Zámek ve Slavkově u Brna zpřístupní pro návštěvníky od středy šestého května novou stálou expozici věnovanou napoleonským válkám. Zájemci uvidí originální předměty spojené s Napoleon Bonaparte, moderní interaktivní prvky i velkolepý model bitvy u Slavkova. Prohlédněte si bohatou fotogalerii i videa, která odhalují zákulisí instalace této unikátní novinky.
Na přelomu dubna a května si každoročně připomínáme konec druhé světové války. Letos od jejího ukončení uplynulo 81 let.
Slavné bojiště Napoleona zažilo krvavé střety i na konci druhé světové války. Němci se na Slavkovsku snažili zastavit postup Rudé armády a opevnili i Pratecký kopec, kde se bojovalo už v roce 1805.
Bylo 17. dubna 1945. Válka se už chýlila ke svému konci. Americké jednotky stály na hranicích a chystaly se vstoupit do Československa. Z náletu na plzeňské letiště, kde utrpěl poškození, se se svým Mustangem vracel poručík Robert O. Davis. Nedaleko Manského Dvora na Chebsku musel z letadla vyskočit na padáku. Na zem dopadl v pořádku, sundal si padák a utíkal k blízkému lesu. To byl poslední okamžik, kdy ho jeho spolubojovníci viděli živého. Až po válce se zjistilo, že byl zastřelen, nejspíš Němci z RAD (Říšské pracovní služby). V sobotu mu byl odhalen pomník na Manském Dvoře.
/FOTO, VIDEO/ V Lidicích byl v pátek 24. dubna slavnostně uveden do provozu Poesiomat. Poetické mluvítko nabídne posluchačům písně ze starých Lidic nebo básně a vzpomínky přeživších žen. Poesiomat uvedli do provozu ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík, autor projektu Ondřej Kobza, investor a válečný veterán Jan Veverka, předseda správní rady Nadace BigBoard Richard Fuxa a známý herec Ondřej Vetchý.
Napětí uvnitř Severoatlantické aliance roste. Zaměstnanci amerického ministerstva obrany podle uniklého interního emailu zvažují, jak potrestat spojence, kteří odmítli podpořit americké vojenské operace proti Íránu. Mezi navrhovanými kroky je pozastavení členství Španělska v NATO nebo zpochybnění britského nároku na ostrovy v Atlantiku.
Během takzvané dánské fáze třicetileté války sehrál výjimečnou roli most u Desavy. V dubnu roku 1626 se o něj strhl boj mezi vojsky císařského generála Albrechta z Valdštejna a jeho protivníka Arnošta z Mansfeldu. Pro Valdštejna znamenala tato bitva první velký úspěch na bitevním poli a milník jeho kariéry, která oslnila Evropu.
Trojskou válku si zvolili jako téma posledního zvonění studenti z Obchodní akademie Kotlářská v Brně. A pojali ho monstrózně. Do centra Brna přitáhli čtyřmetrového trójského koně a v kostýmech bohyní a bojovníků tančili a zpívali. Originální akce přilákala pozornost kolemjdoucích.
Válka na Ukrajině přinesla do okresních měst Pardubického kraje výrazný nárůst obyvatelstva, což ovlivnilo místní infrastrukturu a služby. Výjimkou z tohoto trendu jsou Svitavy, které zůstaly demograficky stabilní.
Válečný konflikt na Ukrajině a s ním spojená migrace tamních obyvatel do zahraničí se první rok projevila i v okresních městech Pardubického kraje. V grafech zveřejněných ve zprávě Českého statistického úřadu ČSÚ jsou markantní vysoké hodnoty přírůstku stěhováním v roce 2022. Skokově vzrostl počet obyvatel Chrudimi, výjimkou jsou jen Svitavy, kde se první rok války do hodnot migrace nepromítl.
Britský princ Harry ve čtvrtek neohlášeně dorazil na Ukrajinu. Kyjev navštívil týden po jednom z nejkrvavějších ruských útoků na ukrajinské civilisty v letošním roce. Do válkou zasažené země přijel, aby upozornil na dopady ruské invaze a podpořil zraněné veterány.
