Osm neprofesionálních výtvarníků bylo vyhlášeno nositeli cen Franze Rumplera v rámci soutěže neprofesionální výtvarné tvorby Trienále, kterou jednou za tři roky vyhlašuje Muzeum Českého lesa v Tachově.
Hned čtveřice pozemních hokejistek HC 1972 Rakovník Veronika Přibíková, Rozárie Mrázová, Anna Vorlová a Kateřina Bašová se objevila v nominaci k přípravným zápasům v cestě na srpnové mistrovství Evropy skupiny B proti Polsku.
Před 115 lety byla v Kryrech otevřena Schillerova rozhledna. Postavena byla v letech 1905 až 1906 v nadmořské výšce 383 metrů na místě, kde stával hrad Kozihrady.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Hvězdami třináctého ročníku „Noci kostelů“ se stali žáci a žákyně Základní umělecké školy Jana Ladislava Dusíka v Čáslavi. Stačili zahrát rovnou ve třech kostelech. Začali v evangelickém v ulici Jana Karafiáta, pokračovali v kostele sv. Petra a Pavla a „misi“ ukončili v kostele sv. Alžběty.
Několik desítek lidí se v pátek večer vydalo při Noci kostelů na zádušní mši za zemřelé na covid-19 v katedrálním chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Další čekali na komentovanou prohlídku. Zájem byl rovněž o prohlídku nedalekého kostela sv. Václava na Zderaze. Program v kostelech končil večer postupně, do některých mohli lidé zajít až téměř do půlnoci. Do akce se v hlavním městě zapojilo 127 kostelů. Lidé museli mít při jejich návštěvě kvůli pandemii covidu-19 roušky a museli dodržovat rozestupy.
Domácí paštika s brusinkami balená ve slanině podávaná s fíkovou marmeládou, zeleninový vývar se zastřeným křepelčím vejcem či jelení steak s omáčkou z čerstvých malin ovoněnou portským vínem. K tomu karamelový větrník s vanilkovým krémem a lesním ovocem.
/SERIÁL DENÍKU/ Dvanáct. Pro milovníky zlatavého moku magické číslo. Z úplně jiného úhlu pohledu si ale tuto cifru může hýčkat David Výborný. Jeden z největších srdcařů v historii českého hokeje totiž startoval na dvanácti světových šampionátech. Unikát! Jihlavský rodák si navíc v pěti případech sáhl na zlatou medaili. Na turnaji ve Vídni v roce 2005 dokonce z pozice kapitána.
/SERIÁL DENÍKU/ Dvanáct. Pro milovníky zlatavého moku magické číslo. Z úplně jiného úhlu pohledu si ale tuto cifru může hýčkat David Výborný. Jeden z největších srdcařů v historii českého hokeje totiž startoval na dvanácti světových šampionátech. Unikát! Jihlavský rodák si navíc v pěti případech sáhl na zlatou medaili. Na turnaji ve Vídni v roce 2005 dokonce z pozice kapitána.
Botanická zahrada otevřela 19. května i své skleníky. Platí v nich jednosměrný pohyb a nošení FFP2. Jen dům tropů zůstává uzavřen kvůli úzkým chodbám a velké vlhkosti.
Dvě desítky let dělal správce map a informatika v Národním parku Podyjí. Jeho vášní ale byly od malička vlaky. A tak nedávno vyfasoval Martin Kouřil tučný svazek klíčů a stal se oficiálním správcem místní dráhy na železniční trati z Hrušovan nad Jevišovkou do Hevlína. Tu před časem Hevlínští koupili do majetku obce.
Praha vychází z mezinárodního srovnání jako „nenápadný ráj“ gastronomie. Podle komparativní analýzy makléřské společnosti Tranio mělo hlavní město Česka loni na podzim z jedenácti evropských metropolí druhou nejhustší síť pohostinství. Na 100 tisíc obyvatel jich bylo podle dat získaných z databáze OpenStreetMap 504, což znamená těsné druhé místo za Vídní.
Praha vychází z mezinárodního srovnání jako „nenápadný ráj“ gastronomie. Podle komparativní analýzy makléřské společnosti Tranio mělo hlavní město Česka loni na podzim z jedenácti evropských metropolí druhou nejhustší síť pohostinství. Na 100 tisíc obyvatel jich bylo podle dat získaných z databáze OpenStreetMap 504, což znamená těsné druhé místo za Vídní.
