Pravděpodobný ruský útok narušil v neděli signál GPS na bulharském letišti a donutil letadlo s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou přistát v Plovdivu s pomocí papírových map. Informoval o tom deník Financial Times s odvoláním na své informované zdroje. Mluvčí EK Arianna Podestaová incident potvrdila s tím, že letoun bezpečně přistál na plánovaném místě. Bulharská strana už komisi informovala, že z incidentu podezřívá Rusko. Incident nyní prošetřují bulharské úřady, protože se odehrál na bulharském území, dodala mluvší EK.
Slovenský premiér Robert Fico se příští týden v Číně setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Poradce Kremlu Jurij Ušakov na otázku ohledně možného setkání obou představitelů podle agentury AFP odpověděl, že je plánováno. Neupřesnil ale, kdy se setkají ani o čem budou jednat.
Charismatický, kontroverzní, svůj. Jaromír Nohavica. Jeho písně umí vzít za srdce, ale také drze provokovat. Do kin teď vstupuje celovečerní portrét nazvaný prostě Jarek. „Jsem už moc starej na to, aby mi někdo něco přikazoval,“ říká v něm zpěvák, který exhibici před kamerou dlouho odmítal.
Slovenský premiér Robert Fico v pátek na oslavách výročí vypuknutí Slovenského národního povstání oznámil, že v pondělí se vypraví do Číny, kde se zúčastní oslav ukončení druhé světové války. Hodlá využít příležitosti, aby se setkal s co největším počtem zahraničních státníků, uvedla zpravodajská televize TA3. V Číně má být tou dobou také ruský prezident Vladimir Putin, se kterým se Fico setkal loni v prosinci v Moskvě.
Po Praze se stal Děčín dalším městem, kde bylo možné vidět plachtu varující před rostoucím ruským vlivem v Česku. Symbolicky pod děčínský zámek, kde 23 let sídlila okupační sovětská armáda, jej v pátek 29. srpna přivezl spolek Kaputin. Bylo to poprvé, co se plachta objevila mimo Prahu, kde štafeta začala symbolicky 21. srpna v den výročí sovětské invaze roku 1968.
Při čtvrtečním masivním vzdušném úderu podle ukrajinských úřadů zemřelo nejméně osmnáct lidí, zraněných je na padesát. Dvě rakety dopadly padesát metrů od diplomatické mise EU, škody utrpěla i blízká budova Britské rady.
Ruský prezident Vladimir Putin zabíjí děti a civilisty a ničí naděje na mír, uvedl po útoku na Kyjev, při kterém zemřelo nejméně 18 lidí, britský premiér Keir Starmer. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil noční útok na Ukrajinu za barbarský, uvedla agentura Reuters. Pobouření nad útokem vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, italská premiérka Giorgia Meloniová či zvláštní vyslanec USA pro Ukrajinu Keith Kellogg, stejně jako zástupci NATO a OSN.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že vyhlásí Rusku velmi vážnou ekonomickou válku, pokud Moskva nepřistoupí na příměří v konfliktu na Ukrajině. Ve středu už Spojené státy uvalily padesátiprocentní cla na indické zboží jako trest za nákup ruské ropy. Kreml zatím odmítá mírový summit s prezidentem Volodymyrem Zelenským a pokračuje v útocích na ukrajinskou infrastrukturu i v postupu na východě napadené země.
Rusko ovládá většinu ukrajinské Doněcké oblasti a postupuje dál. Tamní obyvatelé se každý den bojí útoků dronů a zničení svých domovů. Evakuace se dějí pod palbou a pro mnohé je to poslední šance odejít. Jiní však zůstávají a s hořkostí mluví o tom, že boj o Donbas nikdy nevzdají. Jejich příběhy přinesli reportéři BBC.
/FOTO, VIDEO/ Zase jiný hudební žánr zněl v páteční večer v Garden Baru & Louge nad kolínskou železniční zastávkou, po rocku a swingu dostal příležitost punk. Ten reprezentovala především místní punkrocková kapela Blank Out se zpěvákem a hráčem na basovou kytaru Honzou Douskem.