V růžovém sadu areálu Památníku Lidice vyroste v pátek 24. dubna Poesiomat. Poetické mluvítko nabídne posluchačům písně ze starých Lidic nebo básně a vzpomínky přeživších žen. Po odhalení Poesiomatu bude následovat charitativní recitál divadelního spolku Ty-já-tr. Výtěžek půjde na opravu ikonického sousoší Památník dětských obětí války.
Slavný americký bitevník Fairchild Republic A-10 Thunderbolt II, zkonstruovaný v 70. letech proti sovětské obrněné hrozbě, který proslul především během první války v Perském zálivu, se ani po padesáti letech nechystá do starého železa. Letoun, kterému už před třiceti lety předpovídali konec, stále dokazuje, že neexistuje válka, do které by se nehodil.
Sen o exotické dovolené v Asii sice Čechy nepouští, cesta za ním se ale výrazně komplikuje. Kvůli konfliktu na Blízkém východě lety z Evropy zdražují, trvají déle a je jich méně. Alternativy hledají čeští cestovatelé v Evropě a severní Africe. Více lidí letos zamíří například do Turecka, Egypta či na Maltu.
Pieta u památníků obětem Přerovského povstání, ale také bohatý program v Želatovské ulici k oslavám konce války. Květnové události roku 1945 si Přerované připomenou 4. a 8. května.
Vztah britské královské rodiny k armádě není pouze ceremoniální. Po staletí platilo, že monarcha byl vrchním velitelem vojska a členové rodiny často skutečně sami sloužili v ozbrojených silách. Tato tradice přetrvává dodnes, i když se její podoba postupně mění. Kdyby však nastal válečný konflikt, nastoupí William nebo Harry ve vojenském?
Izraelská spisovatelka a historička Limor Regev připravuje román o třebíčském rodákovi Antonínu Kalinovi. Zároveň v knize zachytí i příběhy dalších třebíčských hrdinů, kteří byli vězněni v Buchenwaldu, a přesto neváhali zapojit se do protinacistického odboje. Jedním z nich byl Vítězslav Horn.
Italská premiérka Giorgia Meloniová byla považována za jednu z nejbližších evropských spojenkyň prezidenta Donalda Trumpa. Jejich přátelství však dostává trhliny poté, co odsoudila Trumpovy výroky vůči papeži Lvu XIV.
Židovskou rodinu světově uznávané cembalistky a hudební pedagožky Zuzany Růžičkové připomínají od středy v její rodné Plzni kameny zmizelých. Kostky s kovovou destičkou se jménem oběti holokaustu přibyly v dlažbě chodníků před domy v Plachého a v Husově ulici, kde do začátku roku 1942 její rodinní členové žili.
Letošní Cena Františka Kriegla připadla muži, kterého na Litoměřicku znají milovníci starých knih. Dnes pravidelně vozí na Ukrajinu auta, počítače a další potřebné věci.
Americký prezident Donald Trump znovu kritizuje Severoatlantickou alianci (NATO). Kvůli podle něj nedostatečné podpoře Spojených států amerických ve válce s Íránem dokonce otevřel otázku amerického členství. Podle analytiků je vystoupení USA z NATO nepravděpodobné, opakovaná kritika amerického prezidenta ale alianci oslabuje.
Milionové tržby za dubajskou čokoládu, speciální nabídky výrobků v nejznámějších fast foodových řetězcích i rozšíření nabídky luxusních cukráren. Popularita pistácií v minulých letech bořila rekordy a zvyšovala jejich cenu i tlak na dovážené množství. Kvůli válce v Íránu teď ceny plodů raketově stoupají, což vede ke zdražení výrobků i výpadkům v dodavatelských sítích. Podle ekonomů by ale Česko mělo být oproti jiným zemím ve výhodě. Většinu pistácií dováží ze Spojených států amerických, které čekají rekordní úrodu.
