Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer navrhují mezi Ukrajinou a Ruskem měsíční příměří, které by se vztahovalo na moře, vzdušný prostor a energetickou soustavu. Po skončení summitu o Ukrajině v Londýně to napsal francouzský list Le Figaro. Toto měsíční omezené příměří by pak podle Macrona otevřelo cestu k další fázi klidu zbraní, kdy by na mírové ujednání dohlížely zahraniční jednotky.
Představme si, že máme možnost nahlédnout do mysli Donalda J. Trumpa. S pomocí umělé inteligence jsem se o to s nadsázkou pokusil. Diskutoval jsme s “ní” o posledních krocích a výrocích amerického prezidenta.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti X, po páteční roztržce se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem v Bílém domě, opět Spojeným státům i Trumpovi poděkoval za podporu během ruské invaze do jeho země. Ukrajina podle něho chce mír, potřebuje ale bezpečnostní záruky, v nichž musí sehrál roli i Washington. Až bude Kyjev tyto záruky mít, může jednat i s Ruskem, napsal v sobotu na síti X Zelenskyj. Dodal, že Ukrajina i Spojené státy "navzdory tvrdému dialogu zůstávají strategickými partnery".
Páteční roztržka prezidentů USA a Ukrajiny Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského v Oválné pracovně před kamerami médií působila vykalkulovaně, řekl ČTK politolog Martin Jirušek z Mezinárodního politologického ústavu Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Schůzka podle něj připomínala šikanu.
Více než čtyři pětiny čtenářů nechtějí, aby byli naši vojáci vysláni na Ukrajinu. V anketě Deníku hlasovalo téměř osm tisíc lidí. Výsledek však může být tentokrát lehce zkreslený. Otázka se týkala dohledu nad příměřím, někteří hlasující se ale vyjadřovali k tomu, zda mají být naši vojáci nasazeni do bojů. Při tom upozorňovali, že v Česku žije mnoho mladých ukrajinských mužů, kteří by měli bránit svou vlast jako první. Ohlasy čtenářů nabízíme jako tradičně v závěrečném dílu aktuální série projektu Černá a bílá.
/ANALÝZA/ Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve Washingtonu setkal s americkou hlavou státu Donaldem Trumpem. Státníci měli podepsat dohodu o ukrajinských nerostech, prezidenti se ale nepohodli a vypjatá schůzka skončila předčasným odchodem ukrajinské delegace. Přinášíme první bezprostřední otázky a odpovědi na páteční nevídanou roztržku v Oválné pracovně Bílého domu.
Schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským začala vypjatou výměnou před novináři v Bílém domě, při níž Trump a jeho viceprezident J. D. Vance mimo jiné označili chování Zelenského za neuctivé. Trump jej obvinil, že si zahrává s životy milionů lidí, když vystoupil proti možnosti kompromisu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Schůzka státníků následně skončila předčasně. Trump na sociální sítě napsal, že Zelenskyj se může vrátit, až bude připraven na mír.
Ruská vojska podnikají pokusy o útok na hranici Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajině, ale dosud se jim žádný průlom nepodařil. Uvedlo to v pátek středisko pro boj s dezinformacemi, působící při ukrajinské Radě národní bezpečnosti a obrany. Sumská oblast hraničí s ruskou Kurskou oblastí, kam na počátku loňského srpna pronikly ukrajinské jednotky. Ty i po půl roce ovládají několik stovek kilometrů čtverečních ruského území okolo okresního města Sudža.
Rusko překazilo pokus o atentát na pravoslavného kněze Tichona, který je krymským metropolitou blízkým prezidentu Vladimiru Putinovi. Uvedla to v pátek ruská tajná služba FSB, podle níž za zmařenou akcí stojí ukrajinská vojenská rozvědka. Kyjev se k obvinění nevyjádřil, informovala agentura Reuters. Podobná prohlášení stran probíhajícího válečného konfliktu nelze nezávisle ověřit.
Rusko během noci vyslalo proti Ukrajině 208 dronů, z nichž 107 se podařilo sestřelit a dalších 97 nedoletělo do cíle, zřejmě pod vlivem rušení prostředky radioelektronického boje, uvedlo v pátek ukrajinské letectvo. Ruské útoky na ukrajinskou energetiku si vynutily havarijní vypínání elektřiny v pěti regionech, oznámila společnost Ukrenerho podle agentury Unian. Ruští vojáci během noci sestřelili 22 ukrajinských dronů, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Při útoku ukrajinského dronu na sanitku v Ruskem okupované části Chersonské oblasti zahynula žena a dítě, napsala ruská státní agentura RIA Novosti s odvoláním na záchranáře.