Královny krásy, modelky, pornoherečky. Sotva sedmnáctileté. Ruští exiloví investigativní novináři Roman Badanin a Michail Rubin ve své knize „Car osobně. Jak nás Vladimir Putin všechny oklamal“ zmapovali divoký a skrytý soukromý život válečného zločince Putina. Jednou z jeho nejmladších milenek byla Alisa Kharcheva.
Je svět blíž mírovému urovnání války na Ukrajině? A jak by mělo vypadat, aby nebylo pro Kyjev ponižující, pro Evropu nestabilní a pro Kreml vítězné? O tom jsem hovořila s ministrem zahraničních věcí Janem Lipavským (nestraník za ODS).
Světová diplomacie horečnatě přemýšlí, co může vytěžit ze dvou klíčových summitů, dvoustranného setkání prezidentů Donalda Trumpa a Vladimira Putina na Aljašce a americko-ukrajinsko-evropské schůzky ve Washingtonu. Byl to průlom, nebo jen nesmělý začátek čehosi nadějného? Je ruský diktátor skutečně připravený na seriózní jednání o míru? Jak by měl vypadat a kdo ho bude garantovat? O tom jsem hovořila s ministrem zahraničí Janem Lipavským, který jako nestraník kandiduje v letošních volbách za ODS v rámci koalice Spolu.
Členové iniciativy Kaputin vyvěsili dnes dopoledne z balkonu domu v ulici Milady Horákové na Letné v Praze několikametrový transparent s portréty ruského prezidenta Vladimira Putina a tří českých politiků: Andreje Babiše (ANO), Tomia Okamury (SPD) a Kateřiny Konečné (KSČM). Vedoucí skupiny Otakar van Gemund řekl, že tyto tři strany chtějí zastavit prozápadní směřování ČR a že vyvěšením transparentu chce iniciativa přimět lidi volit v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny jiná politická uskupení.
Festival NeverMore 68 na Výstavišti Praha je letos zaměřen na zahraniční pohled na okupaci Československa v roce 1968. Návštěvníky láká na bohatý program zahrnující debaty, výstavy a filmové projekce, které přiblíží, jak události vnímala Velká Británie a další země. Spolupráce s britskou ambasádou přinesla unikátní materiály a pohledy na tehdejší dění.
Slovenský právník Štefan Harabin, bývalý předseda Nejvyššího soudu Slovenské republiky a také místopředseda a ministr spravedlnosti v první vládě Roberta Fica v letech 2006 až 2009, minulý týden v souvislosti s aljašským summitem mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem prohlásil, že Aljaška patří dodnes Rusku a že i další americké státy a kanadské provincie jsou ruské državy. Všechno, co tvrdil, jsou nesmysly.
Jednání o bezpečnostních garancích pro Ukrajinu se po pondělním setkání v Bílém domě rozvíjejí, konkrétní závazky ale zatím chybějí. Západ mluví o vzdušné či námořní podpoře a posílení výcviku, zároveň však nechce riskovat přímou konfrontaci s Ruskem. Důležitá je proto pro Ukrajince síla jejich vlastní armády. „V tomto ohledu by pomoc Západu mohla být ve výsledku důležitější než cokoliv jiného,“ sdělil pro Deník analytik a specialista na Ukrajinu Michal Lebduška z Asociace pro mezinárodní otázky.
Po schůzkách amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry ve Washingtonu se objevila řada prohlášení. Trump oznámil připravované setkání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a Zelenským, ukrajinský prezident zase hovořil o nových zbrojních dohodách se Spojenými státy. Konkrétní dohody ani bezpečnostní záruky pro Ukrajinu ale jednání zatím nepřinesla.
