Kreativ

ŠTÍTEK: válka

Válka na Ukrajině: Z mnoha domů zůstaly trosky.

Máme se obávat, že se rusko-ukrajinská válka přenese i na naše území? Hlasujte

Ukrajině se i díky pomoci Západu, včetně Česka, podařilo zastavit Ruskou agresi. Východní velmoc, která přitom už asi pětinu území svého souseda okupuje, zároveň stále trvá na tom, že se Severoatlantickou aliancí (NATO) konflikt nechce. Tedy s výjimkou výstředního Medvěděva, který neustále šermuje vodíkovými pumami. Naše opozice současně vyčítá vládě, že válkou jen straší. Ruský diktátor Vladimir Putin však až do poslední chvíle tvrdil, že nezaútočí ani na Ukrajinu…

Pětici zvonů zrekvírovaných za druhé světové války, které se teď z iniciativy rottenbursko-stuttgartské diecéze vracejí do svých původních farností, 11. dubna 2024, Ostrava.

Zvon zabavený nacisty se vrátil zpět domů do Třanovic

Kostel a zvon od nepaměti patří k sobě. Je to nejen symbol, ale také hlas, který svolává lid, oznamuje důležité momenty v obci a upozorňuje na nebezpečí. Ten v Třanovicích svým ovečkám přestal zvonit před 82 lety, kdy jej nacisté z tamního kostela odvezli. Nyní se jako jeden z mála neroztavených zvonů, které skončily v Německu, vrátil zpět domů

H. Kammler byl pohřben v Bílé Vodě

Pátrání po osudu nacistického generála odstartovala svědectvím dozorce

Při dalším pátrání po stopách tajemství továrny Richard jsem byl kontaktován bývalým příslušníkem Stb F. A., který bydlel nedaleko malebné obce Třebenice.  Na domluvené schůzce mi tento muž sdělil, že dozoroval přísně střežené objekty, kam spadal i Richard. Byla krásná květnová neděle roku 2018. A tímto se začíná pátrání po osudu nacistického generála zbraní SS H. Kammlera, vedoucího všech tajných projektů Třetí říše.

Debata ve Slováckém divadle s prezidentem Petrem Pavlem, 17. dubna 2024, Uherské Hradiště.

Nemá smysl strašit lidi válkou, ale připravit mladé na krizi musíme, řekl Pavel

Podle prezidenta Petra Pavla je důležité připravovat vhodnou formou mladou i další generaci na různé krizové situace. Zdůraznil, že tím nemá na mysli jakkoli militarizovat společnost. Vždy je ale lepší být připraven na krizi, jakou by mohl být třeba výpadek elektřiny, než být pak zaskočen. Uvedl to při středeční debatě v uherskohradišťském Slováckém divadle, kterou spoluorganizoval Deník.

„Chci fotit jako vy!“ Cailee Spaeny a Wagner Moura jako Jessie a Joel

Vyfoť mě, až umřu. Film Občanská válka útočí na všechny smysly

Na horizontu vychází slunce a halí krajinu do poetické nálady, zní ptačí zpěv. Přímo před našima očima se ale sjíždějí vojenská auta, v prachu se hekticky míhají vojáci a kdesi stranou vybuchují granáty. Alex Garland má kontrasty rád a umí s nimi výmluvně pracovat. Potvrzuje to i jeho nový film Občanská válka, který ve čtvrtek vstupuje do kin. 

Opava skončila po osvobození v troskách. Se svolením Slezského zemského muzea Opava a z publikace Stará Opava

FOTOGALERIE: Opava vzpomene na těžké dny konce války ve městě

Opava si v pondělí 22. dubna připomene 79. výročí osvobození od konce druhé světové války. Krátké setkání se uskuteční v 15.30 u Památníku osvobození na náměstí Osvoboditelů. Po hymně a projevech, kdy promluví i generálmajor ve výslužbě Ladislav Minařík, bude následovat položení květin k pomátníku.

