/FOTO/ Podle odhadu až 500 Slováků protestovalo v pátek podvečer na náměstí Svobody v Brně proti zahraniční politice vlády premiéra Roberta Fica (Směr-sociální demokracie). Připojili se tak k dalším protestním akcím, které se dnes konaly ve slovenských městech. V Brně akci pořádali Slováci a Slovenky žijící ve městě.
Devátou výhru z posledních deseti utkání mají na kontě ligoví junioři Mladých Draků Šumperk, když ve čtvrtek na domácím ledě porazili s čistým kontem ambiciózní Vsetín.
Se zděšením se rozhlížíme kolem sebe a zjišťujeme, kolik našich spolubližních je ochotno nekriticky uvěřit švihlým ujetostem.
Do regionální vlády v ruské Orenburské oblasti jmenovali válečného veterána Nursultana Mussagalejeva, kterého Ukrajina obviňuje ze zabíjení a mučení civilistů za ruské okupace města Buča. Uvedl to ve čtvrtek zpravodajský server Meduza. Mussagalejev se v Orenburské oblasti narodil a ruský prezident Vladimir Putin jej za jeho činy vyznamenal titulem Hrdina Ruska.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu podepsal zákony o prodloužení válečného stavu a mobilizace o další tři měsíce. Informují o tom ukrajinská média. Válečný stav a všeobecná mobilizace platí v zemi od února 2022, kdy Ukrajinu napadlo Rusko a rozpoutalo tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.
Ruský vojenský soud odsoudil v nepřítomnosti na doživotí ukrajinského plukovníka Mykolu Dzjamana za to, že zhruba před rokem vydal rozkaz k sestřelení ruského vojenského letounu včasné výstrahy A-50. Při zničení letadla, kterých má Rusko jen hrstku a jehož cenu ruský tisk odhadl na více než 300 milionů dolarů (asi 7,24 miliardy Kč), zahynulo všech deset členů posádky.
Mezinárodní hokejová federace (IIHF) rozhodla, že Rusko se nesmí zúčastnit ani mistrovství světa v roce 2026, které se bude konat ve Švýcarsku. Další - pokračující - sportovní sankce kvůli válce na Ukrajině není velkým překvapením, a v takovém duchu se nesou i reakce z východu. V ruském hokeji však zároveň roste optimismus, že izolace se blíží ke konci.
Jaderné zbraně by byly dostatečnou zárukou bezpečnosti Ukrajiny, pokud nebude přijata do Severoatlantické aliance, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru, který poskytl britskému novináři Piersovi Morganovi. Z úryvků interview, které v úterý Morgan zveřejnil, citoval například server Meduza. Ukrajina si třetím rokem brání Rusku, jehož vojska na rozkaz prezidenta Vladimira Putina v únoru 2022 vtrhla do sousední země a rozpoutala tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.
Nikdo z představitelů vládních stran na Slovensku nemá zájem o vystoupení země z EU a NATO, hlavní důvod k demonstracím za proevropské směřování Slovenska tak neexistuje. Po úterním jednání s předsedy většiny parlamentních stran to řekl slovenský prezident Peter Pellegrini. Schůzky v prezidentském paláci se nezúčastnilo mimo jiné nejsilnější opoziční hnutí Progresivní Slovensko (PS), které ji označilo za past pro opozici; podle předsedy PS Michala Šimečky směřování země ohrožují kroky vlády premiéra Roberta Fica. Ten před novináři stejně jako šéf nejmenší vládní strany SNS Andrej Danko tvrdil, že EU se musí reformovat.
V únoru 1975 ovládla vedení britských konzervativců pro mnohé překvapivě politička Margaret Thatcherová. Neochvějná žena čelila ve své politické kariéře odborům, atentátům i vojenské invazi, nikdy ale neustoupila. Jako jedna z prvních přišla také už v roce 2000 s tvrdou kritikou Vladimira Putina.
Ve věci údajného státního převratu bylo na Slovensku zahájeno trestní stíhání. V pořadu televize Joj 24 to v neděli podle agentury TASR uvedl slovenský premiér Robert Fico. Předseda vlády obviňuje opozici a organizátory protivládních demonstrací z příprav převratu opakovaně posledních několik týdnů. Ti to důrazně odmítají.
