Dostupnost praktických dětských lékařů na Příbramsku je relativně dobrá. Chybí však ORL a zcela absentuje dětská klinická psychologie. Příbram se snaží kapacity doplňovat a jedná o vzniku nových ordinací i v dalších objektech.
Kolínsko patří podle praktické lékařky pro děti a dorost Zdeňky Přibylové mezi poměrně zajištěné regiony. V okresním městě je momentálně situace s nedostatkem pediatrů uklidněná, nicméně hůře jsou na tom v Českém Brodě.
Vysoký věkový průměr praktických lékařů pro děti a dorost a chybějící náhrada znamenají problém pro budoucnost pediatrické péče na Jičínsku. Další díl seriálu Vizita Deníku se zaměřil na situaci s pediatry. Na Jičínsku není podle oslovených dětských lékařů a zástupců České pediatrické společnosti kritický stav se zajištěním péče, problém je však generační. Více než polovina praktických lékařů pro děti a dorost v okrese Jičín je v důchodovém věku a mladí se na obvod nehrnou.
Nedostatek dětských lékařů na Třebíčsku může být za několik let akutní. Problém může nastat zejména na Náměšťsku, Moravskobudějovicku a Jemnicku. Města přitom nabízejí novým lékařům velké příspěvky, bonusy pro ně mají i pojišťovny.
Najít kvalifikovaného pediatra v místě svého bydliště může představovat pěkně tvrdý oříšek. Nelehká situace panuje i na Chrudimsku. Zatímco větší města hlásí, že mají situaci pevně pod kontrolou, ostatní regiony takové štěstí nemají. Pacienti tak často musí dojíždět do vzdálenějších center a někteří dokonce i do jiného okresu.
Na Chomutovsku přibývá dětí, které nemají stálého praktického lékaře. Rodiče obvolávají ordinace, většinou však slyší jediné: Nepřijímáme. Pediatři stárnou, často je jim kolem 60 let, nástupci ale nepřicházejí. Do budoucna se tedy bez lékaře může ocitnout ještě více dětských pacientů. Jak vyplývá z dat Ústavu zdravotnických informací a statistky ČR (ÚZIS), jedná se o celorepublikový problém.
Dostupnost praktických lékařů pro děti a dorost je téma, které se v posledních letech řeší v mnoha regionech České republiky. Kladensko není výjimkou. Přestože v minulosti některé ordinace přestávaly přijímat nové pacienty a zátěž přecházela na nemocniční zařízení, současná situace ukazuje, že oblast má poměrně stabilní síť pediatrů, i když s určitými limity. Aktuálně na Kladensku působí okolo šesti desítek lékařů pro děti a dorost.
Jedna pediatrička odchází do důchodu už za pár týdnů a další ji brzy mohou následovat. Dětské lékařky na Mělnicku stárnou a jejich nástupců je nedostatek, hrozí proto, že se dostupnost ambulanční zdravotnické péče pro děti a dorost v regionu v následujících letech výrazně zhorší.
Zatímco na mnoha místech v Česku kapacita lékařů pro děti a dorost nestačí, v Mladé Boleslavi je pediatrická péče zatím dostupná. Místní ordinace patří mezi stabilnější, především díky nižšímu věku lékařů. I tak ale mohou rodiče někdy na přijetí k pediatrovi pár měsíců čekat.
Na zhoršující se dostupnost primární péče upozorňuje kampaň „11 milionů důvodů“. Konkrétně v Libereckém kraji rodiče stále obtížněji shání i pediatry, bez praktického lékaře je zde téměř pět tisíc dětí a dospívajících.
Na zhoršující se dostupnost primární péče upozorňuje kampaň „11 milionů důvodů“. Konkrétně v Libereckém kraji rodiče stále obtížněji shání i pediatry, bez praktického lékaře je zde téměř pět tisíc dětí a dospívajících.
Na Havlíčkobrodsku zůstává bez dětského lékaře víc než tisíc dětí. Situace odráží celostátní trend – v Česku nemá stálého pediatra přes 180 tisíc dětí. Ambulantní pediatři stárnou a náhrada nepřichází. Skoro polovina praktiků je starší 60 let, což znamená, že v příštích letech mohou být potíže ještě větší.
Lékař pro děti a dorost odešel před dvěma lety z Javorníku. Ordinaci se od té doby nepodařilo obsadit. Tamní zastupitelé budou řešit, jak pediatra do města přilákat.
Sehnat na Svitavsku dětského lékaře je stejný oříšek jako najít zubaře. Na malá města se lékaři pro děti zrovna nehrnou. Své o tom ví ve Svitavách, kde v prosinci skončí jeden pediatr a náhrada za něho není. Rodiče s malými dětmi tak musí cestovat do sousedních obcí a měst. Nepomáhají ani nabízené finanční příspěvky měst.
Sehnat dětského praktika může být na Hradecku problém. Situace v regionu je sice uspokojivá, ale stejně jako v celé zemi je problém věková struktura pediatrů. Velká část z nich už přesluhuje a mladí atestovaní lékaři zatím chybí.