Útok Íránu na Izrael vyvolal v Teheránu nadšené reakce

Vše o útoku Íránu na Izrael: Proč začal, jaká bude reakce Jeruzaléma a spojenců

Masivní vzdušný útok Íránu na Izrael z noci na neděli je v současnosti jedním z hlavních témat světového dění. Proč tak teheránský režim učinil, a jaký to bude mít dopad? Jak se ke konfliktu staví spojenci Jeruzaléma i arabské státy? Ovlivní to probíhající válku v Pásmu Gazy? Deník s odkazy na zahraniční analýzy přináší odpovědi na nejpalčivější otázky.

Přerované v úterý oslavili Den Vítězství, bohatý program v Želatovské ulici lákal na vojenskou, policejní i hasičskou techniku. K vidění také  byly i zásahy policistů

Přerov se vrací k oslavám konce války u sochy Rudoarmějce

Kvůli pandemii koronaviru se před čtyřmi lety poprvé přetrhla tradice velkolepých oslav konce druhé světové války v Želatovské ulici v Přerově, pro které byla typická přehlídka vojenské techniky s ukázkami policejních a hasičských zásahů. Pestrý program vypadl z kalendáře i po vypuknutí války na Ukrajině. Teprve letos se Přerované po několikaleté pauze ke staré tradici vrátí.

Pompeje. Ilustrační snímek

V Pompejích objevili ohromující umělecké fresky. Znázorňují trojskou válku

Archeologové našli ve starověkých Pompejích impozantní banketní sál s černými stěnami a mytologickými motivy z trojské války. Místnost objevili nedávno při vykopávkách na archeologickém nalezišti v blízkosti sopky Vesuv a nyní byla odhalena v celé své kráse, oznámilo podle agentury APA italské ministerstvo kultury.

Pieta u pomníku letců v Konopišti.

Vzpomínková akce v Benešově připomene opět i letce zavražděné v Konopišti

/FOTO/ Památku devíti životů mladých letců ze dvou letounů si také letos, v pátek 19. dubna hodinu před polednem připomenou představitelé Benešova a veřejnosti u pomníku v Konopišti. Právě tam na sklonku války příslušníci SS zavraždili letce, kteří se předtím zachránili seskokem z poškozeného a hořícího stroje.

Poslední mise, obraz Florence Ramioulové zachycující útok německého stíhače na letoun Lockheed P-38 Lightning, pilotovaný Antoinem Saint-Exupérym

Před 20 lety našli vrak letadla Saint-Exupéryho. Záhadu Malého prince nevyřešili

Byla středa 7. dubna 2004. Francouzský podmořský záchranný tým mířil k místu nedaleko slavného přístavního města Marseille, kde už o 15 let dříve zaznamenal potápěč Luc Vanrell na mořském dně vrak válečného letadla. Tehdy ho považoval za německý stroj, ale o osm let později přišel objev stříbrného náramku se jménem Antoine Saint-Exupéry. Ani před 20 lety ale nebylo tajemství smrti autora Malého prince rozluštěno. 

Do regionu se vrátí zvony.

Věřící na Karvinsku oslaví návrat za války zabavených zvonů

Pro věřící v několika obcích na Hlučínsku, Karvinsku a také pod Beskydami to bude velká událost. V půli dubna přivítá Ostravsko-opavská diecéze pětici zvonů, které před více než 80 lety zabavili nacisté a odvezli do Německa. Zvony se dočkaly konce války a kvůli napjaté mezinárodní situaci zůstaly v západním Německu. Teď se v rámci projektu Zvony míru pro Evropu rottenbursko-stuttgartské diecéze vracejí.

Tanky IS-3 na vojenské přehlídce v Moskvě 24. srpna 1945

Sovětský tank IS-3: Ocelové monstrum, z nějž vojáci oněměli úžasem

Ačkoli IS-3 přišel příliš pozdě na to, aby se zúčastnil bojů za druhé světové války, do historie se tento sovětský tank dokázal zapsat nesmazatelně. Nejenže se účastnil konfliktů v padesátých a šedesátých letech, ale zpět k životu ho znovu přivedli i před deseti lety na Ukrajině. Tehdy už se jednalo o pomyslného důchodce, ve své době však stroj neměl konkurenci.

