Dva měsíce se snažil brněnským hráčům vnuknout své myšlenky a svou představu o volejbalu. Teď nadchází čas, kdy přímo na hřišti zjistí, jak uspěl. Nový srbský trenér Volejbalu Brno Ivan Blagojevič ve čtvrtek se svými svěřenci vstoupí do extraligové sezony. Jihomoravané začínají soutěž od šesti hodin večer na palubovce Black Volley Beskydy. V sobotu od čtyř hodin odpoledne pak v domácí hale v Kounicově ulici přivítají Duklu Liberec.
V dalším dílu podcastu Evropa pro Čechy se podíváme do východního Polska, kde už několik desetiletí žije a pracuje novinář a spisovatel českého původu Jakub Medek, autor bestselleru o polských mýtech o Češích „Dobrý den“.
Novinář a spisovatel Jakub Medek sice pochází od Pardubic, ale žije už dvacet let nedaleko hranice Polska s Běloruskem v metropoli východního Polska Bialystoku. Obavy z toho, že by válka na Ukrajině mohla mít pokračování v ruské agresi proti Polsku, jsou v této části země podle něj cítit víc než jinde. Také proto, že v jisté formě války Polsko kolem hranic s Běloruskem už několik let je.
Americký prezident Donald Trump znovu znervózňuje Evropu. Podle nové analýzy se po srpnovém summitu ve Washingtonu nálada spojená s jeho politikou dramaticky změnila. Trump se znovu sblížil s ruským vládcem Vladimirem Putinem a tlačí na Ukrajinu, aby přijala jeho požadavky na ukončení války. Napadené zemi navíc odmítl dodat střely s plochou dráhou letu Tomahawk. Odborníci dodávají, že americká páka v podobě zbraní a financí odsouvá Evropu do role plátce bez skutečného vlivu na rozhodování. Čerstvou analýzu situace předložil James Crisp z listu The Telegraph.
Letošní 80. výročí ukončení druhé světové války a silné příběhy poválečného Olomoucka jsou jedním z hlavních témat současného ročníku festivalu Olmützer Kulturtage.
Hraniční přechod v Rafáhu se otevře v pondělí a umožní návrat Palestincům z Egypta do Pásma Gazy, oznámila v sobotu podle tiskových agentur palestinská ambasáda v Egyptě. Úřad izraelského premiéra však zprávu krátce nato popřel, když uvedl, že přechod zůstane až do odvolání uzavřen, neboť teroristické hnutí Hamás podle něj neplní podmínky dohody o příměří při navracení mrtvých izraelských rukojmích. Hnutí reagovalo prohlášením, že další uzavření přechodu s Egyptem proces hledání a předávání těl rukojmích jen opozdí.
Rusko a Ukrajina by měly uzavřít mír na současné linii bojů, jiná řešení jsou příliš komplikovaná. Podle tiskových agentur to novinářům řekl americký prezident Donald Trump několik hodin po jednání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil své páteční jednání s americkým protějškem Donaldem Trumpem za produktivní. Hovořili spolu mimo jiné o protivzdušné obraně a bezpečnostních zárukách pro Kyjev. K otázce amerických dodávek střel dlouhého doletu Tomahawk se však ukrajinský prezident podle agentury Reuters konkrétněji vyjádřit nechtěl, ale řekl, že je realista. Po jednání Zelenskyj podle ukrajinských zdrojů telefonicky hovořil s evropskými lídry. Trump po schůzce na své sociální síti napsal, že setkání bylo zajímavé a vřelé a že je čas válku ukončit a uzavřít dohodu.
