Válka a mír, Rusko a Ukrajina. I to bylo tématem debaty s prezident Petrem Pavlem, která se konala ve středu v Brněnci na Svitavsku a kterou spoluorganizoval Deník. Prezident uvedl, že je třeba Rusku neustupovat, ale ukázat mu sílu a bez výstřelu ho donutit jednat o míru.
Prezident Petr Pavel ve středu večer v Brněnci na Svitavsku debatoval s občany a Deník byl u toho jako spoluorganizátor. Lidé se ptali na nadcházející sněmovní volby, útok ruských dronů v Polsku, a zajímala je i podpora Ukrajiny nebo problematika nedostatku lékařů. Celý záznam debaty si můžete pustit v článku.
Závěrečným bodem návštěvy prezidenta Petra Pavla v Pardubickém kraji byla debata s občany v Brněnci na Svitavsku. Deník byl u toho jako spoluorganizátor. Podívejte se na záznam z debaty s hlavou státu.
Ve čtvrtek 18. září přivítá frýdecko-místecký klub Stolárna dlouholetého zpravodaje České televize na Blízkém východě Jakuba Szántó.
/FOTO, VIDEO/ Navzdory obžalobě z terorismu přibylo ukrajinských věřících, kteří v Roudnici navštěvují mše Přemysla Ivana Hadravy. Několik z nich s Deníkem otevřeně mluvilo nejen o názorech na kněze a jeho kauzu, ale i na rusko-ukrajinský konflikt.
Rumunský vzdušný prostor v sobotu narušil ruský dron. Rumunsko se tak v jednom týdnu stalo již druhou zemí NATO, která o takovém narušení informovala, píše CNN. Minulý týden Polsko sestřelilo skoro dvě desítky ruských dronů, které narušily vzdušný prostor země. Jeden z nich poškodil rodinný dům.
V Morávce na Frýdecko-Místecku vznikl památník připomínající výsadek Wolfram z období druhé světové války. Odhalen měl být už před rokem k 80. výročí výsadku, akce se ale kvůli povodním neuskutečnila. Představitelé beskydské obce ji proto odložili o rok.
Před 85 lety, v sobotu 14. září 1940, vstoupila rota maďarských vojáků kolem 23. hodiny do rumunské vesnice Ip v Severní Transylvánii, obývané společně Rumuny i Maďary. Po rozdělení do několika oddílů začala rota ve vesnici systematicky vraždit všechny etnické Rumuny, neušetřila ani děti v kolébce a nejméně v jednom případě ani nenarozené dítě. Záminka pro tuto výpravu byla vylhaná, ale to vrahům nevadilo.
Spolek Wotrubia vydal knihu Pavla Bartoníčka s názvem Jejich osudem se stala Velká válka. Informuje o 1801 obětech válečného konfliktu 1914–1918 z území Slánska, Perucka, Kladenska i Rakovnicka. Kniha v rozsahu 1168 stran je výsledkem dvacetiletého bádání v několika státních archivech i soukromých sbírkách a obsahuje celou řadu dosud nepublikovaných dokumentů i fotografií.
Na neoznámenou návštěvu Kyjeva přicestoval v pátek princ Harry, mladší syn britského krále Karla III. Vévoda ze Sussexu přijal pozvání ukrajinské vlády. Představí nové iniciativy pro pomoc vojákům zraněným během války s Ruskem.
Ruské drony sestřelené v noci nad polským územím jasně potvrzují, jak moc se nás stupňující se ruská agrese dotýká, uvedl na síti X prezident Petr Pavel, který je nyní na dovolené v zahraničí.
Deník.cz startuje další část předvolebního zpravodajství, a to unikátní ankety se sedmi lídry nejsilnějších politických uskupení, která mají šanci usednout do sněmovny. První otázka, na kterou se ptala politická analytička Deníku Kateřina Perknerová, se týkala ruského prezidenta Vladimira Putina. Považují ho politici za válečného zločince? Premiér a lídr SPOLU Petr Fiala odpověděl, že nepochybně ano, podle čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka je to relativní záležitost a lídryně hnutí Stačilo! Kateřina Konečná se odpovědi vyhnula úplně. Deník připomíná český postoj k válce na Ukrajině od začátku ruské agrese před téměř čtyřmi lety.