Americký prezident Donald Trump už v minulosti čelil kritice, že s tajnými a závažnými dokumenty zachází ledabyle a ukládá je třeba v koupelně svého sídla nebo v oblíbeném golfovém klubu. A únik materiálů řeší jeho administrativa i nyní. V jednom z aljašských hotelů se našly materiály s informacemi k summitu Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina. Obsahovaly harmonogram, telefonní čísla na vládní zaměstnance, obědové menu, ale také poznámky k výslovnosti jmen zahraniční delegace. Přepis Putinova jména přitom obsahoval peprnější výraz.
Donald Trump, znovuzvolený americký prezident, se stal klíčovým hráčem v ukrajinské krizi, přičemž jeho rozhodnutí mohou mít pro Kyjev dalekosáhlé důsledky. Navzdory očekáváním, že USA přitlačí Rusko k ukončení konfliktu, Trumpova politika může Ukrajině přinést osm zásadních bezpečnostních a hospodářských výzev. Tato situace vyvolává otázky ohledně budoucnosti ukrajinské suverenity a stability v regionu.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce s napětím sledoval celý svět. Mnoho komentátorů a médií summit hodnotí jako Putinův úspěch. K setkání dvou státníků se vyjádřil i legendární brankář Dominik Hašek. Použil slova „nechutné“ a „ostuda“.
Předvolební kampaň před parlamentními volbami se začíná vyhrocovat. Na Jesenicku se objevily billboardy vyobrazující vedoucí tváře ANO, Stačilo! a SPD mimo jiné s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Předvolební kampaň před parlamentními volbami se začíná vyhrocovat. V Jeseníku se objevily billboardy vyobrazující vedoucí tváře ANO, Stačilo! a SPD mimo jiné s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Summit mezi prezidentem Ruska Vladimirem Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Aljašce nepotěšil evropské lídry ani Ukrajinu. Žádné příměří, žádný jasný signál, že Vladimir Putin válku na Ukrajině rychle ukončí. Naopak přišly přísliby o obchodování obou velmocí a přátelská atmosféra, kdy se před Putinem, na kterého Mezinárodní trestní soud v Haagu vydal zatykač, rozprostřel červený koberec. Podle analytiků to ukazuje na výhru Vladimira Putina a oslabení západu. Podle politologa Petra Kanioka z Masarykovy univerzity v Brně je na takové hodnocení ale brzy, navíc podle něj Evropa jen sklízí důsledky svojí nečinnosti.
/ANALÝZA/ Setkání amerického a ruského prezidenta na Aljašce nepřineslo ani příměří. Přes pokračující tvrdé boje na východě Ukrajiny se však začíná vyjednávat mírová dohoda, o jejíž podrobnostech budou v pondělí v USA s Trumpem spolu s Ukrajinou hovořit i lídři EU.
Byl to Nývlt, nebo Macháně? Ve světě i na tuzemských sociálních sítích se objevují spekulace, že ruský prezident Vladimir Putin na summit s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Aljašce vůbec osobně nepřiletěl. A poslal za sebe dvojníka. O využívání dvojníků se u Putina hovoří už roky, tentokrát spekulacím nahrává i řeč těla hlavy ruské federace. Podle expertů byl nezvykle uvolněný, žoviální a kontaktní.
Na vojenské základně Elmendorf-Richardson v Anchorage na Aljašce v noci na sobotu SELČ jednali americký prezident Donald Trump se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Oba státníci po summitu označili rozhovor za konstruktivní, schůzka trvající přibližně dvě a půl hodiny ale patrně žádné konkrétní výsledky nepřinesla. Dohoda o příměří na Ukrajině oznámena nebyla. Trump nicméně po jednání v rozhovoru s televizí Fox News prohlásil, že se nyní bude domlouvat schůzka mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a šéfem Kremlu. Dodal, že sám se jí možná zúčastní. Mnoho komentátorů a médií summit hodnotí jako Putinův úspěch.
