Byl to supertěžký tank, kterému se říkalo Großkampfwagen, zkráceně také K-Wagen. vyvinutý pro německou císařskou armádu v roce 1917. Zbraň obřích rozměrů měla ke konci I. světové války za cíl prolomit patovou situaci zákopové války, která v průběhu válečných let stála Dohodu i Ústřední mocnosti mnoho životů. Toto obrovské vozidlo připomněla nedávná soutěžní modelářská výstava Kadaňský plasťák, kde se zmenšenina tohoto monstra objevila.
/Od zvláštního zpravodaje Deníku v Polsku/ Pocit bezpečí obyvatel Suwalek na východě Polska už víc než století stojí a padá na polských vojácích a jejich zdejší posádce. Proto se místním trochu ulevilo, když se sem přesunul ze západu Polska před více než deseti lety velký protitankový pluk, který se postupně změnil v jednu z nejelitnějších jednotek polské armády. „Jsem popravdě řečeno rád, že tu jsou. Dává nám to alespoň nějaký pocit bezpečí,“ říká sedmdesátník Andrzej, který se o slunném víkendovém dopoledni prochází nedaleko zdejší říčky na okraji historické části města.
Desítky lidí se ve čtvrtek dožadovaly navrácení ukrajinské vlajky na průčelí historické budovy Národního muzea v Praze. Během happeningu s názvem Vraťme vlajku na Muzeum!, který pořádala skupina Kaputin, pořadatelé vztyčili ukrajinskou vlajku na kovovou konstrukci před hlavním vchodem do historické budovy. V projevech kritizovali za svěšení vlajky ředitele NM Michala Lukeše a ministra kultury Martina Baxu (ODS).
Fakt, že sbírkový web Nadačního fondu pro Ukrajinu Dárek pro Putina uspořádal sbírku na raketu s plochou dráhou letu, určenou pro zemi bránící se ruské invazi, a pojmenoval tuto raketu Dana1 podle nedávno zesnulé Dany Drábové, vyvolal bouřlivé reakce. Prokremelští dezinformátoři začali razit tezi, že přispět na tuto sbírku znamená spáchat trestný čin přípravy útočné války. Češi přesto vybrali potřebných 12,5 milionu korun za méně než 48 hodin.
Do Česka odjel Anton Zinko z rodné Ukrajiny na tři měsíce, jenže po čtyřech týdnech vypukla válka jeho země s Ruskem. Mladý muž tak zůstal v Česku, kde žije, učí se jazyk a také hraje fotbal, se kterým kdysi začínal na rodné hroudě. Aktuálně na jeho služby dost spoléhá Městečko, za které o víkendu nastřílel všechny góly a zařídil tak výhru 3:2.
Dvě nové pamětní desky v Telči na Jihlavsku připomínají válečné letce Jaroslava Zapletala a Adolfa Koukala. Oba se ve druhé světové válce zapojili do bojů proti nacistům, i jako letci 311. československé bombardovací perutě v britském Královském letectvu (RAF). Zapletal zahynul koncem války, bylo mu 33 let. Vzpomínku s odhalením desek při příležitosti dnešního státního svátku připravil tamní muzejní spolek ve spolupráci s městem.
V logu slavné školy bojových pilotů amerického námořnictva, přezdívané Top Gun, je odjakživa v zaměřovači sovětský letoun MiG-21, jakožto nejrozšířenější stroj, se kterým se američtí piloti mohli setkávat při střetnutích na celém světě. Bojovat proti tomuto obávanému sovětskému stroji však americké piloty naučili až Izraelci.
Více než tři desítky let čekala Ida Menzingerová, než se viděla se svými sourozenci. Důvodem byl poválečný odsun, při kterém část rodiny skončila v Německu a část zůstala na jihu Čech. Její sourozenci museli opustit tehdejší Československo před 80 lety, řekla 94letá Ida Menzingerová.
/ROZHOVOR/ Spalují plyn, bioplyn nebo vodík. Vyrábějí současně elektřinu a teplo. Kogenerační jednotky představují klíčovou technologii, která pomáhá ve válkou zničených oblastech na Ukrajině. Část z nich v areálu bývalého ČKS Blansko v Gellhornově ulici vyrábí brněnská společnost GENTEC CHP.