Tři Lancastery B Mark III z 619. perutě RAF. Letoun v popředí byl zničen při nouzovém přistání po návratu z nešťastného norimberského náletu z 30. na 31. března 1944. Posádka havárii přežila, ale později byli všichni zabiti v akci

Nejhorší noc RAF: Nálet na Norimberk znamenal katastrofu pro stovku bombardérů

Byla noc z 30. na 31. března 1944. Bombardér Handley Page Halifax, vedený teprve 22letým kapitánem Cyrilem Bartonem, se prodíral k Norimberku a byl asi 110 kilometrů od cíle, když se na něj vrhly dvě německé stíhačky. Prostřílely palivové nádrže, zničily spojení a jeden motor. Letoun nebyl jediným postiženým. Noční nálet na Norimberk před 80 lety se stal nejtragičtější operací RAF ze celou válku. 

Bitva v ohybu podkovy, březen 1814. Vojáci generála Andrewa Jacksona útočí na opevnění Rudých holí, což byli vzbouření indiáni kmene Kríků

Krvavý útok na kmen Kríků: Vítězství otevřelo Američanům cestu k Mississippi

V historii novodobého osidlování severoamerického kontinentu je to jedna z podstatných epizod. Před 210 lety, v neděli 27. března 1814, zaútočilo několik tisíc amerických vojáků pod velením generála Andrewa Jacksona spolu s 500 Čerokíi na opevnění tzv. Rudých holí neboli vzbouřených příslušníků kmene Krík pod velením náčelníka Menawy. Vítězná bitva otevřela americkým pionýrům cestu k osídlení Mississippi.

Vrtulník Apache izraelské armády

Největší armády v roce 2024: Triumvirát Rusko, Čína a NATO bojuje o nadvládu

Když Česká republika vstupovala před 25 lety do Severoatlatické alince (NATO), byla ruská armáda považována za jakousi pojízdnou výstavu vojenské techniky. Velkou změnu ovšem přinesl druhý rok války na Ukrajině. Kreml začal masivně obnovovat do té doby zakrnělý zbrojní průmysl a ruská armáda je dnes mnohem silnější, než byla před několika lety. Vyrovná se technikou NATO? A jak je na tom další velký hráč Čína? V tomto článku jsme porovnali sílu tří největších armáda světa.

Myroslava Tarkovská vede v jabloneckém centru pro uprchlíky Krajanka kurzy češtiny, ale třeba i sebepoznání.

Manažerka z Ukrajiny vede kurzy češtiny pro uprchlíky v Jablonci

Příběh odvážné ženy z Ukrajiny, která se nezalekla nových výzev ani češtiny, rychle se integrovala do české společnosti a teď pomáhá dalším. Zvládá pracovat pro nadnárodní firmu, organizuje pomoc krajanům a podniká. Co bude dál? Netuší a nic s tím neudělá i když je to proti její přirozenosti. 

Šéf Hamásu Ahmed Jásin u vojenského soudu v Gaze v roce 1990

Raketa pro Jásina. Před 20 lety zabil Izrael šéfa Hamásu, hnutí slibovalo peklo

Bylo pondělí 22. března 2004. Z mešity v Gaze se v kolečkovém křesle vracel v doprovodu svých osobních strážců Ahmad Jásin, spoluzakladatel a ideolog palestinské teroristické organizace Hamás. Z izraelského bojového vrtulníku vyletěly tři rakety. Jejich exploze zabila nejen Jásina a dva členy jeho ochranky, ale i další Palestince. Hamás slíbil pomstu.

Prešov, skutečná metropole slovenského východu

Na východě Slovenska se daří dezinformacím. Život je tu chudší a tvrdší

/Od zvláštního zpravodaje Deníku/ Daří se tu dezinformacím i proruským politikům. Jejich nejvýraznější postava, prezidentský proputinovský kandidát Štefan Harabin, tu získává pravidelně nejvíc hlasů. V sobotním prvním kole prezidentských voleb tu určitě dosáhne na dvojciferný výsledek. Kdo Prešov a okolí vidí, je mu jasné proč.