Švédskem lomcují brutální války gangů. Do střelby a vražd se čím dál víc zapojují i dospívající dívky, které chtějí mafiánům dokázat, že se jako nájemné vražedkyně nezaleknou ani těch nejkrvavějších úkolů. Často jsou navíc mladší patnácti let. Podrobnosti přinesl portál CBS News.
Střelecký útok na autobusové zastávce v Jeruzalémě si vyžádal šest mrtvých, uvedla izraelská záchranná služba Magen David Adom. Čtyři lidé podle ní zahynuli na místě a další dva zemřeli po převozu do nemocnice, uvedl server The Times of Israel (ToI). Dalších šest osob je ve vážném stavu, podle izraelského ministra zahraničí Gideona Saara je mezi zraněnými i těhotná žena. Policie sdělila, že příslušník bezpečnostních složek a ozbrojený civilista zneškodnili dva teroristy. Česká diplomacie zatím nemá informace, že by mezi oběťmi byli Češi, sdělil ČTK mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake.
O životě v Pásmu Gazy se dnes lidé dozvídají pouze z tamních médií nebo od samotných místních obyvatel. Jedním z Palestinců, kteří dokumentují dny v oblasti zmítané válkou, je také dvacetiletý Mosab al-Trtori. Svými videi si získal fanoušky po celém světě. Kontaktovali ho také reportéři ze stanice BBC, aby s ním udělali exkluzivní rozhovor.
/FOTO, VIDEO/ 150. narozeniny automobilového konstruktéra Ferdinanda Porsche oslavili příznivci aut stejnojmenné značky v sobotu 6. září přímo v jeho rodišti ve Vratislavicích nad Nisou.
Izraelská armáda povolává kvůli plánovanému dobytí města Gazy další desetitisíce záložníků. Někteří z nich ale s takovým vedením války nesouhlasí, ohrožuje podle nich izraelské rukojmí a překračuje morální hranice. Odmítání kroků izraelské vlády roste i mezi profesionálními vojáky. Premiér země Benjamin Netanjahu je ale neústupný a operace u největší obydlené oblasti v Pásmu Gazy dále pokračují.
Ferdinand Porsche právem patří mezi nejslavnější postavy automobilového průmyslu, dnes je podobnou legendou jako Ettore Bugatti nebo Enzo Ferrari. Konstruktér, který se narodil před 150 lety v severočeských Vratislavicích nad Nisou, stál za vznikem řady přelomových konstrukcí včetně populárního Volkswagenu Brouk. Porscheho jméno je však dnes známé hlavně díky továrně, kterou založil jeho syn Ferry a jež vyrábí luxusní sportovní vozy.
Před sto deseti lety se narodil budoucí letec – palubní radiotelegrafista a radarový operátor, příslušník 311. čs. bombardovací peruti Miroslav Vild. Patřil k nejodvážnějším a nejzasloužilejším československým letcům druhé světové války. Po okupaci odešel do zahraničí a přes Francii a severní Afriku se dostal do Británie, kde vstoupil do RAF.
Izrael údajně mířil na kameru hnutí Hamás. Dvojitý úder však zabil nejméně dvacet lidí, z toho pět novinářů. Další zpráva, která nedávno otřásla světem. Ofenziva v Gaze má stále více civilních obětí. OSN označila město za oblast hladomoru. Jsou vyhublé děti na pokraji smrti skutečností, nebo jen propagandou teroristů? A je pravda, že zemřelo už více než padesát tisíc civilistů, nebo jde o smyšlená čísla? V závěrečném díle aktuální série projektu Černá a bílá představujeme tradičně výsledky ankety a názory čtenářů.
