Právě v těchto dnech si občané Českých Budějovic připomínají 76 let od jedněch z nejničivějších útoků na město. Původním cílem náletů byla budova nádraží, pumy však zasáhly i přilehlé kolonie a okolí.
V seriálu Deník na návštěvě tentokrát redakce zamířila do obce Plav. O málo známém rodákovi, jehož životní osudy ale připomínají dobrodružný román, připravil pro Deník informaci Jan Šimánek.
Linec – Návštěva restaurací u sousedů také nebude asi ještě dlouho možná. Ochutnat něco dobrého ale lze.
Daleko odtud, na obzoru, kde se nebe a země zdánlivě dotýkají, vidím kráčet dědečka. I na tu vzdálenost ho dobře rozpoznám. Nebylo by ani možné ho s někým zaměnit. Nikdo jiný nechodí tak jako on, nikdo tak nenosí pušku přes rameno, nikdo nemá tak černé vlasy. Také jeho knírek je černý, konce jsou zatočené nahoru, jeho oči jsou tmavohnědé. Dědečkovo jméno začíná na ZEM, to znamená země. Takto začíná poslední z patnácti povídek z nově vydané knížky rakouské autorky Ilse Tielsch, která se před jednadevadesáti lety narodila v Hustopečích na Břeclavsku.
Zatímco zahraniční turisté z metropole prakticky zmizeli, počet jejích obyvatel z řad cizinců pandemie výrazně nezasáhla. Žije jich zde téměř 230 tisíc, což znamená, že zhruba každý šestý Pražan má původ v jiné zemi. Tento podíl se v posledních letech výrazně nemění, absolutní číslo ovšem stoupá s tím, jak se město rozrůstá.
Linec - Rakouský WWF informoval, že rumunská pohraniční policie přistihla dva pytláky.
Raná stadia vývoje lidských embryí se nestudují úplně snadno, věda zde v řadě ohledů naráží na nepřekonatelné etické principy i na právní normy. Teď se zdá, že vědci našli možné řešení - podařilo se jim totiž vytvořit vůbec první model lidského embrya v Petriho misce.
Rakousko otevírá další hraniční přechody s Českou republikou. Informaci přinesla v úterý na Twitteru Česká ambasáda ve Vídni. "Od středy 24. března se otevírají další přechody a propojení - s omezením využití na provádění zemědělských a lesnických prací," napsali z ambasády.
Linec – Jednání rakouské spolkové vlády se zemskými hejtmany o eventuálním uvolnění protipandemických opatření byla tuhá.
Začátek roku 2021 přinesl dvojité jubileum kdysi významné primadony s vřelým vztahem k Čechám, Praze a podbrdskému kraji Elisabeth Pohl-Beisteiner Czabon (18. ledna nebo února 1801, Kleinhöflein u Eisenstadtu - 26. ledna 1866, Vídeň), která svým pedagogickým uměním zásadně ovlivnila vývoj operní kultury v Čechách a v Evropě.
/FOTOGALERIE/ DENÍK NA NÁVŠTĚVĚ: Historické fotografie z výroby vánočních ozdob, která obec nejvýrazněji proslavila, ale také z výstavby vodní nádrže, velikonoční pomlázky nebo cyklistického Závodu míru přibližují život ve Zdobíně v minulém století.
Začátek roku 2021 přinesl dvojité jubileum kdysi významné primadony s vřelým vztahem k Čechám, Praze a podbrdskému kraji Elisabeth Pohl-Beisteiner Czabon (18. ledna nebo února 1801, Kleinhöflein u Eisenstadtu - 26. ledna 1866, Vídeň), která svým pedagogickým uměním zásadně ovlivnila vývoj operní kultury v Čechách a v Evropě.
Začátek roku 2021 přinesl dvojité jubileum kdysi významné primadony s vřelým vztahem k Čechám, Praze a podbrdskému kraji Elisabeth Pohl-Beisteiner Czabon (18. ledna nebo února 1801, Kleinhöflein u Eisenstadtu - 26. ledna 1866, Vídeň), která svým pedagogickým uměním zásadně ovlivnila vývoj operní kultury v Čechách a v Evropě.