Vyhlášení samostatného Československa zaznamenali v tehdejší ještě samostatné Moravské Ostravě až ve večerních hodinách 28. října 1918. Jednu z klíčových rolí hrála také redakce tehdejšího Moravskoslezského deníku.
Postaven v roce 1925, zrušen 1940, obnoven 1946, zrušen 1950, obnoven 1968, zrušen 1974, obnoven 1990 a nakonec… nově restaurován a slavnostně odhalen v říjnu roku 2025. Takto lze stručně shrnout historii pomníku Tomáše Garrigua Masaryka ve valašskomeziříčském parku Botanika. Radnice za jeho odbornou obnovu zaplatila 730 tisíc korun.
Spolu s příměřím, které začalo v Pásmu Gazy platit 10. října, se daly do pohybu desítky tisíc vysídlených Palestinců, kteří se z jihu vrací do severních oblastí. Pro většinu z nich je však návrat šokující: místo domovů nacházejí pouze ruiny a zkázu, popsal deník The Guardian.
Spojené státy provedly další útok na loď v Tichém oceánu, při kterém zahynuly tři osoby obviněné z nelegálního obchodování s drogami. Na sociální síti X to napsal americký ministr obrany Pete Hegseth, který ve středu informoval o jiném úderu ve stejné oblasti a o dvou obětech. Jedná se o druhý incident v Tichém oceánu; sedm dalších se dříve odehrálo v Karibiku, kde se cílem stala plavidla údajně pašující narkotika. Zahynulo nejméně 34 lidí.
V posledních týdnech se na české sociální sítě znovu vrátily lži o údajných nacistických předcích předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Ty se internetem šíří už déle než tři roky v souvislosti s její podporou Ukrajiny v boji proti ruské invazi. Před třemi lety byla politička lživě označována za vnučku nacistického důstojníka Joachima Freiherra von der Leyena, nyní za vnučku Carla Albrechta Huga Laubereaua.
Spojené státy ve středu večer oznámily uvalení sankcí na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil. Informovaly o tom agentury AFP, AP a Reuters. Šéf amerického resortu financí Scott Bessent uvedl, že k tomuto kroku Washington přistoupil, protože ruský prezident Vladimir Putin odmítá ukončit válku proti Ukrajině. Tu americký ministr označil jako nesmyslnou. Americký prezident Donald Trump plánuje o Rusku a Ukrajině hovořit s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem příští týden v Jižní Koreji.
Dva měsíce se snažil brněnským hráčům vnuknout své myšlenky a svou představu o volejbalu. Teď nadchází čas, kdy přímo na hřišti zjistí, jak uspěl. Nový srbský trenér Volejbalu Brno Ivan Blagojevič ve čtvrtek se svými svěřenci vstoupí do extraligové sezony. Jihomoravané začínají soutěž od šesti hodin večer na palubovce Black Volley Beskydy. V sobotu od čtyř hodin odpoledne pak v domácí hale v Kounicově ulici přivítají Duklu Liberec.
V dalším dílu podcastu Evropa pro Čechy se podíváme do východního Polska, kde už několik desetiletí žije a pracuje novinář a spisovatel českého původu Jakub Medek, autor bestselleru o polských mýtech o Češích „Dobrý den“.
Novinář a spisovatel Jakub Medek sice pochází od Pardubic, ale žije už dvacet let nedaleko hranice Polska s Běloruskem v metropoli východního Polska Bialystoku. Obavy z toho, že by válka na Ukrajině mohla mít pokračování v ruské agresi proti Polsku, jsou v této části země podle něj cítit víc než jinde. Také proto, že v jisté formě války Polsko kolem hranic s Běloruskem už několik let je.
Americký prezident Donald Trump znovu znervózňuje Evropu. Podle nové analýzy se po srpnovém summitu ve Washingtonu nálada spojená s jeho politikou dramaticky změnila. Trump se znovu sblížil s ruským vládcem Vladimirem Putinem a tlačí na Ukrajinu, aby přijala jeho požadavky na ukončení války. Napadené zemi navíc odmítl dodat střely s plochou dráhou letu Tomahawk. Odborníci dodávají, že americká páka v podobě zbraní a financí odsouvá Evropu do role plátce bez skutečného vlivu na rozhodování. Čerstvou analýzu situace předložil James Crisp z listu The Telegraph.