Ukrajinští vojáci při střelbě z houfnice Pion na ruské pozice u Bachmutu, 16. prosince 2022

Má Ukrajina uzavřít mír i za cenu ztráty území, či bojovat? Přinášíme argumenty

O tom, zda pokračovat v bojích, nebo se pokusit s ruským agresorem domluvit, musí rozhodnout sami Ukrajinci. Jaký je ale názor české veřejnosti? Většina Čechů, Moravanů a Slezanů je podle výzkumu veřejného mínění společnosti CVVM přesvědčena o tom, že česká vláda pomáhá Ukrajině až příliš. Sílí hlasy požadující, aby naopak tlačila ukrajinskou vládu k uzavření co nejrychlejšího míru. V anketě Deníku hlasovalo do čtvrtečního rána bezmála 28 tisíc lidí. Mírná většina z nich je pro uzavření míru i za cenu územních kompromisů. Kabinet i prezident však jednoznačně stojí za tím, že přepadená země má bojovat až do vítězství. Redakce se pokusila popsat argumenty obou stran.

Badatelé se opět pokusili provrtat do levé části podzemní továrny Richard v místech bývalého velitelství.

Podzemní továrna Richard nedá spát. Badatelé se pokusili provrtat do sklepení

/FOTO, VIDEO/ Badatelé se opět pokusili provrtat do levé části podzemní továrny Richard v místech bývalého velitelství. Podle zjištění iniciátora a amatérského badatele Tomáše Rotbauera by v této části měl být sklep. Výpovědi svědků hovořily o tom, že se do této části měly na konci války přemisťovat bedny s cennostmi. 

Most v bosenském Mostaru

Krutou válku na Balkáně provázely masakry. V Ahmići snipeři postříleli 120 lidí

Říká se jí i válka ve válce. V první polovině 90. letech minulého století proti sobě na území dnešní Bosny a Hercegoviny bojovali nejen bosenští Srbové a bosenští muslimové, ale i Bosňáci a Chorvati. I jejich konflikt poznamenalo množství masakrů, jako třeba vyvraždění obyvatel vesnice Ahmići či zničení slavného mostu v Mostaru. Bosensko-chorvatský konflikt skončil přesně před 30 lety podepsáním Washingtonské dohody. 

Americký bombardér B-25 Mitchell prolétá kolem sopky Vesuv během její erupce v březnu 1944

Ničivý Vesuv zasáhl i do války. Erupce zasypala desítky spojeneckých bombardérů

Před osmdesáti lety se probudila k životu slavná italská sopka Vesuv, tyčící se nad Neapolským zálivem. Asi půldruhého týdne ze sebe chrlila kameny o velikosti basketbalových míčů a zasypávala široké okolí až metrovou vrstvou sopečného popela. Včetně bezmála stovky bombardérů spojeneckých armád, připravujících se osvobodit Evropu.

Český premiér Petr Fiala

Řeči o míru pomáhají agresorovi. Je to naivní a hloupé, řekl premiér Fiala

Hlavním tématem čtvrteční debaty byly obrana, bezpečnost, válka a mír. A postoje České republiky, USA, Vatikánu či Slovenska. Myslí si premiér Petr Fiala, že oprášený mírový narativ Andreje Babiše ovlivnil vysoké volební preference hnutí ANO? Podle agentury Kantar CZ by získalo téměř 39 procent hlasů. ODS 14,5, eventuálně koalice Spolu dvacet procent.

Český premiér Petr Fiala.

Evropa by mohla zbrojit více. O míru ať si Ukrajina rozhodne sama, říká Fiala

Není pravda, že se Rusko nedá porazit a Ukrajina není úspěšná. A může válku vyhrát. Uvedl to předseda vlády Petr Fiala (ODS) v další debatě Deníku. Rázně odmítl volání některých domácích i zahraničních politiků, aby Ukrajina přistoupila na mírový kompromis diktovaný Ruskem. Podle něj je odhodlání podpořit napadený stát po dvou letech ještě vyšší než před časem. Před ustupováním agresorovi Fiala varoval a vyjádřil přání, aby se Evropa v otázce zbrojení a vojenské podpory Ukrajiny mohla spolehnout sama na sebe.

