Dostupnost praktických lékařů pro děti a dorost je téma, které se v posledních letech řeší v mnoha regionech České republiky. Kladensko není výjimkou. Přestože v minulosti některé ordinace přestávaly přijímat nové pacienty a zátěž přecházela na nemocniční zařízení, současná situace ukazuje, že oblast má poměrně stabilní síť pediatrů, i když s určitými limity. Aktuálně na Kladensku působí okolo šesti desítek lékařů pro děti a dorost.
Na Berounsku sice pediatři nechybí, ale rodiče trápí jejich časté střídání, což může vést k přehlížení závažných zdravotních problémů. Deník zjišťoval, jak se zdravotní pojišťovny snaží zabezpečit dostatek pediatrů a co mohou rodiče udělat pro zajištění stabilní péče.
Pokud se přestěhujete nebo vám pediatr odejde do důchodu, najít pro své dítě lékaře je na Valašsku problém. Region trápí dlouhodobý nedostatek dětských doktorů a svého praktického lékaře postrádají tisíce pacientů.
Jedna pediatrička odchází do důchodu už za pár týdnů a další ji brzy mohou následovat. Dětské lékařky na Mělnicku stárnou a jejich nástupců je nedostatek, hrozí proto, že se dostupnost ambulanční zdravotnické péče pro děti a dorost v regionu v následujících letech výrazně zhorší.
Chyba může být zejména v současném systému vzdělávání. Cesta k atestaci je v případě pediatra o rok a půl delší než u praktika pro dospělé. V rámci praxe musí student navíc rozdělit svůj čas mezi učení, praxi v nemocnici a získávání zkušeností v ordinaci pediatra.
V Holešově se dětská lékařka Zdeňka Pokorná ocitla náhodou. Jestli má opustit zázemí velké nemocnice, a vydat se na cestu praktického lékaře pro děti a dorost, se musela během pár dnů.
V rámci velkého seriálu Vizita Deníku jsme zjišťovali, jaká je situace v souvislosti se zdravotní péči pro děti. Konkrétně zda je v regionu dostatek pediatrů. Ptali jsme se také na to, jak se situace zřejmě bude vyvíjet v příštích letech.
Nedostatek dětských lékařů trápí celou Českou republiku. To platí i pro Tachovsko, kde má část ordinací plnou kapacitu a rodiče s dětmi často dojíždějí k lékaři desítky kilometrů. V okresním městě zůstali pouze dva pediatři na plný úvazek, třetí lékařka odešla do důchodu. Zajistit náhradu ale není vůbec jednoduché.
Loni evidovaly zdravotní pojišťovny bez registrace u praktického lékaře 105 tisíc dětí do 18 let. Z nich je 34 tisíc dětí s českým občanstvím. Vyplývá to z údajů Ministerstva zdravotnictví. Většinou to není tím, že by rodiče své děti nechtěli registrovat. Jen nemají ke komu. Jak je na tom Benešovsko?
Bohužel, nové pacienty v současné době neregistrujeme. Taková je v Brně aktuálně častá odpověď na dotazy rodičů, zda praktičtí lékaři pro děti a dorost přijmou jejich ratolest mezi své nové pacienty. Starších pediatrů je čím dál víc a mladých absolventů, kteří by otevírali nové ordinace, naopak málo. Na dostupnost pediatrů v Brně se Brněnský deník Rovnost zaměřil v dalším díle projektu Vizita Deník.cz.
Ostravsko řeší narůstající problém s dostupností dětských praktiků. V Moravskoslezském kraji je bez pediatra téměř sedm tisíc dětí, v Ostravě navíc v nedávné době skončila ordinace bez náhrady. Podle odborníků ale situace v Ostravě není kritická, jako v jiných městech Moravskoslezského kraje. Lékaři však upozorňují i na stárnutí pediatrů.
Dostupnost dětských lékařů je v metropoli relativně příznivá, avšak stále se objevují lokální nedostatky. Nahradit zaniklou ordinaci není snadné. Pomáhají ale zdravotnické řetězce. Přestože se rodí méně dětí, stárnoucí populace pediatrů představuje výzvu pro budoucnost péče.
Nedostatek dětských lékařů na Třebíčsku může být za několik let akutní. Problém může nastat zejména na Náměšťsku, Moravskobudějovicku a Jemnicku. Města přitom nabízejí novým lékařům velké příspěvky, bonusy pro ně mají i pojišťovny.
