Veřejná osobní doprava je nezbytná pro každou fungující společnost. Dělníci se musí dopravit do práce a z práce, děti do škol, obyvatelé na nákupy, k lékaři či na návštěvu. Dnešní osobní doprava se vyvinula z velmi skromných začátků až do současné podoby, ale možná nebude na škodu si její počátky připomenout. Přečtěte si postřehy a komentář čtenáře Břeclavského deníku z Hustopečí.
Snímky z druhé světové války, ale i z dalších konfliktů z posledních 80 let jsou ode dneška k vidění na Hlavní třídě v Šumperku, která hostí výstavu České tiskové kanceláře (ČTK) s názvem Válečné okamžiky. V Šumperku bude do 20. listopadu, pak zamíří do Brna.
Americký prezident Donald Trump při letu na Blízký východ pohrozil, že pošle Ukrajině řízené střely s plochou dráhou letu Tomahawk, pokud Vladimir Putin neukončí invazi. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj ho vyzval, aby využil dynamiku příměří v Gaze ke zprostředkování míru na Ukrajině. Možnost posílení ukrajinské protivzdušné obrany státníci probírali při víkendových telefonátech. O posledním vývoji informoval britský The Guardian.
V pátek 25. října roku 1918 se kolem třetí ráno zastřelil ve štábním železničním vagonu velitel první divize československých legií v Rusku plukovník Josef Jiří Švec. K rozhodnutí sáhnout si na život ho dovedl postoj jeho vojáků, kteří odmítli zaútočit na bolševická vojska u města Bugulmy. Jeho smrt vojáky otřásla do té míry, že rozkaz splnili.
Maďarský premiér Viktor Orbán v sobotu oznámil, že začala podpisová akce proti údajným válečným plánům Bruselu. Tento politik, který jako jeden z mála evropských lídrů navzdory ruské invazi na Ukrajinu udržuje dobré vztahy s Moskvou, v příspěvku na facebooku napsal, že Evropu čeká „horký podzim a směřuje k válce“.
Britská princezna Anna, mladší sestra krále Karla III., navštívila počátkem října Kyjev. V ukrajinském hlavním městě se zabývala zejména tématem dopadů války na děti. Prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému pak předala tajemnou obálku. Britská královská rodina stojí na straně Ukrajiny dlouhodobě, její podporu zemi zmítané válkou mapuje nový díl Královského deníku.
Na jednu stranu je hrozné posílat muže na frontu, kde mohou být zabiti, zraněni nebo zajati. Na druhou stranu může někomu připadat divné, že sami nechtějí pomoci své zemi, která se brání silnějšímu útočníkovi. Ukrajina přitom vojáky potřebuje a verbuje je na svém území, kde může. V aktuální sérii projektu Černá a bílá, jsme se proto ptali čtenářů, zda by bojeschopné Ukrajince deportovali. Drtivá většina z nich odpověděla ano.
Izraelská armáda se začala stahovat z částí Pásma Gazy poté, co izraelská vláda v noci na dnešek schválila dohodu o příměří s palestinským teroristickým hnutím Hamás, která mimo jiné předpokládá osvobození rukojmích. Podle svědků však Izrael na řadě míst ještě dnes ráno podnikal vzdušné údery, mimo jiné v okolí Chán Júnisu na jihu pásma, informuje zpravodajský server BBC. Podle něj oslavy, které propukly po ohlášení příměří, vystřídala nejistota ohledně toho, jak se bude situace vyvíjet v příštích hodinách. Příměří začalo platit v poledne místního času (11:00 SELČ).
Je naděje na Trumpův mír v Gaze
Ukrajina čelí obrovským výzvám v boji proti ruským silám, přičemž klíčovou roli hraje nedostatek personálu a výzbroje. Analytici odhadují, že k dosažení vítězství by Kyjev potřeboval statisíce vojáků a moderní vojenskou techniku. Západní podpora je nezbytná, ale současné tempo dodávek a mobilizace nestačí k rychlému obratu. Válka se tak může protáhnout do patové situace, kterou ukončí až diplomatická jednání.
