Mají mít ruští sportovci možnost účastnit se pařížské olympiády, i když jejich země rozpoutala agresivní válku proti Ukrajině? Tento spor hýbal Evropou. Mezinárodní olympijský výbor nakonec zvolil kompromisní řešení. Na hrách je patnáct individuálních závodníků s ruským občanstvím, kteří ovšem startují pod neutrální vlajkou. Je to správné? Zde přinášíme argumenty pro a proti. Článek je součástí projektu Černá a bílá. Vaše dopisy a diskusní příspěvky přineseme v sobotu.
V jejich zemi se už třetím rokem válčí, ukrajinští sportovci přesto odcestovali do Paříže a na olympijských hrách bojují o medaile. Po víkendovém programu už jich mají šest, z toho dvě zlaté, z nichž druhou přidala favorizovaná výškařka Jaroslava Mahučichová. Na sociální síti X jí gratuloval i prezident země Volodymyr Zelenskyj. Sama dvaadvacetiletá atletka věnovala svůj triumf zabitým ukrajinským sportovcům, kteří padli ve válce.
Pátek 4. srpna 1944 byl v Amsterdamu teplý a slunečný den. Pro rodinu Anny Frankové to byl už 761. den v tajném přístavku, v němž se ukryla před dvěma lety a jedním měsícem, 6. července 1942. Tento den měl být také ten poslední. Možná rozhodovala náhoda, možná zrádce. Jisté je, že z osmi ukrytých lidí se konce války dožil jen jediný.
Téměř v identickém termínu, jako se konají současné hry v Paříži, se v roce 1948 uskutečnila letní olympiáda v Londýně. Málokteré olympijské hry se konaly v tak složité celosvětové situaci jako tehdy. Byly totiž první letní olympiádou po druhé světové válce. Londýnské hry se musely vyrovnat s nelichotivým dědictvím - poslední předválečná olympiáda se konala pod taktovkou Adolfa Hitlera.
/ANALÝZA/ Celý svět znovu upírá zrak k situaci na Blízkém východě. Všichni nervózně sledují, jaký dopad bude mít smrt politického vůdce teroristické organizace Hamás Ismáíla Haníji v Íránu na tamní a případně i celosvětové dění. Strach plyne zejména z možného rozšíření konfliktu a eskalace v regionální válku.
Drony se stále častěji zapojují do různých konfliktů, zejména pak ve válce na Ukrajině. Podle expertů budou v budoucnu více klíčovou zbraní než drahé sofistikované systémy, a to kvůli levné výrobě i provozu. Navíc společnosti vyvíjejí autonomní zařízení, která dokážou spolupracovat v masivních skupinách.
První světová válka, jejíž začátek před 110 lety si aktuálně připomínáme, vedla nejen k následnému vzniku samostatného Československa. Mimo jiné zásadně změnila pražskou dopravu, když bylo třeba postupně nahrazovat koně rekvírované pro nasazení na frontách. Souvislosti, které leckdy překvapí i znalce veřejné dopravy, ukazuje nová výstava v Muzeu městské hromadné dopravy v Praze, působícím v areálu tramvajové vozovny ve Střešovicích.
Nikdo nečekal válku, která během pár dnů přeroste ve světový požár. „Začala na Svatou Annu 26. července 1914. Také Jihlavu hned uchvátil válečný vír a lidé za chvíli neměli o nic jiného zájem. Mužové odcházeli jeden za druhým na frontu a život ve městě se organizoval podle zákonů války,“ připomněl začátek zlých časů duchovní jihlavské farnosti svatého Jakuba Oldřich Med.
Počet obětí raketového úderu na fotbalové hřiště na Izraelem obsazených Golanských výšinách stoupl na 12, většinu z nich tvoří děti a mladí lidé. Informuje o tom server The Times of Israel (ToI). Izraelská armáda odmítla tvrzení šiítského hnutí Hizballáh, že za útok není zodpovědné, libanonské hnutí podle mluvčího armády použilo raketu íránské výroby Falak 1, kterou vypálilo z jižního Libanonu. Premiér Izraele Benjamin Netanjahu v prohlášení na síti X slíbil, že Izrael útok „nepřejde mlčením“.
Sto deset let uplynulo od začátku první světové války, která zcela proměnila mapu Evropy. Tehdejší oběti dodnes připomínají pomníky stojící v mnoha obcích a městech na Hodonínsku. Jen z Hodonína pocházelo více než dvě stě padlých vojáků.