V pondělí 28. srpna 1995 přistálo mezi stánky na otevřeném sarajevském tržišti Markale pět dělostřeleckých granátů. Jejich exploze zabila 38 lidí a dalších 85 lidí bylo zraněno. Stalo se tak zhruba půl roku poté, co minometná střela zavraždila na stejném tržišti 68 lidí a zranila dalších více než 200. „A dost,“ řekli vůdci NATO a jednotek UNPROFOR, pověřených ochranou „bezpečných oblastí“ pro uprchlíky. O dva dny později začala operace Rozhodná síla.
Další díl této série Příběhů zla Jiřího Nováčka přibližuje osudy jednotlivých členů početné rodiny Kazarů. Osm let ukrývala dva syny, kteří zběhli z vojny. Žalář neminul většinu z nich.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že vyhlásí Rusku velmi vážnou ekonomickou válku, pokud Moskva nepřistoupí na příměří v konfliktu na Ukrajině. Ve středu už Spojené státy uvalily padesátiprocentní cla na indické zboží jako trest za nákup ruské ropy. Kreml zatím odmítá mírový summit s prezidentem Volodymyrem Zelenským a pokračuje v útocích na ukrajinskou infrastrukturu i v postupu na východě napadené země.
Při izraelském útoku na Násirovou nemocnici v jižní Gaze zemřelo mimo jiné pět palestinských novinářů. Zahraniční média popsala, že často dokumentovali humanitární krizi na místě a byli své práci naplno oddaní. Jejich příběhy přinesl například web The Guardian.
Rusko ovládá většinu ukrajinské Doněcké oblasti a postupuje dál. Tamní obyvatelé se každý den bojí útoků dronů a zničení svých domovů. Evakuace se dějí pod palbou a pro mnohé je to poslední šance odejít. Jiní však zůstávají a s hořkostí mluví o tom, že boj o Donbas nikdy nevzdají. Jejich příběhy přinesli reportéři BBC.
Zubní lékaři nebo třeba gynekologové. V Česku působí asi sedm set ukrajinských lékařů a přibližně šestnáct set dalších lidí na pozicích sestřiček, porodních asistentek či třeba sanitářů. Utekli před válkou a krůček po krůčku tu začínali nový život, včetně profesního. Spolupráci s Čechy si většinou pochvalují a kupříkladu lázeňství by se bez nich ocitlo ve velkých problémech. Informace o Ukrajincích v českém zdravotnictví Deník.cz přináší v dalším díle seriálu Za všechno (ne)můžou Ukrajinci.
Na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích se letos mezi moderními stroji a zemědělskou technikou objevila i skutečná rarita – osel poitouský, největší plemeno domácího osla na světě. Do Budějovic jej přivezli ze Zoochovu Kružberk.
Výstava nazvaná Válka v Ukrajině zahájila brněnský festival Brno buď láska. Festival má podpořit Ukrajinu vzdorující ruské agresi a přispět k většímu porozumění a lepšímu soužití Čechů a Ukrajinců žijících v Brně. Situaci v napadené zemi dlouhodobě zaznamenává brněnská fotografka Majda Slámová, autorka vystavených snímků.
Zničením města Gaza v pátek pohrozil izraelský ministr obrany Jisrael Kac, pokud hnutí Hamás nesloží zbraně, nepropustí všechny izraelské rukojmí zadržované v Pásmu Gazy a nepřistoupí na izraelské podmínky ukončení konfliktu trvajícího od října 2023, píše agentura AFP. Izraelská armáda ve středu oznámila, že ovládá některé okrajové části města, jehož dobytí a obsazení schválil začátkem srpna izraelský bezpečnostní kabinet.
Je svět blíž mírovému urovnání války na Ukrajině? A jak by mělo vypadat, aby nebylo pro Kyjev ponižující, pro Evropu nestabilní a pro Kreml vítězné? O tom jsem hovořila s ministrem zahraničních věcí Janem Lipavským (nestraník za ODS).
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil zahájit okamžitě jednání o propuštění rukojmích a o ukončení války v Pásmu Gazy. Píší to dnes agentury Reuters a AFP. Jedná se zřejmě o reakci na návrh dohody o příměří, se kterým souhlasilo teroristické hnutí Hamás v pondělí. Tento návrh však počítá s propuštěním jen části rukojmích a s přerušením bojů na 60 dní.