Začátek roku 2021 přinesl dvojité jubileum kdysi významné primadony s vřelým vztahem k Čechám, Praze a podbrdskému kraji Elisabeth Pohl-Beisteiner Czabon (18. ledna nebo února 1801, Kleinhöflein u Eisenstadtu - 26. ledna 1866, Vídeň), která svým pedagogickým uměním zásadně ovlivnila vývoj operní kultury v Čechách a v Evropě.
Začátek roku 2021 přinesl dvojité jubileum kdysi významné primadony s vřelým vztahem k Čechám, Praze a podbrdskému kraji Elisabeth Pohl-Beisteiner Czabon (18. ledna nebo února 1801, Kleinhöflein u Eisenstadtu - 26. ledna 1866, Vídeň), která svým pedagogickým uměním zásadně ovlivnila vývoj operní kultury v Čechách a v Evropě.
Začátek roku 2021 přinesl dvojité jubileum kdysi významné primadony s vřelým vztahem k Čechám, Praze a podbrdskému kraji Elisabeth Pohl-Beisteiner Czabon (18. ledna nebo února 1801, Kleinhöflein u Eisenstadtu - 26. ledna 1866, Vídeň), která svým pedagogickým uměním zásadně ovlivnila vývoj operní kultury v Čechách a v Evropě.
Začátek roku 2021 přinesl dvojité jubileum kdysi významné primadony s vřelým vztahem k Čechám, Praze a podbrdskému kraji Elisabeth Pohl-Beisteiner Czabon (18. ledna nebo února 1801, Kleinhöflein u Eisenstadtu - 26. ledna 1866, Vídeň), která svým pedagogickým uměním zásadně ovlivnila vývoj operní kultury v Čechách a v Evropě.
Začátek roku 2021 přinesl dvojité jubileum kdysi významné primadony s vřelým vztahem k Čechám, Praze a podbrdskému kraji Elisabeth Pohl-Beisteiner Czabon (18. ledna nebo února 1801, Kleinhöflein u Eisenstadtu - 26. ledna 1866, Vídeň), která svým pedagogickým uměním zásadně ovlivnila vývoj operní kultury v Čechách a v Evropě.
Tak dlouho se o tom mluví, až to nakonec bude pravda. Po železnici budeme brzy svištět takovou rychlostí, že nás přitom sotva napadne vystrkovat hlavu z okýnka. Rychlovlaky na jižní Moravě dostaly zelenou.
Linec – V neděli poklesl počet lidí nakažených koronavirem v Rakousku po čtyřech dnech pod 3000 za 24 hodin, napsaly OÖN.
/FOTOGALERIE/ Pražské zastupitelstvo schválilo změnu územního plánu pro vybudování nové tramvajové tratě vedoucí přes Václavské náměstí kolem Muzea až na Vinohradskou třídu. Nová trasa bude postavena především z důvodu nedostatečné kapacity některých tramvajových tratí v centru města.
/FOTOGALERIE/ DENÍK NA NÁVŠTĚVĚ: Devadesátiletý Antonín Mikeš je pamětníkem slavných časů, kdy se ve Zdobíně vyráběly vánoční ozdoby. Z malé obce nedaleko Dvora Králové nad Labem putovaly nejen na domácí trh, ale ve velkém se vyvážely do padesáti zemí světa, včetně USA. Zazářily například na světové výstavě EXPO 1958 v Bruselu, kde získaly zlatou medaili. Pro ozdoby na vánoční stromky si jezdily do Zdobína i manželky velvyslanců.
Nevidí rozdíl mezi tvorbou pro děti a pro dospělé, i když přiznává, že momentálně směřuje spíš k těm starším. Spisovatelka, scenáristka a dramatička Iva Procházková, oceňovaná doma i v zahraničí, vydala znovu svůj úspěšný román Tanec trosečníků. Jeho podtitul má v dnešní realitě zvlášť naléhavý zvuk: Láska, smrt a pandemie.