Před 110 lety, 28. července 1914, se ve všech obcích tehdejšího rakousko-uherského mocnářství objevilo nechvalně proslulé provolání Mým národům!, jímž císař František Josef II. vyhlašoval válku Srbsku, což znamenalo de facto začátek první světové války - do té doby největšího konfliktu, jaký svět poznal. O tom, jak tento tragický dějinný okamžik prožívali místní lidé čtoucí zmíněnou vyhlášku, vypovídají obecní kroniky.
Izraelská armáda připravuje reakci proti militantnímu šíitskému hnutí Hizballáh poté, co raketa odpálená z Libanonu v sobotu zabila 11 dětí a mladých lidí na Izraelem obsazených Golanských výšinách. Oznámil to mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Kvůli tomuto útoku se co nejrychleji ze Spojených států vrátí izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Izraelští představitelé hovoří o tom, že se země přiblížila otevřené válce proti Hizballáhu a Libanonu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v projevu v americkém Kongresu prohlásil, že se svět ocitá na křižovatce dějin. Na jedné straně podle něj stojí "íránská osa zla", proti ní Izrael, USA a jejich arabští přátelé. Podle Netanjahua nejde o střet civilizací, ale o střet civilizace s barbarstvím. Izraelskou ofenzivu v Pásmu Gazy Netanjahu vykreslil jako boj dobra proti zlu s tím, že Izrael válku vyhraje. Po válce bude podle izraelského premiéra třeba Gazu demilitarizovat a deradikalizovat. Pokud jde o širší oblast Blízkého východu, vyjádřil Netanjahu přání, aby vznikla aliance, která se postaví íránské hrozbě. Vyzval rovněž k rychlejším dodávkám zbraní.
Jurij Vernydub. Trenér, který se společně s hráči Kryvbasu Kryvyj Rih postaví Plzni v boji o Evropskou ligu. Že ho neznáte? Není divu, jeho jméno není proslulé, přesto o něm psali všude po Evropě. Jedno jeho nedávné „angažmá“ se totiž netýká fotbalu - ještě nedávno bojoval ve válce proti Rusku.
Červencová debata s lídrem opozice a šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem se věnovala koncesionářským poplatkům, Green Dealu po česku i americkým prezidentským volbám.
Venkovský zámeček Nemilkov je ukázkou záchrany kulturního dědictví. Zajímavou památku během svého letního putování „objevila" paní Alena Hesounová z Pardubicka. Viděla i ložnici, ve které se nachází tajuplná skrýš, kde prý původní majitelé manželé Schreinerovi ukrývali před Hitlerem svého šestnáctiletého syna, aby nemusel do války.
Izrael uvedl, že v sobotu v oblasti jemenského přístavu Hudajdá zaútočil na cíle spojené s povstaleckými Húsíi. Šlo podle něj o odvetu za stovky útoků na Izrael z posledních měsíců i za to, že Húsíové při nedávném dronovém útoku na Tel Aviv zabili izraelského občana. Povstalci připustili zásahy ropných a dalších zařízení v napadeném přístavu, které si podle nich vyžádaly nejméně 80 zraněných, a slíbili účinnou odvetu. Agentura AP uvedla, že šlo nejspíš o první izraelský úder na jemenské území od počátku války v Pásmu Gazy.
Sedm hodin a dvanáct minut, včetně písniček, trvá vzpomínání Václava Neckáře na dětství, první vystoupení a třeba i spolupráci s Golden Kids a Bacily, které vyšlo pod titulem Všechny moje války. Holly Gibneyová řeší zapeklitý případ sériových únosů a vražd v thrilleru Stephena Kinga nazvaném po ní Holly. Julie Caplinová zve na romantický výlet na pobřeží Amalfi v románu Vila v Itálii. A pokud máte rádi klasiku, je tu Klapzubova jedenáctka Eduarda Basse nebo Betty MacDonaldová ve vrcholné formě. Deník vám přináší i další tipy na audioknižní novinky, které potěší také milovníky historie a děti.
V červnu roku 1969 se v kvalifikačních utkáních na mistrovství světa ve fotbale spolu třikrát utkaly týmy dvou středoamerických zemí, Hondurasu a Salvadoru. Už první dva zápasy poznamenalo násilí mezi fanoušky. Ve stejný den, kdy se konal třetí zápas, přerušila salvadorská vláda diplomatické styky s Hondurasem. O dva týdny později, 14. července 1969, přerostlo napětí mezi oběma zeměmi v krvavý vojenský konflikt.
