Rusko předalo Ukrajině tři plavidla zadržená loni v Kerčském průlivu. S odvoláním na sdělení ruského ministerstva zahraničí to oznámila agentura TASS. Lodě byly předány 30 kilometrů od mysu Takil mezi Krymem a ruskou pevninou. O operaci dnes ruský vůdce Vladimir Putin informoval francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který bude zanedlouho v Paříži hostit summit věnovaný Ukrajině.
Vzpomínková akce 30 let svobody v neděli 17. listopadu vypukne na novoměstském Vratislavově náměstí.
Mezinárodní vyšetřovací tým, který objasňuje sestřelení civilního boeingu s 298 lidmi na palubě nad východní Ukrajinou v létě 2014, dnes zveřejnil obsah telefonických rozhovorů mezi povstaleckými veliteli z neuznávané Doněcké lidové republiky a vysoce postavenými ruskými představiteli. Dokládá to podle nich široký vliv, jaký Rusko mělo na dění v povstalecké oblasti. Moskva zjištění vyšetřovatelů obratem zpochybnila.
Havlíčkův Brod – Dovolím si využít důvěry redakce Havlíčkobroského deníku (napiš cokoli…) a pojednám tenhle příspěvek trochu jinak, než když jsem odpovídal na konkrétní dotazy k 17.11.1989 pro HB listy nebo pro Cestu Vysočinou.
Žďár nad Sázavou - Kam vyrazit a víkendu? Vybírejte z některých akcí, které se na Žďársku konají od pátku 15. listopadu do neděle 17. listopadu.
Ruský prezident Vladimir Putin udělil českému hudebnímu skladateli Vadimu Petrovovi Řád přátelství, který je nejvyšším ruským státním vyznamenáním pro cizince. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ruské velvyslanectví v Praze. Podle ambasády přispěl Petrov ke sbližování české a ruské kultury, připomněla jeho symfonická díla založená na ruských lidových písních.
Seznam čerstvých nositelů státních vyznamenání je velmi pestrou směsicí osobností, píšou české deníky. Podle Lidových novin (LN) se vyznamenaní rozpadají do tří skupin: Jsou to váleční veteráni, bojovníci za svobodu a jiní hrdinové, různé osobnosti kultury, vědy a veřejného života a pak známí, kamarádi a podporovatelé prezidenta. Letos prezident Miloš Zeman vyznamenal 42 osobností, nejvíce za dobu pobytu na Hradě. Ocenit chtěl i katolického kněze Petra Piťhu, ten ale vyznamenání odmítl.
O veliký rozruch se postaral svými výroky komunistický poslanec Stanislav Grospič. Ten se ve vysílání Českého rozhlasu Plus nechal slyšet, že 21. srpna 1968 se nejednalo o okupaci vojsk bývalé Varšavské smlouvy a že lidé umírali při autonehodách. Takováto prohlášení odsoudili regionální politici. Zároveň připomínají nutnost detailnější výuky dějin druhé poloviny 20. století na základních školách.
O veliký rozruch se postaral svými výroky komunistický poslanec Stanislav Grospič. Ten se ve vysílání Českého rozhlasu Plus nechal slyšet, že 21. srpna 1968 se nejednalo o okupaci vojsk bývalé Varšavské smlouvy a že lidé umírali při autonehodách. Takováto prohlášení odsoudili regionální politici. Zároveň připomínají nutnost detailnější výuky dějin druhé poloviny 20. století na základních školách.
O veliký rozruch se postaral svými výroky komunistický poslanec Stanislav Grospič. Ten se ve vysílání Českého rozhlasu Plus nechal slyšet, že 21. srpna 1968 se nejednalo o okupaci vojsk bývalé Varšavské smlouvy a že lidé umírali při autonehodách. Takováto prohlášení odsoudili regionální politici. Zároveň připomínají nutnost detailnější výuky dějin druhé poloviny 20. století na základních školách.
