Pérák, kejvačka, panelka, ale i pařez či Mustang. To jsou stroje vyráběné pod značkou Jawa, nejstarší fungující firmou u nás, zabývající se výrobou motocyklů už od roku 1929. Letos si připomíná půlkulatiny v podobě 95 let své existence.
Spojené státy se poprvé po 15 letech chystají rozmístit v Británii jaderné zbraně, napsal britský list The Telegraph. Washington se podle něj tak rozhodl kvůli rostoucí hrozbě ze strany Ruska.
/ROZHOVOR/ Málokdo dnes ví, kdo byli dobrovolci. Přitom patřili k jedné z hlavních ozbrojených složek, která pomáhala formovat v roce 1918 Československo. Bránili nové hranice, legie byly často ještě roztroušeny a dobrovolci tvořili zárodek nově vznikající československé armády. Českolipský historik Michal Rádl se o ně podrobně zabývá a v rozhovoru pro Deník prozradil řadu zajímavostí.
Před 100 lety se v obci Rosina v žilinském okrese na Slovensku narodil Pavol Babík, odbojář a partyzán Slovenského národního povstání, kterému se stalo osudným to, že se i přes své členství v komunistické straně přidal k protikomunistickému odboji. Na sklonku ledna 1953 byl popraven.
V letošním první debatě Deníku se šéfem opozičního hnutí ANO se Andrej Babiš vyjádřil k očekávanému verdiktu Ústavního soudu, u něhož poslanci ANO napadli zákon, jímž se mění penzijní valorizační mechanismus.
Slovenský premiér Robert Fico zpochybnil, že by v Kyjevě byla válka; v ukrajinské metropoli podle něj panuje normální život. Fico to prohlásil na tiskové konferenci během výjezdního zasedání vlády ve východoslovenské Kamenici nad Cirochou, když odpovídal na otázku, proč se jeho středeční středeční schůzka s ukrajinským protějškem Denysem Šmyhalem neuskuteční v Kyjevě, ale v Užhorodu u hranic.
Před 80 lety, v neděli 23. ledna 1944, byla v Praze založena kolaborantská Česká liga proti bolševismu. Chtěla v očích Čechů zpopularizovat nacistické Německo jako poslední hráz proti sovětskému bolševismu, ale plán jí nevyšel. Z jejích plakátů si lidé utahovali, a její kolaborantskou podstatu navíc odvážně demaskoval jeden z těch, jež chtěla získat: správce Pražské diecéze Církve československé Jan Lomoz.
/VIDEO, FOTO/ Nervy na uzdě neudržel Rus Alexander G. (62 let) žijící desítky let v České republice. Během hádky týkající se války na Ukrajině chtěl nožem bodnout do hrudi dvaatřicetiletého muže z Ostravy. Ten dal naštěstí ruce před sebe a ustoupil o krok. Čepel tak zasáhla „pouze“ jeho levou dlaň. Vzápětí spadl na zem. Cizinec již nepokračoval, otočil se a odešel. Za běžné situace by mu za pokus o těžké ublížení na zdraví hrozilo od tří do deseti let vězení. Teoreticky mohl vyváznout i s podmínkou. Jenže…
Po míru nepochybně touží i Ukrajinci. Jak k němu ale dospět? Ústupky, nebo odstrašením?
V druhém lednovém týdnu, ve středu 17. ledna, uplynulo 100 let od narození akademické sochařky Marie Uchytilové, autorky „Památníku dětských obětí války“, který je dnes již neodmyslitelnou součástí pietního území v Lidicích. Tvoří ho sousoší 82 lidických dětí - 42 dívek a 40 chlapců ve věku od jednoho roku do šestnácti let, které němečtí nacisté nemilosrdně zavraždili 2. července 1942 v plynových autech v Chelmnu.
Byla sobota 19. ledna 1924. K městu Chiva v bývalém stejnojmenném chanátu – v roce 1924 v Chórezmské lidové sovětské republice – dorazily jednotky vzbouřených basmačů a oblehly město. Pokusy o průlom však chivská posádka spolu s komsomolskými a dělnickými oddíly úspěšně odrážela. Po čtyřech dnech se k městu přiblížila Rudá armáda. Končilo další dějství několikaletého basmačského povstání.
V době II. světové války se strategické spojenecké bombardování nevyhnulo ani území dnešní České republiky, zejména kvůli průmyslovým podnikům a železničním uzlům. Ve dne probíhaly nálety amerických bombardérů, v noci pak britských. Mezi hlavní výzbroj britského bombardovacího letectva patřily letouny Avro Lancaster, které se zúčastnily několika akcí nad našim územím. Například v noci 16. ledna 1945 vyřadily zcela z provozu chemický závod v Záluží u Mostu.
