Kreativ

ŠTÍTEK: Velikonoce

Distanční výuka probíhá i ve školkách. Formou hry a poučení.

Distanční výuka v mateřských školkách je formou hry a poučení

Uzavření škol v době vládních protipandemických opatření se týká i těch mateřských. Distanční výuka ale probíhá i tam, děti z hořicých školek dostávají formou her a tištěných obrázků zábavné, ale poučné úkoly, nyní hlavně s tematickou nadcházejících Velikonoc a příchodu jara.

Ilustrační foto

Anketa: Bude sezona dohrána tak, aby se postupovalo a sestupovalo?

Aby mohla být fotbalová sezona 2020/21 uzavřena, musí se podle řádů sehrát více než 50 procent všech zápasů v soutěži. Fotbalová asociace zároveň vydala nařízení, že soutěžní ročník skončí 30. června a nebude se tedy protahovat do prázdnin. Klubům tak zbývá k naplnění kvóty sehrát většinou mezi 3 až 6 zápasy. Deník oslovil funkcionáře z amatérských klubů s otázkou, jestli se to podle nich podaří.

Testování na nákazu koronavirem ve firmách

Vláda žádá prodloužení nouzového stavu. Povinně testovat se budou i živnostníci

Opatření přispěla ke zpomalení covidové pandemie, podle představitelů vlády je však nutné, aby pokračovala i nadále. Kabinet proto požádá o prodloužení nouzového stavu o dalších 30 dní. Povinnost testování se nově rozšíří také na malé firmy do 10 zaměstnanců a dokonce i živnostníky, kteří se při práci setkávají s dalšími osobami.

Výstava Symboly Velikonoc

Velikonoční tradice připomenou on-line výstavy i venkovní akce

K Velikonocům patří tradiční výstavy se sváteční tematikou, které se však letos nemohou kvůli opatřením proti covidu uskutečnit naživo. Užít si je však můžete alespoň prostřednictvím vašich počítačů a mobilních telefonů. Některé se konají on-line.

Uzavřené okresy a další protiepdemická opatření komplikují svatebčanům život. Ilustrační foto.

Covid svatbám nepřeje. Snoubenci z jiných okresů je raději zruší

Na ten den čekala pětatřicetiletá Jana z Hradce Králové dlouho. Už letos v polovině března si měla se svým o pět let starším přítelem Karlem říci Ano. Jenže se tak nestane a svatební síň zůstane prázdnou. Ne že by se nastávající novomanželé po tříleté známosti rozešli, ale do karet jim nehraje současné vládní protiepidemické opatření a uzavřené okresy.

K předvelikonočním tradicícm patří zvyky spojené se Smrtnou neděli. Na snímku smrolkový průvod ve Stupešicích v roce 1965.

Zvyky Smrtné neděle aneb Smrtolenko, smrtolná, kdes tak dlouho byla

Neděle dva týdny před Velikonocemi má od pradávna ošklivé jméno „Smrtná“. V našem kraji se o Smrtné neděli dosud udržel lidový zvyk obchůzky děvčat se zdobenou loutkou - „Smrtolkou“. Tato tradice má velmi hluboké kořeny, které sahají až do pohanských dob.  „Chození o Smrtolku“ je jedním z nemnoha svébytných projevů lidové kultury našeho jinak etnograficky poměrně chudého regionu.

K předvelikonočním tradicícm patří zvyky spojené se Smrtnou neděli. Na snímku smrolkový průvod ve Stupešicích v roce 1965.

Zvyky Smrtné neděle aneb Smrtolenko, smrtolná, kdes tak dlouho byla

Neděle dva týdny před Velikonocemi má od pradávna ošklivé jméno „Smrtná“. V našem kraji se o Smrtné neděli dosud udržel lidový zvyk obchůzky děvčat se zdobenou loutkou - „Smrtolkou“. Tato tradice má velmi hluboké kořeny, které sahají až do pohanských dob.  „Chození o Smrtolku“ je jedním z nemnoha svébytných projevů lidové kultury našeho jinak etnograficky poměrně chudého regionu.

Senioři v rožďalovickém domově v rámci ručních prací vyrábějí i dekorace na Velikonoce.

Senioři dostali druhé vakcíny. Domovy se snaží o návrat k běžnému životu

Většina seniorů v domovech v Poděbradech a Rožďalovicích má za sebou i druhou vakcínu proti covidu - 19 a společně s personálem se snaží o postupný návrat k běžnému životu. V Rožďalovicích vyrábějí zajíčky a další ozdobné dekorace s motivy blížících se Velikonoc. V poděbradském Luxoru dostali senioři druhou vakcínu uplynulé pondělí, a tak plánují zhruba za dva týdny první společné schůzky v jídelně.

