Tři muži z Čech, 57letý a dva 40letí, nastoupili v Kalsu v pátek krátce po šesté hodině rovnou po osmihodinové jízdě autem a přes nepříznivou zprávu o počasí s běžkami a lezeckou výbavou k výstupu na Grossglockner přes Ködnitzkees. Podle policie sněžilo, foukal nárazový vítr a bylo devět pod nulou. Ve 22.45 nakonec muži vyslali tísňové volání.
/PŘÍBĚHY PAMĚTNÍKŮ/ Milan Štička se narodil v roce 1934 v Žatci do poloněmecké rodiny. Během války se jeho otec musel ze Sudet přesunout až do Jihlavy, kde prožil celou válku. Maminka, babička a sestra s Milanem zůstali v Žatci.
/VIDEO/ Válečný konflikt na Ukrajině se promítá i do světa sportu. Jeden z posledních případů, kdy se projevila na sportovním poli, je utkání v bleskovém šachu mezi Polákem Janem Krzystofem Dudou a jeho ruským soupeřem Denisem Chismatulinem.
Izraelské obranné síly (IDF) v prvním měsíci války shodily na oblast Gazy podle analýzy americké stanice CNN stovky svých nejničivějších bomb. Právě ty podle některých odborníků stojí za prudkým nárůstem počtu civilních obětí, mezi kterými jsou hlavně ženy a děti. Izrael svůj postup obhajuje.
/ANALÝZA/ Západní země před dvaceti lety pod dojmem konce válek hromadně opustily myšlenku vševojskových braneckých armád a překlopily svou vojenskou moc do malých expedičních sborů pro zahraniční mise. Mezitím jim vyrostly staronové hrozby, Rusko a Čína. Přišel tak čas vrátit se k osvědčeným vojenským metodám.
Může se společnost bránit včas takovým případům, jaký se stal ve čtvrtek na pražské filozofické fakultě, kde útočník postřílel hned několik lidí? Co je příčinou narůstající vlny násilí ve společnosti? Kdo a proč zneužívá takové tragédie k politickým manipulacím? Na to odpověděl Deníku Jan Schneider z Havlíčkova Brodu, bývalý bezpečnostní analytik a signatář Charty 77.
Může se společnost bránit včas takovým případům, jaký se stal ve čtvrtek na pražské filozofické fakultě, kde útočník postřílel hned několik lidí? Co je příčinou narůstající vlny násilí ve společnosti? Kdo a proč zneužívá takové tragédie k politickým manipulacím? Na to odpověděl Deníku Jan Schneider z Havlíčkova Brodu, bývalý bezpečnostní analytik a signatář Charty 77.
/ROZHOVOR/ Velké těžké náklady obvykle čekají v labských přístavech na dostatečně vysokou hladinu vody měsíce. Podobně už dlouhá léta stojí plán na nový plavební stupeň Děčín. Novou dynamiku chce vnést do nekonečných diskuzí o splavnění kritického desetikilometrového úseku řeky starosta Malých Žernosek a krajský poslanec Petr Liška (STAN). „Co prospěje všem, je najít kompromis mezi zájmy ekonomiky, dopravy a životního prostředí. A už nepokračovat v nesmyslné a nákladné zákopové válce,“ říká Liška.
Spletitou síť tunelů pod Pásmem Gazy izraelští vojáci znají už léta. I oni ale zůstali v úžasu nad tím, co nedávno odhalili jen 400 metrů od hraničního přechodu Erez. Zjistili, že teroristé postavili za miliony dolarů čtyři kilometry širokých a vysokých chodeb i s inženýrskými sítěmi. Další dva podobné komplexy nyní armáda zkoumá.
V polovině 2. světové války se na obloze objevil letecký zázrak, který pak od jara 1944 znamenal dramatický posun v podstatě vzdušného boje. První operačně nasazený bojový letoun, německý Messerschmitt Me 262 Schwalbe (vlaštovka), se stal předzvěstí nového věku válečnictví, ukázal cestu do budoucnosti a výrazně ovlivnil probíhající konflikt.
Příběhy dětí bílých přistěhovalců na Divoký západ, unesených příslušníky původních indiánských kmenů, zpopularizovaly westerny jako Malý velký muž z roku 1970 nebo Tanec s vlky, který je o 20 let mladší. Méně známé donedávna bylo, že jeden takový příběh pojí zvláštní pouto i s Čechami. Chlapec jménem Herman Lehmann, jehož unesli a vychovali Apači, byl totiž synem emigrantů z Liberce.