O veliký rozruch se postaral svými výroky komunistický poslanec Stanislav Grospič. Ten se ve vysílání Českého rozhlasu Plus nechal slyšet, že 21. srpna 1968 se nejednalo o okupaci vojsk bývalé Varšavské smlouvy a že lidé umírali při autonehodách. Takováto prohlášení odsoudili regionální politici. Zároveň připomínají nutnost detailnější výuky dějin druhé poloviny 20. století na základních školách.
O veliký rozruch se postaral svými výroky komunistický poslanec Stanislav Grospič. Ten se ve vysílání Českého rozhlasu Plus nechal slyšet, že 21. srpna 1968 se nejednalo o okupaci vojsk bývalé Varšavské smlouvy a že lidé umírali při autonehodách. Takováto prohlášení odsoudili regionální politici. Zároveň připomínají nutnost detailnější výuky dějin druhé poloviny 20. století na základních školách.
Arabsko-kurdská koalice SDF tvrdí, že Turecko a jeho syrští spojenci dnes zahájili velkou pozemní ofenzivu, ve které útočí na tři vesnice. Útok začal navzdory příměří, které má platit v oblasti na syrsko-turecké hranici, uvedla agentura Reuters. Koalice vyzvala Spojené státy, aby zasáhly a útok zastavily. Turecko je podle SDF zodpovědné za "zhoršení procesu příměří".
Spojené státy ruší sankce uvalené před týdnem na Turecko kvůli jeho vojenskému vpádu na severovýchod Sýrie. V dnešním projevu to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že Ankara dnes informovala americkou vládu, že v Sýrii ukončí bojové operace a že klid zbraní bude trvalý. Dohodu o uklidnění situace v Sýrii označil šéf Bílého domu za přelomovou. Trump zároveň vyzval evropské země, aby převzaly své občany, kteří se přidali k teroristickému hnutí Islámský stát (IS) a kteří jsou nyní v regionu vězněni.
Kurdské milice v Sýrii dostanou na stažení z 30 kilometrů široké zóny u hranic s Tureckem dalších 150 hodin, tedy zhruba šest dnů. Lhůta začne plynout od středy 23. října. Splnění tohoto ujednání poté budou kontrolovat společné hlídky tureckých a ruských vojáků. Prohlásil to podle agentury TASS turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na společné tiskové konferenci s ruským protějškem Vladimirem Putinem po asi šestihodinovém jednání v černomořském letovisku Soči na jihu Ruska.
Na severovýchodě Sýrie dnes ve 21:00 SELČ vyprší pětidenní příměří mezi tureckými vojáky a syrskými kurdskými milicemi, které minulý týden vyjednala americká delegace s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Ten by se dnes měl ještě před vypršením příměří v Soči setkat se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Kremelský poradce Jurij Ušakov v pondělí řekl, že dlouhodobá stabilita v Sýrii může podle Moskvy být docílena pouze obnovením syrské jednoty s přihlédnutím na zájmy etnických a náboženských skupin v Sýrii.
Na syrsko-turecké hranici padl při střelbě syrských Kurdů turecký voják a další byl zraněn. Oznámilo to dnes turecké ministerstvo obrany. Incident se stal v době, kdy má v oblasti platit příměří vyjednané Spojenými státy a Tureckem. Ankara ho chce podle ministerstva dodržet. Syrští Kurdové poprvé oznámili, že přistoupí na stažení od hranice, ale nejprve musejí jejich oddíly Turci nechat odejít z obléhaného města Rás al-Ajn. Odpoledne z tohoto města podle agentury AFP vyjel konvoj se zraněnými a s kurdskými bojovníky.
Zvuk kulometů dnes podle Reuters vycházel z tureckého příhraničního města Ceylanpinar. Nad částí Rás al-Ajnu se mezitím vznášel hustý dým. "Navzdory dohodě o ukončení bojů, (Turecko) nadále podniká nálety a ostřeluje pozice (kurdských) bojovníků a civilní objekty," uvedl mluvčí SDF Mustafa Bali.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un se nechal vyfotit na bílém koni v zasněžené krajině, jak míří na vrchol „posvátné“ hory Pektu, údajného rodiště jeho otce Kim Čong-ila. Zatímco v politických kruzích vyvolaly jeho fotografie spekulace o jejich významu, lidi na sociálních sítích Kimova stylizace dobře pobavila. Není však jediným vůdcem, který se rád prezentuje takovou formou.
