/Od zvláštního zpravodaje Deníku v Maďarsku/ Najít v dnešním Maďarsku někoho nezávislého je složité. Starosta města Záhony László Helmeczi takovým nezávislým na vládním Fideszu a s ním v nedělních volbách soupeřící Tisze místním politikem je. „U nás ve městě proběhnou volby regulérně a ve městě asi vyhraje Tisza,“ říká Helmeczi. Ve východním Maďarsku, hlasujícím pro Fidesz, je však Záhony výjimkou. Především mezi Romy si na východě země Fidesz dokonce podle starosty hlasy kupuje.
Zemřela Helena Vovsová, která za druhé světové války pomáhala zajatým Židům pracujícím pro rodinu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Bylo jí 100 let. Na facebooku o tom informovala organizace Paměť národa. Podle webu organizace žena zemřela v pondělí 6. dubna.
Kdo byl tenťák a co je to troubel? Jakou podobu mělo udavačství na hanáckých vesnicích za druhé světové války? I na tyto otázky odpovídala čtenářům, kteří zaplnili ve čtvrtek vpodvečer do posledního místa přerovský klub Teplo, úspěšná spisovatelka Lenka Chalupová. Autorčin nový román Hrbaté duše pokřtili symbolicky bochořskou vodou dva kmotři - starosta obce Tomáš Volek a režisér Jakub Krumpoch.
/Reportáž od zvláštního zpravodaje Deníku v Maďarsku/ Ráno v osm se vzbudím za zvuků zpěvu ukrajinské hymny z nedalekého nádraží v ukrajinském Čopu. To se tu děje už od počátku války každý den. Víc než čtyři roky. A to mohu mluvit o štěstí, že mě v noci neprobudily sirény protivzdušného poplachu, které se tady na ukrajinsko-maďarské hranici rozeznívají v poslední době velmi často.
Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve středu večer (v noci na čtvrtek SELČ) zdůraznil, že valná většina evropských členů aliance byla podle něj Spojeným státům během války proti Íránu nápomocna. V reakci na Trumpovu kritiku, že partneři v NATO Spojeným státům v konfliktu nepomohli, Rutte nicméně připustil, že některé země aliance v této zkoušce neuspěly. Rutte to řekl v rozhovoru se stanicí CNN po soukromé schůzce v Bílém domě, na níž mu Trump podle něj opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu aliance po setkání také zopakoval na sociální síti.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zvažuje plán, který by potrestal některé členy Severoatlantické aliance, o nichž se domnívá, že během války proti Íránu nebyli Spojeným státům a Izraeli nápomocní. S odvoláním na představitele ve Washingtonu to ve středu napsal list The Wall Street Journal (WSJ). Návrh podle něj zahrnuje například přesun amerických vojsk z takových členských zemí do států, které více podpořily válku proti Íránu.
Na přelomu úterý a středy vyprší ultimátum, které dal americký prezident Donald Trump Íránu. Pohrozil, že pokud blízkovýchodní země neotevře Hormuzský průliv, čeká ji masivní bombardování. Íránský režim si ale zatím z výhrůžek nic nedělá. Zahraniční pozorovatelé hlásí, že dohoda se nechystá. Obyčejní Íránci se mezitím připravují na úder, který podle nich uvrhne jejich zemi do ještě většího chaosu.
Rusko čelí na Ukrajině vyčerpávající válce, která přináší obrovské ztráty a minimální územní zisky. Navzdory proklamacím o nevyhnutelném vítězství se ruské síly potýkají s vážnými problémy, které podkopávají jejich schopnost efektivně postupovat. Analytici z renomovaného think-tanku CSIS (Centrum pro strategická mezinárodní studia) upozorňují na dramatické lidské a ekonomické náklady, které země za tuto válku platí, a zpochybňují jeho status skutečné velmoci.
Americké vojenské ztráty během konfliktu s Íránem, který trvá již 36 dní, vyvolávají otázky o skutečné síle íránské obrany. Navzdory drtivé vzdušné převaze USA čelí rostoucím ztrátám na životech i technice. Přes sebevědomá vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa tento vývoj zpochybňuje optimistické předpovědi o brzkém konci války. Trump přitom čelí doma rostoucí nechuti americké veřejnosti k pokračování v konfliktu.