/Od zvláštního zpravodaje Deníku v Maďarsku/ Najít v dnešním Maďarsku někoho nezávislého je složité. Starosta města Záhony László Helmeczi takovým nezávislým na vládním Fideszu a s ním v nedělních volbách soupeřící Tisze místním politikem je. „U nás ve městě proběhnou volby regulérně a ve městě asi vyhraje Tisza,“ říká Helmeczi. Ve východním Maďarsku, hlasujícím pro Fidesz, je však Záhony výjimkou. Především mezi Romy si na východě země Fidesz dokonce podle starosty hlasy kupuje.
Zemřela Helena Vovsová, která za druhé světové války pomáhala zajatým Židům pracujícím pro rodinu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Bylo jí 100 let. Na facebooku o tom informovala organizace Paměť národa. Podle webu organizace žena zemřela v pondělí 6. dubna.
Kdo byl tenťák a co je to troubel? Jakou podobu mělo udavačství na hanáckých vesnicích za druhé světové války? I na tyto otázky odpovídala čtenářům, kteří zaplnili ve čtvrtek vpodvečer do posledního místa přerovský klub Teplo, úspěšná spisovatelka Lenka Chalupová. Autorčin nový román Hrbaté duše pokřtili symbolicky bochořskou vodou dva kmotři - starosta obce Tomáš Volek a režisér Jakub Krumpoch.
/Reportáž od zvláštního zpravodaje Deníku v Maďarsku/ Ráno v osm se vzbudím za zvuků zpěvu ukrajinské hymny z nedalekého nádraží v ukrajinském Čopu. To se tu děje už od počátku války každý den. Víc než čtyři roky. A to mohu mluvit o štěstí, že mě v noci neprobudily sirény protivzdušného poplachu, které se tady na ukrajinsko-maďarské hranici rozeznívají v poslední době velmi často.
Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve středu večer (v noci na čtvrtek SELČ) zdůraznil, že valná většina evropských členů aliance byla podle něj Spojeným státům během války proti Íránu nápomocna. V reakci na Trumpovu kritiku, že partneři v NATO Spojeným státům v konfliktu nepomohli, Rutte nicméně připustil, že některé země aliance v této zkoušce neuspěly. Rutte to řekl v rozhovoru se stanicí CNN po soukromé schůzce v Bílém domě, na níž mu Trump podle něj opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu aliance po setkání také zopakoval na sociální síti.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zvažuje plán, který by potrestal některé členy Severoatlantické aliance, o nichž se domnívá, že během války proti Íránu nebyli Spojeným státům a Izraeli nápomocní. S odvoláním na představitele ve Washingtonu to ve středu napsal list The Wall Street Journal (WSJ). Návrh podle něj zahrnuje například přesun amerických vojsk z takových členských zemí do států, které více podpořily válku proti Íránu.
Na přelomu úterý a středy vyprší ultimátum, které dal americký prezident Donald Trump Íránu. Pohrozil, že pokud blízkovýchodní země neotevře Hormuzský průliv, čeká ji masivní bombardování. Íránský režim si ale zatím z výhrůžek nic nedělá. Zahraniční pozorovatelé hlásí, že dohoda se nechystá. Obyčejní Íránci se mezitím připravují na úder, který podle nich uvrhne jejich zemi do ještě většího chaosu.
Rusko čelí na Ukrajině vyčerpávající válce, která přináší obrovské ztráty a minimální územní zisky. Navzdory proklamacím o nevyhnutelném vítězství se ruské síly potýkají s vážnými problémy, které podkopávají jejich schopnost efektivně postupovat. Analytici z renomovaného think-tanku CSIS (Centrum pro strategická mezinárodní studia) upozorňují na dramatické lidské a ekonomické náklady, které země za tuto válku platí, a zpochybňují jeho status skutečné velmoci.
Americké vojenské ztráty během konfliktu s Íránem, který trvá již 36 dní, vyvolávají otázky o skutečné síle íránské obrany. Navzdory drtivé vzdušné převaze USA čelí rostoucím ztrátám na životech i technice. Přes sebevědomá vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa tento vývoj zpochybňuje optimistické předpovědi o brzkém konci války. Trump přitom čelí doma rostoucí nechuti americké veřejnosti k pokračování v konfliktu.
