/FOTOGALERIE/ Český dobrovolný zdravotník, kterého 15. března na Donbase zasáhl šrapnel z minometu, zemřel v pondělí 15. května v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. V rozhovoru s reportérkou Deníku na něho vzpomíná jeho kamarád a kolega Mac, který se do válečného pekla za dva týdny vrátí.
Český dobrovolný zdravotník, kterého 15. března na Donbase zasáhl šrapnel z minometu, zemřel v pondělí 15. května v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. V rozhovoru s reportérkou Deníku na něho vzpomíná jeho kamarád a kolega Mac, který se do válečného pekla za dva týdny vrátí.
Je to pár let, co byli ještě dětmi. Kromě školních povinností, trampot spojených se startem vlastního samostatného života či péče o mladou rodinu museli vyřešit problém, který si většina z nás neumí a nechce ani představit. Deník zjišťoval, jak žijí mladí Ukrajinci, kteří na jih Čech utekli před válkou.
/TÉMA DENÍKU/ V jejich očích se zrcadlí smutek. Myšlenky se jim toulají po ulicích přístavního města Mikolajiv, kde se narodili. Sní o tom, jak se budou zase na společném dvoře jejich domu potkávat s kamarády, nebo jak si jen tak zajdou zacvičit. Patnáctiletý Bohdan a o rok mladší Svyatoslav Grechiskinovi už déle než rok žijí v Hustopečích na Břeclavsku. Rodiče chlapců zůstali na Ukrajině. Péči o mladíky tak převzala babička Nadiya Lytvyn.
Je to pár let, co byli ještě dětmi. Kromě školních povinností, trampot spojených se startem vlastního samostatného života či péče o mladou rodinu museli vyřešit problém, který si většina z nás neumí a nechce ani představit. Deník zjišťoval, jak žijí mladí Ukrajinci, kteří na jih Čech utekli před válkou.
Charitativní organizace nabízí mladým lidem z válkou zmítané země azyl díky projektu Hnízdo. Kromě ubytování jim poskytuje i sociální služby, psychoterapii či poradenství. „Chceme je stabilizovat, aby tu nevyrůstali jako občané druhé kategorie,“ říká zakladatelka Hnízda Johana Růžková.
Charitativní organizace nabízí mladým lidem z válkou zmítané země azyl díky projektu Hnízdo. Kromě ubytování jim poskytuje i sociální služby, psychoterapii či poradenství. „Chceme je stabilizovat, aby tu nevyrůstali jako občané druhé kategorie,“ říká zakladatelka Hnízda Johana Růžková.
Do Česka se Artem dostával složitě vlakem a autobusem. Hlavně ale sám, ačkoli mu bylo jen sedmnáct let. Rodiče zůstali kvůli obraně země na Ukrajině. Mladík se sice dostal do bezpečí, také ale nevěděl co si dál se sebou počne. Do české střední školy nastoupit nechtěl, protože by se musel vrátit do prvního ročníku, a s blížícími se osmnáctinami navíc cítil vnitřní tlak, že by se měl také zapojit do boje. Do toho se vklínily běžné záležitost puberty, jako snaha zapadnout do nové party, kde koloval alkohol a cigarety.
Do Česka se Artem dostával složitě vlakem a autobusem. Hlavně ale sám, ačkoli mu bylo jen sedmnáct let. Rodiče zůstali kvůli obraně země na Ukrajině. Mladík se sice dostal do bezpečí, také ale nevěděl co si dál se sebou počne. Do české střední školy nastoupit nechtěl, protože by se musel vrátit do prvního ročníku, a s blížícími se osmnáctinami navíc cítil vnitřní tlak, že by se měl také zapojit do boje. Do toho se vklínily běžné záležitost puberty, jako snaha zapadnout do nové party, kde koloval alkohol a cigarety.