Obavy o nedostatek hnojiv na pěstování zemědělských plodin v důsledku války v Perském zálivu jsou zatím předčasné, uklidňují odborníci. S pozvolným růstem ceny potravin je ale potřeba počítat v dlouhodobějším horizontu, pokud se konflikt protáhne. Nejvíc se na něm podepíše tak jako u jiného zboží rostoucí cena pohonných hmot.
Americký prezident Donald Trump v návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027 žádá snížení nevojenských volitelných výdajů o deset procent a výrazné navýšení výdajů na obranu. Podle rozpočtového dokumentu zveřejněného Bílým domem by obranný rozpočet měl činit 1,5 bilionu USD (31,9 bilionu Kč), což by znamenalo meziroční nárůst o 42 procent. To by byl největší růst od druhé světové války, upozornila agentura AFP.
Z Dómského náměstí se už po dvou letech stěhuje na Hradčanské. Biskupa litoměřického jmenoval papež pražským arcibiskupem, ale novým biskupem zatím nikdo jmenován není a nejspíš ještě nějaký čas nebude. Proč, jak dlouho to bude trvat a koho by si představoval jako svého nástupce? Na jakou krajinu v diecézi bude v Praze vzpomínat a nemrzí ho, že už nebude u velkých oprav církevních budov a areálů v Litoměřicích? O tom všem i o velikonočním poselství pro časy strachu z války i drahoty mluví Stanislav Přibyl.
Historie se na chvíli vrátila do ulic města. V neděli 29. března se v Jičíně uskutečnila vzpomínková akce „74. pěší pluk v Jičíně“, která připomněla 160. výročí prusko-rakouské války roku 1866. Do dobových kulis se vžilo osmnáct členů Klubu vojenské historie Jičín, kteří oblékli historické uniformy a oživili příběh vojáků, kteří zde skutečně bojovali.
Snad jen máloco ukazuje v kostce dějiny českého pohraničí minulého století tak, jako příběh Metznerovy kašny v Liberci. Obdobné to bylo i v Jablonci nad Nisou: tamní Metznerova socha Rüdigera a její možný návrat jitřily emoce ještě před deseti lety.
Válka v Íránu podle amerického prezidenta Donalda Trumpa skončí do dvou až tří týdnů, protože USA na Blízkém východě dosáhly svých cílů. Prezident se tak vyjádřil ve chvíli, kdy autoritářský režim v Íránu zůstává nezměněn a Íránci stále blokují dodávky ropy skrze Hormuzský průliv. „S tím, co se stane v úžině, už nebudeme mít nic společného,“ řekl Trump. Budoucnosti konfliktu, který vyvolal chaos na globálních energetických trzích, se věnuje analýza americké televize CNN.
Americký prezident Donald Trump řekl deníku The Telegraph, že silně zvažuje stažení Spojených států z NATO poté, co se spojenci nepřidali k jeho válce s Íránem. Šéf Bílého domu transatlantickou alianci označil za papírového tygra, stejně ji podle něj vnímá i ruský prezident Vladimir Putin.
Spojené státy budou muset po skončení současné války proti Íránu přehodnotit své vztahy s NATO, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio podle agentur v rozhovoru s televizí Fox News. Konečné rozhodnutí bude podle něho na prezidentovi Donaldu Trumpovi.
Před 80 lety, 31. března 1946, padl rozsudek v prvním z mnoha českých poválečných procesů s kolaborantskými novináři, kteří v období Protektorátu Čechy a Morava vycházeli až moc vstříc nacistickému režimu a sloužili jeho propagandě. Souzeným a odsouzeným novinářem byl Václav Crha, mimo jiné šéfredaktor a tiskový dozorce časopisu Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě Zteč. Soud ho poslal na doživotí za mříže, trest se však nakonec změnil jen v desetileté vězení.
/ANALÝZA/ Vlivný americký deník The Washington Post přišel s informacemi, které potvrzují nezlomné odhodlání amerického prezidenta Donalda Trumpa zaútočit na Írán po leteckých útocích také pozemními vojsky. Jaké cíle vytyčil a jakou strategii k jejich dosažení by mohl zvolit? V následující analýze se také pokusíme vyčíslit cenu, kterou za to bude muset on i jeho národ zaplatit.
