Při nehodě osobního auta a dodávky se zranil jeden z řidičů. Byl jím lékař, záchranář a influencer Marek Dvořák. K nehodě došlo na silnici první třídy z Havlíčkova Brodu na Ždírec nad Doubravou. Škoda přesáhla podle policie jeden milion korun.
Nemocnice Agel Valašské Meziříčí si letos připomíná 60 let od svého založení a zároveň se připojila k Mezinárodnímu dni lékařů, který připadl na středu 1. října. U této příležitosti vedení nemocnice vyjádřilo poděkování všem lékařům za jejich práci a nasazení.
Jindřich K. (62) se primářem chirurgie v Domažlické nemocnici stal poté, co měl jeho předchůdce problémy se zákonem. Po více než deseti letech se ale postu musel vzdát i on. Loňskou nehodu na Tachovsku, při níž se dvěma promile otočil auto na střechu a dostal za to peněžitý trest a zákaz řízení, ještě ustál, ale když v létě na Domažlicku usedl znovu za volant, navíc opět pod vlivem alkoholu, o primariát přišel. Teď za to uznávaného lékaře potrestal i Okresní soud v Domažlicích. Dostal podmínku, pokutu a zákaz řízení.
Když se Davídek narodil, lékaři mu nedávali mnoho nadějí. Jeho příchod na svět nebyl pro mladé rodiče z Bíliny v Ústeckém kraji vůbec snadný. Narodil se s extrémně nízkou porodní váhou jako slabší dítě z jednovaječných dvojčat. Dle slov jeho maminky Daniely Makulové se lékaři pozastavovali nad tím, jak je možné, že ještě vůbec žije.
O přízeň voličů bojuje v Karlovarském kraji i pět současných poslanců Parlamentu České republiky. Pět poslaneckých mandátů je strop pro Karlovarský kraj a jen voliči rozhodnou, zda se síly rozdělí mezi pětku nejúspěšnějších politických hnutí a nebo některé z nich získá několik mandátů, jako tomu bylo i před čtyřmi lety. Zatímco v jiných krajích kandiduje řada známých osobností, sportovců a vrcholových politiků, v Karlovarském kraji, kde se například sází hodně na lékaře, to tak není. I tady budou volby ale zajímavé.
Když v roce 1983 nastupoval čerstvý absolvent medicíny Kamil Kleňha do nemocnice v Táboře, netušil, že právě plicní oddělení se stane jeho profesním domovem na dlouhé čtyři dekády. Nebyl to tehdy promyšlený plán – spíše souhra náhod. Personální náměstek mu prostě řekl: „Na plicním teď nikoho nemáme, půjdeš tam.“ A mladý lékař souhlasil. Dnes s úsměvem říká, že kdyby se mu tehdy nelíbil přístup jednoho zapáleného pedagoga na fakultě, možná by se plicní medicíně vůbec nevěnoval. Jenže právě díky tomuto rozhodnutí se stal svědkem i hybatelem obrovských změn, které obor během jeho praxe prodělal.
Největším zabijákem jsou srdečně-cévní onemocnění. V České republice jim ročně podlehne přes 45 tisíc lidí, ve světě přes 20 milionů. Odborníci proto burcují, aby lidé své potíže nepodceňovali, včas kontaktovali lékaře a nezanedbávali prevenci. K léčbě využívají i moderních metod. Na ischemickou chorobu srdeční v nové studii otestují i látky z lysohlávek. Tématu se Deník.cz věnuje v rámci celoročního projektu Vizita, kde říjen patří nemocem srdce.
V Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem lékaři půlročnímu kojenci operovali nepohyblivou ruku poraněnou při porodu. Při ojedinělém zákroku odborníci rekonstruovali poškozenou nervovou pleteň pomocí nervových štěpů odebraných z lýtek postiženého. Chirurgický zákrok vyžaduje nejmodernější technologické vybavení, velkou profesní erudici a spolupráci lékařů různých oborů. Takové operace dělají pouze dvě pracoviště v ČR. Ústecký tým vedl primář rekonstrukční a plastické chirurgie Ivan Humhej.
Ve věku 92 let zemřel lékař a čestný obyvatel Veselí nad Moravou, Zdeněk Hlobil. Odešel 30. září. Informovali o tom zástupci veselské radnice.
Jeden varovný příznak u nemocných dětí jejich rodiče často podceňují, varuje americký pediatr Daniel Cohen. Horečka, která je častým důvodem návštěvy pohotovosti, to není. Mnohem nebezpečnější je podle zkušeného dětského lékaře letargie.