Rumunská prokuratura ve středu vyslechla krajně pravicového politika Calina Georgeska v rámci vyšetřování listopadových prezidentských voleb, které soud zrušil pro podezření ze zahraničního vměšování. Georgescu, který je silným kritikem NATO a západní pomoci Ruskem napadené Ukrajině, se stal nečekaným vítězem prvního kola. Informovaly o tom světové agentury.
Muzeum východních Čech v Hradci Králové vydalo prohlášení ke třetímu výročí rusko-ukrajinské války. Ředitel muzea Petr Grulich přirovnává první dny války k srpnu 1968. Paralelu vidí i s rokem 1938, kdy podle něj Adolf Hitler překroutil dějiny stejně jako nyní Vladimír Putin. Také se vyjádřil k ukrajinským vlajkám na budovách muzea, kvůli kterým muzejní pracovníci čelí častým útokům.
Jeden z nejslavnějších Kanaďanů a nejlepší hokejista všech dob Wayne Gretzky se ve své vlasti ocitl pod palbou. Kvůli jeho podpoře Donalda Trumpa a údajnému nedostatku vlastenectví si teď fanoušci z kolébky hokeje přejí, aby Alexandr Ovečkin co nejdřív překonal střelecký rekord legendárního čísla 99. A že Ovečkin adoruje Putina? To už najednou není tak důležité.
Americký prezident Trump vyvíjí tvrdý tlak, jehož cílem je ukončení války na Ukrajině. Pro blížící se příměří jsou však i další důvody. Přes ruskou iniciativu se frontová linie posunuje jen nepatrně. Obě země jsou vyčerpané a ztráty podle odhadů děsivé. Není pochyb o tom, že agresorem je ruský vládce Putin. Naděje na to, že by Ukrajina získala vojensky zpět okupovaná území, se ale blíží nule. Možnost, že bude uzavřeno příměří a do konce diplomatických jednání na ně budou dohlížet vojáci Evropské Unie, se zvětšuje. Měli by mezi nimi být i ti z Česka?
Poslední únorová neděle se v Novém Jičíně nesla ve znamení podpory Ukrajiny, která se už třetím rokem brání ruské invazi. Podobné akce tento stejný den probíhaly i v Praze, kam kvůli tomu z regionu také lidé zamířili.
Ostravská část 27. ročníku Mezinárodního filmového festivalu o lidských právech Jeden svět představí 30 filmů ve 37 projekcích. Uskuteční se na několika místech moravskoslezské metropole od 3. do 11. dubna. ČTK to dnes řekla hlavní koordinátorka akce Kristýna Konczyna.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí na síti X vyzdvihl tři roky hrdinství Ukrajinců, vzpomněl na padlé a poděkoval spojencům. Rozsáhlá ruská invaze na Ukrajinu začala přesně před třemi lety na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina. Napadená země se od té doby brání s podporou především západních partnerů. Už v roce 2014 ovšem Moskva anektovala ukrajinský poloostrov Krym a podpořila separatisty na Donbasu.
Když teroristé napadli americké Světové obchodní centrum, následovala řada expedičních válek a vypadalo to, že budoucnost válčení má podobu přesných akcí malých jednotek daleko od vlastního území. Útok Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 však všechno změnil. Ukázalo se, že v novém světě budou nadále hrát roli tradiční opory válečnictví, jako jsou tanky. Ten nejmodernější dnes vzniká v Evropě.
V rámci nového seriálu o šikaně přináší Deník rozhovor s právníkem Petrem Kaustou z advokátní kanceláře Kausta & Ondrúš. Ten hovořil o tom, proč se šikana stává stále agresivnější, co ji způsobuje a v jakých osobách či situacích se agresoři vzhlížejí.
V rámci seriálu Deník proti šikaně jsme si povídali s ostravským právníkem Petrem Kaustou z advokátní kanceláře Kausta & Ondrúš. V podcastu Ostravské ozvěny hovořil o tom, proč se šikana stává stále agresivnější, co ji způsobuje a v jakých osobách či společenských situacích se agresoři vzhlížejí.