V řadě německých měst v sobotu desítky tisíc lidí demonstrovaly proti tomu, že konzervativní unie CDU/CSU ve středu při prosazování rezoluce ve Spolkovém sněmu využila hlasy Alternativy pro Německo (AfD). Informovala o tom regionální veřejnoprávní rozhlasová a televizní společnost MDR.
Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) popřela, že by měla podíl na organizování protivládních protestů a přípravě státního převratu na Slovensku. Ve svém sobotním vyjádření na síti Telegram uvedla, že jde o falešná obvinění ze strany slovenských úřadů. Zároveň vyzvala evropské politiky, aby se vyjadřovali zodpovědným způsobem a nenapomáhali nepřátelské propagandě.
Ruského prezidenta Vladimira Putina je třeba přinutit, aby akceptoval Volodymyra Zelenského jako prezidenta suverénní země, což musí to být podmínka k jednáním o klidu zbraní na Ukrajině. Řekl to český ministr zahraničí Jan Lipavský německé mediální skupině RND, která v pátek předem zveřejnila úryvky z rozhovoru. Šéf české diplomacie rovněž uvedl, že v schengenském prostoru působí síť ruských diplomatů-agentů, která má organizovat sabotáže.
Od loňského léta je novým ukrajinským velvyslancem v Česku Vasyl Zvaryč. Ten tento týden přijel do Plzně, aby se setkal s primátorem Romanem Zarzyckým (ANO). Projednávat s ním chtěl i problémy, které městu přináší přítomnost 40 tisíc Ukrajinců. Schůzka se konala v úterý a krátce po ní poskytl Vasyl Zvaryč rozhovor Deníku.
Slovensko plánuje vyhostit jednoho občana Ukrajiny v souvislosti s informacemi o hrozbě převratu v zemi, ze kterého premiér Robert Fico minulý týden obvinil opozici a nevládní sektor. Vyplývá to ze čtvrtečního vyjádření nové šéfky slovenské policie Jany Maškarové. Podle opozičního poslance Juraje Krúpy může jít o vykonstruovaná obvinění. Opozice už dříve tvrdila, že Fico se vyjádřeními o převratu, která použil už před sedmi lety, jen snaží odklánět pozornost od problémů s vládnutím a neplněním vlastních slibů.
Od loňského léta je novým ukrajinským velvyslancem v Česku Vasyl Zvaryč. Dříve pracoval jako diplomat například v Turecku nebo ve Spojených státech a od roku 2022 působil jako velvyslanec v Polsku. Do Plzně přijel proto, aby se zde setkal s plzeňským primátorem Romanem Zarzyckým, který už v závěru minulého roku avizoval, že by se s novým velvyslancem Ukrajiny rád setkal. Projednávat s ním chtěl mimo jiné problémy, které městu přináší přítomnost 40 000 Ukrajinců. Schůzka se konala v úterý 21. ledna a krátce po ní poskytl Vasyl Zvaryč rozhovor Deníku.
Dlouhé roky ve vězení za vyjádření názoru a politické procesy. Taková je realita občanské svobody v Rusku, kterou od pondělního odpoledne na brněnském Moravském náměstí u sochy Jošta připomíná výstava s názvem Putinova klec. Výstava popisuje příběhy ruských občanů, kteří se postavili současnému režimu prezidenta Vladimira Putina.
Persona non grata. Nepřítel státu. Tak vnímají Rusové českou hokejovou legendu Dominika Haška. Důvod je nasnadě. Jeden z nejslavnějších brankářů světa totiž patří k horlivým kritikům ruské agrese na Ukrajině. Jakmile se Hašek, který právě slaví šedesátiny, ozve a spustí o válečných zločinech, v Rusku pukají zlostí. A reakce z Kremlu bývají podobně ostré, jako Haškova kritika.
Otázka budoucnosti ruských základen v Sýrii vyžaduje další jednání. Podle ruské agentury Interfax to řekl náměstek ruského ministra zahraničí Michail Bogdanov. Podle agentury Reuters syrští představitelé po ruské delegaci, která v úterý poprvé jednala s novými vládci v Damašku, žádali vydání exprezidenta Bašára Asada a vyplacení kompenzací. Asad do Ruska uprchl v prosinci po zhroucení své vlády v důsledku ofenzivy povstalců.
