Ačkoli se v souvislosti s českými dějinami mluví hlavně o takzvaných osudových osmičkách, které často znamenaly pro národ zásadní zvrat, je poctivé říci, že téměř každé takovéto osmičce předcházela nějaká šestka. A letopočty končící číslem šest nejsou o nic méně významné. Naopak… měnily chod českých dějin. Často na celá staletí.
Pro sběratele jsou dnes výrobky někdejší litvínovské firmy ceněnými kousky. Ale široká veřejnost ji možná asi ani nezná a přitom se jednalo o jednu z nejvýznamnějších továren vyrábějící mechanické hračky u nás. Velkou specialitou společnosti známou pod zkratkou HUSCH byly vláčky, koleje a doplňky kolejiště. Ovšem jejími produkty byla také auta všeho druhu, autobusy nebo tramvaje. Továrnu a její výrobu zničila II. světová válka.
Čína ve čtvrtek opět tvrdě kritizovala nejnovější dohodu o prodeji amerických zbraní Tchaj-wanu - takový krok podle Pekingu urychluje hrozbu válečného konfliktu v Tchajwanském průlivu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínské ministerstvo obrany.
/RECENZE KNIHA/ Sedmiletá válka byla prvním celosvětovým mocenským konfliktem. Bojovalo se na souši v územním rozsahu od Pyrenejského poloostrova po Pobaltí, v pobřežních vodách Francie i mořích Karibiku a velké bitvy ovlivnily dění na americkém kontinentu či v zemích orientu.
Izraelský parlament ve středu schválil vyšetřování teroristického útoku palestinského hnutí Hamás ze 7. října 2023, které povede vláda premiéra Benjamina Netanjahua. Rodiny obětí přitom žádaly nezávislé vyšetřování, zdali stát nepochybil v připravenosti a odpovědi na útok Hamásu, kterým započala dva roky trvající válka v palestinském Pásmu Gazy. Izraelská vláda dosud nenesla za tyto události žádnou zodpovědnost, uvedla agentura Reuters.
/VIDEO/ Pět seniorek z Centra sociálních služeb v Rožmitálu pod Třemšínem se v předvánočním čase vrací ke svým nejkrásnějším vzpomínkám. K Vánocům chudým i bohatým, válečným i rodinným, k dárkům skromným, ale o to vzácnějším. V jejich vyprávění se zrcadlí celý život – radosti, bolesti i přání, která se s věkem nemění.
Na jednáních mezi ukrajinskými a americkými vyjednávači v Miami o možnostech ukončení ruské invaze vzniklo několik návrhů dokumentů, mimo jiné o bezpečnostních zárukách či o rámci zastavení války. Na síti X to v úterý bez podrobností napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Víkendová jednání na Floridě označili Rusové, Američané i Ukrajinci za produktivní a konstruktivní krok k mírovému plánu prezidenta USA Donalda Trumpa, o zásadním posunu ale žádná ze stran nehovořila.
V pátek 21. prosince 1945 v 17:55 zemřel ve spánku válečný hrdina a osvoboditel západních Čech, generál George S. Patton. V jeho těle, ochrnutém po dopravní nehodě z 9. prosince, vznikla krevní sraženina, která pronikla až do srdce a vyvolala jeho zástavu. Zemřel možná nejtalentovanější velitel, jakého Spojené státy americké ve válce měly.
Ruská ekonomika se sice potýká s rostoucími problémy, pravděpodobně to ale v nejbližší době nepřiměje ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války na Ukrajině. Kreml by mohl při současné intenzitě bojů a rozsahu západních sankcí situaci z ekonomického hlediska zvládat ještě řadu let, píše server CNN s odvoláním na analytiky.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura z SPD v pátek na Facebooku reagoval na rozhořčené komentáře voličů, kteří nesouhlasili s prohlášením nového ministra obrany Jaromíra Zůny. Lidem se nelíbilo, že Česko bude nadále podporovat Ukrajinu. Okamura je ujistil, že žádné jejich peníze na Ukrajinu nepošlou. Stejně se v sobotu na síti X vyjádřil také předseda poslanců hnutí SPD Radim Fiala.
