Každý název s sebou nese atmosféru doby, v níž vznikl. Například Jordánské nábřeží se během druhé světové války nazývalo nábřežím Reinharda Heydricha, třída 9. května zase Viktoria-Strasse. Hned po válce ji čekala další změna: byla přejmenována na Stalinovu třídu.
V pátém díle seriálu debat Co můžeme čekat od prezidenta se Petr Pavel vyjádřil k dění v české vládě, pozvánce Ukrajiny do NATO, sledování ruských občanů i aktuální informaci o vyprázdněném hradním skladu.
Další debata Deníku s prezidentem Petrem Pavlem se týkala možného členství Ukrajiny v NATO i aktuálních hrozeb ze strany Ruské federace proti České republice. Pavel zmínil, že válka s Ruskem neznamená jen otevřený boj, podle něj záleží na vnímání definice.
Do obnovy tělocvičné organizace Sokol v ukrajinském městě Malyn se pustil Olomoučan Tomáš Labounek. Starosta Sokola Hodolany vyrazil za válkou zkoušenými lidmi se zásilkou potravinové pomoci a potřeb na cvičení. Společně s dalšími sokoly nabízí pomocnou ruku i dlouholeté zkušenosti.
Do obnovy tělocvičné organizace Sokol v ukrajinském městě Malyn se pustil Olomoučan Tomáš Labounek. Starosta Sokola Hodolany vyrazil za válkou zkoušenými lidmi se zásilkou potravinové pomoci a potřeb na cvičení. Společně s dalšími sokoly nabízí pomocnou ruku i dlouholeté zkušenosti.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Na šest tisíc zajatců z nejrůznějších koutů světa prošlo během druhé světové války Jesenickem. Roman Janas vrátil jména devatenácti stům z nich. O mužích, kteří během šesti let nuceně pracovali, trpěli a umírali v Jeseníkách, s kolegou vydal knihu.
Světovým dnem uprchlíků každoročně 20. června Organizace spojených národů připomíná osudy lidí, kteří kvůli konfliktům a pronásledování opustili svou rodnou zemi v naději, že jinde najdou šanci na lepší život. Zámek Linhartovy výstavou připomene osudy dětí, které kvůli občanské válce v Řecku našly nový domov v Československu.
Patří k nejznámějším ukrajinským sportovcům. Fotbalista Olexandr Zinčenko je oporou Arsenalu a svůj vliv využívá od začátku ruské invaze k tomu, aby přitáhl pozornost světa k tragickému dění ve své vlasti. Zároveň patří k nejostřejším kritikům setrvávání ruských (a běloruských) sportovců na mezinárodní scéně. Podle něj i oni nesou odpovědnost za zločiny Putinova režimu.
Podle spekulací ruských médií by měl český fotbalový trenér a bývalý reprezentant Jiří Jarošík zamířit právě do Ruska. Konkrétně by se měl ujmout trenérského žezla v Orenburgu, kde vystřídá dosavadního kouče Marcela Ličku. Ten má „povýšit“ do hlavního města, kde o jeho služby stojí Dynamo Moskva.
O událostech, souvislostech a osobnostech třicetileté války bylo napsáno mnohé, ať to byla pražská defenestrace roku 1618, bitva na Bílé Hoře, staroměstská exekuce (poprava 27 českých pánů), pobělohorské konfiskace, generalissimus Albrecht z Valdštejna či obléhání Brna (1645) i Prahy (1648) švédskými vojsky.
O událostech, souvislostech a osobnostech třicetileté války bylo napsáno mnohé, ať to byla pražská defenestrace roku 1618, bitva na Bílé Hoře, staroměstská exekuce (poprava 27 českých pánů), pobělohorské konfiskace, generalissimus Albrecht z Valdštejna či obléhání Brna (1645) i Prahy (1648) švédskými vojsky.
O událostech, souvislostech a osobnostech třicetileté války bylo napsáno mnohé, ať to byla pražská defenestrace roku 1618, bitva na Bílé Hoře, staroměstská exekuce (poprava 27 českých pánů), pobělohorské konfiskace, generalissimus Albrecht z Valdštejna či obléhání Brna (1645) i Prahy (1648) švédskými vojsky.
O událostech, souvislostech a osobnostech třicetileté války bylo napsáno mnohé, ať to byla pražská defenestrace roku 1618, bitva na Bílé Hoře, staroměstská exekuce (poprava 27 českých pánů), pobělohorské konfiskace, generalissimus Albrecht z Valdštejna či obléhání Brna (1645) i Prahy (1648) švédskými vojsky.