Obavy o nedostatek hnojiv na pěstování zemědělských plodin v důsledku války v Perském zálivu jsou zatím předčasné, uklidňují odborníci. S pozvolným růstem ceny potravin je ale potřeba počítat v dlouhodobějším horizontu, pokud se konflikt protáhne. Nejvíc se na něm podepíše tak jako u jiného zboží rostoucí cena pohonných hmot.
Americký prezident Donald Trump v návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027 žádá snížení nevojenských volitelných výdajů o deset procent a výrazné navýšení výdajů na obranu. Podle rozpočtového dokumentu zveřejněného Bílým domem by obranný rozpočet měl činit 1,5 bilionu USD (31,9 bilionu Kč), což by znamenalo meziroční nárůst o 42 procent. To by byl největší růst od druhé světové války, upozornila agentura AFP.
Z Dómského náměstí se už po dvou letech stěhuje na Hradčanské. Biskupa litoměřického jmenoval papež pražským arcibiskupem, ale novým biskupem zatím nikdo jmenován není a nejspíš ještě nějaký čas nebude. Proč, jak dlouho to bude trvat a koho by si představoval jako svého nástupce? Na jakou krajinu v diecézi bude v Praze vzpomínat a nemrzí ho, že už nebude u velkých oprav církevních budov a areálů v Litoměřicích? O tom všem i o velikonočním poselství pro časy strachu z války i drahoty mluví Stanislav Přibyl.
Historie se na chvíli vrátila do ulic města. V neděli 29. března se v Jičíně uskutečnila vzpomínková akce „74. pěší pluk v Jičíně“, která připomněla 160. výročí prusko-rakouské války roku 1866. Do dobových kulis se vžilo osmnáct členů Klubu vojenské historie Jičín, kteří oblékli historické uniformy a oživili příběh vojáků, kteří zde skutečně bojovali.
Snad jen máloco ukazuje v kostce dějiny českého pohraničí minulého století tak, jako příběh Metznerovy kašny v Liberci. Obdobné to bylo i v Jablonci nad Nisou: tamní Metznerova socha Rüdigera a její možný návrat jitřily emoce ještě před deseti lety.
Válka v Íránu podle amerického prezidenta Donalda Trumpa skončí do dvou až tří týdnů, protože USA na Blízkém východě dosáhly svých cílů. Prezident se tak vyjádřil ve chvíli, kdy autoritářský režim v Íránu zůstává nezměněn a Íránci stále blokují dodávky ropy skrze Hormuzský průliv. „S tím, co se stane v úžině, už nebudeme mít nic společného,“ řekl Trump. Budoucnosti konfliktu, který vyvolal chaos na globálních energetických trzích, se věnuje analýza americké televize CNN.
Americký prezident Donald Trump řekl deníku The Telegraph, že silně zvažuje stažení Spojených států z NATO poté, co se spojenci nepřidali k jeho válce s Íránem. Šéf Bílého domu transatlantickou alianci označil za papírového tygra, stejně ji podle něj vnímá i ruský prezident Vladimir Putin.
Spojené státy budou muset po skončení současné války proti Íránu přehodnotit své vztahy s NATO, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio podle agentur v rozhovoru s televizí Fox News. Konečné rozhodnutí bude podle něho na prezidentovi Donaldu Trumpovi.
Před 80 lety, 31. března 1946, padl rozsudek v prvním z mnoha českých poválečných procesů s kolaborantskými novináři, kteří v období Protektorátu Čechy a Morava vycházeli až moc vstříc nacistickému režimu a sloužili jeho propagandě. Souzeným a odsouzeným novinářem byl Václav Crha, mimo jiné šéfredaktor a tiskový dozorce časopisu Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě Zteč. Soud ho poslal na doživotí za mříže, trest se však nakonec změnil jen v desetileté vězení.
/ANALÝZA/ Vlivný americký deník The Washington Post přišel s informacemi, které potvrzují nezlomné odhodlání amerického prezidenta Donalda Trumpa zaútočit na Írán po leteckých útocích také pozemními vojsky. Jaké cíle vytyčil a jakou strategii k jejich dosažení by mohl zvolit? V následující analýze se také pokusíme vyčíslit cenu, kterou za to bude muset on i jeho národ zaplatit.
