„Byl to jeden z těch nejtěžších roků. Byl to rok ztráty, nenávisti a hrobu bez hřbitova. Byl to rok, který nás všechny sjednotil, protože válku na Ukrajině vedeme za celý svět,“ připomněl v předvečer výročí zahájení války pardubický kněz ukrajinského původu Marian Kurylo.
Krušné období musela přestát jindřichohradecká likérka Fruko-Schulz kvůli válce na Ukrajině, která trvá přesně rok. Společnost patří z velké části patří ruské skupině Ladoga. Rusko bylo navíc největším zahraničním odběratelem firmy. Silně proto pocítila dopady válečného konfliktu, i přesto ale neskončila ve ztrátě.
Naděje na dožití vojáka na frontě v Donbasu na východě Ukrajiny je kolem čtyř hodin, odhaduje bývalý příslušník americké námořní pěchoty, který nyní bojuje po boku Ukrajinců v „mlýnku na maso“, jak se říká o krvavé bitvě o Bachmut. Trosky města ukrajinští vojáci na výročí ruské invaze stále brání před postupujícími Rusy, píše server Insider.
Přesně před rokem, 24. února 2022, napadlo Rusko Ukrajinu. Jde o největší válečný konflikt od konce druhé světové války v Evropě, který navazuje na ruskou okupaci Krymu, Donbasu a Luhanska. Ostravskému Centru PANT se hned první den ruského vpádu na Ukrajinu podařilo svolat demonstraci. Na Prokešově náměstí se tehdy sešlo na dva tisíce účastníků protestujících proti barbarskému útoku. Tyto tragické události si letos nejen Centrum PANT, ale i město Ostrava připomene hned několika akcemi určenými široké veřejnosti.
Rusko po roce války nevyhrává, ale agrese pokračuje. Ukrajina potřebuje pomoc.
Rok vzdoru a odhodlání
Jak znalec evropského politického dění i jeho zákulisí Jacques Rupnik vnímá stav světa rok po začátku ruské agrese na Ukrajině? I na to se v obsáhlém rozhovoru zeptal Deník. „Nikdo v Evropě se nemůže smířit s myšlenkou, že by Rusko na Ukrajině zvítězilo. Ale nikdo si nepřeje stát se přímým účastníkem této války, neboť by šlo o eskalaci a globální konflikt s jadernou velmocí,“ říká francouzský politolog a historik.
/ANALÝZA/ Už bylo hůř. Většinu dne jde tady v Kyjevě elektřina, chodí mobilní signál, teče voda, protiletecké, nebo spíše protiraketové poplachy jsou už jen jednou denně. Fungují služby, doprava, obchody, restaurace, úřady, školy, nemocnice. Přesto je Ukrajina rokem války vyčerpaná. Lidsky, psychologicky, hospodářsky. Ale nálada vzdoru stále mezi velkou částí Ukrajinců trvá. Stejně jako pocit, že tato válka nemůže skončit jinak než ukrajinským vítězstvím, protože by se vrátila brzy znovu.
Velké srdce a vlajka v modro-žlutých barvách jako symbol podpory Ukrajině, která se stala přesně před rokem cílem útoku ze strany Ruska. Každý, kdo přišel ve čtvrtek odpoledne na pietní shromáždění, které se konalo na Masarykově náměstí v Přerově, mohl vzít do ruky křídu a přidat se ke společnému dílu.
Předseda vlády Petr Fiala se do 23. debaty Deníku připojil z Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech, kde se zúčastnil zbrojního veletrhu IDEX. Byl na nákupech? „Jsem tady, abych podpořil český obranný průmysl, který se neuvěřitelným způsobem rozvíjí a získává stále větší prestiž v zahraničí. Naše firmy jsou velmi úspěšné. Moje účast na veletrhu to má zdůraznit,“ řekl premiér.
Známý česko-francouzský politolog Jacques Rupnik v rozhovoru pro Deník popisuje, co všechno se v Evropě i na světě změnilo po loňském vpádu Putinovy armády na Ukrajinu.
Vyděšené obyvatelstvo není ideálním příjemcem realistických zpráv z bojiště, politiky a diplomacie.
Ještě před útokem Ruska na Ukrajinu 24. února 2022 strakonický pivovar zrušil dodávky do Ruska. Po tomto datu ale přišel také částečně o trh na Ukrajině. "Odhaduji, že se Ukrajina postupně vrátí na původní čísla," tvrdí ředitel pivovaru Dušan Krankus. A zároveň dodává: "Rusko není země, se kterou bychom chtěli vůbec navázat nějaké obchodní vztahy."
