/FOTOGALERIE/ Louňovice pod Blaníkem, sídlo pod bájnou horou, si připomíná každoročně řadu významných událostí. Například loni to bylo 600 let od vypálení ženského premonstrátského kláštera. Ten byl založený ve 12. století a jako rok vzniku se uvádí 1149 a fungoval i další tři století. Pak, v roce 1420, pravděpodobně 23. srpna, dorazili pod Blaník husité.
Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.
Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.
Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.
Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.
Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.
Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.
Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.
Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.
Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.
Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.
Ve věku 91 let dnes zemřel herec Ivo Niederle. Uvedl to server Blesk.cz, serveru Tn.cz následně informaci potvrdil zpěvák a herec Josef Zíma. Niederle byl širší veřejnosti známý spíše z menších rolí, třeba v českém krimifilmu Pěnička a Paraplíčko. Díky znalosti jazyků se objevil v malých rolích i v zahraničních filmech, mimo jiné v americkém akčním snímku xXx.
Volejbal měl nejspíš ve vínku už od sudiček. Oba rodiče jej hráli na té nejvyšší úrovni a v reprezentaci sbírali cenné kovy na mistrovství Evropy i světa. Martin Kop starší se k němu oklikou přes fotbal dostal v deseti letech. Jako rodák z Prahy zamířil do tehdejší Rudé hvězdy, kde setrval až do mužské kategorie. „Do volejbalu mě nikdo nenutil, i když se tedy u nás v rodině sportovalo dost,“ vybavuje si trenér extraligového Aera a zároveň reprezentační asistent.
Od půlnoci z pátku na sobotu 9. ledna zavádí Rakousko kontroly na hranicích. Informoval o tom na twitteru ve čtvrtek odpoledne český ministr zahraničí Tomáš Petříček.
/VIDEO UVNITŘ ČLÁNKU/ Několik nových tůní vzniklo v oblasti slaniska u Mikulova na Břeclavsku. Silničáři tím vyšli vstříc ochráncům přírody. Místem má v budoucnu vést část dálnice D52, která spojí Brno s Vídní obchvat Mikulova. Stavba má od prosince znovu platné územní rozhodnutí.
Až teď, v období po Silvestru, by volejbalisty Jihostroje České Budějovice měly čekat rozhodující okamžiky sezony 2020/21.
Ještě loni to byl jeden z nejčastějších výletů před Vánoci. Ze Znojma, Břeclavi i Brna člověk návštěvu adventní Vídně zvládl třeba i vlakem či autobusem na otáčku. Letos můžeme jen listrovat fotkami a vzpomínkami. Měli jste svoje oblíbené adventní a vánoční výlety také? Podělte se s ostatními čtenáři o své fotky a zážitky, těšíme se na ně na e-mailu redakce.brnensky@denik.cz
V roce 1968 kolem něj jely tanky vojsk Varšavské smlouvy, byl svědkem protestů proti okupaci i vojenských přehlídek, zahrál si ve filmu. Známý hotel Grand v Šumperku změnil majitele. Ten avizuje jeho rekonstrukci.
Ještě loni to byl jeden z nejčastějších výletů před Vánoci. Ze Znojma, Břeclavi i Brna člověk návštěvu adventní Vídně zvládl třeba i vlakem či autobusem na otáčku. Letos můžeme jen listrovat fotkami a vzpomínkami. Měli jste svoje oblíbené adventní a vánoční výlety také? Podělte se s ostatními čtenáři o své fotky a zážitky, těšíme se na ně na e-mailu redakce.hodoninsky@denik.cz
K vidění jsou třeba ve Vídni, Londýně nebo Torontu. Po vzoru těchto měst s růžovým posezením získá na jaře Brno lavičky s růžovými doplňky. Lidé je najdou ve zvelebeném parku mezi Nádražní a Hybešovou ulicí v centru města.
Před 190 lety zasáhla Znojemsko ničivá cholera. V období od 3. září do 21. října 1831 jí podlehlo v Břežanech 31 osob. Pro zemřelé byl zřízen zvláštní hřbitov asi 500 metrů za vesnicí po levé straně silnice směrem do Čejkovic.
Před 190 lety zasáhla Znojemsko ničivá cholera. V období od 3. září do 21. října 1831 jí podlehlo v Břežanech 31 osob. Pro zemřelé byl zřízen zvláštní hřbitov asi 500 metrů za vesnicí po levé straně silnice směrem do Čejkovic.
