Válka na Ukrajině zuří více než rok a za tu dobu se řadě válečných uprchlíků podařilo zakotvit v nových domovinách. Jednou z nich je Nataliia Horichenko, která působí v univerzitním ústavu CXI jako laborantka oddělení chemie. Do České republiky přijela loni v březnu z Kyjeva spolu se synem a synovcem. Odjezd pro ně byl psychicky i fyzicky náročný, s sebou si vzali jen batohy s notebooky, doklady a jeden malý kufr.
Podporovat proruské skupiny v Moldavsku, zabránit užší spolupráci s NATO či pohrozit přerušením dodávek plynu. Kreml v roce 2021 vypracoval detailní plán, v němž popisuje, jakými kroky v příštích deseti letech posílí svůj vliv v Moldavsku. Vyplývá to z uniklých dokumentů, které tento týden zveřejnila skupina moldavských a dalších investigativních novinářů. Ruský režim chce podle nich zemi ovládnout s pomocí hybridní války. Kreml nařčení odmítá, dokument je prý padělek.
Aktivity lékařů písecké nemocnice překračují hranice tohoto zdravotnického zařízení, města i celé země. A to doslova. Lékař Anesteziologicko-resuscitačního oddělení (ARO) Dominik Hes se nedávno vrátil z humanitární mise v Sierra Leone, další anesteziolog Miroslav Kutsyna vloni zprostředkoval předání přístrojů do jedné z nemocnic ve válkou postižené Ukrajině. Jiní lékaři ARO pomáhají v rámci hospicové péče nebo slouží jako záchranáři.
Uplynul jeden rok, co jsme se rozloučili se šumavskou legendou Emilem Kintzlem. Mnohým se zapsal do životů a především do dění na Šumavě. A právě o tom je i publicistická a novinářská soutěž o Cenu Emila Kintzla 2023, která byla nyní vyhlášena. Zapojit se do ní může široká veřejnost do věku 26 let.
Nová kniha od autora Petra Martana je pokračováním jeho děl. Nová historická studie přináší zásadní rozšíření doposud známých dějin Čkyňska a okresů Strakonice a Prachatice. Kniha chce přispět k uvědomění si současné hrozby války a jejího vnímání.
V době, kdy boje na Ukrajině v zimě zpomalují, vynikají tři věci. První je nejzřejmější: menší, vysoce motivovaná země, vybavená moderními zbraněmi a zpravodajskými informacemi, pomalu, ale neúprosně poráží to, co bývalo označováno za druhou nejsilnější armádu světa. V denodenním shonu už si málo uvědomujeme, jak ohromující skutečnost to je. Pojďme si to připomenout.
Týden po začátku války na Ukrajině se rodina 15leté Ariny Jacejukové rozhodla opustit svůj domov nedaleko Kyjeva. Vydali se autem v naději, že najdou bezpečnější místo pro život. Po necelých deseti kilometrech jim ovšem cestu zkřížili ruští vojáci. Na auto začali střílet, načež ze zadních sedadel zpoza mrtvých rodičů vytáhli Arinu s její mladší sestrou Valerií. Při střelbě Arinu postřelili. Vystrašenou teenagerku naložili do auta a vyrazili do neznáma. Devítiletou Valerii mezitím posadili do jiného vozu a odvezli do nedaleké vesnice, kde ji lidé později našli u silnice.
Už více než měsíc platí část šestého sankčního balíčku Evropské unie namířeného proti Rusku. Po surové ropě, s výjimkou ropovodu Družba, přestaly členské státy včetně Česka dovážet ropné produkty včetně motorové nafty. Cílem je co nejvíce oslabit ekonomiku Ruska vedoucí agresivní válku na Ukrajině. Krizový scénář nedostatku paliv se nenaplnil. Naopak. Evropa se dokázala od zdrojů z východní země odstřihnout. Ceny pohonných hmot jsou dokonce nižší než před vypuknutím války. Vše se ale může rychle otočit.
Ruské invazní síly se nadále pokoušejí dosáhnout administrativní hranice Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny - své hlavní úsilí zaměřují na útočné akce ve směrech na Lyman, Bachmut, Avdijivku, Marjinku a Šachtarske. V pravidelném ranním operačním hlášení to uvedl ukrajinský generální štáb. Zároveň tvrdí, že ukrajinští obránci za uplynulý den odrazili v těchto regionech přes 100 nepřátelských útoků.
Ludmila Kubcová najezdila v autě při rozvážení pomoci na ukrajinské frontové linii už přes sto tisíc kilometrů. Padesátiletá Češka, pocházející z Ukrajiny, našla v dobrovolnické pomoci během roku války nový smysl svého života.