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš ve čtvrtek krátce před polednem hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ruskem napadené zemi vyjádřil podporu. Pro Deník ovšem také zopakoval, že trvá na svém názoru na českou muniční iniciativu.
Téměř všichni komentátoři volebního a povolebního dění v Česku zaznamenali vyšší počet žen v nově zvolené Poslanecké sněmovně. Je to zvláštní shoda náhod, že téměř ve stejnou dobu si připomínáme i jedno důležité „ženské vítězství“ na mezinárodní úrovni. Před 50 lety se jim konečně otevřely dveře k absolvování tří amerických veřejných vojenských akademií. Včetně slavného West Pointu.
Nepláče ani si nestěžuje. Říká ale, že v herecké branži podle jeho zkušeností člověka za jiný politický názor „ukřižují“. „Kvůli mé kandidatuře a tomu, že své názory říkám nahlas, mě v podstatě přestali obsazovat v dabingu a myslím si, že o mou práci ani nyní nebude zájem. Proto jsem oznámil konec herecké kariéry. Budu jen vystupovat s divadlem a snažit se o jakousi nezávislost. Nejsem ale člověk, který něco vzdává. Se Stačilo! proto pokračujeme dál,“ říká v rozhovoru pro Deník.cz herec, dabér a spisovatel Michal Gulyáš, který se o hlasy voličů ucházel ve středních Čechách.
Filmař Pavel Vrága z Uherského Brodu jezdí už téměř 3 roky dokumentovat českou pomoc ministerstva zahraničních věcí Ukrajině a rozvoj česko-ukrajinské spolupráce. O své zážitky a zkušenosti se podělí během besedy po projekci filmu Velký vlastenecký výlet, který uherskohradišťské kino Hvězda promítne v pondělí 13. 10. v 17.30 hodin.
Po posledním summitu Evropské unie v dánské Kodani se premiéři Maďarska a Polska tvrdě pohádali. Problém s proruským maďarským premiérem Viktorem Orbánem má i polská opozice v čele s Právem a spravedlností a dokonce i prezident Karolem Nawrocki.
Po dvou letech bombardování, hladu a zkázy se obyvatelé Gazy upínají k naději, že by americký prezident Donald Trump mohl přinutit Izrael ke konci války. Hamás přistoupil na část jeho mírového plánu a naznačil ochotu jednat dál. Izraelští vojáci se nicméně zatím z Gazy nestáhli a údery podle svědků pokračují. Po příměří volají také rodiny izraelských rukojmích držených Hamásem.
Politika nemůže být válkou na život a na smrt
Ve věku jednadevadesáti let zemřela britská přírodovědkyně Jane Goodallová. Jako první svým pozorováním pronikla do života volně žijících šimpanzů. Přelomový byl její objev, že tito primáti dokážou tvořit a užívat nástroje. Později i ji překvapilo, že skupiny šimpanzů jsou mezi sebou schopné válčit.
Spojené státy americké se pod vedením prezidenta Donalda Trumpa od války na Ukrajině odklánějí nejen vojensky, ale i diplomaticky. Od Trumpova nástupu neschválila americká administrativa žádný nový balík pomoci a Washington už podle některých odborníků neusiluje ani o zprostředkování míru pro Ruskem napadenou zemi. Amerika se tak omezuje na roli prodejce zbraní, zatímco hlavní tíhu vojenské i politické podpory přebírá Evropa.
Donald Trump získal regionální podporu pro svůj dvacetibodový plán pro Gazu, ve kterém slibuje příměří, výměnu zajatců i přechodnou správu. Míru ale stojí v cestě reakce teroristického hnutí Hamás a detaily demilitarizace. Plán přichází v době, kdy v Izraeli roste touha po ukončení války a návratu rukojmích. Analýzu situace předložil britský The Guardian.
