Kreativ

ŠTÍTEK: válka

Ilustrační snímek z bojů o Bachmut

Ukrajinci v první linii? Lidé řvou bolestí a vy se nesmíte pohnout, říká ženista

U ukrajinského města Kreminna v Luhanské oblasti se Ukrajinci s Rusy stále přetahují o každý metr půdy. V první linii jsou ženisté z 25. výsadkové brigády, kteří každou noc vyrážejí do borových lesů mezi zákopy a pokládají do rozstřílené země miny. „Pokaždé, když tam jdete, máte pocit, že je to naposledy,“ svěřil se reportérce Asami Terajimaové jeden z mužů.

Poprava sedmi účastníků rumburské vzpoury v lese za Lesním hřbitovem v Novém Boru

Rumburská vzpoura: Mohla urychlit vznik republiky. Doplatila ale na telegraf

Bylo krátce po šesté hodině ráno, úterý 21. května roku 1918. V kvetoucích korunách stromů v rumburských alejích prozpěvovali ranní ptáci. Ale v kasárnách 7. střeleckého (dříve zeměbraneckého) plzeňského pluku jakoby vlahé jarní počasí vůbec neexistovalo. Ze vzduchu místo toho čišelo až elektrizující napětí. Byl to začátek rumburské vzpoury.

Poprava sedmi účastníků rumburské vzpoury v lese za Lesním hřbitovem v Novém Boru

Rumburská vzpoura: Mohla urychlit vznik republiky. Doplatila ale na telegraf

Bylo krátce po šesté hodině ráno, úterý 21. května roku 1918. V kvetoucích korunách stromů v rumburských alejích prozpěvovali ranní ptáci. Ale v kasárnách 7. střeleckého (dříve zeměbraneckého) plzeňského pluku jakoby vlahé jarní počasí vůbec neexistovalo. Ze vzduchu místo toho čišelo až elektrizující napětí. Byl to začátek rumburské vzpoury.

Americká pilotka a podnikatelka Jackie Cochranová v kokpitu stroje Curtiss P-40 Warhawk.

Měla jen krásu a svou vůli. Chudá kadeřnice jako první překonala rychlost zvuku

Žádný jiný člověk na planetě - živý či mrtvý, muž či žena - není držitelem více leteckých rekordů než ona. Před 70 lety se Američanka Jacqueline Cochranová stala první ženou, která překonala v letounu rychlost zvuku. Její životní příběh připomíná hollywoodský trhák. Cochranová se totiž k pozici pilotky, milionářky, podnikatelky a rekordmanky vypracovala z chudé kadeřnice, jejímž jediným trumfem v rukávu byla krása a cílevědomost. 

Bohdan (vlevo) a Svyatoslav Grechiskinovi s babičkou Nadiyou Lytvyn.

Utekli kvůli válce, chlapci našli azyl v Hustopečích. Otec byl vážně zraněný

/TÉMA DENÍKU/ V jejich očích se zrcadlí smutek. Myšlenky se jim toulají po ulicích přístavního města Mikolajiv, kde se narodili. Sní o tom, jak se budou zase na společném dvoře jejich domu potkávat s kamarády, nebo jak si jen tak zajdou zacvičit. Patnáctiletý Bohdan a o rok mladší Svyatoslav Grechiskinovi už déle než rok žijí v Hustopečích na Břeclavsku. Rodiče chlapců zůstali na Ukrajině. Péči o mladíky tak převzala babička Nadiya Lytvyn.

Ilustrační foto

Nezletilí Ukrajinci bez doprovodu se potýkají s traumaty, školou i pubertou

Do Česka se Artem dostával složitě vlakem a autobusem. Hlavně ale sám, ačkoli mu bylo jen sedmnáct let. Rodiče zůstali kvůli obraně země na Ukrajině. Mladík se sice dostal do bezpečí, také ale nevěděl co si dál se sebou počne. Do české střední školy nastoupit nechtěl, protože by se musel vrátit do prvního ročníku, a s blížícími se osmnáctinami navíc cítil vnitřní tlak, že by se měl také zapojit do boje. Do toho se vklínily běžné záležitost puberty, jako snaha zapadnout do nové party, kde koloval alkohol a cigarety. 