Deník přináší druhý díl ze seriálu Hvězdy, které zrodila Třebíč. Tou další je zpěvačka, vítězka soutěže krásy a moderátorka Jitka Boho, dívčím jménem Válková, která pochází z Náramče na Třebíčsku.
Vystěhování jihlavských Němců vyprázdnilo v Jihlavě tolik domů a bytů, že dlouho po válce nebyla ve městě nouze o bydlení. Historici zmiňují mnoho případů takzvaného divokého odsunu, kdy Němci měli sotva půlhodinu na sbalení hrstky osobních věcí.
Asi 13 procent lidí v ČR podléhá proruským narativům, konspiračním teoriím a podobně. Nemá ani smysl na ně informačně cílit, je to ztráta času, zbytečné, nic z toho nikdy nebude. Ve videocastu Deník s nadhledem to mimo další uvedl plukovník Ivo Zelinka, velitel Skupiny kybernetických a informačních sil v rámci Armády České republiky.
Mezinárodní olympijský výbor umožní ruským a běloruským reprezentantům startovat na olympijských hrách v roce 2024 v Paříži se statusem neutrálních sportovců. Účastnit se soutěží pod pěti kruhy budou smět coby jednotlivci v případě, že splní kvalifikační kritéria a další podmínky, oznámili zástupci MOV.
Plukovník Otakar Foltýn je voják každým coulem, byť původně vystudoval práva na Univerzitě Karlově a do letošního března vedl Vojenskou policii. Redaktorka Deníku Kateřina Perknerová se s ním bavila o odolnosti a válce na Ukrajině.
Na hlavu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se v poslední době snáší vlna kritiky z domácích řad. Starosta Kyjeva a bývalý boxer Vitalij Kličko prezidenta popsal jako stále většího autokrata a zastal se šéfa armády Valerije Zalužného, jenž hovořil o patové situaci ve válce s Ruskem.
Po letošních prázdninách se do školních lavic v Česku a na Slovensku vrátila i řada dětí z Ukrajiny. Některé rodiny se vydaly zpět do válkou zasažené země, desítky tisíc dalších se ale raději rozhodly zůstat. Ve školách se tak dále věnují jejich začleňování. Jazyk už pro spoustu není problém. Někteří ale pořád absolvují i online výuku ve své mateřštině. Díky rozhodnutí ukrajinského ministerstva to přitom už není nutné.
Ozvěny napoleonských válek v Bučovicích se uskutečnily poslední listopadovou sobotu. Návštěvníci zažili ukázky výcviku pěchoty, kavalerie i artilerie. Nechyběly ani sokolnická představení. O půl čtrvré odpoledne se pak v parku za autobusovým nádražím konala ukázka bitvy z období napoleonských válek. Na akci zavítal i náš čtenář Jan Novotný, kterému děkujeme za poslání fotografií. Ty si můžete projít v galerii.
/PROGRAM/ Jezdecká šarvátka, boj o dělo i přehlídka dobových vojsk. Vzpomínkové akce Vyškov v roce 1805 ovládnou okresní město, na jejich hlavní část zvou organizátoři od osmadvacátého do devětadvacátého listopadu.
Byl čtvrtek 25. listopadu 1943. Hlavní město nacistického Německa Berlín čelilo už tři dny vlně ničivých britských náletů, jejichž cílem bylo přimět německé civilní obyvatelstvo, aby samo svrhlo nacistický režim. A velitel bombardovacího letectva RAF Arthur Harris vystoupil v onen čtvrtek se zásadním prohlášením: „Berlín bude bombardován, dokud srdce nacistického Německa nepřestane bít.“
Poslední listopadový víkend se Vyškovsko ponese v duchu napoleonských válek. Lidé v Bučovicích zažijí cestu časem do roku 1805. S blížícím se adventním čase nebudou chybět ani vánočně laděné akce. V Dědicích rozsvítí strom, lidé se mohou těšit také na vánoční dílničku nebo muzejní jarmark.
V dopravní hale Národního technického muzea v Praze je obdivovaným exponátem. Vůz Benz 16/40 HP má za sebou pestrou historii. Jedná se o automobil, který patřil dědečkovi Karla Schwarzenberga. Nedávno zesnulý šlechtic a politik si v tomto voze jako malý chlapec hrával.
