Když ruský prezident Vladimir Putin vyslal armádu do sousední země, nečekal, že se jeho původně třídenní speciální vojenská operace změní v déle než rok trvající konflikt. Podle odborníků může za neúspěch Kremlu řada faktorů. Patří mezi ně například větší morálka ukrajinských vojáků a využívání lepší taktiky, ale hlavně dodávky západní výzbroje. Právě ta se významně podílela na obraně Ukrajiny a pomohla při následném osvobozování okupovaného území.
Krnov na Ukrajině dlouhodobě spolupracuje s partnerským městem Nadvirna. Díky tomu se stal prvním českým městem, kde se naplno rozběhly projekty poskytování pomoci Ukrajině a přijímání uprchlíků.
/Od zvláštního zpravodaje Deníku na Ukrajině/ Kdo pamatuje doby, kdy se ještě před deseti lety i v ukrajinské televizi plynule přecházelo z ukrajinštiny na ruštinu a obráceně, bude překvapen, jak málo Ukrajinců je dnes ochotno mluvit rusky. Putinovská agrese v zemi zničila postavení ruštiny i kdysi kladný vztah velké části Ukrajinců k Rusům jako národu.
/FOTOGALERIE/ Nepřehlédnutelné bylo v pátek 24. února roční výročí vstupu ruských vojsk na území Ukrajiny i v Praze, a to nejen díky konání řady akcí, připomínajících hrůzy války a její oběti na ukrajinské straně. Ohlasy válečného konfliktu provázely i běžný život. Třeba cestování městskou hromadnou dopravou. Například řada lidí čekajících v pátek na tramvaj nepřehlédla, že se na jejich masky vrátily praporky v barvách ukrajinské vlajky.
Na pražské Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy diskutovali odborníci o změně pohledu Čechů na Ukrajince. Shodli se, že se od ruské invaze posunul k lepšímu. Přesto u nás musí ukrajinští uprchlíci překonávat nemalé problémy.
Hrdinka jedné z reportáží Luboše Palaty z Ukrajiny, které jsme v minulých dnech publikovali v Deníku, Anastasia z Chersonu, odešla z Ukrajiny s dětmi a sestřenicí ne do Česka, přes které jela, ale do Německa. Ve Spolkové republice je už dnes dvojnásobně více ukrajinských běženců, než v Česku. „Dostaneme tam k dispozici byt 4 plus jedna,“ říká Anastasia o tom, proč zamířila do východoněmeckého Zwickau v Sasku.
/Od zvláštního zpravodaje na Ukrajině/ Natálie utekla před válkou do Polska, kde už koncem léta měla zajištěnou dobrou existenci. Přesto se i s malým synem vrátila zpět do Kyjeva, aby byla nablízku svému manželovi, který slouží v ukrajinské armádě na frontě u hranic s Ruskem.
Rok od začátku války. Rok smutku, bolesti a obrovské humanitární pomoci. Jak vidí a hodnotí uplynulých dvanáct měsíců pracovníci Diecézní charity ostravsko-opavské?
Den, na který nezapomene do konce svého života. Tak vzpomíná na 24. únor 2022 Yelizaveta Shtonda, rodačka z Charkova, které vpád ruských vojsk na Ukrajinu změnil život stejně jako všem jejím spoluobčanům. Po prvotním šoku z ostřelování města se musela vyrovnat také se ztrátou blízkého člověka a posléze přišla i o byt, ve kterém žila více než třicet let.
V různých městech v Rusku se v pátek, na první výročí ruského vpádu na Ukrajinu, konaly v atmosféře represí ojedinělé protesty proti této válce. Lidé rovněž nosili květiny k pomníkům souvisejícím s Ukrajinou. Podle ochránců lidských práv policie kvůli tomu zadržela několik desítek lidí, informovaly světové agentury.
Už rok náleží statek v Chabičovicích nedaleko Českého Krumlova k místům, která poskytují uprchlíkům z Ukrajiny útočiště před válkou. Vstřícnost majitelů, manželů Dončenkových, je o to obdivuhodnější, že pocházejí z Ruska. Na Českokrumlovsku žijí již zhruba sedmnáct let a pomoc lidem, kteří to potřebují, považují za samozřejmost.
„Byl to jeden z těch nejtěžších roků. Byl to rok ztráty, nenávisti a hrobu bez hřbitova. Byl to rok, který nás všechny sjednotil, protože válku na Ukrajině vedeme za celý svět,“ připomněl v předvečer výročí zahájení války pardubický kněz ukrajinského původu Marian Kurylo.
