Konflikt na Ukrajině by mohl skončit třetí světovou válkou, pokud se nepodaří ho ukončit, je přesvědčen americký prezident Donald Trump. V Oválné pracovně Bílého domu v pátek novinářům také řekl, že měl vždy dobrý vztah s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který podle něj při vyjednávání o ukončení války bude velkorysejší, než by musel. S Ukrajinou se prý Trumpovi jedná hůře.
V čele Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR stojí od roku 2011. A minimálně od té doby Jiří Hynek tvrdí, že zbrojní průmysl nesmí být na okraji evropského zájmu. „Není možné, aby se kontinent, který je velmi bohatý, neuměl postarat o svoji bezpečnost. To je nesmysl. Když se spoléháte na někoho cizího, vždycky za to platíte. Například tím, že musíte respektovat jeho zájmy. Pouze bude-li Evropa schopná zabezpečit obranu vlastními silami, může se stát světovým hráčem,“ říká v rozhovoru pro Deník.
Přes 72 milionů korun na nákup vrtulníku pojmenovaného Čestmír pro ukrajinskou vojenskou rozvědku dokázali shromáždit čeští dárci. Iniciativa Dárek pro Putina, která za sbírkou stojí, oznámila úspěšné ukončení kampaně. Její završení umožnil příliv peněz v posledních dnech – nejspíš jako reakce na vyhazov lídra Ukrajiny Zelenského z Bílého domu.
Aktuální politické dění a hlavně snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa najít společnou řeč se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem nezůstávají beze stop ani ve světě sportu. Rusové, kteří jsou od počátku války na Ukrajině vyloučeni z většiny mezinárodních soutěží, už pomalu „stříhají metr“. Věří, že jejich návrat na scénu se blíží.
Co se děje v Rusku za fasádou agenturních zpráv? Jakým vývojem prošla tamní společnost od rozpadu Sovětského svazu a kde hledat historické kořeny nynější války proti Ukrajině? Nejen na tyto otázky odpovídá rusista a kulturní historik Tomáš Glanc v knize Ruská duše neexistuje, která vyšla nedávno. V rozhovoru pro Deník prozradil, co si myslí o pojmu „typický Rus“, jak podle něj může dopadnout ukrajinský konflikt a jaký má válka vliv na kulturu v obou dotčených zemích. „Vznikl třeba nový žánr ruské propagandistické Z-poezie, která adoruje válku a hrdinství dobyvatelů,“ uvádí mimo jiné.
Velké veřejné odezvy se minulý týden dočkal incident z pražské tramvaje, jejíž řidič agresivně nutil vystoupit ukrajinskou rodinu s malým dítětem. Věc skončila pro řidiče výpovědí a vše popsala média, o případu se ale i přesto šíří lži – například že se dopravní inspektorát vymlouvá na nefungující kamery v tramvaji, aby nemusel zveřejnit záznam celého incidentu. Inspektorát však nic takového neuvedl a záznam existuje.
Roztržka v Oválné pracovně Bílého domu šokovala Evropu i celý západní svět. Důvodem přitom nebyla sama dohoda USA s Ukrajinou o nerostném bohatství.
Lidi jsou ustrašenej dobytek! To hlásá Vitalij, svérázný hrdina z dokumentu Filipa Remundy Štěstí a dobro všem, který vstoupil do kin a rozhodně stojí za vidění. Vitalij je zedník, fyzik, bloger a navrch rekordman v extrémním otužování. Ač vysokoškolák, žije za hranicí chudoby, má vypadané zuby a maso si vaří v rychlovarné konvici na čaj. Režisér ho s kamerou sledoval v Novosibirsku osm let a zachytil mimo jiné proměnu jeho názorů na putinovské Rusko. Zatímco rodiče, prominentní vědci, s nostalgií vzpomínají na slávu režimu, který nadšeně budovali, zapřisáhlý patriot Vitalij začíná mít Putina plné zuby. O dokumentu mluví Remunda v rozhovoru pro Deník.
Známá, dnes už velmi slavná česká ukrajinistka Lenka Víchová v rozhovoru pro Deník říká, že dohoda o těžbě ukrajinských nerostů, která měla být za přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského podepsána v pátek ve Washingtonu, byla pro Kyjev výhodná a vycházela z nabídky samotné Ukrajiny.
Festival Jeden svět každoročně nabízí jedinečné filmy s tematikou lidských práv z celého světa. Ať už referují o válce, aktivismu, bezpráví nebo mezilidských vztazích, vždy nabízí unikátní perspektivu, podněcují diskusi a vyzdvihují důležitost empatie a tolerance. Letošní ročník festivalu bude probíhat od 25. do 28. března v kině Bio Central.