/VIDEO, FOTO/ Doktor Jan Spáčil z Čáslavi, dlouholetý chirurg a někdejší primář městské nemocnice, odešel tiše po krátké nemoci v neděli 28. září ve věku 72 let. Smutná zpráva zasáhla nejen pacienty, jimž v průběhu svého života pomohl a často zachránil život, ale i kolegy a spolupracovníky, kteří na něj vzpomínají s úctou a vděčností.
Ústecká Masarykova nemocnice má nejmodernější robotický systém daVinci s jedním portem. V přepočtu stál okolo 78 milionů korun. Díky němu se pacientům zkrátí doba rekonvalescence. Novinka doplní stávající takzvaný multiportový systém. Centrum robotické chirurgie v ústecké nemocnici provádí asistované robotické výkony od roku 2008. Od té doby jich provedlo přes pět a půl tisíce.
Celá řada preventivních a osvětových akcí pro veřejnost nebo také setkání zdravotníků na podzimní odborné konferenci. S takovým plánem počítají v říjnu v Uherskohradišťské nemocnici. Informovala o tom mluvčí zdravotnického zařízení Stanislava Fojtová.
Připravovaný projekt online lékaře, který bude nápomocný lidem ze Znojma i z okolních obcí, začne fungovat v pondělí 6. října. Lidé tak dostanou možnost spojit se s lékařem odkudkoliv a kdykoliv přes aplikaci Dr. Digital.
Už ve čtyřech letech prohlásila, že bude zpěvačkou a doktorkou. Obě přání si splnila, ale život ji nejvíce nasměroval k medicíně. Zuzana Vávrová dnes vede mamologii v Nemocnici AGEL Ostrava-Vítkovice a pomáhá ženám s jednou z nejčastějších diagnóz současnosti. O cestě k chirurgii, důležitosti prevence i o tom, jak v jejím životě stále hraje roli hudba, jsme si povídali v rámci projektu Galerie lékařských osobností regionů.
Od vypuknutí války na Ukrajině našly uplatnění v českém zdravotnictví tisíce ukrajinských zdravotníků. Po Praze jich nejvíce působí ve Středočeském kraji. V hlavním městě i ve středních Čechách mezi nimi převládají pracovníci nelékařských zdravotnických profesí, mezi které patří například sestry, porodní asistentky nebo laboranti. Pro ukrajinské lékaře, stomatology a farmaceuty, kteří získali vzdělání mimo Evropskou unii, platí přísné podmínky pro uznání odborné způsobilosti k výkonu profese v Česku.
Když Baník Ostrava v roce 2004 slavil mistrovský titul, byl Tomáš Pavliska na lavičce jako klubový lékař. Dnes patří k předním ortopedům v regionu, vede vlastní kliniku a věnuje se také politice jako zastupitel města Ostravy i Slezské Ostravy. V podcastu Deníku Ostravské ozvěny vyprávěl nejen o slavné fotbalové sezoně, ale i o cestě k medicíně a současném zdravotnictví. Podcast moderuje redaktorka Kateřina Součková.
V Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem dnes lékaři půlročnímu kojenci operovali nepohyblivou ruku poraněnou při porodu. Při ojedinělém zákroku odborníci rekonstruovali poškozenou nervovou pleteň pomocí nervových štěpů odebraných z lýtek postiženého. Chirurgický zákrok vyžaduje nejmodernější technologické vybavení, velkou profesní erudici a spolupráci lékařů různých oborů. Takové operace dělají pouze dvě pracoviště v ČR. Ústecký tým vedl primář rekonstrukční a plastické chirurgie Ivan Humhej.
Ředitelka Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina Vladislava Filová v pondělí rezignovala na svůj post. Kraj Vysočina v nejbližší době vypíše na post ředitele transparentní výběrové řízení. Filová neodchází okamžitě, ve funkci zůstane do doby vybrání nového nástupce.
Zdánlivě banální věc jako dýchání ústy může mít na vývoj dítěte dalekosáhlé následky. Pokud dítě ústy dýchá pravidelně, může tento zlozvyk vést k rozvoji mnoha zdravotních problémů. Lékařka Kristina Pitrová rodiče varuje, aby tento varovný příznak nepodceňovali.
Jako dítě byl u doktorů více, než je zdrávo. A tak si nakonec řekl, že bude jedním z nich. Takový je ve zkratce příběh chirurga Josefa Zábranského, za kterým pacienti – a především pacientky – chodí do EUC Kliniky v Ústí nad Labem. Svým přístupem je 44letý doktor natolik empatický, že uspěl v letité populární soutěží Lékař roku.