Letošní 80. výročí ukončení druhé světové války a silné příběhy poválečného Olomoucka jsou jedním z hlavních témat současného ročníku festivalu Olmützer Kulturtage.
Hraniční přechod v Rafáhu se otevře v pondělí a umožní návrat Palestincům z Egypta do Pásma Gazy, oznámila v sobotu podle tiskových agentur palestinská ambasáda v Egyptě. Úřad izraelského premiéra však zprávu krátce nato popřel, když uvedl, že přechod zůstane až do odvolání uzavřen, neboť teroristické hnutí Hamás podle něj neplní podmínky dohody o příměří při navracení mrtvých izraelských rukojmích. Hnutí reagovalo prohlášením, že další uzavření přechodu s Egyptem proces hledání a předávání těl rukojmích jen opozdí.
Rusko a Ukrajina by měly uzavřít mír na současné linii bojů, jiná řešení jsou příliš komplikovaná. Podle tiskových agentur to novinářům řekl americký prezident Donald Trump několik hodin po jednání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil své páteční jednání s americkým protějškem Donaldem Trumpem za produktivní. Hovořili spolu mimo jiné o protivzdušné obraně a bezpečnostních zárukách pro Kyjev. K otázce amerických dodávek střel dlouhého doletu Tomahawk se však ukrajinský prezident podle agentury Reuters konkrétněji vyjádřit nechtěl, ale řekl, že je realista. Po jednání Zelenskyj podle ukrajinských zdrojů telefonicky hovořil s evropskými lídry. Trump po schůzce na své sociální síti napsal, že setkání bylo zajímavé a vřelé a že je čas válku ukončit a uzavřít dohodu.
Americký prezident Donald Trump na úvod setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským vyjádřil naději, že válku na Ukrajině půjde ukončit, aniž by Spojené státy musely Ukrajině dodat střely s plochou dráhou letu Tomahawk pro údery v hloubi Ruska. Podle Trumpa si ruský prezident Vladimir Putin, s nímž hovořil ve čtvrtek a s nímž se do dvou týdnů setká v Budapešti, přeje válku ukončit stejně jako Zelenskyj. Ukrajinský prezident pogratuloval Trumpovi ke zprostředkování příměří v Pásmu Gazy a vyjádřil přesvědčení, že s americkou pomocí válku s Ruskem ukončit půjde, zároveň ovšem poznamenal, že Putin mír nechce a bude ho k zastavení agrese třeba přimět.
Další úspěch si připsalo zlínské Muzeum jihovýchodní Moravy za komplex na Ploštině. Po dvou tuzemských oceněních se nyní dostalo do užší nominace na mezinárodní titul Živa Award.
První číslo vlastivědného časopisu Muzea Hlučínska, vycházejícího s podporou Společnosti přátel Muzea Hlučínska, vyšlo před patnácti lety. Nyní nadešel čas k jeho radikální proměně, která není jen kosmetická.
/FOTO, VIDEO/ Výkon dva a půl megawattu. Kombinovaná výroba elektřiny a tepla, kterými dokáže bleskově zásobovat přibližně dva a půl tisíce domácností. Na Ukrajině v oblastech zasažených válkou, jsou kogenerační jednotky při obnově zničené infrastruktury prakticky nenahraditelné. Například pro dodávku energií tamním školám a nemocnicím. Vyrábí elektřinu a teplo současně spalování plynu, případně bioplynu nebo vodíku.
Veřejná osobní doprava je nezbytná pro každou fungující společnost. Dělníci se musí dopravit do práce a z práce, děti do škol, obyvatelé na nákupy, k lékaři či na návštěvu. Dnešní osobní doprava se vyvinula z velmi skromných začátků až do současné podoby, ale možná nebude na škodu si její počátky připomenout. Přečtěte si postřehy a komentář čtenáře Břeclavského deníku z Hustopečí.