Krušné období musela přestát jindřichohradecká likérka Fruko-Schulz kvůli válce na Ukrajině, která trvá přesně rok. Společnost patří z velké části patří ruské skupině Ladoga. Rusko bylo navíc největším zahraničním odběratelem firmy. Silně proto pocítila dopady válečného konfliktu, i přesto ale neskončila ve ztrátě.
Naděje na dožití vojáka na frontě v Donbasu na východě Ukrajiny je kolem čtyř hodin, odhaduje bývalý příslušník americké námořní pěchoty, který nyní bojuje po boku Ukrajinců v „mlýnku na maso“, jak se říká o krvavé bitvě o Bachmut. Trosky města ukrajinští vojáci na výročí ruské invaze stále brání před postupujícími Rusy, píše server Insider.
Přesně před rokem, 24. února 2022, napadlo Rusko Ukrajinu. Jde o největší válečný konflikt od konce druhé světové války v Evropě, který navazuje na ruskou okupaci Krymu, Donbasu a Luhanska. Ostravskému Centru PANT se hned první den ruského vpádu na Ukrajinu podařilo svolat demonstraci. Na Prokešově náměstí se tehdy sešlo na dva tisíce účastníků protestujících proti barbarskému útoku. Tyto tragické události si letos nejen Centrum PANT, ale i město Ostrava připomene hned několika akcemi určenými široké veřejnosti.
Jak znalec evropského politického dění i jeho zákulisí Jacques Rupnik vnímá stav světa rok po začátku ruské agrese na Ukrajině? I na to se v obsáhlém rozhovoru zeptal Deník. „Nikdo v Evropě se nemůže smířit s myšlenkou, že by Rusko na Ukrajině zvítězilo. Ale nikdo si nepřeje stát se přímým účastníkem této války, neboť by šlo o eskalaci a globální konflikt s jadernou velmocí,“ říká francouzský politolog a historik.
/ANALÝZA/ Už bylo hůř. Většinu dne jde tady v Kyjevě elektřina, chodí mobilní signál, teče voda, protiletecké, nebo spíše protiraketové poplachy jsou už jen jednou denně. Fungují služby, doprava, obchody, restaurace, úřady, školy, nemocnice. Přesto je Ukrajina rokem války vyčerpaná. Lidsky, psychologicky, hospodářsky. Ale nálada vzdoru stále mezi velkou částí Ukrajinců trvá. Stejně jako pocit, že tato válka nemůže skončit jinak než ukrajinským vítězstvím, protože by se vrátila brzy znovu.
Velké srdce a vlajka v modro-žlutých barvách jako symbol podpory Ukrajině, která se stala přesně před rokem cílem útoku ze strany Ruska. Každý, kdo přišel ve čtvrtek odpoledne na pietní shromáždění, které se konalo na Masarykově náměstí v Přerově, mohl vzít do ruky křídu a přidat se ke společnému dílu.
Předseda vlády Petr Fiala se do 23. debaty Deníku připojil z Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech, kde se zúčastnil zbrojního veletrhu IDEX. Byl na nákupech? „Jsem tady, abych podpořil český obranný průmysl, který se neuvěřitelným způsobem rozvíjí a získává stále větší prestiž v zahraničí. Naše firmy jsou velmi úspěšné. Moje účast na veletrhu to má zdůraznit,“ řekl premiér.
Známý česko-francouzský politolog Jacques Rupnik v rozhovoru pro Deník popisuje, co všechno se v Evropě i na světě změnilo po loňském vpádu Putinovy armády na Ukrajinu.
Ještě před útokem Ruska na Ukrajinu 24. února 2022 strakonický pivovar zrušil dodávky do Ruska. Po tomto datu ale přišel také částečně o trh na Ukrajině. "Odhaduji, že se Ukrajina postupně vrátí na původní čísla," tvrdí ředitel pivovaru Dušan Krankus. A zároveň dodává: "Rusko není země, se kterou bychom chtěli vůbec navázat nějaké obchodní vztahy."
Olexandra Vasylchenko je terénní pracovnicí Člověka v tísni. V České republice je už pět let. Bydlí a pracovala v Pečkách v místní továrně. K zemi má odjakživa vztah, její babička byla Češka. Po vypuknutí války se na ni začali obracet příbuzní a známí z Ukrajiny. Hned na konci února 2022, po začátku ruské invaze, jela pro první známé na hranici.
