Přes 27 tisíc čtenářů odpovědělo na otázky v unikátním dotazníku Deníku k válce na Ukrajině. Ten se tak stal historicky nejúspěšnější anketou v dějinách našeho webu. Již zítra se čtenáři Deníku i portálu denik.cz mohou dočíst první konečné výsledky, a porovnat tak své odpovědi s dalšími respondenty.
Putinovo běsnění nepřinese vítězství a neoddálí ruskou porážku, k níž zřejmě vývoj směřuje.
Východočeské muzeum připravilo na podzim cyklus přednášek Do zbraně! Válečníci a války východních Čech.
Běloruský autoritářský prezident Alexandr Lukašenko prohlásil, že se s ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem dohodl na rozmístění společného regionálního uskupení vojsk na hranicích s Ukrajinou. Uvádí to oficiální internetové stránky běloruského vůdce a ruská informační agentura RIA Novosti.
Dvaačtyřicet procent čtenářů Deníku věří, že by měli být čeští sportovci hrající profesionální soutěže v Rusku vyloučeni z naší reprezentace. A úplně stejné procento lidí (tedy 42) říká: nechte je dál za Českou republiku hrát.
Ukrajina by měla v současné válce vyhrát, tvrdí dvě třetiny čtenářů z Pardubickém kraji v dotazníku Deníku o rusko-ukrajinské válce.
Podle 40 procent četnářů Deníku z Plzeňského kraje by měla Ukrajina usilovat o smíření s Ruskem i za cenu ústupků v podobě ztráty území. Co si o možnostech skončení konfliktu na Ukrajině myslíte vy?
Téměř pětadvacet procent čtenářů ze Zlínského kraje chce neutralitu Česka. Tvrdí to v dotazníku Deníku o rusko-ukrajinské válce.
/ANKETA/ Hlavním viníkem války na Ukrajině jsou Spojené státy americké, tvrdí dvaadvacet procent čtenářů z Ústeckého kraje v dotazníku Deníku o rusko-ukrajinské válce.
Hlavním viníkem války na Ukrajině je Rusko, tvrdí téměř 72 procent čtenářů z Prahy v dotazníku Deníku o rusko-ukrajinské válce.
/ANKETA/ Hlavním viníkem války na Ukrajině je Rusko, tvrdí dvě třetiny čtenářů z Libereckého kraje v dotazníku Deníku o rusko-ukrajinské válce.
Podle 40 procent četnářů Deníku z Jihočeského kraje by měla Ukrajina usilovat o smíření s Ruskem i za cenu ústupků v podobě ztráty území. Co si o možnostech skončení konfliktu na Ukrajině myslíte vy?
Téměř dvacet procent čtenářů z Olomouckého kraje v dotazníku Deníku na téma války na Ukrajině podporuje Rusko. Valná většina respondentů ankety naopak přeje vítězství napadené Ukrajině.
Dodávejte dál zbraně Ukrajině, tvrdí téměř dvě třetiny čtenářů ze Středočeského kraje v dotazníku Deníku o rusko-ukrajinské válce.
Podle 40 procent četnářů Deníku z Karlovarského kraje by měla Ukrajina usilovat o smíření s Ruskem i za cenu ústupků v podobě ztráty území. Co si o možnostech skončení konfliktu na Ukrajině myslíte vy?
/ANKETA, HLASUJTE/ Ukrajina by měla v současné válce vyhrát, tvrdí téměř dvě třetiny čtenářů z Královéhradeckého kraje v dotazníku Deníku o rusko-ukrajinské válce.
Čtvrtina respondentů, kteří dosud odpověděli na velkou anketu Deníku k ruskoukrajinské válce, je přesvědčena, že za ní stojí Spojené státy Americké.
Hlavním viníkem války na Ukrajině jsou Spojené státy Americké, tvrdí téměř pětadvacet procent čtenářů z Moravskoslezského kraje v dotazníku Deníku o rusko-ukrajinské válce.
Novináři nejsou objektivní. O rusko-ukrajinské válce informují proukrajinsky. To si myslí skoro polovina čtenářů z Jihomoravského kraje v dotazníku Deníku Rovnost.
/FOTOGALERIE/ Nově objevené a doposud nezveřejněné unikátní fotografie z ghetta Terezín nalezené v pozůstalosti bývalého redaktora Československého rozhlasu Milana Weinera představuje výstava Album G.T. v prostorách Památníku ticha na pražském nádraží Bubny.
Hokej v Rusku zrovna netáhne. Za prázdné sedačky na tribunách může víc faktorů, mimo jiné i nedávno vyhlášená mobilizace. A právě debata o válce (speciální vojenské operaci) se bytostně dotýká také jednoho českého sportovce. Problém má Dmitrij Jaškin.
Deník Ukrajinska pravda publikoval výsledky velkého sociologického průzkumu mezi ukrajinskými válečnými běženci ve třech zemích Unie, do nichž směřují nejčastěji. Tedy Polska, Česka a Rumunska. Z výzkumu vyplývá, že do našich zemí přišli velmi vzdělaní a kvalifikovaní Ukrajinci.