Před osmdesáti lety, 21. srpna 1945, ovládli centrum Prahy vojáci. Nikoli okupanti z armád zemí Varšavské smlouvy; ti dorazili na den přesně po 24 letech: v roce 1968. V pětačtyřicátém však nikdo nezatínal pěsti. Naopak; lidé jásali a provolávali slávu. Praze se představili českoslovenští letci, kteří dorazili z Velké Británie. Provázela to obrovské euforie. Nicméně – přestože tehdejší atmosféra byla plná nadějí a kypěla nadšením, budoucnost přinesla mnohým z těchto hrdinů nečekané perzekuce.
Americký prezident Donald Trump zesílil tlak na Ukrajinu, aby přistoupila na ruské podmínky k ukončení války. Krátce před pondělním jednáním v Bílém domě napsal, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj může konflikt ukončit téměř okamžitě. Pro Zelenského to ale znamená buď bolestivé ústupky, nebo ztrátu americké podpory. Vzdát se Krymu, jak naznačoval Trump, přitom Ukrajina z právního hlediska ani nemůže. „Znamenalo by to, že ukrajinské hranice a mezinárodní právo neplatí,“ upozornil politolog Jan Šír z Karlovy univerzity - jeden z odborníků, které Deník oslovil, aby okomentovali, v jaké situaci se před dalším jednáním Ukrajina nachází.
Je to jedno z nejproslulejších krveprolití nejen francouzských, ale i světových dějin. Masakr na den svatého Bartoloměje, zvaný též Bartolomějská noc, se odehrál v Paříži nad ránem 24. srpna 1572 a vyústil ve vraždění po celé zemi. O život přišly tisíce hugenotů, tedy francouzských protestantů. Všechno zosnovala králova matka Kateřina Medicejská, původně však chtěla zabít pouze jednoho muže.
Donald Trump, znovuzvolený americký prezident, se stal klíčovým hráčem v ukrajinské krizi, přičemž jeho rozhodnutí mohou mít pro Kyjev dalekosáhlé důsledky. Navzdory očekáváním, že USA přitlačí Rusko k ukončení konfliktu, Trumpova politika může Ukrajině přinést osm zásadních bezpečnostních a hospodářských výzev. Tato situace vyvolává otázky ohledně budoucnosti ukrajinské suverenity a stability v regionu.
Plánované rusko-americké rozhovory v aljašském Anchorage přinášejí naději na zastavení konfliktu na Ukrajině, který trvá již tři a půl roku. Válka, jež si vyžádala stovky tisíc obětí a způsobila bilionové škody, se stala nejkrvavějším konfliktem v Evropě od roku 1945. Deník před možná klíčovým jednáním o podmínkách míru připomíná kontext sporu a shrnutí situace.
Dva lidé byli v pátek zraněni při střelbě před mešitou ve městě Örebro v centrálním Švédsku. Informovala o tom podle agentury Reuters švédská policie. Ta incident klasifikuje jako pokus o vraždu a má podezření na válku mezi gangy.
Pelíšky a válčící otcové rodin, peklo u Roseových i soukromá válka Toma Hankse, pardon - pana Wilsona. Víkendová obrazovka nabízí války všeho druhu, nudit se nejspíš nebudeme. Na uklidnění je tu pak francouzská romance s velkým R, jíž vládne nesmrtelná Angelika a muž jejího srdce, hrabě de Peyrac. Pro cyniky, kteří romance nemusí, bude ideální dánská komedie mezi kuřaty. Tady jsou naše tipy na víkend.
V druhém roce první světové války začala mezi státy Dohody a Tureckem bitva o poloostrov Gallipoli s cílem ovládnout strategicky důležitý průliv Dardanely. Dohoda v této bitvě utrpěla během jara 1915 těžké ztráty. Poslední velký útok na Gallipoli začal v noci na 6. srpna 1915. Ve čtvrtek 12. srpna pak prý přišla jedna z nejtajemnějších událostí celé války - jedna britská rota zmizela.