Dvakrát během uplynulého týdne porazila hokejová juniorka Mladých Draků Šumperk svého protivníka v nájezdech. Po středeční výhře na ledě brněnských Warriors zvládla penaltový rozstřel i v neděli doma proti vedoucí Porubě.
Americký prezident Donald Trump nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině. Informovala o tom v pondělí agentura Bloomberg a televize Fox News s odvoláním na zdroje z Trumpovy administrativy. Trump se rozhodl veškerou vojenskou podporu aktuálně mířící na Ukrajinu zastavit po páteční roztržce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, po níž v Bílém domě sešlo s očekávaného podpisu smlouvy o využívání ukrajinských nerostných surovin Spojenými státy.
Po páteční roztržce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Oválné pracovně Bílého domu strávil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj další dva dny ve Velké Británii, kde se mu dostalo vřelého přijetí od evropských státníků. Zelenskyj v neděli před svým odletem svá jednání ve Washingtonu a Londýně před novináři hodnotil. V Londýně ukázal svou bojovnou tvář a naznačil, že nynější napětí s USA pomine.
Rusko v posledním týdnu vyslalo na Ukrajinu více než 1050 útočných dronů, téměř 1300 leteckých bomb a přes 20 střel s cílem ničit města a zabíjet lidi. Na síti X to v pondělí uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ti, kdo usilují o vyjednávání, nezasahují záměrně civilisty balistickými střelami, dodal.
Bývalí polští disidenti včetně držitele Nobelovy ceny za mír Lecha Walesy vzkázali americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, že záběry z jeho pátečního jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě u nich vyvolaly zděšení a odpor. V otevřeném dopise, který Walesa zveřejnil na svém facebookovém profilu, píší, že atmosféra v Oválné pracovně jim připomněla tu, kterou zažili během výslechů na tajné policii a u komunistických soudů.
Přísliby evropských lídrů o navýšení podpory Kyjevu nepomohou k mírovému řešení konfliktu, ale povedou k prodloužení války, prohlásil v pondělí mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury TASS. Podle agentury RIA Novosti řekl, že jsou zapotřebí jakékoliv konstruktivní iniciativy k vyřešení konfliktu. Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského obvinil z toho, že nechce mír. Ukrajina se už přes tři roky brání ruské vojenské agresi a v posledních třech dnech se na Západě odehrála místy dramatická diplomatická jednání.
/ANKETA/ Na zdi koncertního sálu broumovského klubu Eden visí už deset let velká vlajka USA. První březnovou neděli byla plně rozvinutá asi na dlouhou dobu naposledy. Ze štaflí ji sundali ze zdi, společně ji složili a provozovatel klubu Stanislav Pitaš ji uložil do skříně.
Spojené státy by se měly méně zabývat ruským prezidentem Vladimirem Putinem a více problémy spojenými s ilegální migrací, aby „nedopadly“ jako Evropa, uvedl v noci na pondělí americký prezident Donald Trump. Informovala o tom agentura AFP, podle níž tak Trump reagoval na kritiku jeho sbližování s Ruskem v otázce Ukrajiny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v noci na pondělí prohlásil ve videu na sociálních sítích, že nebylo dne, kdy by Ukrajina necítila vděčnost vůči Spojeným státům za jejich podporu, a přislíbil, že bude vyvíjeno další diplomatické úsilí i o dosažení jednoty s Washingtonem. Vztahy mezi oběma zeměmi poznamenala páteční hádka mezi Zelenským a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem v Bílém domě.
Rusko v noci k útokům proti Ukrajině použilo 83 dronů, informuje ukrajinské letectvo. Protivzdušná obrana napadené země jich 46 sestřelila, dalších 31 zřejmě vlivem prostředků radioelektronického boje nedoletělo do cíle. Jeden dron ovšem zasáhl v neděli pozdě večer několikapatrový obytný dům v Charkově, přičemž způsobil požár a zranil osm lidí. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na starostu druhého největšího ukrajinského města.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer navrhují mezi Ukrajinou a Ruskem měsíční příměří, které by se vztahovalo na moře, vzdušný prostor a energetickou soustavu. Po skončení summitu o Ukrajině v Londýně to napsal francouzský list Le Figaro. Toto měsíční omezené příměří by pak podle Macrona otevřelo cestu k další fázi klidu zbraní, kdy by na mírové ujednání dohlížely zahraniční jednotky.
