Londýn - Britská neparlamentní protievropská strana UKIP, které se v květnových volbách do Evropského parlamentu předpovídá velmi dobrý výsledek, zahájila předvolební kampaň sérií plakátů brojících proti zaměstnávání občanů jiných zemí EU v Británii. Řada britských politiků to podle webu BBC odsoudila, někteří to označili za xenofobii, ale šéf UKIP Nigel Farage to označil za "tvrdou realitu".
Myslí si, že mladí lidé si vybírají zemi, ve které by chtěli žít, hlavně podle toho jak je zde rozšířená ekonomika a podle toho jaké by zde vydělali peněžní prostředky. Já bych se rozhodně nerozjela do Řecka, které se nachází ve velkých ekonomických problémech, je zde nouze o pracovní pozice a vše je zde velmi drahé vzhledem k finančním příjmům. Naopak země jako jsou Německo, Francie, Belgie, Švýcarsko, Velká Británie či severské země (jako Švédsko, Finsko a Norsko) nabízejí jinou ekonomickou situaci a tím i lepší možnost výdělku a lepší životní úrovně.
Myslím, že nejvíc mladých lidí by si přálo studovat, žít a pracovat ve Velké Británii. Je nějakým způsobem nejpřitažlivější, nabízí kvalitní vysoké školy, dále využitelné pro pracovní příležitosti po celé EU.
Ve které členské zemi EU by mladí lidé chtěli žít a pracovat? Co tomu říkají doma? Jaké možnosti jim k tomu skýtá uníjní politika? Co by na ní chtěli změnit?
Dveře. Před deseti lety jsme neměli výhled na nic jiného, než na pěkné dveře. Cože se skrývalo za nimi? Prý Evropa, no kdo ví. Teď už všichni. Klik a cvak, načítám: Německo, Francie, Velká Británie, vše na dosah myši. Koho zajímají dveře, které jsme s radostí před deseti lety vykopli, když si mohou sednout a svého miláčka si položit do klína? Schválně, vsadím se s vámi, že se nikdo z těch nahoře nedostal z Finska do Itálie za dvě minuty jako já. No prostě klik a vím všechno, ale jestli znám?
Havlíčkův Brod, Londýn – Když před lety Petra Kolesová odjížděla z Vysočiny na zkušenou do Londýna, možná ji ani nenapadlo, že na jaře 2014 bude počítat už třináctý rok pobytu ve Spojeném království.
Podle mého názoru by většina mladých lidí chtěla trávit svůj život ve Francii, Velké Británii nebo Německu. Všechny tyto země jsou členy EU už dlouho, Německo s Francií jsou dokonce zakládajícími členy. Jejich ekonomika je na tom mnohem lépe, než je tomu u jiných zemí, jako i například u nás v ČR. Díky této prosperující ekonomice se v daných zemích snadněji sežene práce, která je většinou i dobře placená. Když uvážíme už jen poměr jejich inflace s tou v ČR, je nám hned jasné, že tam bychom s domácím hospodařením vyšli lépe.
Praha, Brno – Exposlanec Věcí veřejných Michal Babák rozvířil v těchto dnech politické vody svojí knihou Medvědovi stojí pořad aneb Může se to stát i Vám. Nejen o této knize, ale i o svém působení v nově vznikající straně Republika pohovořil se čtenáři v on-line rozhovoru pro Deník.cz.
Londýn - Nezávislost Skotska podporuje pět měsíců před příslušným referendem stále více lidí. Podle průzkumu společnosti ICM je pro osamostatnění 39 procent obyvatel Skotska, proti 42 procent. Jde o rekordní relativní podporu nezávislosti od loňského srpna, informoval skotský nedělník Scotland on Sunday.
Londýn - Americký farmaceutický gigant Pfizer oslovil svého britského konkurenta AstraZeneca s návrhem na převzetí za 60 miliard liber (dva biliony Kč). Píše o tom nedělní britský list Sunday Times s odvoláním na zdroje z investičních bank a odvětví.
Havlíčkův Brod – Počátkem dubna to byly dva roky, co havlíčkobrodská společnost DATEUP vstoupila do světa byznysu.
