Před dvěma lety v březnu začalo Petru svědit znaménko, které se jí objevilo na ruce. Jelikož je zdravotnice, neváhala a hledala lékaře. V Česku se ale zrovna rozjížděla pandemie covidu, a tak termín dostala až za tři měsíce. Nakonec se domohla dřívější návštěvy. „Paní doktorka se podívala jen okem, nevyšetřila mě dermatoskopem. Vycházela jsem nadšená, že je vše v pořádku, a užívala si léto,“ řekla.
V těle zesnulého muže, kterému lékaři jako prvnímu člověku transplantovali zvířecí srdce, byly objeveny stopy prasečího viru, napsal deník The New York Times. Sedmapadesátiletý David Bennett zemřel letos v březnu. K selhání jeho nového srdce a následnému úmrtí mohl prasečí virus přispět.
Na prevenci Češi moc nevěří, tvrdí profesor Roman Chlíbek, předseda České vakcinologické společnosti ČLS JEP. Problémy jsou zvyklí řešit až ve chvíli, kdy nastanou. Kde se v nás bere nedůvěra vůči očkování? A máme mít obavy, že se vlivem počtu neproočkovaných uprchlíků z Ukrajiny začnou šířit nemoci?
Onkologicky nemocnou ženu lékaři ze svitavské nemocnice neresuscitovali, zemřela – případ z června 2013, ke kterému se v posledních dnech vrátil Nejvyšší správní soud. Příbuzní po nemocnici požadovali úhradu škody ve výši téměř třičtvrtě milionu korun. Soud však dal nyní za pravdu nemocnici. Možnost, že by se lékařům podařilo ženu oživit, nebyla pravděpodobná. V opačném případe by pacientka v řádech týdnů stejně zemřela. Informaci přinesl server Novinky.cz.
Dne 4. května uplynulo celých třicet let od zahájení provozu dialyzačního oddělení v Klaudiánově nemocnici Mladá Boleslav. Své vyprávění bych mohl začít třeba použitím jedné z úvodních vět ze slavného filnu pro pamětníky „Vinnetou, I. díl“ uvedeného v roce 1965 do našich kin: „Dnes to zní jako pohádka, co před stoletím bylo ještě skutečností, hořkou tvrdou skutečností.”
Do finiše mělo dospět hledání nového provozovatele ztrátové rehabilitace ve Žďáře nad Sázavou. Město schválilo vítěznou firmu. Ta nakonec smlouvu nepodepsala a odstoupila z výběrového řízení.
Jednání s lékařem obžalovaným ze smrti dítěte bylo odročeno kvůli znaleckému posudku.
Po dlouhém boji s rakovinou jícnu a žaludku zemřel ve věku 82 let známý sexuolog Radim Uzel. V roce 2020 prodělal těžký covid a kvůli nemoci už tehdy málem přišel o život.
Po dlouhém boji s rakovinou jícnu a žaludku zemřel ve věku 82 let známý sexuolog Radim Uzel. Informaci o úmrtí předního českého lékaře a soudního znalce přinesl deník Blesk, kterému to potvrdil jeho vnuk. Stalo se tak v noci z neděle na pondělí v nemocnici v Motole.
Závisí na nich přiznání invalidního důchodu, různých dávek či přidělení vozíku. Jenže nestíhají. Řeč je o posudkových lékařích. Jejich dlouhodobý nedostatek přiměl ministerstvo práce a sociálních věcí k netradičnímu řešení. Úředníci připravili návrh zákona, aby na posudcích pro lidi s různými typy zdravotních obtíží spolupracovali i "nelékaři".
Obrovské bolesti při menstruaci měsíc co měsíc prožívala Nela Dvořáková z Prahy. Léta se jí nedařilo otěhotnět. Když jí bylo dvaačtyřicet, bolesti ji začaly svírat i mimo menstruační cyklus. V noci ji probouzely ze spánku. Týden to zaháněla tlumicími léky, než se odhodlala zajít k lékaři.
Povídání s foniatričkou Danou Popelářovou o tom, jak si udržovat dobrý hlas a jak jednou zachránila Petru Nárožnému představení.
/FOTO/ Milovník motorek a uznávaný chirurg Ivo Rovný stojí nově v čele Fakultní nemocnice Brno. Na poli brněnských fakultních nemocnic se pohybuje už téměř třicet let.