Americký prezident Donald Trump na úvod setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským vyjádřil naději, že válku na Ukrajině půjde ukončit, aniž by Spojené státy musely Ukrajině dodat střely s plochou dráhou letu Tomahawk pro údery v hloubi Ruska. Podle Trumpa si ruský prezident Vladimir Putin, s nímž hovořil ve čtvrtek a s nímž se do dvou týdnů setká v Budapešti, přeje válku ukončit stejně jako Zelenskyj. Ukrajinský prezident pogratuloval Trumpovi ke zprostředkování příměří v Pásmu Gazy a vyjádřil přesvědčení, že s americkou pomocí válku s Ruskem ukončit půjde, zároveň ovšem poznamenal, že Putin mír nechce a bude ho k zastavení agrese třeba přimět.
Další úspěch si připsalo zlínské Muzeum jihovýchodní Moravy za komplex na Ploštině. Po dvou tuzemských oceněních se nyní dostalo do užší nominace na mezinárodní titul Živa Award.
První číslo vlastivědného časopisu Muzea Hlučínska, vycházejícího s podporou Společnosti přátel Muzea Hlučínska, vyšlo před patnácti lety. Nyní nadešel čas k jeho radikální proměně, která není jen kosmetická.
/FOTO, VIDEO/ Výkon dva a půl megawattu. Kombinovaná výroba elektřiny a tepla, kterými dokáže bleskově zásobovat přibližně dva a půl tisíce domácností. Na Ukrajině v oblastech zasažených válkou, jsou kogenerační jednotky při obnově zničené infrastruktury prakticky nenahraditelné. Například pro dodávku energií tamním školám a nemocnicím. Vyrábí elektřinu a teplo současně spalování plynu, případně bioplynu nebo vodíku.
Veřejná osobní doprava je nezbytná pro každou fungující společnost. Dělníci se musí dopravit do práce a z práce, děti do škol, obyvatelé na nákupy, k lékaři či na návštěvu. Dnešní osobní doprava se vyvinula z velmi skromných začátků až do současné podoby, ale možná nebude na škodu si její počátky připomenout. Přečtěte si postřehy a komentář čtenáře Břeclavského deníku z Hustopečí.
Snímky z druhé světové války, ale i z dalších konfliktů z posledních 80 let jsou ode dneška k vidění na Hlavní třídě v Šumperku, která hostí výstavu České tiskové kanceláře (ČTK) s názvem Válečné okamžiky. V Šumperku bude do 20. listopadu, pak zamíří do Brna.
Americký prezident Donald Trump při letu na Blízký východ pohrozil, že pošle Ukrajině řízené střely s plochou dráhou letu Tomahawk, pokud Vladimir Putin neukončí invazi. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj ho vyzval, aby využil dynamiku příměří v Gaze ke zprostředkování míru na Ukrajině. Možnost posílení ukrajinské protivzdušné obrany státníci probírali při víkendových telefonátech. O posledním vývoji informoval britský The Guardian.
V pátek 25. října roku 1918 se kolem třetí ráno zastřelil ve štábním železničním vagonu velitel první divize československých legií v Rusku plukovník Josef Jiří Švec. K rozhodnutí sáhnout si na život ho dovedl postoj jeho vojáků, kteří odmítli zaútočit na bolševická vojska u města Bugulmy. Jeho smrt vojáky otřásla do té míry, že rozkaz splnili.
Maďarský premiér Viktor Orbán v sobotu oznámil, že začala podpisová akce proti údajným válečným plánům Bruselu. Tento politik, který jako jeden z mála evropských lídrů navzdory ruské invazi na Ukrajinu udržuje dobré vztahy s Moskvou, v příspěvku na facebooku napsal, že Evropu čeká „horký podzim a směřuje k válce“.
Britská princezna Anna, mladší sestra krále Karla III., navštívila počátkem října Kyjev. V ukrajinském hlavním městě se zabývala zejména tématem dopadů války na děti. Prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému pak předala tajemnou obálku. Britská královská rodina stojí na straně Ukrajiny dlouhodobě, její podporu zemi zmítané válkou mapuje nový díl Královského deníku.