Olexandra Vasylchenko je terénní pracovnicí Člověka v tísni. V České republice je už pět let. Bydlí a pracovala v Pečkách v místní továrně. K zemi má odjakživa vztah, její babička byla Češka. Po vypuknutí války se na ni začali obracet příbuzní a známí z Ukrajiny. Hned na konci února 2022, po začátku ruské invaze, jela pro první známé na hranici.
Metro není v Kyjevu jen rychlý a spolehlivý dopravní prostředek, který umožňuje dopravu v jinak obrovském a s předměstími více než tří a půl milionovém hlavním městě Ukrajiny. V roce války získalo metro funkci, na kterou jsme my ve šťastnější části Evropy už zapomněli.
Zapálením svíčky obětem války na Ukrajině si mohou Přerované ve čtvrtek 23. února na náměstí T. G. Masaryka připomenout smutné výročí. Před rokem, 24. února, se do té doby suverénní Ukrajina stala terčem válečné agrese ze strany Ruska. Pietní shromáždění se v Přerově uskuteční od 16 do 18 hodin.
Před půlstoletím sestřelily dvě izraelské stíhačky Phantom nad Sinajskou pouští civilní let Libyjských arabských aerolinií. Situaci eskaloval fatální omyl francouzského pilota aerolinek, který sice stíhačky za oknem kokpitu viděl, ale spletl si je s egyptskými migy. Ještě téhož roku došlo k válce.
/Od zvláštního zpravodaje Deníku/ Projev Vladimira Putina před ruskými poslanci, politiky a vojáky Ukrajince nezaujal. „Od Putina nečekáme nic dobrého. Proto mě ani nenapadlo projev sledovat,“ říká manažerka Ludmila, kterou Putin před rokem už podruhé za posledních deset let vyhnal z jejího domovského města na Donbasu. Ani někteří ukrajinští novináři, kteří museli sledovat projev takříkajíc z profesionální povinnosti, se mnohdy nedodívali na celý. „Po patnácti minutách jsem to vypnul, byla to jen snůška lží a plánů, které se nikdy nesplní,“ říkal mi odpoledne při kávě jeden z nich.
/FOTO/ Setkání k tichému uctění obětí války na Ukrajině se uskuteční v pátek 24. února na Masarykově náměstí v Hradci Králové. Přijďte zapálit svíčku i vy. Na páteční tichý protest proti válce zve Diecézní charita Hradec Králové.
Dobrovolnické centrum ADRA v Ostravě zapojilo do své činnosti v minulém roce přes tisíc dobrovolníků, kteří se podíleli na zvládání uprchlické krize zapříčiněné ruskou agresí na Ukrajině. Dnes v této organizaci pomáhají i dvě ženy z Ukrajiny, které se rozhodly vyjádřit svůj vděk a oplatit Ostravanům to, že je přijali v těch nejtěžších chvílích novodobé historie jejich země.
/Od zvláštního zpravodaje Deníku/ Číšnice se dívá nervózně na hodinky. Už odbila desátá a přestože je restaurace Sunduk vyhlášeným podnikem v centru Kyjeva, prostě se tu zavírá. „Musíme se do jedenácti stihnout dostat domů,“ omlouvá se a prosí hned o zaplacení a odchod.
Televize v těchto dnech lákají na několik novinek. Jsou mezi nimi dokument o slavném hudebníkovi, humoristovi i kreslíři, fiktivní story z politického prostředí i seriál o válce mezi Íránem a Irákem.
Češi patří k evropským lídrům v pomoci Ukrajině, ať už se to týká běženců nebo materiální a vojenské podpory. Vládní úsilí v tomto směru nijak nepolevuje.
Třicátník Dmytri Tarasov jede vlakem z Prahy do východopolského Přemyšlu. Ukrajinský manažer společnosti na prodej tepelných čerpadel jeden ale jen na hranici Ukrajiny. „Dál nemohu, nepustili by mě zpátky a odvedli do armády,“ říká. „Uvažoval jsem, že se sám vydám na Ukrajinu a přihlásím do armády. Ale žena mi řekla, že se musím postarat o svoji rodinu, o ni a o naši malou dceru,“ říká omluvným tónem. Bydlí už čtvrtým rokem v Česku, začínal jako mnozí další Ukrajinci u pásu ve škodovce. Dnes ale pracuje jako obchodní manažer mezinárodní společnosti, má byt tři plus jedna a evidentně se mu daří slušně.