Do Česka se Artem dostával složitě vlakem a autobusem. Hlavně ale sám, ačkoli mu bylo jen sedmnáct let. Rodiče zůstali kvůli obraně země na Ukrajině. Mladík se sice dostal do bezpečí, také ale nevěděl co si dál se sebou počne. Do české střední školy nastoupit nechtěl, protože by se musel vrátit do prvního ročníku, a s blížícími se osmnáctinami navíc cítil vnitřní tlak, že by se měl také zapojit do boje. Do toho se vklínily běžné záležitost puberty, jako snaha zapadnout do nové party, kde koloval alkohol a cigarety.
Do Česka se Artem dostával složitě vlakem a autobusem. Hlavně ale sám, ačkoli mu bylo jen sedmnáct let. Rodiče zůstali kvůli obraně země na Ukrajině. Mladík se sice dostal do bezpečí, také ale nevěděl co si dál se sebou počne. Do české střední školy nastoupit nechtěl, protože by se musel vrátit do prvního ročníku, a s blížícími se osmnáctinami navíc cítil vnitřní tlak, že by se měl také zapojit do boje. Do toho se vklínily běžné záležitost puberty, jako snaha zapadnout do nové party, kde koloval alkohol a cigarety.
Do Česka se Artem dostával složitě vlakem a autobusem. Hlavně ale sám, ačkoli mu bylo jen sedmnáct let. Rodiče zůstali kvůli obraně země na Ukrajině. Mladík se sice dostal do bezpečí, také ale nevěděl co si dál se sebou počne. Do české střední školy nastoupit nechtěl, protože by se musel vrátit do prvního ročníku, a s blížícími se osmnáctinami navíc cítil vnitřní tlak, že by se měl také zapojit do boje. Do toho se vklínily běžné záležitost puberty, jako snaha zapadnout do nové party, kde koloval alkohol a cigarety.
/ROZHOVOR, DOBOVÉ FOTOGRAFIE/ Po dlouhých šesti letech se Československo dočkalo v květnu 1945 svobody. To jaro bylo obdobím euforie a nadějí, ale také zúčtování. S kolaboranty skutečnými i lidmi, na které měl někdo z jejich okolí nějakou „pifku.“ A stále více se v období 1945 až 1947 československý svět odkláněl od prvorepublikové demokracie a do popředí se dostávala ideologie. Dokládají to odpovědi vedoucího Státního okresního archivu Benešov Michala Sejka.
Světový šampionát v Rize a Tampere se rozběhl na plné obrátky a už v neděli večer čeká výběr trenéra Kariho Jalonena druhé utkání ve skupině proti Kazachstánu. O letošním turnaji, na kterém mimo jiné národní tým obhajuje bronzové medaile, se v hokejovém podcastu Ofsajd rozpovídal uznávaný trenér a nová akvizice na lavičce pardubického Dynama Václav Varaďa.
Před 80 lety, v noci na 14. května 1943, vzlétlo k náletu na Škodovy závody v Plzni z Británie celkem 168 bombardovacích letadel. Šlo o jeden z největších náletů na československé území, který však zůstal vlivem vícero faktorů trochu pozapomenut. Pozornost si však zaslouží. Jako první totiž Škodovku skutečně významněji zasáhl.
Starosta Krnova Tomáš Hradil a místostarostka Monika Dudová osobně dovezli na Ukrajinu léky a humanitární pomoc. Navštívili dvě zdravotnická zařízení poblíž Kyjeva.
Starosta Krnova Tomáš Hradil a místostarostka Monika Dudová osobně dovezli na Ukrajinu léky a humanitární pomoc. Navštívili dvě zdravotnická zařízení poblíž Kyjeva.
Když budu prezident, vyřeším válku na Ukrajině za 24 hodin, prohlásil bývalý americký prezident Donald Trump během veřejné debaty pořádané stanicí CNN. Trump rovněž uvedl, že by velmi pravděpodobně udělil milost většině z těch, kteří v lednu roku 2021 násilím vpadli do budovy Kapitolu.