Je to pozoruhodná shoda okolností, že takřka v předvečer 280. výročí bitvy u Žďáru, vybojované 30. září 1745 u vesnice Horní Žďár nedaleko Trutnova, našli archeologové při průzkumu posledního stavěného úseku dálnice D11 hrob několika vojáků padlých právě v této bitvě. I když šlo v rámci tehdejších válek o rakouské dědictví o poměrně velké střetnutí, dnes je tato bitva téměř zapomenutá. O jejím výsledku rozhodla jízda.
Melodie loretánské zvonkohry se Miroslavu Hovorkovi vryla pod kůži. Slýchával ji z blízkého, nechvalně proslulého Domečku, ve kterém komunističtí vyšetřovatelé trýzněním nutili k falešným přiznáním zejména příslušníky armády. Následovalo věznění na Pankráci, v Plzni na Borech a v Opavě. Miroslav Hovorka byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen za vojenskou zradu k trestu smrti, později na devatenáct let žaláře. Více se dočtete v příběhu Miroslava Hovorky, který dnes uvádíme v seriálu Paměti národa.
Milí čtenáři, dnes si vás dovolím pozvat na místo, které zažilo slávu, přinášelo radost i obživu, bylo centrem vzdělanosti, také si však prošlo peklem devastace a ničení.
Americký prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že Ukrajina by podle něj mohla znovu dobýt veškeré své území okupované Ruskem. Musí ale jednat co nejdřív, dokud Moskva čelí velkým ekonomickým tlakům. Podle analytiků jde o náhlý a výrazný obrat v Trumpově rétorice ve prospěch Ukrajiny. Ruští představitelé nadšení Evropy krotí, neměla by se prý vzrušovat kvůli jednomu tweetu amerického prezidenta.
/FOTO/ Když se Pavel Svačina z Pohořelic na Brněnsku ukládal v těchto dnech večer ke spánku, netušil, že jeho dům v noci zasáhne blesk. Bylo přesně třiadvacet minut po druhé v noci z pondělí na úterý, kdy se dcera Svačinových chtěla s rodiči přitulit v posteli a cítit se v bezpečí. Vzápětí domem zničehonic otřásla ohlušující rána.
Na nepřátelské drony nejsme připraveni.
Válka a mír, Rusko a Ukrajina. I to bylo tématem debaty s prezident Petrem Pavlem, která se konala ve středu v Brněnci na Svitavsku a kterou spoluorganizoval Deník. Prezident uvedl, že je třeba Rusku neustupovat, ale ukázat mu sílu a bez výstřelu ho donutit jednat o míru.
Prezident Petr Pavel v rámci své návštěvy Pardubického kraje ve středu večer debatoval s lidmi v Brněnci na Svitavsku. Publikum v zaplněném Muzeu přeživších zajímal názor hlavy státu na nadcházející volby, válku na Ukrajině či nedostatek lékařů. Deník byl jako spoluorganizátor debaty u toho, a to v rámci projektu Prezident mluví s občany. Záznam diskuze si můžete pustit v článku.
Závěrečným bodem návštěvy prezidenta Petra Pavla v Pardubickém kraji byla debata s občany v Brněnci na Svitavsku. Deník byl u toho jako spoluorganizátor. Podívejte se na záznam z debaty s hlavou státu.
Ve čtvrtek 18. září přivítá frýdecko-místecký klub Stolárna dlouholetého zpravodaje České televize na Blízkém východě Jakuba Szántó.
/FOTO, VIDEO/ Navzdory obžalobě z terorismu přibylo ukrajinských věřících, kteří v Roudnici navštěvují mše Přemysla Ivana Hadravy. Několik z nich s Deníkem otevřeně mluvilo nejen o názorech na kněze a jeho kauzu, ale i na rusko-ukrajinský konflikt.