/Od zvláštního zpravodaje na Ukrajině/ Po začátku ruské agrese zůstal hlavní spojnicí Ukrajiny a Evropy vlak. Téměř celodenní cesta do Kyjeva je zajímavou a mnohdy překvapivou sondou o životě na dnešní Ukrajině.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Nové ulice vznikající v lokalitách za poliklinikou při výjezdu z Nymburka na Kamenné Zboží, a také na Zálabí u kruhového objezdu naproti benzince, budou mít svá jména. V prvně jmenované lokalitě Rada odmítla akceptovat návrh komise pro školství kulturu a cestovní ruch, která jména nových ulic navrhuje a prosadila svůj vlastní návrh.
Farnost v Ostravě-Staré Bělé v neděli uspořádala bohoslužbu v tamním kostele pro ukrajinské rodiny, které k nám uprchly před válkou. Následovalo setkání více než stovky Ukrajinců s rozličnými osudy.
Farnost v Ostravě-Staré Bělé v neděli uspořádala bohoslužbu v tamním kostele pro ukrajinské rodiny, které k nám uprchly před válkou. Následovalo setkání více než stovky Ukrajinců s rozličnými osudy.
Závěrečný finiš vyrovnání nepřinesl, kontaktní branka střídajícího Koviniče, který se v české FORTUNA:LIZE trefil vůbec poprvé, přišla pozdě.
Hodonín byl vedle zasažených vesnic jediné město u nás, kde roku 2021 řádilo tornádo. Místní lidé tedy vědí, jaké to je, přijít o střechu nad hlavou nebo pomáhat sousedům. Po vypuknutí války sem přišli lidé z Ukrajiny, kteří hledali bezpečí a potřebovali se zorientovat v novém terénu. Nedocenitelné pomoci se jim dostalo v městské knihovně, kde se dodnes odehrávají pravidelná setkání dětí s jejich rodinami. Hodonínskému příběhu se věnuje i nový podcast.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru se stanicí BBC vyloučil, že by se v rámci případné mírové dohody s Ruskem Kyjev vzdal jakéhokoli ukrajinského území. Varoval přitom, že postoupení území Moskvě by znamenalo, že by se Rusko mohlo „neustále vracet“. Očekávaná ruská ofenziva na Ukrajině podle něj už začala.
Zhruba 60 odpůrců účasti ruských a běloruských sportovců na olympijských hrách v Paříži 2024 v úterý 14. února odpoledne demonstrovalo před sídlem Českého olympijského výboru (ČOV) v Praze. Lidé s ukrajinskými vlajkami a transparenty výbor vyzvali k zamezení účasti atletů z těchto dvou zemí na hrách všemi prostředky, včetně bojkotu. Argumentují Ruskou agresí na Ukrajině. Na akci dohlíželo asi 15 policistů.
Ukrajinec Mykyta chodí do osmé třídy základní školy v Třebíči. Češtinu si za rok svého pobytu osvojil tak dokonale, že v češtinářské olympiádě porazil i rodilé Čechy.
Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová byla mezi těmi členy Komise, kteří před 14 dny navštívili Kyjev. „Chceme pomoci, ne jim házet pod nohy byrokratické požadavky,“ říká.
S minimálním výcvikem šli z ruského vězení rovnou do první linie války, kde kolem nich umíraly desítky lidí a kde jim zabití hrozilo i od vlastních velitelů. Dva Rusové, kteří se loni zapojili do bojů na Ukrajině, takto popsali své zkušenosti americké televizi CNN, zatímco pobývají v ukrajinském zajetí.
Někdy slýcháme, že vojáci, kteří přišli až po samotných osvoboditelích, to měli už jednoduché a nemuseli bojovat. Avšak i oni museli projít válečnou Evropou a měli své padlé a raněné. I když třeba už ne na území Československa. Jednou z takových jednotek, která se dostala do Chebu později, byl 1252. ženijní bojový prapor (1252nd Engineer Combat Battalion).
Ruské síly bojující na Ukrajině v posledních dvou týdnech pravděpodobně registrují nejvyšší ztráty od prvního týdne války, uvádí v nedělním hlášení britské ministerstvo obrany. Odvolává se přitom na čísla generálního štábu ukrajinské armády, jakkoli přiznává, že údaje nedokáže ověřit. Trend, který data ukazují, je však podle Londýna důvěryhodný. O mnoho svých vojáků nadále přichází také Ukrajina, dodává britské ministerstvo.
Devatenáctiletý student Tadeáš Kučera z Trutnova získal speciální cenu v prestižní soutěži fotografů Czech Press Photo 2022. Mezinárodní odbornou porotu zaujal snímkem z ukrajinského Lvova po raketovém útoku. Oceněná fotografie zachycuje Ukrajince před vyhořelým vrakem auta, když využívá chvilku odpočinku při uklízení suti s telefonem u ucha.