Několik tisíc lidí se v neděli v Paříži zúčastnilo demonstrace svolané na podporu Ukrajiny v předvečer třetího výročí ruské invaze. Akce se zúčastnili i odboráři z několika svazů, včetně CGT a Solidaires, a v čele kráčeli zvolení pařížští představitelé s transparentem „Spojme se za vítězství Ukrajiny!“, napsala agentura AFP.
Výroky, že Ukrajinci neměli válku s Ruskem začínat, jsou podle bývalé slovenské prezidentky Zuzany Čaputové nesmyslné lži. Řekla to v neděli v Praze při debatě Operace Naděje - 3 roky odvahy, kterou uspořádala ke třem letům od ruského vpádu na Ukrajinu iniciativa Dárek pro Putina. Výroky o tom, že Ukrajina, kterou Rusko napadlo, neměla válku začínat, pronesl tento týden v médiích prezident USA Donald Trump. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ale podle Čaputové, která byla hlavou státu na Slovensku mezi lety 2019 až 2024, snažil spory s Ruskem urovnat už před invazí.
Lidé na Slovensku v pátek opět vyšli do ulic na protivládní demonstrace, připomínali si tentokrát také sedmé výročí vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové. V Bratislavě, kam ale přišlo výrazně méně lidí než na protest konaný před dvěma týdny, dav přivítal rodiče Kuciaka a matku Kušnírové potleskem. Demonstranti skandovali hesla proti premiérovi Robertovi Ficovi, jenž v roce 2018 po této dvojnásobné vraždě rezignoval na funkci ministerského předsedy, do které se vrátil po předloňských volbách.
Běloruský autoritářský prezident Alexandr Lukašenko v pátek obvinil Spojené státy, že se snaží vrazit klín mezi Rusko a Čínu. Informovala o tom agentura AFP. Lukašenko dále uvedl, že případné diplomatické urovnání války na Ukrajině by pro Bělorusko mělo smíšené dopady. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov mezitím oznámil, že ruský prezident Vladimir Putin bude brzy hovořit s hlavou čínského státu Si Ťin-pchingem.
Rusko má na Ukrajině bezpečnostní cíle, kterých je připraveno dosáhnout vyjednáním. V pátek to podle agentury Reuters sdělil Kreml, který ale zároveň uvedl, že speciální vojenská operace, jak Moskva označuje invazi na Ukrajinu, pokračuje a že vytyčených cílů Rusko dosáhne. Vyjádření Kreml učinil podle Reuters k nadcházejícímu tříletému výročí zahájení invaze, kterou ruský prezident Vladimir Putin rozpoutal v Evropě největší ozbrojený konflikt od konce druhé světové války.
Američané z přechodového týmu nynějšího prezidenta Donalda Trumpa se v uplynulých měsících opakovaně a v tichosti sešli s ruskými zástupci ve Švýcarsku, aby jednali o možnostech ukončení války na Ukrajině. S odvoláním na své zdroje o tom informovala agentura Reuters. Ta poznamenala, že jedna ze schůzek v Ženevě se časově shodovala s Mnichovskou bezpečnostní konferencí, kterou před týdnem hostila bavorská metropole.
Rusko během úterních úvodních rozhovorů o ukončení války na Ukrajině po americké delegaci požadovalo stažení jednotek Severoatlantické aliance z východního křídla NATO. S odvoláním na poradce rumunského prezidenta Cristiana Diaconesca to napsal web listu Financial Times (FT), podle něhož Američané ruský požadavek odmítli. Diaconescu mezitím své vyjádření upravil, když řekl, že hovořil o situaci v roce 2022. Někteří evropští činitelé ale dávají vzhledem k neodhadnutelnému vývoji situace okolo postojů amerického prezidenta Donalda Trumpa najevo obavy, doplnil deník.
Prezident České republiky Petr Pavel vystoupil v sobotu 15. února 2025 v diskusním panelu na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kde mimo jiné prohlásil, že Evropa musí být součástí jednání o míru na Ukrajině a zároveň nesmí dopustit, aby se jednalo o Ukrajině bez Ukrajiny. Internetoví proruští lháři jeho projev okamžitě dezinterpretovali do věty: „Měli bychom se postavit i bez USA na stranu Ukrajiny a táhnout společně na Rusko.“ Vylhaný výrok se šíří po tisících.