/ROZHOVOR/ Právě na tento týden připadá tragické výročí největší hromadné vraždy židů za druhé světové války. V noci z 8. na 9. března roku 1944 nacisté během jediné noci usmrtili v plynových komorách více než 3 700 židů. Devátý březen se tak stal Dnem památky obětí vyhlazení terezínského rodinného tábora v Osvětimi- Březince.
Zmizelí aneb Hrůzy války - takový je název výstavy, která začne ve čtvrtek 9. března v 17 hodin v Muzeu Záhoří ve Veselíčku. Expozice mapuje osudy obyvatel obce, kteří byli za druhé světové války popraveni nebo odvlečeni do koncentračních táborů. Na vernisáži kromě české státní hymny zazní také píseň Veselíčko pod horami, kterou si lidé zpívali v lágrech, když vzpomínali na svůj domov.
Zoologovi Torstenu Blankovi ze štýrské šlechtitelské stanice „Turtel Island“ v Deutschlandsbergu se podařilo vypěstovat tři exempláře nejmenší želvy na světě, bahenního druhu Vallarta (Kinosteron vogti). Její pancíř dosahuje délky maximálně 10,2 cm. Poprvé byla oficiálně popsána až v roce 2018.
Jaké jsou pocity u člověka, který visí nad propastí ve vlastním domě zničeném po zásahu rakety? Strach, panika, rezignace? Tuto situaci zažil na vlastní kůži ukrajinský pár. Devětatřicetiletá Olga a její sedmačtyřicetiletý manžel Jevhen. Dvakrát utíkali před válkou, ale vždy je dohnala. Rodina zázračně přežila po hrozném raketovém úderu v Dněpru a navzdory všem výzvám osudu nyní plánuje svůj další život.
/FOTOGALERIE/ Uběhl rok od chvíle, kdy osmadvacetiletá učitelka Iryna Dydyk prchla s rodinou před válkou na Ukrajině a našla útočiště v Berouně. Tehdy byla přesvědčena, že se za katedru hned tak nepostaví. Nakonec to ale netrvalo dlouho. Osud ji dovedl až do ukrajinské třídy v soukromé Základní škole VIA Beroun, kde nyní učí.
Žili své normální životy. Podobné jako je žijí rodiny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Měli plány. Před rokem na ně ale začaly padat ruské bomby. Nevzdali se. Nastartovali nový život jinde. Věří, že se zase vrátí domů, odkud je vyhnala válka. O své životní příběhy se podělili se čtenáři Deníku.cz.
/Od zvláštního zpravodaje Deníku/ Ljudmila Sachnovová měla vyhlášenou restauraci v Kramatorsku. Musela prchnout. Začala znovu v Kyjevě. Daří se jí. „Mám dobrý život. Nenechám si ho válkou zničit. Nedám se,“ říká Ljudmila v unikátním projektu Deník.cz Ukrajinci před válkou a teď.
Oba se narodili ve stejný den, jen rok po sobě. Před 105 lety přišel ve vesnici Brzice na Náchodsku na svět Otto Špaček, československý stíhací pilot druhé světové války, a přesně na den o rok dřív ho v Kunvaldu předstihl František Trejtnar, další československý stíhač, jehož jeden letecký souboj vstoupil do dějin. Hrou osudu se z obou stali přátelé, kteří ještě s třetím kamarádem společně opustili zemi, aby za ni mohli bojovat.
V diskusích o Ukrajině se stále znovu a znovu vynořuje téma tzv. volyňského masakru či volyňských masakrů, což bylo vyvražďování zejména polských obyvatel Volyně ukrajinskými nacionalisty během druhé světové války. Volyňské masakry začaly zhruba před 80 lety, na jaře 1943 a trvaly dva roky. Zůstalo po nich přes 100 tisíc mrtvých, zabitých sekerami, vidlemi, kosami a noži. Proč k tomu došlo a co a jak se stalo?
/FOTO/ Ve znamení veselí byla v Olbramovicích masopustní neděle 26. února. Divadlo Votice odehrálo v restauraci U Komína představení Dívčí válka, autora Františka Ringo Čecha. Ochotníci předtím také podpořili průvod v maskách.
/FOTOGALERIE/ Říkají mu Mojcek a je bývalým profesionálním vojákem z Břeclavi. Ačkoliv vojenskou kariéru hodil za hlavu už před třemi lety, jakmile se naskytla možnost pomoci lidem na Ukrajině sužované ruskou válečnou agresí, nezaváhal. S partou devíti dalších dobrovolníků se sbalil a pod názvem team4ukraine vezli do dětské nemocnice plicní ventilátory a další zdravotnické vybavení.
