Má to být hlavní tahák. Na halový mítink Hvězdy v Nehvizdech má namířeno skutečná hvězda: mistr světa i Evropy Gianmarco Tamberi. Italský fenomén ve skoku do výšky, který se pyšní úctyhodným osobním rekordem 239 cm, má zájem se 5. února představit v městysu kousek od Prahy.
Má to být hlavní tahák. Na halový mítink Hvězdy v Nehvizdech má namířeno skutečná hvězda: mistr světa i Evropy Gianmarco Tamberi. Italský fenomén ve skoku do výšky, který se pyšní úctyhodným osobním rekordem 239 cm, má zájem se 5. února představit v městysu kousek od Prahy.
Má to být hlavní tahák. Na halový mítink Hvězdy v Nehvizdech má namířeno skutečná hvězda: mistr světa i Evropy Gianmarco Tamberi. Italský fenomén ve skoku do výšky, který se pyšní úctyhodným osobním rekordem 239 cm, má zájem se 5. února představit v městysu kousek od Prahy.
Má to být hlavní tahák. Na halový mítink Hvězdy v Nehvizdech má namířeno skutečná hvězda: mistr světa i Evropy Gianmarco Tamberi. Italský fenomén ve skoku do výšky, který se pyšní úctyhodným osobním rekordem 239 cm, má zájem se 5. února představit v městysu kousek od Prahy.
Má to být hlavní tahák. Na halový mítink Hvězdy v Nehvizdech má namířeno skutečná hvězda: mistr světa i Evropy Gianmarco Tamberi. Italský fenomén ve skoku do výšky, který se pyšní úctyhodným osobním rekordem 239 cm, má zájem se 5. února představit v městysu kousek od Prahy.
Má to být hlavní tahák. Na halový mítink Hvězdy v Nehvizdech má namířeno skutečná hvězda: mistr světa i Evropy Gianmarco Tamberi. Italský fenomén ve skoku do výšky, který se pyšní úctyhodným osobním rekordem 239 cm, má zájem se 5. února představit v městysu kousek od Prahy.
Má to být hlavní tahák. Na halový mítink Hvězdy v Nehvizdech má namířeno skutečná hvězda: mistr světa i Evropy Gianmarco Tamberi. Italský fenomén ve skoku do výšky, který se pyšní úctyhodným osobním rekordem 239 cm, má zájem se 5. února představit v městysu kousek od Prahy.
V letošním roce uplynulo sto let od narození Jiřího Loudy – účastníka odboje v době II. světové války, ale především heraldika světového významu – člena Britské heraldické společnosti v Londýně, Francouzské heraldické společnosti v Paříži a Mezinárodní heraldické akademie v Ženevě. Rodák z Kutné Hory byl výtvarným talentem nadán od mládí a heraldika se stala jeho osudem od počátku 40. let 20. století.
/ROZHOVOR/ Letecký průmysl utrpěl v souvislostí s pandemií Covid-19 K.O. už v prvním jarním kole. Aerolinky propouštěly, některé zbankrotovaly. Možnosti cestování jsou i na konci roku výrazně omezené. Oliver Dlouhý, zakladatel a spolumajitel původně brněnské firmy Kiwi.com, známé jako vyhledávače levných letenek, spatřuje naději pro návrat k normálu v proočkování populace funkční vakcínou.
Zástupci členských zemí Evropské unie dnes jednomyslně podpořili dohodu, která upravuje mimo jiné i budoucí obchodní vztahy s Británií. Oznámil to mluvčí německého předsednictví EU. Na Vánoce uzavřená úmluva tak může vstoupit v platnost od 1. ledna i bez souhlasu Evropského parlamentu (EP), který ji bude schvalovat až dodatečně během dvouměsíční doby její provizorní platnosti. Vůdci politických skupin v EP se dnes shodli na tom, že parlament "zcela výjimečně" na dodatečné schvalování již platné smlouvy přistoupí.