Rumunský vzdušný prostor v sobotu narušil ruský dron. Rumunsko se tak v jednom týdnu stalo již druhou zemí NATO, která o takovém narušení informovala, píše CNN. Minulý týden Polsko sestřelilo skoro dvě desítky ruských dronů, které narušily vzdušný prostor země. Jeden z nich poškodil rodinný dům.
V Morávce na Frýdecko-Místecku vznikl památník připomínající výsadek Wolfram z období druhé světové války. Odhalen měl být už před rokem k 80. výročí výsadku, akce se ale kvůli povodním neuskutečnila. Představitelé beskydské obce ji proto odložili o rok.
Před 85 lety, v sobotu 14. září 1940, vstoupila rota maďarských vojáků kolem 23. hodiny do rumunské vesnice Ip v Severní Transylvánii, obývané společně Rumuny i Maďary. Po rozdělení do několika oddílů začala rota ve vesnici systematicky vraždit všechny etnické Rumuny, neušetřila ani děti v kolébce a nejméně v jednom případě ani nenarozené dítě. Záminka pro tuto výpravu byla vylhaná, ale to vrahům nevadilo.
Spolek Wotrubia vydal knihu Pavla Bartoníčka s názvem Jejich osudem se stala Velká válka. Informuje o 1801 obětech válečného konfliktu 1914–1918 z území Slánska, Perucka, Kladenska i Rakovnicka. Kniha v rozsahu 1168 stran je výsledkem dvacetiletého bádání v několika státních archivech i soukromých sbírkách a obsahuje celou řadu dosud nepublikovaných dokumentů i fotografií.
Na neoznámenou návštěvu Kyjeva přicestoval v pátek princ Harry, mladší syn britského krále Karla III. Vévoda ze Sussexu přijal pozvání ukrajinské vlády. Představí nové iniciativy pro pomoc vojákům zraněným během války s Ruskem.
Ruské drony sestřelené v noci nad polským územím jasně potvrzují, jak moc se nás stupňující se ruská agrese dotýká, uvedl na síti X prezident Petr Pavel, který je nyní na dovolené v zahraničí.
Deník.cz startuje další část předvolebního zpravodajství, a to unikátní ankety se sedmi lídry nejsilnějších politických uskupení, která mají šanci usednout do sněmovny. První otázka, na kterou se ptala politická analytička Deníku Kateřina Perknerová, se týkala ruského prezidenta Vladimira Putina. Považují ho politici za válečného zločince? Premiér a lídr SPOLU Petr Fiala odpověděl, že nepochybně ano, podle čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka je to relativní záležitost a lídryně hnutí Stačilo! Kateřina Konečná se odpovědi vyhnula úplně. Deník připomíná český postoj k válce na Ukrajině od začátku ruské agrese před téměř čtyřmi lety.
Švédskem lomcují brutální války gangů. Do střelby a vražd se čím dál víc zapojují i dospívající dívky, které chtějí mafiánům dokázat, že se jako nájemné vražedkyně nezaleknou ani těch nejkrvavějších úkolů. Často jsou navíc mladší patnácti let. Podrobnosti přinesl portál CBS News.
Střelecký útok na autobusové zastávce v Jeruzalémě si vyžádal šest mrtvých, uvedla izraelská záchranná služba Magen David Adom. Čtyři lidé podle ní zahynuli na místě a další dva zemřeli po převozu do nemocnice, uvedl server The Times of Israel (ToI). Dalších šest osob je ve vážném stavu, podle izraelského ministra zahraničí Gideona Saara je mezi zraněnými i těhotná žena. Policie sdělila, že příslušník bezpečnostních složek a ozbrojený civilista zneškodnili dva teroristy. Česká diplomacie zatím nemá informace, že by mezi oběťmi byli Češi, sdělil ČTK mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake.
O životě v Pásmu Gazy se dnes lidé dozvídají pouze z tamních médií nebo od samotných místních obyvatel. Jedním z Palestinců, kteří dokumentují dny v oblasti zmítané válkou, je také dvacetiletý Mosab al-Trtori. Svými videi si získal fanoušky po celém světě. Kontaktovali ho také reportéři ze stanice BBC, aby s ním udělali exkluzivní rozhovor.
