Jedenáctý den jedenáctého měsíce patří od vyhlášení příměří uzavírajícího v roce 1918 Velkou válku vzpomínce na všechny veterány, válečné padlé a bojovníky za svobodu. Za pěkné fotky děkujeme Miloši Ruferovi.
"Děda byl skvělý člověk. Klidný a strašně hodný. Ale na válku nevzpomínal. Jen když jsme třeba viděli válečný film, tak někdy říkal: Ano, takhle to bylo. Tam jsme dostali na zadek. Bylo to opravdové peklo."Těmito slovy zavzpomínala Drahomíra Finková v Katovicích na svého tchána Františka Finka, veterána z druhé světové války a účastníka bojů u francouzského přístavního města Dunkerque.
Den válečných veteránů si v sobotu připomněli v Muzeu Patton Memorial Pilsen. Lidé si tak mohli prohlédnout nejen stálou expozici a vojenskou výzbroj a techniku, ale také poslechnout si poutavé vyprávění zakladatelů a příznivců muzea. Program doplnila vystoupení Divadla J. K. Tyla, která před premiérou představila muzikál Kozí válka. Ten vypráví o životě pubertálního Vaška na konci druhé světové války.
Nejen svatý Martin patří k 11. listopadu, ale také je to den, kdy se uctívá památka všech válečných veteránů, obětí válek i novodobých hrdinů, kteří zemřeli při vojenských operacích. K Památníku padlých hrdinů v Sadě Komenského ve Zlíně položili kytici mimo jiné představitelé Zlínského kraje.
/FOTO, VIDEO/ Úctu někdejším vojákům přišli v pátek vyjádřit lidé na náměstí Svobody v Bučovicích na Vyškovsku. Událost se konala při příležitosti Dne veteránů. Podíleli se na ní také vojáci z 74. mechanizovaného praporu Plukovníka Bohuslava Malečka, kteří mají ve městě posádku.
Nejaktuálnějším problémem je teď nepochybně co nejdříve zastavit zabíjení a ničení na Ukrajině.
Jsou příběhy, které píší dějiny a lidé by je neměli zapomínat. Jeden takový si prožila pamětnice holokaustu Helga Hošková Weissová, ve svých třiadevadesáti letech ho vypráví mladší generaci, aby nebyl zapomenut. Její setkání se studenty v Prachaticích bylo další z aktivit projektu Vzpomínka pro lidskost 2022, které připravuje KreBul, o.p.s. v Prachaticích.
Fotbal miluje, hraje ho už od dětství. Útočník, záložník a v případě potřeby i obránce Velkého Března Serhii Tabunchyk je v partě klubu z Ústecka šťastný, i díky ní může částečně zapomínat na útrapy, které mu přináší válečný konflikt v jeho rodné Ukrajině.
Všichni už toho mají po celém světě takříkajíc dost. Dost Putina, dost Ruska, dost války.
Zastavení vývozu energie z Ukrajiny bude pro znamenat jistou komplikaci, nikoli však zásadní.
Dvě největší světové velmoci, Čína a USA, vyzvaly Ukrajinu a Rusko k zahájení rozhovorů o ukončení války. Moskva dává v posledních týdnech najevo ochotu s Kyjevem jednat. Pro Ukrajinu bude velmi těžké to dlouhodobě odmítat.
Pátek 28. října 2022. V tento den, kdy jsme si připomínali Den vzniku samostatného československého státu, se lidé v Těšánkách, které jsou místní částí Zdounek, sešli při příležitosti obnovení památníku obětem první světové války. Pomník byl postaven na počest padlých za první světové války. Byl umístěn na okraji obce ve směru od Zdounek. V roce 1942 byl zbytečně zbourán.
Letošní konference Židé a Morava se uskuteční 9. listopaduv Muzeu Kroměřížska a hlavním tématem příspěvků jsou židovští předváleční podnikatelé. Profesní dráhu svého otce Aladára Hoffmanna i zajímavé osudy celé rodiny nám k tomuto tématu poslala Lenka Hoffmannová, velmi jí za to děkujeme.
Írán v sobotu poprvé potvrdil, že Moskvě dodal drony, upozornila agentura Reuters. Íránský ministr zahraničních věcí Hosejn Amírabdolláhján sdělil, že Teherán poskytl Moskvě „malé množství“ bezpilotních letounů několik měsíců před tím, než na Ukrajině v únoru Rusové zahájili plnohodnotnou invazi. Rusko v posledních týdnech používá drony íránské výroby zejména k útokům na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Ukrajina tento týden uvedla, že se rovněž obává útoků balistických střel, které se Rusko snaží od Íránu získat.
Na pozvání Nadace Partnerství přijel na konci října do Prahy Nicholas Winton mladší, syn slavného britského zachránce 669 převážně židovských dětí z okupovaného Československa. Spolu s dalšími hosty besedy v Městské knihovně v Praze debatoval o současných i budoucích uprchlických krizích.
