Najít nového dětského lékaře v Olomouci nebo na Olomoucku není, na rozdíl od severu kraje, až tak velký problém. Hanácká metropole má, podle Zdeňky Sobotkové, místopředsedkyně okresního sdružení České lékařské komory v Olomouci, velkou výhodu v tom, že po dokončení studií mladí pediatři na Olomoucku často zůstávají.
V Jihočeském kraji je celkem 118 poskytovatelů zdravotních služeb v oboru Praktický lékař pro děti a dorost a ve většině okresů jsou počty pediatrů velmi podobné. V dnešní době, kdy klesá porodnost, není pro rodiče tak těžké najít dětského lékaře. Problémem ovšem bude, až odejdou pediatři důchodového věku a nebude je mít kdo nahradit.
Sehnat pediatra v některých částech Plzeňského kraje čím dál obtížnější. Klatovy jsou výjimkou, zde mají pediatři volné kapacity. Přesto tam ale dětská pohotovost funguje jen polovinu měsíce, lékaři sloužit nechtějí. Otevření nových ordinací v potřebných oblastech podporuje město, kraj i pojišťovna.
Sehnat pediatra v některých částech Plzeňského kraje čím dál obtížnější. Své o tom ví na Domažlicku, kde mají kapacity přeplněné a stále nemají všichni pediatra. S otevřením nových ordinací a přilákání nových lékařů v potřebných oblastech podporuje město, kraj i pojišťovna.
Situace s dostupností lékařské péče pro děti je na Teplicku podobná jako v dalších okresech Ústeckého kraje. Také v teplickém okrese je praktických lékařů pro děti a dorost málo a noví nepřibývají.
Řada míst v republice se potýká s nedostatkem dětských lékařů. Pediatři totiž stárnou a často je nemá kdo nahradit. V současnosti je 40 procent dětských praktických lékařů v České republice ve věku nad 60 let. Jihočeský kraj proto spustil opatření, která mají zabránit kritickému scénáři.
/VIDEO/ Kutná Hora i Čáslav mají lékařů pro děti a dorost dostatek. V rámci seriálu Vizita Deníku to sdělil známý kutnohorský pediatr a senátor Bohuslav Procházka. Krize je ale dle jeho slov ve Zruči nad Sázavou, kde by rodiče sháněli svým dětem doktora marně.
Nejsou zubaři, obvodní lékaři pro dospělé a rodiny s dětmi v posledních letech obtížně také hledají na Orlickoústecku pediatra. Volná ordinace čeká na dětského lékaře roky v Králíkách, naopak v Ústí nad Orlicí vloni nedostatek pediatrů vyřešila nemocnice otevřením nové ambulance, kde ordinuje bývalý primář Luděk Ryba.
Z původních jedenácti pediatrů působí aktuálně na Rakovnicku už jen sedm. Neutěšená situace trvá v okrese od roku 2018. Někteří lékaři skončili odchodem do důchodu, jiní se třeba odstěhovali a dalších doktorů v důchodovém věku přibývá. Pochopitelně nejmenší pacienti musejí vystačit s aktuální poskytovanou péčí, ovšem tím pádem jsou přetíženi stávající lékaři pro děti a dorost.
Sehnat na Svitavsku dětského lékaře je stejný oříšek jako najít zubaře. Na malá města se lékaři pro děti zrovna nehrnou. Své o tom ví ve Svitavách, kde v prosinci skončí jeden pediatr a náhrada za něho není. Rodiče s malými dětmi tak musí cestovat do sousedních obcí a měst. Nepomáhají ani nabízené finanční příspěvky měst.
Bohužel, nové pacienty v současné době neregistrujeme. Taková je v Brně aktuálně častá odpověď na dotazy rodičů, zda praktičtí lékaři pro děti a dorost přijmou jejich ratolest mezi své nové pacienty. Starších pediatrů je čím dál víc a mladých absolventů, kteří by otevírali nové ordinace, naopak málo. Na dostupnost pediatrů v Brně se Brněnský deník Rovnost zaměřil v dalším díle projektu Vizita Deník.cz.
Ostravsko řeší narůstající problém s dostupností dětských praktiků. V Moravskoslezském kraji je bez pediatra téměř sedm tisíc dětí, v Ostravě navíc v nedávné době skončila ordinace bez náhrady. Podle odborníků ale situace v Ostravě není kritická, jako v jiných městech Moravskoslezského kraje. Lékaři však upozorňují i na stárnutí pediatrů.