Sedmiletá válka byla prvním celosvětovým mocenským konfliktem. Bojovalo se na souši v územním rozsahu od Pyrenejského poloostrova po Pobaltí, v pobřežních vodách Francie i mořích Karibiku a velké bitvy ovlivnily dění na americkém kontinentu či v zemích orientu. Následky válečné vřavy vedly k přerozdělení mocenského vlivu, vzniku Spojených států amerických, francouzské revoluci i setrvalé snaze ruského impéria o prosazení svých zájmů ve východní a střední Evropě. Pro země Koruny české měly boje značné důsledky – bitva u Štěrbohol nedaleko Prahy se stala nejkrvavějším střetnutím této války, u Kolína byl poprvé poražen pruský král Friedrich II. a k významným válečným střetům došlo u Lovosic i Domašova. S vojenstvím však souvisela diplomacie a jejich vzájemnou propojenost prokazuje PhDr. Luboš Taraba v objemné publikaci Příliš mnoho nepřátel: Sedmiletá válka v Evropě 1756–1763.
Rusko souhlasilo s mírovými rozhovory a ukončením války proti Ukrajině, míč je nyní na straně Západu a Kyjeva, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa o nastolení míru pokládá za upřímné. Šéf Kremlu dodal, že při srpnovém summitu na Aljašce Rusové „prakticky souhlasili“ s Trumpovým návrhem na ukončení téměř čtyři roky trvajícího konfliktu, a proto je podle Putina nekorektní tvrdit, že Rusko mír odmítá. Ruský prezident v pátek také varoval před vážnými následky v případě, že by Evropská unie kvůli financování Ukrajiny zabavila ruská aktiva zmrazená na Západě.
Ruský prezident Vladimir Putin nadále trvá na plánu získat část ukrajinského území. Silou, nebo diplomaticky. Podle některých analytiků v současnosti nemá důvody slevit ze svých požadavků. To se ale může změnit, pokud Západ, Ukrajina nebo Čína změní svůj přístup k válce i samotnému Kremlu. Britská BBC oslovila řadu expertů, aby zjistila, co může přimět ruského diktátora usilovat o skutečné příměří.
Sedmiletá válka byla prvním celosvětovým mocenským konfliktem. Bojovalo se na souši v územním rozsahu od Pyrenejského poloostrova po Pobaltí, v pobřežních vodách Francie i mořích Karibiku a velké bitvy ovlivnily dění na americkém kontinentu či v zemích orientu.
Ať si kdo chce co chce říká, ale síla ruského agresora nabírá na síle. A to nejen na ukrajinské frontě, či za nerovných podmínek při vleklých jednání o míru, ale i ve sportovní diplomacii. Od konce února 2022, kdy po zahájení ruské invaze doporučil Mezinárodní olympijský výbor (MOV) jednotlivým federacím zakázat účast sportovců z Ruska a Běloruska na jejich soutěžích, nyní očividně tají ledy.
Sedmiletá válka byla prvním celosvětovým mocenským konfliktem. Bojovalo se na souši v územním rozsahu od Pyrenejského poloostrova po Pobaltí, v pobřežních vodách Francie i mořích Karibiku a velké bitvy ovlivnily dění na americkém kontinentu či v zemích orientu.
/FOTOGALERIE/ Sedmiletá válka byla prvním celosvětovým mocenským konfliktem. Bojovalo se na souši v územním rozsahu od Pyrenejského poloostrova po Pobaltí, v pobřežních vodách Francie i mořích Karibiku a velké bitvy ovlivnily dění na americkém kontinentu či v zemích orientu. Následky válečné vřavy vedly k přerozdělení mocenského vlivu, vzniku Spojených států amerických, francouzské revoluci i setrvalé snaze ruského impéria o prosazení svých zájmů ve východní a střední Evropě. Pro země Koruny české měly boje značné důsledky – bitva u Štěrbohol nedaleko Prahy se stala nejkrvavějším střetnutím této války, u Kolína byl poprvé poražen pruský král Friedrich II. a k významným válečným střetům došlo u Lovosic i Domašova. S vojenstvím však souvisela diplomacie a jejich vzájemnou propojenost prokazuje PhDr. Luboš Taraba v objemné publikaci Příliš mnoho nepřátel: Sedmiletá válka v Evropě 1756–1763.
Sedmiletá válka byla prvním celosvětovým mocenským konfliktem. Bojovalo se na souši v územním rozsahu od Pyrenejského poloostrova po Pobaltí, v pobřežních vodách Francie i mořích Karibiku a velké bitvy ovlivnily dění na americkém kontinentu či v zemích orientu.
