Rodák z Dolní Rovně Josef Svatoň (8. března 1896 – 1. listopadu 1944) patřil k výrazným osobnostem československé armády i domácího odboje za druhé světové války. Legionář z Ruska, důstojník jezdectva a později velitel partyzánské oblasti Vysočina – sever zasvětil svůj život službě vlasti. Bojoval u Zborova, prošel sibiřskou anabází a po okupaci Československa se zapojil do ilegální vojenské organizace Obrana národa. V závěru války stál v čele rozsáhlé partyzánské sítě na Českomoravské vrchovině a spolupracoval s výsadky ze zahraničí. Padl 1. listopadu 1944 v boji s gestapem u Proseče. V neděli 8. března uplyne 130 let od jeho narození.
Nejoblíbenější letní dovolenková destinace Čechů je oficiálně zcela odminována. Až po třech dekádách od konce války za nezávislost z první poloviny devadesátých let. Poslední nebezpečné oblasti se nacházely ve vnitrozemí. Miny přitom braly životy i dlouho po válce. Jejich odstranění stálo v přepočtu zhruba 30 miliard korun. V současnosti je jednou z nejzaminovanějších zemí svět Ukrajina. Podle expertů to bude problém na desítky let, pomoci mohou právě specialisté z Chorvatska.
Útoky Izraele a USA na íránské cíle a válka na Blízkém východě se podle některých expertů staly prvním významným otevřeným konfliktem, kde umělá inteligence (AI) masivně ovlivňuje veřejné mínění a falešná videa zahlcují sociální sítě. Válka na Ukrajině byla jakousi laboratoří informační války. Online "masírka" propagandy teď jede naplno. Jak Deníku.cz potvrdili oslovení odborníci, k vytvoření a rozšíření deepfaku dnes stačí doslova pár minut. Kromě AI měla íránská strana zneužít i českou videohru - vojenský simulátor.
Dal se na úprk před válkou, ukončil svou pouť v arabském fotbale? Spousta otázek se v posledních dnech a hodinách objevila u jména Cristiano Ronaldo a sociální sítě i bulvární média zaplavily spekulace. Portugalský reprezentant, jenž působí v Saúdské Arábii v klubu Al Nassr, tomu sám napomohl. Jenže jsou zvěsti pravdivé? Fanouškům otevřelo další prostor k debatám i prohlášení fotbalového experta Fabrizia Romana.
Prezident Petr Pavel dnes ve Sněmovně vyzval poslance, aby nerezignovali na hledání shody a pokusili se vytvořit alespoň základní konsenzus mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Zákonodárci by podle něj měli jít vzorem a ukazovat, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale je nutné spolu mluvit, poslouchat se a snažit se porozumět.
Před 110 lety se v Havlíčkově Brodě narodil Stanislav Zimprich, český skaut a pilot, který po okupaci Československa hitlerovským Německem odešel do exilu, aby mohl bojovat. Spolu s kamarádem z dětství Janem Laškou se stal stíhačem v britském Královském letectvu (RAF). Oba muže žel kromě přátelství spojil i tragický osud: Zimprich zahynul při nácviku v roce 1942, Laška rovněž při nácviku v roce 1944. V obou případech se jejich stroj střetl ve vzduchu s dalším letounem, řízeným českým pilotem.
Íránci dostali nálety a likvidací dosavadního vedení režimu jedinečnou šanci vzít svůj osud a osud své země do vlastních rukou, uvádí europoslanec ODS a bývalý český ministr zahraničí Alexandr Vondra. K pozemní invazi Spojené státy připraveny ale nejsou, dodává.
Pákistán zahájil rozsáhlé letecké údery na Kábul i další oblasti Afghánistánu a označil je za odvetu vůči Tálibánu. Islámábád mluví o otevřené válce, zatímco obě strany hlásí desítky zabitých. Údaje o ztrátách nelze nezávisle ověřit a střety podle dostupných informací pokračují.