Přinášíme ohlédnutí za turbulentním rokem 2020. Přečtěte si, jaká témata se nejvíc četla a líbila čtenářům na webu Třebíčského deníku.
Nástin historie rodu aneb cesta časem na prkna, která znamenají svět.
Nástin historie rodu aneb cesta časem na prkna, která znamenají svět.
Ještě loni to byl jeden z nejčastějších výletů před Vánoci. Ze Znojma, Břeclavi i Brna člověk návštěvu adventní Vídně zvládl třeba i vlakem či autobusem na otáčku. Letos můžeme jen listrovat fotkami a vzpomínkami. Měli jste svoje oblíbené adventní a vánoční výlety také? Podělte se s ostatními čtenáři o své fotky a zážitky, těšíme se na ně na e-mailu redakce.vyskovsky@denik.cz
Přinášíme seriál Jihočeského deníku Retrovánoce. Co bylo před 30 lety v našich novinách poprvé? Nebo co tehdy na nich přestalo být?
Betlémské světlo v oddíle rozdáváme asi od roku 2008. Několikrát jsme pro něj zajeli i do Vídně. A ani letos jsme navzdory nepříznivým podmínkám tradici rozdávání nepřerušili.
Ještě loni to byl jeden z nejčastějších výletů před Vánoci. Ze Znojma, Břeclavi i Brna člověk návštěvu adventní Vídně zvládl třeba i vlakem či autobusem na otáčku. Letos můžeme jen listrovat fotkami a vzpomínkami. Měli jste svoje oblíbené adventní a vánoční výlety také? Podělte se s ostatními čtenáři o své fotky a zážitky, těšíme se na ně na e-mailu redakce.trebicsky@denik.cz
/FOTO, VIDEO/ Karlovarský kraj se může pochlubit novou krajinnou památkovou zónou. Stalo se jí území někdejšího loveckého revíru Kladská ve Slavkovském lese.
Linec - Od čtvrtečních 10 hodin jsou pro veřejnost otevřeny ledové plochy před vídeňskou radnicí.
Ještě loni to byl jeden z nejčastějších výletů před Vánoci. Ze Znojma, Břeclavi i Brna člověk návštěvu adventní Vídně zvládl třeba i vlakem či autobusem na otáčku. Letos můžeme jen listrovat fotkami a vzpomínkami. Měli jste svoje oblíbené adventní a vánoční výlety také? Podělte se s ostatními čtenáři o své fotky a zážitky, těšíme se na ně na e-mailu redakce.zdarsky@denik.cz
Ještě loni to byl jeden z nejčastějších výletů před Vánoci. Ze Znojma, Břeclavi i Brna člověk návštěvu adventní Vídně zvládl třeba i vlakem či autobusem na otáčku. Letos můžeme jen listrovat fotkami a vzpomínkami. Měli jste svoje oblíbené adventní a vánoční výlety také? Podělte se s ostatními čtenáři o své fotky a zážitky, těšíme se na ně na e-mailu redakce.blanensky@denik.cz
Mladý talentovaný akordeonista z havlíčkobrodské umělecké školy Viktor Stocker si připsal na konto další úspěch. Získal první cenu na mezinárodní hudební on-line soutěži Danubia Talents v Budapešti.
Ještě loni to byl jeden z nejčastějších výletů před Vánoci. Ze Znojma, Břeclavi i Brna člověk návštěvu adventní Vídně zvládl třeba i vlakem či autobusem na otáčku. Letos můžeme jen listovat fotkami a vzpomínkami. Měli jste svoje oblíbené adventní a vánoční výlety také? Podělte se s ostatními čtenáři o své fotky a zážitky, těšíme se na ně na e-mailu redakce.havlickobrodsky@denik.cz
Ještě loni to byl jeden z nejčastějších výletů před Vánoci. Ze Znojma, Břeclavi i Brna člověk návštěvu adventní Vídně zvládl třeba i vlakem či autobusem na otáčku. Letos můžeme jen listovat fotkami a vzpomínkami. Měli jste svoje oblíbené adventní a vánoční výlety také? Podělte se s ostatními čtenáři o své fotky a zážitky, těšíme se na ně na e-mailu redakce.pelhrimovsky@denik.cz
V litoměřické Katedrále svatého Štěpána se na Štědrý den ráno konalo tradiční slavnostní setkání skautů a veřejnosti, při kterém probošt litoměřické kapituly Jiří Hladík požehnal Betlémské světlo.