Statisíce Palestinců podle britského diplomata, zástupce generálního tajemníka Organizace spojených národů (OSN) pro humanitární záležitosti a koordinátora pomoci při mimořádných událostech Martina Griffithse hladoví. Humanitární pomoc se kvůli válce navíc nedostává na potřebná místa. Světové organizace požadují otevření nových koridorů a zajištění bezpečí jak pro Gazany, tak humanitární pracovníky.
Renomovaná americká nezisková organizace Institut pro studium války (ISW) vydala analýzu možných důsledků porážky Ukrajiny pro Severoatlantickou alianci. Detailně rozebírá jednotlivé alternativy dalšího vývoje a dopady, které by možné scénáře mohly mít na euroatlantickou bezpečnost.
My nepotřebujeme tuto zemi připravovat na válku. My chceme žít v míru. Tato slova pronesená v podcastu Crunch předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové rozpoutala na sociálních sítích různé reakce. Někteří je podrobili kritice, jiní s nimi souhlasí. Na adresu političky vzniklo i plno internetových vtipů. Schillerová pro Deník reagovala, že fóry bere s nadhledem, vadí jí ale osobní urážky ministrů. Přetřásaná citace je podle ní vytržená z kontextu.
Švédští vysocí představitelé varovali, že se země má připravit na válku. Jejich slova se ale u opozice setkala s kritikou. Rusko pak označilo výroky za paranoidní.
Na jeho vysvědčení, jehož kopii mají v budějovickém Gymnáziu Česká ve vitríně, se v kolonce datum narození skví rok 1924. Přesto Ing. Vlastimil Kučera přijel tento týden na školu z Písku vlakem jako každý jiný řadový cestující.
/FOTO/ Zcela jistě nejvýznamnějším rodákem z Klobuk u Slaného byl československý premiér v době první republiky Jan Malypetr, jehož jméno však na dlouhá desetiletí po roce 1948 zapadlo v zapomnění, a to i na rodném Slánsku.
Tři muži z Čech, 57letý a dva 40letí, nastoupili v Kalsu v pátek krátce po šesté hodině rovnou po osmihodinové jízdě autem a přes nepříznivou zprávu o počasí s běžkami a lezeckou výbavou k výstupu na Grossglockner přes Ködnitzkees. Podle policie sněžilo, foukal nárazový vítr a bylo devět pod nulou. Ve 22.45 nakonec muži vyslali tísňové volání.
Přenesení války z území Ukrajiny na území Ruska by mohlo Moskvu donutit jednat o míru.
/PŘÍBĚHY PAMĚTNÍKŮ/ Milan Štička se narodil v roce 1934 v Žatci do poloněmecké rodiny. Během války se jeho otec musel ze Sudet přesunout až do Jihlavy, kde prožil celou válku. Maminka, babička a sestra s Milanem zůstali v Žatci.
/VIDEO/ Válečný konflikt na Ukrajině se promítá i do světa sportu. Jeden z posledních případů, kdy se projevila na sportovním poli, je utkání v bleskovém šachu mezi Polákem Janem Krzystofem Dudou a jeho ruským soupeřem Denisem Chismatulinem.
Izraelské obranné síly (IDF) v prvním měsíci války shodily na oblast Gazy podle analýzy americké stanice CNN stovky svých nejničivějších bomb. Právě ty podle některých odborníků stojí za prudkým nárůstem počtu civilních obětí, mezi kterými jsou hlavně ženy a děti. Izrael svůj postup obhajuje.
Politika a sport jsou spojeny. Olympijská „válka“ je součástí války mezi Ruskem a Ukrajinou.
/ANALÝZA/ Západní země před dvaceti lety pod dojmem konce válek hromadně opustily myšlenku vševojskových braneckých armád a překlopily svou vojenskou moc do malých expedičních sborů pro zahraniční mise. Mezitím jim vyrostly staronové hrozby, Rusko a Čína. Přišel tak čas vrátit se k osvědčeným vojenským metodám.
Může se společnost bránit včas takovým případům, jaký se stal ve čtvrtek na pražské filozofické fakultě, kde útočník postřílel hned několik lidí? Co je příčinou narůstající vlny násilí ve společnosti? Kdo a proč zneužívá takové tragédie k politickým manipulacím? Na to odpověděl Deníku Jan Schneider z Havlíčkova Brodu, bývalý bezpečnostní analytik a signatář Charty 77.