/FOTOGALERIE/ Obyvatelé Bakova nad Jizerou se ve čtvrtek 4. května sešli na městském hřbitově u pietního aktu k uctění památky padlých ve druhé světové válce. Starostka města Jana Blechová ve svém projevu krátce vzpomněla na ty, kteří položili své životy za to, aby další generace mohly žít v míru.
V těchto dnech si připomínáme osvobození nejen Čáslavi, ale celé naší vlasti a porážku hitlerovského Německa a jeho spojenců. Konec války si připomeňme prostřednictvím vzácných fotografií, které byly pořízeny při osvobozování Čáslavi a jejichž originály jsou uloženy v Městském muzeu Čáslav.
Téma válečného konfliktu na Ukrajině se jako červená nit prolínalo projevy politiků během pietního aktu k 78. výročí konce druhé světové války. Na pražském Vítkově si historické události připomněli přední představitelé státu, církví i veteránských spolků a desítky lidí. Prezident Petr Pavel zdůraznil, že by se úcta k padlým neměla stávat obětí šiřitelů ruské propagandy. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) v proslovu řekl, že je potřeba, aby Rusko s agresí na Ukrajině neuspělo. Vojenský konflikt, který na Ukrajině Rusko vyvolalo, podle obou státníků rozsahem a mírou destrukce připomíná právě bojiště druhé světové války.
Jak probíhalo osvobození Benešova od německých nacistů na jaře roku 1945, je těm, kteří se alespoň trochu zajímají o historii, dobře známo. Pro ty, pro něž dějepis není tou nejdůležitější vědou, je dobré připomenout, že do města přijeli jako první, ještě před příchodem Rudé armády (RA), vojáci Ruské osvobozenecké armády (ROA) generála Vlasova.
Ukrajina dokončuje přípravy na klíčový protiútok k osvobození svých území, která přes rok a čtvrt okupují Rusové. Dostala moderní techniku a vycvičené vojáky s ní začíná rozmisťovat v poli. Rusové mezitím budují obrovská obranná postavení. Podle analytiků však dává Moskva najevo i nerozhodnost a vnitřní rozpory.
Tradiční setkání občanů u Památníku válek na náměstí ve Čkyni se konalo 5. května 2023. Pietu pořádala: Obec Čkyně, Československá obec legionářská - Jednota Vimperk, Sdružení válečných veteránů Jihočeského kraje, Komunita pro duchovní rozvoj, o. p. s., Sbor dobrovolných hasičů.
/HISTORICKÉ FOTO/ Konec války a osvobození Jihlavy v květnu 1945 byly nejvýznamnějšími událostmi novodobé historie města. Důležitou roli sehrála i velká železniční sabotáž u Helenína. Jihlavané se následující měsíce radovali z nové svobody. Hrůzy války jim ale dlouhé roky připomínaly hromady zbraní a válečného materiálu rozesetých po městě.
/HISTORICKÉ FOTO/ Konec války a osvobození Jihlavy v květnu 1945 byly nejvýznamnějšími událostmi novodobé historie města. Důležitou roli sehrála i velká železniční sabotáž u Helenína. Jihlavané se následující měsíce radovali z nové svobody. Hrůzy války jim ale dlouhé roky připomínaly hromady zbraní a válečného materiálu rozesetých po městě.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Vojensko historická skupina Druhý pluk Nymbursko v sobotu 6. května dopoledne v centru Nymburka připomněla výročí konce druhé světové války a osvobození od fašismu. Na části náměstí Přemyslovců parkovala vojenská technika a k vidění byly i dobové uniformy, které prezentovali členové klubu.
Vojáci z první a druhé světové války ve svých uniformách se setkali v pátek 5. dubna v Boru. Událost, nad kterou by historici jen bezmocně kroutili hlavou, se stala v rámci oslav výročí ukončení druhé světové války, kdy byl na borském hřbitově slavnostně odhalen Památník obětem válek.