Bůh podle papeže Lva XIV. odmítá modlitby lídrů, kteří začínají války a mají ruce od krve. Papež to řekl na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu před desítkami tisíc věřících, kteří si přišli připomenout Květnou neděli. Agentura Reuters jeho slova označila za neobvykle ostrá a dala je do souvislosti s měsíc trvající válkou Spojených států a Izraele proti Íránu.
Byla sobota 27. března 1886 a v pohoří Sierra Madre se potkali dva výjimeční muži: americký generál George Crook a nezlomný indiánský válečník Geronimo, který již déle než 30 let vedl nesmiřitelnou guerillovou válku proti bílým osadníkům na mexicko-americkém pomezí. Schůzka měla zodpovědět otázku, zda boj bude pokračovat, nebo zda se Geronimo tváří v tvář americké přesile konečně vzdá. Dopadla nečekaně: Geronimo se vzdal – a jen o pár dní později znovu zahájil boj.
Moskva se snaží udržet svého spojence ve válce proti USA a Izraeli a postupně dokončuje dodávky dronů, léků a potravin do Teheránu. S odkazem na západní zpravodajské služby to uvádí deník The Financial Times. K dodávce dronů má podle zdrojů listu dojít ještě během března.
/PUBLICISTA NORBERT TRDNOUT O OPERACI POD FALEŠNOU VLAJKOU/ Já vím, že "já vám to říkal" je ta vůbec nejotravnější věta, co existuje. Ale přečtěte si, co jsem psal loni v červenci. Já vám to kurva říkal. Roky se tady bavíme o tom, že válka s Ruskem nevypadá jako tanky parkující na D1. Že se posouváme do fáze, kdy se zbraněmi stávají informace, algoritmy a naše vlastní neschopnost spojit si dvě a dvě dohromady. A teď nám v Pardubicích shořela hala zbrojařské firmy, která vyrábí drony pro Ukrajinu.
Královéhradecký kraj pokračuje v humanitární pomoci Ukrajině. Do partnerské Zakarpatské oblasti letos na jaře odešle dvě vyřazené sanitky a také desítky počítačů. Technika má pomoci v regionu, který je dlouhodobě zasažen válkou.
Němci mu přezdívali Krvavý kapitán a jeho muže označovali za Rudé ďábly. Jen málokdo jim totiž uměl klást tak tvrdý odpor jako partyzáni pod velením Josefa Trojana. Rodák z Horních Heřmanic, který před druhou světovou válkou přivedl na Slovensko Baťovy závody a dokázal změnit celý jeden kraj na průmyslový, zvládl se svým partyzánským oddílem zadržovat obrovskou německou přesilu jedenáct dní. Po válce nebyl proti znárodnění ani proti novým poměrům. I tak ho ale komunisté popravili.
/Pohledem Luboše Palaty/ Během druhé války v Perském zálivu bylo Polsko jedním z nejaktivnějších spojenců Spojených států. Několik let veleli ze své základny v Babylonu celému střednímu Iráku. Do současné války v Íránu se však zapojit nechtějí, proti je drtivá většina obyvatel.
Útok na nemocnici v súdánském státě Východní Dárfúr zabil nejméně 64 lidí včetně dětí a vyřadil zařízení z provozu. Oznámil to dnes na síti X šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Mezi oběťmi pátečního útoku jsou podle něj lékařský personál i pacienti. V důsledku nejnovější tragédie celkový počet obětí spojených s útoky na zdravotnická zařízení během súdánské války překročil 2000.
Ráno 28. února 2026, v první den americko-izraelské války proti Íránu, zasáhla řízená střela Tomahawk dívčí základní školu Shajareh Tayyebeh v Minabu v provincii Hormúzgán a zabila až 180 lidí, z nichž drtivou většinu tvořily školačky ve věku 7 až 12 let. Jednalo se o nejtragičtější incident s civilními oběťmi v rámci celého konfliktu. Vyšetřování americké armády, o kterém jako první informoval deník New York Times 11. března, předběžně určilo, že odpovědnost nesou Spojené státy americké, a zjistilo, že důstojníci Centrálního velitelství USA použili zastaralé údaje o cílech od Agentury vojenského zpravodajství.