Nedělní izraelský úder nedaleko nemocnice Šífa ve městě Gaza zabil pět novinářů katarské televize Al-Džazíra, včetně prominentního reportéra Anase Šarífa, informovala televize.
Izraelská vláda čelí rostoucímu tlaku kvůli své vojenské strategii v Gaze, která vyvolává protesty doma i kritiku ze zahraničí. Zatímco premiér Netanjahu prosazuje „totální vítězství“ nad Hamásem, veřejnost a rodiny rukojmích volají po vyjednávání a ukončení konfliktu. Mezinárodní organizace varují před humanitární krizí, zatímco Spojené státy zvažují pozastavení dodávek zbraní.
Nízké ceny, pohostinnost místních, horská turistika a čisté moře. Balkán v čele s Albánií láká čím dál víc Čechů. Není ale radno vyrážet bez přípravy. V Albánii může turisty zaskočit třeba jiný význam gest, přísnost dopravních pravidel i neexistující horská služba. V Černé Hoře a v Srbsku hrozí pokuty za nesplnění přihlašovací povinnosti, v Bosně varují značky před minami a v celém regionu se nevyplácí otevírat citlivá témata spojená s válkou. Co všechno před cestou vědět, shrnuje Deník v devátém díle letního seriálu Na co si dát pozor na dovolené.
V libereckém parku došlo k rozsáhlému vandalismu, který způsobil škody na historických památkách a veřejném majetku. Poškozeny byly sochy, pamětní desky i mobiliář, přičemž odhadovaná škoda činí až 200 tisíc korun. Město nyní hledá viníky a zvažuje zvýšení bezpečnostních opatření.
Izraelský bezpečnostní kabinet dnes nad ránem schválil převzetí vojenské kontroly nad městem Gaza, uvedl v prohlášení úřad premiéra Benjamina Netanjahua. Na obsazení celého Pásma Gazy, které měl v plánu Netanjahu, se kabinet neshodl, informovala agentura AP, podle níž je okupace města další eskalací ve 22 měsíců trvající izraelské ofenzivě rozpoutané po teroristickém útoku hnutí Hamás na jihu Izraele.
Po vítězství v Evropě splnil Stalin slib, který dal západním Spojencům a vyhlásil válku Japonsku. Ihned poté zaútočilo na japonské okupační jednotky v severovýchodní Číně jeden a půl milionu vojáků Rudé armády. Japonské císařství začalo počítat poslední dny do kapitulace.
Pevnostní příkop v Terezíně opět zaplaví voda z Ohře. I letos se tam budou konat Pirátské války, každoročně si je nenechají ujít stovky lidí. Historické kulisy, dechberoucí atmosféra, nezapomenutelná podívaná, to vše už v sobotu 9. srpna.
Od prvního vzletu F-15 Eagle uplynulo už více než půl století, přesto tento letoun nadále patří k nejrespektovanějším stíhačkám na světě. Své kvality prokázal v mnoha konfliktech, aniž by kdy utrpěl ztrátu ve vzdušném boji, což z něj činí válečnou legendu. A nové varianty dále vznikají.
Když v pevnostním areálu u Slavonic zazní salva z předválečného bunkru, stojí to rok od roku více peněz. Ještě vloni byla slepá patrona používaná při akci Přepadení řopíků 1938 k mání za dvacet korun, dnes už se kupuje za 25 korun. Ale výsledek stojí za to!
Nemocniční pokoj měla zaplněný papírovými skládačkami, jejichž vzorem byli jeřábi, ptáci vznešené podoby. A vznešené je i poselství, které japonská dívka před mnoha desítkami let předala světu. Dnes má mimo jiné podobu projektu, který vznikl pro OSN - Projekt papírových mírových jeřábů.
/Od zvláštního zpravodaje v Polsku a Rusku/ Dovolená v Gdaňsku a na východ od něj je dovolená na hranici s Ruskem. Z dřívějšího klidného sousedství se kvůli ruské agresi proti Ukrajině a nepřátelství vůči Západu stala bezpečnostní hrozba. A okamžiky nejistoty a strachu zažil na vlastní kůži i zvláštní zpravodaj Deníku Luboš Palata.