Po roce se do hradeckého Bio Central vrací festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svě. Hradec Králové je jedním z téměř šedesáti měst, kde se přehlídka v letošním roce uskuteční.
Kniha Svět je nejkrásnější po válce novináře a publicisty Radka Gálise obsahuje 15 životních osudů Jihočechů, kteří bojovali nebo prožívali válečná utrpení za II. světové války.
Pákistán v pátek ráno v odvetě za čtvrteční přeshraniční údery bombardoval pozice Tálibánu podél hranic s Afghánistánem a také v Kábulu a Kandaháru, informovaly tiskové agentury. Pákistánský ministr obrany Chavádža Ásif na síti X napsal, že jeho zemi došla trpělivost a nachází se už v otevřené válce s afghánským Tálibánem. Afghánská vláda oznámila, že chce vést s Pákistánem dialog.
Jméno Libora Winklera je spojeno s investiční skupinou RSJ a velkou řadou podnikatelských aktivit. Možná ještě více ale s mecenášstvím a především Ukrajinou, zemí, kterou má rád a které pomáhá od začátku války.
Místostarosta České obce sokolské Peter Szénásy hraje klíčovou roli v obnově sokolského hnutí na Ukrajině. Od roku 2022 se aktivně podílí na humanitární pomoci, podpoře ukrajinských sokolských jednot a integraci ukrajinských dětí do sokolských aktivit. „To, že tam pravidelně jezdíme, je nesmírně důležité. Dáváme tím najevo, že stojíme na jejich straně lidsky i hodnotově. Hrozně moc to pro ně znamená,“ říká Szénásy v rozhovoru.
Všichni si uvědomujeme ohrožení, situace je vážná, řekl šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski na úvod svého vystoupení před poslanci. Polsko, jehož vzdušný prostor loni na podzim narušily ruské drony, čelí sabotážím, žhářským útokům, záplavě dezinformací a až 2000 až 3000 kybernetickým útokům denně. Většinu se daří odrazit, ale míra tohoto jevu musí vyvolávat znepokojení, uvedl ministr podle serveru Onet.
Čtvrtý rok války se Ukrajina dokázala dál úspěšně bránit ruské agresi především díky Evropské unii. Poté, co Spojené státy s prezidentem Donaldem Trumpem fakticky ukončily USA financovanou vojenskou i materiální pomoc Ukrajině, převzala hlavní roli v podpoře Kyjeva jednoznačně Evropská unie.
Město Ostrava iniciovalo ve spolupráci s Diecézní charitou ostravsko-opavskou peněžní sbírku pro válkou zasažené ukrajinské město Dnipro. Vybrané peníze využije na nákup elektrocentrál a nabíjecích stanic.
Římské stopy na Moravě v období markomanských válek odhalí účastníkům odborná přednáška v sále Knihovny Karla Dvořáčka ve Vyškově. Akci v pátek sedmadvacátého února od půl páté odpoledne povede ředitel Archeologického ústavu v Brně Balázs Komoróczy.
Nechtěli do takzvané masové bouře, tak je mučili a nakonec zastřelili. Čtyři ruští vojáci britským novinářům popsali hrůzy na ruské straně frontové linie na Ukrajině. V dokumentu BBC s názvem Nulová linie: Uvnitř ruské války odhalili brutalitu, s jakou jsou Rusové mučeni a popravováni svými veliteli za odmítnutí rozkazů.
V jabloneckém centru Krajanka vznikají maskovací sítě, které putují přímo na frontu. Chrání před drony, maskují techniku i zákopy, zachraňují životy. Dobrovolníci z Česka i Ukrajiny věří, že každý metr má smysl.
Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který se rozhodl být svobodný, řekl český ministr zahraničí Petr Macinka na jednání Rady bezpečnosti OSN k situaci na Ukrajině. Vyzval přitom Rusko, aby zastavilo válku a dalo šanci míru, nikoliv jako gesto slabosti, ale coby krok zodpovědnosti. Vyjádřil se tak v den čtvrtého výročí ruské invaze do sousední země.
Ukrajinci v Ústí nad Labem dál pomáhají svým krajanům ve válkou zasažené zemi. Vyrábějí zákopové svíčky z parafínu, kartonu a konzerv pro vojáky na frontě. Dnes už v menší míře, neboť loni přišli o prostory, kde se scházeli.
Arcidiecézní charita Olomouc (ACHO) dopravila na Ukrajinu od počátku ruské agrese 126 tun humanitární pomoci. Šlo mimo jiné o 642 elektrocentrál, 1500 topidel či 12 humanitárních velkokapacitních stanů, které slouží v nemocnicích či v humanitárních centrech zasažených výpadky elektřiny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poprvé zveřejnil záběry z bunkru v centru Kyjeva, kde se ukrýval v prvních dnech ruské invaze. V podzemí prezidentské kanceláře tehdy čelil hrozbě atentátu a odmítl nabídku na evakuaci ze země. Video sdílel u příležitosti čtyř let od začátku války jako připomínku odporu Ukrajinců i mezinárodní podpory.
Některé normální život nikdy nepoznaly. Organizace spojených národů zmapovala, jaké stopy zanechaly čtyři roky války na Ukrajině na dětech z Chersonu. Před ruskou agresí jich tam žilo šedesát tisíc, nyní je ve městě pět tisíc dětí. Spát a učit se v krytu a poslouchat zvuky poplachu a dronových útoků či dopadajících bomb je pro ně běžnou věcí.
Rusko agresi proti Ukrajině ospravedlňuje bezpečnostními obavami, invaze ale nikdy není legitimní, prohlásil český ministr zahraničí Petr Macinka na mimořádném zasedání Valného shromáždění OSN k Ukrajině v den čtvrtého výročí ruské invaze. Šéf české diplomacie ve svém vystoupení oslovil nepřítomného ruského kolegu Sergeje Lavrova a vzkázal mu, že rakety nejsou argumentem a že považuje ruské raketové útoky za přiznání ruského selhání.
Z běžné práce rovnou na frontu. Příběhy Ukrajinců, kteří po ruské invazi odložili své životy a vzali do rukou zbraně, ukazují, jak čtyři roky války proměnily jejich hodnoty, kariéry i každodenní realitu. Jiní zase čekají na to, zda jejich domovy obětuje zbytek země za nejisté příměří.
Varování přicházela s předstihem několika měsíců, opírala se o odposlechy, satelitní snímky i tajné zdroje, a přesto zůstávala bez širší odezvy. Investigace britského deníku The Guardian ukázala, jak agenti z americké CIA a britské MI6 upozorňovali na plány ruského prezidenta Vladimira Putina napadnout Ukrajinu a jak opakovaně naráželi na nedůvěru ukrajinských politiků i evropských spojenců. Rusko pak skutečně 24. února 2022 překročilo ukrajinské hranice.
Připomenout čtvrté výročí ruské invaze na Ukrajinu se rozhodli vyvěšením vlajky přerovští radní. „Ukrajinská vlajka bude vyvěšena na budově 24. února po celý den jako připomínka výročí vstupu ruských vojsk do této země,“ řekla mluvčí radnice Lenka Chalupová.
V úterý to budou čtyři roky, co Rusko napadlo Ukrajinu. V neděli, v břečce a dešti, se na jabloneckém Horním náměstí lidé modlili za oběti tohoto krvavého konfliktu. „Můj bratr zemřel na frontě, o manžela mám strach,“ svěřila se žena, která přišla s dcerou. Uprchlíci vyprávěli o ztracených domovech, padlých příbuzných i o strachu o ty, kteří zůstali. Češi jim přišli připomenout, že v tom nejsou sami.