Může se společnost bránit včas takovým případům, jaký se stal ve čtvrtek na pražské filozofické fakultě, kde útočník postřílel hned několik lidí? Co je příčinou narůstající vlny násilí ve společnosti? Kdo a proč zneužívá takové tragédie k politickým manipulacím? Na to odpověděl Deníku Jan Schneider z Havlíčkova Brodu, bývalý bezpečnostní analytik a signatář Charty 77.
/ROZHOVOR/ Velké těžké náklady obvykle čekají v labských přístavech na dostatečně vysokou hladinu vody měsíce. Podobně už dlouhá léta stojí plán na nový plavební stupeň Děčín. Novou dynamiku chce vnést do nekonečných diskuzí o splavnění kritického desetikilometrového úseku řeky starosta Malých Žernosek a krajský poslanec Petr Liška (STAN). „Co prospěje všem, je najít kompromis mezi zájmy ekonomiky, dopravy a životního prostředí. A už nepokračovat v nesmyslné a nákladné zákopové válce,“ říká Liška.
Spletitou síť tunelů pod Pásmem Gazy izraelští vojáci znají už léta. I oni ale zůstali v úžasu nad tím, co nedávno odhalili jen 400 metrů od hraničního přechodu Erez. Zjistili, že teroristé postavili za miliony dolarů čtyři kilometry širokých a vysokých chodeb i s inženýrskými sítěmi. Další dva podobné komplexy nyní armáda zkoumá.
V polovině 2. světové války se na obloze objevil letecký zázrak, který pak od jara 1944 znamenal dramatický posun v podstatě vzdušného boje. První operačně nasazený bojový letoun, německý Messerschmitt Me 262 Schwalbe (vlaštovka), se stal předzvěstí nového věku válečnictví, ukázal cestu do budoucnosti a výrazně ovlivnil probíhající konflikt.
Příběhy dětí bílých přistěhovalců na Divoký západ, unesených příslušníky původních indiánských kmenů, zpopularizovaly westerny jako Malý velký muž z roku 1970 nebo Tanec s vlky, který je o 20 let mladší. Méně známé donedávna bylo, že jeden takový příběh pojí zvláštní pouto i s Čechami. Chlapec jménem Herman Lehmann, jehož unesli a vychovali Apači, byl totiž synem emigrantů z Liberce.
Deník přináší druhý díl ze seriálu Hvězdy, které zrodila Třebíč. Tou další je zpěvačka, vítězka soutěže krásy a moderátorka Jitka Boho, dívčím jménem Válková, která pochází z Náramče na Třebíčsku.
Vystěhování jihlavských Němců vyprázdnilo v Jihlavě tolik domů a bytů, že dlouho po válce nebyla ve městě nouze o bydlení. Historici zmiňují mnoho případů takzvaného divokého odsunu, kdy Němci měli sotva půlhodinu na sbalení hrstky osobních věcí.
Ukrajinské seniorky se v oblasti na Cibulkách v pražských Košířích učí česky a pomáhají komunitnímu spolku Hájovna i ukrajinským vojákům.
Asi 13 procent lidí v ČR podléhá proruským narativům, konspiračním teoriím a podobně. Nemá ani smysl na ně informačně cílit, je to ztráta času, zbytečné, nic z toho nikdy nebude. Ve videocastu Deník s nadhledem to mimo další uvedl plukovník Ivo Zelinka, velitel Skupiny kybernetických a informačních sil v rámci Armády České republiky.
Mezinárodní olympijský výbor umožní ruským a běloruským reprezentantům startovat na olympijských hrách v roce 2024 v Paříži se statusem neutrálních sportovců. Účastnit se soutěží pod pěti kruhy budou smět coby jednotlivci v případě, že splní kvalifikační kritéria a další podmínky, oznámili zástupci MOV.
Plukovník Otakar Foltýn je voják každým coulem, byť původně vystudoval práva na Univerzitě Karlově a do letošního března vedl Vojenskou policii. Redaktorka Deníku Kateřina Perknerová se s ním bavila o odolnosti a válce na Ukrajině.
Na hlavu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se v poslední době snáší vlna kritiky z domácích řad. Starosta Kyjeva a bývalý boxer Vitalij Kličko prezidenta popsal jako stále většího autokrata a zastal se šéfa armády Valerije Zalužného, jenž hovořil o patové situaci ve válce s Ruskem.