Rozhovor s primářem Miroslavem Rybou z oddělení nefrologie a dialýzy Krajské nemocnice v Liberci o pitném režimu, aquaholismu, dialýze i transplantaci.
Na televizní noviny se obvykle dívám jen nerada a ani vlastně nevím proč bych je měla sledovat s nadšením. U nás doma mají přezdívku "denní příděl katastrof". Sleduji je a poslouchám novinky typu: "Prezident se klátí u korunovačních klenotů" nebo: "Došly finance na dokončení stavby tunelu Blanka" a nakonec ještě: "Nový občanský zákoník je španělská vesnice i pro právníky". A hned je ve vzduchu otázka: Je to opravdu nutné? Řeší takovéhle problémy i v ostatních státech Evropské unie? A jak se na náš stát dívá mladá generace, když tyhle zprávy slyší? Nechtěla by raději žít někde jinde?
Evropa je druhý nejmenší světadíl naší Země, ale je to náš domov, zde jsme se narodili a žijeme. Nedílnou součástí Evropy je organizace, které jsme i my jako Česká republika členem - Evropská unie.Za současné situace, kdy se u nás snižují platy, stavy zaměstnanců a zvyšují ceny, jsou peníze velice důležitá věc. Lidé, a to především mladí lidé, kteří si to začínají uvědomovat a začínají si naší situace pořádně všímat, hledají způsob jak žít alespoň v menší závislosti na penězích. Jednou z možností jak zvýšit své příjmy je práce v jiné zemi.
Pokud bych si mohla vybrat zemi v Evropské unii, do které bych se přestěhovala, byla by to určitě Anglie – přesněji Velká Británie. Líbí se mi angličtina, způsob žití v Anglii a povaha lidí.
Dominika Machová si ve dvaceti letech chce splnit svůj sen. Odmalička miluje cestování, dobrodružství a ráda poznává nové lidi. Vždy ji lákalo pobýt nějaký čas v zahraničí. Vystudovala gymnázium v Pelhřimově a nyní studuje v Jindřichově Hradci na Vysoké škole ekonomické.
Kdyby se mi naskytla jedinečná příležitost opustit naši vlast a vycestovat do některé země v Evropské unii, chtěl bych této příležitosti využít? Kterou zemi bych si popřípadě zvolil pro svou emigraci? A byl bych vůbec schopný opustit své malé rodné město a už se nikdy nevrátit? Nad těmito otázkami se pokusím společně s vámi zamyslet.
Záleží na lidech, jejich zálibách a jejich představě o budoucnosti. Podle mého názoru je nejperspektivnější zemí, kde je dobré žití a práce, Německo. Německo bych volil z důvodu dobrého finančního ohodnocení oproti České republice, lepším pracovním podmínkám a pro nás Jihočechy je to „co bys kamenem dohodil" oproti jiným zemím EU, ve kterých jsou stejné pracovní podmínky.
Za několik let svého cestování jsem se dostal do kontaktu s lidmi z mnoha zemí, nejen těch evropských. Často se mi nabízela otázka: Jsou ti lidé opravdu takový, jak se u nás tvrdí? Co když je pravda posunuta někam jinam a z předsudků se staly stereotypní přežitky? Přímo hamletovská otázka. Pokusím se na tuto problematiku podívat objektivně a zjistit pravdu.
Stále více mladých lidí přemýšlí o možnosti zaměstnání v zahraničí. Čerstvým maturantům se často nechce ihned na vysokou, a právě proto je pro ně tato myšlenka velmi atraktivní. Důvodů je několik. Za prvé- vyšší plat. Za druhé- možnost začít svůj život od začátku. Za třetí – zisk nových zkušeností. Za čtvrté – možnost konečně vyletět z hnízda. Co doma s nudnými rodiči? Raději do ciziny a užívat si!
