Válka v Íránu a s ní související dopravní komplikace už postihly řadu Čechů, kteří vycestovali do zahraničí a uvízli buď na letišti, nebo si proti své vůli prodloužili dovolenou. Příběh ředitele Svobodné školy v Přerově Michala Vodičky je ale trochu jiný. Jeho cesta za poznáním Indie se kvůli válečnému konfliktu a zrušenému letu proměnila v nedobrovolný, ale zato inspirativní pobyt v sídle tibetské exilové vlády.
Téměř před sedmi lety opustil Ahad Zareravasan svůj domov v Íránu a přestěhoval se do Brna, aby zde začal nový život. Nyní čtyřiačtyřicetiletý muž působí jako docent na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity. Je také podnikatelem a se svou manželkou vlastní v Brně restauraci Saffron Persian Food. V rozhovoru pro Brněnský deník Rovnost sdílí svůj pohled na aktuální situaci ve své vlasti, která čelí bombardování od Spojených států amerických a Izraele, a zároveň mluví také o tom, proč si vybudoval život právě v Brně.
Útok na Írán se dal očekávat, jeho intenzita je však mimořádná. Už v prvním dni byla zabita většina vůdců teheránského režimu, včetně ajatolláha Chameneího. Zatím však nic nenasvědčuje tomu, že je Írán ochromen. Odpovídá raketovými útoky na Izrael i na arabské státy, kde jsou americká vojenská zařízení. Ceny ropy v důsledku války rekordně rostou. V oblasti zůstaly uvězněny tisíce turistů, včetně českých.
Dřív neřešil nic jiného než práci, dnes ho děsí chaos a kmenové války na internetu. Libor Bouček u Čestmíra Strakatého poprvé upřímně popsal, jak mu dvě malé děti změnily pohled na svět i na to, co má v dnešní době skutečný význam
V noci na dnešek přistála v Praze dvě letadla Smartwings, kterými z přicestovalo asi 380 lidí z Dubaje. Šlo o repatriační let a pravidelnou linku. Další Češi by se z Dubaje měli do Česka vrátit v průběhu soboty. Dopravu na dubajském letišti však ráno zkomplikovaly výbuchy, které se v metropoli Spojených arabských emirátů ozvaly. Letiště tak z bezpečnostních důvodů přerušilo provoz, který byl později částečně obnoven.
Před 90 lety, ráno 7. března 1936, začaly německé jednotky obsazovat Porýní, část Německa hraničící s Francií. Podle Versailleské smlouvy tam Německo armádu umístit nesmělo. Hitler nemohl vědět, jak Spojenci zareagují. Nasadil proto jen 30 tisíc vojáků. Pěchota nedostala náboje, dělostřelectvo granáty a v leteckých kulometech nebylo střelivo. Blafoval, připravený muže stáhnout, pokud cizí země zasáhnou. Ty ale nezasáhly.
Místo sirén šum lesa a klid Beskyd a nejen to. Čtyřicet dětí z ukrajinského partnerského města Dnipro tráví v těchto dnech dvanáct dnů na zimním pobytovém táboře, který pro ně zorganizovalo statutární město Ostrava. Cílem je dopřát školákům alespoň krátký oddech od reality válkou zasažené země a neustálých výpadků energie.
Jeden z nejvýznamnějších podnikatelů ze Spojených arabských emirátů Chalaf Al-Habtúr na sociální síti zveřejnil otevřený dopis. Vymezil se v něm vůči téměř týden trvajícím úderům Spojených států amerických a Izraele proti Íránu. Podle zahraničních analytiků s největší pravděpodobností své stanovisko zveřejnil se souhlasem vládních míst.
Tisíce námořníků uvízly na tankerech v Perském zálivu poté, co Íránci prakticky zavřeli Hormuzský průliv kvůli eskalující válce s Izraelem a USA. Reportéři deníku The Guardian promluvili s členem posádky jednoho z uvízlých ropných tankerů.
Ukrajinská sportovní novinářka Alla Vaskovska se během zimních olympijských her v Itálii setkala s neobvyklým zájmem o rozhovory s ukrajinskými sportovci, které se však netýkaly sportu. Válka na Ukrajině se stala hlavním tématem, o kterém sportovci otevřeně hovoří. Vaskovska popisuje, jak válka ovlivňuje jejich životy a přípravu na soutěže, a vyjadřuje nepochopení nad účastí ruských a běloruských sportovců na paralympijských hrách. Česká republika je pro Ukrajince klíčovým partnerem, poskytujícím významnou podporu v těžkých časech.
Lidé v Íránu, jejichž vyjádření dokázala získat západní média, potvrzují, že Teherán a další města čelí mimořádně silným leteckým úderům. Současně sdělují, že bezpečnostní složky režimu zatím stále dokážou obyvatele odstrašovat od protestů. Někteří Íránci dál doufají v pád režimu, ale neočekávají, že se zhroutí brzy.