O událostech, souvislostech a osobnostech třicetileté války bylo napsáno mnohé, ať to byla pražská defenestrace roku 1618, bitva na Bílé Hoře, staroměstská exekuce (poprava 27 českých pánů), pobělohorské konfiskace, generalissimus Albrecht z Valdštejna či obléhání Brna (1645) i Prahy (1648) švédskými vojsky.
O událostech, souvislostech a osobnostech třicetileté války bylo napsáno mnohé, ať to byla pražská defenestrace roku 1618, bitva na Bílé Hoře, staroměstská exekuce (poprava 27 českých pánů), pobělohorské konfiskace, generalissimus Albrecht z Valdštejna či obléhání Brna (1645) i Prahy (1648) švédskými vojsky.
Budějovické nakladatelství Veduta právě vydalo knihu Dánský vpád: Dva roky války ve Slezsku a na Moravě 1626 – 1627. Je výjimečná svou sondou do reality raně pobělohorské Moravy, Slezska a Evropy. Čte se jako dějinná freska - jejím dosud potemnělým barvám autor vrátil lesk, ale převládá červená barva krve…
O událostech, souvislostech a osobnostech třicetileté války bylo napsáno mnohé, ať to byla pražská defenestrace roku 1618, bitva na Bílé Hoře, staroměstská exekuce (poprava 27 českých pánů), pobělohorské konfiskace, generalissimus Albrecht z Valdštejna či obléhání Brna (1645) i Prahy (1648) švédskými vojsky.
O událostech, souvislostech a osobnostech třicetileté války bylo napsáno mnohé, ať to byla pražská defenestrace roku 1618, bitva na Bílé Hoře, staroměstská exekuce (poprava 27 českých pánů), pobělohorské konfiskace, generalissimus Albrecht z Valdštejna či obléhání Brna (1645) i Prahy (1648) švédskými vojsky.
O událostech, souvislostech a osobnostech třicetileté války bylo napsáno mnohé, ať to byla pražská defenestrace roku 1618, bitva na Bílé Hoře, staroměstská exekuce (poprava 27 českých pánů), pobělohorské konfiskace, generalissimus Albrecht z Valdštejna či obléhání Brna (1645) i Prahy (1648) švédskými vojsky.
O událostech, souvislostech a osobnostech třicetileté války bylo napsáno mnohé, ať to byla pražská defenestrace roku 1618, bitva na Bílé Hoře, staroměstská exekuce (poprava 27 českých pánů), pobělohorské konfiskace, generalissimus Albrecht z Valdštejna či obléhání Brna (1645) i Prahy (1648) švédskými vojsky.
O událostech, souvislostech a osobnostech třicetileté války bylo napsáno mnohé, ať to byla pražská defenestrace roku 1618, bitva na Bílé Hoře, staroměstská exekuce (poprava 27 českých pánů), pobělohorské konfiskace, generalissimus Albrecht z Valdštejna či obléhání Brna (1645) i Prahy (1648) švédskými vojsky.
Hudebníci během svého výjimečného představení upozorňují na hrůzy války. Už podruhé, a to velmi krátké době, zavítá ukrajinský soubor Prime Orchestra do Lázeňského sanatoria Thermal v Karlových Varech. Poprvé, a to 1. dubna, sem hudebníci z Ruskem okupavané Ukrajiny zavítali s představením Film Sympho Show.
Kachovka je katastrofa. Voda ale zmizí. Katastrofa Záporožské jaderné elektrárny by byla navěky.
Již po osmačtyřicáté vás zve TJ Sokol Starkoč na pochod „Po stopách bojů z války roku 1866“.
/PŘÍBĚHY PAMĚTNÍKŮ/ Před válkou prožila Stanislava Zdvořáková v Terezíně kouzelné dětství. Později ale vzaly bezstarostné roky za své.
Před 150 lety, v úterý 3. června 1873, vyšel hajný František Pelz do křivoklátských lesů, z nichž se už nikdy nevrátil. Jeho tělo bylo později nalezeno pohozené v lesním lomu, se stopami po řadě ran klackem či holí do hlavy i do rukou a s ústy ucpanými šátkem. S největší pravděpodobností se stal obětí střetu s pytláky. Boje mezi pytláky a hajnými si v té době nezadaly s dobytkářskými válkami Divokého západu.
/OD ZVLÁŠTNÍHO ZPRAVODAJE DENÍKU NA SLOVENSKU/ Náš východní soused prožívá po třech letech chaotického vládnutí „demokratických stran“ obrovskou deziluzi. Volby v září tam mohou zvrátit podporu Ukrajině.