Ukrajinská Záporožská jaderná elektrárna je po ostřelování a poničení zbylého vysokonapěťového vedení odpojena od sítě. Oznámila to dnes společnost Enerhoatom, která největší jadernou elektrárnu v Evropě provozuje a podle níž za ostřelováním stojí ruská armáda. Záložní dieselgenerátory na chlazení reaktorů mají palivo na 15 dní. Ruské vzdušné údery způsobily na Ukrajině podle ukrajinských představitelů další civilní oběti a výpady proudu. Náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj sdělil, že Rusko od února na Ukrajině přišlo o více letadel než Sovětský svaz za 10 let války v Afghánistánu.
Zhruba před měsícem se na pražském Hlavním nádraží natáčely scény z nového životopisného filmu One Life o Nicholasi Wintonovi, který v roce 1939 zachránil z okupovaného území Československa 669 převážně židovských dětí. Součástí filmové dobové výpravy byly i nacistické prapory s hákovým křížem. Jejich fotografie zneužili dezinformátoři, kteří začali vytvářet dojem, že jde o současnou realitu.
Skoro osmdesát let po válce vzneslo Polsko vůči Německu požadavek na v přepočtu 32 biliónů korun za okupaci a válku. Jak je něco takového mezi státy EU možné? Podle bývalého velvyslance a znalce reparací Jana Sechtera je hlavním problémem, že s Německem nebyla řádně, mírovou smlouvou, ukončena druhá světová válka. „Hlavním argumentem Berlína je, že Polsko po válce získalo velké území na úkor Německa. A zřeklo se reparací v dohodě s NDR v roce 1953,“ říká v rozhovoru pro Deník.
V Rusku dnes začaly plánované podzimní odvody do základní vojenské služby, uvedl zpravodajský server Meduza. Trvat budou do konce prosince. Vojenskou službu má letos podle nařízení ruského prezidenta Vladimira Putina nastoupit 120 tisíc lidí.
Podnikatel Oleg Tiňkov, který občas bývá v angličtině psán Oleg Tinkoff, oznámil, že se rozhodl kvůli odporu proti válce na Ukrajině zřeknout ruského občanství. Vyzval další podnikatele, aby ho následovali. Příslušný dokument zveřejnil na sociální síti.
Právě před 80 lety, dne 30. října 1942, se dva britští námořníci utopili při snaze získat z německé ponorky šifrovací klíč Enigma. Posmrtně sice byli za svou statečnost vyznamenáni, ale kvůli potřebě utajení zůstala jejich klíčová role, kterou sehráli v druhé světové válce, veřejnosti neznámá. A překvapivě zůstala přísně střeženým tajemstvím i desítky let po válce.
Psí exkrementy na památnících a rudá barva symbolizující krev. Tak lidé vyjadřují svou nelibost s ruskou invazí. Nejde přitom o žádnou novinku. Ničení sovětských památníků má v Česku dlouhou tradici.
Psí exkrementy na památnících a rudá barva symbolizující krev. Tak lidé vyjadřují svou nelibost s ruskou invazí.
Ruský prezident Vladimir Putin sledoval cvičení ruských strategických jaderných sil a vyslechl hlášení, které mu podal ministr obrany Sergej Šojgu. Oznámily to ruské tiskové agentury. Strategické síly splnily úkoly cvičení v plném rozsahu, všechny rakety zasáhly svůj cíl, dodala agentura TASS s odvoláním na Kreml.
Po roce se vrací Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava. Cenu za přínos světové kinematografii tu převezme režisér Dušan Hanák, dojde na filmy o včelách, lásce všech pohlaví, genderovém tápání, proměnách práce, ošidné lidské paměti, partnerských vztazích i o válce. A samozřejmě se bude debatovat.
Nils Ušakovs je nejúspěšnějším ruským politikem v Evropské unii. Byl primátorem Rigy a dnes je europoslancem. „S Ruskou federací nemáme nic společného. Jsme Evropané,“ říká Ušakovs.
Svoji první knihu, román Chaloupky, vydal Štěpán Javůrek vlastním malým nákladem před dvěma lety. Poté vyšla znovu v nakladatelství MOBA. Rázem se příběh zaniklé obce a jejích obyvatel stal knižním bestsellerem. Loni na podzim se na pultech objevil jeho román Nebe nad Perninkem. V tu dobu už měl autor rozepsaný příběh Sudetský dům, který vyšel před nedávnem.