Bezpečnostní situace ve světě vyvolává mezi lidmi otázky, kde by našli úkryt v případě válečného konfliktu nebo jiné mimořádné události. Na Benešovsku jsou sice některá místa uvedena na mapě krytů civilní ochrany, většinou však nejde o plně funkční objekty.
O stíhacím letounu Supermarine Spitfire se dá směle říci, že patří k nejslavnějším bojovým letounům všech dob. Tento jednomotorový vrtulový stíhací letoun s charakteristickým eliptickým křídlem se stal symbolem britského odporu a ve výzbroji Royal Air Force vydržel celou druhou světovou válku. Létali na něm i piloti československých perutí.
Rodák z Dolní Rovně Josef Svatoň (8. března 1896 – 1. listopadu 1944) patřil k výrazným osobnostem československé armády i domácího odboje za druhé světové války. Legionář z Ruska, důstojník jezdectva a později velitel partyzánské oblasti Vysočina – sever zasvětil svůj život službě vlasti. Bojoval u Zborova, prošel sibiřskou anabází a po okupaci Československa se zapojil do ilegální vojenské organizace Obrana národa. V závěru války stál v čele rozsáhlé partyzánské sítě na Českomoravské vrchovině a spolupracoval s výsadky ze zahraničí. Padl 1. listopadu 1944 v boji s gestapem u Proseče. V neděli 8. března uplyne 130 let od jeho narození.
Nejoblíbenější letní dovolenková destinace Čechů je oficiálně zcela odminována. Až po třech dekádách od konce války za nezávislost z první poloviny devadesátých let. Poslední nebezpečné oblasti se nacházely ve vnitrozemí. Miny přitom braly životy i dlouho po válce. Jejich odstranění stálo v přepočtu zhruba 30 miliard korun. V současnosti je jednou z nejzaminovanějších zemí svět Ukrajina. Podle expertů to bude problém na desítky let, pomoci mohou právě specialisté z Chorvatska.
Útoky Izraele a USA na íránské cíle a válka na Blízkém východě se podle některých expertů staly prvním významným otevřeným konfliktem, kde umělá inteligence (AI) masivně ovlivňuje veřejné mínění a falešná videa zahlcují sociální sítě. Válka na Ukrajině byla jakousi laboratoří informační války. Online "masírka" propagandy teď jede naplno. Jak Deníku.cz potvrdili oslovení odborníci, k vytvoření a rozšíření deepfaku dnes stačí doslova pár minut. Kromě AI měla íránská strana zneužít i českou videohru - vojenský simulátor.
Dal se na úprk před válkou, ukončil svou pouť v arabském fotbale? Spousta otázek se v posledních dnech a hodinách objevila u jména Cristiano Ronaldo a sociální sítě i bulvární média zaplavily spekulace. Portugalský reprezentant, jenž působí v Saúdské Arábii v klubu Al Nassr, tomu sám napomohl. Jenže jsou zvěsti pravdivé? Fanouškům otevřelo další prostor k debatám i prohlášení fotbalového experta Fabrizia Romana.
Prezident Petr Pavel dnes ve Sněmovně vyzval poslance, aby nerezignovali na hledání shody a pokusili se vytvořit alespoň základní konsenzus mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Zákonodárci by podle něj měli jít vzorem a ukazovat, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale je nutné spolu mluvit, poslouchat se a snažit se porozumět.
Před 110 lety se v Havlíčkově Brodě narodil Stanislav Zimprich, český skaut a pilot, který po okupaci Československa hitlerovským Německem odešel do exilu, aby mohl bojovat. Spolu s kamarádem z dětství Janem Laškou se stal stíhačem v britském Královském letectvu (RAF). Oba muže žel kromě přátelství spojil i tragický osud: Zimprich zahynul při nácviku v roce 1942, Laška rovněž při nácviku v roce 1944. V obou případech se jejich stroj střetl ve vzduchu s dalším letounem, řízeným českým pilotem.
Íránci dostali nálety a likvidací dosavadního vedení režimu jedinečnou šanci vzít svůj osud a osud své země do vlastních rukou, uvádí europoslanec ODS a bývalý český ministr zahraničí Alexandr Vondra. K pozemní invazi Spojené státy připraveny ale nejsou, dodává.
Pákistán zahájil rozsáhlé letecké údery na Kábul i další oblasti Afghánistánu a označil je za odvetu vůči Tálibánu. Islámábád mluví o otevřené válce, zatímco obě strany hlásí desítky zabitých. Údaje o ztrátách nelze nezávisle ověřit a střety podle dostupných informací pokračují.
Po roce se do hradeckého Bio Central vrací festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svě. Hradec Králové je jedním z téměř šedesáti měst, kde se přehlídka v letošním roce uskuteční.