V letošním roce uplynulo sto let od narození Jiřího Loudy – účastníka odboje v době II. světové války, ale především heraldika světového významu – člena Britské heraldické společnosti v Londýně, Francouzské heraldické společnosti v Paříži a Mezinárodní heraldické akademie v Ženevě. Rodák z Kutné Hory byl výtvarným talentem nadán od mládí a heraldika se stala jeho osudem od počátku 40. let 20. století.
Českem se má od neděle do pondělí prohánět vichřice. Výstraha meteorologů před vysokým stupněm nebezpečí se týká některých oblastí Olomouckého, Moravskoslezského, Pardubického a Libereckého kraje a také části Vysočiny. Ve vysokém stupni rizika je i Čáslav ve Středočeském kraji.
Britská vláda dnes zveřejnila plné znění textu dohody s Evropskou unií o budoucích vztazích. Dokument má 1246 stran a 800 stran příloh. Věnuje se vzájemnému obchodu, jaderné energii pro civilní i vojenské účely nebo výměně utajovaných informací. Nová pravidla pro vzájemné vztahy začnou platit od 1. ledna.
Mutace koronaviru z jižní Anglie byla poprvé odhalena také ve Francii. Oznámilo to podle agentury AFP v pátek večer francouzské ministerstvo zdravotnictví. Vysoce nakažlivá varianta viru byla prokázána v Tours v centrální části země u Francouze, který trvale žije v Británii. Stejná mutace se dnes našla také u čtyř osob ve Španělsku, od pátku se prokázala celkem u sedmi lidí v Japonsku.
Uplynulý rok, poznamenaný pandemií covidu-19, lidi sice rozděloval, zároveň je ale v mnohém i sblížil. V tradičním vánočním proslovu to řekla britská královna Alžběta II. V řeči, která trvala necelých pět minut, poděkovala zdravotníkům i dalším dobrovolníkům, kteří pomáhali v Británii a dalších částech světa v boji s koronavirem.
Na jihu Británie stále zůstává asi pět tisíc kamionů, které tam uvázly, když Francie v noci na pondělí uzavřela hranici. Reagovala tím na novou, výrazně nakažlivější mutaci koronaviru zjištěnou v Británii. Uvedl to server BBC. V úterý dala Paříž souhlas, aby se hranice otevřely pro lidi s negativním testem na koronavirus, což ale provoz značně zpomaluje. Podle BBC potrvá kritická situace ještě několik dní.
Některé evropské deníky se v komentářích ke čtvrteční dohodě o uspořádání vztahů mezi Evropskou unií a Británií shodují, že domluva po tak dlouhých jednáních je sice úlevou, nikoli však důvodem k oslavám. Podle některých komentátorů odchod Británie z EU zkomplikuje život mnoha Evropanům i firmám. Další komentáře připomínají, že problémů má evropská sedmadvacítka i Spojené království stále dost.
Uzavření dohody mezi Evropskou unií a Británií o uspořádání vztahů po konci brexitového přechodného období je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) výbornou zprávou pro všechny obchodníky a lidi. Je velká šance, že od ledna příštího roku nenastanou účinky brexitu bez dohody se všemi cly a tarify podle režimu Světové obchodní organizace, odpověděl na dotaz ČTK ministerský předseda.
/FOTOGALERIE/ Překážkou se nestaly koronavirové období ani blížící čas vánočních svátků – a dokonce ani očekávané změny v souvislosti s takzvaným brexitem, tedy odchodem Velké Británie z Evropské unie.
/FOTOGALERIE/ Překážkou se nestaly koronavirové období ani blížící čas vánočních svátků – a dokonce ani očekávané změny v souvislosti s takzvaným brexitem, tedy odchodem Velké Británie z Evropské unie.