Ilustrační foto

Nezletilí Ukrajinci bez doprovodu se potýkají s traumaty, školou i pubertou

Do Česka se Artem dostával složitě vlakem a autobusem. Hlavně ale sám, ačkoli mu bylo jen sedmnáct let. Rodiče zůstali kvůli obraně země na Ukrajině. Mladík se sice dostal do bezpečí, také ale nevěděl co si dál se sebou počne. Do české střední školy nastoupit nechtěl, protože by se musel vrátit do prvního ročníku, a s blížícími se osmnáctinami navíc cítil vnitřní tlak, že by se měl také zapojit do boje. Do toho se vklínily běžné záležitost puberty, jako snaha zapadnout do nové party, kde koloval alkohol a cigarety. 

Ilustrační foto

Nezletilí Ukrajinci bez doprovodu se potýkají s traumaty, školou i pubertou

Do Česka se Artem dostával složitě vlakem a autobusem. Hlavně ale sám, ačkoli mu bylo jen sedmnáct let. Rodiče zůstali kvůli obraně země na Ukrajině. Mladík se sice dostal do bezpečí, také ale nevěděl co si dál se sebou počne. Do české střední školy nastoupit nechtěl, protože by se musel vrátit do prvního ročníku, a s blížícími se osmnáctinami navíc cítil vnitřní tlak, že by se měl také zapojit do boje. Do toho se vklínily běžné záležitost puberty, jako snaha zapadnout do nové party, kde koloval alkohol a cigarety. 

Ilustrační foto

Nezletilí Ukrajinci bez doprovodu se potýkají s traumaty, školou i pubertou

Do Česka se Artem dostával složitě vlakem a autobusem. Hlavně ale sám, ačkoli mu bylo jen sedmnáct let. Rodiče zůstali kvůli obraně země na Ukrajině. Mladík se sice dostal do bezpečí, také ale nevěděl co si dál se sebou počne. Do české střední školy nastoupit nechtěl, protože by se musel vrátit do prvního ročníku, a s blížícími se osmnáctinami navíc cítil vnitřní tlak, že by se měl také zapojit do boje. Do toho se vklínily běžné záležitost puberty, jako snaha zapadnout do nové party, kde koloval alkohol a cigarety. 

Ilustrační foto

Nezletilí Ukrajinci bez doprovodu se potýkají s traumaty, školou i pubertou

Do Česka se Artem dostával složitě vlakem a autobusem. Hlavně ale sám, ačkoli mu bylo jen sedmnáct let. Rodiče zůstali kvůli obraně země na Ukrajině. Mladík se sice dostal do bezpečí, také ale nevěděl co si dál se sebou počne. Do české střední školy nastoupit nechtěl, protože by se musel vrátit do prvního ročníku, a s blížícími se osmnáctinami navíc cítil vnitřní tlak, že by se měl také zapojit do boje. Do toho se vklínily běžné záležitost puberty, jako snaha zapadnout do nové party, kde koloval alkohol a cigarety. 

Michal Sejk, vedoucí Státního okresního archivu Benešov.

I v Benešově stavěli po válce šibenici. Byla to doba zášti, říká vedoucí archivu

/ROZHOVOR, DOBOVÉ FOTOGRAFIE/ Po dlouhých šesti letech se Československo dočkalo v květnu 1945 svobody. To jaro bylo obdobím euforie a nadějí, ale také zúčtování. S kolaboranty skutečnými i lidmi, na které měl někdo z jejich okolí nějakou „pifku.“ A stále více se v období 1945 až 1947 československý svět odkláněl od prvorepublikové demokracie a do popředí se dostávala ideologie. Dokládají to odpovědi vedoucího Státního okresního archivu Benešov Michala Sejka.

Semifinále play off hokejové extraligy - 1. zápas: HC Oceláři Třinec - BK Mladá Boleslav, 3. dubna 2022 v Třinci. Trenér Třince Václav Varaďa.

Červenka? Teď musí hrát jako z partesu, říká Varaďa. Čtvrtfinále bude zase válka

Světový šampionát v Rize a Tampere se rozběhl na plné obrátky a už v neděli večer čeká výběr trenéra Kariho Jalonena druhé utkání ve skupině proti Kazachstánu. O letošním turnaji, na kterém mimo jiné národní tým obhajuje bronzové medaile, se v hokejovém podcastu Ofsajd rozpovídal uznávaný trenér a nová akvizice na lavičce pardubického Dynama Václav Varaďa.