Do Damašku v úterý přicestovali náměstek ruského ministra zahraničí Michail Bogdanov a zmocněnec ruského prezidenta Vladimira Putina pro Sýrii Alexandra Lavrentijev, informovaly agentury. Jde o první ruskou vládní delegaci, která přijela do Sýrie od svržení tamního prezidenta Bašára Asada povstalci loni začátkem prosince. Asad tehdy utekl do Ruska.
Opozici na Slovensku se v úterý nepodařilo prosadit zahájení nové schůze parlamentu o jejím návrhu vyslovit nedůvěru vládě premiéra Roberta Fica. Důvodem byla hlavně opakovaná obstrukce či nepřítomnost vládních a nezařazených poslanců. Předsedající Tibor Gašpar následně odložil začátek schůze na středu. Podle vůdce opozice Michala Šimečky se vládní politici bojí diskutovat o vlastních selháních. Opozice nemá ve sněmovně většinu potřebnou k odvolání vlády, podle výpisu z hlasovacího zařízení v úterý ale ve sněmovně chybělo i několik opozičních zákonodárců.
Donald Trump na samém začátku své vlády nařídil úřadům, aby uznávaly jediná dvě pohlaví, mužské a ženské. To jde proti modernistickému proudu, který se šíří v západních zemích zejména v prostředí LGBT+ lidí a na univerzitách. Dle něj je pohlaví jen tradiční myšlenkový výtvor a každý člověk si je může vybrat podle toho, jak se cítí. Jak to vidíte vy? Už několik dní můžete hlasovat v naší anketě. Druhý díl aktuální série projektu Černá a bílá pak tradičně přináší argumenty obou stran.
Slovenský premiér Robert Fico navrhl, aby právo Evropské unie a mezinárodní smlouvy ohledně kulturně-etických otázek už neměly přednost před slovenskou ústavou. Zopakoval, že do ústavy chce doplnit rovněž ustanovení, že země uznává jen dvě pohlaví a pohlaví bude možné změnit jen ze závažných důvodů. Změny zdůvodnil snahou vytvořit hráz proti progresivismu.
Lukašenkovy „volby“ v Bělorusku byly výsměchem, byly určené k umlčení disentu. Na síti X to dnes uvedl prezident Petr Pavel poté, co si autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko v nedělních volbách zajistil posedmé pět let v čele země. Česko podle Pavla stojí za Bělorusy bojujícími za demokracii a svobodu. Běloruská ústřední volební komise v pondělí podle agentur oznámila, že Lukašenko získal 86,82 procenta hlasů.
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko podle průzkumů u volebních místností získal v dnešních prezidentských volbách 87,6 procenta hlasů a zajistil si tak patrně posedmé pět let v čele země. Informují o tom s odkazem na státní televizi světové agentury.
Slovenský premiér Robert Fico v sobotu v reakci na páteční mohutné demonstrace za proevropské směřování země řekl, že jsou organizovány na základě lží a zahraniční aktéři budou vyhoštěni.
Ruský prezident Vladimir Putin se snaží zmanipulovat svůj americký protějšek Donalda Trumpa, řekl v pátek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zmínil to v souvislosti se snahami nového amerického prezidenta dojednat dohodu o míru na Ukrajině.
Ze zahraničních politiků Češi nejvíce důvěřují nyní už bývalé americké viceprezidentce a poražené demokratická kandidátce v nedávných prezidentských volbách Kamale Harrisové a francouzské hlavě státu Emmanuelovi Macronovi. Naopak největší nedůvěru pociťují k ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění, který se konal od poloviny září do konce listopadu 2024. Do výzkumu byly zahrnuty jak významné osobnosti světové politiky a aktéři významných událostí z poslední doby, tak někteří nejvyšší ústavní činitelé středoevropského regionu.
Připravenost Ukrajiny a Západu k mírovým rozhovorům v pátek zpochybnil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Navzdory všem prohlášením o potřebě jednání prý podle něj objektivně nenásledovaly žádné praktické kroky, citovala jej ruská státní agentura TASS.