Metro není v Kyjevu jen rychlý a spolehlivý dopravní prostředek, který umožňuje dopravu v jinak obrovském a s předměstími více než tří a půl milionovém hlavním městě Ukrajiny. V roce války získalo metro funkci, na kterou jsme my ve šťastnější části Evropy už zapomněli.
Zapálením svíčky obětem války na Ukrajině si mohou Přerované ve čtvrtek 23. února na náměstí T. G. Masaryka připomenout smutné výročí. Před rokem, 24. února, se do té doby suverénní Ukrajina stala terčem válečné agrese ze strany Ruska. Pietní shromáždění se v Přerově uskuteční od 16 do 18 hodin.
Před půlstoletím sestřelily dvě izraelské stíhačky Phantom nad Sinajskou pouští civilní let Libyjských arabských aerolinií. Situaci eskaloval fatální omyl francouzského pilota aerolinek, který sice stíhačky za oknem kokpitu viděl, ale spletl si je s egyptskými migy. Ještě téhož roku došlo k válce.
/Od zvláštního zpravodaje Deníku/ Projev Vladimira Putina před ruskými poslanci, politiky a vojáky Ukrajince nezaujal. „Od Putina nečekáme nic dobrého. Proto mě ani nenapadlo projev sledovat,“ říká manažerka Ludmila, kterou Putin před rokem už podruhé za posledních deset let vyhnal z jejího domovského města na Donbasu. Ani někteří ukrajinští novináři, kteří museli sledovat projev takříkajíc z profesionální povinnosti, se mnohdy nedodívali na celý. „Po patnácti minutách jsem to vypnul, byla to jen snůška lží a plánů, které se nikdy nesplní,“ říkal mi odpoledne při kávě jeden z nich.
/FOTO/ Setkání k tichému uctění obětí války na Ukrajině se uskuteční v pátek 24. února na Masarykově náměstí v Hradci Králové. Přijďte zapálit svíčku i vy. Na páteční tichý protest proti válce zve Diecézní charita Hradec Králové.
Dobrovolnické centrum ADRA v Ostravě zapojilo do své činnosti v minulém roce přes tisíc dobrovolníků, kteří se podíleli na zvládání uprchlické krize zapříčiněné ruskou agresí na Ukrajině. Dnes v této organizaci pomáhají i dvě ženy z Ukrajiny, které se rozhodly vyjádřit svůj vděk a oplatit Ostravanům to, že je přijali v těch nejtěžších chvílích novodobé historie jejich země.
/Od zvláštního zpravodaje Deníku/ Číšnice se dívá nervózně na hodinky. Už odbila desátá a přestože je restaurace Sunduk vyhlášeným podnikem v centru Kyjeva, prostě se tu zavírá. „Musíme se do jedenácti stihnout dostat domů,“ omlouvá se a prosí hned o zaplacení a odchod.
Televize v těchto dnech lákají na několik novinek. Jsou mezi nimi dokument o slavném hudebníkovi, humoristovi i kreslíři, fiktivní story z politického prostředí i seriál o válce mezi Íránem a Irákem.
Češi patří k evropským lídrům v pomoci Ukrajině, ať už se to týká běženců nebo materiální a vojenské podpory. Vládní úsilí v tomto směru nijak nepolevuje.
/Od zvláštního zpravodaje na Ukrajině/ Po začátku ruské agrese zůstal hlavní spojnicí Ukrajiny a Evropy vlak. Téměř celodenní cesta do Kyjeva je zajímavou a mnohdy překvapivou sondou o životě na dnešní Ukrajině.
Třicátník Dmytri Tarasov jede vlakem z Prahy do východopolského Přemyšlu. Ukrajinský manažer společnosti na prodej tepelných čerpadel jeden ale jen na hranici Ukrajiny. „Dál nemohu, nepustili by mě zpátky a odvedli do armády,“ říká. „Uvažoval jsem, že se sám vydám na Ukrajinu a přihlásím do armády. Ale žena mi řekla, že se musím postarat o svoji rodinu, o ni a o naši malou dceru,“ říká omluvným tónem. Bydlí už čtvrtým rokem v Česku, začínal jako mnozí další Ukrajinci u pásu ve škodovce. Dnes ale pracuje jako obchodní manažer mezinárodní společnosti, má byt tři plus jedna a evidentně se mu daří slušně.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Nové ulice vznikající v lokalitách za poliklinikou při výjezdu z Nymburka na Kamenné Zboží, a také na Zálabí u kruhového objezdu naproti benzince, budou mít svá jména. V prvně jmenované lokalitě Rada odmítla akceptovat návrh komise pro školství kulturu a cestovní ruch, která jména nových ulic navrhuje a prosadila svůj vlastní návrh.