V regionu současnosti funguje 50 zubních lékařů a každá ordinace průměrně eviduje přes tisícovku pacientů. Podle předsedkyně Oblastní pobočky stomatologické komory Příbram Ivy Langerové je potřeba počet stomatologů určitě ještě navýšit. Problémy s hledáním zubaře mají pak především lidé, kteří se dlouhodobě nezajímali o pravidelné návštěvy.
Vzpomínkový strom Ginkgo biloba vysadili členové Rotary klubu Písek v areálu písecké nemocnice mezi jídelnou a novou budovou mikrobiologie. Chtějí tím vyjádřit své poděkování všem lékařkám, lékařům, zdravotním sestrám a ostatnímu zdravotnickému personálu za jejich neúnavnou péči o pacienty v době covidu.
/FOTO/ Ve čtvrtek dopoledne zazvonili policisté u bytu 61letého muže v Lanškrouně. Chtěli mu doručit soudní příkaz a předvést jej k soudu. Jemu se však nikam nechtělo, a tak zabarikádoval se v bytě. Na místo následně dorazil policejní vyjednávač i zásahová jednotka.
Odborná lékařská veřejnost se ostře vymezila proti záměru ministerstva školství uzákonit pozici školských logopedů. Důvody rozebírá předsedkyně výboru klinických logopedů při Sdružení ambulantních specialistů Vlasta Šimková.
Během čtvrtečního odpoledne drtivá většina italských médií informovala o úmrtí fotbalového agenta Mino Raioly. Britská média ale tuto zprávu dementovala a informovala o tom, že je ve vážném stavu v nemocnici. Sám Raiola zprávy o své smrti na svém twitterovém účtu se znechucením dementoval. Osobitý agent narozený v italské Noceře zastupuje například Zlatana Ibrahimoviče, Erlinga Haalanda nebo Paula Pogbu či v minulosti Pavla Nedvěda. Raiola se dlouho potýkal s vážnými zdravotními problémy už v minulosti.
Město si ordinaci, která zahajuje provoz 1. června, nechává ve svém majetku.
Doma léčili, tady to zatím nepůjde na sto procent. Ukrajinští lékaři a lékárníci, kteří v Česku našli útočiště před válkou, by se rádi vrhli do práce. Vláda s jejich dočasným zapojením počítá. Pracovat zde nejprve mohou na tři měsíce v rámci kratších praxí a mezitím požádat o nostrifikaci diplomu. Druhou možností je pracovní povolení v rámci takzvané dlouhodobé stáže.
Do České republiky přijel před osmi lety, naučil se výborně česky a svého rozhodnutí nelituje. Čtyřicetiletý ukrajinský lékař Yaroslav Kuzminskyi působí jako internista v sokolovské nemocnici, kde je zástupcem primáře. „Evropa je vepředu ve všech sférách, včetně zdravotní a sociální. Proto to pro mě byla jednoznačná volba. Chtěl jsem se osobně rozvíjet,“ popsal svoji motivaci pro odchod do Česka.
Moderní prostředí a vyšší komfort pro pacienty i lékaře, špičkové vybavení a možnost pořídit si záznamy z operací. V přerovské nemocnici se po devíti měsících náročné rekonstrukce otevřely Centrální operační sály.
Více jak 80 procent výjezdů řeší na místě události zdravotnický záchranář, bez přítomnosti lékaře.
Každý rok usiluje Jitka H. několikrát o to, aby se dostala opět na svobodu. Soudy ale její žádosti o propuštění z psychiatrické nemocnice vždy zamítly. Tak vypadá aktuální situace nechvalně známé žebračky, která před lety děsila spoustu lidí svým často až agresivním chováním.
Urolog, radiolog a praktický lékař pocházející z Ukrajiny by mohli rozšířit řady zaměstnanců Masarykovy nemocnice Rakovník. Ta podobně jako město zajišťuje ubytování několika uprchlických rodin. Zmínění lékaři projevili zájem v ní pracovat, je tu však několik překážek.
Čtyři tisíce sazenic buků a dubů vysadili v sobotu 23. dubna zaměstnanci a přátelé krnovské nemocnice poblíž nádrže Pocheň. Motyk a rýčů se chopili také ukrajinští lékaři. Jsou současně zaměstnanci nemocnice i uprchlíky před válkou.
Pes equinovarus. Název této krkolomné diagnózy si vyslechla v roce 1985 i Veronika Labaštová. „Zatímco vaši dříve narození čtenáři znají tuto nejčastější vrozenou ortopedickou vadu pod názvem koňská noha, dnes se ujal název golfová noha,“ popisuje sedmatřicetiletá Veronika, která o roce svého narození mluví jako o době informačního temna.