Důležité setkání světových velikánů Donalda Trumpa a Vladimira Putina se už v pátek odehraje na zasněžené vojenské základně Elmendorf-Richardson v největším městě Aljašky Anchorage. Mezi horami a ledovci zde žije přes 32 tisíc lidí, v hangárech odpočívají stíhačky F-22 Raptor a ještě nedávno tam americké výsadkáře cvičila zima tvrdší než na Sibiři. Podrobnosti o momentálně asi nejsledovanějším místě světa sdílel mimo jiné list The Independent.
Obyvatelé oblasti města Juneau v americkém státě Aljaška se evakuují ze svých domovů. Z ledovcového jezera přehrazeného ledovcem Mendenhall totiž uniká voda z tajícího ledu, což vyvolává obavy z rekordních povodní. Národní meteorologická služba (NWS) v oblasti Juneau, což je hlavní město Aljašky, vyhlásila varování před povodněmi. Informuje o tom web stanice BBC.
Lidé by přišli o své domovy, obávají se Ukrajinci žijící na Ruskem nedobyté části Donbasu možného postoupení území. Návrh Moskvy výměnou za příměří ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítá, oblast označil za klíčovou pro obranu země a varuje před další ruskou ofenzivou. Obavy ale sílí i kvůli blížícímu se pátečnímu setkání ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, kterého se Zelenskyj nezúčastní.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle britského deníku The Telegraph zvažuje uznání ruské kontroly nad částí okupovaných území výměnou za ukončení bojů. Jakékoli další ztráty ale odmítá a trvá na bezpečnostních zárukách i cestě do NATO. O možném příměří mají v pátek na Aljašce jednat americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin. Ukrajina zatím k jednacímu stolu přizvána nebyla. Evropská unie varuje před násilnou změnou hranic a trvá na právu Kyjeva rozhodnout o své budoucnosti.
Setkání Donalda Trumpa, Vladimira Putina a případně i Volodymyra Zelenského na Aljašce nutí k zamyšlení. Může vést k míru? Možná, ale jen za předpokladu, že si svět přestane pokrytecky lhát do kapsy.
Obsah i podoby mírového summitu Trump-Putin na Aljašce se neustále mění. Na základě doposud známých informací i odhadu vývoje překládá zahraniční reportér a analytik Deníku Luboš Palata tři možné scénáře vývoje. A připouští, že v pátek může přijít i nějaká další, čtvrtá verze.
Plánovanou schůzku amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce provází nejasnosti. Evropští lídři chtějí u jednacího stolu také ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, Bílý dům ale zatím nesdělil, zda se setkání zúčastní. Pro Moskvu by se jednalo o výrazný ústupek. Od začátku invaze totiž neuznává legitimitu ukrajinské vlády a jednání s ním odmítá.
Zřejmě už za pár dní by se americký prezident Donald Trump měl setkat se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, aby spolu mluvili o válce na Ukrajině, kterou Rusko napadlo v roce 2022. Naznačili to Trumpovi poradci po setkání Putina se zmocněncem amerického prezidenta Stevem Witkoffem. Bezprostředně po schůzce se o ní hovořilo jako o „konstruktivní“. K americkému a ruskému prezidentovi by se pak při další schůzce mohl připojit i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Divoký západ? Spíš divoký východ. Už podruhé se zhruba tímto zeměpisným směrem dívá pražská Sparta, které se na Letné postaví ve 3. předkole Konferenční ligy celek Ararat-Armenia. Jemu šéfuje kontroverzní podnikatel Samvel Karapetjan s vazbami na Rusko, jenž aktuálně čeká na soud ve vyšetřovací vazbě za výzvy k převratu v Arménii. Klub na jeho podporu dokonce natočil video. Kdo vůbec je majitel soupeře, kterému bude čelit Brian Priske a spol.?
Divoký západ? Spíš divoký východ. Už podruhé se zhruba tímto zeměpisným směrem dívá pražská Sparta, které se na Letné postaví ve 3. předkole Konferenční ligy celek Ararat-Armenia. Jemu šéfuje kontroverzní podnikatel Samvel Karapetjan s vazbami na Rusko, jenž aktuálně čeká na soud ve vyšetřovací vazbě za výzvy k převratu v Arménii. Klub na jeho podporu dokonce natočil video. Kdo vůbec je majitel soupeře, kterému bude čelit Brian Priske a spol.?