/SERIÁL DENÍKU/ Jeho život spojený s hokejem by vydal na knížku. Četla by se jedním dechem, protože někdejší excelentní útočník Martin Straka má co vyprávět. A když se rozjede, tak šťavnatě a s humorem líčí zážitky a peripetie, které zarputilého kluka z plzeňského sídliště dovedly mezi legendy.
Při obléhání Brna Švédy pečoval o raněné, Brňany povzbuzoval a dodával jim odvahu. Páter Martin Středa vedl bohoslužby i modlitby, udržoval bojovou morálku. Podle legendy mu poslední koule ze švédského děla zůstala nehybně ležet u nohou.
Po dlouhých měsících Muzeum východních Čech i expozice Muzea války 1866 na Chlumu zpřístupní veřejnosti od 28. května běžný provoz. Od téhož dne bude v hradeckém muzeu k vidění nová expozice „Rudolf II. Umění pro císaře“.
/FOTOGALERIE/ Přinášíme další díl seriál Deník na návštěvě, ve kterém se vydáváme na procházky po vesnicích, vesničkách i městech okresu Bruntál, abychom vás seznámili s životem na Osoblažsku, u hranic s Polskem i v podhůří Jeseníků. Dnešní zastávkou jsou Nové Heřminovy. První písemná zmínka o nich se dochovala z roku 1406. Počet obyvatel: 378.
/SERIÁL DENÍKU/ Pro současného kapitána reprezentace Jana Kováře je symbolem správného lídra Pavel Patera. Kladenská ikona přitom vedla národní tým s céčkem na prsou na světovém šampionátu jedinkrát – v roce 1999. V Norsku to tehdy stálo za to, Patera slavně zvedl ke stropu Hakon Hall pohár pro mistry světa!
Na samém konci dostal ještě jednu šanci na nápravu. Nápravu sezony zmaru, v níž jako gladiátor dřel od soumraku do úsvitu, aby své muže z okresu na severu udržel alespoň na dostřel dříve obvyklých pozic. Nakonec to ale stačilo jen na desáté místo, jež je za poslední dekádu hluboko pod standardy děčínských Válečníků.
Ještě dnes se tahle jablonecká ulička jmenuje Masná. Zanedlouho tu ale začne projíždět stavební technika a objeví se nové cedule s novým názvem. Ulice bude přejmenována na Mincovní. V uličce na místě někdejšího masokombinátu totiž na zelené louce vyroste nový domov České mincovny za zhruba 100 milionů korun.
Bude jí pětašedesát a letos tomu je devatenáct let, co se v rodném Částkově věnuje psaní obecní kroniky. Řeč je o Elišce Flekačové, velké místní patriotce, Částkovjance po rodičích i prarodičích, která je navíc dlouholetou pedagožkou.
/FOTOGALERIE/ Dnes už ve Veliši nežije nikdo, kdo by si Paříkovi pamatoval. Pro místní je ale slavný architekt legendou. Po stopách jeho života se v posledních letech vydalo hned několik historiků, přesto ale jméno autora 110 nejvýznamnějších budov v Sarajevu často neznají ani studenti architektury.
Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.
Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.
Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.
Brusle a hokejka, to byl pro Jiřího Kučeru vždycky středobod jeho života. Ostatně platí to dodnes. Pouze místo vlastní touhy po vítězstvích teď vede malé kluky. Učí je hokeji.
/SERIÁL DENÍKU/ Brusle a hokejka, to byl pro Jiřího Kučeru vždycky středobod jeho života. Ostatně platí to dodnes. Pouze místo vlastní touhy po vítězstvích teď vede malé kluky. Učí je hokeji. Důvod? Excelentní útočník se šikovnýma rukama, mistr Švédska a světový šampion se už nechce nervovat. Proto momentálně trénuje žáky HC Žebrák.
/ROZHOVOR/ Před patnácti lety byl u toho, když čeští hokejisté vybojovali na světovém šampionátu senzační stříbro. Robert Kysela sledoval přímo v Rize cestu podceňovaného týmu až do finále jako spolukomentátor a expert České televize. Bývalý reprezentant věří, že letos národní tým naváže v lotyšské metropoli na medailový úspěch. „Tak jako je Vídeň naše zlaté město, tak doufám, že Riga bude stříbrná,“ říká mistr světa právě z vídeňského šampionátu v roce 1996.
Od pátku 21. května opět jezdí vlaky RegioJet v plném rozsahu na lince R8 Brno – Přerov – Ostrava – Bohumín a zpět. RegioJet se vrátil k téměř plnému rozsahu provozu svých vlakových spojů.
