Písek - /10 LET ČLENSTVÍ ČR V EVROPSKÉ UNII/ Jaké je žít s cizincem? Bývá problémem jazyková bariéra nebo snad odlišné zvyky dvou různých národů? O svůj příběh se s námi podělila dvojice z Písku, která si však přála zůstat v anonymitě. Ona je Češka, on Francouz a žijí i pracují spolu dva roky. Říkejme jim Martina a Xavier. . .
Písek /10 let členství ČR v Evropské unii/ – Jaké je žít s cizincem? Bývá problémem jazyková bariéra nebo snad odlišné zvyky dvou různých národů? O svůj příběh se s námi podělila dvojice z Písku, která si však přála zůstat v anonymitě. Ona je Češka, on Francouz a žijí i pracují spolu dva roky. Říkejme jim Martina a Xavier. . .
Praha – Pouze stanoviskem jedné ze zúčastněných stran zatím disponuje disciplinární komise Středočeského krajského fotbalového svazu (SKFS) v případě inzultace rozhodčího Bartůška v Kostelci v minulém kole I. B třídy. Rozhodnutí o trestu tak musela odložit minimálně do příštího týdne, kdy si na kobereček vedle sudího pozvala „kompletní" osazenstvo kosteleckého klubu – hráče, který se inzultace dopustil, vedoucího mužstva, kapitána a odpovědného zástupce oddílu.
Přerov – Písemné testy z matematiky, češtiny nebo cizího jazyku. To čeká žáky devátých tříd základních škol, kteří plánují pokračovat ve studiu. Jaké jsou podmínky a kolik míst nabízejí přerovské střední školy v letošním roce?
Karlovarský kraj - Bohatému národnostnímu složení Karlovarského kraje se přizpůsobují také knihovny. Není tak divu, že chtějí nabízet literaturu i 'svým' menšinám. Například chebská městská knihovna shání knihy ve vietnamštině. V karlovarské krajské knihovně mezi čtenáře sice mnohé vietnamské děti patří, ale na rozdíl od Chebu chtějí literaturu v českém jazyce.
Karlovarský kraj – Angličtina, němčina, ruština – to jsou cizí jazyky, které mají v chebské městské knihovně zastoupeny nejvíc. Zájem v poslední době ale roste i o další řeč: vietnamštinu. Jenže sehnat v ní knihy není žádná hračka. I proto knihovna vyzvala občany, aby jí darovali knihu v tomto jazyce, pokud ji již nepotřebují. Největší zájem přitom je o literaturu pro děti.
Jako studentovi Hotelové školy Bohemia v Chrudimi mi byla položena otázka, ve které členské zemi EU by mladí lidé chtěli žít, pracovat a co by na ní chtěli změnit?
Dnešní mladí lidé se začínají často přiklánět k možnosti odchodu do zahraničí. Většina touží po cestování za prací anebo jen za životními zkušenostmi, například naučit se plynně hovořit anglicky, což v dnešní době je velká výhoda. Asi proto bývá nejčastější a nejoblíbenější destinací Anglie. V jaké jiné zemi bychom se tento jazyk lépe naučili?
V dnešní době je pro mnohé lidi naprosto běžné jít za prací do zahraničí a žít tam. Ovšem názory na tuto záležitost jsou různorodé. Myslím si, že mladí lidé pobyt v zahraničí berou jako dobrou zkušenost přiučit se něčemu novému a osvěžit si cizí jazyky, převážně angličtinu, němčinu, v poslední době je populární i španělština. Starší lidé už mají problémy s cizími jazyky, nedokážou se domluvit, nebo mají v České republice závazky, jako je např. rodina, a těžko se jim odjíždí. Hodně lidí táhne do zahraničí finanční ohodnocení, platy jsou v mnohých oborech několikanásobné.
Při vstupu České republiky do Evropské unie před pár lety, se pro naši zemi otevřelo mnoho možností. Můj názor je, že mladé studenty láká především Velká Británie. Je to ekonomicky vyspělá země, kde se mluví anglicky a dají se zde získat zkušenosti, nejenom pro další studium v cizím jazyce.
Dnešní doba skýtá mnoho možností, jak se dostat do zahraničí. Ať už se rozhodnete jet jen na výlet nebo máte větší sny a cíle a chcete v cizí zemi třeba studovat či pracovat a strávit tam tak více času. Do mnohých zemí si již nemusíte složitě obstarávat víza a často můžete nechat doma i cestovní pas. V zajištění tohoto cestovního luxusu nám jistě pomohla i Evropská unie, kde opravdu stačí vzít si občanský průkaz a vyrazit do jednoho z členských států. Tím výhody samozřejmě nekončí.
Evropa je dnes symbolem svobody cestování, slova a pohybu. To s sebou nese řadu výhod hlavně v oblasti práce, kdy si dnes takřka každý může vybrat zemi, ve které by rád pracoval. Jaká je podle mě tak nejlákavější země?