/ROZHOVOR/ Pavel Kirs, dlouholetý organizátor šachového turnaje Teplice Open, se rozhodl nevzít na letošní podnik, který startuje příští sobotu, ukrajinské muže s brannou povinností. Za své rozhodnutí si vysloužil velkou dávku kritiky nejen od některých šachistů, ale i od široké veřejnosti a médií. Názor změnil, do lázeňského města můžou dorazit i Ukrajinci ve věku 18 - 60 let.
Pavel Kirs, dlouholetý organizátor šachového turnaje Teplice Open, se rozhodl nevzít na letošní podnik, který startuje příští sobotu, ukrajinské muže s brannou povinností. Za své rozhodnutí si vysloužil velkou dávku kritiky nejen od některých šachistů, ale i od široké veřejnosti a médií. Názor změnil, do lázeňského města můžou dorazit i Ukrajinci.
Vstup Ukrajiny do NATO by dnes znamenal okamžitou válku s Ruskem. Válku, kterou v Alianci nikdo vést nechce.
Všechny členské státy NATO souhlasí s tím, že se Ukrajina stane členem aliance, prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Alianční země také Ukrajinu podporují v její obraně proti ruské ozbrojené agresi a vytrvají v tom tak dlouho, jak to bude potřeba, dodal před zahájením neformálního jednání ministrů zahraničí NATO, které se koná v Norsku.
Dvacet panelů, šestnáct životních příběhů. V Novém Městě nad Metují byla zahájena panelová výstava Pětiletka běsů, pořádaná ve spolupráci s východočeskou pobočkou organizace Paměť národa. Na Husově náměstí potrvá do 18. července, poté se přestěhuje do Opočna.
Vpád do soudní síně, k němuž došlo v úterý 30. května v budově Městského soudu v Praze v souvislosti s projednáváním kauzy Jany Peterkové, nasvědčuje tomu, že dezinformační kampaně začínají přerůstat v útoky proti státu.
Kanibalismus je dodnes jedním z nejděsivějších rituálů a zvyklostí. Lidé v historii pojídali lidské maso z nejrůznějších důvodů: velelo jim tak náboženství, pověry nebo jenom kritická nouze ve válkách. V každém případě se tak s největší pravděpodobností děje dodnes, zejména na odlehlých ostrovech Tichého oceánu se kanibalové opravdu vyskytují.
Moskva dnes prostřednictvím náměstka ministra zahraničí oznámila sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině. Žádá mimo jiné, aby Ukrajina uznala ruštinu za státní jazyk a vzdala se snahy o vstup do Severoatlantické aliance i do Evropské unie. Kyjev podle médií odpověděl svými podmínkami, které zahrnují i vytvoření demilitarizované nárazníkové zóny na ruském území, vydání válečných zločinců a strůjců války a vyplacení reparací.
U ukrajinského města Kreminna v Luhanské oblasti se Ukrajinci s Rusy stále přetahují o každý metr půdy. V první linii jsou ženisté z 25. výsadkové brigády, kteří každou noc vyrážejí do borových lesů mezi zákopy a pokládají do rozstřílené země miny. „Pokaždé, když tam jdete, máte pocit, že je to naposledy,“ svěřil se reportérce Asami Terajimaové jeden z mužů.
Bylo krátce po šesté hodině ráno, úterý 21. května roku 1918. V kvetoucích korunách stromů v rumburských alejích prozpěvovali ranní ptáci. Ale v kasárnách 7. střeleckého (dříve zeměbraneckého) plzeňského pluku jakoby vlahé jarní počasí vůbec neexistovalo. Ze vzduchu místo toho čišelo až elektrizující napětí. Byl to začátek rumburské vzpoury.
Bylo krátce po šesté hodině ráno, úterý 21. května roku 1918. V kvetoucích korunách stromů v rumburských alejích prozpěvovali ranní ptáci. Ale v kasárnách 7. střeleckého (dříve zeměbraneckého) plzeňského pluku jakoby vlahé jarní počasí vůbec neexistovalo. Ze vzduchu místo toho čišelo až elektrizující napětí. Byl to začátek rumburské vzpoury.
Květen roku 1943 představoval ve válce o Atlantik podobný zlom jako 15. září 1940 v bitvě o Británii. Německé ponorkové loďstvo v něm utrpělo ztráty, které poprvé překonaly počet spojeneckých lodí, jež se ponorkám podařilo potopit. Bitva v Atlantiku se konečně otočila v neprospěch Německa.
Žádný jiný člověk na planetě - živý či mrtvý, muž či žena - není držitelem více leteckých rekordů než ona. Před 70 lety se Američanka Jacqueline Cochranová stala první ženou, která překonala v letounu rychlost zvuku. Její životní příběh připomíná hollywoodský trhák. Cochranová se totiž k pozici pilotky, milionářky, podnikatelky a rekordmanky vypracovala z chudé kadeřnice, jejímž jediným trumfem v rukávu byla krása a cílevědomost.
