské nálety na průmyslová centra během druhé světové války čelí v posledních letech často kritice jako „barbarské“ a „neopodstatněné“. Tato kritika ještě výrazně zesílila po napadení Ukrajiny Ruskem, kdy se stala součástí proruského výkladu historie, v němž Sovětský svaz vystupuje jako jediný skutečný osvoboditel střední Evropy. Stojí proto za připomenutí, že města ničily i sovětské nálety.
Památník Terezín připravil novou výstavu pod názvem Muž, který se vzepřel zlu. Richard Glazar (1920-1997). Slavnostní zahájení se uskuteční ve čtvrtek 7. března od 14 v předsálí kina Muzea ghetta Terezín. Výstava bude nadále přístupná v běžné otevírací době Muzea ghetta, tedy od 9 do 17 hodin, a to až do 2. června tohoto roku.
Ruská agrese proti Ukrajině otevřela diskusi o tom, zda je naše země připravena na případnou válku. Odborníci se shodují, že ne. Náčelník generálního štábu Karel Řehka dokonce říká, že armáda byla „ohlodána na kost“. V roce 1999 jsme vstoupili do NATO a ani jednou jsme od té doby nesplnili závazek odvádět aspoň dvě procenta ze státního rozpočtu na obranu. V roce 2030 má mít profesionální vojsko výhledově třicet tisíc mužů. Vláda postupně nakupuje moderní zbraně včetně stíhaček F-35. To však nestačí vzhledem k tomu, že konflikt může přijít už v nejbližších letech. Pomohla by povinná vojenská služba?
Letní ukrajinská ofenzíva definitivně neuspěla a ukrajinské jednotky podél celé fronty čelí rostoucímu tlaku ruské armády. Přestože podle střízlivých odhadů Ukrajinci zničili už 90 procent všech sil, které v roce 2022 na jejich zemi zaútočily, Rusové přisunuli statisíce dalších vojáků a válka se protahuje. Část republikánů v americkém kongresu sepsala dokument, ve kterém navrhuje, jak z toho ven.
Můj vůdče, dovolte, abych vám představila myšlenku operace Sebeobětování. Tato operace vyžaduje muže připravené obětovat se v přesvědčení, že jedině tak může být jejich země zachráněna. Tato slova sdělila Adolfu Hitlerovi před 80 lety německá pilotka a hvězda nacistické propagandy Hanna Reitschová. A hned se nabídla, že jedním z těchto „mužů“ bude ona sama. Hitlerovi se to nezdálo, ale svolil.
Na dobu totality a oběti komunistické ideologie budou vzpomínat Krnované ve středu 28. února. Město Krnov si každoročně připomíná události státního převratu v roce 1948.
Svět se dostal do okamžiku, kdy je potřeba jednat rychle, řekl v pondělí na úvod summitu o pomoci Ukrajině francouzský prezident Emmanuel Macron. Ve svém prohlášení zároveň nevyloučil vyslání pozemních sil zemí Severoatlantické aliance (NATO) na Ukrajinu. Jde o jednu z nejvážnějších výhružek Vladimiru Putinovi od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. USA vojáky na Ukrajinu poslat neplánují.
Od dubna 1943 se v terezínském ghettu začal hromadit na příkaz generála SS Kaltenbrunnera jeho takzvaný archiv. Šlo o čtyři miliony listů konfidentů. Osud tohoto archivu po osvobození je nejasný, nebyl nikdy nalezen. V teoriích jeho osudu je zmiňované jeho uložení v prostoru bývalé podzemní nacistické továrny Richard Litoměřice. Kolona nákladních vozidel tam dorazila ve dnech 2. až 5. května 1945.
Experti se domnívají, že vývoj konfliktu na Ukrajině v nadcházejících měsících ovlivní tři hlavní faktory. Pro Ukrajinu bude důležité vybudovat pevnou obranu a zajistit materiální vojenskou podporu od zemí NATO, naopak Rusko má spoléhat na převahu a spojence z Asie.
Před 110 lety byla na vodu spuštěna sesterská loď slavného Titaniku, Britannic. Místo na zaoceánských linkách skončil tento parník jako plovoucí nemocnice v 1. světové válce. Právě ve službě v tomto konfliktu loď potkal stejný osud jako jejího legendárního „staršího sourozence“.
Za dva roky války s Ruskem padlo 31 tisíc ukrajinských vojáků, prohlásil na tiskové konferenci v Kyjevě ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Počet zraněných v ukrajinské armádě nechtěl komentovat, aby neposkytl ruské straně strategicky důležité informace. Uvedl také, že Kyjev už má plán na novou protiofenzivu.
Už takřka dva roky vede z nenápadného krámku v historickém jádru Hradce Králové dlouholetý novinář a mediální manažer Martin Ondráček internetovou kampaň Dárek pro Putina. Za dobu její existence lidé přispěli stovkami milionů korun na zbraně pro Ukrajinu, která se už dva roky brání ruské agresi. Peníze se pak použily mimo jiné na koupi tanku Tomáš nebo protivzdušnou obranu. „Je lepší Putina vyčerpat právě na Ukrajině než čekat na to, až bude chtít dobýt celou Evropu,“ řekl v rozhovoru pro Deník Ondráček.
/VIDEO, FOTO/ Tisíce lidí se v sobotu 24. února v 16 hodin sešly na Staroměstském náměstí, kde se konala akce Společně za Ukrajinu. Lidé si připomněli dva roky trvající ruskou agresi na území svého západního souseda. Stovky přítomných se už o hodinu dříve vydaly z náměstí Kinských pochodem přes Karlův most.
Ukrajina zvítězí, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu při příležitosti druhého výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Zároveň zdůraznil, že válku je nutné ukončit podle ukrajinských podmínek, aby mír byl spravedlivý.
Jsou to dva roky od chvíle, kdy začala válka na Ukrajině. Reportéři britské stanice BBC se u té příležitosti vydali do obce Hroza, které se přezdívá vesnice sirotků. Na začátku října tam při ruském raketovém útoku zemřeli rodiče 14 dětí. Celkem přišlo o život 59 lidí a je to dosud útok s největším počtem mrtvých civilistů. Reportéři promluvili s lidmi, kteří při útoku přišli o své nejbližší.