Ruská vojska dobyla zpět více než 800 kilometrů čtverečních území v Kurské oblasti, tedy téměř dvě třetiny území, které v tomto regionu na západě Ruska ovládly ukrajinské síly po svém útoku z loňského srpna. Uvedl to první zástupce náčelníka ruského generálního štábu Sergej Rudskoj v rozhovoru armádnímu listu Krasnaja zvezda. Z interview ve čtvrtek citovaly ruské i západní tiskové agentury.
Jihoukrajinské přístavní město Oděsa druhou noc v řadě čelilo ruským vzdušným úderům. Podle šéfa správy Oděské oblasti Oleha Kipera utrpěl zranění jeden muž, bez dodávek elektrické energie zůstává na 90 tisíc domácností. Terčem ruského náletu se v noci stal i Cherson, kde si výbuch bomby v centru města vyžádal šest zraněných, včetně dvou dětí, uvedla generální prokuratura.
/VIDEO/ Deník ve čtvrtek přinesl další díl pravidelných on-line debat 15 minut Kateřiny Perknerové, a to s premiérem Petrem Fialou. Předseda české vlády odpovídal na otázky týkající se výroků amerického prezidenta Donalda Trumpa, jednáních o ukončení války na Ukrajině i o zákonu o platech ústavních činitelů. Záznam debaty si můžete pustit v článku.
Zástupci členských států EU se ve středu shodli na šestnáctém balíku sankcí proti Rusku, potvrdily ČTK diplomatické zdroje. Sankce se zaměří mimo jiné na lodě z ruské stínové flotily i na omezení vývozu hliníku z Ruska. Balíček obsahuje rovněž další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý nařídil vyplácet 65 tisíc rublů, v přepočtu asi 17 itisíc korun, měsíčně těm obyvatelům Kurské oblasti, kteří přišli o majetek v důsledku vpádu ukrajinských vojsk do tohoto regionu na západě Ruska. Podle Putina jde o 112 620 osob, uvedla ruská média.
Zástupci Ruska a USA se v úterý v saúdskoarabském Rijádu dohodli na nutnosti vytvořit podmínky, které povedenou k plnému obnovení spolupráce mezi oběma zeměmi. Zároveň se shodli, že je třeba vytvořit proces vedoucí k urovnání války na Ukrajině, řekl dnes podle agentury Reuters ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov po jednání se svým americkým protějškem Markem Rubiem. Zopakoval také, že ukrajinské členství v NATO by pro Rusko bylo nepřijatelné a ohrožovalo by ruské zájmy. Válku na Ukrajině rozpoutalo Rusko na příkaz prezidenta Vladimira Putina před téměř třemi roky.
Ukrajina nemůže uznat jakékoliv dohody „o nás bez nás“, zdůraznil v pondělí v Abú Zabí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, píše agentura Reuters. Zelenskyj novinářům při virtuálním brífinku také řekl, že ve středu navštíví Saúdskou Arábii. Zdůraznil nicméně, že tato cesta byla dlouhodobě plánována a nemá souvislost s americko-ruskými rozhovory o ukončení války na Ukrajině, jež se budou v Rijádu konat.
Ruští a američtí vyjednavači mají v metropoli Saúdské Arábie v úterý začít předběžná jednání o ukončení bojů na Ukrajině. Evropské země v Paříži zase otevírají debatu o přípravě mírových sil. Stále však zůstává nejasné, kdo nakonec bude sedět u hlavního vyjednávacího stolu.
Zvát evropské politiky k případným jednáním o konci války na Ukrajině nemá smysl, protože chtějí, aby válka pokračovala. V pondělí to podle agentur řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Uvedl také, že při budoucích mírových jednáních nepůjde „ani pomyslet“ na to, že by Rusko vůči Ukrajině udělalo územní ústupky.
/ANALÝZA/ Ten příběh vypadá jako politický thriller natočený v Hollywoodu. Hlavní roli ztvárňují miliardáři, jejichž podobu nikdo nezná, na pozadí zuří válka a oběma hlavním protagonistům jdou po krku lidé spříznění s nejvyššími špičkami státu. Skutečnost ale není dobrodružný film. Je to realita. A ta realita začíná v Jihlavě.