Ceny pohonných hmot v Pardubickém kraji nadále rostou, což je důsledkem napětí způsobeného válkou v Íránu. Benzin Natural 95 a nafta zaznamenaly výrazné zdražení. Podle aktuálních dat společnosti CCS jsou ceny výrazně vyšší než před rokem.
Byl s největší pravděpodobností nejrozšířenějším britským obrněným transportérem. Dokázal dopravovat až pět mužů rychlostí kolem 50 kilometrů v hodině a mohl být vyzbrojen kulometem nebo minometem. Universal nebo chcete-li Bren Carrier, dnes už tak trochu zapomenutého hrdinu fronty, za II. světové války dobře poznali i Čechoslováci.
Hormuzský průliv, kudy běžně proudí pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG), je kvůli válce Spojených států a Izraele s Íránem od začátku března prakticky uzavřený. Kvůli konfliktu prudce stoupají ceny pohonných hmot na celém světě. Deník proto přibližuje, proč je Hormuzský průliv důležitý a jak ho Teherán ovládá.
Přes padesát kulturních a společenských akcí přiláká letos návštěvníky do areálu Zámku Slavkov včetně jeho parku a nádvoří. Nabídka nadcházející sezony zahrnuje koncerty, festivaly, historické programy, ale i akce pro rodiny s dětmi.
Pohonné hmoty v Olomouckém kraji v uplynulém týdnu opět výrazně zdražily. Litr benzinu Natural 95 se aktuálně u tamních čerpacích stanic prodává v průměru za 39,04 Kč, před týdnem byl o 1,80 Kč levnější. O 2,27 Kč na litru zdražila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 43,10 Kč.
Prezident Petr Pavel si podle svých slov netroufá tvrdit, na kolik procent je pravděpodobné, že by Rusko mohlo zaútočit na země NATO. Analytici, kteří Rusko dlouhodobě sledují, se ale podle něj shodují v odhadech, že ruské vojenské schopnosti se plně obnoví nejpozději do tří let po ukončení války na Ukrajině. Prezident to uvedl ve středeční nymburské debatě spolupořádané Deníkem.cz.
Americký viceprezident J.D. Vance se chystá v nadcházejících dnech navštívit Maďarsko, aby vyjádřil podporu dlouholetému premiérovi Viktoru Orbánovi, kterého příští měsíc čekají těžké volby. Napsala to ve středu agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované zdroje, obeznámené s Vanceho plány. Bílý dům se bezprostředně nevyjádřil.
Město Ostrava podpoří milionem korun své partnerské ukrajinské město Dnipro zasažené válkou. Peníze jsou určeny na nákup elektrocentrál a nabíjecích stanic. Rozhodli o tom zastupitelé města.
Strategický titul Ukrainian Warfare: Gostomel Heroes od ruského studia Cats Who Play vzbudil negativní ohlasy u mnoha hráčů. Vývojáři plánují titul vydat 24. března na platformě Steam. Uživatelé jej ale považují za ruskou propagandu a požadují, aby provozovatelé digitálního obchodu dílo stáhli z nabídky.
Konflikt mezi Íránem, Spojenými státy americkými a Izraelem zasáhl i země Perského zálivu. Dronové a raketové útoky na Dubaj ve Spojených arabských emirátech byly nečekané a otřásly nejen leteckou dopravou. Pro mnohé turisty to byl první kontakt s válkou v jejich životě. Podle psychologů se teprve v bezpečí doma může projevit trauma. Možná i proto se zvýšila poptávka po jejich službách.
Audienci s novináři italského zpravodajského pořadu TG2 využil v pondělí papež Lev XIV. k tomu, aby odsoudil nekritické zpravodajství z války. Varoval zejména před podléháním pokušení propagandy a oslavováním konfliktů. Hlava katolické církve také nepřímo zkritizovala video zveřejněné administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, které skutečné záběry války v Íránu doprovodilo záběry z akčních filmů a videoher.
Zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d’Ampezzo proběhly víceméně ve znamení sportovních bitev, euforie z triumfů, zklamání z porážek a celé řady emocí. Ne že by tohle na následných paralympijských hrách chybělo, hodně se však zmítaly v politických půtkách. Důvodem byl návrat sportovců válčícího Ruska a jeho věrného spojence Běloruska se státními vlajkami, znaky a hymnami.