Před 320 lety, v pondělí 19. listopadu roku 1703, zemřel v pařížské Bastile muž, který od roku 1669 prošel několika francouzskými věznicemi, aniž by kdokoli spatřil jeho tvář, protože byl nucen skrývat ji pod maskou. Byl pohřben pod jménem Marchioly a jeho skutečná totožnost zůstala tajemstvím, což vedlo k celé řadě legend včetně té nejslavnější o utajeném králově dvojčeti. Podle vědců ale byl maskovaným vězněm někdo jiný.
Před 105 lety, 18. listopadu 1918, došlo v ruském Omsku k akci, která se měla pokusit ještě jednou zvrátit vývoj situace a zastavit přebírání moci bolševiky. Důstojníci ruské Sibiřské armády tam provedli státní převrat a předali moc do rukou Alexandra Kolčaka. Ten však dosavadní rudý teror jen nahradil terorem bílým. Popravoval nejen bolševiky, ale i své odpůrce. Zastavit jej pomohli českoslovenští legionáři, kteří byli i u jeho vzestupu.
Už je to měsíc, co bývalá hradecká i pardubická basketbalistka Renáta Březinová uvízla v Izraeli. V zemi, kde se zrovna po útocích ozbrojenců z radikálního hnutí Hamás rozběhla válka. Jelikož několik dnů marně čekala na návrat domů, prožila si opravdové peklo, na které hned tak nezapomene.
Studená válka v některých oblastech světa tu a tam přerostla ve skutečné ozbrojené konflikty. Nechvalným premiantem v tom byl po celé 20. století Blízký východ, když zejména od vzniku státu Izrael na tomto území proběhlo několik velmi krvavých válek. Mezi dvěmi největšími, šestidenní v roce 1967 a jomkipurskou v roce 1973 se nad Sinajským poloostrovem odehrála velká letecká bitva, o níž se toho dodnes mnoho neví, ale která přitom ovlivnila celou studenou válku.
/VIDEO/ Den veteránů, který připadá na 11. listopadu, uctili vojáci, představitelé města, žáci a veřejnost v pátek 10. listopadu u památníku Na Dubovci. Nechyběly ani květy vlčích máků na klopách, symbol památky veteránů.
Přátelská spolupráce mezi českými a polskými „Volyňáky“ se datuje již od roku 2010. Proto ani tentokrát nechyběla pozvánka k letošnímu jubilejnímu setkání dne 28. října v Hlubčicích pro české členy Sdružení volyňských Čechů z Krnovska.
Když opouštěla Eva Erbenová v roce 1941 jako jedenáctiletá svůj domov, netušila, co ji čeká. Její nejbližší cesta vedla do Terezína, následoval transport do Osvětimi. Z tohoto koncentračního tábora ji pak nacisté vyhnali na pochod smrti, ze kterého se jí podařilo utéct. Když si myslela, že již nic podobně hrůzného nemůže zažít, zaútočili teroristé z Hamásu na Izrael, ve kterém děčínská rodačka v současné době žije. Útočníci zasáhli město Aškelon, které se stalo jejím novým domovem. I z něj ale musela utéct.
Když opouštěla Eva Erbenová v roce 1941 jako jedenáctiletá svůj domov, netušila, co ji čeká. Její nejbližší cesta vedla do Terezína, následoval transport do Osvětimi. Z tohoto koncentračního tábora ji pak nacisté vyhnali na pochod smrti, ze kterého se jí podařilo utéct. Když si myslela, že již nic podobně hrůzného nemůže zažít, zaútočili teroristé z Hamásu na Izrael, ve kterém děčínská rodačka v současné době žije. Útočníci zasáhli město Aškelon, které se stalo jejím novým domovem. I z něj ale musela utéct.
Dění kolem teroristického útoku Hamásu na Izrael a izraelské odvety v Pásmu Gazy výrazně ovlivňují i dění v Evropě a Evropské unii. Podle Marka Čejky, odborníka na tuto oblast z Masarykovy univerzity v Brně, by se přes poslední dění měla Evropská unie snažit o vyváženou pozici.
Kvůli válce na Ukrajině tekla v Ostravě krev. Rus Alexander G. (62 let) během hádky s mužem z Ostravy (32 let) neudržel nervy na uzdě a bodl ho. Nyní přišel trest.
Izraelské jednotky již operují v „srdci“ města Gaza, které je základnou palestinského radikálního hnutí Hamás, uvedl podle tiskových agentur izraelský ministr obrany Joav Galant. Vůdce Hamásu Jahjá Sinvár je podle ministra izolován ve svém bunkru a nemá kontakt s okolím. Postup izraelských jednotek do obklíčeného města potvrdil také premiér Benjamin Netanjahu.