Po zimní přestávce se na hladinu Brněnské přehrady vrací lodě brněnského dopravního podniku. V pátek kolem tři čtvrtě na jednu odpoledne pomalu spouští na vodu loď Utrecht. Jakmile se ponoří do správné hloubky, odráží se od břehu a kapitán ji parkuje vedle dalších už spuštěných lodí.
Farnost římskokatolické církve v neděli mimořádně vystaví v Chrudimi v kostele Nanebevzetí Panny Marie obraz Nejsvětějšího Salvátora. Bývá nazýván milostným, jsou mu totiž připisovány léčivé schopnosti. „Když v českých zemích řádila v letech 1679 až 1680 morová epidemie, obraceli se lidé o pomoc k Bohu právě prostřednictvím tohoto obrazu,“ říká chrudimský historik, spisovatel a kostelník Tomáš Pavlík.
Severočeské divadlo pro vás ve polupráci s Regionální TV Ústecko natočilo svou novou operetu Časrdášová princezna
Zkuste i v této nelehké době strávit příjemný víkend. Třeba vám k tomu pomůže i několi tipů, jak se zabavit a přijít na jiné myšlenky.
Čtyři postupující z dvanácti týmů vybrala porota v mezinárodní soutěži o návrh nového hlavního nádraží v Brně. Rozhodnutí ve středu schválili zadavatelé soutěži, rada města Brna a Správa železnic. Jejich jména porota odtajní v létě, kdy bude také jasno o vítězi.
S omezením musí počítat řidiči jedoucí po silnici I/52 z Brna do Mikulova nebo do Vídně. Státní silničáři tam začnou od 12. dubna opravovat úsek měřící zhruba pět a půl kilometru u Bavor na Břeclavsku. Přibývají tam totiž výtluky.
Čím žijí městečka či vesničky, které obvykle jen projíždíme? Co je tam k vidění? A jak se tam žije? Oblíbený seriál Deníku vás provádí obcemi na Kroměřížsku. Přiblížíme vám místní atrakce, nejžhavější témata i zajímavé osobnosti. V šestém díle se podíváme do Zdounek.
Výcvikové středisko v Heřmanově Městci, které je součástí Národního hřebčína Kladruby nad Labem, projde rozsáhlou stavební obnovou. Minulý týden ve čtvrtek odjeli z tamních stájí poslední starokladrubští koně a následující den byl areál předán zhotoviteli stavby.
Hevlín – Stejně daleko do Vídně jako do Brna a pouhých třicet kilometrů do Mikulova i Znojma. O bydlení v takzvaném ‚zlatém kříži‘ v Hevlíně na hranici s rakouským městem Laa an der Thaya, je nebývalý zájem.
Linec – Desítky tisíc sudů piva, které hospodští a provozovatelé horských chat vrátili kvůli koronakrizi salcburskému pivovaru Stiegl-Brauerei, byly zachráněny před vylitím, píší OÖN.
David Sekáč je starostou v obci Majdalena od roku 2018. Do vsi se přistěhoval v roce 2001, předtím pracoval dlouhá léta ve zdravotnictví. Praxi má například z Vojenského rehabilitačního ústavu ve Slapech nad Vltavou. Pracoval i v třeboňských slatinných lázních…
/VIDEO/ Jsou lidé, kteří v životě dostanou druhou šanci a neváží si jí. Mezi takové rozhodně nepatří Kamil Otčenášek z Cakova, místní části Senice na Hané na Olomoucku. Navzdory vážné poruše mozku po mrtvici, kvůli níž skončil na invalidním vozíku a komunikuje de facto jen očima, neztrácí optimismus ani smysl pro humor.
Dnes je tomu přesně 76 let, kdy za II. světové války, 14. března roku 1945, při havárii letounu Liberator na Azorských ostrovech zahynul F/Lt Alois Volek, příslušník čs. zahraničního letectva RAF. Veselý parťák, Vídeňák nebo Létající básník, jak mu říkali kamarádi letci, začal svou vojenskou kariéru v roce 1934 v Chomutově.
Letos 3. března uběhlo 150 let od úmrtí Michaela Thoneta, zakladatele světoznámé nábytkářské továrny, jejíž pobočky sídlily i na Moravě. Michael Thonet se narodil 2. července 1796 v městečku Boppard nad Rýnem v rodině koželuha.
