Když teroristé napadli americké Světové obchodní centrum, následovala řada expedičních válek a vypadalo to, že budoucnost válčení má podobu přesných akcí malých jednotek daleko od vlastního území. Útok Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 však všechno změnil. Ukázalo se, že v novém světě budou nadále hrát roli tradiční opory válečnictví, jako jsou tanky. Ten nejmodernější dnes vzniká v Evropě.
V rámci nového seriálu o šikaně přináší Deník rozhovor s právníkem Petrem Kaustou z advokátní kanceláře Kausta & Ondrúš. Ten hovořil o tom, proč se šikana stává stále agresivnější, co ji způsobuje a v jakých osobách či situacích se agresoři vzhlížejí.
V rámci seriálu Deník proti šikaně jsme si povídali s ostravským právníkem Petrem Kaustou z advokátní kanceláře Kausta & Ondrúš. V podcastu Ostravské ozvěny hovořil o tom, proč se šikana stává stále agresivnější, co ji způsobuje a v jakých osobách či společenských situacích se agresoři vzhlížejí.
Několik tisíc lidí se v neděli v Paříži zúčastnilo demonstrace svolané na podporu Ukrajiny v předvečer třetího výročí ruské invaze. Akce se zúčastnili i odboráři z několika svazů, včetně CGT a Solidaires, a v čele kráčeli zvolení pařížští představitelé s transparentem „Spojme se za vítězství Ukrajiny!“, napsala agentura AFP.
Výroky, že Ukrajinci neměli válku s Ruskem začínat, jsou podle bývalé slovenské prezidentky Zuzany Čaputové nesmyslné lži. Řekla to v neděli v Praze při debatě Operace Naděje - 3 roky odvahy, kterou uspořádala ke třem letům od ruského vpádu na Ukrajinu iniciativa Dárek pro Putina. Výroky o tom, že Ukrajina, kterou Rusko napadlo, neměla válku začínat, pronesl tento týden v médiích prezident USA Donald Trump. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ale podle Čaputové, která byla hlavou státu na Slovensku mezi lety 2019 až 2024, snažil spory s Ruskem urovnat už před invazí.
Lidé na Slovensku v pátek opět vyšli do ulic na protivládní demonstrace, připomínali si tentokrát také sedmé výročí vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové. V Bratislavě, kam ale přišlo výrazně méně lidí než na protest konaný před dvěma týdny, dav přivítal rodiče Kuciaka a matku Kušnírové potleskem. Demonstranti skandovali hesla proti premiérovi Robertovi Ficovi, jenž v roce 2018 po této dvojnásobné vraždě rezignoval na funkci ministerského předsedy, do které se vrátil po předloňských volbách.
Běloruský autoritářský prezident Alexandr Lukašenko v pátek obvinil Spojené státy, že se snaží vrazit klín mezi Rusko a Čínu. Informovala o tom agentura AFP. Lukašenko dále uvedl, že případné diplomatické urovnání války na Ukrajině by pro Bělorusko mělo smíšené dopady. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov mezitím oznámil, že ruský prezident Vladimir Putin bude brzy hovořit s hlavou čínského státu Si Ťin-pchingem.
Rusko má na Ukrajině bezpečnostní cíle, kterých je připraveno dosáhnout vyjednáním. V pátek to podle agentury Reuters sdělil Kreml, který ale zároveň uvedl, že speciální vojenská operace, jak Moskva označuje invazi na Ukrajinu, pokračuje a že vytyčených cílů Rusko dosáhne. Vyjádření Kreml učinil podle Reuters k nadcházejícímu tříletému výročí zahájení invaze, kterou ruský prezident Vladimir Putin rozpoutal v Evropě největší ozbrojený konflikt od konce druhé světové války.
Američané z přechodového týmu nynějšího prezidenta Donalda Trumpa se v uplynulých měsících opakovaně a v tichosti sešli s ruskými zástupci ve Švýcarsku, aby jednali o možnostech ukončení války na Ukrajině. S odvoláním na své zdroje o tom informovala agentura Reuters. Ta poznamenala, že jedna ze schůzek v Ženevě se časově shodovala s Mnichovskou bezpečnostní konferencí, kterou před týdnem hostila bavorská metropole.