Ukrajina v posledních týdnech podepsala hned dva velké kontrakty na švédské letouny Gripen a francouzské Rafale. Uprostřed jásotu je však třeba upozornit, že dodací lhůty obou letounů jsou tak dlouhé, že do probíhající války s Ruskem zcela jistě nezasáhnou. Ukrajina se však stává důležitým odběratelem velkého počtu zbraní do budoucna. A majitelé velkých světových zbrojovek to dobře vědí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil možnost uspořádání voleb během 60 až 90 dnů. Reagoval tak na tlak ze strany Spojených států amerických a kritiku jejich prezidenta Donalda Trumpa. Válečný konflikt s Ruskem však přináší řadu logistických a bezpečnostních výzev, které mohou průběh voleb ovlivnit. Otázkou podle komentátorů zůstává, zda je možné zajistit demokratické a spravedlivé volby v zemi, která denně čelí útokům, kde je poškozena infrastruktura a miliony obyvatel jsou vysídleny.
Následky válečné vřavy vedly k přerozdělení mocenského vlivu, vzniku Spojených států amerických, francouzské revoluci i setrvalé snaze ruského impéria o prosazení svých zájmů ve východní a střední Evropě. Pro země Koruny české měly boje značné důsledky – bitva u Štěrbohol nedaleko Prahy se stala nejkrvavějším střetnutím této války, u Kolína byl poprvé poražen pruský král Friedrich II. a k významným válečným střetům došlo u Lovosic i Domašova. S vojenstvím však souvisela diplomacie a jejich vzájemnou propojenost prokazuje PhDr. Luboš Taraba v objemné publikaci Příliš mnoho nepřátel: Sedmiletá válka v Evropě 1756–1763.
Francouzské město Marseille trápí válka drogových gangů. Ty do svých řad lanaří nebo pohrůžkami donutí vstoupit mnohdy i dospívající děti, které se pak vzájemně brutálně vraždí. Stanice BBC přinesla reportáž z města, které kvůli tomu svírá strach.
V sobotu 13. prosince 2025 ve 14 hodin proběhne v Brumovicích na Moravě slavnostní událost, která vrací do povědomí regionu jednoho z jeho mimořádných rodáků. Na budově místní školy bude odhalena pamětní deska Jaromíru Foretníkovi, střelci, navigátorovi a zpravodajskému důstojníkovi slavné 311. československé bombardovací perutě RAF.
Snímky oceňovaného fotografa Antonína Kratochvíla ukazují v Terezíně na Litoměřicku zločiny spáchané na civilistech v konfliktech po celém světě. Fotograf se kvůli nim nejednou dostal do ohrožení života, řekl v úterý 9. prosince ČTK.
Sedmiletá válka byla prvním celosvětovým mocenským konfliktem. Bojovalo se na souši v územním rozsahu od Pyrenejského poloostrova po Pobaltí, v pobřežních vodách Francie i mořích Karibiku a velké bitvy ovlivnily dění na americkém kontinentu či v zemích orientu. Následky válečné vřavy vedly k přerozdělení mocenského vlivu, vzniku Spojených států amerických, francouzské revoluci i setrvalé snaze ruského impéria o prosazení svých zájmů ve východní a střední Evropě. Pro země Koruny české měly boje značné důsledky – bitva u Štěrbohol nedaleko Prahy se stala nejkrvavějším střetnutím této války, u Kolína byl poprvé poražen pruský král Friedrich II. a k významným válečným střetům došlo u Lovosic i Domašova. S vojenstvím však souvisela diplomacie a jejich vzájemnou propojenost prokazuje PhDr. Luboš Taraba v objemné publikaci Příliš mnoho nepřátel: Sedmiletá válka v Evropě 1756–1763.
Ukrajina a její evropští partneři se chystají ve středu předat Spojeným státům svoji verzi mírového plánu na ukončení války s Ruskem, řekl novinářům ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve na sociální síti upozornil, že vše závisí na tom, zda Moskva bude ochotna válku ukončit.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle médií prohlásil, že je připraven uspořádat na Ukrajině volby. Požádá Američany a Evropany, aby pomohli zajistit bezpečnost, a také parlament o nezbytné změny v ukrajinském právu, aby bylo možné hlasování uspořádat i během války.
Ukrajina připravuje upravený mírový návrh pro Bílý dům. Prezident Volodymyr Zelenskyj totiž opakovaně odmítá jakékoli územní ústupky Rusku. Po víkendových jednáních s americkou delegací, která úspěšná nebyla, se Zelenskyj snaží přesvědčit evropské lídry, aby uzavřeli kompromis ohledně okupovaných oblastí. Zdůrazňuje, že podle ukrajinského i mezinárodního práva nemá oprávnění vzdát se byť jediného regionu. Mezi nejcitlivější body plánu řadí otázku Donbasu či Záporožské jaderné elektrárny. Informuje o tom stanice BBC.