Rok 2025 bude začátkem našeho konce. Alespoň tak to předpověla Baba Vanga, nevidomá bulharská věštkyně. Svými předpověďmi, z nichž některé se naplnily s až děsivou přesností, dokáže překvapovat i tři desítky let let po své smrti. Lidstvo a svět v podobě, jak ho dnes známe, by podle Baby Vangy měly zaniknout až za dlouho. Nicméně začátek událostí, které nakonec vyvrcholí naší zkázou, ale začne podle jasnovidky už příští rok konfliktem v Evropě a zničí obyvatelstvo kontinentu.
Pavel Dacjuk vstoupí do Síně slávy hokeje. Uvedení legendárního ruského útočníka mezi hokejovou smetánku v době války do ruda vytočilo jinou ikonou. Jeden z nejlepších brankářů historie Dominik Hašek, mimochodem parťák Dacjuka z Detroitu, který v letech 2002 a 2008 ovládl bájný Stanley Cup, tenhle krok kritizuje. Bojí se, že to způsobí eskalaci konfliktu mezi Ruskem a napadenou Ukrajinou.
V úrodné oblasti od Koryčan po Kroměříž, v terénu mírném, ale s vrcholy Chřibů za zády, budovaly šlechtické rody svá sídla. Díky tomu dnes mohou Hříběcí hory nabídnout jedinečnou možnost putovat mezi zámky, postavenými na pár kilometrech. Některé jsou opravené, jiné méně. Všechny ale mají své kouzlo a příběh.
Před 215 lety se u Znojma střetly armády Francie a Rakouska a jejich spojenců. Bitva u Znojma byla jednou ze tří velkých bitev napoleonských válek, které se odehrály na území dnešní České republiky. Řadí se k posledním zásadním Napoleonovým vítězstvím. Pro Rakušany naopak představovala jednu z největších potup v dějinách. Nadšenci do vojenské historie v místech každoročně pořádají připomínkové akce.
Mohli startovat na olympiádě v Paříži, na světových šampionátech, na mezinárodních turnajích. Místo toho padli v boji za vlast. Ve válce s Ruskem už zemřelo přes 400 ukrajinských sportovců. Jednou z mnoha obětí je i boxer Maksym Haliničev. „Nechci, aby mé dítě muselo žít pod okupací agresorů,“ vysvětloval juniorský mistr Evropy, proč místo tréninkového bezpečí v zahraničí zvolil vojenskou uniformu.
V červnu 1944 se sovětské vrchní velení rozhodlo vyřadit Finsko z války mohutnou ofenzívou, která začala ještě před operací Bagration a měla za cíl dosáhnout Helsinek. Na papíře se zdálo, že Rudá armáda má proti Finům čtyřnásobnou přesilu. Stovkám tanků, děl a letadel čelily oslabené finské divize, z nichž mnohé už byly ztenčeny na polovinu. Poslední linií finské obrany byla Ihantala. A pak se něco změnilo…
/FOTO, VIDEO/ Za obcí Krakovany stojí malá budova s rozpadlými, ale kdysi jistě masivními zdmi. Kolem ní rostou kopřivy a uvnitř ji „zdobí“ pár nevýrazných sprejerských podpisů. Na zemi leží několik plechovek od pití a v rohu dokonce odhozený starý kočárek. Mnozí by hádali, že stojí v nějakém rozpadlém zemědělském objektu. Už jen proto, že se nachází uprostřed pole. Ve skutečnosti se jedná o pozůstatek druhé světové války.
Ve dnech 10. a 11. července letošního roku si připomínáme 215. výročí poslední bitvy války páté protifrancouzské koalice z roku 1809, bitvy u Znojma. Proto se v sobotu v Dobšicích ozývala ohlušující dělostřelba a třaskavé výstřely z předovek. Ukázku z bojů u Dobšic, přímo v místech, kde se rakouská a napoleonská armáda v roce 1809 tvrdě střetly v boji, viděly stovky diváků.
Film Vlny režiséra Jiřího Mádla, který líčí události roku 1968 optikou tehdejší zahraniční redakce Československého rozhlasu, přiblížil českým divákům poprvé také zajímavou osobnost šéfredaktora této stanice Milana Weinera. Muže s neobyčejně dramatickým a pohnutým osudem, bez nějž by události legendárního Pražského jara roku 1968 probíhaly nejspíše jinak, než jak se odehrály.
Dětství za první republiky bylo úžasné, říká rodák ze Zabrušan na Duchcovsku. Karel Hulan se narodil 20. prosince 1929 a s rodiči i o šest let starším bratrem zde bydleli v rodinném domku. Po vyhnání Čechů ze Sudet se v roce 1938 přestěhovali do Sedlce.