Petr Borák u jurty

Augustiniánský dům je místem, které léčí duši, říká ředitel Petr Borák

Augustiniánský dům v Luhačovicích má za sebou bohatou historii. Byl postaven v letech 1902-1904 a sloužil zejména pro kněze a katolické rodiny jako místo určené pro odpočinek, relaxaci a nalezení duševní rovnováhy. Mezi nejznámější hosty patřil například Leoš Janáček, kterého právě toto místo inspirovalo pro tvorbu světoznámých děl. Po 2. světové válce byl dům zestátněn a sloužil jako ubytovací zařízení. Od poloviny 80. let dům jen chátral a stala se z něj ruina.

Vítání jara a velká zahradní slavnost v Hrobu.

FOTO: Letos žádná veřejná vítání jara. Podívejte se ale, jak to dříve žilo...

Letošní první jarní víkend na Teplicku je podobně jako ten v loňském roce ovlivněný koronavirovou pandemií. Dříve Vítaní jara patřilo k vyhledávaným akcím mezi lidmi v okrese. Vždy se zapojily celé rodiny. Letos ale v důsledku vládních omezení v rámci lockdownu máme smůlu. Zavzpomínejme tedy alespoň prostřednictvím fotografií z archivu Deníku, jak to dříve vypadalo a o co letos přijdeme. 

K předvelikonočním tradicícm patří zvyky spojené se Smrtnou neděli. Na snímku smrolkový průvod ve Stupešicích v roce 1965.

Zvyky Smrtné neděle aneb Smrtolenko, smrtolná, kdes tak dlouho byla

Neděle dva týdny před Velikonocemi má od pradávna ošklivé jméno „Smrtná“. V našem kraji se o Smrtné neděli dosud udržel lidový zvyk obchůzky děvčat se zdobenou loutkou - „Smrtolkou“. Tato tradice má velmi hluboké kořeny, které sahají až do pohanských dob.  „Chození o Smrtolku“ je jedním z nemnoha svébytných projevů lidové kultury našeho jinak etnograficky poměrně chudého regionu.

Vynášení Morany a vítání jara ve Zlínském kraji. Archivní foto

OBRAZEM: Připomeňte si, jak Zlínský kraj vítal jaro v minulých letech

Jaro je tady! Starodávný pohanský zvyk, vynášení Smrti nebo Morany, se z pradávných slovanských dob dochoval až dodnes. Letos se bohužel tento tradiční způsob vítání jara z důvodu koronavirové epidemie neuskuteční. Podívejte se, jak se lidé ve Zlínském kraji loučili se zimou v minulých letech. 

K předvelikonočním tradicícm patří zvyky spojené se Smrtnou neděli. Na snímku smrolkový průvod ve Stupešicích v roce 1965.

Zvyky Smrtné neděle aneb Smrtolenko, smrtolná, kdes tak dlouho byla

Neděle dva týdny před Velikonocemi má od pradávna ošklivé jméno „Smrtná“. V našem kraji se o Smrtné neděli dosud udržel lidový zvyk obchůzky děvčat se zdobenou loutkou - „Smrtolkou“. Tato tradice má velmi hluboké kořeny, které sahají až do pohanských dob.  „Chození o Smrtolku“ je jedním z nemnoha svébytných projevů lidové kultury našeho jinak etnograficky poměrně chudého regionu.

Jindřich Novák se raduje z jednoho z deseti gólů, které v divizním derby v roce 1967 fotbalisté Dynama v S. Vrbném nastříleli tamní Lokomotivě.

Ze dna fotbalové propasti zpátky do ligy. Takový byl "Budějovický případ"

Před padesáti lety si v Českých Budějovicích fotbaloví fanoušci pochvalovali, protože po pětileté přestávce zase mohli chodit na ligový fotbal. Byla to sice jen třetí liga, i tak to ale byl velký pokrok – v roce 1967 totiž tým Dynama, tradiční ligista, bojoval o mistrovské body, věřte, nevěřte, v krajské I. A třídě… Jak se to přihodilo?

Křest Páně.

Povzbuzení na pátou neděli postní

Velikonoce jsou nablízku. Poslední neděle před nedělí Květnou je pátá neděle postní. O této neděli se ukončuje příprava dospělých kandidátů křtu- katechumenů.

Bábovka po upečení voní po citrusech a jablkách.

Vláčná bábovka nejen na neděli. Tahle se vám určitě povede

V našich končinách tradiční sladké pečivo, které se výborně hodí třeba ke kávě. Chybu však neuděláte, když si s sebou bábovku přibalíte na výlet. Naše čtenářka Marie Tomášová z Domažlic se s námi podělila o recept na vláčnou bábovku, která se podle jejích slov povede každému.

Nahoru Facebook