Nikdy v historii lidstva nebyla vděčna tak velká skupina lidí tak malé hrstce statečných, prohlásil po skončení druhé světové války britský ministerský předseda Winston Churchill na adresu pilotů bojujících v řadách britského královského letectva (Royal Air Force – RAF).
Rekordní zájem čtenářů vzbudil unikátní dotazník Deníku, pátrající po názorech českých čtenářů na válku na Ukrajině. Již téměř dvanáct tisíc lidí odpovědělo na otázky ankety, v níž se Deník ptá mimo jiné na to, komu v ukrajinsko-ruském konfliktu čtenáři fandí nebo kdo podle nich za válku může. Nebo třeba, zda mají být čeští sportovci hrající v Rusku vyloučeni z reprezentace. A na dalších zhruba dvacet otázek.
Papež František vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby „zastavil kolotoč násilí a smrti na Ukrajině“. Odsoudil i hrozbu jaderné války, kterou označil za „absurdní“, píše Reuters.
Nejslavnější americký bojový letoun všech dob, který proslavil hollywoodský film Top Gun, oslavil před časem neuvěřitelných padesát let od prvního vzletu. Připomeňme si příběh námořní legendy.
Byl vítán jako partyzánský velitel a oceňovaný válečný hrdina, získal dokonce vysoké vyznamenání přímo z rukou československého prezidenta Edvarda Beneše. Ve skutečnosti však byl muž, jenž se představoval jako Jiří Skomarovský, podvodník, zloděj a zákeřný vrah, který měl na kontě nejméně tři oběti. K mystériu jeho osudu patří i to, že zmizel beze stopy.
Petr Drulák kdysi vedl Ústav mezinárodních vztahů. Dnes v téže instituci působí, ale neví jak dlouho. Jeho vedení a ministerstvu zahraničí se nelíbí Drulákovy mediální výstupy a názory na válku na Ukrajině. Zajímalo mě, co si bývalý velvyslanec ve Francii myslí tak strašného, že od zaměstnavatele dostal už dva vytýkací dopisy.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes v Kremlu podepsal smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. Spolu s ním tak při ceremoniálu v Kremlu učinili zástupci těchto Ruskem okupovaných a ovládaných oblastí. Mezinárodně neuznané Doněcká lidová republika a Luhanská lidová republika a rovněž Chersonská a Záporožská oblasti dohromady představují zhruba 15 procent rozlohy celé Ukrajiny.
Noc hrůzy. I tak lze popsat masakr, který se odehrál před 455 lety ve francouzském městě Nîmes. Hrůzná událost byla vyústěním náboženských sporů mezi katolíky a protestanty.
Všichni jsme si rovni, všichni stojíme jednotně za Putinem. Tak zní vzorně vlastenecké poselství ruských sportovců, alespoň tedy jeho oficiálně proklamovaná verze. Jenže realita bývá složitější: tváří v tvář mobilizaci bere pocit nerozborné jednoty s prostým lidem jaksi za své. Komu by se chtělo jít umírat do války, která – podle Kremlu – vlastně ani válkou není? Sportovci nejsou výjimkou.
Generál Petr Pavel, který už má víc než potřebných 50 tisíc podpisů pro prezidentskou kandidaturu, se s lidmi baví především o energetické krizi a inflaci. Jako bývalý profesionální voják ovšem pozorně sleduje také vývoj na ukrajinské frontě.
Částečná mobilizace, kterou minulý týden vyhlásil prezident Vladimir Putin kvůli stupňujícímu se válečnému konfliktu na Ukrajině, děsí nejen „obyčejné“ Rusy, ale i profesionální sportovce. Povolávací rozkaz do armády už dostávají i hokejisté z KHL.
Částečná mobilizace, kterou minulý týden vyhlásil prezident Vladimir Putin kvůli stupňujícímu se válečnému konfliktu na Ukrajině, děsí nejen „obyčejné“ Rusy, ale i profesionální sportovce. Povolávací rozkaz do armády už dostávají i hokejisté z KHL.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal změny v trestním zákoníku, které zpřísňují postihy za zločiny spáchané v době mobilizace. Schválil také možnost zjednodušeného získávání občanství pro cizince, kteří vstoupí do ruské armády. Informovala o tom v sobotu ruská agentura TASS. Částečnou mobilizaci vyhlásil Putin ve středu kvůli neúspěšné ruské válce na Ukrajině.
/POLEMIKA/ Už za dva týdny se mají v Praze utkat kluby NHL San Jose a Nashville. Problém? Ministerstvo zahraničí totiž na impulz Dominika Haška zvažuje, že ruským hokejistům těchto týmů neudělí vízum. Zástupcům zámořské soutěže se to pranic nelíbí: buď prý příjedou všichni, nebo vůbec nikdo. Je správné prosazovat absolutní izolaci Rusů, nebo by se sport neměl míchat do politických her?
/POLEMIKA/ Už za dva týdny se mají v Praze utkat kluby NHL San Jose a Nashville. Problém? Ministerstvo zahraničí totiž na impulz Dominika Haška zvažuje, že ruským hokejistům těchto týmů neudělí vízum. Zástupcům zámořské soutěže se to pranic nelíbí: buď prý příjedou všichni, nebo vůbec nikdo. Je správné prosazovat absolutní izolaci Rusů, nebo by se sport neměl míchat do politických her?