Na jednu stranu je hrozné posílat muže na frontu, kde mohou být zabiti, zraněni nebo zajati. Na druhou stranu může někomu připadat divné, že sami nechtějí pomoci své zemi, která se brání silnějšímu útočníkovi. Ukrajina přitom vojáky potřebuje a verbuje je na svém území, kde může. V aktuální sérii projektu Černá a bílá, jsme se proto ptali čtenářů, zda by bojeschopné Ukrajince deportovali. Drtivá většina z nich odpověděla ano.
Izraelská armáda se začala stahovat z částí Pásma Gazy poté, co izraelská vláda v noci na dnešek schválila dohodu o příměří s palestinským teroristickým hnutím Hamás, která mimo jiné předpokládá osvobození rukojmích. Podle svědků však Izrael na řadě míst ještě dnes ráno podnikal vzdušné údery, mimo jiné v okolí Chán Júnisu na jihu pásma, informuje zpravodajský server BBC. Podle něj oslavy, které propukly po ohlášení příměří, vystřídala nejistota ohledně toho, jak se bude situace vyvíjet v příštích hodinách. Příměří začalo platit v poledne místního času (11:00 SELČ).
Ukrajina čelí obrovským výzvám v boji proti ruským silám, přičemž klíčovou roli hraje nedostatek personálu a výzbroje. Analytici odhadují, že k dosažení vítězství by Kyjev potřeboval statisíce vojáků a moderní vojenskou techniku. Západní podpora je nezbytná, ale současné tempo dodávek a mobilizace nestačí k rychlému obratu. Válka se tak může protáhnout do patové situace, kterou ukončí až diplomatická jednání.
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš ve čtvrtek krátce před polednem hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ruskem napadené zemi vyjádřil podporu. Pro Deník ovšem také zopakoval, že trvá na svém názoru na českou muniční iniciativu.
Téměř všichni komentátoři volebního a povolebního dění v Česku zaznamenali vyšší počet žen v nově zvolené Poslanecké sněmovně. Je to zvláštní shoda náhod, že téměř ve stejnou dobu si připomínáme i jedno důležité „ženské vítězství“ na mezinárodní úrovni. Před 50 lety se jim konečně otevřely dveře k absolvování tří amerických veřejných vojenských akademií. Včetně slavného West Pointu.
Nepláče ani si nestěžuje. Říká ale, že v herecké branži podle jeho zkušeností člověka za jiný politický názor „ukřižují“. „Kvůli mé kandidatuře a tomu, že své názory říkám nahlas, mě v podstatě přestali obsazovat v dabingu a myslím si, že o mou práci ani nyní nebude zájem. Proto jsem oznámil konec herecké kariéry. Budu jen vystupovat s divadlem a snažit se o jakousi nezávislost. Nejsem ale člověk, který něco vzdává. Se Stačilo! proto pokračujeme dál,“ říká v rozhovoru pro Deník.cz herec, dabér a spisovatel Michal Gulyáš, který se o hlasy voličů ucházel ve středních Čechách.
Filmař Pavel Vrága z Uherského Brodu jezdí už téměř 3 roky dokumentovat českou pomoc ministerstva zahraničních věcí Ukrajině a rozvoj česko-ukrajinské spolupráce. O své zážitky a zkušenosti se podělí během besedy po projekci filmu Velký vlastenecký výlet, který uherskohradišťské kino Hvězda promítne v pondělí 13. 10. v 17.30 hodin.
Po posledním summitu Evropské unie v dánské Kodani se premiéři Maďarska a Polska tvrdě pohádali. Problém s proruským maďarským premiérem Viktorem Orbánem má i polská opozice v čele s Právem a spravedlností a dokonce i prezident Karolem Nawrocki.
Po dvou letech bombardování, hladu a zkázy se obyvatelé Gazy upínají k naději, že by americký prezident Donald Trump mohl přinutit Izrael ke konci války. Hamás přistoupil na část jeho mírového plánu a naznačil ochotu jednat dál. Izraelští vojáci se nicméně zatím z Gazy nestáhli a údery podle svědků pokračují. Po příměří volají také rodiny izraelských rukojmích držených Hamásem.