Už od mala máme sny o tom, jak by měl náš život vypadat, až budeme "dospěláci". Chceme se stát kosmonauty, princeznami a policisty. Společně s věkem se mění i naše přání a když vyrosteme, hledáme k těm snům cestu. Co je pro nás nejvýhodnější? Jak dosáhnout toho, co chceme? Jak to bude finančně nákladné? Spousta otázek a málo odpvědí.
Mohlo by to v Evropě fungovat, kdyby se všude zavedly stejná pravidla? Podle mě je to nereálné a byla by to veliká chyba. Nyní má Evropská unie osmadvacet členských zemí a stále se nám tato „rodina" rozrůstá. Každá země má své kouzlo, jinou kulturu, cizí jazyk a různé zvyky či tradice.
Představím-li si, že bych měla možnost něco změnit napadá mě hned otázka školství a evropských grantů na to určené. Z mé pozice studenta umělecké školy mi přijde toto snažení s 80% neefektivní. Je skvělé, že se evropská unie snaží zlepšit kvalitu našich škol, ale jde spíše o takové obalování opravdové podstaty věci. Máme židle snad stejně staré jako školství samo, ale kupují se nové elektronické pomůcky nebo speciální potřeby k navrhování pro designery(designerské fixy).
Pod pojmem "Moje Evropa" každého napadne něco jiného. Stačí se zeptat jen ve skupině 2 až 3 lidí a každý si bude představovat něco jiného, například světadíl, na kterém vyrůstal nebo slogany Evropské unie. Podle mého názoru do tohoto pojmu určitě patří pracovní příležitosti nejen pro mladé, ale i pro starší občany Evropy. Když se nad tímto zamyslím, napadnou mne různé otázky. Kde chtějí mladí občané Evropy žít a pracovat? Co jim na to řeknou rodiče? Jaké možnosti jim dávají členské státy?
Nikdy jsem se nezamýšlela nad tím, v jaké zemi EU bych chtěla žít. Občas si řeknu, že bych chtěla po maturitě na pát let do zahraničí, abych se naučila cizí jazyk, protože znalost jazyka je dnes velmi důležitá, pokud chci být v životě úspěšná a mít dobrou práci.Uvažuji o tom, že po ukončení střední školy bych na pár let odcestovala do Rakouska.
Čím dál více lidé odchází studovat, pracovat či žít do zahraničí. Důvodů může být tolik, jako je rybek v moři. Studenti, kteří nezvládli přijímací zkoušky na vysokou školu, mohou „ztracený" rok prožít v cizině, přičemž nejvíce prahnou po zlepšení se v cizím jazyce. Mezi další neméně důležité faktory bych zařadila lepší pracovní uplatnění a vyšší platy, které jdou ruku v ruce s nadstandardní životní úrovní. Poznání cizí kultury a zvyků také hraje důležitou roli při rozhodování.
Začalo to 1. 1. 1993, kdy Československo definitivně zaniklo a rozdělilo se na dva samostatné a zcela nezávislé státy. Od tohoto dne se naše životy oddělují a hledají si svou vlastní cestu.Rodiče a prarodiče dnešních středoškoláků, stejně jako ti mí, jistě pamatují ty časy, kdy povídat si se Slovákem bylo, jako mluvit s Pražákem nebo Brňanem. Ale pro nás mladší generace? Připadá nám jejich řeč více cizí. Kdo ví, třeba za pár let bude na školách možnost učit se slovenštině jako dalšímu cizímu jazyku.
Už jako malá jsem měla sen o cestování po celém světě, ale hlavně po Evropě. Díky tomu, že moji předci pocházejí ze zahraničí, mám předpoklady ke studiu cizích jazyků. Prozatím se učím německy a anglicky.
Plzeň – Sedm letních škol orientovaných na cizí jazyky, design, techniku či informatiku na prázdniny přichystala Západočeská univerzita v Plzni. Některé z kurzů se zaměřují už na žáky základních a středních škol, které chce univerzita přilákat ke studiu zejména technických oborů.
Olomouc – Několik desítek uchazečů má zájem stát se strážníkem a v černé uniformě dohlížet na pořádek či dopravu v Olomouci. Vyberou ale jen dva. Co vše musí umět?
Praha - Ministerstvo školství rozdělí 840 milionů korun na počítačové vzdělání učitelů a výuku cizích jazyků na školách. Peníze půjdou z evropského programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Úřad o tom v pátek informoval v tiskové zprávě.
Mnoho mladých lidí si představuje lepší život například v Anglii nebo v Německu. Ale jak a v čem si tento lepší život představují? Podle mě ve své vizi vidí pracovní příležitosti a lepší plat než je u nás, ale hlavním důvodem je asi to, že si tak budou moci rozvíjet své dovednosti v cizích jazycích, které jsou v dnešní době velmi důležité a každý od nás minimálně znalost anglického nebo německého jazyka očekává.