Kniha Svět je nejkrásnější po válce novináře a publicisty Radka Gálise obsahuje 15 životních osudů Jihočechů, kteří bojovali nebo prožívali válečná utrpení za II. světové války.
Pákistán v pátek ráno v odvetě za čtvrteční přeshraniční údery bombardoval pozice Tálibánu podél hranic s Afghánistánem a také v Kábulu a Kandaháru, informovaly tiskové agentury. Pákistánský ministr obrany Chavádža Ásif na síti X napsal, že jeho zemi došla trpělivost a nachází se už v otevřené válce s afghánským Tálibánem. Afghánská vláda oznámila, že chce vést s Pákistánem dialog.
Jméno Libora Winklera je spojeno s investiční skupinou RSJ a velkou řadou podnikatelských aktivit. Možná ještě více ale s mecenášstvím a především Ukrajinou, zemí, kterou má rád a které pomáhá od začátku války.
Místostarosta České obce sokolské Peter Szénásy hraje klíčovou roli v obnově sokolského hnutí na Ukrajině. Od roku 2022 se aktivně podílí na humanitární pomoci, podpoře ukrajinských sokolských jednot a integraci ukrajinských dětí do sokolských aktivit. „To, že tam pravidelně jezdíme, je nesmírně důležité. Dáváme tím najevo, že stojíme na jejich straně lidsky i hodnotově. Hrozně moc to pro ně znamená,“ říká Szénásy v rozhovoru.
Všichni si uvědomujeme ohrožení, situace je vážná, řekl šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski na úvod svého vystoupení před poslanci. Polsko, jehož vzdušný prostor loni na podzim narušily ruské drony, čelí sabotážím, žhářským útokům, záplavě dezinformací a až 2000 až 3000 kybernetickým útokům denně. Většinu se daří odrazit, ale míra tohoto jevu musí vyvolávat znepokojení, uvedl ministr podle serveru Onet.
Čtvrtý rok války se Ukrajina dokázala dál úspěšně bránit ruské agresi především díky Evropské unii. Poté, co Spojené státy s prezidentem Donaldem Trumpem fakticky ukončily USA financovanou vojenskou i materiální pomoc Ukrajině, převzala hlavní roli v podpoře Kyjeva jednoznačně Evropská unie.
Město Ostrava iniciovalo ve spolupráci s Diecézní charitou ostravsko-opavskou peněžní sbírku pro válkou zasažené ukrajinské město Dnipro. Vybrané peníze využije na nákup elektrocentrál a nabíjecích stanic.
Římské stopy na Moravě v období markomanských válek odhalí účastníkům odborná přednáška v sále Knihovny Karla Dvořáčka ve Vyškově. Akci v pátek sedmadvacátého února od půl páté odpoledne povede ředitel Archeologického ústavu v Brně Balázs Komoróczy.
Nechtěli do takzvané masové bouře, tak je mučili a nakonec zastřelili. Čtyři ruští vojáci britským novinářům popsali hrůzy na ruské straně frontové linie na Ukrajině. V dokumentu BBC s názvem Nulová linie: Uvnitř ruské války odhalili brutalitu, s jakou jsou Rusové mučeni a popravováni svými veliteli za odmítnutí rozkazů.
V jabloneckém centru Krajanka vznikají maskovací sítě, které putují přímo na frontu. Chrání před drony, maskují techniku i zákopy, zachraňují životy. Dobrovolníci z Česka i Ukrajiny věří, že každý metr má smysl.
Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který se rozhodl být svobodný, řekl český ministr zahraničí Petr Macinka na jednání Rady bezpečnosti OSN k situaci na Ukrajině. Vyzval přitom Rusko, aby zastavilo válku a dalo šanci míru, nikoliv jako gesto slabosti, ale coby krok zodpovědnosti. Vyjádřil se tak v den čtvrtého výročí ruské invaze do sousední země.
Ukrajinci v Ústí nad Labem dál pomáhají svým krajanům ve válkou zasažené zemi. Vyrábějí zákopové svíčky z parafínu, kartonu a konzerv pro vojáky na frontě. Dnes už v menší míře, neboť loni přišli o prostory, kde se scházeli.
Arcidiecézní charita Olomouc (ACHO) dopravila na Ukrajinu od počátku ruské agrese 126 tun humanitární pomoci. Šlo mimo jiné o 642 elektrocentrál, 1500 topidel či 12 humanitárních velkokapacitních stanů, které slouží v nemocnicích či v humanitárních centrech zasažených výpadky elektřiny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poprvé zveřejnil záběry z bunkru v centru Kyjeva, kde se ukrýval v prvních dnech ruské invaze. V podzemí prezidentské kanceláře tehdy čelil hrozbě atentátu a odmítl nabídku na evakuaci ze země. Video sdílel u příležitosti čtyř let od začátku války jako připomínku odporu Ukrajinců i mezinárodní podpory.