Ve věku jednadevadesáti let zemřela britská přírodovědkyně Jane Goodallová. Jako první svým pozorováním pronikla do života volně žijících šimpanzů. Přelomový byl její objev, že tito primáti dokážou tvořit a užívat nástroje. Později i ji překvapilo, že skupiny šimpanzů jsou mezi sebou schopné válčit.
Spojené státy americké se pod vedením prezidenta Donalda Trumpa od války na Ukrajině odklánějí nejen vojensky, ale i diplomaticky. Od Trumpova nástupu neschválila americká administrativa žádný nový balík pomoci a Washington už podle některých odborníků neusiluje ani o zprostředkování míru pro Ruskem napadenou zemi. Amerika se tak omezuje na roli prodejce zbraní, zatímco hlavní tíhu vojenské i politické podpory přebírá Evropa.
Donald Trump získal regionální podporu pro svůj dvacetibodový plán pro Gazu, ve kterém slibuje příměří, výměnu zajatců i přechodnou správu. Míru ale stojí v cestě reakce teroristického hnutí Hamás a detaily demilitarizace. Plán přichází v době, kdy v Izraeli roste touha po ukončení války a návratu rukojmích. Analýzu situace předložil britský The Guardian.
Je to pozoruhodná shoda okolností, že takřka v předvečer 280. výročí bitvy u Žďáru, vybojované 30. září 1745 u vesnice Horní Žďár nedaleko Trutnova, našli archeologové při průzkumu posledního stavěného úseku dálnice D11 hrob několika vojáků padlých právě v této bitvě. I když šlo v rámci tehdejších válek o rakouské dědictví o poměrně velké střetnutí, dnes je tato bitva téměř zapomenutá. O jejím výsledku rozhodla jízda.
Melodie loretánské zvonkohry se Miroslavu Hovorkovi vryla pod kůži. Slýchával ji z blízkého, nechvalně proslulého Domečku, ve kterém komunističtí vyšetřovatelé trýzněním nutili k falešným přiznáním zejména příslušníky armády. Následovalo věznění na Pankráci, v Plzni na Borech a v Opavě. Miroslav Hovorka byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen za vojenskou zradu k trestu smrti, později na devatenáct let žaláře. Více se dočtete v příběhu Miroslava Hovorky, který dnes uvádíme v seriálu Paměti národa.
Milí čtenáři, dnes si vás dovolím pozvat na místo, které zažilo slávu, přinášelo radost i obživu, bylo centrem vzdělanosti, také si však prošlo peklem devastace a ničení.
Americký prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že Ukrajina by podle něj mohla znovu dobýt veškeré své území okupované Ruskem. Musí ale jednat co nejdřív, dokud Moskva čelí velkým ekonomickým tlakům. Podle analytiků jde o náhlý a výrazný obrat v Trumpově rétorice ve prospěch Ukrajiny. Ruští představitelé nadšení Evropy krotí, neměla by se prý vzrušovat kvůli jednomu tweetu amerického prezidenta.
/FOTO/ Když se Pavel Svačina z Pohořelic na Brněnsku ukládal v těchto dnech večer ke spánku, netušil, že jeho dům v noci zasáhne blesk. Bylo přesně třiadvacet minut po druhé v noci z pondělí na úterý, kdy se dcera Svačinových chtěla s rodiči přitulit v posteli a cítit se v bezpečí. Vzápětí domem zničehonic otřásla ohlušující rána.
Válka a mír, Rusko a Ukrajina. I to bylo tématem debaty s prezident Petrem Pavlem, která se konala ve středu v Brněnci na Svitavsku a kterou spoluorganizoval Deník. Prezident uvedl, že je třeba Rusku neustupovat, ale ukázat mu sílu a bez výstřelu ho donutit jednat o míru.