Pes equinovarus. Název této krkolomné diagnózy si vyslechla v roce 1985 i Veronika Labaštová.
Svět zachvacuje pandemie obezity, která bude mít horší dopady než covid-19. „Schopnost uložit energii a pomalu ji spotřebovávat kdysi byla zárukou přežití. V době dostatku s tím ale neumíme pracovat,“ říká pro časopis Vlasta Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie a vedoucí Laboratoře translační a experimentální diabetologie a obezitologie IKEM.
Pětasedmdesátiletý Aleš z Brna, kterému nefungují ledviny, jezdí dvakrát týdně na dialýzu. Po svých by se tam vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu nedostal. Proto ho pravidelně vozí soused nebo syn. Jejich peněženky při tom „netrpí“. Cestu jim totiž (zpětně) proplácí zdravotní pojišťovna.
Přilákat lékaře se snaží všemi způsoby vedení Aše. Je jich stále nedostatek a proto rada města na schůzi 4. dubna projednala návrh opatření na zlepšení dostupnosti lékařské péče a doporučila zastupitelstvu schválit motivační program pro lékaře.
Budoucí maminky na Krnovsku už nemusí nikam cestovat, pokud lékař u nich potřebuje provést prvotrimestrální screening. Nové špičkové ultrazvuky Samsung za 2,36 milionu korun už mají lékaři k dispozici přímo v krnovské porodnici.
Mají pro ně připravené prostory, novým lékařům nabízí teď ve Znojmě i milion korun. Přesto se jim tam kromě dotazů několika zájemců zatím žádného získat nepodařilo. Pacienti v regionu pociťují kritický nedostatek hlavně pediatrů a zubařů. Na vině je podle mnohých i složitá byrokracie s uvedením absolventů do praxe.
Mají pro ně připravené prostory, novým lékařům nabízí teď ve Znojmě i milion korun. Přesto se jim tam kromě dotazů několika zájemců zatím žádného získat nepodařilo. Pacienti v regionu pociťují kritický nedostatek hlavně pediatrů a zubařů. Na vině je podle mnohých i složitá byrokracie s uvedením absolventů do praxe.
Zuby, postrach huby. Známé rčení Járy Cimrmana je v některých lokalitách Česka smutnou realitou, nikoliv jen divadelní satirou. S horší dostupností stomatologické péče se stále potýkají poměrně velké oblasti. Potvrzují to čísla statistiků i údaje zdravotních pojišťoven. Nejvíce pacientů – přes dva tisíce – v průměru připadá na jednoho zubaře ve Středočeském kraji, následují kraje Karlovarský a Ústecký. Oproti tomu nejmenší skóre – něco přes sedm set pacientů na jednoho zubaře – má Praha.
/FOTOGALERIE/ Notně opilí řidiči, kuriózní i vážné nehody. To vše přinesl prodloužený velikonoční víkend na silnicích Moravskoslezského kraje. Od pátku do pondělí se v kraji stalo sedmdesát nehod. Nikdo naštěstí nepřišel o život, dva lidé utrpěli těžká zranění, s lehkými zraněními lékaři ošetřili deset osob.
Pro injekci do ordinace? Nejenom. V budoucnu zřejmě budou moci očkovat také lékárníci. Počítá s tím návrh novely zákona o ochraně veřejného zdraví, který minulý týden v úvodním čtení schválili poslanci. Zatím se tato varianta týká jen vakcinace proti covidu, nakonec ale bude návrh rozšířen o další očkovací látky. Zatím ale není zřejmé, na jaké další choroby.
Pro injekci do ordinace? Nejenom. V budoucnu zřejmě budou moci očkovat také lékárníci. Počítá s tím návrh novely zákona o ochraně veřejného zdraví, který minulý týden v úvodním čtení schválili poslanci. Zatím se tato varianta týká jen vakcinace proti covidu, nakonec ale bude návrh rozšířen o další očkovací látky. Zatím ale není zřejmé, na jaké další choroby.
Pro injekci do ordinace? Nejenom. V budoucnu zřejmě budou moci očkovat také lékárníci. Počítá s tím návrh novely zákona o ochraně veřejného zdraví, který minulý týden v úvodním čtení schválili poslanci. Zatím se tato varianta týká jen vakcinace proti covidu, nakonec ale bude návrh rozšířen o další očkovací látky. Zatím ale není zřejmé, na jaké další choroby.