Jevgenija Majboroda (74 let), pět a půl roku vězení. Alexandr Gabyšev (57), držen v psychiatrické léčebně. Arsenij Turbin (17), pět roků v nápravném zařízení. I jejich příběhy se objevily na výstavě v Kopřivnici věnované osudům dnešních ruských politických vězňů.
Server německého listu Bild předběžně stáhnul svůj nedělní článek o údajné dceři ruského prezidenta Vladimira Putina, která hovořila o svém životě v exilu a svého otce tvrdě kritizovala. Nejčtenější německý list svůj krok zdůvodnil podezřením, že dotyčné výroky pocházejí z falešného účtu na sociálních sítích.
Peníze nejsou všechno. Přesně podle tohohle hesla se v minulých dnech zachoval fotbalový útočník Róbert Boženík. Ačkoliv měl slovenský reprezentant na stole lukrativní nabídku z Ruska, která by mu výrazně vylepšila rozpočet, odmítl ji. Místo aby zamířil do země, která rozpoutala válku na Ukrajině, bude raději působit ve druhé lize.
Tati, pomoc. Poručík Drebin má už zase problém, tentokrát jde ovšem o juniora. Trable mají i v městečku Amity, bílý žralok jim trhá plavce na kusy. A Roseovi dál válčí. Srpnová kina jsou ve znamení návratů, dojde ale i na novinky. Například zpěváka Duchoně nebo romantickou komedii s Dakotou Johnsonovou. Podívejte se na naše tipy.
Soukromý život ruského prezidenta Vladimira Putina je od rozvodu s manželkou Ljudmilou Očeretnou jen směsí dojmů a nepodložených faktů. Teď přišel německý deník Bild s informací, že jeho údajná nemanželská dcera Luiza Rozovová prolomila mlčení i anonymitu a na sociálních sítích se vyjadřuje veřejně na adresu svého otce. A nijak v dobrém. Bild nakonec svůj nedělní článek předběžne stáhl.
V sadu E. Beneše před Ringhofferovou vilou bude od 1. do 20. srpna k vidění venkovní instalace organizace Gulag.cz s názvem Putinova klec. Putovní výstava, která prostřednictvím uměleckých ilustrací přibližuje kolemjdoucím osudy ruských politických vězňů.
U vojenského soudu v Moskvě v pondělí začal proces s 19 obžalovanými z teroristického útoku v koncertní síni v Krasnogorsku u Moskvy z března 2024, který si vyžádal 149 mrtvých. Informovala o tom státní agentura TASS. Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu kauzu označuje za jeden z největších ruských trestních případů týkajících se terorismu.
Rusko zatím úspěšně vede letní ofenzívu na Ukrajině, přičemž se mu daří obsazovat další území. Aktuálně obklíčilo město Pokrovsk v Doněcké oblasti, které slouží jako důležité opevnění a zásobovací centrum pro Ukrajince. Pokud v největší bitvě padne, vojskům agresora se otevře cesta dále do vnitrozemí.
Maďarsko nepodpoří žádný budoucí rozpočet Evropské unie, pokud Brusel neuvolní Budapešti nyní zmrazené fondy. V rozhovoru s polským novinářem Michalem Karnowským to prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán. Navrhovaný dlouhodobý rozpočet evropského bloku, mezi jehož priority patří obrana, pak označil za válečný.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že proti Rusku ode dneška za deset dní zavede cla a další opatření, pokud Moskva neučiní pokrok směrem k ukončení války na Ukrajině. Šéf Bílého domu, který už v pondělí oznámil, že na deset nebo 12 dní zkrátí původní 50denní lhůtu, kterou dal svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, podle svých slov ale od Ruska dosud neobdržel odpověď. Trump to sdělil novinářům na palubě prezidentského speciálu Air Force One na cestě ze Skotska do Washingtonu, píše Reuters.