Následky náletu na Plzeň, uskutečněného v noci z 13. na 14. května 1943. Nad Plzeň se vydalo celkem 168 britských bombardérů

Zapomenutý nálet. Letecký útok na Škodovku z roku 1943 zůstal ve stínu ostatních

Před 80 lety, v noci na 14. května 1943, vzlétlo k náletu na Škodovy závody v Plzni z Británie celkem 168 bombardovacích letadel. Šlo o jeden z největších náletů na československé území, který však zůstal vlivem vícero faktorů trochu pozapomenut. Pozornost si však zaslouží. Jako první totiž Škodovku skutečně významněji zasáhl.

Prezident Petr Pavel na pražském Vítkově během pietního aktu při příležitosti oslav Dne vítězství, 8. května 2023

Petr Pavel na Vítkově: Zneužití piety k propagandě je zneuctěním památky padlých

Téma válečného konfliktu na Ukrajině se jako červená nit prolínalo projevy politiků během pietního aktu k 78. výročí konce druhé světové války. Na pražském Vítkově si historické události připomněli přední představitelé státu, církví i veteránských spolků a desítky lidí. Prezident Petr Pavel zdůraznil, že by se úcta k padlým neměla stávat obětí šiřitelů ruské propagandy. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) v proslovu řekl, že je potřeba, aby Rusko s agresí na Ukrajině neuspělo. Vojenský konflikt, který na Ukrajině Rusko vyvolalo, podle obou státníků rozsahem a mírou destrukce připomíná právě bojiště druhé světové války.

Příjezd Rudé armády do Benešova od Vlašimi 9. května 1945.

Boj o Benešov Rudá armáda v květnu 1945 nesvedla, přesto město osvobodila

Jak probíhalo osvobození Benešova od německých nacistů na jaře roku 1945, je těm, kteří se alespoň trochu zajímají o historii, dobře známo. Pro ty, pro něž dějepis není tou nejdůležitější vědou, je dobré připomenout, že do města přijeli jako první, ještě před příchodem Rudé armády (RA), vojáci Ruské osvobozenecké armády (ROA) generála Vlasova.

Spojenci dodali Ukrajině stovky moderních západních tanků. Ilustrační foto

Těžká technika a chytré hlavy. Ukrajinci se chystají na klíčový protiútok

Ukrajina dokončuje přípravy na klíčový protiútok k osvobození svých území, která přes rok a čtvrt okupují Rusové. Dostala moderní techniku a vycvičené vojáky s ní začíná rozmisťovat v poli. Rusové mezitím budují obrovská obranná postavení. Podle analytiků však dává Moskva najevo i nerozhodnost a vnitřní rozpory.

Pieta obětem německé okupace a války

Čkyně: Pieta obětem německé okupace a války

Tradiční setkání občanů u Památníku válek na náměstí ve Čkyni se konalo 5. května 2023. Pietu pořádala: Obec Čkyně, Československá obec legionářská - Jednota Vimperk, Sdružení válečných veteránů Jihočeského kraje, Komunita pro duchovní rozvoj, o. p. s., Sbor dobrovolných hasičů.

Partyzáni vyhodili v dubnu 1945 do povětří železniční most u Helenína. Německý vojenský transport byl zcela zničen s mnoha mrtvými. Provoz Němci obnovili těsně před koncem války.

Před 78 lety partyzáni odpálili most u Helenína. Zemřely desítky Němců

/HISTORICKÉ FOTO/ Konec války a osvobození Jihlavy v květnu 1945 byly nejvýznamnějšími událostmi novodobé historie města. Důležitou roli sehrála i velká železniční sabotáž u Helenína. Jihlavané se následující měsíce radovali z nové svobody. Hrůzy války jim ale dlouhé roky připomínaly hromady zbraní a válečného materiálu rozesetých po městě.

Partyzáni vyhodili v dubnu 1945 do povětří železniční most u Helenína. Německý vojenský transport byl zcela zničen s mnoha mrtvými. Provoz Němci obnovili těsně před koncem války.

Partyzáni vyhodili do povětří most u Helenína. Zemřely desítky německých vojáků

/HISTORICKÉ FOTO/ Konec války a osvobození Jihlavy v květnu 1945 byly nejvýznamnějšími událostmi novodobé historie města. Důležitou roli sehrála i velká železniční sabotáž u Helenína. Jihlavané se následující měsíce radovali z nové svobody. Hrůzy války jim ale dlouhé roky připomínaly hromady zbraní a válečného materiálu rozesetých po městě.