Britský ministr obrany John Healey informoval o opakovaném výskytu ruské špionážní lodě Jantar ve vodách u Velké Británie a varoval ruského prezidenta Vladimira Putina před rozhodnou reakcí. Podle britských úřadů plavidlo mapuje podmořskou infrastrukturu a sbírá zpravodajské informace. V reakci na to země posílila ostrahu svých vod, navázala další spolupráci se Severoatlantickou aliancí (NATO) a spustila systém umělé inteligence Nordic Warden. Cílem je ochrana podmořských kabelů a potrubí před potenciální ruskou sabotáží. O incidentu informoval portál CNN. Moskva se k incidentu nevyjádřila.
Ruský prezident Vladimir Putin je připraven hovořit se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem, ale čeká na signály z Washingtonu. Novinářům to v pátek podle agentury AFP řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Moskva je podle něj také připravena na jednání s USA ohledně jaderného ozbrojení, ale podle Peskova je zapotřebí vzít v úvahu i jaderný potenciál Británie a Francie.
Válka na Ukrajině trvá již téměř tři roky a její konec je zatím v nedohlednu. Americký prezident Donald Trump sice slíbil, že ji po návratu do Bílého domu ukončí do 24 hodin, svůj odvážný slib ale nesplnil. O budoucím vývoji konfliktu však může mnohé napovědět očekávaný telefonát Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jakou pozici před vzájemným jednáním obou státníků dvě z největších světových velmocí zaujímají? Média se touto otázkou začala zaobírat.
Na Slovensku existuje skupina lidí, která chce vyhrocovat napětí v zemi, a je zde snaha zaútočit na ústavní zřízení s cílem svrhnout vládu. Po čtvrtečním jednání bezpečnostní rady státu to novinářům řekl prezident Peter Pellegrini. Úřady podle něj demonstrace zakazovat nebudou a bezpečnostní rada nenavrhla konkrétní opatření v uvedené záležitosti.
Ruský prezident Vladimir Putin má čím dál větší obavy z problémů ruské válečné ekonomiky. Agentuře Reuters to řeklo pět zdrojů obeznámených se situací, vzhledem k citlivé situaci v Rusku ale tyto zdroje hovořily pod podmínkou zachování anonymity. Zpráva přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump hrozí Rusku novými sankcemi, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině.
Za poslední tři roky, kdy na Rallye Dakar nesměli kvůli válečnému konfliktu Rusové, získali Češi v kamionech pět pódiových umístění. Martin Macík dokonce dvakrát vyhrál. Jenže těžkotonážní kategorie podle prezidenta Autoklubu ČR Jana Šťovíčka skomírá.
K zabránění dalšímu ruskému útoku na Ukrajinu po případné dohodě o příměří, která by ukončila současné boje, by bylo zapotřebí nejméně 200 tisíc příslušníků evropských mírových sil. Řekl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po svém úterním projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Na jeho vyjádření ve středu upozornila některá média jako server RBK-Ukrajina nebo ruská služba BBC.
Americký prezident Donald Trump po své inauguraci vyzval ruského vůdce Vladimira Putina k dohodě, která by ukončila téměř tři roky trvající válku proti Ukrajině, uvedla agentura AFP. Trump podle ruské státní agentury TASS řekl, že se setká s Putinem, žádné datum však neuvedl. Ale připustil zachování sankcí proti Rusku až do ukončení války.
Vysokoškolský profesor ekologie a evoluční biolog Jaroslav Flegr se do povědomí laické veřejnosti zapsal především v době covidové pandemie. Lidem se dodnes vybaví jeho neopakovatelný účes. A hlavně jeho varování z poloviny října roku 2020, kdy bylo v Česku asi 1600 obětí covidu-19, že nás epidemie bude stát desítky tisíc lidských životů. Zajímalo nás, jak vědec na nebezpečí koronaviru pohlíží dnes a jaká další zdravotní ohrožení podle něj mohou lidstvo čekat.
Hlasování o tom, zda by měl být Tomio Okamura stíhán policií za plakát, kde drsně varuje před uprchlíky, dopadlo jednoznačně. Proti stíhání je přes 5100 čtenářů, pro se vyjádřilo jen zhruba 1600 hlasujících. I ti, kdo o tématu diskutovali pod článkem nebo na sociálních sítích, v drtivé většině považují předsedu SPD za nevinnou oběť, která jen říká pravdu. Vybrané názory čtenářů tradičně přinášíme v posledním díle aktuální série projektu Černá a bílá.