Snímky z druhé světové války, ale i z dalších konfliktů z posledních 80 let jsou ode dneška k vidění na Hlavní třídě v Šumperku, která hostí výstavu České tiskové kanceláře (ČTK) s názvem Válečné okamžiky. V Šumperku bude do 20. listopadu, pak zamíří do Brna.
Americký prezident Donald Trump při letu na Blízký východ pohrozil, že pošle Ukrajině řízené střely s plochou dráhou letu Tomahawk, pokud Vladimir Putin neukončí invazi. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj ho vyzval, aby využil dynamiku příměří v Gaze ke zprostředkování míru na Ukrajině. Možnost posílení ukrajinské protivzdušné obrany státníci probírali při víkendových telefonátech. O posledním vývoji informoval britský The Guardian.
V pátek 25. října roku 1918 se kolem třetí ráno zastřelil ve štábním železničním vagonu velitel první divize československých legií v Rusku plukovník Josef Jiří Švec. K rozhodnutí sáhnout si na život ho dovedl postoj jeho vojáků, kteří odmítli zaútočit na bolševická vojska u města Bugulmy. Jeho smrt vojáky otřásla do té míry, že rozkaz splnili.
Maďarský premiér Viktor Orbán v sobotu oznámil, že začala podpisová akce proti údajným válečným plánům Bruselu. Tento politik, který jako jeden z mála evropských lídrů navzdory ruské invazi na Ukrajinu udržuje dobré vztahy s Moskvou, v příspěvku na facebooku napsal, že Evropu čeká „horký podzim a směřuje k válce“.
Britská princezna Anna, mladší sestra krále Karla III., navštívila počátkem října Kyjev. V ukrajinském hlavním městě se zabývala zejména tématem dopadů války na děti. Prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému pak předala tajemnou obálku. Britská královská rodina stojí na straně Ukrajiny dlouhodobě, její podporu zemi zmítané válkou mapuje nový díl Královského deníku.
Na jednu stranu je hrozné posílat muže na frontu, kde mohou být zabiti, zraněni nebo zajati. Na druhou stranu může někomu připadat divné, že sami nechtějí pomoci své zemi, která se brání silnějšímu útočníkovi. Ukrajina přitom vojáky potřebuje a verbuje je na svém území, kde může. V aktuální sérii projektu Černá a bílá, jsme se proto ptali čtenářů, zda by bojeschopné Ukrajince deportovali. Drtivá většina z nich odpověděla ano.
Izraelská armáda se začala stahovat z částí Pásma Gazy poté, co izraelská vláda v noci na dnešek schválila dohodu o příměří s palestinským teroristickým hnutím Hamás, která mimo jiné předpokládá osvobození rukojmích. Podle svědků však Izrael na řadě míst ještě dnes ráno podnikal vzdušné údery, mimo jiné v okolí Chán Júnisu na jihu pásma, informuje zpravodajský server BBC. Podle něj oslavy, které propukly po ohlášení příměří, vystřídala nejistota ohledně toho, jak se bude situace vyvíjet v příštích hodinách. Příměří začalo platit v poledne místního času (11:00 SELČ).
Ukrajina čelí obrovským výzvám v boji proti ruským silám, přičemž klíčovou roli hraje nedostatek personálu a výzbroje. Analytici odhadují, že k dosažení vítězství by Kyjev potřeboval statisíce vojáků a moderní vojenskou techniku. Západní podpora je nezbytná, ale současné tempo dodávek a mobilizace nestačí k rychlému obratu. Válka se tak může protáhnout do patové situace, kterou ukončí až diplomatická jednání.
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš ve čtvrtek krátce před polednem hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ruskem napadené zemi vyjádřil podporu. Pro Deník ovšem také zopakoval, že trvá na svém názoru na českou muniční iniciativu.
Téměř všichni komentátoři volebního a povolebního dění v Česku zaznamenali vyšší počet žen v nově zvolené Poslanecké sněmovně. Je to zvláštní shoda náhod, že téměř ve stejnou dobu si připomínáme i jedno důležité „ženské vítězství“ na mezinárodní úrovni. Před 50 lety se jim konečně otevřely dveře k absolvování tří amerických veřejných vojenských akademií. Včetně slavného West Pointu.
