Složitě hledají pacienti na Břeclavsku nového zubaře. Ti mají často plné kapacity. V Jihomoravském kraji připadá na jednoho zubaře něco málo přes tisíc pacientů, patří tak ke krajům s nejvyšší dostupností. Na téma dostupnost zubařů v okrese se zaměřila redakce Deníku v celorepublikovém projektu Vizita.
Něco málo přes tisíc obyvatel připadá na jednoho zubaře v Jihomoravském kraji. Zubní péči poskytovalo loni na jihu Moravy téměř dvanáct set stomatologů, z toho víc než polovina v Brně. Přestože jsou kapacity mnohdy plné, hlásí Brno a města v okolí uspokojenou poptávku. Na dostupnost zubařů v Brně a na Brněnsku se redakce Brněnského deníku Rovnost zaměřila v dalším díle celorepublikového projektu Vizita Deník.cz.
Ještě několik let zpět byla podle předsedkyně Oblastní stomatologické komory Blansko Veroniky Roubalové v regionu o zubaře nouze. Tehdy došlo k velké generační výměně. Část stomatologů odešla do důchodu, někteří z nich kvůli vysokému věku, jiní skončili zase skrz narůstající elektronickou agendu a receptům v digitální podobě. Jejich místa však už měli na Blanensku zaplnit mladší kolegové. Řada pacientů má svého zubaře také v Brně a není jich zrovna málo.
Dostupnost stomatologické péče je na Karvinsku dlouhodobě problémem, který se zhoršuje odchodem starších lékařů do důchodu. Řada obyvatel se marně snaží najít zubaře, který by je vzal na pojišťovnu, a pokud uspějí, často musí dojíždět desítky kilometrů. Část pacientů proto volí jiné řešení – směřuje za hranice do Polska.
Hanušovicko už nebude ostrovem bez zubařů. Od příštího roku budou stomatologové působit v Hanušovicích i sousedním Jindřichově. Obecně ale nedostatek zubních lékařů na Šumpersku a Jesenicku přetrvává a s odchodem starší generace lékařů, kteří mívají početné registry pacientů, se bude spíše prohlubovat.
Rychnovsko se roky potýká s nedostatečným počtem zubních lékařů. Města a obce si vzájemně konkurují v nabízení benefitů, aby chybějící stomatology nalákaly právě k nim, a pacienti mezitím za péčí dojíždějí desítky kilometrů daleko.
Najít zubaře v okrese Jablonec nad Nisou je náročný úkol. Lidé z menších měst musí dojíždět desítky kilometrů nebo čekají měsíce, než je některý zubař vezme. Místní samosprávy se snaží situaci řešit pobídkami pro lékaře, samotní zubaři upozorňují na časovou a finanční náročnost zákroků.
Oblastní stomatologická komora okresů Strakonice, Písek, Prachatice a Český Krumlov má pod sebou přesně sto poskytovatelů zdravotních služeb. V každém okrese je ale rozložení sil jiné, a ne vždy se jedná pouze o zubní lékaře. Pro občany je proto občas těžké si najít nového zubaře.
Najít zubaře je v Česku místy stále složité. Ústecký kraj v tomto směru patří k nejhorším. Na jednoho stomatologa připadá v průměru 1744 obyvatel, což je druhý nejhorší výsledek hned po Středočeském kraji. Ani okres Chomutov není bez problémů. Samotné okresní město si zatím vede poměrně dobře, menší sídla ale drží nad vodou hlavně zubaři v důchodovém věku.
Čekárny zubních lékařů jsou málokdy prázdné. Pacientů je hodně. Kdo nemá svého stomatologa, neměl by hledání vzdávat, nebo spoléhat jen na pohotovost. Volné kapacity ještě jsou.
Přes 1600 lidí připadá na jednoho zubaře v Libereckém kraji. Zatímco některým obcím na Liberecku se daří lákat stomatology na různé benefity, jinde se snaží marně. Enormní zájem o své služby hlásí i nedávno otevřené kliniky, přičemž poptávka často převáží nabídku a řada zubařů má naplněné kapacity. Na dostupnost zubařské péče na Liberecku se zaměřil reportér Deníku v dalším díle projektu Vizita.
Deník se ve svém projektu Vizita tentokrát zaměřil na místa, kde chybějí zubaři. Havlíčkobrodsko není výjimkou. Někteří pacienti jezdí za ošetřením třeba až do Prahy nebo do Brna. Jsou i pacienti, kteří stálého zubaře nemají vůbec.