Zatímco v Pásmu Gazy již měsíc probíhají izraelské vojenské operace s cílem zničit teroristickou organizaci Hamás, která v říjnu na jihozápadě Izraele zabila přes 1400 lidí a zhruba 240 unesla, ve zbytku světa sílí nesouhlasné hlasy. Tento postoj ale nechápou Izraelci. Zdůrazňují, že mají právo se bránit.
Jen pár kroků od vyhlášené Pařížské ulice stojí nádherný secesní dům. V jednom z jeho bytů žil dlouhé roky herec Oldřich Nový. Stejně jako nedaleká Pařížská byl i on celý život symbolem elegance, vytříbeného vkusu a společenského bontonu. Slavný filmový milovník vnesl na české filmové plátno vzácné spojení noblesy s jemným vtipem a nadsázkou. Jeho největší láskou však bylo divadlo.
Z trojice sourozenců Mašínových, dětí legendárního odbojáře Josefa Mašína a jeho ženy Zdeny, je „Nenda“, jak jí doma přezdívali, nejmladší. Narodila se 7. listopadu 1933, a když se její bratři prostříleli do Západního Berlína, bylo jí právě 20 let. Státní bezpečnost ji zatkla, ale po čtyřech dnech bez vysvětlení propustila. Její matce se vedlo hůř: poté, co ji estébáci odvedli, se domů už nikdy nevrátila. Nenda osiřela. Zdena Mašínová mladší v úterý 7. listopadu slaví 90. narozeniny.
Válka v Kuvajtu, Bosně, Kosovu, Iráku nebo Afghánistánu. Také zde od počátku 90. let působili čeští novodobí váleční veteráni, z nichž někteří se v pátek 3. listopadu sešli v hotelu Royal naproti bývalým dělostřeleckým kasárnám v Budějovicích na setkání před Dnem válečných veteránů. Ten připadá na 11. listopadu, kdy v roce 1918 skončila I. světová válka.
Izrael přijme po skončení války s Hamásem celkovou bezpečnostní odpovědnost za Pásmo Gazy, aby zemi nehrozilo opakování nedávného bezprecedentního teroristického útoku. V pondělním rozhovoru s americkou televizní stanicí ABC News to řekl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Zopakoval v něm tvrzení, že Izrael nesvolí k vyhlášení příměří, dokud Hamás nepropustí rukojmí držené v Gaze.
Z trojice sourozenců Mašínových, dětí legendárního odbojáře Josefa Mašína a jeho ženy Zdeny, je „Nenda“, jak jí doma přezdívali, nejmladší. Narodila se 7. listopadu 1933, a když se její bratři prostříleli do Západního Berlína, bylo jí právě 20 let. Státní bezpečnost ji zatkla, ale po čase bez vysvětlení propustila. Její matce se vedlo hůř: poté, co ji estébáci odvedli, se domů už nikdy nevrátila. Nenda osiřela. Zdena Mašínová mladší v úterý slaví 90. narozeniny.
Konflikt mezi Izraelem a Hamásem trvá už měsíc. S pomocí zahraničních zdrojů Deník přináší shrnutí událostí, které mohou mít vliv na budoucí vývoj na Blízkém východě.
Situaci arménských uprchlíků z Náhorního Karabachu bude věnována beseda a promítání v budějovické Kotvě. Biologické centrum v Budějovicích chystá přednášku o invazivních druzích ryb v českých a německých řekách. Na Včelné připravují Veselý Halloween - párty pro všechny děti, čili duchařské maškarní.
/PŘÍBĚHY PAMĚTNÍKŮ/ Pamatuje prezidenta T. G. Masaryka, válečné běsnění i rodnou ves Dolní Jiřetín, která dnes již neexistuje. Rod Josefa Turka pochází od Čáslavi a podle jeho slov jde dokonce o potomky tureckých nájezdníků, kteří se tam usídlili. Pak se ale jednoho dne jeho děda rozhodl, že se bude živit jako horník, a přestěhoval se na Mostecko.
/ANALÝZA/ Ukrajinská ofenziva dokázala zatlačit Rusy maximálně o dvacet kilometrů od předchozích linií fronty. Na některých úsecích se Rusům dokonce podařilo za cenu vysokých ztrát postoupit. Co se to nyní na Ukrajině děje? Přinášíme tři zásadní otázky a odpovědi na ně.