Žáci devátých tříd si připomněli události spjaté s koncem druhé světové války. Na 15 bannerech se seznámili s konkrétními osudy obyvatel a významnými událostmi našeho regionu. Ve spolupráci s Filosofickou fakultou UJEP se konala i přednáška pro žáky devátých ročníků, kterou vedl Mgr. Josef Märc.
Krvavých peněz se neštítí. I během války je ruská KHL pro české hokejisty z finančního hlediska pořád velkým lákadlem. Libor Šulák se neváhal upsat Omsku, do Ruska mají namířeno i dva perspektivní beci David Sklenička a Lukáš Klok. Vzdali se tak mistrovství světa. Do zástupu hráčů s nulovými morálními hodnotami se teď možná zařadí i vítkovický sniper Dominik Lakatoš.
Finští novináři nápaditě skryli svoje zprávy o válce na Ukrajině, aby je dostali k uživatelům v Rusku. U příležitosti čtvrtečního Dne svobody tisku vydali mapu pro velmi oblíbenou online střílečku, v níž umístili skrytou místnost plnou nezávislých informací o masakrech i počtech ruských ztrát. Hru Counter Strike: Global Offensive (CS:GO) podle odhadů hraje kolem čtyř milionů Rusů.
Přerované povstali proti nacistické zvůli jako první v zemi. A tvrdě za to zaplatili. Zástupci vedení měst Přerova a Olomouce, kraje a spolků se v úterý poklonili památce obětí Přerovského povstání, které vypuklo spontánně 1. května 1945.
Chodily do práce, podnikaly a hlavně měly domov. S prvními raketami, které dopadly na jejich zemi, se ale jejich život obrátil vzhůru nohama. Marketingová odbornice Ksenia Konovalova, majitelka kavárny Olena Zhurakovka a architektka Ksenia Ryntovt patří mezi tři sta tisíc ukrajinských uprchlíků, kteří po ruské invazi našli nový domov v České republice. Rády by navázaly na své dřívější pracovní úspěchy a zkusily podnikat v Česku.
Den národního smutku, původně k uctění památky padlých německých vojáků v první světové válce, se poprvé konal v roce 1926. S vývojem času se ústřední vzpomínkový akt přestěhoval od roku 1959 na Vojenský hřbitov u Hofkirchenu, který je největším tohoto druhu v Bavorsku.
Ruská žoldnéřská Wagnerova skupina, která je spojována s blízkým spolupracovníkem ruského prezidenta Vladimira Putina, stále provádí intenzivní pokusy o dobytí východoukrajinského Bachmutu. V návaznosti na to reportéři britského portálu BBC uvedli, že ukrajinští obránci města zoufale shánějí munici a bojí se, že ztratí podporu od zahraničních spojenců.
/ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ „Strašné. Šílené,“ to jsou slova hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického, který se vrátil z cesty po Ukrajině. Navštívil totiž také Buču nebo Borodianku, kde ruská armáda zanechala desítky mrtvých civilistů a totálně zničené domy a silnice. Na druhou stranu hejtman viděl také místa, která už se obnovují a někde dokonce rychleji než u nás v kraji. Při cestě několika českých hejtmanů se setkal i s prezidentem Volodymyrem Zelenskym.
Český prezident Petr Pavel druhý den návštěvy Ukrajiny jednal ve městě Dnipro na východě země mimo jiné s oblastním šéfem Serhijem Lysakem. Podle Pavla je nyní hlavní posunout se od pomoci ke spolupráci, jež by se mohla rozvinout ve zdravotnictví, vzdělávání, výzkumu či energetice. V Dněpropetrovské oblasti, významně zaměřené na průmysl, chce Česko také kvůli lepší spolupráci otevřít generální konzulát. Podle prezidentovy mluvčí Markéty Řehákové je Pavel první zahraniční prezident, který se po ruské invazi vydal na východ Ukrajiny.