Prezident Petr Pavel v rámci své návštěvy Pardubického kraje ve středu večer debatoval s lidmi v Brněnci na Svitavsku. Publikum v zaplněném Muzeu přeživších zajímal názor hlavy státu na nadcházející volby, válku na Ukrajině či nedostatek lékařů. Deník byl jako spoluorganizátor debaty u toho, a to v rámci projektu Prezident mluví s občany. Záznam diskuze si můžete pustit v článku.
Závěrečným bodem návštěvy prezidenta Petra Pavla v Pardubickém kraji byla debata s občany v Brněnci na Svitavsku. Deník byl u toho jako spoluorganizátor. Podívejte se na záznam z debaty s hlavou státu.
/FOTO, VIDEO/ Navzdory obžalobě z terorismu přibylo ukrajinských věřících, kteří v Roudnici navštěvují mše Přemysla Ivana Hadravy. Několik z nich s Deníkem otevřeně mluvilo nejen o názorech na kněze a jeho kauzu, ale i na rusko-ukrajinský konflikt.
Rumunský vzdušný prostor v sobotu narušil ruský dron. Rumunsko se tak v jednom týdnu stalo již druhou zemí NATO, která o takovém narušení informovala, píše CNN. Minulý týden Polsko sestřelilo skoro dvě desítky ruských dronů, které narušily vzdušný prostor země. Jeden z nich poškodil rodinný dům.
V Morávce na Frýdecko-Místecku vznikl památník připomínající výsadek Wolfram z období druhé světové války. Odhalen měl být už před rokem k 80. výročí výsadku, akce se ale kvůli povodním neuskutečnila. Představitelé beskydské obce ji proto odložili o rok.
Před 85 lety, v sobotu 14. září 1940, vstoupila rota maďarských vojáků kolem 23. hodiny do rumunské vesnice Ip v Severní Transylvánii, obývané společně Rumuny i Maďary. Po rozdělení do několika oddílů začala rota ve vesnici systematicky vraždit všechny etnické Rumuny, neušetřila ani děti v kolébce a nejméně v jednom případě ani nenarozené dítě. Záminka pro tuto výpravu byla vylhaná, ale to vrahům nevadilo.
Spolek Wotrubia vydal knihu Pavla Bartoníčka s názvem Jejich osudem se stala Velká válka. Informuje o 1801 obětech válečného konfliktu 1914–1918 z území Slánska, Perucka, Kladenska i Rakovnicka. Kniha v rozsahu 1168 stran je výsledkem dvacetiletého bádání v několika státních archivech i soukromých sbírkách a obsahuje celou řadu dosud nepublikovaných dokumentů i fotografií.
Na neoznámenou návštěvu Kyjeva přicestoval v pátek princ Harry, mladší syn britského krále Karla III. Vévoda ze Sussexu přijal pozvání ukrajinské vlády. Představí nové iniciativy pro pomoc vojákům zraněným během války s Ruskem.
Ruské drony sestřelené v noci nad polským územím jasně potvrzují, jak moc se nás stupňující se ruská agrese dotýká, uvedl na síti X prezident Petr Pavel, který je nyní na dovolené v zahraničí.
Deník.cz startuje další část předvolebního zpravodajství, a to unikátní ankety se sedmi lídry nejsilnějších politických uskupení, která mají šanci usednout do sněmovny. První otázka, na kterou se ptala politická analytička Deníku Kateřina Perknerová, se týkala ruského prezidenta Vladimira Putina. Považují ho politici za válečného zločince? Premiér a lídr SPOLU Petr Fiala odpověděl, že nepochybně ano, podle čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka je to relativní záležitost a lídryně hnutí Stačilo! Kateřina Konečná se odpovědi vyhnula úplně. Deník připomíná český postoj k válce na Ukrajině od začátku ruské agrese před téměř čtyřmi lety.