Nepláče ani si nestěžuje. Říká ale, že v herecké branži podle jeho zkušeností člověka za jiný politický názor „ukřižují“. „Kvůli mé kandidatuře a tomu, že své názory říkám nahlas, mě v podstatě přestali obsazovat v dabingu a myslím si, že o mou práci ani nyní nebude zájem. Proto jsem oznámil konec herecké kariéry. Budu jen vystupovat s divadlem a snažit se o jakousi nezávislost. Nejsem ale člověk, který něco vzdává. Se Stačilo! proto pokračujeme dál,“ říká v rozhovoru pro Deník.cz herec, dabér a spisovatel Michal Gulyáš, který se o hlasy voličů ucházel ve středních Čechách.
Filmař Pavel Vrága z Uherského Brodu jezdí už téměř 3 roky dokumentovat českou pomoc ministerstva zahraničních věcí Ukrajině a rozvoj česko-ukrajinské spolupráce. O své zážitky a zkušenosti se podělí během besedy po projekci filmu Velký vlastenecký výlet, který uherskohradišťské kino Hvězda promítne v pondělí 13. 10. v 17.30 hodin.
Po posledním summitu Evropské unie v dánské Kodani se premiéři Maďarska a Polska tvrdě pohádali. Problém s proruským maďarským premiérem Viktorem Orbánem má i polská opozice v čele s Právem a spravedlností a dokonce i prezident Karolem Nawrocki.
Po dvou letech bombardování, hladu a zkázy se obyvatelé Gazy upínají k naději, že by americký prezident Donald Trump mohl přinutit Izrael ke konci války. Hamás přistoupil na část jeho mírového plánu a naznačil ochotu jednat dál. Izraelští vojáci se nicméně zatím z Gazy nestáhli a údery podle svědků pokračují. Po příměří volají také rodiny izraelských rukojmích držených Hamásem.
Ve věku jednadevadesáti let zemřela britská přírodovědkyně Jane Goodallová. Jako první svým pozorováním pronikla do života volně žijících šimpanzů. Přelomový byl její objev, že tito primáti dokážou tvořit a užívat nástroje. Později i ji překvapilo, že skupiny šimpanzů jsou mezi sebou schopné válčit.
Spojené státy americké se pod vedením prezidenta Donalda Trumpa od války na Ukrajině odklánějí nejen vojensky, ale i diplomaticky. Od Trumpova nástupu neschválila americká administrativa žádný nový balík pomoci a Washington už podle některých odborníků neusiluje ani o zprostředkování míru pro Ruskem napadenou zemi. Amerika se tak omezuje na roli prodejce zbraní, zatímco hlavní tíhu vojenské i politické podpory přebírá Evropa.
Donald Trump získal regionální podporu pro svůj dvacetibodový plán pro Gazu, ve kterém slibuje příměří, výměnu zajatců i přechodnou správu. Míru ale stojí v cestě reakce teroristického hnutí Hamás a detaily demilitarizace. Plán přichází v době, kdy v Izraeli roste touha po ukončení války a návratu rukojmích. Analýzu situace předložil britský The Guardian.
Je to pozoruhodná shoda okolností, že takřka v předvečer 280. výročí bitvy u Žďáru, vybojované 30. září 1745 u vesnice Horní Žďár nedaleko Trutnova, našli archeologové při průzkumu posledního stavěného úseku dálnice D11 hrob několika vojáků padlých právě v této bitvě. I když šlo v rámci tehdejších válek o rakouské dědictví o poměrně velké střetnutí, dnes je tato bitva téměř zapomenutá. O jejím výsledku rozhodla jízda.
Melodie loretánské zvonkohry se Miroslavu Hovorkovi vryla pod kůži. Slýchával ji z blízkého, nechvalně proslulého Domečku, ve kterém komunističtí vyšetřovatelé trýzněním nutili k falešným přiznáním zejména příslušníky armády. Následovalo věznění na Pankráci, v Plzni na Borech a v Opavě. Miroslav Hovorka byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen za vojenskou zradu k trestu smrti, později na devatenáct let žaláře. Více se dočtete v příběhu Miroslava Hovorky, který dnes uvádíme v seriálu Paměti národa.