Představme si, že máme možnost nahlédnout do mysli Donalda J. Trumpa. S pomocí umělé inteligence jsem se o to s nadsázkou pokusil. Diskutoval jsme s “ní” o posledních krocích a výrocích amerického prezidenta.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti X, po páteční roztržce se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem v Bílém domě, opět Spojeným státům i Trumpovi poděkoval za podporu během ruské invaze do jeho země. Ukrajina podle něho chce mír, potřebuje ale bezpečnostní záruky, v nichž musí sehrál roli i Washington. Až bude Kyjev tyto záruky mít, může jednat i s Ruskem, napsal v sobotu na síti X Zelenskyj. Dodal, že Ukrajina i Spojené státy "navzdory tvrdému dialogu zůstávají strategickými partnery".
Páteční roztržka prezidentů USA a Ukrajiny Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského v Oválné pracovně před kamerami médií působila vykalkulovaně, řekl ČTK politolog Martin Jirušek z Mezinárodního politologického ústavu Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Schůzka podle něj připomínala šikanu.
Více než čtyři pětiny čtenářů nechtějí, aby byli naši vojáci vysláni na Ukrajinu. V anketě Deníku hlasovalo téměř osm tisíc lidí. Výsledek však může být tentokrát lehce zkreslený. Otázka se týkala dohledu nad příměřím, někteří hlasující se ale vyjadřovali k tomu, zda mají být naši vojáci nasazeni do bojů. Při tom upozorňovali, že v Česku žije mnoho mladých ukrajinských mužů, kteří by měli bránit svou vlast jako první. Ohlasy čtenářů nabízíme jako tradičně v závěrečném dílu aktuální série projektu Černá a bílá.
/ANALÝZA/ Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve Washingtonu setkal s americkou hlavou státu Donaldem Trumpem. Státníci měli podepsat dohodu o ukrajinských nerostech, prezidenti se ale nepohodli a vypjatá schůzka skončila předčasným odchodem ukrajinské delegace. Přinášíme první bezprostřední otázky a odpovědi na páteční nevídanou roztržku v Oválné pracovně Bílého domu.
Schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským začala vypjatou výměnou před novináři v Bílém domě, při níž Trump a jeho viceprezident J. D. Vance mimo jiné označili chování Zelenského za neuctivé. Trump jej obvinil, že si zahrává s životy milionů lidí, když vystoupil proti možnosti kompromisu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Schůzka státníků následně skončila předčasně. Trump na sociální sítě napsal, že Zelenskyj se může vrátit, až bude připraven na mír.
Ruská vojska podnikají pokusy o útok na hranici Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajině, ale dosud se jim žádný průlom nepodařil. Uvedlo to v pátek středisko pro boj s dezinformacemi, působící při ukrajinské Radě národní bezpečnosti a obrany. Sumská oblast hraničí s ruskou Kurskou oblastí, kam na počátku loňského srpna pronikly ukrajinské jednotky. Ty i po půl roce ovládají několik stovek kilometrů čtverečních ruského území okolo okresního města Sudža.
Rusko překazilo pokus o atentát na pravoslavného kněze Tichona, který je krymským metropolitou blízkým prezidentu Vladimiru Putinovi. Uvedla to v pátek ruská tajná služba FSB, podle níž za zmařenou akcí stojí ukrajinská vojenská rozvědka. Kyjev se k obvinění nevyjádřil, informovala agentura Reuters. Podobná prohlášení stran probíhajícího válečného konfliktu nelze nezávisle ověřit.
Rusko během noci vyslalo proti Ukrajině 208 dronů, z nichž 107 se podařilo sestřelit a dalších 97 nedoletělo do cíle, zřejmě pod vlivem rušení prostředky radioelektronického boje, uvedlo v pátek ukrajinské letectvo. Ruské útoky na ukrajinskou energetiku si vynutily havarijní vypínání elektřiny v pěti regionech, oznámila společnost Ukrenerho podle agentury Unian. Ruští vojáci během noci sestřelili 22 ukrajinských dronů, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Při útoku ukrajinského dronu na sanitku v Ruskem okupované části Chersonské oblasti zahynula žena a dítě, napsala ruská státní agentura RIA Novosti s odvoláním na záchranáře.
Rumunská prokuratura ve středu vyslechla krajně pravicového politika Calina Georgeska v rámci vyšetřování listopadových prezidentských voleb, které soud zrušil pro podezření ze zahraničního vměšování. Georgescu, který je silným kritikem NATO a západní pomoci Ruskem napadené Ukrajině, se stal nečekaným vítězem prvního kola. Informovaly o tom světové agentury.