Zdravotníci z ÚVN vyšetřili během preventivně-osvětové akce na Vítězném náměstí 23. a 24. září kožní znaménka 432 lidem. U devíti z nich odhalili nádory (tzv. bazaliomy) a u tří těžké dysplastické névy, které se mohou proměnit v melanom.
Když člověka přepadnou nečekané potíže mimo ordinační hodiny jeho praktika, měl by se snadněji dostat na pohotovost. Lepší dostupnost pohotovostí si ministerští úřednici i zdravotníci totiž slibují od změn, které budou spuštěny v lednu příštího roku. Pohotovostní služba pro děti i dospělé bude fungovat při urgentních příjmech v nemocnicích. Za plynulý provoz budou zodpovídat zdravotní pojišťovny.
/FOTO, VIDEO/ Tomáš Müller, primář gynekologie v Nemocnici Nové Město na Moravě, je jedním z předních lékařů, se dostal k medicíně neobvyklou cestu. Původně studoval tělesnou výchovu, nakonec ale našel své poslání v gynekologii. Dnes vede tým, který ročně přivede na svět stovky dětí a provádí náročné operace. V rozhovoru pro Deník.cz přibližuje, co ho na práci nejvíce baví, s jakými případy se setkává a jak zvládá náročný pracovní režim.
Hematologicko-transfúzní oddělení Nemocnice Písek neustále rozšiřuje nabídku vyšetření krevního obrazu, které je velkým pomocníkem lékařů při diagnostice i léčbě pacientů. Analýzu krevního obrazu každoročně navýší alespoň o jeden nový parametr, klíčový pro ještě podrobnější zhodnocení zdravotního stavu. Lékaři tak mohou lépe předpovídat vývoj nemoci, nebo ji dokonce zachytit ještě před samotným nástupem.
„Když se vrátíte z místa, kde lidé nemají co jíst, a doma vás děti vítají stížností, že chybí jejich oblíbené müsli… no, přemýšlíte, koho prvního vyhodit z okna,“ říká s nadsázkou a upřímností lékař Dominik Hes. A přesně takový je i náš nový podcast z nemocnice v Písku – lidský, silný a plný příběhů, které vás donutí zastavit a zamyslet se.
U městského soudu v Plzni pokračoval ve středu 24. září hlavním líčením případ plzeňského chirurga Jana B., po jehož plastické operaci nosu zůstal pacientce znetvořený obličej. Znalkyně konstatovala, že jde o nejvyšší stupeň znetvoření znemožňující společenský život. Pacientka od té doby absolvovala několik reoperací v jiných zdravotnických zařízeních.
Obvodní soud pro Prahu 8 dnes v případu lékaře Jana Cimického obžalovaného ze znásilnění a vydírání přehrával záznamy z minulých jednání. Novinářům to po skončení jednání řekla právní zástupkyně poškozených Lucie Hrdá. Soud se dnes k případu vrátil poté, co původní odsuzující rozsudek zrušil odvolací soud. Z jednání soudce Petr Novák vyloučil kvůli ochraně poškozených veřejnost. Sedmasedmdesátiletý psychiatr obžalobu popírá, k dnešnímu jednání nepřišel. Hlavní líčení bude pokračovat v říjnu.
V Karlovarském kraji nemá téměř 26.000 lidí svého praktického ošetřujícího lékaře, z toho je skoro 5000 dětí, kterým chybí pediatr. I přes nadstandardní motivační systém kraje, podporu některých obcí a bonifikaci zdravotních pojišťoven se do regionu nedaří získávat nové praktické lékaře. Shodli se na tom zástupci praktických lékařů pro dospělé i děti a dorost s vedením kraje a regionálním vedením Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Řešením zvyšujícího se nedostatku praktiků jsou podle náměstka hejtmanky pro zdravotnictví Petra Kubise (ANO) ještě zajímavější pobídky pro mladé lékaře.
Dlouhé vlasy rodičů či sourozenců představují pro miminka nečekané nebezpečí. Na vlastní kůži se o tom přesvědčila vizážistka a máma Pavlína. Když ji v noci probudil pláč jejího malého syna, s hrůzou zjistila, že má chlapec krk pevně omotaný sestřinými vlasy. Tato nebezpečná situace se nazývá jako syndrom vlasového turniketu.