Některé normální život nikdy nepoznaly. Organizace spojených národů zmapovala, jaké stopy zanechaly čtyři roky války na Ukrajině na dětech z Chersonu. Před ruskou agresí jich tam žilo šedesát tisíc, nyní je ve městě pět tisíc dětí. Spát a učit se v krytu a poslouchat zvuky poplachu a dronových útoků či dopadajících bomb je pro ně běžnou věcí.
Rusko agresi proti Ukrajině ospravedlňuje bezpečnostními obavami, invaze ale nikdy není legitimní, prohlásil český ministr zahraničí Petr Macinka na mimořádném zasedání Valného shromáždění OSN k Ukrajině v den čtvrtého výročí ruské invaze. Šéf české diplomacie ve svém vystoupení oslovil nepřítomného ruského kolegu Sergeje Lavrova a vzkázal mu, že rakety nejsou argumentem a že považuje ruské raketové útoky za přiznání ruského selhání.
Z běžné práce rovnou na frontu. Příběhy Ukrajinců, kteří po ruské invazi odložili své životy a vzali do rukou zbraně, ukazují, jak čtyři roky války proměnily jejich hodnoty, kariéry i každodenní realitu. Jiní zase čekají na to, zda jejich domovy obětuje zbytek země za nejisté příměří.
Varování přicházela s předstihem několika měsíců, opírala se o odposlechy, satelitní snímky i tajné zdroje, a přesto zůstávala bez širší odezvy. Investigace britského deníku The Guardian ukázala, jak agenti z americké CIA a britské MI6 upozorňovali na plány ruského prezidenta Vladimira Putina napadnout Ukrajinu a jak opakovaně naráželi na nedůvěru ukrajinských politiků i evropských spojenců. Rusko pak skutečně 24. února 2022 překročilo ukrajinské hranice.
Připomenout čtvrté výročí ruské invaze na Ukrajinu se rozhodli vyvěšením vlajky přerovští radní. „Ukrajinská vlajka bude vyvěšena na budově 24. února po celý den jako připomínka výročí vstupu ruských vojsk do této země,“ řekla mluvčí radnice Lenka Chalupová.
V úterý to budou čtyři roky, co Rusko napadlo Ukrajinu. V neděli, v břečce a dešti, se na jabloneckém Horním náměstí lidé modlili za oběti tohoto krvavého konfliktu. „Můj bratr zemřel na frontě, o manžela mám strach,“ svěřila se žena, která přišla s dcerou. Uprchlíci vyprávěli o ztracených domovech, padlých příbuzných i o strachu o ty, kteří zůstali. Češi jim přišli připomenout, že v tom nejsou sami.
Od 1. ledna 2026 platí novela zákona o ochraně proti týrání zvířat, která mimo jiné zakázala i dlouhodobý úvaz psa na řetězu. Podle dat Státní veterinární správy, které má Deník.cz k dispozici, ale i tak řada majitelů psů nařízení neuposlechla a musely zasáhnout úřady. Velké procento nahlášených případů ale zároveň úřady nevyhodnotily jako porušení zákona a je možné, že nařízení slouží některým lidem jako nástroj v sousedských sporech.
Mezinárodní paralympijský výbor (IPC) rozhodl o účasti ruských a běloruských sportovců na zimních paralympijských hrách 2026 pod jejich národními vlajkami. Tento krok vyvolal vlnu kritiky a protestů, zejména kvůli pokračující ruské agresi na Ukrajině. Země jako Česko a Polsko plánují bojkot zahajovacího ceremoniálu, zatímco Evropská unie a další státy vyjadřují nesouhlas s obnovením národních symbolů těchto zemí na mezinárodní scéně. Para sport je přitom těsně spjat s válečnými veterány a armádou.
Všude, kde to bude považováno za vhodné a slibné, bude vynaloženo úsilí k posunutí oficiálních hranic sovětské moci. Tato slova napsal 22. února 1946 americký diplomat žijící v Moskvě George Frost Kennan. Byla to jedna věta z takzvaného Dlouhého telegramu o délce přes pět tisíc slov, který zaslal americkému ministerstvu zahraničních věcí. V telegramu, považovaném dnes za základní dokument USA hned vedle Deklarace nezávislosti, nadnesl, co mají Američané dělat proti sovětské rozpínavosti.
/VIDEO, FOTO/ Sláva Ukrajině, hrdinům sláva, znělo v sobotu odpoledne na brněnském náměstí Svobody. Lidé se v centru Brna sešli u příležitosti čtvrtého výročí začátku války na Ukrajině, zemi napadenou Ruskem přišla podpořit zhruba tisícovka českých i ukrajinských Brňanů. Prostřednictvím živého přenosu promluvil na shromáždění také prezident České republiky Petr Pavel.