Přípravy na novou turistickou sezonu vrcholí v těchto dnech v kulturní památce Ploština na Zlínsku. Zdejší expozice a výstavy připomínající pohnuté osudy pasekářů z osady vypálené nacisty na konci druhé světové války se veřejnosti otevřou 4. dubna. Letošní nabídku doplní také nové sezonní výstavy, řekla Silvie Lečíková z Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, které komplex Ploština spravuje.
Konflikt na Blízkém východě mezi Íránem, USA a Izraelem stále trvá a zatím nic nenasvědčuje rychlému konci. Od začátku panují obavy, aby nepřerostl v celoregionální válku, útočná síla íránských raket navíc dosáhne až do Evropy. Podle poslance a vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal Filipa Turka (Motoristé) je Evropa zatím v bezpečí. „Íránské rakety potenciálně ohrožují jihovýchodní Evropu, ale Írán se zatím vyhýbá širší eskalaci, aby předešel globálnímu konfliktu. EU zůstává pozorovatelem, ale pocítí důsledky ekonomicky a migračně,“ říká Turek v rozhovoru pro Deník.cz.
Slovutná NHL ohlásila návrat ikonického Světového poháru na rok 2028. Po dvanácti letech by se tak měly utkat největší hokejové hvězdy současnosti. Jedním z dějišť bude Praha. Zámořská liga chce mít turnaj pro „nejlepší z nejlepších“, jenže bez ruských hvězd to jaksi není možné. Celý svět řeší, jak to bude s možným návratem „sborné“, kterou vymazal z hokejové mapy válečný konflikt na Ukrajině.
Napětí na Blízkém východě opět vzrostlo poté, co Spojené státy americké v pátek v noci zaútočily na ostrov Charg, klíčový exportní terminál pro íránskou ropu. Americká armáda zasáhla 90 vojenských cílů na ostrově. Prezident Donald Trump varoval, že pokud Írán bude pokračovat v útocích na lodě a bránit bezpečné plavbě Hormuzským průlivem, zaměří se příště na ropnou infrastrukturu.
Americko-izraelská operace proti Íránu připomíná invazi ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu. Podle analýzy reportéra britského The Guardian pro oblast Ruska a okolí Pjotra Sauera se v obou případech postupně mění deklarované cíle operace, podobné je i očekávání a rétorika. Spojené státy americké původně zdůvodňovaly údery snahou zabránit Íránu získat jaderné zbraně, později ale tamní představitele začali vyzývat ke změně režimu. Rusko nejprve argumentovalo nutností denacifikace Ukrajiny, poté se snahou o ochranu ruskojazyčného obyvatelstva.
Dopoledne 10. března 1953 se nad Šumavou střetly stíhací letouny československého a amerického vojenského letectva. Toho dne si čeští piloti připsali jediný oficiální sestřel během studené války a rozpoutali diplomatickou válku, do které se pustil tisk na obou stranách.
Americká a izraelská letadla a rakety stále útočí na Írán. Donald Trump se holedbá, že válka už je vlastně skončena. Íránské rakety a drony však stále dopadají nejen na Izrael, nýbrž i na území amerických spojenců na Blízkém východě. Tam jsou pořád uvězněny tisíce turistů. Obchod s ropou se rozpadá. Ceny u pump strmě rostou. Dopady války tak nepřímo cítí i obyvatelé Česka.
Některé autoškoly v Olomouckém kraji kvůli prudce rostoucím cenám pohonných hmot zvýšily cenu řidičských kurzů. Výdaje na benzin a naftu totiž tvoří značnou část provozních nákladů autoškol.
Některé autoškoly v Olomouckém kraji kvůli prudce rostoucím cenám pohonných hmot zvýšily cenu řidičských kurzů. Výdaje na benzin a naftu totiž tvoří značnou část provozních nákladů autoškol.
Jeho nahořklá komedie Šťastná hvězda si loni získala srdce publika. Nejen ve Francii, ale i na českém Festivalu francouzského filmu. Nejspíš proto, že Pascal Elbé dal svému válečnému příběhu sympatický humorný nadhled. Tento týden vstupuje film do české distribuce. Vypráví o tom, jak se obyčejná francouzská rodina rozhodne během německé okupace Paříže v roce 1940 vydávat za Židy, aby se s pomocí převaděčů dostala do svobodné zóny.