/FOTOGALERIE/ Překážkou se nestaly koronavirové období ani blížící čas vánočních svátků – a dokonce ani očekávané změny v souvislosti s takzvaným brexitem, tedy odchodem Velké Británie z Evropské unie.
/FOTOGALERIE/ Překážkou se nestaly koronavirové období ani blížící čas vánočních svátků – a dokonce ani očekávané změny v souvislosti s takzvaným brexitem, tedy odchodem Velké Británie z Evropské unie.
/FOTOGALERIE/ Překážkou se nestaly koronavirové období ani blížící čas vánočních svátků – a dokonce ani očekávané změny v souvislosti s takzvaným brexitem, tedy odchodem Velké Británie z Evropské unie.
/FOTOGALERIE/ Překážkou se nestaly koronavirové období ani blížící čas vánočních svátků – a dokonce ani očekávané změny v souvislosti s takzvaným brexitem, tedy odchodem Velké Británie z Evropské unie.
/FOTOGALERIE/ Překážkou se nestaly koronavirové období ani blížící čas vánočních svátků – a dokonce ani očekávané změny v souvislosti s takzvaným brexitem, tedy odchodem Velké Británie z Evropské unie.
/FOTOGALERIE/ Překážkou se nestaly koronavirové období ani blížící čas vánočních svátků – a dokonce ani očekávané změny v souvislosti s takzvaným brexitem, tedy odchodem Velké Británie z Evropské unie.
/FOTOGALERIE/ Překážkou se nestaly koronavirové období ani blížící čas vánočních svátků – a dokonce ani očekávané změny v souvislosti s takzvaným brexitem, tedy odchodem Velké Británie z Evropské unie.
/FOTOGALERIE/ Překážkou se nestaly koronavirové období ani blížící čas vánočních svátků – a dokonce ani očekávané změny v souvislosti s takzvaným brexitem, tedy odchodem Velké Británie z Evropské unie.
Francie poslala do anglického Doveru hasiče s 10 tisíci testy na koronavirus pro řidiče kamionů, kteří tam uvázli kvůli zavřené hranici. Francie ji uzavřela v noci z neděle na pondělí kvůli nové a velmi nakažlivé mutaci koronaviru zjištěné v Británii. V úterý dala souhlas s otevřením hranice pro lidi s negativním testem. Mezi lidmi zablokovanými v Británii jsou i Češi. Ministr zahraničí Tomáš Petříček dnes oznámil, že se situace pohnula a část Čechů se stihne vrátit na Štědrý večer domů.
Evropská unie a Británie uzavřely dohodu, která bude určovat jejich vztahy od ledna příštího roku, kdy skončí přechodné období po brexitu. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová označila dohodu za dobrou, spravedlivou a vyváženou. Británie díky ní podle premiéra Borise Johnsona získá zpět kontrolu nad svým osudem. Výsledek jednání přivítala i německá kancléřka Angela Merkelová či francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka znamená dohoda konec nejistoty.
Od dnešního poledne bude možné vrátit se letecky z Británie do České republiky. Cestující musí před nástupem do letadla předložit negativní antigenní nebo PCR test provedený v Británii. Po příletu dál platí domácí karanténa, druhý test mohou lidé absolvovat nejdříve po pěti dnech. Na twitteru to oznámil ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Většina českých kamionů se do Štědrého dne z Británie nevrátí.
Kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) prodloužil trvání nouzového stavu o třicet dnů do 22. ledna. V neděli 27. prosince pak Česko přejde do pátého stupně protiepidemického stupně PES, což znamená opětovné zpřísnění opatření. Nejvyšší stupeň PES bude platit nejméně do 10. ledna. Do škol budou od pondělí 4. ledna chodit jen žáci prvních a druhých tříd základních škol, otevřeny zůstanou také mateřské a speciální školy.
Zatím, co si v Čechách užívali dva dny před Vánoci téměř jarní teploty způsobené postupující teplou frontou okolo 13°C, na Zlínský kraj z ní padaly kapky deště. Tak popsala vývoj počasí meteoroložka Dagmar Honsová z Meteopressu.