Přehlídka vojenské techniky: Dny NATO v Ostravě v roce 2023.

Čtvrtstoletí v NATO: ČR se stala uznávaným členem, zaplatila ale i krvavou daň

Před pětadvaceti lety, 12. března 1999, se Česká republika stala členem Severoatlantické aliance (NATO). Po čtvrt století zůstává toto členství stále největší zárukou naší mezinárodní bezpečnosti, čeští vojáci ho ale při zahraničních misích již několikrát spláceli krví. Zatím nejtvrdší účet jim osud vystavil v roce 2014.

Na tři stovky lidí dorazily v pondělí odpoledne do přerovského klubu Teplo na debatu bez cenzury s ministrem vnitra Vítem Rakušanem. Zpočátku emotivní diskusi se podařilo ukočírovat, takže ministr si v Přerově pochvaloval, že se debata obešla bez nadávek.

Vít Rakušan pod palbou otázek. Na debatu v Přerově dorazily tři stovky lidí

/VIDEO, FOTOGALERIE/ Bez větších incidentů a invektiv, které provázely návštěvy ministra vnitra Víta Rakušana v jiných městech, se obešla pondělní debata bez cenzury v přerovském klubu Teplo. Diskutovat o problémech na ni přišly asi tři stovky lidí - kromě místních si přišli vylít srdce i lidé z jiných měst v Čechách i na Moravě. V davu bylo vidět nejen seniory, ale dorazila i spousta mladých lidí.

Na tři stovky lidí dorazily v pondělí odpoledne do přerovského klubu Teplo na debatu bez cenzury s ministrem vnitra Vítem Rakušanem. Zpočátku emotivní diskusi se podařilo ukočírovat, takže ministr si v Přerově pochvaloval, že se debata obešla bez nadávek.

Rakušan pod palbou otázek v Přerově. To jsem ještě nezažil, hodnotil

/VIDEO, FOTOGALERIE/ Bez větších incidentů a invektiv, které provázely návštěvy ministra vnitra Víta Rakušana v jiných městech, se obešla pondělní debata bez cenzury v přerovském klubu Teplo. Diskutovat o problémech na ni přišly asi tři stovky lidí - kromě místních si přišli vylít srdce i lidé z jiných měst v Čechách i na Moravě. V davu bylo vidět nejen seniory, ale dorazila i spousta mladých lidí.

V kostele sv. Filipa a Jakuba v Táboře se uskutečnil v pořadí 20. pietní akt Pamatuj! na památku obětí holocaustu z Táborska pořádaný spolkem Hadasa, Husitským muzeem a městem.

Tábor si připomněl židovské oběti holocaustu. Zazněla i nečekaná smutná zpráva

/VIDEO/ Ve svatojakubském kostele pod Kotnovem v Táboře se v neděli 10. března uskutečnila vzpomínková akce Pamatuj!. Bohužel, už bez iniciátorky, Hany Jančíkové, která ze soboty na neděli zemřela. Během programu, kde se četla stovka jmen obětí nacistických transportů a vystoupily s hudebním pásmem pěvecké sbory Domino a Hlahol, ji všichni vzdali hold i minutou ticha.

Následky teroristických útoků z 11. března 2004 v Madridu

Teroristé útoky na vlaky ve Španělsku: Masakr dodnes obklopují kontroverze

Skoro dvě stě mrtvých a dva tisíce zraněných si vyžádaly teroristické útoky, které se odehrály 11. března 2004 v Madridu. Šlo o nejsmrtonosnější útok na evropské půdě v 21. století. Ve španělském hlavním městě teroristé odpálili několik bomb v příměstských vlacích. Přeživší trápí, že útoky dodnes obklopují politické kontroverze.