Sedmiletá válka byla prvním celosvětovým mocenským konfliktem. Bojovalo se na souši v územním rozsahu od Pyrenejského poloostrova po Pobaltí, v pobřežních vodách Francie i mořích Karibiku a velké bitvy ovlivnily dění na americkém kontinentu či v zemích Orientu. Následky válečné vřavy vedly k přerozdělení mocenského vlivu, vzniku Spojených států amerických, k francouzské revoluci i setrvalé snaze ruského impéria o prosazení svých zájmů ve východní a střední Evropě.
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Ve středu 3. prosince zemřel ve věku 94 let plukovník ve výslužbě Emil Šneberg, stíhací letec a jeden z posledních žijících přímých účastníků Pražského povstání. Hrdina, který dostal vyznamenání od dvou prezidentů. Připomeňme si jeho návštěvu Čáslavi v roce 2022 u příležitosti výstavy obrazů jeho syna, čáslavského malíře Víta Šneberga.
Hned několik unikátních nálezů přinesl archeologický výzkum na trase budoucí dálnice D11 Jaroměř - Trutnov.
Český režisér a současný tvůrce a protagonista youtubového kanálu GoschaTV1 Igor Chaun zveřejnil v tomto týdnu na svém facebookovém profilu příspěvek, v němž vybízí ke zhlédnutí filmu Ukrajinská agónie – skrytá válka údajného německého režiséra a válečného reportéra Marka Bartalmaie. Podle médií ověřujících fakta jde o proruského propagandistu jménem Mirko Möbius.
Ještě před dlouhým nočním jednáním s americkými zvláštními vyslanci nad upravenou dohodou o konci války na Ukrajině ruský prezident Vladimir Putin vyhrožoval Evropě. Ta se podle něj chystá Rusko napadnout. Tvrdil, že jeho země je na válku připravena, rychle ji ukončí a poté už nebude mít s kým vyjednávat.
Památníku Lidice se v rámci rozsáhlé veřejné sbírky podařilo oslovit dárce z celé České republiky i zahraničí. Díky dobrovolným příspěvkům získal památník celkem více než pět milionů korun, které pomohou financovat restaurování Památníku dětských obětí války od Věry Uchytilové a Jiřího Václava Hampla. Sousoší se nachází na pietním území a tvoří ho 82 soch. Dílo je věnováno lidickým dětem, které byly zavražděny ve vyhlazovacím táboře Chelmno.
Začátkem letošního podzimu vzbudila mezi Liberečany pozornost zpráva o rozsáhlém vandalismu v Zahradě vzpomínek, části parku mezi ulicemi Ruprechtická, Budyšínská a Ruská. Místo, které běžně slouží k odpočinku i tichému připomenutí minulosti, se ocitlo v troskách.
Poté, co přišla o syna v ruské válce proti Ukrajině, doufá Olja Kačmaryková, že nový mírový plán podporovaný Spojenými státy může konečně zastavit boje. I kdyby to znamenalo vzdát se území, za které její syn coby voják bojoval, píše agentura Reuters. „Čím více se (Rusové) přiblíží, tím více budou chtít,“ prohlásila padesátiletá Kačmaryková nad hrobem svého syna v západoukrajinském městě Lvově, zatímco Rusko postupovalo na bojišti vzdáleném stovky kilometrů východně.
Slavkov u Brna si připomněl sérií vzpomínkových akcí Bitvu tří císařů a její historické souvislosti i tragické dopady na region. Tradiční zahájení bylo spojené s pátečním příjezdem rakouského císaře Františka I. a ruského cara Alexandra I. na slavkovský zámek. Sobota pak patřila trhům na náměstí a celodennímu programu před slavkovskou radnicí. Vrcholem dne pak byla noční bitevní ukázka, která na příběhu slovenského sapéra (ženisty) pomocí osobního příběhu ukázala tragédii války i velkolepost historických událostí.
Druhá světová válka brzo skončí. Jedna novopečená matka ale nechce žít. A tak její syn podniká dojemnou pouť pro kousek chleba s medem. Ví, že ho má ráda. To je příběh filmu Ostrov Amrum, který nyní vstupuje do českých kin. Natočil ho německý režisér Fatih Akin, jehož filmy budí právem pozornost nejen na prestižních festivalech (Proti zdi, Odnikud, U Zlaté rukavice). Na festivalu v Cannes vyprávěl vybraným médiím, jak se emotivní příběh o dospívání na sklonku války rodil.