Ve vedení fotbalového Frýdku-Místku se nedávno odehrály podstatné změny. Do čela klubu se postavil Jan Lokaj, jenž doufá, že se mu Valcíře povede posunout zase o kus dál.
Evropská unie a Spojené království propásli další hraniční termín pro dojednání podmínek nového partnerství, které má započíst za 10 dní. Europoslanci minulý týden stanovili nedělní půlnoc za poslední chvíli, do kdy musí být dohoda hotová, aby ji před koncem roku stihli schválit. Další deadline je nyní stanoven před začátkem vánočních svátků.
V letošním roce uplynulo sto let od narození Jiřího Loudy – účastníka odboje v době II. světové války, ale především heraldika světového významu – člena Britské heraldické společnosti v Londýně, Francouzské heraldické společnosti v Paříži a Mezinárodní heraldické akademie v Ženevě. Rodák z Kutné Hory byl výtvarným talentem nadán od mládí a heraldika se stala jeho osudem od počátku 40. let 20. století. V době válečného pobytu ve Velké Británii se pro Jiřího Loudu stala důležitou návštěva kaple sv. Jiří na hradě Windsor u Londýna, kde poprvé spatřil erby rytířů Podvazkového řádu. Začal se o ně více zajímat a vytýčil si smělý cíl – veškeré erby tohoto rytířského řádu nakreslit do uceleného souboru. Ke splnění jeho záměru však nevedla přímá cesta. Po roce 1948 byl Jiří Louda určitou dobu politicky perzekuován, přesto získal zaměstnání ve Státní vědecké knihovně v Olomouci a obyvatelem hanácké metropole zůstal natrvalo.
V letošním roce uplynulo sto let od narození Jiřího Loudy – účastníka odboje v době II. světové války, ale především heraldika světového významu – člena Britské heraldické společnosti v Londýně, Francouzské heraldické společnosti v Paříži a Mezinárodní heraldické akademie v Ženevě. Rodák z Kutné Hory byl výtvarným talentem nadán od mládí a heraldika se stala jeho osudem od počátku 40. let 20. století. V době válečného pobytu ve Velké Británii se pro Jiřího Loudu stala důležitou návštěva kaple sv. Jiří na hradě Windsor u Londýna, kde poprvé spatřil erby rytířů Podvazkového řádu. Začal se o ně více zajímat a vytýčil si smělý cíl – veškeré erby tohoto rytířského řádu nakreslit do uceleného souboru. Ke splnění jeho záměru však nevedla přímá cesta. Po roce 1948 byl Jiří Louda určitou dobu politicky perzekuován, přesto získal zaměstnání ve Státní vědecké knihovně v Olomouci a obyvatelem hanácké metropole zůstal natrvalo.
V letošním roce uplynulo sto let od narození Jiřího Loudy – účastníka odboje v době II. světové války, ale především heraldika světového významu – člena Britské heraldické společnosti v Londýně, Francouzské heraldické společnosti v Paříži a Mezinárodní heraldické akademie v Ženevě. Rodák z Kutné Hory byl výtvarným talentem nadán od mládí a heraldika se stala jeho osudem od počátku 40. let 20. století. V době válečného pobytu ve Velké Británii se pro Jiřího Loudu stala důležitou návštěva kaple sv. Jiří na hradě Windsor u Londýna, kde poprvé spatřil erby rytířů Podvazkového řádu. Začal se o ně více zajímat a vytýčil si smělý cíl – veškeré erby tohoto rytířského řádu nakreslit do uceleného souboru. Ke splnění jeho záměru však nevedla přímá cesta. Po roce 1948 byl Jiří Louda určitou dobu politicky perzekuován, přesto získal zaměstnání ve Státní vědecké knihovně v Olomouci a obyvatelem hanácké metropole zůstal natrvalo.