Rusko během úterních úvodních rozhovorů o ukončení války na Ukrajině po americké delegaci požadovalo stažení jednotek Severoatlantické aliance z východního křídla NATO. S odvoláním na poradce rumunského prezidenta Cristiana Diaconesca to napsal web listu Financial Times (FT), podle něhož Američané ruský požadavek odmítli. Diaconescu mezitím své vyjádření upravil, když řekl, že hovořil o situaci v roce 2022. Někteří evropští činitelé ale dávají vzhledem k neodhadnutelnému vývoji situace okolo postojů amerického prezidenta Donalda Trumpa najevo obavy, doplnil deník.
Prezident České republiky Petr Pavel vystoupil v sobotu 15. února 2025 v diskusním panelu na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kde mimo jiné prohlásil, že Evropa musí být součástí jednání o míru na Ukrajině a zároveň nesmí dopustit, aby se jednalo o Ukrajině bez Ukrajiny. Internetoví proruští lháři jeho projev okamžitě dezinterpretovali do věty: „Měli bychom se postavit i bez USA na stranu Ukrajiny a táhnout společně na Rusko.“ Vylhaný výrok se šíří po tisících.
Ruská vojska dobyla zpět více než 800 kilometrů čtverečních území v Kurské oblasti, tedy téměř dvě třetiny území, které v tomto regionu na západě Ruska ovládly ukrajinské síly po svém útoku z loňského srpna. Uvedl to první zástupce náčelníka ruského generálního štábu Sergej Rudskoj v rozhovoru armádnímu listu Krasnaja zvezda. Z interview ve čtvrtek citovaly ruské i západní tiskové agentury.
Jihoukrajinské přístavní město Oděsa druhou noc v řadě čelilo ruským vzdušným úderům. Podle šéfa správy Oděské oblasti Oleha Kipera utrpěl zranění jeden muž, bez dodávek elektrické energie zůstává na 90 tisíc domácností. Terčem ruského náletu se v noci stal i Cherson, kde si výbuch bomby v centru města vyžádal šest zraněných, včetně dvou dětí, uvedla generální prokuratura.
/VIDEO/ Deník ve čtvrtek přinesl další díl pravidelných on-line debat 15 minut Kateřiny Perknerové, a to s premiérem Petrem Fialou. Předseda české vlády odpovídal na otázky týkající se výroků amerického prezidenta Donalda Trumpa, jednáních o ukončení války na Ukrajině i o zákonu o platech ústavních činitelů. Záznam debaty si můžete pustit v článku.
Zástupci členských států EU se ve středu shodli na šestnáctém balíku sankcí proti Rusku, potvrdily ČTK diplomatické zdroje. Sankce se zaměří mimo jiné na lodě z ruské stínové flotily i na omezení vývozu hliníku z Ruska. Balíček obsahuje rovněž další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý nařídil vyplácet 65 tisíc rublů, v přepočtu asi 17 itisíc korun, měsíčně těm obyvatelům Kurské oblasti, kteří přišli o majetek v důsledku vpádu ukrajinských vojsk do tohoto regionu na západě Ruska. Podle Putina jde o 112 620 osob, uvedla ruská média.
Zástupci Ruska a USA se v úterý v saúdskoarabském Rijádu dohodli na nutnosti vytvořit podmínky, které povedenou k plnému obnovení spolupráce mezi oběma zeměmi. Zároveň se shodli, že je třeba vytvořit proces vedoucí k urovnání války na Ukrajině, řekl dnes podle agentury Reuters ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov po jednání se svým americkým protějškem Markem Rubiem. Zopakoval také, že ukrajinské členství v NATO by pro Rusko bylo nepřijatelné a ohrožovalo by ruské zájmy. Válku na Ukrajině rozpoutalo Rusko na příkaz prezidenta Vladimira Putina před téměř třemi roky.
Ruský prezident Vladimir Putin souhlasí s návrhy na zastavení bojů, chce ale řešit především příčiny konfliktu. Představitelé Spojených států amerických se v saúdskoarabském Rijádu sešli s delegací z Ukrajiny na společném jednání o možnostech ukončení války s Ruskem. Dohodli se, že Ukrajina je připravena přijmout americký návrh na zahájení okamžitého prozatímního 30denního příměří. Rusko podle zdrojů agentury předložilo Spojeným státům svůj seznam požadavků, jimiž podmiňuje dohodu o ukončení války na Ukrajině a obnovení vztahů mezi Moskvou a Washingtonem.