Nedostatek zubních lékařů je problém, který trápí celý region. Lidé ze Svitavska a Orlickoústecka musí často za ošetřením dojíždět desítky kilometrů. Problém přitom není v tom, že by o studium stomatologie nebyl zájem. Naopak. Jenže mnoho mladých lékařů volí raději praxi ve velkých městech anebo soukromou, takže si u nich pacienti musí vše zaplatit. To potvrdil na debatě s občany v Brněnci také prezident republiky Petr Pavel.
Najít nového zubaře není na Valašsku vůbec snadné. Přestože podle dat České stomatologické komory (ČSK) patří Zlínský kraj k oblastem s nadprůměrnou dostupností péče, realita v okrese Vsetín je jiná. Zde působí jen 85 stomatologů, což je v rámci kraje druhý nejnižší počet. Pro srovnání: v okrese Zlín jich je 192 a v Uherském Hradišti 134.
Přes 1700 lidí připadá na jednoho zubaře v Ústeckém kraji. Enormní zájem hlásí celá řada stomatologických ordinací na Teplicku, přičemž poptávka často převáží nabídku a řada zubařů už má naplněné kapacity, čím musejí odmítat. Na dostupnost zubařské péče na Teplicku se zaměřil reportér Deníku v dalším díle projektu Vizita.
Obyvatelé Náchodska dojíždějí za zubní péčí i desítky kilometrů. Někteří hledání svého zubaře vzdali a zuby se jednoduše nechají na pohotovosti vytrhnout. A co na to vedení měst a obcí v okrese? Například v Josefově lékaři pomohli s novou ordinací.
Kdo si chce v Olomouci najít nového zubaře, ten si jej většinou najde. Právě hanácká metropole je totiž jedním z mála měst, kde o stomatologa, který přijímá nové pacienty, není taková nouze jako v jiných městech Olomouckého kraje. Naopak nedostatek dětských zubních lékařů na Olomoucku přetrvává dodnes.
Statisticky na tom není Karlovarský kraj s počtem zubařů na obyvatele nejhůře v republice. Špatnou situaci pomáhají řešit pohotovosti, kde více než polovinu pacientů tvoří ti, kteří nejsou nikde registrovaní.
Sehnat zubního lékaře na Domažlicku je pro mnoho lidí i několikaletý problém. Většina zubařů nebere nové pacienty - a když tomu tak je, tak jen v jednotkách. Lidé tak musí dojíždět do vzdálených měst. Mohla by ale pomoci nová ordinace.
Deník se věnuje dalšímu ze zdravotnických témat. Tentokrát na Českobudějovicku zjišťoval, jaká je v okrese situace se zajištěním zubařské péče.
V Karlovarském kraji vykonává své povolání 172 zubních lékařů, nejméně ze všech krajů v ČR. Z toho pětatřiceti z nich, je více než 70 let. Jen pro srovnání, Jihomoravský kraj jich má o tisícovku více. S horší dostupností stomatologické péče se tak potýká stále více pacientů ze Sokolovska.
Deník se věnuje dalšímu ze zdravotnických témat. Tentokrát na Českokrumlovsku zjišťoval, jaká je v okrese situace se zajištěním zubařské péče.
Nové pacienty bohužel nepřijímáme. Tak zněla odpověď z většiny oslovených zubařských ordinací ve Znojmě a blízkém okolí. Lidé si v současné době mohou v regionu vybírat převážně ze soukromých klinik, kde si však za zubařské zákroky připlatí. Část lidí tak podstupuje za zubařem hodinovou cestu do Brna.
S nedostatkem zubařů se potýká většina regionů v celé republice. Mezi obce, kterým se podařilo včas zareagovat na odchod dvou stomatologů a zajistit náhradu, patří Břasy na Rokycansku. Obec před několika lety investovala do rekonstrukce bývalé lékárny ve Stupně, kde vznikly dvě zubní ordinace a jedno pracoviště hygienistky. I když to na první pohled vypadá, že na obec s 2 300 obyvateli, je to dostačující, realita je zcela jiná.
Najít zubaře je v Česku místy stále složité a Ústecký kraj v tomto směru patří k nejhorším, na jednoho stomatologa připadá v průměru 1744 obyvatel, což je druhý nejhorší výsledek hned po Středočeském kraji. Ani samotné Ústecko není bez problémů, což negativně vnímají lékaři i pacienti.