Před 5 lety do Krkonoš přijeli angličtí hosté, kteří tu přichystali anglický tábor, na kterém nám ukazovali, jak se žije u nich. Tohoto tábora jsem se také zúčastnila a věřte nebo ne byl to jeden z nejlepších táborů. Celou dobu na nás mluvili jen anglicky, což jsem brala jako příležitost přiučit se a zdokonalit v anglickém jazyce. Tábor trval týden a za ten týden jsme poznali jejich kulturu, zvyky a vše co patří k jejich běžnému životu.
Podle mého názoru je pro mladé lidi, kteří by se rozhodli zkusit žít v jiné zemi, vhodná Velká Británie. Ať už z důvodu vysoké ekonomické úrovně, tak i jedním z nejdostupnějších pracovních trhů v celé EU. Je sice pravda, že v posledních letech ve Velké Británii pracovních příležitostí ubývá v důsledku ekonomického vývoje země, ale i tak si myslím, že je to pro mladé lidi dobrá volba.
Uherské Hradiště – Pomyslný kalendář hudebních vystoupení českých i zahraničních hvězd na jižní Moravě, ale i v Praze, doznává prvních změn vzhledem k tragickému úmrtí majitele agentury Vichr Production Vítězslava Chromka.
Evropa, o které sním, je Evropa bez hranic, Evropa svobodná. Přeji si, aby byl svět zcela federalizován, tak, jak to prof. Hayek, jeden z předních ekonomů tzv. rakouské školy, obhajoval. Jeho federální svět nebyl spravován tak, jak dnešní Evropská unie, zdá se, řízena je. Ač možná Evropská unie byla vybudována na velice vznešených základech, myšlence míru a svobody, dnes již se od této představy vzdálila.
Uherské Hradiště – Pomyslný kalendář hudebních vystoupení českých i zahraničních hvězd na jižní Moravě, ale i v Praze, doznává prvních změn vzhledem k tragickému úmrtí majitele agentury Vichr Production Vítězslava Chromka.
Stále více mladých lidí přemýšlí, že se po škole odstěhují a najdou si práci v zahraničí. Je to moudré rozhodnutí? V čem spočívá ta touha po práci mimo území ČR? Je to tam "venku" opravdu o tolik lepší než u nás? Jsou mladí lidé schopni najít v zahraničí práci, lépe než zde? Pokud ano, bude to práce, za kterou odcestovali, nebo se budou muset smířit s jakoukoliv prací, jen aby měli z čeho žít? Bude se jim žít o tolik lépe než zde, kde by hledání práce bylo náročnější?
Nikdy dříve by mě nenapadlo, že by mě lákala představa pracovat v jiné zemi. Všechno se však změnilo poslední léto, kdy jsem měla možnost strávit nějaký čas na praxi ve Velké Británii. Myslím si, že pro mladého člověka není lepší cesta jak se rozhodnout o svém budoucím životě, než vyzkoušet co nejvíce možností a nasbírat tak zkušenosti, aby věděl, co mu vyhovuje, co ho naplňuje a v čem má naopak nedostatky.
Evropská unie zahrnuje 28 států a každý z nich má svou atraktivitu. Západní Evropa je vyspělejší, demokratičtější a všeobecně vyhledávanější než východní Evropa. Západní Evropa je ekonomicky i politicky stabilnější a preferovanější pro větší možnosti studia a pracovních míst.
Pro tuto slohovou práci jsem si vybrala zcela poslední téma, které nese název Moje Evropa. Vybrala jsem si ho proto, jelikož jsem chtěla zjistit, jaký má Erik Schindler, student třetího ročníku obchodní akademie v Kadani a také můj přítel, vlastní názor na práci v zahraničí, zda by byl ochotný kvůli pracovní příležitosti, která se zde jen tak nenaskytne, zcela změnit svůj život, jaký by na to měli názor jeho rodiče a zda se zabývá unijní politikou a co o ní zná. Ovšem hlavním mým cílem bylo zjistit, zda je jako skoro každý mladý člověk kariérista a člověk, kterého přitahují více peníze než láska. Také vás zajímá výsledek? Pokud ano, tak si přečtěte následující rozhovor, který jsem se svým přítelem udělala.
V jaké členské zemi by chtěli mladí lidé pracovat a následně žít? Je to těžká otázka a ještě těžší odpověď. Každý mladý člověk má jiné priority.