Ukrajina nemůže uznat jakékoliv dohody „o nás bez nás“, zdůraznil v pondělí v Abú Zabí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, píše agentura Reuters. Zelenskyj novinářům při virtuálním brífinku také řekl, že ve středu navštíví Saúdskou Arábii. Zdůraznil nicméně, že tato cesta byla dlouhodobě plánována a nemá souvislost s americko-ruskými rozhovory o ukončení války na Ukrajině, jež se budou v Rijádu konat.
Ruští a američtí vyjednavači mají v metropoli Saúdské Arábie v úterý začít předběžná jednání o ukončení bojů na Ukrajině. Evropské země v Paříži zase otevírají debatu o přípravě mírových sil. Stále však zůstává nejasné, kdo nakonec bude sedět u hlavního vyjednávacího stolu.
Zvát evropské politiky k případným jednáním o konci války na Ukrajině nemá smysl, protože chtějí, aby válka pokračovala. V pondělí to podle agentur řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Uvedl také, že při budoucích mírových jednáních nepůjde „ani pomyslet“ na to, že by Rusko vůči Ukrajině udělalo územní ústupky.
/ANALÝZA/ Ten příběh vypadá jako politický thriller natočený v Hollywoodu. Hlavní roli ztvárňují miliardáři, jejichž podobu nikdo nezná, na pozadí zuří válka a oběma hlavním protagonistům jdou po krku lidé spříznění s nejvyššími špičkami státu. Skutečnost ale není dobrodružný film. Je to realita. A ta realita začíná v Jihlavě.
Julija Navalná v neděli v Berlíně vyzvala Rusy v exilu, aby vyšli do ulic demonstrovat za ty, kteří protestovat v Rusku nemohou. Informovala o tom agentura AFP. Vdova po ruském opozičním předákovi Alexeji Navalném, který zemřel v ruské trestanecké kolonii za polárním kruhem před rokem, v neděli vystoupila na vzpomínkové akci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl na návštěvu do Spojených arabských emirátů, kde chce jednat o investicích, hospodářském partnerství a humanitárním programu. Prioritou je přivést ještě více Ukrajinců ze zajetí domů, napsal Zelenskyj na síti X, kde zveřejnil video z příletu a setkání s místními představiteli.
Svět nesmí spadnout do pasti appeasementu, nefungovalo to v roce 1938 a nebude to fungovat ani nyní. Na závěr Mnichovské bezpečnostní konference to v neděli řekl její šéf Christoph Heusgen. Válka na Ukrajině a hledání způsobů, jak ji ukončit, byly hlavním tématem letošního ročníku konference, řada politiků přitom vyjádřila obavy, aby se USA a Rusko nedohodly bez Ukrajiny a Evropy. Výzvy, aby Ukrajina nedopadla jako Československo v roce 1938, zazněly hned několikrát.
Kreml v neděli uvedl, že význam nedávného telefonátu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem spočívá v tom, že Rusko a Spojené státy nyní budou hovořit o míru, a nikoliv o válce. Informovala o tom agentura Reuters.
Nastal čas na vytvoření evropské armády, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Ukrajina podle něj nemůže přistoupit na příměří ve válce s Ruskem, aniž by dostala bezpečnostní garance. Mír může být vyjednán jen širokým společenstvím států a vždy se zapojením Ukrajiny a Evropy, dodal Zelenskyj.
Smršť hlasujících, několik přelévání vedení na jednu či druhou stranu a velmi těsný verdikt. Tak by se dala popsat anketa, v níž jsme se čtenářů Deníku ptali, jestli je Petr Pavel lepším prezidentem, než byl Miloš Zeman. Výsledek, na němž se tentokrát podílelo více než 39 tisíc hlasů, lze označit téměř za nerozhodný, i když o pár stovek pomyslných bodů nakonec převážila varianta nahrávající bývalému prezidentovi. Závěrečný díl aktuální série projektu Černá a bílá nyní tradičně přináší ohlasy těch, kteří svůj názor vyjádřili v redakční poště či v diskusích pod článkem a na sociálních sítích.
/ANKETA/ Premiér Petr Fiala v jedné z debat Deníku řekl, že se spíš než o demokracii v USA bojí o tu ve středoevropských zemích. Platí to i ve chvíli, kdy Donald Trump vydává jeden exekutivní příkaz za druhým, jeho lidé čistí federální úřady a viceprezident J. D. Vance zpochybňuje právo soudů Trumpova nařízení rušit? Zeptáme se ho v debatě ve čtvrtek v 9:30.