/POLEMIKA/ Už za dva týdny se mají v Praze utkat kluby NHL San Jose a Nashville. Problém? Ministerstvo zahraničí totiž na impulz Dominika Haška zvažuje, že ruským hokejistům těchto týmů neudělí vízum. Zástupcům zámořské soutěže se to pranic nelíbí: buď prý příjedou všichni, nebo vůbec nikdo. Je správné prosazovat absolutní izolaci Rusů, nebo by se sport neměl míchat do politických her?
Atmosféra strachu, bezmoci a zběsilý úprk. Tak se dá shrnout první den v Rusku poté, co prezident Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Rozhodnutí v televizích sledovali občané po celé zemi, od nemocnic až po obchodní domy. Teď přemýšlí, co dál. Mezi možnostmi je pro mnohé drahý odjezd do zahraničí či pobyt ve vězení. V jednom se však mnoho obyvatel země shoduje. Na frontu nepůjdou za žádnou cenu.
Rusko-ukrajinskou válku považuji za naprosté fiasko ukrajinské i západní diplomacie.
Protiváleční aktivisté svolali v Rusku na středeční večer celonárodnímu protest proti částečné mobilizaci, kterou vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin. Policie už zadržela přes tisíc lidí. List The Guardian píše, že rozhodnutí Kremlu vyvolalo v Rusku šok. Podle agentury Reuters se rychle vyprodávají jednosměrné letenky z Ruska.
Vyhlášením částečné mobilizace ruský prezident Vladimir Putin přiznává, že invaze na Ukrajinu selhává, uvedl britský ministr obrany Ben Wallace. Podle nizozemského premiéra Marka Rutteho je mobilizace znamením Putinovy paniky. Německý vicekancléř Robert Habeck řekl, že jde o další krok Ruska špatným směrem.
Putin je sice k poražení, ale hrozí v případě porážky zničením světa. Co s tím?
Před 110 lety se ve východoslovenské obci Smižany narodil Ján Nálepka, slovenský vojenský důstojník a legendární velitel 1. československého partyzánského oddílu v Sovětském svazu. Za bývalého režimu patřil díky svému přeběhnutí k sovětským partyzánům k nejopěvovanějším válečným hrdinům, vznikl o něm i film. Jakým člověkem byl ale ve skutečnosti?
Někdejší kancléř prezidenta Václava Havla, exministr zahraničí Karel Schwarzenberg dorazil v neděli večer do kina Sokol v Nymburce. Předcházelo tomu promítání dokumentárního filmu, který o něm natočila jeho dcera Lili. Po snímku, který je spíše intimní sondou do rodinných vztahů ve šlechtické rodině, došlo i na diskuzi, v níž hlavní hrdina filmu odpovídal na otázky.
Zpráva o smrti britské královny Alžběty II. zasáhla minulý týden i Jiřinu Malou (96) z Českých Budějovic. Obě totiž o sobě věděly, protože je spojoval stejný den narození - 21. duben 1926.
/FOTOGALERIE/ Až do 30. září je na Staroměstském náměstí k vidění výstava Střední Čechy v Paměti národa. Přináší dvanáct příběhů z dob války, okupace a totality. Všechny se odehrály v kulisách významných míst kraje a mají paralelu v tom, co se dnes děje na Ukrajině. Nechybí ani osudy lidí přímo z Mladé Boleslavi.
Na Ukrajině jsme byli už vícekrát a máme zde mnoho známých a přátel. Většinou jsme sem jezdili ve větší skupině mladých, rodin nebo těch, kteří chtěli a uměli vzít za práci. Jednou jsme pomáhali budovat venkovní oltář v Tiachivu, jindy čistili pozemek u Tiachivu, který byl zakoupen pro budování poutního místa. Při další návštěvě jsme doprovázeli duchovní obnovu pro řecko-katolické kněze a jejich rodiny a jindy zase prochodili Poloniny. Poslední cestu na Ukrajinu jsme plánovali už před třemi roky. Nejdřív nám ji překazil covid a potom válka. Během léta jsme se rozhodli, že nazrála doba. Chceme najít první volný termín, abychom tam konečně vyrazili. Tentokrát v komornějším složení. Každý jsme různě pracovně vázáni, takže možnosti byly hodně omezené, nakonec jsme se však dohodli a našli termín od 8. do 11. září.
Devětaosmdesátiletá Anna Rajserová z Bečova nad Teplou by mohla o svém životě i rodném městě napsat romány. Ve středu převzala čestné občanství.
Psalo se 16. září 1817, když šestadvacetiletý právník Václav Hanka nalezl za přítomnosti několika svědků ve sklepě v kostelní věži ve Dvoře Králové středověce vyhlížející rukopis, jenž měl již brzy poznamenat české dějiny. Nebyl to první ani poslední nález, brzy však začaly zaznívat hlasy pochybující o pravosti památky. Rozhořel se spor, který trval 70 let.