Ještě loni to byl jeden z nejčastějších výletů před Vánoci. Ze Znojma, Břeclavi i Brna člověk návštěvu adventní Vídně zvládl třeba i vlakem či autobusem na otáčku. Letos můžeme jen listrovat fotkami a vzpomínkami. Měli jste svoje oblíbené adventní a vánoční výlety také? Podělte se s ostatními čtenáři o své fotky a zážitky, těšíme se na ně na e-mailu redakce.breclavsky@denik.cz
Ve středu 23. prosince předávali skauti z Kutné Hory na Palackého náměstí Betlémské světlo. K tomu jim posloužil stánek, a v případě velkého zájmu měli v záloze ještě stan tepee. Pokud si zájemci nemohli z nějakého důvodu pro světlo přijít, měli skauti připraveny několik dvojic, které přinesli plamínek až k jejím domovům. Většinu se jednalo o seniory a nemocné lidi.
/FOTO/ Jinde už rozvoz skončil. Na Mostecku vrcholí tradiční předávání oblíbeného symbolu Vánoc. Přicházejí si pro něj celé rodiny.
Ještě loni to byl jeden z nejčastějších výletů před Vánoci. Ze Znojma, Břeclavi i Brna člověk návštěvu adventní Vídně zvládl třeba i vlakem či autobusem na otáčku. Letos můžeme jen listrovat fotkami a vzpomínkami. Měli jste svoje oblíbené adventní a vánoční výlety také? Podělte se s ostatními čtenáři o své fotky a zážitky, těšíme se na ně na e-mailu redakce.jihlavsky@denik.cz
Vánoční zázrak, tak komentuje dobročinnost lidí jeden z organizátorů charitativní sbírky pro nevyléčitelně nemocnou pětiletou Karolínu z Moravského Krumlova.
Zájemci o Betlémské světlo si pro něj mohou přijít do kostelů v kraji ještě i na Štědrý den.
Rychlík z Brna přivezl v sobotu 19. prosince kolem 13. hodiny na strakonické vlakové nádraží i jednu výjimečnou zásilku. Betlémské světlo.
Spoustu novinek museli vstřebat Tomáš Ouředníček a David Křípal při přípravě na lednový Dakar. Usilovná práce málem přišla úplně vniveč. Za všechno mohla zpráva v médiích, že Saúdská Arábie uzavírá hranice. A právě 43. ročník Rallye Dakar se jede celý na území tohoto státu.
Skauti z Ostravy-Zábřehu dorazili v pondělí ráno za primátorem města Tomášem Macurou, aby v jeho pracovně zažehli lucerničku s Betlémským světlem.
Když procházíte hospůdkou, zpočátku vás ani nenapadne, že je to jen její věrná kopie. Sestavená v sále ústeckého muzea z reálných stolů, židlí a výčepu s „pípou“. Vypadá stejně, jako svého času německý gasthaus v Lokti.
Česko - rakouská expertní skupina pro energetiku ve spolupráci s Institutem pro ekologickou a ekonomickou politiku UJEP, ČVUT a Technickou univerzitou ve Vídni pořádala 9. prosince mezinárodní diskusní online seminář zaměřený na financování přechodu na nízkouhlíkové hospodářství.
Nejvíce lidí v Česku zemřelo v souvislosti s koronavirem 3. listopadu, teroristický útok ve Vídni vzbudil strach, skončila aukce kmitočtů pro rychlý internet 5G. I takové události se staly v listopadu 2020.
Ještě loni to byl jeden z nejčastějších výletů před Vánoci. Ze Znojma, Břeclavi i Brna člověk návštěvu adventní Vídně zvládl třeba i vlakem či autobusem na otáčku. Letos můžeme jen listrovat fotkami a vzpomínkami. Měli jste svoje oblíbené adventní a vánoční výlety také? Podělte se s ostatními čtenáři o své fotky a zážitky, těšíme se na ně na e-mailu redakce.znojemsky@denik.cz