Najít kvalifikovaného dětského lékaře v místě svého bydliště může představovat pěkně tvrdý oříšek. Zatímco větší města hlásí, že mají situaci pevně pod kontrolou, ostatní regiony takové štěstí nemají. Pacienti převážně z menších lokalit tak musí dojíždět do vzdálenějších center a někteří dokonce i do jiného okresu. Na tuto situaci reagovali například ve Chvaleticích. Tamní obyvatelé se dočkají pediatrických služeb už začátkem příštího roku.
Na zhoršující se dostupnost primární péče upozorňuje kampaň „11 milionů důvodů“. Konkrétně v Libereckém kraji rodiče stále obtížněji shání i pediatry, bez praktického lékaře je zde téměř pět tisíc dětí a dospívajících.
Na Chomutovsku přibývá dětí, které nemají stálého praktického lékaře. Rodiče obvolávají ordinace, většinou však slyší jediné: Nepřijímáme. Pediatři stárnou, často je jim kolem 60 let, nástupci ale nepřicházejí. Do budoucna se tedy bez lékaře může ocitnout ještě více dětských pacientů. Jak vyplývá z dat Ústavu zdravotnických informací a statistky ČR (ÚZIS), jedná se o celorepublikový problém.
Kolínsko patří podle praktické lékařky pro děti a dorost Zdeňky Přibylové mezi poměrně zajištěné regiony. V okresním městě je momentálně situace s nedostatkem pediatrů uklidněná, nicméně hůře jsou na tom v Českém Brodě.
Lékař pro děti a dorost odešel před dvěma lety z Javorníku. Ordinaci se od té doby nepodařilo obsadit. Tamní zastupitelé budou řešit, jak pediatra do města přilákat.
Staří praktici přesluhují a na řadě míst je nemá kdo nahradit. Dětští lékaři jsou nedostatkové zboží, nových absolventů vstupuje do tohoto oboru mizivé množství. Dá se současná situace s nadsázkou přirovnat k tiše tikající bombě, která v příštích letech exploduje naplno? Jak je na tom aktuálně Blanensko zjišťoval Deník v dalším díle projektu Vizita.
Zatímco na mnoha místech v Česku kapacita lékařů pro děti a dorost nestačí, v Mladé Boleslavi je pediatrická péče zatím dostupná. Místní ordinace patří mezi stabilnější, především díky nižšímu věku lékařů. I tak ale mohou rodiče někdy na přijetí k pediatrovi pár měsíců čekat.
Vysoký věkový průměr praktických lékařů pro děti a dorost a chybějící náhrada znamenají problém pro budoucnost pediatrické péče na Jičínsku. Další díl seriálu Vizita Deníku se zaměřil na situaci s pediatry. Na Jičínsku není podle oslovených dětských lékařů a zástupců České pediatrické společnosti kritický stav se zajištěním péče, problém je však generační. Více než polovina praktických lékařů pro děti a dorost v okrese Jičín je v důchodovém věku a mladí se na obvod nehrnou.
Sehnat na Svitavsku dětského lékaře je stejný oříšek jako najít zubaře. Na malá města se lékaři pro děti zrovna nehrnou. Své o tom ví ve Svitavách, kde v prosinci skončí jeden pediatr a náhrada za něho není. Rodiče s malými dětmi tak musí cestovat do sousedních obcí a měst. Nepomáhají ani nabízené finanční příspěvky měst.
Průměrný věk praktických doktorů pro děti a dorost je přes šedesát let a jejich nástupci jsou napříč českými regiony vzácností. Rychnovský okres je na tom však lépe než ostatní i díky tomu, že pediatrické praxe se předávají z generace na generaci.
Z původních jedenácti pediatrů působí aktuálně na Rakovnicku už jen sedm. Neutěšená situace trvá v okrese od roku 2018. Někteří lékaři skončili odchodem do důchodu, jiní se třeba odstěhovali a dalších doktorů v důchodovém věku přibývá. Pochopitelně nejmenší pacienti musejí vystačit s aktuální poskytovanou péčí, ovšem tím pádem jsou přetíženi stávající lékaři pro děti a dorost.
Nejsou zubaři, obvodní lékaři pro dospělé a rodiny s dětmi v posledních letech obtížně také hledají na Orlickoústecku pediatra. Volná ordinace čeká na dětského lékaře roky v Králíkách, naopak v Ústí nad Orlicí vloni nedostatek pediatrů vyřešila nemocnice otevřením nové ambulance, kde ordinuje bývalý primář Luděk Ryba.
Tisíce dětí v regionu nemají svého lékaře. Nechodí tak na preventivní prohlídky, nedostávají potvrzení a vyhýbá se jím i očkování. I proto dětská lékařka Jana Vyhlídková se svým synem Tomášem ve spolupráci s krajem udělali očkovací centrum, které prioritně pomáhá právě nezaregistrovaným malým pacientům.