Dostupnost dětských lékařů je v metropoli relativně příznivá, avšak stále se objevují lokální nedostatky. Nahradit zaniklou ordinaci není snadné. Pomáhají ale zdravotnické řetězce. Přestože se rodí méně dětí, stárnoucí populace pediatrů představuje výzvu pro budoucnost péče.
Jedna pediatrička odchází do důchodu už za pár týdnů a další ji brzy mohou následovat. Dětské lékařky na Mělnicku stárnou a jejich nástupců je nedostatek, hrozí proto, že se dostupnost ambulanční zdravotnické péče pro děti a dorost v regionu v následujících letech výrazně zhorší.
Nedostatek dětských lékařů na Třebíčsku může být za několik let akutní. Problém může nastat zejména na Náměšťsku, Moravskobudějovicku a Jemnicku. Města přitom nabízejí novým lékařům velké příspěvky, bonusy pro ně mají i pojišťovny.
Chyba může být zejména v současném systému vzdělávání. Cesta k atestaci je v případě pediatra o rok a půl delší než u praktika pro dospělé. V rámci praxe musí student navíc rozdělit svůj čas mezi učení, praxi v nemocnici a získávání zkušeností v ordinaci pediatra.
Dostupnost praktických lékařů pro děti a dorost je téma, které se v posledních letech řeší v mnoha regionech České republiky. Kladensko není výjimkou. Přestože v minulosti některé ordinace přestávaly přijímat nové pacienty a zátěž přecházela na nemocniční zařízení, současná situace ukazuje, že oblast má poměrně stabilní síť pediatrů, i když s určitými limity. Aktuálně na Kladensku působí okolo šesti desítek lékařů pro děti a dorost.
V Holešově se dětská lékařka Zdeňka Pokorná ocitla náhodou. Jestli má opustit zázemí velké nemocnice, a vydat se na cestu praktického lékaře pro děti a dorost, se musela během pár dnů.
V rámci velkého seriálu Vizita Deníku jsme zjišťovali, jaká je situace v souvislosti se zdravotní péči pro děti. Konkrétně zda je v regionu dostatek pediatrů. Ptali jsme se také na to, jak se situace zřejmě bude vyvíjet v příštích letech.
Pokud se přestěhujete nebo vám pediatr odejde do důchodu, najít pro své dítě lékaře je na Valašsku problém. Region trápí dlouhodobý nedostatek dětských doktorů a svého praktického lékaře postrádají tisíce pacientů.
„Ještě rok vydržím, ale pak už ne. Nechci, aby mě kleplo v ordinaci,“ říká úpická dětská lékařka Markéta Vlčková. Je jí 70 let, déle než rok za sebe shání náhradu. Marně. Pokud skončí, bezmála 900 dětí z Úpicka bude bez pediatra. Vysoký věkový průměr praktických lékařů pro děti a dorost a chybějící náhrada znamenají palčivý problém pro budoucnost pediatrické péče na Trutnovsku. Další díl seriálu Vizita Deníku se zaměřil na situaci s pediatry. Takřka polovina jich ordinuje v důchodovém věku.
Najít kvalifikovaného pediatra v místě svého bydliště může představovat pěkně tvrdý oříšek. Nelehká situace panuje i na Chrudimsku. Zatímco větší města hlásí, že mají situaci pevně pod kontrolou, ostatní regiony takové štěstí nemají. Pacienti tak často musí dojíždět do vzdálenějších center a někteří dokonce i do jiného okresu.
Napříč náchodským okresem dlouhodobě chybějí nejen zubaři, ale i dětští lékaři. Průměrný věk praktických doktorů pro děti a dorost je přes šedesát let a jejich nástupci jsou vzácností. Nejhorší situace byla dlouhodobě na Broumovsku, kde však tristní situaci pomohl alespoň dočasně vyřešit příchod jediného dětského praktika.
Na Karvinsku chybějí praktičtí lékaři pro děti a dorost. V Havířově-Šumbarku náhle zemřela oblíbená pediatrička Danuše Nytrová, další lékařka odešla do důchodu – během pár týdnů tak zůstaly stovky dětí bez registrujícího lékaře. Nemocnice zvládnou akutní případy, ale ambulantní péče nemá okamžitou náhradu. „Dostatek rozhodně ne,“ říká karvinská pediatrička Pavla Tvrdoňová, když popisuje situaci praktických lékařů pro děti na Karvinsku.