Muzeum východních Čech v Hradci Králové vydalo prohlášení ke třetímu výročí rusko-ukrajinské války. Ředitel muzea Petr Grulich přirovnává první dny války k srpnu 1968. Paralelu vidí i s rokem 1938, kdy podle něj Adolf Hitler překroutil dějiny stejně jako nyní Vladimír Putin. Také se vyjádřil k ukrajinským vlajkám na budovách muzea, kvůli kterým muzejní pracovníci čelí častým útokům.
Jeden z nejslavnějších Kanaďanů a nejlepší hokejista všech dob Wayne Gretzky se ve své vlasti ocitl pod palbou. Kvůli jeho podpoře Donalda Trumpa a údajnému nedostatku vlastenectví si teď fanoušci z kolébky hokeje přejí, aby Alexandr Ovečkin co nejdřív překonal střelecký rekord legendárního čísla 99. A že Ovečkin adoruje Putina? To už najednou není tak důležité.
Americký prezident Trump vyvíjí tvrdý tlak, jehož cílem je ukončení války na Ukrajině. Pro blížící se příměří jsou však i další důvody. Přes ruskou iniciativu se frontová linie posunuje jen nepatrně. Obě země jsou vyčerpané a ztráty podle odhadů děsivé. Není pochyb o tom, že agresorem je ruský vládce Putin. Naděje na to, že by Ukrajina získala vojensky zpět okupovaná území, se ale blíží nule. Možnost, že bude uzavřeno příměří a do konce diplomatických jednání na ně budou dohlížet vojáci Evropské Unie, se zvětšuje. Měli by mezi nimi být i ti z Česka?
Poslední únorová neděle se v Novém Jičíně nesla ve znamení podpory Ukrajiny, která se už třetím rokem brání ruské invazi. Podobné akce tento stejný den probíhaly i v Praze, kam kvůli tomu z regionu také lidé zamířili.
Ostravská část 27. ročníku Mezinárodního filmového festivalu o lidských právech Jeden svět představí 30 filmů ve 37 projekcích. Uskuteční se na několika místech moravskoslezské metropole od 3. do 11. dubna. ČTK to dnes řekla hlavní koordinátorka akce Kristýna Konczyna.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí na síti X vyzdvihl tři roky hrdinství Ukrajinců, vzpomněl na padlé a poděkoval spojencům. Rozsáhlá ruská invaze na Ukrajinu začala přesně před třemi lety na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina. Napadená země se od té doby brání s podporou především západních partnerů. Už v roce 2014 ovšem Moskva anektovala ukrajinský poloostrov Krym a podpořila separatisty na Donbasu.
Když teroristé napadli americké Světové obchodní centrum, následovala řada expedičních válek a vypadalo to, že budoucnost válčení má podobu přesných akcí malých jednotek daleko od vlastního území. Útok Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 však všechno změnil. Ukázalo se, že v novém světě budou nadále hrát roli tradiční opory válečnictví, jako jsou tanky. Ten nejmodernější dnes vzniká v Evropě.
V rámci seriálu Deník proti šikaně jsme si povídali s ostravským právníkem Petrem Kaustou z advokátní kanceláře Kausta & Ondrúš. V podcastu Ostravské ozvěny hovořil o tom, proč se šikana stává stále agresivnější, co ji způsobuje a v jakých osobách či společenských situacích se agresoři vzhlížejí.
V rámci nového seriálu o šikaně přináší Deník rozhovor s právníkem Petrem Kaustou z advokátní kanceláře Kausta & Ondrúš. Ten hovořil o tom, proč se šikana stává stále agresivnější, co ji způsobuje a v jakých osobách či situacích se agresoři vzhlížejí.
Několik tisíc lidí se v neděli v Paříži zúčastnilo demonstrace svolané na podporu Ukrajiny v předvečer třetího výročí ruské invaze. Akce se zúčastnili i odboráři z několika svazů, včetně CGT a Solidaires, a v čele kráčeli zvolení pařížští představitelé s transparentem „Spojme se za vítězství Ukrajiny!“, napsala agentura AFP.
Výroky, že Ukrajinci neměli válku s Ruskem začínat, jsou podle bývalé slovenské prezidentky Zuzany Čaputové nesmyslné lži. Řekla to v neděli v Praze při debatě Operace Naděje - 3 roky odvahy, kterou uspořádala ke třem letům od ruského vpádu na Ukrajinu iniciativa Dárek pro Putina. Výroky o tom, že Ukrajina, kterou Rusko napadlo, neměla válku začínat, pronesl tento týden v médiích prezident USA Donald Trump. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ale podle Čaputové, která byla hlavou státu na Slovensku mezi lety 2019 až 2024, snažil spory s Ruskem urovnat už před invazí.