/FOTOGALERIE/ Před pár dny to byl rok, kdy do Rakovníka přijela po pětidenní vyčerpávající cestě čtveřice ukrajinských žen, které prchaly před válkou. Nyní zůstávají v Česku už pouze dvě. Po Violettě, která odjela do vlasti po několika měsících, se domů vrátila i Lena Jarkaja. V Rakovníku zanechala své dvě dcery.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Pořadatel protivládních demonstrací Ladislav Vrabel u Obvodního soudu pro Prahu 1 odmítl obvinění ze šíření poplašné zprávy. Výroky o tom, že Česko plánuje použít jaderné zbraně proti Rusku, pronesl podle své výpovědi na základě informací expertů. Hrozí mu dva roky ve vězení. Státní zástupkyně navrhuje potrestat ho podmíněným trestem. Na soudní jednání dorazily i desítky Vrabelových příznivců, kteří mu hlasitě vyjadřovali podporu.
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Čáslavskými sněženkami proti válce! Zdá se vám tato věta nesmyslná? Tak to se musíte seznámit s historií sněženek, které se staly symbolem nesmyslnosti válek. U nás protiválečná historie těchto poslů jara není příliš známá, přestože v západní Evropě vznikla již před 170 lety.
Ukrajinky, které našly útočiště před válkou v Česku, stále myslí na to, co se děje u nich doma, na Ukrajině bojující s ruským agresorem. Mají obavy z jaderné války i z toho, kolik na frontě padne ukrajinských mužů.
V rámci ruské válečné agrese na Ukrajině se město Vodňany na poli pomoci postavilo od počátku této agrese zcela jednoznačně.
Ukrajinka Iryna zažila přesně před rokem i se svou dcerou Lízou fyzicky i psychicky vyčerpávající cestu z válkou zasažené Ukrajiny. Odešla do Česke republiky, kde nyní v Kolíně žije a pracuje.
"Partnerské město Lince se uchází o titul kulturní hlavní město Evropy a chce využít také zkušeností z Lince 09," napsaly OÖN.
Čínský plán má nejspíš zachránit Rusko. Když neodmění agresora a celé Ukrajině dá mír, proč ale ne.
Když ruský prezident Vladimir Putin vyslal armádu do sousední země, nečekal, že se jeho původně třídenní speciální vojenská operace změní v déle než rok trvající konflikt. Podle odborníků může za neúspěch Kremlu řada faktorů. Patří mezi ně například větší morálka ukrajinských vojáků a využívání lepší taktiky, ale hlavně dodávky západní výzbroje. Právě ta se významně podílela na obraně Ukrajiny a pomohla při následném osvobozování okupovaného území.
Krnov na Ukrajině dlouhodobě spolupracuje s partnerským městem Nadvirna. Díky tomu se stal prvním českým městem, kde se naplno rozběhly projekty poskytování pomoci Ukrajině a přijímání uprchlíků.
/Od zvláštního zpravodaje Deníku na Ukrajině/ Kdo pamatuje doby, kdy se ještě před deseti lety i v ukrajinské televizi plynule přecházelo z ukrajinštiny na ruštinu a obráceně, bude překvapen, jak málo Ukrajinců je dnes ochotno mluvit rusky. Putinovská agrese v zemi zničila postavení ruštiny i kdysi kladný vztah velké části Ukrajinců k Rusům jako národu.
/FOTOGALERIE/ Nepřehlédnutelné bylo v pátek 24. února roční výročí vstupu ruských vojsk na území Ukrajiny i v Praze, a to nejen díky konání řady akcí, připomínajících hrůzy války a její oběti na ukrajinské straně. Ohlasy válečného konfliktu provázely i běžný život. Třeba cestování městskou hromadnou dopravou. Například řada lidí čekajících v pátek na tramvaj nepřehlédla, že se na jejich masky vrátily praporky v barvách ukrajinské vlajky.
Na pražské Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy diskutovali odborníci o změně pohledu Čechů na Ukrajince. Shodli se, že se od ruské invaze posunul k lepšímu. Přesto u nás musí ukrajinští uprchlíci překonávat nemalé problémy.
Při vší úctě k úsilí amerického herce a aktivisty působí dvouhodinový film jako včerejší noviny.
Hrdinka jedné z reportáží Luboše Palaty z Ukrajiny, které jsme v minulých dnech publikovali v Deníku, Anastasia z Chersonu, odešla z Ukrajiny s dětmi a sestřenicí ne do Česka, přes které jela, ale do Německa. Ve Spolkové republice je už dnes dvojnásobně více ukrajinských běženců, než v Česku. „Dostaneme tam k dispozici byt 4 plus jedna,“ říká Anastasia o tom, proč zamířila do východoněmeckého Zwickau v Sasku.
/Od zvláštního zpravodaje na Ukrajině/ Natálie utekla před válkou do Polska, kde už koncem léta měla zajištěnou dobrou existenci. Přesto se i s malým synem vrátila zpět do Kyjeva, aby byla nablízku svému manželovi, který slouží v ukrajinské armádě na frontě u hranic s Ruskem.