/VIDEO/ Masarykova univerzita v Brně hostí v těchto dnech ruského historika Andreje Zubova. Jeden z největších odborníků na ruské dějiny, který je současně dlouhodobým kritikem putinovského režimu, zde našel azyl poté, co se situace v jeho domovské zemi ještě více vyostřila. Zubov však v Brně nebude pobývat pouze jako uprchlík. Na Masarykově univerzitě povede seminář filozofie ruské historie, ve kterém se se studenty bude zamýšlet nad tím, nakolik je politická totalita součástí ruské DNA. Přednáškový cyklus začal minulý týden a potrvá šest týdnů. Přednášky budou na internetu dostupné i všem zájemcům.
V Příbrami na Březových Horách v neděli 23. října oslavili 86. výročí otevření kostela – Sboru Mistra Jakoubka ze Stříbra, který byl v r. 1936 postaven za 5 a půl měsíce včetně věže, která jako rozhledna slouží dodnes. Druhé výročí je 620. výročí vysvěcení Jakoubka ze Stříbra, jehož jméno Sbor jako jediný v zemi a zřejmě i na světě nese a je vyzdoben reliéfy zpodobňující Jakoubka s věřícími a paralelně 1. faráře Františka Kalouse s tehdejšími farníky při přijímání podobojí (chléb a víno – kněží i laici) od akademického sochaře Václava Šáry.
Jedno z letošních ocenění Pocta hejtmana Libereckého kraje si z Liberce do České Lípy odvezl i 90letý Zdeněk Pokorný. Někdejší pedagog českolipského gymnázia a v letech 1990 až 1997 starosta města Česká Lípa, které mu v roce 1998 udělilo čestné občanství. Poctu hejtmana získal za celoživotní přínos v oblasti osvěty, vzdělávání a rozvoje regionu. Na to, že letos v červnu oslavil 90. narozeniny, je stále dobře zorientovaným a čilým mužem s vlastními názory. "Málokdo se dnes brání lžím, dezinformacím, dokonce jim někteří spoluobčané slepě věří. Lidé, kteří mluví prokazatelně nesmysly, jsou obdivováni dalšími," říká.
Před 20 lety se v Moskvě odehrálo drama, jež otevřelo další kapitolu tehdejší vleklé rusko-čečenské války a současně ukázalo, jak razantně a také katastrofálně řeší Rusko své vnitřní problémy. Zajetí více než 850 rukojmí čečenskými ozbrojenci v divadle Dubrovka skončilo zásahem policie, po němž se našlo více než 170 mrtvých těl. A dodnes je otázka, kolik z nich připadá na vrub ozbrojencům a kolik samotnému zásahu.
Summit EU nebyl zázrak. Ale posunul Evropu k tomu, že příští zima bude lepší.
Spát chodí se strachem, probouzí se vyděšená. Ukrajinka Marta Kosťuková kvůli válce trpí a jen těžko se koncentruje na tenis. V srdcervoucím vyznání se mladičká kráska svěřila, že se obává nejhoršího – jaderného útoku.
Součástí právě končícího Českolipského divadelního podzimu byl i komponovaný večer v kině Crystal o našem pohraničí. V předpremiéře zde byl uveden středometrážní dokument Rudolfa Živce Hranice. Podle něj je film o hranici mezi státy a o čtyřech prožitých životech podél ní.
Kde jsi? Na hřbitově, odpovídal svého času přátelům ukrajinský režisér Aleksej Taraněnko. Točil totiž černou komedii Já, hrobař, příběh muže, který hledá důvod, proč žít. Od 24. října ji uvidíme také v našich kinech. O jejím natáčení, očistné roli humoru i náladě lidí za války jsme si povídali s režisérem alespoň na dálku, mezi Prahou a ukrajinským Dniprem.
Naivně jsem si myslela, že by se můj film mohl jmenovat Poslední den války, že na mírovém jednání ten den vše musí skončit, říká ukrajinská režisérka Oksana Moiseniuk. Nakonec její snímek dostal název Osmý den války. Zkoumá, jak se aktuální dění podepisuje na Ukrajincích žijících v Česku.
Většina z více než 27 tisíc čtenářů, kteří se zapojili do velké ankety Deníku, stojí na straně Ukrajiny. Hlavní roli hraje jejich politická orientace. Velké srovnání je závěrečným dílem série článků o výsledcích nejúspěšnější ankety v historii Deníku.
Před 35 lety, dne 19. října 1987, zaútočily torpédoborce amerického námořnictva na dvě íránské ropné plošiny v Perském zálivu. Tato akce, pojmenovaná jako operace Nimble Archer (Svižný lukostřelec), byla odpovědí na tři dny starý íránský raketový útok na zakotvený kuvajtský ropný tanker pod americkou vlajkou. Vše se událo uprostřed iránsko-irácké války.
Na Ukrajinu stále dopadají ruské rakety a konec války zatím není vidět. Přesto už teď západní svět přemýšlí, jak zničenou zemi postavit na nohy, až válka skončí. Nebude to levné, protože škody jsou obrovské. Většina čtenářů, kteří odpověděli ve velké anketě Deníku, si také myslí, že by Ukrajina měla usilovat o plnou územní celistvost.