Najít kvalifikovaného dětského lékaře v místě svého bydliště může představovat pěkně tvrdý oříšek. Zatímco větší města hlásí, že mají situaci pevně pod kontrolou, ostatní regiony takové štěstí nemají. Pacienti převážně z menších lokalit tak musí dojíždět do vzdálenějších center a někteří dokonce i do jiného okresu. Na tuto situaci reagovali například ve Chvaleticích. Tamní obyvatelé se dočkají pediatrických služeb už začátkem příštího roku.
Jihlavská nemocnice hlásí rekordní počet dětských pacientů. Za nápor může nedostatek pediatrů v obcích, kvůli němuž lidé míří na pohotovost i s problémy, které nevyžadují akutní ošetření.
Za dětským lékařem i desítky kilometrů. Taková je situace na Břeclavsku. Část ordinací má plnou kapacitu a pediatrů ubývá. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky pediatři stárnou. Ministerstvo zdravotnictví proto podporuje vzdělávání budoucích lékařů.
Nejen zubařů, praktiků pro dospělé nebo gynekologů se na Děčínsku nedostává. Na řadě míst chybí i dětští lékaři, města se je snaží nalákat na vybavené ordinace. Jen například v Děčíně za posledních deset let ubyla čtvrtina dětských lékařů. Bez svého pediatra v místě bydliště je v okrese Děčín téměř desetina dětí.
Mostu chybí pediatři. S výpadky se stále potýká pohotovost. Lékaři stárnou. Město nabídne studentům medicíny 200 tisíc korun ročně.
Na zhoršující se dostupnost primární péče upozorňuje kampaň „11 milionů důvodů“. Konkrétně v Libereckém kraji rodiče stále obtížněji shání i pediatry, bez praktického lékaře je zde téměř pět tisíc dětí a dospívajících.
Nového lékaře pro děti a dorost už roky marně shání představitelé Slavkova u Brna. Budoucí dostupnost ošetření pro nejmenší pacienty vnímají jako riziko. Krizi naopak nevnímají například zástupci Bučovic, situace je v okrese stabilizovaná také podle krajské předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost.
Na Berounsku sice pediatři nechybí, ale rodiče trápí jejich časté střídání, což může vést k přehlížení závažných zdravotních problémů. Deník zjišťoval, jak se zdravotní pojišťovny snaží zabezpečit dostatek pediatrů a co mohou rodiče udělat pro zajištění stabilní péče.
Na Havlíčkobrodsku zůstává bez dětského lékaře víc než tisíc dětí. Situace odráží celostátní trend – v Česku nemá stálého pediatra přes 180 tisíc dětí. Ambulantní pediatři stárnou a náhrada nepřichází. Skoro polovina praktiků je starší 60 let, což znamená, že v příštích letech mohou být potíže ještě větší.
Menší obce Znojemska čelí problémům s dostupností pediatrické péče, potíže má zejména Vranovsko. Představitelé kraje a obcí varují, že bez zásahu se situace může v budoucnu zhoršit. Ze čtrnácti dětských lékařů jich polovina funguje ve Znojmě. Zbytek ordinuje v okolí dalších měst. Ale i z tamních obcí musí dojíždět rodiče s dětmi do vedlejšího regionu.
Sehnat dětského praktika může být na Hradecku problém. Situace v regionu je sice uspokojivá, ale stejně jako v celé zemi je problém věková struktura pediatrů. Velká část z nich už přesluhuje a mladí atestovaní lékaři zatím chybí.
Staří praktici přesluhují a na řadě míst je nemá kdo nahradit. Dětští lékaři jsou nedostatkové zboží, nových absolventů vstupuje do tohoto oboru mizivé množství. Dá se současná situace s nadsázkou přirovnat k tiše tikající bombě, která v příštích letech exploduje naplno? Jak je na tom aktuálně Blanensko zjišťoval Deník v dalším díle projektu Vizita.
Kolínsko patří podle praktické lékařky pro děti a dorost Zdeňky Přibylové mezi poměrně zajištěné regiony. V okresním městě je momentálně situace s nedostatkem pediatrů uklidněná, nicméně hůře jsou na tom v Českém Brodě.
Lékař pro děti a dorost odešel před dvěma lety z Javorníku. Ordinaci se od té doby nepodařilo obsadit. Tamní zastupitelé budou řešit, jak pediatra do města přilákat.