Rok od začátku války. Rok smutku, bolesti a obrovské humanitární pomoci. Jak vidí a hodnotí uplynulých dvanáct měsíců pracovníci Diecézní charity ostravsko-opavské?
Den, na který nezapomene do konce svého života. Tak vzpomíná na 24. únor 2022 Yelizaveta Shtonda, rodačka z Charkova, které vpád ruských vojsk na Ukrajinu změnil život stejně jako všem jejím spoluobčanům. Po prvotním šoku z ostřelování města se musela vyrovnat také se ztrátou blízkého člověka a posléze přišla i o byt, ve kterém žila více než třicet let.
V různých městech v Rusku se v pátek, na první výročí ruského vpádu na Ukrajinu, konaly v atmosféře represí ojedinělé protesty proti této válce. Lidé rovněž nosili květiny k pomníkům souvisejícím s Ukrajinou. Podle ochránců lidských práv policie kvůli tomu zadržela několik desítek lidí, informovaly světové agentury.
Už rok náleží statek v Chabičovicích nedaleko Českého Krumlova k místům, která poskytují uprchlíkům z Ukrajiny útočiště před válkou. Vstřícnost majitelů, manželů Dončenkových, je o to obdivuhodnější, že pocházejí z Ruska. Na Českokrumlovsku žijí již zhruba sedmnáct let a pomoc lidem, kteří to potřebují, považují za samozřejmost.
„Byl to jeden z těch nejtěžších roků. Byl to rok ztráty, nenávisti a hrobu bez hřbitova. Byl to rok, který nás všechny sjednotil, protože válku na Ukrajině vedeme za celý svět,“ připomněl v předvečer výročí zahájení války pardubický kněz ukrajinského původu Marian Kurylo.
Krušné období musela přestát jindřichohradecká likérka Fruko-Schulz kvůli válce na Ukrajině, která trvá přesně rok. Společnost patří z velké části patří ruské skupině Ladoga. Rusko bylo navíc největším zahraničním odběratelem firmy. Silně proto pocítila dopady válečného konfliktu, i přesto ale neskončila ve ztrátě.
Naděje na dožití vojáka na frontě v Donbasu na východě Ukrajiny je kolem čtyř hodin, odhaduje bývalý příslušník americké námořní pěchoty, který nyní bojuje po boku Ukrajinců v „mlýnku na maso“, jak se říká o krvavé bitvě o Bachmut. Trosky města ukrajinští vojáci na výročí ruské invaze stále brání před postupujícími Rusy, píše server Insider.
Přesně před rokem, 24. února 2022, napadlo Rusko Ukrajinu. Jde o největší válečný konflikt od konce druhé světové války v Evropě, který navazuje na ruskou okupaci Krymu, Donbasu a Luhanska. Ostravskému Centru PANT se hned první den ruského vpádu na Ukrajinu podařilo svolat demonstraci. Na Prokešově náměstí se tehdy sešlo na dva tisíce účastníků protestujících proti barbarskému útoku. Tyto tragické události si letos nejen Centrum PANT, ale i město Ostrava připomene hned několika akcemi určenými široké veřejnosti.
Rusko po roce války nevyhrává, ale agrese pokračuje. Ukrajina potřebuje pomoc.
Rok vzdoru a odhodlání
Jak znalec evropského politického dění i jeho zákulisí Jacques Rupnik vnímá stav světa rok po začátku ruské agrese na Ukrajině? I na to se v obsáhlém rozhovoru zeptal Deník. „Nikdo v Evropě se nemůže smířit s myšlenkou, že by Rusko na Ukrajině zvítězilo. Ale nikdo si nepřeje stát se přímým účastníkem této války, neboť by šlo o eskalaci a globální konflikt s jadernou velmocí,“ říká francouzský politolog a historik.
/ANALÝZA/ Už bylo hůř. Většinu dne jde tady v Kyjevě elektřina, chodí mobilní signál, teče voda, protiletecké, nebo spíše protiraketové poplachy jsou už jen jednou denně. Fungují služby, doprava, obchody, restaurace, úřady, školy, nemocnice. Přesto je Ukrajina rokem války vyčerpaná. Lidsky, psychologicky, hospodářsky. Ale nálada vzdoru stále mezi velkou částí Ukrajinců trvá. Stejně jako pocit, že tato válka nemůže skončit jinak než ukrajinským vítězstvím, protože by se vrátila brzy znovu.
Velké srdce a vlajka v modro-žlutých barvách jako symbol podpory Ukrajině, která se stala přesně před rokem cílem útoku ze strany Ruska. Každý, kdo přišel ve čtvrtek odpoledne na pietní shromáždění, které se konalo na Masarykově náměstí v Přerově, mohl vzít do ruky křídu a přidat se ke společnému dílu.