Najít zubaře na Plzeňsku je náročný úkol. Lidé musí dojíždět desítky kilometrů nebo čekají měsíce, než je některý stomatolog vezme. Místní samosprávy se snaží situaci řešit pobídkami pro lékaře, situace se přesto stále zhoršuje. Své o tom ví rodina Šlehoferových z Plzně, všichni její členové včetně malých dětí dojíždějí k zubaři do Chebu.
Najít zubaře na Tachovsku je hodně náročný úkol. Lidé musí dojíždět desítky kilometrů nebo čekají měsíce, než je některý stomatolog vezme.
Sehnat zubaře na Klatovsku je pro mnoho lidí i několikaletý problém. Většina zubařů nebere nové pacienty a když tomu tak je, tak jen v jednotkách. Lidé tak musí dojíždět do vzdálených měst.
Najít si ve Zlínském kraji nového zubaře není snadné. Přestože podle dat České stomatologické komory (ČSK) patří kraj k oblastem s nadprůměrnou dostupností této péče, v některých regionech ordinace nepřijímají nové pacienty, jinde chybí tito lékaři zcela a lidé musejí za péčí dojíždět desítky kilometrů.
Najít si nového zubaře není ve Zlínském kraji samozřejmostí. Přestože podle dat České stomatologické komory (ČSK) patří kraj k oblastem s nadprůměrnou dostupností péče, v některých regionech ordinace nepřijímají nové pacienty a lidé musejí za péčí dojíždět desítky kilometrů.
Bude to rok, co obec Zdounky nabízí k pronájmu vybavenou zubní ordinaci. Pro lékaře má k dispozici i služební byt nebo stavební parcelu. Za tu dobu jednal starosta se čtyřmi stomatology, ordinaci ale neudal.
Od středy 17. září mají pacienti v Žatci k dispozici novou plicní ambulanci. Ordinace sídlí v prvním patře polikliniky v Husově ulici a je detašovaným pracovištěm ústecké Pulmonology Kliniky doktora Didyka.
Na Slovensku se daří byznysu s pupečníkovou krví novorozenců. Vše se děje prakticky bez vědomí matek, které s odebráním krve souhlasí s tím, že krev může v budoucnu pomoci jejich dětem. Ve skutečnosti však uskladněný materiál často za drahé peníze putuje do ciziny. Na tuto praxi již od minulého roku upozorňuje slovenská opoziční poslankyně Vladimíra Marcinková. Její slova nyní potvrdila kauza z Nizozemska. Pupečníkovou krev ze slovenské banky tam dva roky používal lékař pro nelegální experimentální léčbu dětí. Transfuze měly dle jeho tvrzení vyléčit například autismus.
Léky na hubnutí typu Ozempic si oblíbila řada lidí. Jejich hlavní výhodou jsou rychlé úbytky váhy. Některé ženy však upozorňují na méně známé vedlejší účinky. Kromě nevolnosti či ztráty chuti k jídlu se objevuje i citlivé téma: nepříjemné změny v oblasti genitálií. Mluví se o nich jako o „ozempicové vulvě“.
Závěrečným bodem návštěvy prezidenta Petra Pavla v Pardubickém kraji byla debata s občany v Brněnci na Svitavsku. Deník byl u toho jako spoluorganizátor. Podívejte se na záznam z debaty s hlavou státu.
Prezident Petr Pavel ve středu večer v Brněnci na Svitavsku debatoval s občany a Deník byl u toho jako spoluorganizátor. Lidé se ptali na nadcházející sněmovní volby, útok ruských dronů v Polsku, a zajímala je i podpora Ukrajiny nebo problematika nedostatku lékařů. Celý záznam debaty si můžete pustit v článku.
Primářem na hematologicko transfuzním oddělení v Uherskohradišťské nemocnici je sice teprve tři roky, ale ve svém oboru působí bezmála pětatřicet let. Řeč je o René Kamrlovi, jenž přiznává, že už od mládí po žádné jiné profesi netoužil.
Necelý půl rok od oznámení diagnózy rakoviny slaví vyléčení. Dvaadvacetiletý cestovatel a youtuber Svatopluk Kreidl, známý jako Turista Svaťa, oznámil v květnu, že mu lékaři diagnostikovali Hodgkinův lymfom. Podstoupil čtyři cykly chemoterapie a v polovině září mu lékaři potvrdili, že rakovinu porazil.
Ministerstvo spravedlnosti chce pro vězně zavést možnost nechat se vyšetřit prostřednictvím telemedicíny. Od září začalo poskytování zdravotnických služeb na dálku testovat v ženské věznici ve Světlé nad Sázavou na Havlíčkobrodsku.