Havárie civilního dopravního letadla ázerbájdžánských aerolinek loni 25. prosince v Kazachstánu dramaticky zhoršila vztahy Baku a Moskvy. Ázerbájdžánští činitelé dávají čím dál silněji najevo, že mohou dokázat zásah ruské protivzdušné obrany. Chtějí přiznání, omluvu a náhrady.
Slovenský premiér Robert Fico pozval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na jednání o tranzitu zemního plynu přes Ukrajinu, který Kyjev po vypršení platnosti příslušné dohody s ruskou stranou zastavil na začátku letošního roku. Fico to napsal v otevřeném dopise Zelenskému. Ukrajinský prezident pak na síti X vyzval Fica, aby v pátek přijel do Kyjeva. Dříve Fico Zelenského opakovaně kritizoval za neprodloužení přepravy ruského plynu přes Ukrajinu.
Novým vlastníkem ruského církevního majetku v Karlových Varech se má stát maďarská pravoslavná odnož. Dlouholetou hlavu Ruské pravoslavné církve působící v Česku, Nikolaje Vasiljeviče Liščeňuka, navíc po srpnovém vykázání z Česka nahradil biskup Hilarion.
Národní vlajka na klubovém dresu nejlepšího ruského ragbisty Kirilla Gotovceva, působícího v anglickém Gloucesteru, spustila nevídanou hysterii. Trikolora začala dráždit a tak radši zmizela. To se však Rusům nelíbí. Odstranění vlajky pobouřilo samotný Kreml.
Slovenský premiér Robert Fico podle ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského udělal chybu, když vsadil na Moskvu místo na vlastní zemi, na sjednocenou Evropy a na zdravý rozum. V příspěvku na X psaném také ve slovenštině Zelenskyj v neděli Ficovu politiku označil za krátkozrakou. Slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok v reakci uvedl, že by se Zelenskyj měl v první řadě snažit o mír, a ne útočit na souseda, který mu vždy pomáhal.
Chorvatský prezident Zoran Milanović ve druhém kole prezidentských voleb podle očekávání obhájil svůj mandát. Vyplývá to z průběžných výsledků po sečtení 98,65 procenta okrsků. Podle nich Milanović získal 74,58 procenta hlasů. Jeho protikandidát, genetik a forenzní vědec Dragan Primorac kandidující za vládní Chorvatské demokratické společenství (HDZ), obdržel 25,42 procenta hlasů.
Ruský prezident Vladimir Putin podle slovenského premiéra Roberta Fica zaručil, že Moskva dostojí svým závazkům ohledně dodávek plynu. Fico to v pátek řekl poslancům evropského výboru slovenského parlamentu, před kterými hovořil o své nedávné cestě do Moskvy. Fico současně označil Rusko za spolehlivého dodavatele energetických surovin, byť v minulosti dodávky plynu na Slovensko krátilo. Naopak, Fico v této souvislosti kritizoval Ukrajinu, která se již téměř tři roky brání ruské vojenské invazi.
Tři lidi zabily a dalších šest zranily údery ukrajinské armády na dvě města v ukrajinské Doněcké oblasti, kterou z části ovládá Rusko, napsaly agentury s odvoláním na ruské úřady. Rusko naopak v noci na pátek na Ukrajinu zaútočilo 72 drony, 33 z nich obrana sestřelila a 34 zmizelo z radarů, aniž by zasáhly své cíle. S odvoláním na vzdušné síly ukrajinské armády o tom informovala agentura Reuters. Ruské ministerstvo obrany podle webu stanice BBC hlásí za noc sestřel 40 ukrajinských dronů.
Ruský prezident Vladimir Putin se chce setkat, připravuje se schůzka, řekl příští americký prezident Donald Trump, který se do Bílého domu vrátí 20. ledna. Žádný časový plán ohledně rozhovorů se šéfem Kremlu však neposkytl, napsala agentura Reuters.
Závody ve zbrojení, které už naplno propukly mezi Západem, Ruskem, Čínou a jejich spojenci, zahrnují řadu nových technologií. Jednou z nejdůležitějších jsou přitom hypersonické zbraňové systémy. Že je Rusko na tento závod připraveno, dokazuje rozmisťováním hypersonických raket Zirkon.