V celém Česku se stále výrazněji projevuje problém, který může mít dlouhodobý dopad na zdraví budoucích generací. Je jím nedostatek dětských praktických lékařů. V některých regionech už dnes tisíce dětí nemají svého stálého pediatra. Jedním z nejpostiženějších regionů je Karlovarský kraj, kde podle čerstvých údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nemá svého pediatra zhruba pět tisíc dětí.
V celém Česku se stále výrazněji projevuje problém, který může mít dlouhodobý dopad na zdraví budoucích generací. Je jím nedostatek dětských praktických lékařů. V některých regionech už dnes tisíce dětí nemají svého stálého pediatra. Jedním z nejpostiženějších regionů je Karlovarský kraj, kde podle čerstvých údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nemá svého pediatra zhruba pět tisíc dětí.
/FOTO, VIDEO/ Nedostatek dětských lékařů je problém celé země. Týká se také Nymburka, kde je po pediatrech stále velká poptávka. Pokud se pojišťovnám ve spolupráci s krajem a městem nepodaří sehnat nové lékaře či lékařky, dá se očekávat, že se situace od nového roku ještě zhorší.
Počty dětských lékařů na Hodonínsku klesají, trend je však patrný napříč celým Českem. Deník se tématu pediatrů věnoval ve svém redakčním projektu Vizita. Zjistil například, kde nadále ještě přibírají nové pacienty.
Ordinace pediatrů jsou v okrese Ústí nad Labem téměř výhradně v krajském městě. Na celém Ústecku ubyly od roku 2020 čtyři ordinace dětského praktického lékaře bez náhrady. To znamená, že jejich pacienty si převzali jiní lékaři. Místo další, už páté ordinace, pak minulý rok vznikla jediná nová. V současné době je v celém okrese Ústí nad Labem situace podle praktických pediatrů kritická.
Řada míst v republice se potýká s nedostatkem dětských lékařů. Pediatři totiž stárnou a často je nemá kdo nahradit. V současnosti je 40 procent dětských praktických lékařů v České republice ve věku nad 60 let. Jihočeský kraj proto spustil opatření, která mají zabránit kritickému scénáři.
Mnoho mladých rodin, především z venkovských okresů, se stále častěji setkává s problémem najít pro své dítě lékařskou péči. Mnozí proto dojíždějí se svými potomky do větších měst, kde je situace lepší. V samotné Plzni je k dnešnímu dni evidováno 38 praktických lékařů pro děti a dorost, v okrese Plzeň – sever 15 a v okrese Plzeň – jih 13. Problémem je ale nerovnoměrné rozložení praktikujících lékařů a především jejich věkové složení. Celých 50 procent pediatrů je nyní ve věku nad 65 let a mladé lékaře venkovská praxe moc neláká.
Sehnat kvalitního dětského lékaře je pro rodiče vždy výhra. Jenže zatímco město Přerov má pediatrů dostatek a i s ohledem na očekávaný pokles nově narozených dětí v příštích letech si nemá na co stěžovat, na vesnicích chybí. Mladá generace lékařů raději zůstává ve větších městech a na venkov se nehrne.
Za dětským lékařem jezdí pacienti v Plzeňském kraji často desítky kilometrů. To platí i pro odlehlé části rokycanského okresu. Přesto mají obyvatelé Rokycanska štěstí. Zatímco v některých oblastech v kraji je problém najít pediatra, dvě ordinace zřizované Rokycanskou nemocnicí mají volné kapacity. K dispozici je i dětská pohotovost.
Dětští lékaři na Jablonecku hlásí plné kapacity. V samotném Jablonci nad Nisou zatím zvládají přijímat novorozence, ale změna pediatra už představuje problém. Ještě vážnější situace panuje na Železnobrodsku, kde celý mikroregion obsluhuje jediný pediatr.
Pokud se přestěhujete nebo váš pediatr odejde do důchodu, najít pro své dítě nového lékaře je na Zlínsku problém. Region dlouhodobě trápí nedostatek dětských doktorů a praktického lékaře postrádají tisíce pacientů.
Humpolecko se potýká s akutním nedostatkem praktických lékařů pro děti a dorost. Místní pediatři nepřijímají nové pacienty a rodiče musí často dojíždět desítky kilometrů. Zatímco Pelhřimov má situaci zatím stabilní, v Humpolci je jedna z lékařek v důchodovém věku a může kdykoliv skončit a odejít do penze.