V letošním roce uplynulo sto let od narození Jiřího Loudy – účastníka odboje v době II. světové války, ale především heraldika světového významu – člena Britské heraldické společnosti v Londýně, Francouzské heraldické společnosti v Paříži a Mezinárodní heraldické akademie v Ženevě. Rodák z Kutné Hory byl výtvarným talentem nadán od mládí a heraldika se stala jeho osudem od počátku 40. let 20. století. V době válečného pobytu ve Velké Británii se pro Jiřího Loudu stala důležitou návštěva kaple sv. Jiří na hradě Windsor u Londýna, kde poprvé spatřil erby rytířů Podvazkového řádu. Začal se o ně více zajímat a vytýčil si smělý cíl – veškeré erby tohoto rytířského řádu nakreslit do uceleného souboru. Ke splnění jeho záměru však nevedla přímá cesta. Po roce 1948 byl Jiří Louda určitou dobu politicky perzekuován, přesto získal zaměstnání ve Státní vědecké knihovně v Olomouci a obyvatelem hanácké metropole zůstal natrvalo.
V letošním roce uplynulo sto let od narození Jiřího Loudy – účastníka odboje v době II. světové války, ale především heraldika světového významu – člena Britské heraldické společnosti v Londýně, Francouzské heraldické společnosti v Paříži a Mezinárodní heraldické akademie v Ženevě. Rodák z Kutné Hory byl výtvarným talentem nadán od mládí a heraldika se stala jeho osudem od počátku 40. let 20. století. V době válečného pobytu ve Velké Británii se pro Jiřího Loudu stala důležitou návštěva kaple sv. Jiří na hradě Windsor u Londýna, kde poprvé spatřil erby rytířů Podvazkového řádu. Začal se o ně více zajímat a vytýčil si smělý cíl – veškeré erby tohoto rytířského řádu nakreslit do uceleného souboru. Ke splnění jeho záměru však nevedla přímá cesta. Po roce 1948 byl Jiří Louda určitou dobu politicky perzekuován, přesto získal zaměstnání ve Státní vědecké knihovně v Olomouci a obyvatelem hanácké metropole zůstal natrvalo.
V letošním roce uplynulo sto let od narození Jiřího Loudy – účastníka odboje v době II. světové války, ale především heraldika světového významu – člena Britské heraldické společnosti v Londýně, Francouzské heraldické společnosti v Paříži a Mezinárodní heraldické akademie v Ženevě. Rodák z Kutné Hory byl výtvarným talentem nadán od mládí a heraldika se stala jeho osudem od počátku 40. let 20. století. V době válečného pobytu ve Velké Británii se pro Jiřího Loudu stala důležitou návštěva kaple sv. Jiří na hradě Windsor u Londýna, kde poprvé spatřil erby rytířů Podvazkového řádu. Začal se o ně více zajímat a vytýčil si smělý cíl – veškeré erby tohoto rytířského řádu nakreslit do uceleného souboru. Ke splnění jeho záměru však nevedla přímá cesta. Po roce 1948 byl Jiří Louda určitou dobu politicky perzekuován, přesto získal zaměstnání ve Státní vědecké knihovně v Olomouci a obyvatelem hanácké metropole zůstal natrvalo.
V letošním roce uplynulo sto let od narození Jiřího Loudy – účastníka odboje v době II. světové války, ale především heraldika světového významu – člena Britské heraldické společnosti v Londýně, Francouzské heraldické společnosti v Paříži a Mezinárodní heraldické akademie v Ženevě. Rodák z Kutné Hory byl výtvarným talentem nadán od mládí a heraldika se stala jeho osudem od počátku 40. let 20. století. V době válečného pobytu ve Velké Británii se pro Jiřího Loudu stala důležitou návštěva kaple sv. Jiří na hradě Windsor u Londýna, kde poprvé spatřil erby rytířů Podvazkového řádu. Začal se o ně více zajímat a vytýčil si smělý cíl – veškeré erby tohoto rytířského řádu nakreslit do uceleného souboru. Ke splnění jeho záměru však nevedla přímá cesta. Po roce 1948 byl Jiří Louda určitou dobu politicky perzekuován, přesto získal zaměstnání ve Státní vědecké knihovně v Olomouci a obyvatelem hanácké metropole zůstal natrvalo.