Byty nebo pozemky mají pomoci nalákat nové zaměstnance rumburské nemocnice. Ta je zajišťuje ve spolupráci s jednotlivými obcemi v regionu. Pobídky mohou nalákat lidi z poměrně vzdálených míst Česka. Například Krásná Lípa nyní připravila jeden byt, ve kterém bude bydlet nový zaměstnanec Lužické nemocnice.
Žije v Klenčí pod Čerchovem na Domažicku, tedy v přírodě Českého lesa, přesto mu učarovaly exotické gorily. „Když je vidíte naživo, je to obrovský zážitek,“ říká Vladimír Čech (58) – zoolog, fotograf, preparátor a milovník zvířat v jednom.
Značný rozruch vzbudila studie vědců z amerického Michiganu, podle níž placebo – tedy neutrální látka bez jakéhokoli účinku – funguje jako lék i u pacientů, kteří vědí, že ho dostávají. Doktor jim oznámí, že místo léku polykají kapsli cukru či slanou vodu, a přesto se jejich zdravotní stav lepší. Jak je to možné?
Když se „druhé oči“ nikdy neunaví a navíc pracují s počítačovou přesností, úspěch je zaručen. Jako druhý pár očí českých lékařů nově funguje umělá inteligence zvaná Carebot. Vymysleli ji mladí odborníci z Masarykovy univerzity v Brně a lékařům radiologům pomáhá skrze rentgenové snímky s diagnostikou plic.
Kvůli chybějícím lékařům, zdravotním sestrám a dalšímu personálu vzhlížejí jihomoravské nemocnice s nadějí k ukrajinským uprchlíkům. Uplatnění ve Fakultní nemocnici Brno našla třeba lékařka Nataliya. „Zaučuji se několik dnů v ambulanci závodního lékaře, nyní jsem v očkovacím centru, kde vznikla nová ambulance. Kolektiv je výborný na obou pracovištích, které jsem měla možnost poznat,“ sdělila Ukrajinka, která si nepřála zveřejnění celého jména.
Pád z několikametrové výšky. Vážná dopravní nehoda. Ve vteřině se život zdravého člověka změní a někdy není návratu. Někdy ovšem ano, jen to trvá dlouho a není to snadné. Za dvacet let fungování následné intenzivní péče v Městské nemocnici v Městci Králové znají lékaři, sestry a ošetřovatelky takových příběhů nespočet. Některé i s dobrým koncem, kdy se pacientovi povede přejít na domácí umělou plicní ventilaci v rodinném prostředí, nebo se prostě uzdravit.
Může jím být lékař jakéhokoliv zaměření, kromě zubaře. Koroneři, doktoři, jejichž úkolem jsou prohlídky lidí zemřelých mimo zdravotnická zařízení, jsou totiž velkou pomocí pro zdravotnickou záchrannou službu. A od prvního ledna letošního roku začali působit i v Kraji Vysočina.
Pediatři, stomatologové a dnes už i praktičtí lékaři. Těchto profesí je v Sokolově nedostatek a mnozí z pacientů musí vyhledávat zdravotní péči v jiných městech. Výjimkou nejsou ani rodiče malých dětí. Sokolov se snaží do města přilákat nové lékaře či zubaře. Vyčlenil na to miliony korun, ale i stavební parcely.
Tady se nám podepište a dostane sto tisíc. Vysočina verbuje budoucí pediatry z řad mediků pomocí stipendijního programu. Chce tak vyřešit palčivý problém s akutním nedostatkem dětských lékařů.
Ukrajinci, co chtějí na Vysočině pracovat, mají problémy. Například zdravotní vstupní prohlídka. Těžko hledají lékaře, který by je vyšetřil. Nemají ani potřebné výpisy ze zdravotní dokumentace. Zdravotnictví na Ukrajině funguje jinak, řekla Deníku Andrea Svynarec, která se v Brodě v AZ Centru stará v začleňovací skupině o potřeby ukrajinských rodin.
V pouhých devětadvaceti se Kateřina Klásková z Prahy dozvěděla skličující diagnózu. Hodgkinův lymfom, což je zhoubný nádor mízních uzlin. „Vše začalo bolestí zad, moc jsem to neřešila. Synovi byly dva roky, takže jsem jej měla často v náručí a nepřišlo mi zvláštní, že mě bolí záda,“ zavzpomínala dnes sedmačtyřicetiletá žena. Divné jí nepřišlo ani časté svědění, které přičítala alergii.