Dětská pohotovost zmizela z Mělníka už před lety. Od té doby rodičům nemocných dětí nezbývá, než je v krizi po zavření ordinací místních pediatrů naložit do auta a za ošetřením cestovat. Do nejbližších krajských nemocnic nebo do Prahy. Je naděje na změnu? Podívejte se, kdy a kde jsou otevřeny nejbližší dětské pohotovosti.
Pokud lékař tuto srdeční vadu neléčí, v prvním roce přežije pouze každý druhý pacient. Jedním z nejčastějších problémů srdce je aortální stenóza, neboli zúžení chlopně. Léčit se dá buď tradiční operací, nebo novými miniinvazivními metodami. Jednu z nich, metodu Tavi, ve středu předvedl u devadesátieté ženy lékař brněnské Fakultní nemocnice u Svaté Anny Jan Sitar. Oproti standardní operaci a otevření srdce je výhoda v podobě jediného vpichu, kterým lékaři pacientovi zavedou novou chlopeň.
Náklady na zdravotnictví nabobtnaly a ročně se pohybují kolem pěti set miliard korun. Experti volají po tom, aby se politici nebáli nalít tam i soukromé peníze. Většina volebních lídrů ale slibuje, že lidé si za nic, alespoň v nejbližší době, připlácet nebudou. Na anketní otázku, kterou jim položila reportérka Deníku Kateřina Perknerová, v tomto smyslu odpověděla třeba volební lídryně hnutí Stačilo! Kateřina Konečná. Naopak volební lídr Motoristů sobě Filip Turek drobné poplatky připouští.
Mnoho pacientů z Kralup nad Vltavou je po náhlém uzavření ordinace lékaře Krisztiana Grigorika bez zubaře. A někteří z těch, kteří už si našli nového stomatologa, se dozvěděli, že jejich chrup je v horším stavu, než byly závěry preventivních prohlídek ve dnes už zavřené ordinaci. Případ lékaře, který podle České stomatologické komory nesplnil zákonné podmínky pro samostatný výkon povolání, nyní řeší právníci.
Natočení EKG hned při první návštěvě praktika pro dospělé, měření obvodu pasu kvůli obezitě, širší škála laboratorních testů či větší zacílení na zdravotní stav a věk konkrétního pacienta. U dětí včasnější screening očních vad. Od roku 2026 dojde ke komplexním změnám v preventivních prohlídkách dospělých a částečně i dětí. Příslušná vyhláška již prošla připomínkovým řízením a míří k posudkové komisi. Jejím cílem je zachytit potíže co možná nejdříve, aby se neprohloubily, a předejít tak problémům se srdcem, různým typům rakoviny, demence či osteoporózy.
Bezmála padesát let léčí pacientky gynekolog a porodník Karel Klanica. Začínal v nemocnici ve Valticích, kde zůstal po celou svou kariéru, a v současnosti je v nemocnici jednatelem. Jako ambulantní gynekolog přejížděl i mezi Poliklinikou Břeclav a Domem zdraví Mikulov, ordinoval také v Pohořelicích, v Lanžhotu, v Tvrdonicích a na dalších místech na Břeclavsku. Patnáct let zastával post předsedy okresního sdružení Břeclav Lékařské komory. Pan doktor Klanica je dalším z lékařů, které Deník.cz představuje v seriálu Galerie lékařských osobností regionů. V něm redakce zpovídá postupně, každý den, přes 250 lékařů z celé České republiky, kteří se v různých oborech starají o naše zdraví a delší život.
Svou privátní 5G síť spustila v polovině září Vojenská nemocnice Brno. Ve zdravotnickém zařízení ji plánují využívat při každodenním provozu. Pomůže zkvalitnit péči o pacienty nebo uspořit čas lékařům.
/FOTO, VIDEO/ Ukázky resuscitace, měření krevního tlaku, nutriční poradna, informace o dárcovství krve, měření hladiny krevní cukru, prevence rakoviny nebo poskytnutí první pomoci – to vše bylo součástí Dne zdraví, který se konal v náchodské nemocnici.
Mnozí Češi si pod plastickou chirurgií vybaví výhradně estetické operace. Plastický chirurg Roman Kufa ale připomíná, že jde o daleko širší oblast, do níž spadá i náprava rozštěpů, amputací či rekonstrukcí prsů po onkologickém onemocnění. Osvětu se snaží dělat i formou videí na internetu. Deník.cz jeho profil přináší v rámci minisérie o lékařích influencerech zařazené pod projekt Vizita.