Bůh podle papeže Lva XIV. odmítá modlitby lídrů, kteří začínají války a mají ruce od krve. Papež to řekl na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu před desítkami tisíc věřících, kteří si přišli připomenout Květnou neděli. Agentura Reuters jeho slova označila za neobvykle ostrá a dala je do souvislosti s měsíc trvající válkou Spojených států a Izraele proti Íránu.
Byla sobota 27. března 1886 a v pohoří Sierra Madre se potkali dva výjimeční muži: americký generál George Crook a nezlomný indiánský válečník Geronimo, který již déle než 30 let vedl nesmiřitelnou guerillovou válku proti bílým osadníkům na mexicko-americkém pomezí. Schůzka měla zodpovědět otázku, zda boj bude pokračovat, nebo zda se Geronimo tváří v tvář americké přesile konečně vzdá. Dopadla nečekaně: Geronimo se vzdal – a jen o pár dní později znovu zahájil boj.
Moskva se snaží udržet svého spojence ve válce proti USA a Izraeli a postupně dokončuje dodávky dronů, léků a potravin do Teheránu. S odkazem na západní zpravodajské služby to uvádí deník The Financial Times. K dodávce dronů má podle zdrojů listu dojít ještě během března.
/PUBLICISTA NORBERT TRDNOUT O OPERACI POD FALEŠNOU VLAJKOU/ Já vím, že "já vám to říkal" je ta vůbec nejotravnější věta, co existuje. Ale přečtěte si, co jsem psal loni v červenci. Já vám to kurva říkal. Roky se tady bavíme o tom, že válka s Ruskem nevypadá jako tanky parkující na D1. Že se posouváme do fáze, kdy se zbraněmi stávají informace, algoritmy a naše vlastní neschopnost spojit si dvě a dvě dohromady. A teď nám v Pardubicích shořela hala zbrojařské firmy, která vyrábí drony pro Ukrajinu.
Královéhradecký kraj pokračuje v humanitární pomoci Ukrajině. Do partnerské Zakarpatské oblasti letos na jaře odešle dvě vyřazené sanitky a také desítky počítačů. Technika má pomoci v regionu, který je dlouhodobě zasažen válkou.
Němci mu přezdívali Krvavý kapitán a jeho muže označovali za Rudé ďábly. Jen málokdo jim totiž uměl klást tak tvrdý odpor jako partyzáni pod velením Josefa Trojana. Rodák z Horních Heřmanic, který před druhou světovou válkou přivedl na Slovensko Baťovy závody a dokázal změnit celý jeden kraj na průmyslový, zvládl se svým partyzánským oddílem zadržovat obrovskou německou přesilu jedenáct dní. Po válce nebyl proti znárodnění ani proti novým poměrům. I tak ho ale komunisté popravili.
/Pohledem Luboše Palaty/ Během druhé války v Perském zálivu bylo Polsko jedním z nejaktivnějších spojenců Spojených států. Několik let veleli ze své základny v Babylonu celému střednímu Iráku. Do současné války v Íránu se však zapojit nechtějí, proti je drtivá většina obyvatel.
Útok na nemocnici v súdánském státě Východní Dárfúr zabil nejméně 64 lidí včetně dětí a vyřadil zařízení z provozu. Oznámil to dnes na síti X šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Mezi oběťmi pátečního útoku jsou podle něj lékařský personál i pacienti. V důsledku nejnovější tragédie celkový počet obětí spojených s útoky na zdravotnická zařízení během súdánské války překročil 2000.
Ráno 28. února 2026, v první den americko-izraelské války proti Íránu, zasáhla řízená střela Tomahawk dívčí základní školu Shajareh Tayyebeh v Minabu v provincii Hormúzgán a zabila až 180 lidí, z nichž drtivou většinu tvořily školačky ve věku 7 až 12 let. Jednalo se o nejtragičtější incident s civilními oběťmi v rámci celého konfliktu. Vyšetřování americké armády, o kterém jako první informoval deník New York Times 11. března, předběžně určilo, že odpovědnost nesou Spojené státy americké, a zjistilo, že důstojníci Centrálního velitelství USA použili zastaralé údaje o cílech od Agentury vojenského zpravodajství.