/FOTOGALERIE/ Český dobrovolný zdravotník, kterého 15. března na Donbase zasáhl šrapnel z minometu, zemřel v pondělí 15. května v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. V rozhovoru s reportérkou Deníku na něho vzpomíná jeho kamarád a kolega Mac, který se do válečného pekla za dva týdny vrátí.
Český dobrovolný zdravotník, kterého 15. března na Donbase zasáhl šrapnel z minometu, zemřel v pondělí 15. května v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. V rozhovoru s reportérkou Deníku na něho vzpomíná jeho kamarád a kolega Mac, který se do válečného pekla za dva týdny vrátí.
Je to pár let, co byli ještě dětmi. Kromě školních povinností, trampot spojených se startem vlastního samostatného života či péče o mladou rodinu museli vyřešit problém, který si většina z nás neumí a nechce ani představit. Deník zjišťoval, jak žijí mladí Ukrajinci, kteří na jih Čech utekli před válkou.
/TÉMA DENÍKU/ V jejich očích se zrcadlí smutek. Myšlenky se jim toulají po ulicích přístavního města Mikolajiv, kde se narodili. Sní o tom, jak se budou zase na společném dvoře jejich domu potkávat s kamarády, nebo jak si jen tak zajdou zacvičit. Patnáctiletý Bohdan a o rok mladší Svyatoslav Grechiskinovi už déle než rok žijí v Hustopečích na Břeclavsku. Rodiče chlapců zůstali na Ukrajině. Péči o mladíky tak převzala babička Nadiya Lytvyn.
Je to pár let, co byli ještě dětmi. Kromě školních povinností, trampot spojených se startem vlastního samostatného života či péče o mladou rodinu museli vyřešit problém, který si většina z nás neumí a nechce ani představit. Deník zjišťoval, jak žijí mladí Ukrajinci, kteří na jih Čech utekli před válkou.
Charitativní organizace nabízí mladým lidem z válkou zmítané země azyl díky projektu Hnízdo. Kromě ubytování jim poskytuje i sociální služby, psychoterapii či poradenství. „Chceme je stabilizovat, aby tu nevyrůstali jako občané druhé kategorie,“ říká zakladatelka Hnízda Johana Růžková.
Charitativní organizace nabízí mladým lidem z válkou zmítané země azyl díky projektu Hnízdo. Kromě ubytování jim poskytuje i sociální služby, psychoterapii či poradenství. „Chceme je stabilizovat, aby tu nevyrůstali jako občané druhé kategorie,“ říká zakladatelka Hnízda Johana Růžková.
Do Česka se Artem dostával složitě vlakem a autobusem. Hlavně ale sám, ačkoli mu bylo jen sedmnáct let. Rodiče zůstali kvůli obraně země na Ukrajině. Mladík se sice dostal do bezpečí, také ale nevěděl co si dál se sebou počne. Do české střední školy nastoupit nechtěl, protože by se musel vrátit do prvního ročníku, a s blížícími se osmnáctinami navíc cítil vnitřní tlak, že by se měl také zapojit do boje. Do toho se vklínily běžné záležitost puberty, jako snaha zapadnout do nové party, kde koloval alkohol a cigarety.
Do Česka se Artem dostával složitě vlakem a autobusem. Hlavně ale sám, ačkoli mu bylo jen sedmnáct let. Rodiče zůstali kvůli obraně země na Ukrajině. Mladík se sice dostal do bezpečí, také ale nevěděl co si dál se sebou počne. Do české střední školy nastoupit nechtěl, protože by se musel vrátit do prvního ročníku, a s blížícími se osmnáctinami navíc cítil vnitřní tlak, že by se měl také zapojit do boje. Do toho se vklínily běžné záležitost puberty, jako snaha zapadnout do nové party, kde koloval alkohol a cigarety.
Do Česka se Artem dostával složitě vlakem a autobusem. Hlavně ale sám, ačkoli mu bylo jen sedmnáct let. Rodiče zůstali kvůli obraně země na Ukrajině. Mladík se sice dostal do bezpečí, také ale nevěděl co si dál se sebou počne. Do české střední školy nastoupit nechtěl, protože by se musel vrátit do prvního ročníku, a s blížícími se osmnáctinami navíc cítil vnitřní tlak, že by se měl také zapojit do boje. Do toho se vklínily běžné záležitost puberty, jako snaha zapadnout do nové party, kde koloval alkohol a cigarety.