Proč v dnešní době tolik mladých lidí odjíždí do zahraničí? Chtějí poznat něco nového nebo to je v České republice opravdu tak špatné?
V dnešní době je pro mnohé lidi naprosto běžné jít za prací do zahraničí a žít tam. Ovšem názory na tuto záležitost jsou různorodé. Myslím si, že mladí lidé pobyt v zahraničí berou jako dobrou zkušenost přiučit se něčemu novému a osvěžit si cizí jazyky, převážně angličtinu, němčinu, v poslední době je populární i španělština. Starší lidé už mají problémy s cizími jazyky, nedokážou se domluvit, nebo mají v České republice závazky, jako je např. rodina, a těžko se jim odjíždí. Hodně lidí táhne do zahraničí finanční ohodnocení, platy jsou v mnohých oborech několikanásobné.
Také máte svůj sen? Sen o zemi, ve které chcete žít, pracovat nebo založit rodinu? Mým snem vždy bylo procestovat svět. Poznat nové lidi v různých zemích, lidi s odlišným myšlením než u nás. Svůj sen si aspoň částečně splním. Dostala jsem šanci, která se jen tak neodmítá.
Evropa je poměrně malý světadíl, avšak na jeho území se rozprostírá mnoho různých států. 28 z nich tvoří Evropskou unii. Mezi výraznější země EU patří Spojené království Velké Británie a Irska.
První země, kterou jsem v dětství navštívila bylo sousední Slovensko. Tehdy ještě byly hraniční kontroly a tak si doteď pamatuji, jak nám policista v zelené uniformě vzal pasy a kontroloval, zda se fotografie shodují s námi. Od té doby uplynulo již hodně času plno věcí změnilo. Vstoupili jsme do Schengenského prostoru, předsedali jsme EU a také se u nás vyměnil prezident. Přišlo mnoho dobrých, ale i špatných a dokonce i vtipných nařízení z Evropské unie. Přesto se jich spousta mého života nedotkla. Snad jen to, že poté, co jsem získala občanský průkaz, nebyl problém cestovat do okolních států. Plno lidí si často najde jednu zem, do které si vždy rádi zajedou. Touto mojí zemí se stalo Spojené království.
Při vstupu České republiky do Evropské unie před pár lety, se pro naši zemi otevřelo mnoho možností. Můj názor je, že mladé studenty láká především Velká Británie. Je to ekonomicky vyspělá země, kde se mluví anglicky a dají se zde získat zkušenosti, nejenom pro další studium v cizím jazyce.
Po vystudování této školy bych rád odcestoval do Velké Británie, jelikož je podle mého názoru nejvhodnější zemí pro začínající podnikatele a já bych zde nejraději založil stavební firmu.
Téměř každého, když se řekne „stát EU" napadne ten co nejvýznamnější – Francie, Velká Británie, Itálie, Španělsko, Německo a samozřejmě my, Česko! Copak to ale na průměrně českého občana stačí? To rozhodně ne, správně bychom měli znát kompletní evropskou osmadvacítku nebo aspoň většinu z nich.
Dnešní doba skýtá mnoho možností, jak se dostat do zahraničí. Ať už se rozhodnete jet jen na výlet nebo máte větší sny a cíle a chcete v cizí zemi třeba studovat či pracovat a strávit tam tak více času. Do mnohých zemí si již nemusíte složitě obstarávat víza a často můžete nechat doma i cestovní pas. V zajištění tohoto cestovního luxusu nám jistě pomohla i Evropská unie, kde opravdu stačí vzít si občanský průkaz a vyrazit do jednoho z členských států. Tím výhody samozřejmě nekončí.
Z mého hlediska se v dnešní době vyplatí více se zajímat o práci či praxi v zahraničí. Napomáhá k tomu jak výše platu tak i znalosti daného jazyka.