Na zhoršující se dostupnost primární péče upozorňuje kampaň „11 milionů důvodů“. Konkrétně v Libereckém kraji rodiče stále obtížněji shání i pediatry, bez praktického lékaře je zde téměř pět tisíc dětí a dospívajících.
Na Chomutovsku přibývá dětí, které nemají stálého praktického lékaře. Rodiče obvolávají ordinace, většinou však slyší jediné: Nepřijímáme. Pediatři stárnou, často je jim kolem 60 let, nástupci ale nepřicházejí. Do budoucna se tedy bez lékaře může ocitnout ještě více dětských pacientů. Jak vyplývá z dat Ústavu zdravotnických informací a statistky ČR (ÚZIS), jedná se o celorepublikový problém.
Nedostatek dětských lékařů trápí celou Českou republiku. To platí i pro Tachovsko, kde má část ordinací plnou kapacitu a rodiče s dětmi často dojíždějí k lékaři desítky kilometrů. V okresním městě zůstali pouze dva pediatři na plný úvazek, třetí lékařka odešla do důchodu. Zajistit náhradu ale není vůbec jednoduché.
Loni evidovaly zdravotní pojišťovny bez registrace u praktického lékaře 105 tisíc dětí do 18 let. Z nich je 34 tisíc dětí s českým občanstvím. Vyplývá to z údajů Ministerstva zdravotnictví. Většinou to není tím, že by rodiče své děti nechtěli registrovat. Jen nemají ke komu. Jak je na tom Benešovsko?
Zatímco na mnoha místech v Česku kapacita lékařů pro děti a dorost nestačí, v Mladé Boleslavi je pediatrická péče zatím dostupná. Místní ordinace patří mezi stabilnější, především díky nižšímu věku lékařů. I tak ale mohou rodiče někdy na přijetí k pediatrovi pár měsíců čekat.
Dostupnost praktických dětských lékařů na Příbramsku je relativně dobrá. Chybí však ORL a zcela absentuje dětská klinická psychologie. Příbram se snaží kapacity doplňovat a jedná o vzniku nových ordinací i v dalších objektech.
Vysoký věkový průměr praktických lékařů pro děti a dorost a chybějící náhrada znamenají problém pro budoucnost pediatrické péče na Jičínsku. Další díl seriálu Vizita Deníku se zaměřil na situaci s pediatry. Na Jičínsku není podle oslovených dětských lékařů a zástupců České pediatrické společnosti kritický stav se zajištěním péče, problém je však generační. Více než polovina praktických lékařů pro děti a dorost v okrese Jičín je v důchodovém věku a mladí se na obvod nehrnou.
Průměrný věk praktických doktorů pro děti a dorost je přes šedesát let a jejich nástupci jsou napříč českými regiony vzácností. Rychnovský okres je na tom však lépe než ostatní i díky tomu, že pediatrické praxe se předávají z generace na generaci.
V celém Česku se stále výrazněji projevuje problém, který může mít dlouhodobý dopad na zdraví budoucích generací. Je jím nedostatek dětských praktických lékařů. V některých regionech už dnes tisíce dětí nemají svého stálého pediatra. Jedním z nejpostiženějších regionů je Karlovarský kraj, kde podle čerstvých údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nemá svého pediatra zhruba pět tisíc dětí.
Tisíce dětí v regionu nemají svého lékaře. Nechodí tak na preventivní prohlídky, nedostávají potvrzení a vyhýbá se jím i očkování. I proto dětská lékařka Jana Vyhlídková se svým synem Tomášem ve spolupráci s krajem udělali očkovací centrum, které prioritně pomáhá právě nezaregistrovaným malým pacientům.
V celém Česku se stále výrazněji projevuje problém, který může mít dlouhodobý dopad na zdraví budoucích generací. Je jím nedostatek dětských praktických lékařů. V některých regionech už dnes tisíce dětí nemají svého stálého pediatra. Jedním z nejpostiženějších regionů je Karlovarský kraj, kde podle čerstvých údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nemá svého pediatra zhruba pět tisíc dětí.
/FOTO, VIDEO/ Nedostatek dětských lékařů je problém celé země. Týká se také Nymburka, kde je po pediatrech stále velká poptávka. Pokud se pojišťovnám ve spolupráci s krajem a městem nepodaří sehnat nové lékaře či lékařky, dá se očekávat, že se situace od nového roku ještě zhorší.