Deník se věnuje dalšímu zdravotnickému tématu, tentokrát dostupnosti pediatrů. Na Českokrumlovsku je situace podobná jako jinde. Někde je praktických lékařů pro děti a dorost dostatek, někde je shánějí už delší dobu a malé pacienty v případě obtíží čeká delší cesta za ošetřením. Zajištění lékařské péče je podle zákona v kompetenci krajů, které přitom spolupracují se zdravotními pojišťovnami a případně i městy a obcemi.
S nedostatkem dětských lékařů se potýká řada regionů v naší zemi. Týká se to také Slovácka, i když tam není situace natolik dramatická jako jinde. Nicméně v uplynulém desetiletí podle lékařky a předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ve Zlínském kraji Evy Kalabusové zaniklo bez náhrady v každém okrese našeho kraje několik pediatrických praxí.
V Uherskohradišťské nemocnici pracuje deset let, z toho na pozici primářky tamního porodnicko gynekologického oddělení je osmým rokem. Řeč je o Soni Pánkové, která v rámci projektu Vizita odpovídala na dotazy Deníku. Čtenáři se tak v rozhovoru dozvědí například to, s jakým snem šla studovat medicínu, co by změnila v tuzemském zdravotnictví či kdo jí byl největší profesní inspirací.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Vzpomínka, která nezmizí s časem. V Městské nemocnici Čáslav se v posledních dnech začaly objevovat nové samolepky s výrazným textem „I ❤️ MNČ“ a malými iniciálami E. P. v pravém dolním rohu. Jde o nenápadné, ale silné gesto, které připomíná doktora Ervína Petrikoviče, jenž zemřel v pátek 14. listopadu ve věku 62 let.
Dvoutýdenní stáž na Chirurgické klinice FN Ostrava absolvoval ukrajinský lékař Rostyslav Bublij, chirurg z nemocnice v Dnipru – města vzdáleného přibližně 100 kilometrů od aktuální frontové linie. Ve své domovské nemocnici se denně setkává především s úrazy způsobenými válkou. Do Ostravy přijel v rámci zdravotně-humanitárního programu Medevac Ministerstva vnitra ČR, aby si rozšířil zkušenosti z oblasti civilní medicíny.
Plastičtí lékaři z Fakultní nemocnice Brno vrátili pohyblivost rukou Tomášovi, kterého v červnu popálila elektřina. Udělali tak pomocí unikátní mikrochirurgie. Při ní využili tkáň z třísla. Pacienta čeká minimálně ještě jedna operace. Aktuálně je v procesu rehabilitace.
Hlavním problémem lepkavé a mazlavé stolice, která navíc silně zapáchá, není následný úklid a nutnost častější desinfekce toaletní mísy. Konzistence výkalů vypovídá hlavně o tom, jak je na tom váš zažívací systém. Odborníci radí sledovat nejen tvar a barvu stolice, ale také množství hlenu a tuků. Ignorování těchto signálů může mít vážné zdravotní následky.
Z Děčína až do Vysokého nad Jizerou. Lékařka Daniela Horáčková působí od roku 2008 v Ústavu chirurgie ruky a plastické chirurgie ve Vysokém nad Jizerou a její cesta ukazuje, že odhodlání, trpělivost a vášeň pro obor dokážou překonat všechny překážky.
Jedna z nejmodernějších očních klinik v Česku slavnostně otevře ve středu šestadvacátého listopadu na Brněnské ulici v jihozápadní části Vyškova. Na více než dvou tisících metrech čtverečních bude v jedenácti ordinacích působit dvanáct lékařů. Nová oční klinika Gemini se zaměří na operace šedého zákalu, dětské pacienty i estetickou medicínu.
Další krůček ke zlepšení, zvýšení standardu pacientů udělala Nemocnice Agel ve Valašském Meziříčí. Specializovaný farmakoterapeutický dohled v rámci multidisciplinárního týmu rozšířila klinická farmaceutka Tereza Medková.
I přes enormní množství práce si litoměřický primář Libor Dostál udělal čas na obsáhlý rozhovor pro Deník. Povídali jsme si o extrémně náročné personální situaci v okresních nemocnicích, o zhoršení vztahů mezi pacienty a zdravotníky po covidu i o rapidním růstu úrazů z trampolín a elektrokoloběžek.
/FOTOGALERIE a VIDEO/ Působivý příběh 14letého Tomáše Hrnčíře, svého času nejmladšího moderátora v naší zemi, autora rozhovorů v rámci vlastního cyklu Na slovíčko s Tomášem, youtubera a laureáta ceny Zlatý oříšek za rok 2024, se v pátek 14. listopadu posunul do další fáze.