Lidé na Slovensku v pátek opět vyšli do ulic na protivládní demonstrace, připomínali si tentokrát také sedmé výročí vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové. V Bratislavě, kam ale přišlo výrazně méně lidí než na protest konaný před dvěma týdny, dav přivítal rodiče Kuciaka a matku Kušnírové potleskem. Demonstranti skandovali hesla proti premiérovi Robertovi Ficovi, jenž v roce 2018 po této dvojnásobné vraždě rezignoval na funkci ministerského předsedy, do které se vrátil po předloňských volbách.
Běloruský autoritářský prezident Alexandr Lukašenko v pátek obvinil Spojené státy, že se snaží vrazit klín mezi Rusko a Čínu. Informovala o tom agentura AFP. Lukašenko dále uvedl, že případné diplomatické urovnání války na Ukrajině by pro Bělorusko mělo smíšené dopady. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov mezitím oznámil, že ruský prezident Vladimir Putin bude brzy hovořit s hlavou čínského státu Si Ťin-pchingem.
Rusko má na Ukrajině bezpečnostní cíle, kterých je připraveno dosáhnout vyjednáním. V pátek to podle agentury Reuters sdělil Kreml, který ale zároveň uvedl, že speciální vojenská operace, jak Moskva označuje invazi na Ukrajinu, pokračuje a že vytyčených cílů Rusko dosáhne. Vyjádření Kreml učinil podle Reuters k nadcházejícímu tříletému výročí zahájení invaze, kterou ruský prezident Vladimir Putin rozpoutal v Evropě největší ozbrojený konflikt od konce druhé světové války.
Američané z přechodového týmu nynějšího prezidenta Donalda Trumpa se v uplynulých měsících opakovaně a v tichosti sešli s ruskými zástupci ve Švýcarsku, aby jednali o možnostech ukončení války na Ukrajině. S odvoláním na své zdroje o tom informovala agentura Reuters. Ta poznamenala, že jedna ze schůzek v Ženevě se časově shodovala s Mnichovskou bezpečnostní konferencí, kterou před týdnem hostila bavorská metropole.
Rusko během úterních úvodních rozhovorů o ukončení války na Ukrajině po americké delegaci požadovalo stažení jednotek Severoatlantické aliance z východního křídla NATO. S odvoláním na poradce rumunského prezidenta Cristiana Diaconesca to napsal web listu Financial Times (FT), podle něhož Američané ruský požadavek odmítli. Diaconescu mezitím své vyjádření upravil, když řekl, že hovořil o situaci v roce 2022. Někteří evropští činitelé ale dávají vzhledem k neodhadnutelnému vývoji situace okolo postojů amerického prezidenta Donalda Trumpa najevo obavy, doplnil deník.
Prezident České republiky Petr Pavel vystoupil v sobotu 15. února 2025 v diskusním panelu na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kde mimo jiné prohlásil, že Evropa musí být součástí jednání o míru na Ukrajině a zároveň nesmí dopustit, aby se jednalo o Ukrajině bez Ukrajiny. Internetoví proruští lháři jeho projev okamžitě dezinterpretovali do věty: „Měli bychom se postavit i bez USA na stranu Ukrajiny a táhnout společně na Rusko.“ Vylhaný výrok se šíří po tisících.
Ruská vojska dobyla zpět více než 800 kilometrů čtverečních území v Kurské oblasti, tedy téměř dvě třetiny území, které v tomto regionu na západě Ruska ovládly ukrajinské síly po svém útoku z loňského srpna. Uvedl to první zástupce náčelníka ruského generálního štábu Sergej Rudskoj v rozhovoru armádnímu listu Krasnaja zvezda. Z interview ve čtvrtek citovaly ruské i západní tiskové agentury.
Jihoukrajinské přístavní město Oděsa druhou noc v řadě čelilo ruským vzdušným úderům. Podle šéfa správy Oděské oblasti Oleha Kipera utrpěl zranění jeden muž, bez dodávek elektrické energie zůstává na 90 tisíc domácností. Terčem ruského náletu se v noci stal i Cherson, kde si výbuch bomby v centru města vyžádal šest zraněných, včetně dvou dětí, uvedla generální prokuratura.