Dostupnost stomatologické péče v Moravskoslezském kraji je dlouhodobě nerovnoměrná. Zatímco v Ostravě přibývají nové ordinace a pojišťovny tvrdí, že kapacita je dostačující, v mnoha okresech lidé zubaře marně hledají. Obce a města se proto snaží lákat lékaře vlastními investicemi, nabídkami bytů nebo dotacemi, přesto se v některých lokalitách nedaří situaci vyřešit ani po letech.
Přes dvacet let působí významný brněnský onkolog Marek Svoboda v Masarykově onkologickém ústavu na brněnském Žlutém kopci. Posledních šest let zároveň stojí v jeho čele jako ředitel. Profesor Svoboda je dalším z oblíbených a úspěšných lékařů, které Deník.cz představuje v seriálu Galerie lékařských osobností regionů. V něm redakce zpovídá postupně každý den přes 250 lékařů z celé České republiky, kteří se v různých oborech starají o naše zdraví a delší život.
Přes 1600 lidí připadá na jednoho dentistu v Pardubickém kraji a řada měst by uvítala další odborníky v bílých pláštích. Například na Přeloučsku má brzy vzniknout nová ordinace, která zajistí potřebnou péči i pacientům z širší spádové oblasti. V Červené Vodě na Orlickoústecku mají zase jedinečný systém, kdy zubní ordinaci zřídila sama obec, obyvatelé některých území kraje takové štěstí nemají, za ošetřením musí dojíždět desítky kilometrů.
Nedostatek zubních lékařů je problém, který trápí celý Liberecký kraj. Lidé z menších měst musí za ošetřením dojíždět i desítky kilometrů. Problém přitom není v tom, že by o studium stomatologie nebyl zájem. Naopak. Jenže mnoho mladých lékařů volí raději praxi ve velkých městech anebo soukromou, takže si u nich pacienti musí vše zaplatit.
Najít zubaře, který přijímá nové pacienty, je mezi jihomoravskými okresy největším problémem na Znojemsku. Naopak na Blanensku či Hodonínsku je situace lepší, v Brně si lidé mohou dokonce vybírat z několikanásobně vyšší nabídky zubařských pracovišť. Na dostupnost zubařů v Jihomoravském kraji se redakce Deníku zaměřila v dalším díle celorepublikového projektu Vizita Deník.cz.
V Královéhradeckém kraji jeden zubař vychází na 1216 obyvatel, což je páté nejlepší umístění v republice. V menších městech ale zubaři často chybí a lidé musí dojíždět jinam. Problém také nastává, když někde zubař skončí, pak je těžké sehnat jeho nástupce. Podle zubařů ale dostupnost zubní péče ovlivňuje i fakt, že se lidé nestarají o své zuby dostatečně.
Přes 1600 lidí připadá na jednoho dentistu v Pardubickém kraji a řada měst by uvítala další odborníky v bílých pláštích. Například na Přeloučsku má brzy vzniknout nová ordinace, která zajistí potřebnou péči i pacientům z širší spádové oblasti. V Červené Vodě na Orlickoústecku mají zase jedinečný systém, kdy zubní ordinaci zřídila sama obec, obyvatelé některých území kraje takové štěstí nemají, za ošetřením musí dojíždět desítky kilometrů.
Ašsko, Kraslicko, Toužimsko. To je jen část oblastí Karlovarského kraje kde je kritický nedostatek zubních lékařů. Ti ale chybí v celém kraji. Na jednoho zubaře vychází v regionu 1 715 pacientů. Přitom v Praze je to polovina. Situaci tak zachraňují pohotovosti, větší část z jejich klientů nemá svého zubaře. Alarmující situace je i u dětí.
S nedostatkem zubařů se potýká většina regionů v celé republice. Jinak tomu není ani v tom plzeňském. Podle ročenky České stomatologické komory za loňský rok vykonává v celém kraji s téměř 615 tisíci obyvateli svou profesi 521 zubních lékařů, z toho 49 jich je starších 70 let.
Najít zubaře je pro mnoho obyvatel jižních Čech stále složité. Zatímco v Českých Budějovicích je situace díky zubní pohotovosti i většímu počtu ordinací relativně lepší, v menších městech a na periferii pacienti často marně shánějí zubního lékaře.
Najít nového zubaře není ve Zlínském kraji vůbec snadné. Statistiky sice ukazují, že region patří v počtu stomatologů k nadprůměru, ale praxe v menších městech a na venkově je odlišná, ordinace praskají ve švech, nové pacienty nepřijímají a některé oblasti zůstávají bez zubní péče úplně.