Cestou domů byl název výstavy fotografií lékaře a fotografa Jiřího Rohela, která proběhla před pěti lety na Velehradě. V neděli na svátek Povýšení svatého kříže se tato Jiřího cesta naplnila (24. 8. 1949 – 14. 9. 2025).
Společnost Krajská zdravotní (KZ), která včetně Teplic spravuje sedm nemocnic v Ústeckém kraji, se v letošním prvním pololetí propadla do ztráty 250 milionů korun. Za celý letošní rok očekává vedení společnosti ztrátu přes 200 milionů korun, a to zejména s ohledem na prakticky nulovou valorizaci příjmů a nárůst osobních nákladů.
Plíseň nehtů je nepříjemná záležitost. Lze ji jen těžko utajit, protože kromě jiného zcela mění vzhled nehtů. Nejrozumnější je zajít k lékaři, ale je možné zkusit léčení nehtové plísně i domácími prostředky, jako je například česnek.
Neuvěřitelný příběh prožila žena z Brazílie, která chtěla zlepšit svůj vzhled, a proto se rozhodla pro plastickou operaci. Když se však probrala z narkózy, projevily se u ní zvláštní psychické problémy, mezi nimiž byla i kleptomanie.
Armádní lékaři budou od roku 2029 létat v pražské posádce letecké záchranné služby (LZS), jejíž vrtulníky bude dál provozovat policie. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) podepsali ve středu 10. září memorandum o této spolupráci. Po roce 2028 se mění zajištění vrtulníků pro LZS v některých krajích, policie bude nově kromě Prahy létat i v Brně a Ostravě. V Plzni bude po skončení armádních vrtulníků soukromý dopravce jako v ostatních krajích. Posádky zajišťuje většinou záchranná služba.
Lékařem se stal Ladislav Přívozník tak trochu náhodou. Rozhodnutí prý přišlo na gymnáziu, když se smluvilo pět spolužáků, že půjdou studovat medicínu. Dostali se tam všichni a dnes jsou velice úspěšnými lékaři. Ladislav Přívozník už léta vede onkologickou ambulanci v Nemocnici Prachatice. Mnoho let byl také zastupitelem Prachatic. Mandátu se vzdal, protože se odstěhoval do malé vesničky nedaleko Prachatic.
Ortoped Tomáš Pavliska prožil dětství mezi africkým pobřežím a ulicemi Slezské Ostravy. Jeho otec Jan byl významným funkcionářem fotbalového Baníku a on sám se později stal klubovým lékařem při památné mistrovské sezoně slezského kluvu v roce 2004. S kolegou René Boglevským vybudoval také vlastní ortopedickou kliniku. Dnes patří k předním odborníkům v Moravskoslezském regionu a vedle medicíny se věnuje také politice (hnutí Ostravak) z pozice zastupitele města Ostravy i Slezské Ostravy.
Britský lékař šokoval přiznáním, že měl sex se zdravotní sestrou ve chvíli, kdy na vedlejším operačním sále ležel pacient pod narkózou. Skandální incident z nemocnice Tameside ve městě Ashton-under-Lyne v Anglii vyšel najevo poté, co dvojici načapala jiná kolegyně. O případu informoval list The Independent.
Uherskohradišťská nemocnice modernizuje svou gastroenterologickou ambulanci. Pořídila videoendoskopický procesor a dva videokolonoskopy. Nové špičkové vybavení umožní lékařům provádět přesnější kolonoskopická vyšetření. Díky nové technice bude možné lépe odhalit i drobné změny na sliznici střev, které mohou vést ke vzniku rakoviny. Deníku to sdělila mluvčí nemocnice Stanislava Fojtová.
Každé ráno nasedá internistka Ilona Veselá do auta v Liberci a míří do německé Žitavy. Silnici mezi oběma městy zná nazpaměť. „Jedu zhruba 20 minut a jsem v práci. To, že jezdím přes hranice, vůbec nevnímám,“ usmívá se lékařka, která v Žitavě pracuje 17 let, z toho tři roky jako primářka interního oddělení. Deníku popsala, jaké to je pracovat v německém zdravotnictví a jak se liší pravomoci německých lékařů od českých.
Nová chirurgická a ambulance a proktologická poradna zaměřená na problémy konečníku funguje v Plané na Tachovsku. Sídlí v budově polikliniky v Plzeňské ulici, v provozu bude tři dny v týdnu. Její zřizovatel Domažlická nemocnice stále hledá v regionu další možnosti, jak nabídnout ambulantní péči.