Zpráva o úmrtí sedmadvacetiletého Jiřího Kotrly na ukrajinské frontě zasáhla řadu lidí. Muž v minulosti studoval Střední uměleckoprůmyslovou školu (SUPŠ) v Uherském Hradišti. Na jeho smrt tak reagovali současní studenti školy, její ředitel i významné osobnosti Slovácka.
Hejtři a jejich kruh zla
Tisíce čtenářů si na sociálních sítích a webech Deníku přečetly smutnou zprávu o úmrtí bývalého studenta Střední uměleckoprůmyslové školy (SUPŠ) v Uherském Hradišti Jiřího Kotrly, který zahynul ve válečné vřavě u Izjumu na Ukrajině. Lidi na Slovácku to zasáhlo. K události se Deníku vyjádřili studenti, ředitel SUPŠ a řada osobností z regionu.
Před 100 lety se v Praze jako Milena Bláhová narodila pozdější odbojářka a partyzána bojující v řadách skupiny Jermak, po únorovém převratu členka KSČ a členka hlavní disciplinární komise na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, ještě později spisovatelka a dramaturgyně významných českých filmů, vyškrtnutá ze strany a určená k zapomnění Milena Honzíková. Mučírny pražského gestapa poznala už v šestnácti letech.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro ve čtvrtek řekl, že jeho země čelí ze strany Spojených států psychologické válce, která trvá zhruba čtyři měsíce. Napsala to ve čtvrtek agentura AFP. Autoritářský vůdce tím odkázal na navýšení americké vojenské přítomnosti v Karibiku, kterou Washington odůvodňuje bojem proti pašerákům drog.
Nikdy nezdoláme dezinformace, když je budeme vyvracet. Lidé, kteří je šíří a ti, pro které jsou určeny, nejsou osobami, které by se nechaly přesvědčit. Tvrdí to alespoň ukrajinista a historik David Svoboda, který byl dalším hostem videocastu Deník s nadhledem.
Válka v lidech probouzí démony, konstatuje exvyšetřovatel válečných zločinů v bývalé Jugoslávii Vladimír Dzuro. Na vlastní oči poznal temnou, brutální stránku vojenského konfliktu – vraždění nevinných civilistů. Před hotelem v Sarajevu, kde v polovině 90. let bydlel, našel mrtvého chlapce, kterého zabil odstřelovač ranou do hlavy. V rozhovoru pro Deník se Dzuro vyjádřil i k aktuálně otevřenému soudnímu případu „válečného turismu“, kdy bohatí cizinci platili miliony korun bosenským Srbům za střílení civilistů v tehdy obléhaném Sarajevu.
Výstřely se v úterý rozléhaly centrem Vyškova. Masarykovo náměstí se proměnilo v bitevní pole, kde Napoleonovi vojáci čelili Rusům a Rakušanům. Početné publikum se s nimi vrátilo do roku 1805 a připomnělo si tehdejší šarvátku, které předcházela slavné bitvě u Slavkova.
S odporem a hořkostí reaguje většina ukrajinských vojáků na informace o prvotním návrhu amerického mírového plánu. Kontroverzní body plánu, který počítá se vzdáním se celého Donbasu, omezením velikosti armády a vyloučením možnosti vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance je rozdělují. Někteří plán označují za ostudný a nehodný pozornosti, část vojáků však připouští, že po letech těžkých bojů může být bolestný kompromis jedinou cestou, jak válku ukončit. Informuje o tom stanice BBC.
Jednání v Ženevě mezi delegacemi Spojených států a Ukrajiny a za účasti Evropy o americkém plánu na ukončení války přinášejí mnohem více pozitivní atmosféry, pohledy se sjednocují. Po jednání s polským protějškem Karolem Nawrockým v Praze to řekl prezident Petr Pavel. Plán podle něj musí respektovat mezinárodní normy a pravidla, neměl by vést k popření základních principů bezpečnostní architektury.
Malá válka byla také válkou! V Bučovicích se v sobotu odehrála velkolepá bitevní ukázka z roku 1805, která nenechala nikoho chladným. Bitva v prostoru za zámkem, která začala ve čtrnáct hodin, nabídla nefalšované drama, zradu a statečnost.
Trumpův tvrdý mírový plán a finský úspěch jako vzor pro Ukrajinu.