Farnost v Ostravě-Staré Bělé v neděli uspořádala bohoslužbu v tamním kostele pro ukrajinské rodiny, které k nám uprchly před válkou. Následovalo setkání více než stovky Ukrajinců s rozličnými osudy.
Farnost v Ostravě-Staré Bělé v neděli uspořádala bohoslužbu v tamním kostele pro ukrajinské rodiny, které k nám uprchly před válkou. Následovalo setkání více než stovky Ukrajinců s rozličnými osudy.
Hodonín byl vedle zasažených vesnic jediné město u nás, kde roku 2021 řádilo tornádo. Místní lidé tedy vědí, jaké to je, přijít o střechu nad hlavou nebo pomáhat sousedům. Po vypuknutí války sem přišli lidé z Ukrajiny, kteří hledali bezpečí a potřebovali se zorientovat v novém terénu. Nedocenitelné pomoci se jim dostalo v městské knihovně, kde se dodnes odehrávají pravidelná setkání dětí s jejich rodinami. Hodonínskému příběhu se věnuje i nový podcast.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru se stanicí BBC vyloučil, že by se v rámci případné mírové dohody s Ruskem Kyjev vzdal jakéhokoli ukrajinského území. Varoval přitom, že postoupení území Moskvě by znamenalo, že by se Rusko mohlo „neustále vracet“. Očekávaná ruská ofenziva na Ukrajině podle něj už začala.
Zhruba 60 odpůrců účasti ruských a běloruských sportovců na olympijských hrách v Paříži 2024 v úterý 14. února odpoledne demonstrovalo před sídlem Českého olympijského výboru (ČOV) v Praze. Lidé s ukrajinskými vlajkami a transparenty výbor vyzvali k zamezení účasti atletů z těchto dvou zemí na hrách všemi prostředky, včetně bojkotu. Argumentují Ruskou agresí na Ukrajině. Na akci dohlíželo asi 15 policistů.
Ukrajinec Mykyta chodí do osmé třídy základní školy v Třebíči. Češtinu si za rok svého pobytu osvojil tak dokonale, že v češtinářské olympiádě porazil i rodilé Čechy.
Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová byla mezi těmi členy Komise, kteří před 14 dny navštívili Kyjev. „Chceme pomoci, ne jim házet pod nohy byrokratické požadavky,“ říká.
S minimálním výcvikem šli z ruského vězení rovnou do první linie války, kde kolem nich umíraly desítky lidí a kde jim zabití hrozilo i od vlastních velitelů. Dva Rusové, kteří se loni zapojili do bojů na Ukrajině, takto popsali své zkušenosti americké televizi CNN, zatímco pobývají v ukrajinském zajetí.
Někdy slýcháme, že vojáci, kteří přišli až po samotných osvoboditelích, to měli už jednoduché a nemuseli bojovat. Avšak i oni museli projít válečnou Evropou a měli své padlé a raněné. I když třeba už ne na území Československa. Jednou z takových jednotek, která se dostala do Chebu později, byl 1252. ženijní bojový prapor (1252nd Engineer Combat Battalion).
Ruské síly bojující na Ukrajině v posledních dvou týdnech pravděpodobně registrují nejvyšší ztráty od prvního týdne války, uvádí v nedělním hlášení britské ministerstvo obrany. Odvolává se přitom na čísla generálního štábu ukrajinské armády, jakkoli přiznává, že údaje nedokáže ověřit. Trend, který data ukazují, je však podle Londýna důvěryhodný. O mnoho svých vojáků nadále přichází také Ukrajina, dodává britské ministerstvo.
Devatenáctiletý student Tadeáš Kučera z Trutnova získal speciální cenu v prestižní soutěži fotografů Czech Press Photo 2022. Mezinárodní odbornou porotu zaujal snímkem z ukrajinského Lvova po raketovém útoku. Oceněná fotografie zachycuje Ukrajince před vyhořelým vrakem auta, když využívá chvilku odpočinku při uklízení suti s telefonem u ucha.