Od 1. ledna 2026 platí novela zákona o ochraně proti týrání zvířat, která mimo jiné zakázala i dlouhodobý úvaz psa na řetězu. Podle dat Státní veterinární správy, které má Deník.cz k dispozici, ale i tak řada majitelů psů nařízení neuposlechla a musely zasáhnout úřady. Velké procento nahlášených případů ale zároveň úřady nevyhodnotily jako porušení zákona a je možné, že nařízení slouží některým lidem jako nástroj v sousedských sporech.
Mezinárodní paralympijský výbor (IPC) rozhodl o účasti ruských a běloruských sportovců na zimních paralympijských hrách 2026 pod jejich národními vlajkami. Tento krok vyvolal vlnu kritiky a protestů, zejména kvůli pokračující ruské agresi na Ukrajině. Země jako Česko a Polsko plánují bojkot zahajovacího ceremoniálu, zatímco Evropská unie a další státy vyjadřují nesouhlas s obnovením národních symbolů těchto zemí na mezinárodní scéně. Para sport je přitom těsně spjat s válečnými veterány a armádou.
Všude, kde to bude považováno za vhodné a slibné, bude vynaloženo úsilí k posunutí oficiálních hranic sovětské moci. Tato slova napsal 22. února 1946 americký diplomat žijící v Moskvě George Frost Kennan. Byla to jedna věta z takzvaného Dlouhého telegramu o délce přes pět tisíc slov, který zaslal americkému ministerstvu zahraničních věcí. V telegramu, považovaném dnes za základní dokument USA hned vedle Deklarace nezávislosti, nadnesl, co mají Američané dělat proti sovětské rozpínavosti.
/VIDEO, FOTO/ Sláva Ukrajině, hrdinům sláva, znělo v sobotu odpoledne na brněnském náměstí Svobody. Lidé se v centru Brna sešli u příležitosti čtvrtého výročí začátku války na Ukrajině, zemi napadenou Ruskem přišla podpořit zhruba tisícovka českých i ukrajinských Brňanů. Prostřednictvím živého přenosu promluvil na shromáždění také prezident České republiky Petr Pavel.
Na náměstí Republiky v Plzni se v sobotu objevila nezvyklá a znepokojivá dominanta. Přímo v historickém centru města si lidé mohli z bezprostřední blízkosti prohlédnout obří model útočného dronu, který svou velikostí i vzhledem odpovídá skutečným strojům používaným ruskou armádou při útocích na Ukrajinu. Instalace byla součástí setkání připomínajícího výročí konfliktu na Ukrajině.
Na libereckém náměstí se třetí únorovou sobotu objevila maketa ruského dronu Šáhid ve skutečné velikosti. Právě Liberec se stal jedním ze sedmnácti měst, kde se maketa objevila. Za iniciativou stojí nezisková organizace Dárek pro Putina.
Sobotní mrazivé ráno 21. února a liduprázdné náměstí Míru ve Zlíně. Po sedmé hodině na něj přijíždí auto, které na vozíku přiváží maketu dronu Šáhid. Organizátoři ze spolku Zlínská křižovatka sundávají třímetrovou plastovou maketu z korby a instalují ji na dlažbu.
Blíží se smutné čtvrté výročí odchodu milovníka a znalce Šumavy Emila Kintzla. Připomeňme si společně deset míst, které vybral pro Deník, jejichž návštěvu byste si dle jeho tehdejších slov neměli nechat ujít. My je nyní připomínáme jako vzpomínku na místa, která miloval a měl k nim vztah a vzpomínky.
Na Staroměstském náměstí v Praze se v sobotu uskuteční masové shromáždění Společně za Ukrajinu, které organizují přední nevládní organizace. Akce má za cíl připomenout důležitost podpory Ukrajiny i čtyři roky po začátku ruské invaze. Na pódiu vystoupí významné osobnosti, včetně prezidenta Petra Pavla či hokejového brankáře Dominika Haška. Organizátoři očekávají vysokou účast veřejnosti, která chce vyjádřit nejen solidaritu s Ukrajinou, ale i nesouhlas s plánovaným zrušením humanitární pomoci Ukrajině a se zahraniční politikou nové vlády.