Michajlo Jaceňuk opustil sklep, ve kterém se s rodinou ukrývali, aby vnučce uvařil čaj. Přesně v tu chvíli na jejich dům dopadly rakety. Když se probral, kolem sebe viděl jen trosky. I tak vypadal ruský útok na východoukrajinské město Izjum na počátku války. Město už je osvobozeno. Stanice CNN nyní dokázala pomocí výpovědí přeživších, fotografií a videí zjistit, co se v den útoku vlastně stalo.
Den, kdy vypukl ozbrojený konflikt na východě Evropy, změnil životy statisícům lidí nejen v samotné Ukrajině. S vlnou válečných uprchlíků, jejichž kroky směřovaly mimo jiné i do Libereckého kraje, se zvedla také ohromná vlna solidarity. Zatímco někteří pomohli darováním věcí do sbírek materiální pomoci, jiní se snažili pomoc koordinovat. Jednou z nich byla i notářka Martina Pokorná z Turnova, která stojí za vznikem iniciativy Turnov pomáhá a dodnes se věnuje pomoci ukrajinským uprchlíkům.
Velká anketa Deníku ukázala, že více než polovina čtenářů má pochyby o tom, zdali česká média informují o ruské válce na Ukrajině nezaujatě. Podle téměř 40 procent z 27 tisíc účastníků ankety české televizní kanály, noviny, rádia a internetové portály v konfliktu straní Ukrajině. Většina z těchto lidí však jedním dechem dodává, že to je tak správně.
Říkali jí krásná Helena. Po té trojské. Ale žila ve vsi Dobrá Voda Lipnická u Dolního Města na Havlíčkobrodsku. Jmenovala se Helena Šmolková. Musela být opravdu výjimečná, když si ji spisovatel, novinář a přítel Jaroslava Haška Zdeněk Matěj Kuděj vybral za hlavní hrdinku jedné své povídky. V hospodě u Šmolků byl zřejmě víc než doma. Helana ale měla smůlu, protože se narodila jako židovka.
Velká anketa Deníku, ve které hlasovalo více než dvacet sedm tisíc čtenářů, přinesla překvapivé výsledky. Plné tři čtvrtiny dotázaných si přejí vítězství Ukrajiny. Pouze necelých šestnáct procent „drží palce“ Rusku.
/FOTOGALERIE/ Tři a půl roku: pro dospělého člověka je to dlouhá doba, ale pro dítě je to téměř nepředstavitelný časový úsek, který odděluje období, kdy je ještě malé, od vzdálené budoucnosti, kdy bude větší. Právě tuto dobu strávil Pavel Pick v Terezíně, kam byl s rodiči deportován na přelomu ledna a února 1942.
Málokterá historická událost je dnes skloňovaná častěji než karibská krize z roku 1962. Právě před 60 lety, dne 16. října 1962 v 8.45 ráno, dostal americký prezident John F. Kennedy na stůl fotografie, které dokazovaly, že Sověti instalovali na Kubě rakety s jadernou hlavicí. Svět se ocitl na prahu možné nukleární války.
Nemusí to být jen Putin a jaderné zbraně, co rozhodne válku. Stačí, když naštvaný Musk odpojí Ukrajincům Starlink.
Z Ruska se snaží uprchnout muži před povolávacím rozkazem, aby nemuseli na ukrajinskou frontu. Měla by jim Česká republika poskytnout azyl? A jak by se měla zachovat k českým sportovcům, kteří působí v ruských profesionálních soutěžích? A měla by Česká republika vůbec vydávat Rusům víza? Ruská agrese postavila Čechy před otázky, nad kterými by dříve vůbec neuvažovali. Také čtenáři, kteří odpovídali ve velké anketě Deníku, se k nim v některých případech nestaví zcela jednoznačně.
Pobrat to nejdůležitější a zmizet. Hranice Evropské unie do poloviny tohoto týdne překročilo více než sedm a půl milionu ukrajinských uprchlíků. Více než čtyři miliony z nich získaly ve státech EU dočasnou ochranu. V počtu lidí, kteří v zemích Unie našli útočiště, zaujímá Česká republika třetí místo. A tato pomoc by měla pokračovat. Aspoň si to myslí skoro devadesát procent respondentů, kteří se zúčastnili velké ankety Deníku.
Češi už věnovali na pomoc Ukrajině, která čelí ruské agresi, miliardy korun. Část šla například na sociální dávky uprchlíkům, další na vojenský materiál. A ochota pomáhat trvá. Ukázala to velká anketa Deníku, které se zúčastnilo 27 tisíc čtenářů. Bezmála devadesát procent dotázaných by v nějaké formě pomoci pokračovalo. Většina z nich je i pro další dodávky zbraní.