/FOTO, VIDEO/ 150. narozeniny automobilového konstruktéra Ferdinanda Porsche oslavili příznivci aut stejnojmenné značky v sobotu 6. září přímo v jeho rodišti ve Vratislavicích nad Nisou.
Izraelská armáda povolává kvůli plánovanému dobytí města Gazy další desetitisíce záložníků. Někteří z nich ale s takovým vedením války nesouhlasí, ohrožuje podle nich izraelské rukojmí a překračuje morální hranice. Odmítání kroků izraelské vlády roste i mezi profesionálními vojáky. Premiér země Benjamin Netanjahu je ale neústupný a operace u největší obydlené oblasti v Pásmu Gazy dále pokračují.
Ferdinand Porsche právem patří mezi nejslavnější postavy automobilového průmyslu, dnes je podobnou legendou jako Ettore Bugatti nebo Enzo Ferrari. Konstruktér, který se narodil před 150 lety v severočeských Vratislavicích nad Nisou, stál za vznikem řady přelomových konstrukcí včetně populárního Volkswagenu Brouk. Porscheho jméno je však dnes známé hlavně díky továrně, kterou založil jeho syn Ferry a jež vyrábí luxusní sportovní vozy.
Před sto deseti lety se narodil budoucí letec – palubní radiotelegrafista a radarový operátor, příslušník 311. čs. bombardovací peruti Miroslav Vild. Patřil k nejodvážnějším a nejzasloužilejším československým letcům druhé světové války. Po okupaci odešel do zahraničí a přes Francii a severní Afriku se dostal do Británie, kde vstoupil do RAF.
Izrael údajně mířil na kameru hnutí Hamás. Dvojitý úder však zabil nejméně dvacet lidí, z toho pět novinářů. Další zpráva, která nedávno otřásla světem. Ofenziva v Gaze má stále více civilních obětí. OSN označila město za oblast hladomoru. Jsou vyhublé děti na pokraji smrti skutečností, nebo jen propagandou teroristů? A je pravda, že zemřelo už více než padesát tisíc civilistů, nebo jde o smyšlená čísla? V závěrečném díle aktuální série projektu Černá a bílá představujeme tradičně výsledky ankety a názory čtenářů.
V pondělí 28. srpna 1995 přistálo mezi stánky na otevřeném sarajevském tržišti Markale pět dělostřeleckých granátů. Jejich exploze zabila 38 lidí a dalších 85 lidí bylo zraněno. Stalo se tak zhruba půl roku poté, co minometná střela zavraždila na stejném tržišti 68 lidí a zranila dalších více než 200. „A dost,“ řekli vůdci NATO a jednotek UNPROFOR, pověřených ochranou „bezpečných oblastí“ pro uprchlíky. O dva dny později začala operace Rozhodná síla.
Další díl této série Příběhů zla Jiřího Nováčka přibližuje osudy jednotlivých členů početné rodiny Kazarů. Osm let ukrývala dva syny, kteří zběhli z vojny. Žalář neminul většinu z nich.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že vyhlásí Rusku velmi vážnou ekonomickou válku, pokud Moskva nepřistoupí na příměří v konfliktu na Ukrajině. Ve středu už Spojené státy uvalily padesátiprocentní cla na indické zboží jako trest za nákup ruské ropy. Kreml zatím odmítá mírový summit s prezidentem Volodymyrem Zelenským a pokračuje v útocích na ukrajinskou infrastrukturu i v postupu na východě napadené země.
Při izraelském útoku na Násirovou nemocnici v jižní Gaze zemřelo mimo jiné pět palestinských novinářů. Zahraniční média popsala, že často dokumentovali humanitární krizi na místě a byli své práci naplno oddaní. Jejich příběhy přinesl například web The Guardian.