Vojáci ze dvou světových válek se setkali při odhalování Památníku obětem války v Boru.

Setkání vojáků z první a druhé světové války se uskutečnilo v Boru

Vojáci z první a druhé světové války ve svých uniformách se setkali v pátek 5. dubna v Boru. Událost, nad kterou by historici jen bezmocně kroutili hlavou, se stala v rámci oslav výročí ukončení druhé světové války, kdy byl na borském hřbitově slavnostně odhalen Památník obětem válek.

Vítkovického kapitána Dominika Lakatoše to táhne do ruské KHL

Hokejoví padouši. Češi se krvavých peněz od Rusů neštítí, vinu nesou i agenti

Krvavých peněz se neštítí. I během války je ruská KHL pro české hokejisty z finančního hlediska pořád velkým lákadlem. Libor Šulák se neváhal upsat Omsku, do Ruska mají namířeno i dva perspektivní beci David Sklenička a Lukáš Klok. Vzdali se tak mistrovství světa. Do zástupu hráčů s nulovými morálními hodnotami se teď možná zařadí i vítkovický sniper Dominik Lakatoš.

Finští novináři nápaditě pašují zprávy o masakrech a zločinech na Ukrajině k uživatelům v Rusku. Využívají pro to tajnou místnost v počítačové hře. Ilustrační foto

Finové pašují Rusům fakta o Ukrajině do online hry. Tam je ukrývá tajná místnost

Finští novináři nápaditě skryli svoje zprávy o válce na Ukrajině, aby je dostali k uživatelům v Rusku. U příležitosti čtvrtečního Dne svobody tisku vydali mapu pro velmi oblíbenou online střílečku, v níž umístili skrytou místnost plnou nezávislých informací o masakrech i počtech ruských ztrát. Hru Counter Strike: Global Offensive (CS:GO) podle odhadů hraje kolem čtyř milionů Rusů.

Olena Zhurakovka (vlevo) ve své kavárně Stories In Holeshovice v Praze.

Jejich podnikání na Ukrajině se ocitlo v troskách. V Česku teď začínají od nuly

Chodily do práce, podnikaly a hlavně měly domov. S prvními raketami, které dopadly na jejich zemi, se ale jejich život obrátil vzhůru nohama. Marketingová odbornice Ksenia Konovalova, majitelka kavárny Olena Zhurakovka a architektka Ksenia Ryntovt patří mezi tři sta tisíc ukrajinských uprchlíků, kteří po ruské invazi našli nový domov v České republice. Rády by navázaly na své dřívější pracovní úspěchy a zkusily podnikat v Česku.

Vojenský hřbitov v Hofkirchenu.

Od sousedů: Vojenské hřbitovy, téma k diskusi

Den národního smutku, původně k uctění památky padlých německých vojáků v první světové válce, se poprvé konal v roce 1926. S vývojem času se ústřední vzpomínkový akt přestěhoval od roku 1959 na Vojenský hřbitov u Hofkirchenu, který je největším tohoto druhu v Bavorsku.

Ukrajinským jednotkám bojujícím u Bachmutu dochází munice, žádají pomoc od zahraničních spojenců

Země je vyždímaná, munice dochází. Ukrajinci popsali život na frontě u Bachmutu

Ruská žoldnéřská Wagnerova skupina, která je spojována s blízkým spolupracovníkem ruského prezidenta Vladimira Putina, stále provádí intenzivní pokusy o dobytí východoukrajinského Bachmutu. V návaznosti na to reportéři britského portálu BBC uvedli, že ukrajinští obránci města zoufale shánějí munici a bojí se, že ztratí podporu od zahraničních spojenců.

Pietní místo.

Hejtman Netolický po návratu z Kyjeva: Hrůza a děs, ale i paradoxy pro inspiraci

/ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ „Strašné. Šílené,“ to jsou slova hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického, který se vrátil z cesty po Ukrajině. Navštívil totiž také Buču nebo Borodianku, kde ruská armáda zanechala desítky mrtvých civilistů a totálně zničené domy a silnice. Na druhou stranu hejtman viděl také místa, která už se obnovují a někde dokonce rychleji než u nás v kraji. Při cestě několika českých hejtmanů se setkal i s prezidentem Volodymyrem Zelenskym.