Bahník australský - velká masožravá ryba, živoucí fosilie s žábrami i plícemi - nám pomůže pochopit evoluci suchozemských živočichů. Vědcům se totiž konečně podařilo přečíst její rekordně dlouhý genom, čtrnáctkrát delší než je ten náš lidský.
Linec – V noci na 12. březen zemřel ve Vídni první rakouský pacient na covid. 69letý muž se nakazil v Itálii.
/FOTO/ Plesová sezona skončila, každý už vyhlíží kvítky na zahrádce, ale v Lukavci na Jičínsku se s ní jen tak nerozloučí. Každoročně se v Lukavci konaly minimálně dva plesy: hasičský a sportovní. Letos je to jinak. Marně láká rekonstruovaný sál restaurace Lucerna, který voní „novotou“. Střevíčky bychom v něm neprotančili.
Příběh fiakristky Evy Klestilové ze Zádub – Závišína, která v Mariánských Lázních provozuje kočárovou dopravu, dojal spoustu lidí. Ti ji pomáhají, jak mohou. Někteří na transparentní účet posílají peníze, jiní přivážejí obilí, seno nebo jádro pro koně. Od státu doposud nedostala nic. Fiakristů je v České republice zhruba třicet.
Příběh fiakristky Evy Klestilové ze Zádub – Závišína, která v Mariánských Lázních provozuje kočárovou dopravu, dojal spoustu lidí. Ti jí pomáhají, jak mohou.
Čím žijí městečka či vesničky, které obvykle jen projíždíme ? Co je tam k vidění? A jak se tam žije? Oblíbený seriál Deníku vás provádí obcemi na Šumpersku a Jesenicku. Přiblížíme vám místní atrakce, nejžhavější témata i zajímavé osobnosti. V pátém díle se podíváme do Moravičan.
Až deset tisíc divokých kachen, které primárně směřovaly do kuchyně knížete, nebo se dále prodávaly a živé převážely povozy či později vlakem do Vídně a jiných velkých měst. Takové množství vodního ptactva ročně zachytila kačenárna v Ladné na Břeclavsku. Ojedinělé zařízení, které zde nechali zbudovat Lichtenštejni pravděpodobně na konci osmnáctého století a fungovalo ještě během první republiky, by nyní Ladenští rádi obnovili.
Plesová sezóna skončila, každý už vyhlíží kvítky na zahrádce, ale v Lukavci na Jičínsku se s ní jen tak nerozloučí. Každoročně se v Lukavci konaly minimálně dva plesy: hasičský a sportovní. Letos je to jinak. Marně láká rekonstruovaný sál restaurace Lucerna, který voní „novotou“. Střevíčky bychom v něm neprotančili.
Provozovatelé farmářských trhů adresují vládě další otevřený dopis. Prodej jejich výrobků je totiž stále zakázaný. Například ve Vídni či Berlíně ovšem venkovní trhy fungují takřka po celou dobu šíření koronaviru.
Kniha Karin Lednické Šikmý kostel zazářila loni jako kometa. Velký ohlas teď sklízí i druhý díl. Připomeňme, že autorka na osudech tří postav a jejich blízkých přibližuje reálné dramatické proměny jednoho ztraceného města a krajiny kolem něj. Zatímco první díl byl věnován období 1894-1921, druhá část trilogie nahlíží do let 1921-1945.
Kolem Tatenic, Štítů, Červené Vody a Králík měla vést dálnice, kterou Hitler plánoval propojit Vídeň s polskou Vratislaví. Nakonec zůstalo jen u plánů, Němci stihli rozestavět jen jižnější úsek mezi Moravskou Třebovou a Brnem. Z válečných let však zůstala řada plánů, skic a studií plánované "exteritoriální dálnice" napříč Orlickoústeckem.
Dalším z pamětníků, kteří vyprávěli svůj příběh pro Paměť národa, je Plzeňan Miroslav Froyda. Vzpomínal i na to, jak se po emigraci vracel na československé území jako agent a skončil na více než 11 let ve vězení.