Patří k nejslavnějším, ale také k nejkontroverzněji přijímaným hrdinům druhé světové války. Oportunista, nacista, špion sloužící hitlerovskému režimu, nenapravitelný sukničkář a opilec, ale také zachránce 1200 lidských životů, o jehož motivech se dodnes vedou spory. To všechno byl Oskar Schindler. Od jeho narození uplynulo 115 let.
Při oslavách konce druhé světové války vzpomínáme většinou na jednotlivé divize, které osvobozovaly různé části naší republiky. Ty, a další větší armádní celky, byly ale podporovány různými jednotkami, na které se v průběhu desetiletí v podstatě zapomnělo.
Bylo jí deset a změnila průběh studené války. Dopis, který americká školačka Samantha Smithová adresovala tehdejšímu sovětskému vůdci Juriji Andropovovi, vedl k jejímu pozvání do Sovětského svazu a v konečném důsledku k určitému oteplení vztahů mezi Východem a Západem, díky čemuž měli později Reagan s Gorbačovem na co navazovat. Odvážná malá slečna však měla před sebou už jen 2,5 roku života.
Na několika místech ve městě, ale také u památníku obětem Přerovského povstání na olomouckých Lazcích se bude vzpomínat na výročí konce druhé světové války. S ohledem na válečný konflikt na Ukrajině se ale ani letos neuskuteční 8. května velkolepé oslavy v Želatovské ulici, spojené s přehlídkou vojenské techniky a řadou doprovodných akcí.
Rudý baron, Rudý ďábel, Eso všech es nebo Hvězda hvězd německého letectva – všemi těmito přízvisky se pyšnil jediný muž, legendární německý stíhač první světové války Manfred Albrecht svobodný pán von Richthofen. Snad žádný pilot v jeho době nebyl slavnější; přestože jich hned několik bylo efektivnějších. K jeho pádu přispělo, že při posledním bojovém letu nectil svá vlastní pravidla. Od jeho smrti uplynulo 105 let.
Ve válce Ruska proti Ukrajině se pohřešuje více než sedm tisíc ukrajinských vojáků, uvedl ukrajinský zmocněnec pro nezvěstné Oleh Kotenko v televizním vysílání. Doufá, že většina nezvěstných je naživu v ruském zajetí.
V rámci návštěvy finálového dne na ženském mistrovství světa předstoupil před zvědavou skupinku novinářů a bez většího váhání se pustil do aktualizace situace ohledně plánovaného návratu Ruska a Běloruska na vrcholné mezinárodní hokejové turnaje. A svým vyjádřením šéf Mezinárodní hokejové federace IIHF Luc Tardif minimálně překvapil. Kontroverzní comeback se totiž nechystá.
/FOTO, VIDEO/ Covid, válka na Ukrajině ani zvýšení cen za energie a dalších nákladů rakovnický pivovar Bakalář nepoložily. I v těchto těžkých časech se těší přízni zákazníků a jeho výrobní objemy rostou. Daří se i exportu do zahraničí, dokonce i do válkou sužované Ukrajiny, kde odbyt stoupl o několik set procent.
Byl ministrem vnitra i zahraničí, šéfem lidovců a poradcem premiéra Andreje Babiše. Nyní Cyril Svoboda vede soukromou Diplomatickou akademii a má řadu neortodoxních názorů. Deníku také sdělil, proč podpořil invazi „koalice ochotných“ pod vedením USA a Velké Británie do Iráku v době, kdy byl prvním mužem české diplomacie.
Iryna Yurtsivová už jako nutriční poradkyně na Ukrajině začala vyrábět veganské čokoládové bonbony bez cukru a lepku. Teď se snaží své podnikání rozjet i v Plzni, kam se po začátku války přesunula.