Julija Navalná v neděli v Berlíně vyzvala Rusy v exilu, aby vyšli do ulic demonstrovat za ty, kteří protestovat v Rusku nemohou. Informovala o tom agentura AFP. Vdova po ruském opozičním předákovi Alexeji Navalném, který zemřel v ruské trestanecké kolonii za polárním kruhem před rokem, v neděli vystoupila na vzpomínkové akci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl na návštěvu do Spojených arabských emirátů, kde chce jednat o investicích, hospodářském partnerství a humanitárním programu. Prioritou je přivést ještě více Ukrajinců ze zajetí domů, napsal Zelenskyj na síti X, kde zveřejnil video z příletu a setkání s místními představiteli.
Svět nesmí spadnout do pasti appeasementu, nefungovalo to v roce 1938 a nebude to fungovat ani nyní. Na závěr Mnichovské bezpečnostní konference to v neděli řekl její šéf Christoph Heusgen. Válka na Ukrajině a hledání způsobů, jak ji ukončit, byly hlavním tématem letošního ročníku konference, řada politiků přitom vyjádřila obavy, aby se USA a Rusko nedohodly bez Ukrajiny a Evropy. Výzvy, aby Ukrajina nedopadla jako Československo v roce 1938, zazněly hned několikrát.
Kreml v neděli uvedl, že význam nedávného telefonátu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem spočívá v tom, že Rusko a Spojené státy nyní budou hovořit o míru, a nikoliv o válce. Informovala o tom agentura Reuters.
Nastal čas na vytvoření evropské armády, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Ukrajina podle něj nemůže přistoupit na příměří ve válce s Ruskem, aniž by dostala bezpečnostní garance. Mír může být vyjednán jen širokým společenstvím států a vždy se zapojením Ukrajiny a Evropy, dodal Zelenskyj.
Smršť hlasujících, několik přelévání vedení na jednu či druhou stranu a velmi těsný verdikt. Tak by se dala popsat anketa, v níž jsme se čtenářů Deníku ptali, jestli je Petr Pavel lepším prezidentem, než byl Miloš Zeman. Výsledek, na němž se tentokrát podílelo více než 39 tisíc hlasů, lze označit téměř za nerozhodný, i když o pár stovek pomyslných bodů nakonec převážila varianta nahrávající bývalému prezidentovi. Závěrečný díl aktuální série projektu Černá a bílá nyní tradičně přináší ohlasy těch, kteří svůj názor vyjádřili v redakční poště či v diskusích pod článkem a na sociálních sítích.
/ANKETA/ Premiér Petr Fiala v jedné z debat Deníku řekl, že se spíš než o demokracii v USA bojí o tu ve středoevropských zemích. Platí to i ve chvíli, kdy Donald Trump vydává jeden exekutivní příkaz za druhým, jeho lidé čistí federální úřady a viceprezident J. D. Vance zpochybňuje právo soudů Trumpova nařízení rušit? Zeptáme se ho v debatě ve čtvrtek v 9:30.
Ukrajina chce bezpečnostní garance, než zahájí jakákoli jednání o ukončení války s Ruskem. Po setkání s americkým viceprezidentem J. D. Vancem na okraj Mnichovské bezpečnostní konference to v pátek řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vance označil jednání za dobré a řekl, že si Spojené státy přejí na Ukrajině trvalý mír.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes řekl, že je ochoten setkat se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, předcházet tomu ale musí mírový plán dojednaný společně s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a s evropskými lídry. Zelenskyj to prohlásil v debatě s americkými senátory na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Řekl v ní také, že Spojené státy podle něj nikdy nepočítaly s Ukrajinou jako členem Severoatlantické aliance, a to ani za bývalé administrativy prezidenta Joea Bidena.
První telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimírem Putinem vyvolal ve Spojených státech amerických kritiku některých novinářů a připomínky analytiků. Propagandisté v Moskvě hovořili o vítězství, oligarcha blízký Kremlu se těšil na starý dobrý svět velmocí a sfér zájmu.
Když se jde s kanonem na vrabce, je to k smíchu
Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval před takovým mírovým uspořádáním, které by znamenalo kapitulaci Ukrajiny, a zpochybnil, zda je jeho ruský protějšek Vladimir Putin upřímně připraven uzavřít trvalé příměří v téměř tři roky trvající válce. Za Ukrajinu může o míru vyjednávat jedině její prezident Volodymyr Zelenskyj, zdůraznila francouzská hlava státu v rozhovoru pro Financial Times, který list zveřejnil v noci na dnešek a o němž informovala agentura AFP.