Ráda bych Vám povyprávěla příběh, který je pravdivý. Jednoho srpnového dne jsem se přihlásila na Facebook a zjistila jsem, že mám novou žádost o přátelství. Tuto žádost mi poslal jeden chlapec z Británie, který se jmenuje Sam Johnson, je mu 15 let a bydlí ve Shifnalu. Ale to bylo asi tak vše, co jsem o něm věděla. V té chvíli jsem si řekla, že by to nebyla tak špatná zkušenost mít kamaráda z Anglie, a tak jsem si jeho žádost schválila.
V současné době je v Evropské unii celkem dvacet osm států. Ne všechny mají stejné sociální, pracovní, zdravotní a vzdělávací politiku. Patří sem Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Francie, Finsko, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Řecko, Rakousko, Slovensko, Rumunsko, Slovinsko, Švédsko, Spojené království a Španělsko.
Spojené království Velké Británie a Irska, tam bych se jednoho dne chtěla vydat, ať už za studiem či za prací. Můj obdiv si tato země ze všech členských zemí vysloužila hlavně díky její majestátnosti, která srší už ze státní vlajky.
Stále si pokládáme otázky týkající se budoucnosti mladých lidí. Jaké jsou jejich sny a životní cíle? Vzhledem k dnešní situaci nejen v našem, ale i okolních státech, se dostává toto téma do popředí problematiky dnešní doby. Ačkoli je zde největším problémem nezaměstnanost, která zužuje životy mnoha lidí, hledíme také na naše osobní blaho - každý se chce mít dobře, a to ve všech ohledech.
Praha - České podniky do 250 zaměstnanců jsou optimistické, více než polovina z nich (54 procent) věří v pozitivní vývoj ve svém odvětví. Malé a střední firmy plánují další rozvoj a nová pracovní místa. Ukázal to průzkum Barometr kapitálových investic evropských malých a středních podniků, který uskutečnila GE Capital International mezi 2250 podniky v Německu, Francii, Velké Británie, Itálii, Maďarsku, Polsku a Česku.
Já osobně si myslím, že mladí lidé by chtěli žít a studovat, či pracovat ve Velké Británii. Myslím si to ze dvou důvodů. Jednak protože angličtina je jedním z nejpoužívanějších jazyků na světě a byla by to velká zkušenost odstěhovat se tam, kde by se dala angličtina využívat v praxi a ne jen na českých školách a také proto, že ve Velké Británii je více přístupných a kvalitnějších zaměstnání, jak brigády pro mladistvé, tak práce na plný úvazek pro dospělé.
Vybral jsem si téma Moje Evropa, protože se mi zdá, že mnoho mladých lidí z České republiky odsud plánuje odejít. Zajímají mě proto jejich názory a důvody. Například, v jaké zemi Evropské unie by nejraději žili? Jaké své vytoužené povolání by tam chtěli provozovat? Co bude s jejich budoucností? Proč by jste vůbec chtěli odejít? Mnoho dalších otázek vyvstává v mé mysli, když se nad nimi zamýšlím víc a víc.
Evropská unie zahrnuje mnoho zemí, jak přímořských, tak vnitrozemských. Každý z nás má jiné sny a každému se líbí něco trochu odlišného. Existují tací, kteří by si v životě nedokázali představit, že by měli žít mimo svou rodnou zem, existují i lidé, kteří by se také za normálních podmínek nevydali na dlouhou dobu do ciziny, ale musejí např. kvůli zaměstnání, studiu, rodině či kvůli jiným důležitým věcem. Pak jsou zde ale i ti, kteří sní, třeba už od dětství, o cizí zemi, mají touhu poznat jiný národ, nové přátele a vůbec zcela jiný život.
Kde žít? Kde pracovat? To jsou v dnešní době těžké a důležité otázky, kterými se zabývá spousta mladých lidí. A dál, peníze. Každý chce hodně vydělávat a málo utrácet. Naskýtá se spousta možností, pokud se omezíme na Evropskou Unii.
Jedna věc je někde žít a druhá věc je být někde doma. Můžeme si vyzkoušet žít v desítkách městech či v desítkách států v Evropě, ale opravdu doma budeme jen tam, odkud pocházíme. Ale je tomu opravdu tak? Opravdu musí být naše místo narození zákonitě i našim domovem?