/ROZHOVOR, FOTO/ Devatenáctiletý student Tadeáš Kučera z Trutnova získal speciální cenu v prestižní soutěži fotografů Czech Press Photo 2022. Mezinárodní odbornou porotu zaujal snímkem z ukrajinského Lvova po raketovém útoku. Oceněná fotografie zachycuje Ukrajince před vyhořelým vrakem auta, když využívá chvilku odpočinku při uklízení suti s telefonem u ucha. Tadeáš Kučera studuje Střední školu služeb, obchodu a gastronomie v Hradci Králové a sní o tom, že se bude věnovat fotografování profesionálně.
Myšlenkami jsou sice na válkou zmítané Ukrajině, s dětmi ale právě tráví čas v bezpečném prostředí knihovny v Hodoníně. Skupina ukrajinských žen a školáků se tady schází, aby společně tvořili nebo řešili věci do výuky. Mezi dětmi je tu například Valerie, Anhelina, Ema, Tymur, Kostyantin či Andrej. „Hrajeme si, zpíváme. Nacvičovali jsme pohádky a také jsme dělali červené čepice,“ říká jedenáctiletá Anhelina pocházející z Mykolajiva – města nedaleko fronty.
První výročí od začátku konfliktu na Ukrajině připomene v městě pod Ještědem unikátní výstava.
Cheb v dubnu 1945 osvobodila především 97. pěší divize.
Premiér Petr Fiala (ODS) očekává, že do Česka jednou určitě přijede na návštěvu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Uvedl to v pravidelné debatě Deníku, k níž se připojil z Bruselu, kde se účastní mimořádného jednání Evropské rady.
Ruské invazní síly se na různých místech přeskupují a hlavní úsilí soustředí na útočné operace u Kupjansku, Lymanu, Bachmutu, Avdijivky a Novopavlivky na východě Ukrajiny, uvedl ve své ranní operační svodce ukrajinský generální štáb. Ten zároveň hlásí za uplynulý den odražení ruských útoků u desítky obcí v Luhanské a Doněcké oblasti, včetně Bachmutu. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu označil boje u Bachmutu a Vuhledaru za - z ruského pohledu - úspěšně se vyvíjející.
Francouzský důstojník Alfred Dreyfus, odsouzený v roce 1894 neprávem za velezradu, si už třetím rokem odpykával nespravedlivě udělený doživotní trest v trestanecké kolonii na Ďábelských ostrovech ve Francouzské Guyaně, když na jeho obhajobu statečně vystoupil spisovatel Émile Zola. Ten se za to ocitl vzápětí také před soudem.
Vztahy muslimského světa s Izraelem jsou složité už od konce 40. let, kdy židovští uprchlíci z Evropy začali na území Palestiny budovat vlastní stát. V průběhu 20. století spolu obě komunity svedly několik krvavých válek. Postupem času se však vztahy s někdejšími největšími nepřáteli Egyptem, Sýrií a Irákem z různých důvodů víceméně urovnaly. Vlajku protiizraelského odporu tak dnes na blízkém východě třímá Írán. Jeho nové kroky přinesly obavy z dalšího blízkovýchodního konfliktu.
Nezapomenu na to, jak moje babička podvědomě počítala s další skutečnou válkou.
Koncentrační tábor Buchenwald u německého města Výmar patří mezi vyhledávané cíle těch, kteří se chtějí doslova na vlastní kůži seznámit s nacistickým běsněním před a během II. světové války. Buchenwald patřil mezi největší a nejkrutější místa Evropy, i když v něm vězni mohli chodit do nevěstince. Tragédii téměř 300 tisíc lidí nyní připomínají expozice, do nichž je vstup zdarma. Byť byl po válce tábor do značné míry srovnán se zemí, vězení či kremační pece jsou zachovány jako memento dodnes.
Bývalý důstojník ruské armády učinil děsivé přiznání. Televizi BBC v exkluzivním rozhovoru sdělil, že byl svědkem toho, jak ruské jednotky mučily ukrajinské vojáky. Brutální výslechy měly zahrnovat střílení, vyhrožování znásilněním a elektrošoky. Vypověděl také, jak ruští vojáci v okupovaných ukrajinských oblastech ve velkém rabovali.
Jméno Werner von Fritsch dnes už téměř nikomu nic neřekne. Jeho pád však představoval zlom v dějinách tzv. Třetí říše. Byl to vrchní velitel německé armády, který stál v cestě Adolfu Hitlerovi. Ten se ho zbavil stejně jako jeho předchůdce: útokem na jeho sexuální život.