/PŘÍBĚHY PAMĚTNÍKŮ/ Dětství za první republiky bylo úžasné, říká rodák ze Zabrušan na Duchcovsku. Karel Hulan se narodil 20. prosince 1929 a s rodiči i o šest let starším bratrem zde bydleli v rodinném domku. Po vyhnání Čechů ze Sudet se v roce 1938 přestěhovali do Sedlce.
/ROZHOVOR/ Jana Novokmet, učitelka češtiny pro cizince, která pochází z české menšiny v Chorvatsku, v rozhovoru vzpomíná na své dva domovy. Narodila se v době války v bývalé Jugoslávii, kdy její rodina musela uprchnout do Československa. Po návratu do Chorvatska a následném studiu češtiny v Záhřebu se rozhodla pokračovat ve studiích v Brně, kde dnes žije již 11 let. Do Brna, konkrétně na Kobližnou, se také přesunula putovní panelová výstava „Milí Češi, zdravíme z Chorvatska“. Jedná se o ukázkový příběh české pomoci uprchlíkům, který přetrvává. Rovněž prezentuje témata, která v mnohém reflektují události dnešních dnů.
Druhá světová válka byla strašlivá a rozdělila mnoho rodin. Následující příběh, který se Deníku podařilo získat, přináší poselství odvahy, naděje a lidskosti. Popisuje osud dvou rodin – blízkých přátel, které rozdělil holocaust, ale i přesto se po dvaaosmdesáti letech našly.
Ve středu 2. července 1924 se v lisabonském Parku Necessidades (lze přeložit asi jako Park Potřebných) odehrála zvláštní scéna. Za přihlížení desítek diváků tam proti sobě stanuli dva muži s meči v rukách. Jedním z nich byl kapitán portugalského letectva, druhým odstupující předseda portugalské vlády. Spor ve věci cti se rozhodli rozetnout soubojem.
Přestože je země dál ve válce, na Ukrajině se snaží alespoň částečně oživit turistický ruch. Zatímco největší předválečný tahák - okolí jaderné elektrárny v Černobylu - je pro návštěvníky dál nepřístupný, v Kyjevě se rozhodli turistům ukazovat i konfliktem zničená místa. Domácí to nejdříve odmítali, nyní ale souhlasili, že chtějí lidem zprostředkovat, jaká zvěrstva jsou Rusové schopni páchat.
Černomořská flotila je nejmladším uskupením ruského námořnictva, přesto má již více než dvousetletou historii. Zažila i větší války. Takové ztráty, jaké jí nyní způsobují Ukrajinci, však zažila málokdy.
Srbové, Chorvati, Slovinci, Albánci. Horká balkánská krev, přepjatý nacionalismus a emoce vybičované obluzujícím prostředím bouřící masy na fotbalovém stadionu jsou ingredience, které smíchány dohromady znamenají pořádně explozivní lahůdku. Zbytek Evropy se teď o tom mohl názorně přesvědčit na Euru v Německu.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Zádušní mši za arcivévodu Františka Ferdinanda d´Este a jeho ženu, vévodkyni Žofii z Hohenbergu, rozenou Chotkovou a obecně za všechny oběti první světové války, celebroval v kapli sv. Huberta na Konopišti, na den přesně 110 let od sarajevského atentátu, benešovský farář Marcel Timko.
Lékaři zachraňují životy jen kousek od místa, kde o ně jiní přicházejí. A nasazují i ty své, protože bez nich by byly ztráty ještě mnohem vyšší. Denně operují a amputují končetiny. Zdravotníci, kteří poskytují v polních nemocnicích na Ukrajině první pomoc, pracují do úplného vyčerpání. Chybí jim však kvalitní přístroje i lékařské vybavení, jež je pro záchranu životů klíčové.
Již za dva roky, v roce, kdy si připomeneme 160 let od bitvy na Chlumu od Hradce Králové, by měla první návštěvníky přivítat nová stálá expozice, která příběh tohoto boje a války 1866 odvypráví. Královéhradecký kraj už vybral zhotovitele stavby.
I v Česku se po sociálních sítích v uplynulých týdnech znovu rozšířilo video zachycující ukrajinské teenagery ve vojenských uniformách, převážené autobusem. Internetoví dezinformátoři ho šířili se lživým komentářem, že Ukrajina posílá děti na frontu. Ve skutečnosti šlo ale o žáky Kyjevského vojenského lycea Ivana Bohuna, přičemž podobná škola existuje i u nás. A nejeli na frontu, šlo o školní autobus.