/FOTO/ Zapsali se do novodobých českých dějin. Šlechtici a bratři František, Antonín a Zdeněk Bořek-Dohalští, jejichž život je spojený také se zámkem v Přívozci, totiž bojovali proti nacismu.
Z více vlakových spojů mohou opět vybírat cestující jedoucí například mezi Brnem a Prahou. Podle běžného jízdního řádu začnou od čtvrtka opět jezdit railjety mezi hlavním městem, Brnem a Vídní.
/ROZHOVOR/ O tom, jak se žije ve městě České Velenice a zda Veleničtí občané jezdí raději za službami k sousedům, nebo spíše zamíří na Jindřichohradecko, mluvil pro Deník na návštěvě starosta Jaromír Slíva.
/VIZUALIZACE/ Uhlíková neutralita, zelené střechy a elektromobilita. Židlochovická odborná komise s radními města vybrali vítězný návrh pro ekologickou a trvale udržitelnou čtvrť Chytré Líchy. Tím se stal námět architektů z kanceláře Pelčák a partner architekti.
/ANKETA, FOTO/ Cestoval z Vídně do Ameriky a pak znovu do Brna. Od zítřka potěší obraz Hlava Medusy oči Brňanů v Moravské galerii. Jako do dalších muzejí a galerií se do ní díky rozvolnění opatření vrátí po několika měsících návštěvníci.
/VIDEO/ I když přesně 150 let od doby, kdy do Čerčan poprvé dorazil vlak z Vídně, uplyne až 3. září, už nyní se na tento významný, ale opomíjený den v dějinách Česka připravují také členové Posázavského pacifiku, spolku propagujícího železnici a turistiku Posázaví.
Na konci dubna se měli první cestující projít zrekonstruovanou budovou vlakového nádraží ve Strakonicích. Nestalo se tak. Na konci dubna byla rekonstrukce v plném proudu. Nyní se hovoří o červnu letošního roku.
I druhý provizorní most už rozebírají dělníci na bývalé objízdné trase tahu mezi Brnem, Mikulovem a hranicemi s Rakouskem. Díky zprovoznění nového mostu přes vodní nádrž Nové Mlýny na I/52 u Pasohlávek na konci loňského roku. Po Brodu nad Dyjí nyní demontují náhradní most v Drnholci. Na bourání tam naváže stavba nového mostu přes Dyji za téměř sedmdesát milionů korun.
Pod Pálavou se rozkládá jedna z nejkrásnějších oblastí naší země: turističtí „labužníci“ ji přirovnávají k Toskánsku. Na malé ploše tu máte skvělé víno, vodní superatrakce i výlety do minulosti. Vyrazíte tam pěšky, nebo na kole?
Sprinter Atletiky Jihlava Eduard Kubelík se v posledních týdnech nenudil. Z dlouhého a náročného soustředění na Tenerife se přemístil na reprezentační kemp juniorských štafet do Trutnova. Tuto sobotu ho čekají první ostré venkovní závody ve Vídni.
/FOTOGALERIE/ Nebýt pandemie, měli by už na Zámku Fryštát rozjetou další sezonu a jedna akce by střídala druhou, stejně jako by se na chodbách zámku míjely skupinky návštěvníků. Jenže aktuálně je zámek, stejně jako další památky v republice, už více než čtyři půl měsíce nepřístupný a správce i průvodkyně netrpělivě čekají, až budou moci otevřít a pozvat dál první letošní návštěvníky.
Pomník u hrobu vojenských vojáků stojí na rozcestí u ZŠ Omlenická v Kaplici. Málokdo dnes už ví, že v této škole byl na konci 2. světové války lazaret. Hroby dalších vojáků jsou na kaplickém hřbitově.
/ROZHOVOR/ Brtnice je menším městem s necelými čtyřmi tisíci obyvateli. Přesto je mezi veřejností známá, a to zejména díky ocenění Historické město roku 2018. Že se v Brtnici o památky umí starat potvrzuje starostka Miroslava Švaříčková.
Ingolstadt - V Altentreptow (Mecklenbursko-Předpomořansko) vyzdvihla ve čtvrek čtyři hydraulická zařízení v hodinové milimetrové práci asi 400tunový bludný kámen.
ROZHOVOR/ Virtuální Rohálovská padesátka se vydařila. V prusinovickém bikemaratonu si v období od 3. dubna do 30. dubna zazávodila spousta bikerů a bikerek. Dobrý nápad si pochvalují také běžci. Ti na stejné trati měli možnost poměřit síly v ultramaratonu. V nabité konkurenci se neztratili ani reprezentanti pořádající obce.