Po letošních prázdninách se do školních lavic v Česku a na Slovensku vrátila i řada dětí z Ukrajiny. Některé rodiny se vydaly zpět do válkou zasažené země, desítky tisíc dalších se ale raději rozhodly zůstat. Ve školách se tak dále věnují jejich začleňování. Jazyk už pro spoustu není problém. Někteří ale pořád absolvují i online výuku ve své mateřštině. Díky rozhodnutí ukrajinského ministerstva to přitom už není nutné.
Ruská vojenská agrese proti Ukrajině je zdaleka největší ekologický zločin současného světa.
Ozvěny napoleonských válek v Bučovicích se uskutečnily poslední listopadovou sobotu. Návštěvníci zažili ukázky výcviku pěchoty, kavalerie i artilerie. Nechyběly ani sokolnická představení. O půl čtrvré odpoledne se pak v parku za autobusovým nádražím konala ukázka bitvy z období napoleonských válek. Na akci zavítal i náš čtenář Jan Novotný, kterému děkujeme za poslání fotografií. Ty si můžete projít v galerii.
/PROGRAM/ Jezdecká šarvátka, boj o dělo i přehlídka dobových vojsk. Vzpomínkové akce Vyškov v roce 1805 ovládnou okresní město, na jejich hlavní část zvou organizátoři od osmadvacátého do devětadvacátého listopadu.
Byl čtvrtek 25. listopadu 1943. Hlavní město nacistického Německa Berlín čelilo už tři dny vlně ničivých britských náletů, jejichž cílem bylo přimět německé civilní obyvatelstvo, aby samo svrhlo nacistický režim. A velitel bombardovacího letectva RAF Arthur Harris vystoupil v onen čtvrtek se zásadním prohlášením: „Berlín bude bombardován, dokud srdce nacistického Německa nepřestane bít.“
Poslední listopadový víkend se Vyškovsko ponese v duchu napoleonských válek. Lidé v Bučovicích zažijí cestu časem do roku 1805. S blížícím se adventním čase nebudou chybět ani vánočně laděné akce. V Dědicích rozsvítí strom, lidé se mohou těšit také na vánoční dílničku nebo muzejní jarmark.
V dopravní hale Národního technického muzea v Praze je obdivovaným exponátem. Vůz Benz 16/40 HP má za sebou pestrou historii. Jedná se o automobil, který patřil dědečkovi Karla Schwarzenberga. Nedávno zesnulý šlechtic a politik si v tomto voze jako malý chlapec hrával.
/FOTO, VIDEO/ Alexej Sevruk nechává v ceněném románu Evropanka vyprávět o 20. století na Ukrajině svou babičku
Před 320 lety, v pondělí 19. listopadu roku 1703, zemřel v pařížské Bastile muž, který od roku 1669 prošel několika francouzskými věznicemi, aniž by kdokoli spatřil jeho tvář, protože byl nucen skrývat ji pod maskou. Byl pohřben pod jménem Marchioly a jeho skutečná totožnost zůstala tajemstvím, což vedlo k celé řadě legend včetně té nejslavnější o utajeném králově dvojčeti. Podle vědců ale byl maskovaným vězněm někdo jiný.
Před 105 lety, 18. listopadu 1918, došlo v ruském Omsku k akci, která se měla pokusit ještě jednou zvrátit vývoj situace a zastavit přebírání moci bolševiky. Důstojníci ruské Sibiřské armády tam provedli státní převrat a předali moc do rukou Alexandra Kolčaka. Ten však dosavadní rudý teror jen nahradil terorem bílým. Popravoval nejen bolševiky, ale i své odpůrce. Zastavit jej pomohli českoslovenští legionáři, kteří byli i u jeho vzestupu.
Už je to měsíc, co bývalá hradecká i pardubická basketbalistka Renáta Březinová uvízla v Izraeli. V zemi, kde se zrovna po útocích ozbrojenců z radikálního hnutí Hamás rozběhla válka. Jelikož několik dnů marně čekala na návrat domů, prožila si opravdové peklo, na které hned tak nezapomene.
Studená válka v některých oblastech světa tu a tam přerostla ve skutečné ozbrojené konflikty. Nechvalným premiantem v tom byl po celé 20. století Blízký východ, když zejména od vzniku státu Izrael na tomto území proběhlo několik velmi krvavých válek. Mezi dvěmi největšími, šestidenní v roce 1967 a jomkipurskou v roce 1973 se nad Sinajským poloostrovem odehrála velká letecká bitva, o níž se toho dodnes mnoho neví, ale která přitom ovlivnila celou studenou válku.