Američané odcházejí, Rusové přicházejí. Zatímco Američané vzdali své angažmá na severu Sýrie kontrolovaném Kurdy a stáhli tisícovku svých vojáků, Rusko do mocenského vakua tamtéž své jednotky naopak okamžitě poslalo.
Linec - Archeologický nález se dostal začátkem týdne do titulků novin, píší OÖN.
Kurdské úřady na severu Sýrie kvůli tureckým útokům připravují evakuaci tábora se 7000 uprchlíky. Jednají také o evakuaci dalšího tábora, v němž je 13 tisíc lidí a mezi nimi rodiny členů teroristické organizace Islámský stát (IS), uvedla dnes agentura Reuters. Ruský prezident Vladimir Putin řekl, že se členům IS může podařit z táborů v Sýrii uprchnout.
Nová inscenace na pomezí divadla a filmu souboru Temporary Collective s názvem Putinovi agenti bude mít premiéru již 8. října na scéně divadla Jatka78 v pražských Holešovicích. Projekt režisérky Petry Tejnorové volně vychází ze stejnojmenné knihy Ondřeje Kundry, ze které čerpá příběh jediného odhaleného ruského agenta po roce 1989 – českého občana Roberta Rachardža.
Francouzi i zahraniční politici se naposledy rozloučili s Jacquesem Chirakem, který stál v čele Francie v letech 1995 až 2007. Do Paříže přijel mimo jiné bývalý americký prezident Bill Clinton či ruský prezident Vladimir Putin. Země dnes vzdala poctu bývalé hlavě státu i dnem národního smutku i minutou ticha.
Tisícovky lidí dnes přišly do pařížské Invalidovny, kde měla veřejnost možnost rozloučit se s bývalým prezidentem Jaquesem Chirakem, který zemřel ve čtvrtek ve věku 86 let. Lidé se podepisovali do kondolenční knihy, která tam byla přenesena z Elysejského paláce. V pondělí, které bude dnem smutku, bude bývalý prezident pohřben po zádušní mši, na níž se čekají tři desítky světových státníků. Českou republiku zastoupí předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček.
Pondělního pietního rozloučení s bývalým francouzským prezidentem Jacquesem Chirakem se zúčastní přibližně 30 šéfů států a vlád. Oznámil to dnes Elysejský palác, podle něhož nově ohlásil účast na ceremonii například ruský prezident Vladimir Putin. Pieta se uskuteční v poledne v pařížském kostele svatého Sulpicia.
Ruský prezident Vladimir Putin zaslal dopis vedoucím představitelům několika desítek zemí, v němž navrhl moratorium na rozmisťování raket středního a krátkého doletu v Evropě a v jiných částech světa. S odvoláním na kremelské diplomaty o tom dnes informoval ruský list Kommersant. Dopis byl podle něj odeslán mimo jiné do všech metropolí členských států Severoatlantické aliance. Česká diplomacie podle svého mluvčího vnímá Putinův dopis jako impuls pro jednání, a to i o střelách, které Rusko již rozmístilo.
Město Nymburk a základní škola v Tyršově ulici úzce spolupracují s ruským městem Mytišči. Škola přirozeně s jinou základkou. Jenže ředitelka ruské školy měla falšovat výsledky voleb do Státní dumy. Radnici i školu situace mrzí, žádné kroky se však podnikat nechystají.
Zdá se, že vše je v naprostém pořádku a národ se může starat jen o kulturu. Tedy konkrétně o jednu sochu kdesi na Praze 6. Jde o sochu maršála Koněva, který sice osvobodil Prahu, ale také se podílel na invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 a jako význačný voják totalitního režimu má na triku i další špinavosti.
/EVROPA PRO ČECHY/ S Polskem, největší zemí střední Evropy, podle níž mnozí na Západě měří i nám nebo Slovákům, je to tak trochu jako s lázněmi v Krynici - místem, kde se každoročně už 29 let koná Ekonomické fórum, největší konference svého druhu v našem regionu.