V letošním roce uplynulo sto let od narození Jiřího Loudy – účastníka odboje v době II. světové války, ale především heraldika světového významu – člena Britské heraldické společnosti v Londýně, Francouzské heraldické společnosti v Paříži a Mezinárodní heraldické akademie v Ženevě. Rodák z Kutné Hory byl výtvarným talentem nadán od mládí a heraldika se stala jeho osudem od počátku 40. let 20. století. V době válečného pobytu ve Velké Británii se pro Jiřího Loudu stala důležitou návštěva kaple sv. Jiří na hradě Windsor u Londýna, kde poprvé spatřil erby rytířů Podvazkového řádu. Začal se o ně více zajímat a vytýčil si smělý cíl – veškeré erby tohoto rytířského řádu nakreslit do uceleného souboru. Ke splnění jeho záměru však nevedla přímá cesta. Po roce 1948 byl Jiří Louda určitou dobu politicky perzekuován, přesto získal zaměstnání ve Státní vědecké knihovně v Olomouci a obyvatelem hanácké metropole zůstal natrvalo.
V letošním roce uplynulo sto let od narození Jiřího Loudy – účastníka odboje v době II. světové války, ale především heraldika světového významu – člena Britské heraldické společnosti v Londýně, Francouzské heraldické společnosti v Paříži a Mezinárodní heraldické akademie v Ženevě. Rodák z Kutné Hory byl výtvarným talentem nadán od mládí a heraldika se stala jeho osudem od počátku 40. let 20. století. V době válečného pobytu ve Velké Británii se pro Jiřího Loudu stala důležitou návštěva kaple sv. Jiří na hradě Windsor u Londýna, kde poprvé spatřil erby rytířů Podvazkového řádu. Začal se o ně více zajímat a vytýčil si smělý cíl – veškeré erby tohoto rytířského řádu nakreslit do uceleného souboru. Ke splnění jeho záměru však nevedla přímá cesta. Po roce 1948 byl Jiří Louda určitou dobu politicky perzekuován, přesto získal zaměstnání ve Státní vědecké knihovně v Olomouci a obyvatelem hanácké metropole zůstal natrvalo.
V letošním roce uplynulo sto let od narození Jiřího Loudy – účastníka odboje v době II. světové války, ale především heraldika světového významu – člena Britské heraldické společnosti v Londýně, Francouzské heraldické společnosti v Paříži a Mezinárodní heraldické akademie v Ženevě. Rodák z Kutné Hory byl výtvarným talentem nadán od mládí a heraldika se stala jeho osudem od počátku 40. let 20. století.
Česká republika je s poklesem registrací nových aut během letošního roku o 21 procent ještě čtvrtou nejméně postiženou zemí Evropy, vyplývá z nové statistiky.
Říká se tomu na východ od nás „evropský standard“ a je to záruka nejvyšší kvality a bezpečnosti. My sami si toho příliš nevážíme. Faktem ale je, že z pohledu bezpečnosti potravin i léků žijeme v nejbezpečnější části světa.
Čtenář Litoměřického deníku zaslal vlastní recenzi knihy "Coats of Arms of the Knights of the Order of the Garter / Erby rytířů Podvazkového řádu" od Jiřího Loudy.
Čtenář Děčínského deníku zaslal vlastní recenzi knihy "Coats of Arms of the Knights of the Order of the Garter / Erby rytířů Podvazkového řádu" od Jiřího Loudy.