Ukrajina chce bezpečnostní garance, než zahájí jakákoli jednání o ukončení války s Ruskem. Po setkání s americkým viceprezidentem J. D. Vancem na okraj Mnichovské bezpečnostní konference to v pátek řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vance označil jednání za dobré a řekl, že si Spojené státy přejí na Ukrajině trvalý mír.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes řekl, že je ochoten setkat se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, předcházet tomu ale musí mírový plán dojednaný společně s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a s evropskými lídry. Zelenskyj to prohlásil v debatě s americkými senátory na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Řekl v ní také, že Spojené státy podle něj nikdy nepočítaly s Ukrajinou jako členem Severoatlantické aliance, a to ani za bývalé administrativy prezidenta Joea Bidena.
První telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimírem Putinem vyvolal ve Spojených státech amerických kritiku některých novinářů a připomínky analytiků. Propagandisté v Moskvě hovořili o vítězství, oligarcha blízký Kremlu se těšil na starý dobrý svět velmocí a sfér zájmu.
Když se jde s kanonem na vrabce, je to k smíchu
Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval před takovým mírovým uspořádáním, které by znamenalo kapitulaci Ukrajiny, a zpochybnil, zda je jeho ruský protějšek Vladimir Putin upřímně připraven uzavřít trvalé příměří v téměř tři roky trvající válce. Za Ukrajinu může o míru vyjednávat jedině její prezident Volodymyr Zelenskyj, zdůraznila francouzská hlava státu v rozhovoru pro Financial Times, který list zveřejnil v noci na dnešek a o němž informovala agentura AFP.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během středečního telefonátu varoval šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, že ruský prezident Vladimir Putin jen předstírá svou ochotu dosáhnout mírové dohody. S odvoláním na své zdroje o tom informoval server Axios, podle kterého Zelenskyj Trumpovi řekl, že se ho Putin bojí.
Skandál? Spíš menší rozruch způsobuje účast ruské lyžařské hvězdy Alexandera Bolšunova v italském závodě Südtirol Moonlight Classics Seiser Alm. Devítinásobný olympijský medailista těžce skousává skutečnost, že ruští lyžaři - podobně jako sportovci v mnoha dalších odvětvích - jsou kvůli invazi na Ukrajinu už téměř tři roky v mezinárodní izolaci.
Musíme zajistit, aby se ruský prezident Vladimir Putin již nikdy v budoucnu nepokusil obsadit ani kilometr čtvereční ukrajinského území, uvedl šéf NATO Mark Rutte během společného prohlášení s ukrajinským ministrem obrany Rustemem Umerovem. Ukrajinský ministr poděkoval všem státům NATO za neustálou podporu, kterou válkou zmítané zemi poskytují. Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu uplynou brzy tři roky.
Temný den pro Evropu i oslabení Ukrajiny. Tak někteří světoví analytici a evropští představitelé reagují na telefonát, který se ve středu uskutečnil mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Jednání lídrů dvou světových mocností může podle nich narušit evropskou bezpečnost. I proto zdejší ministři požadují, aby jednání o válce na Ukrajině a osudu starého kontinentu probíhalo za jejich i ukrajinské účasti.
Bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko uvedl, že na něj ukrajinská Rada národní bezpečnosti a obrany (RNBO) uvalila sankce. Svého nástupce v úřadu prezidenta Volodymyra Zelenského zároveň obvinil, že za tímto krokem stojí. Zelenskyj ve čtvrtek vydal výnos, kterým potvrdil rozhodnutí RNBO zavést personální ekonomické sankce proti řadě ukrajinských podnikatelů a politiků, včetně miliardáře Ihora Kolomojského, exprezidenta Porošenka či Viktora Medvedčuka, pokládaného za chráněnce ruského prezidenta Vladimira Putina.
Je klíčové, aby byla Ukrajina zapojena do všech rozhovorů o své budoucnosti, uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Šéf NATO to řekl novinářům před dnešním jednáním ministrů obrany Severoatlantické aliance v Bruselu. Reagoval tak na středeční telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. V této souvislosti zdůraznil, že Trump hovořil i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten v reakci na telefonát uvedl, že bez Ukrajina nepřijme žádnou dohodu uzavřenou bez Ukrajiny.