Český prezident Petr Pavel zavítal do města Dnipro na východě Ukrajiny

Pavel navštívil východ Ukrajiny. Jako první hlava státu od začátku války

Český prezident Petr Pavel druhý den návštěvy Ukrajiny jednal ve městě Dnipro na východě země mimo jiné s oblastním šéfem Serhijem Lysakem. Podle Pavla je nyní hlavní posunout se od pomoci ke spolupráci, jež by se mohla rozvinout ve zdravotnictví, vzdělávání, výzkumu či energetice. V Dněpropetrovské oblasti, významně zaměřené na průmysl, chce Česko také kvůli lepší spolupráci otevřít generální konzulát. Podle prezidentovy mluvčí Markéty Řehákové je Pavel první zahraniční prezident, který se po ruské invazi vydal na východ Ukrajiny.

Oskar Schindler (vpravo) a Itzhak Stern. Oba muži se po válce neviděli čtyři roky, pak se však znovu setkali v pařížské kanceláři Herberta Steinhouse. Oba se stále snažili opustit Evropu

Padouch, nebo hrdina? Zachránce Židů Oskar Schindler skončil zahořklý

Patří k nejslavnějším, ale také k nejkontroverzněji přijímaným hrdinům druhé světové války. Oportunista, nacista, špion sloužící hitlerovskému režimu, nenapravitelný sukničkář a opilec, ale také zachránce 1200 lidských životů, o jehož motivech se dodnes vedou spory. To všechno byl Oskar Schindler. Od jeho narození uplynulo 115 let.

Martin Komárek

Je v Kyjevě válka?

Učitelka Budařová prý popírala genocidu, když zpochybnila to, co tvrdí média o Ukrajině. Omyl, či zločin?

Vojáci z 512. dělostřeleckého praporu během druhé světové války.

Západní Čechy osvobozoval i zapomenutý dělostřelecký prapor

Při oslavách konce druhé světové války vzpomínáme většinou na jednotlivé divize, které osvobozovaly různé části naší republiky. Ty, a další větší armádní celky, byly ale podporovány různými jednotkami, na které se v průběhu desetiletí v podstatě zapomnělo.

Desetiletá americká holčička Samantha Smithová (uprostřed) přicestovala v roce 1983 do Sovětského svazu na osobní pozvání tehdejšího sovětského vůdce Jurije Andropova. Na snímku při návštěvě celosvazového pionýrského tábora Artěk na Krymu

Osud Samanthy Smithové: V 10 letech změnila děj studené války, ve 13 byla mrtvá

Bylo jí deset a změnila průběh studené války. Dopis, který americká školačka Samantha Smithová adresovala tehdejšímu sovětskému vůdci Juriji Andropovovi, vedl k jejímu pozvání do Sovětského svazu a v konečném důsledku k určitému oteplení vztahů mezi Východem a Západem, díky čemuž měli později Reagan s Gorbačovem na co navazovat. Odvážná malá slečna však měla před sebou už jen 2,5 roku života.

Památník na olomouckých Lazcích. Ilustrační foto

Přerov si připomene výročí konce války

Na několika místech ve městě, ale také u památníku obětem Přerovského povstání na olomouckých Lazcích se bude vzpomínat na výročí konce druhé světové války. S ohledem na válečný konflikt na Ukrajině se ale ani letos neuskuteční 8. května velkolepé oslavy v Želatovské ulici, spojené s přehlídkou vojenské techniky a řadou doprovodných akcí.

Portrétní snímky rytmistra Manfreda von Richthofena pořizoval ve svém ateliéru německý portrétní fotograf Nicola Perscheid, jeden z prvních profesionálních fotografů v Německu

Zabit v akci. Rudému baronu se stalo osudným ignorování jeho vlastních pravidel

Rudý baron, Rudý ďábel, Eso všech es nebo Hvězda hvězd německého letectva – všemi těmito přízvisky se pyšnil jediný muž, legendární německý stíhač první světové války Manfred Albrecht svobodný pán von Richthofen. Snad žádný pilot v jeho době nebyl slavnější; přestože jich hned několik bylo efektivnějších. K jeho pádu přispělo, že při posledním bojovém letu nectil svá vlastní pravidla. Od jeho smrti uplynulo 105 let.