V pondělí 21. února 1916 ráno v 7:12 zasáhl katedrálu ve Verdunu ve Francii výstřel z německého děla značky Krupp s dlouhou hlavní – jednoho z více než 1200 takových kanónů určených k bombardování francouzských sil podél dvacetikilometrové fronty táhnoucí se přes řeku Mázu. Tím začala bitva u Verdunu, která trvala deset měsíců a stala se nejdelším konfliktem první světové války.
Spojené státy a Rusko od Ukrajiny požadují, aby kvůli ukončení války stáhla svá vojska z východoukrajinského regionu Donbas, a to i z části, které ruští vojáci nedobyli, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru poskytnutém AFP. V interview upozornil na úspěchy ukrajinských sil v posledních dnech a také naléhal na poskytnutí západních bezpečnostních záruk, které by zabránily další ruské invazi v budoucnu.
V Libereckém kraji našlo za čtyři roky od počátku války na Ukrajině do konce letošního ledna práci 33 275 uprchlíků s dočasnou ochranou, z toho téměř dvě třetiny byly ženy. V tomto čísle jsou zahrnuti i ti, kdo už svou práci ukončili.
Čtyři roky pomáhá Arnošt Maiwald z Benátek u Litomyšle Ukrajině. Minulý týden poslal do válkou zmítané země obří elektrocentrálu za jeden a půl milionu korun. Nebyla to první a zřejmě ani poslední pomoc Ukrajině.
Jedním z nejhlasitějších kritiků jakékoli účasti ruských sportovců a sportovkyň v mezinárodních soutěžích je už od začátku invaze na Ukrajinu Dominik Hašek. Jeden z nejlepších gólmanů hokejové historie je ve svých názorech neochvějný. Zopakoval to v rámci projektu Vládci hokeje. „Jestli lidi zajímají lidské životy, tak Rusové nesmějí být na olympiádě,“ řekl jednašedesátiletý Hašek.
Když 24. února 2022 ve čtyři hodiny ráno dopadly na Ukrajinu první bomby, Larisa si myslela, že je to jen zlý sen. Dnes, o čtyři roky později, sedí se svou dcerou Irou a vnukem Andrijem v pronajatém bytě v Hodoníně. Už neutíkají. Staví nový život, i když základy toho starého zůstaly tisíc kilometrů daleko.
Ukrajinských studentů na zlínské Univerzitě Tomáše Bati (UTB) v posledních letech přibylo. Zatímco před vypuknutím války jim tam studovalo přibližně 50, nyní je jejich počet asi trojnásobný, jde tedy o zhruba 150 studentů. ČTK to řekl prorektor Marek Kubalčík. Rusko napadlo sousední Ukrajinu v únoru 2022, válka stále trvá.
Prezident Petr Pavel byl v úterý vpodvečer v Praze hostem veřejné debaty, kterou spolupořádal Deník.cz. Akce, jež představuje vyvrcholení programu prvního dne oficiální návštěvy prezidentského páru v hlavním městě, se konala v Kulturní stanici Galaxie na Hájích. Sledovat dění bylo možné nejen na místě, ale také prostřednictvím on-line přenosu; Deník.cz na svém webu nabízí i záznam hodinového maratonu otázek a odpovědí.
Nová americká Národní obranná strategie redefinuje americké vojenské priority, zaměřuje se na obranu země a posílení spolupráce se spojenci. Varuje před rizikem souběžných konfliktů a zdůrazňuje potřebu modernizace obranného průmyslu. Spojené státy americké se snaží přenést část odpovědnosti na partnery a soustředit se na klíčové globální mise.