Před 75 lety, v úterý 21. června 1949 v 6:10 ráno, byl v plzeňské věznici Bory popraven vynikající československý voják a diplomat, generál Heliodor Píka. Zemřel, protože jako bytostný demokrat překážel komunistům toužícím po absolutní moci. Nenáviděli ho tak, že mu ani nedopřáli vojenskou smrt. Jeho život vyhasl na šibenici, přesto se podle svědků až do konce choval klidně a statečně. Bylo mu 51 let.
V roce 1944 nacistické Německo použilo zbraň, která měla podle jejích tvůrců zvrátit vývoj druhé světové války. Rakety V-2 naštěstí Adolfu Hitlerovi k vítězství v konfliktu nepomohly, díky nim se ale Německo stalo první zemí, která se přiblížila k vesmíru. Test, při němž jedna z raket V-2 vstoupila do kosmického prostoru, se uskutečnil 20. června přesně před 80 lety.
Jednou z nových tváří fotbalových Teplic je dvaadvacetiletý krajní bek Jaroslav Harušťák, který může hrát i na postu levého stopera. Levonohý mladík patřil Baníku Ostrava, už má za sebou zkušeností nejen z druholigových celků Prostějova, Vyškova či Chrudimi, ale i z lotyšského klubu BFC Daugavpils. V Pobaltí nepoznal pouze tvrdost tamního fotbalového chleba, zároveň dokázal nahlédnout do duší Lotyšů, kteří mají obavy z války.
Jednou z nových tváří fotbalových Teplic je dvaadvacetiletý krajní bek Jaroslav Harušťák, který může hrát i na postu levého stopera. Levonohý mladík patřil Baníku Ostrava, už má za sebou zkušeností nejen z druholigových celků Prostějova, Vyškova či Chrudimi, ale i z lotyšského klubu BFC Daugavpils. V Pobaltí nepoznal pouze tvrdost tamního fotbalového chleba, zároveň dokázal nahlédnout do duší Lotyšů, kteří mají obavy z války.
V noci z 15. na 16. června 1944 se hlavní město Británie stalo terčem vůbec nejhoršího náletu bezpilotních střel s plochou dráhou letu V-1, které Němci začali používat jako svou zbraň poslední odplaty. Na Londýn se jich v oné noci sneslo 244, britská metropole však tento nápor ustála. Nálety pokračovaly dál, ale změnit výsledek války nedokázaly.
Dámu, která je v současnosti zřejmě nejlepší bluesovou zpěvačkou, jsem zastihl v Kalifornii. Ne že bych tam za ní letěl. Prostě jsem jí zavolal. V pondělí 15. července budeme moci obdivovat její hlas my všichni na koncertě v pražském Divadle Hybernia. Do té doby si opakujme, že tato výjimečná žena získala osm Cen W. C. Handyho (což je nejvyšší bluesové ocenění), pětkrát byla nominována na Grammy a její alba produkovali takoví sekáči jako Dr. John a filmový „blues brother“ Steve Cropper.
Z obyčejných farmářů, kteří na začátku války chránili své rodiny jen brokovnicemi, se stala elitní jednotka vojáků, před kterými se schovává ruská pěchota. Pomocí dronů na nepřátelské síly shazují výbušniny a poslední týdny bez přestání bojují o své domovy. Skupina mužů z vesnice Lypci, která si říká Peaky Blinders, nechala do rozvrhu svého dne nahlédnout reportéry stanice BBC.
Bylo pondělí 8. června 1874. V rezervaci Čirikavů v jihovýchodní Arizoně podlehl ten den bolestem břicha jeden z největších náčelníků tohoto kmene, známý coby Cochise. To slovo znamená v jazyce Apačů dub. Později se stal zřejmě předobrazem smyšlené postavy náčelníka Vinnetoua.
Sedmnáctiletá Liza z Ukrajiny a o rok mladší Savelii původem z Ruska našli nový domov v Českých Budějovicích jen krátkou dobu před začátkem války. Navzájem se neznají, přesto jejich pohledy na situaci zůstávají v mnohém stejné.
Čas plyne jako voda, pamětníci dějů minulých umírají a současní mocní se ujímají příležitosti k přepisování a překrucování dějin podle toho, jak se jim to právě hodí. S bývalým okupantem a trýznitelem našeho národa z konce první poloviny 20. století pěstují nadstandardní „kamarádšoft“, našemu tehdejšímu osvoboditeli nemohou přijít na jméno. A s naším bývalým dlouholetým partnerem ve společném státě se rozkmotřují jen proto, že nepodporuje dodávky zbraní zemi, jež se v důsledku velmocenské politiky ocitla ve válečné vřavě a zároveň volá po uzavření příměří a zastaví zabíjení. Děkujeme za zamyšlení Zdeňku Lanzovi.