Spojené státy před dvěma lety vyvezly z Ruska vysoce postaveného kremelského úředníka, který dodával do Washingtonu informace z nejbližšího okolí prezidenta Vladimira Putina. Oznámila to v noci na dnešek televize CNN s odvoláním na hodnověrné zdroje. Televize jméno údajného špiona neuvedla, podle ruských médií jde o Olega Smolenkova, spolupracovníka Putinova poradce pro zahraniční politiku Jurije Ušakova.
Slabý zájem voličů podle médií provází dnešní volby v Moskvě a Petrohradě. Zatímco před pěti lety už mělo v Petrohradu před polednem odhlasováno více než deset procent voličů, nyní to nebyla ani dvě procenta. Podle webu deníku Vedomosti to uvedla nevládní organizace Golos, která monitoruje volby. Účast v Moskvě podle listu Kommersant po třech hodinách od otevření volebních místností činila 1,36 procenta. Mezi voliči, kteří již odhlasovali, byl i prezident Vladimir Putin.
Svou návštěvu Turecka nemohl český premiér načasovat lépe. Kdyby tam přijel o týden později, poté, co čeští basketbalisté porazili v Číně favorizované Turky, asi by přijetí bylo chladné a provázené skřípěním zubů, neboť hostitel je vášnivým fanouškem tureckých sportovců. Možná by ani nedošlo na předsevzetí o polovinu zvýšit obchodní výměnu či na pokus vyřešit malér s nedostavěnou elektrárnou.
Rusko a Ukrajina dnes osvobodily celkem 70 vězněných osob v rámci dlouho očekávané výměny, v níž se poprvé během pětiletého nepřátelství angažovali nejvyšší představitelé obou zemí. Na palubě každého z letounů směřujících z Moskvy do Kyjeva a z Kyjeva do Moskvy bylo 35 lidí, z nichž někteří měli ve vězení strávit i desítky let. Výměna měla mimořádný ohlas ve světě, mnozí politici ji označili za krok k urovnání vleklého konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem.
Někdejší dlouholetý autoritářský prezident Zimbabwe Robert Mugabe zemřel ve věku 95 let po dlouhé nemoci. S odvoláním na sdělení jeho rodiny o tom dnes informoval zpravodajský web BBC. Mugabe vládl státu na jihu Afriky "železnou rukou" od získání nezávislosti na někdejší koloniální mocnosti Británii v roce 1980 až do chvíle, kdy rezignoval pod tlakem armády v roce 2017.
Soud v Kyjevě propustil na kauci Volodymyra Cemacha, který je podezřelý z podílu na sestřelení malajsijského boeingu nad východní Ukrajinou z roku 2014. Informovala o tom agentura Reuters. Skupina ukrajinských poslanců vyzvala prezidenta Volodymyra Zelenského, aby Cemacha nevydával do Ruska. Podle agentury Interfax byl ale už do seznamu osob připravených k výměně zařazen.
V ruské metropoli dnes opět tisíce lidí demonstrovaly za svobodné volby. Nepovolený protestní pochod centrem Moskvy se podle agentury DPA odehrál v poklidné atmosféře a bez zatýkání. Komunální volby v ruském hlavním městě, z nichž byla kvůli formálním nedostatkům vyřazena většina liberální opozice, se uskuteční 8. září.
Na sociálních sítích už týden zuří virtuální válka, kde se jako zbraně používají sem tam argumenty, ale padají i hanlivé urážky. Jednu stranu reprezentuje Praha 6 v čele se starostou Ondřejem Kolářem (TOP 09), na druhé straně stojí Rusko a jeho sympatizanti. Přidal se i prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Důvod? Socha sovětského maršála Koněva.
Čínská ekonomika v posledních měsících dostala "tvrdou ránu", a Peking proto "strašně moc touží" po urovnání obchodního sporu se Spojenými státy. Tento názor dnes vyjádřil americký prezident Donald Trump na závěr summitu skupiny G7. Na společné tiskové konferenci děkoval svému francouzskému protějšku Emmanuelu Macronovi, který byl podle něj "úžasným lídrem" během "velmi jednotné" vrcholné schůzky.