U nás i ve světě se v posledním týdnu masově rozšířila lež, podle níž Agentura Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj (USAID) platila světovým hercům, třeba Benu Stillerovi, Angelině Jolieové a dalším, desítky milionů dolarů za to, aby podporovali Ukrajinu v boji proti ruské invazi. V Česku přispěl k jejímu šíření proruský lhář Daniel Sterzik, který začal USAID spojovat i s českými herci, třeba s Ivanem Trojanem.
Americký ministr obrany Pete Hegseth řekl, že nevidí návrat Ukrajiny do hranic před rokem 2014 jako reálný. V rámci mírového plánu si východoevropskou zemi ani neumí představit v Severoatlantické alianci (NATO), chtěl by ale místo toho přítomnost zahraničních jednotek jako bezpečnostní záruku, informovala agentura Reuters.
Spojené státy výměnou za Američana Marka Fogela propustily ruského občana. Podle tiskových agentur to ve středu oznámil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Jméno propuštěného odmítl sdělit, dokud nebude tento člověk na území Ruska. To bude podle mluvčího „v následujících dnech“. Bílý dům výměnu vězňů popsal jako diplomatické tání, které by mohlo posunout jednání o ukončení války na Ukrajině.
Rusko nikdy nebude jednat s Ukrajinou o výměně okupovaného ukrajinského území za území, které v Kurské oblasti na západě Ruska obsadily ukrajinské jednotky. Uvedl to podle tiskových agentur mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina. Reagoval tím na návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten v rozhovoru s britským listem The Guardian řekl, že plánuje nabídnout Moskvě výměnu obsazených území.
Ruský raketový útok na Kyjev si ve středu brzy ráno vyžádal jednu oběť na životě a nejméně čtyři zraněné, včetně dítěte. Na několika místech způsobil požáry, uvedli podle médií starosta Vitalij Kličko a záchranáři. Úřady zprvu hlásily tři zraněné. Proti celé Ukrajině podle tamního letectva v noci na středu směřovalo 123 dronů a sedm balistických raket. V Černihivské oblasti na severu země utrpěli zranění dva lidé při náletu ruského dronu na objekt kritické infrastruktury, vzniklý požár se k ránu podařilo uhasit, uvedly tamní úřady.
Druhý zápas během čtyř dnů absolvoval na domácím ledě juniorský celek Mladých Draků Šumperk. A opět se mohl radovat z vítězství. Po čtvrtečním skalpu Vsetína porazil v neděli i Písek.
Ukrajinské drony během noci na úterý nejspíše znovu napadly rafinérii v Saratovu, uvedl dnes server BBC News s odvoláním na zprávy o požáru v rafinérii, jak o něm informují s odvoláním na místní obyvatele některé ruské zpravodajské kanály v sociálních sítích. Nálet nepřímo potvrdil i gubernátor Saratovské oblasti Roman Busargin.
Miloš Zeman a Petr Pavel se od sebe výrazně liší. Mají nejen jiný politický styl, ale i vystupování a jednání na veřejnosti. Nesrovnatelné jsou také kariérní základy, z nichž vycházejí. Odpovědět na otázku, zda je Pavel lepším prezidentem, proto může být složité. V dalším díle aktuální série projektu Černá a bílá nabízíme stručné shrnutí argumentů, které může pomoci při hlasování. Na konci týdne pak zveřejníme vaše názory.
Brněnský krajský soud nařídil likvidaci spolku, pod kterým působila česká buňka ruské motorkářské skupiny Noční vlci. Důvodem je to, že spolek NV Europe MC neplní zákonné povinnosti, konkrétně má neexistující sídlo. Uvedl to web Seznam Zprávy. Ruský motorkářský klub má vazby na prezidenta Vladimira Putina a v minulosti pořádal výpravy do evropských zemí k výročí konce druhé světové války. Některé země tyto výpravy považovaly za provokaci a hodnotily je jako bezpečnostní riziko.
Americký prezident Donald Trump telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to americký list New York Post, kterému to Trump řekl v pátečním interview na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Trump také řekl, že má jasný plán, jak válku ukončit. Podrobnosti ale nesdělil. Není ani jasné, kdy se telefonát s Putinem uskutečnil. Trumpův bezpečnostní poradce Mike Waltz na to v pořadu Meet the Press televize NBC News neodpověděl. Kreml v neděli v reakci uvedl, že zprávu o rozhovoru nemůže potvrdit ani vyvrátit.