Evropská unie je organizace, která krom politických změn nám přináší i změny, se kterými se setkáváme všichni v běžném životě. Zejména cestování pro občany ČR má nyní úplně jiný rozměr. Evropská unie nám dává skvělé možnosti tomu, aby lidé mohli pracovat nebo bydlet v zahraničí a nebo si jen tak vyjet dovolenou.
Karlovarský kraj – Městům a obcím svitla naděje, že by mohly regulovat cizojazyčnou reklamu. To je zvlášť pro Karlovarský kraj velmi pozitivní zpráva. Například Karlovy Vary jsou nápisy v azbuce doslova oblepeny, což místní lidé velmi kritizují.
Od roku 2005, kdy byl otevřen pracovní trh Velké Británie, odstartovala nekončící série odchodů pracovníků z jiných částí Evropy, hlavně z České republiky, Slovenska nebo Polska.
V dnešní době Evropa začala mě dotýkat vše více a více. I když nejsem občan žádné ze země Evropské unie, nedokážu říct, že Evropě nějak silně změnila můj život. Myslím si, že každý člověk nežijící na území Evropské unie může si představit alespoň základní výhody pobytu na této části planety.
Praha - Největší jazyková agentura ve střední a východní Evropě Skřivánek, s. r. o., nově školí zaměstnance státní příspěvkové organizace CzechTourism. Zakázku v objemu 90 individuálních a 100 skupinových lekcí měsíčně vyhrála v tendru, kterého se účastnilo celkem pět agentur.
Praha - Francouzská automobilka naučila svoje vozy komunikovat v češtině. První autem, jemuž budou rozumět i řidiči, kteří neovládají cizí jazyky, je Peugeot 308, vítěz evropské ankety Auto roku 2014.
Domažlice /FOTOGALERIE/ – „Nemám ráda klávesnice, která není slyšet. Když píšu, potřebuji slyšet klapnutí," říká Aneta Berková, vítězka talentové soutěže v psaní na klávesnici, kterou pořádala domažlická obchodní akademie.
Turnov - Nové opatření ministerstva školství bude mít vliv na profesní život učitelů v základním školství. Mnozí si kvalifikace doplní, na některé bude platit věkový „pardon". Ostatní školu opustí.
Hradec Králové – I učitelé mají své dny, mohla by znít parafráze slavné reklamy z devadesátých let. Každoroční Pedagogické dny Univerzity Hradec Králové začaly v pondělí a potrvají až do konce týdne. Pondělní program nabídl přednášky, workshopy, ale i divadelní představení v cizím jazyce.
Hradec Králové - Také během dnešního dne redaktoři a fotografové našich novin získávali další aktuální materiály, informace, snímky a témata, aby vše zařadili na stránky nadcházejícího vydání tohoto periodika. Pokud o to nechce být ochuzeni, pořiďte si další vydání Hradeckého deníku. Co vás uvnitř listu čeká?
„Zajímalo mě, co práce v drogerii obnáší, a taky jsem se chtěla podívat do zákulisí své oblíbené prodejny," vysvětluje patnáctiletá žačka své důvody, proč se rozhodla vyzkoušet si práci právě v drogerii ROSSMANN v opavském OC Breda&Weinstein.
Nová Paka – Střední škola gastronomie a služeb je garantem projektu Leonardo da Vinci Partnerství, který je podpořen Evropskou unií. Do projektu jsou zapojeny školy, specializované na gastronomii.
Emilka Poštulková z Darkovic je milá, usměvavá a hodně živá holčička. Má rok a půl a celý život před sebou. Na světě už to ale tak chodí, že sudičky tu někomu trochu přidají, tu něco uberou. A Emilka měla tu smůlu, že od narození slyšela jen ticho.
Náchod, Katar /NÁŠ ČLOVĚK V CIZINĚ/ - Pravidelného vyprávění fyzioterapeutky Markéty Klemmové z Náchoda, která odjela za prací do Kataru, se tentokrát ujali její rodiče. Vydali se za ní o víkendu, aby společně strávili jarní prázdniny.
Novopacko – Zhruba sedm set učitelů by mělo v Královéhradeckém kraji opustit svá místa. Důvodem je jejich nedostatečná kvalifikace, tedy potřebné pedagogické vzdělání. Ministerstvo školství prověří, kolika učitelům chybí, výjimky připouští.
Tábor - Táborská zemědělská škola se zapojila do projektu, který si klade za cíl zkvalitnění výuky ve vztahu k odborné praxi a který vychází ze současných potřeb trhu práce. Konkrétně připravit flexibilní a konkurenceschopnou pracovní sílu.