Moskva v reakci na nedělní test americké střely o doletu vyšším, než povolovala vypovězená smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), opět ujistila, že nerozmístí nové rakety, dokud tak neučiní Spojené státy, a to "v jakékoliv oblasti světa". Uvedl to náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov.
Válka pasů, tak by se dal nazvat souboj Ukrajiny a Ruska o to, kdo rozdá občanům sousedního státu více svých pasů.
S Vladimirem Putinem je to po dvaceti letech jeho vlády Rusku jako s tou slavně ohlášenou a před pár dny zřícenou novou raketou na jaderný pohon. Podobně jako ta raketa se měl Putin vládce neohroženě vznášet nad Ruskem neomezený čas a uniknout všem pokusům o sestřelení. Jenže dnes už to spíše než na další nekonečný putinovský let vypadá na blížící se havárii. Stejně jako u jeho údajně úžasné jaderně-jaderné rakety je jen otázkou, kdy se zřítí k zemi. A kdo všechno to kromě Putina ještě odnese a jak moc a jak dlouho bude Rusko postputinovským radioaktivním odpadem zamořeno.
Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor požádal americkou společnost Google, aby přestala využívat populární server YouTube pro "reklamu na nepovolené (nezákonné) hromadné akce". Oznámila to ruská média. Dopis s výstrahou následoval den po zřejmě nejmohutnější opoziční demonstraci v Moskvě. Proti vyloučení opozičních kandidátů ze zářijových voleb do moskevského sněmu v sobotu demonstrovalo na 50 tisíc lidí.
Ve světě se zamotává jedno jednostranné a bezelstné kamarádství. Prostě takové, jaké mezi dvěma velmocemi bývá.
Česká republika nevydá ruského bankéře a bývalého významného politika Alexandra Bugajevského do jeho vlasti. Rozhodla o tom ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Na dotaz ČTK to uvedl mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Ruská strana podle médií tvrdí, že Bugajevskij připravil tamní banku v přepočtu o víc než miliardu korun. Muž, který byl v 90. letech v éře prezidenta Borise Jelcina vicepremiérem a viceprezidentem centrální banky a pak se zařadil mezi ruské miliardáře, kauzu označil za politickou a požádal v Česku o azyl.
Nebylo to před těmi třiceti lety zdaleka tak jasné, jak to dnes vypadá. Sjednocení rozděleného Německa bylo jedním ze zázraků konce studené války. Zázrakem, k němuž přispěli i osvícení čeští a polští demokratičtí politici, kteří jako by tušili, že nějaká nesjednocená postendéer by do budoucna znamenala mnohem větší průšvih, než o NDR zvětšené demokratické západní Německo.
Rusko je připraveno obnovit rozhovory se Spojenými státy o bezpečnosti a strategické stabilitě. Po schůzi ruské bezpečnostní rady to dnes v Moskvě prohlásil prezident Vladimir Putin. Pokud ale USA zahájí výrobu raket středního a krátkého doletu, začne i Moskva pracovat na jejich vývoji, konstatoval.
Americký ministr obrany Mark Esper dnes uvedl, že by podpořil brzké rozmístění raket středního doletu v Asii. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Spojené státy a Rusko oficiálně opustily smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) v pátek. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že případná nová dohoda o jaderných raketách by měla zahrnovat Rusko a Čínu.
Rusko oficiálně potvrdilo právní zánik smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) platné od roku 1987. Ministerstvo zahraničí to oznámilo na svých webových stránkách. Dohodu podle agentury Reuters formálně vypověděly i USA. Ministr zahraničí Mike Pompeo v prohlášení uvedl, že "Spojené státy nezůstanou součástí smlouvy, kterou Rusko záměrně porušuje".
Německý ministr zahraničí Heiko Maas dnes vyzval představitele Spojených států a Ruska, aby zachránili smlouvu o omezení strategických jaderných zbraní (START), neboť je prý nyní jediným zbývajícím pilířem mezinárodní zbrojní kontroly. Informovala o tom agentura DPA, podle níž se šéf německé diplomacie obává nových závodů ve zbrojení. Smlouva je platná do roku 2021 a obě mocnosti se přou o její prodloužení.