Bohužel, nové pacienty v současné době neregistrujeme. Taková je v Brně aktuálně častá odpověď na dotazy rodičů, zda praktičtí lékaři pro děti a dorost přijmou jejich ratolest mezi své nové pacienty. Starších pediatrů je čím dál víc a mladých absolventů, kteří by otevírali nové ordinace, naopak málo. Na dostupnost pediatrů v Brně se Brněnský deník Rovnost zaměřil v dalším díle projektu Vizita Deník.cz.
Nejsou zubaři, obvodní lékaři pro dospělé a rodiny s dětmi v posledních letech obtížně také hledají na Orlickoústecku pediatra. Volná ordinace čeká na dětského lékaře roky v Králíkách, naopak v Ústí nad Orlicí vloni nedostatek pediatrů vyřešila nemocnice otevřením nové ambulance, kde ordinuje bývalý primář Luděk Ryba.
„Ještě rok vydržím, ale pak už ne. Nechci, aby mě kleplo v ordinaci,“ říká úpická dětská lékařka Markéta Vlčková. Je jí 70 let, déle než rok za sebe shání náhradu. Marně. Pokud skončí, bezmála 900 dětí z Úpicka bude bez pediatra. Vysoký věkový průměr praktických lékařů pro děti a dorost a chybějící náhrada znamenají palčivý problém pro budoucnost pediatrické péče na Trutnovsku. Další díl seriálu Vizita Deníku se zaměřil na situaci s pediatry. Takřka polovina jich ordinuje v důchodovém věku.
Napříč náchodským okresem dlouhodobě chybějí nejen zubaři, ale i dětští lékaři. Průměrný věk praktických doktorů pro děti a dorost je přes šedesát let a jejich nástupci jsou vzácností. Nejhorší situace byla dlouhodobě na Broumovsku, kde však tristní situaci pomohl alespoň dočasně vyřešit příchod jediného dětského praktika.
Mostu chybí pediatři. S výpadky se stále potýká pohotovost. Lékaři stárnou. Město nabídne studentům medicíny 200 tisíc korun ročně.
V Holešově se dětská lékařka Zdeňka Pokorná ocitla náhodou. Jestli má opustit zázemí velké nemocnice, a vydat se na cestu praktického lékaře pro děti a dorost, se musela během pár dnů.
Staří praktici přesluhují a na řadě míst je nemá kdo nahradit. Dětští lékaři jsou nedostatkové zboží, nových absolventů vstupuje do tohoto oboru mizivé množství. Dá se současná situace s nadsázkou přirovnat k tiše tikající bombě, která v příštích letech exploduje naplno? Jak je na tom aktuálně Blanensko zjišťoval Deník v dalším díle projektu Vizita.
Nového lékaře pro děti a dorost už roky marně shání představitelé Slavkova u Brna. Budoucí dostupnost ošetření pro nejmenší pacienty vnímají jako riziko. Krizi naopak nevnímají například zástupci Bučovic, situace je v okrese stabilizovaná také podle krajské předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost.
Pokud se přestěhujete nebo vám pediatr odejde do důchodu, najít pro své dítě lékaře je na Valašsku problém. Region trápí dlouhodobý nedostatek dětských doktorů a svého praktického lékaře postrádají tisíce pacientů.
Loni evidovaly zdravotní pojišťovny bez registrace u praktického lékaře 105 tisíc dětí do 18 let. Z nich je 34 tisíc dětí s českým občanstvím. Vyplývá to z údajů Ministerstva zdravotnictví. Většinou to není tím, že by rodiče své děti nechtěli registrovat. Jen nemají ke komu. Jak je na tom Benešovsko?
Nedostatek dětských lékařů trápí celou Českou republiku. To platí i pro Tachovsko, kde má část ordinací plnou kapacitu a rodiče s dětmi často dojíždějí k lékaři desítky kilometrů. V okresním městě zůstali pouze dva pediatři na plný úvazek, třetí lékařka odešla do důchodu. Zajistit náhradu ale není vůbec jednoduché.
/FOTO, VIDEO/ Nedostatek dětských lékařů je problém celé země. Týká se také Nymburka, kde je po pediatrech stále velká poptávka. Pokud se pojišťovnám ve spolupráci s krajem a městem nepodaří sehnat nové lékaře či lékařky, dá se očekávat, že se situace od nového roku ještě zhorší.
V celém Česku se stále výrazněji projevuje problém, který může mít dlouhodobý dopad na zdraví budoucích generací. Je jím nedostatek dětských praktických lékařů. V některých regionech už dnes tisíce dětí nemají svého stálého pediatra. Jedním z nejpostiženějších regionů je Karlovarský kraj, kde podle čerstvých údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nemá svého pediatra zhruba pět tisíc dětí.
V celém Česku se stále výrazněji projevuje problém, který může mít dlouhodobý dopad na zdraví budoucích generací. Je jím nedostatek dětských praktických lékařů. V některých regionech už dnes tisíce dětí nemají svého stálého pediatra. Jedním z nejpostiženějších regionů je Karlovarský kraj, kde podle čerstvých údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nemá svého pediatra zhruba pět tisíc dětí.
Tisíce dětí v regionu nemají svého lékaře. Nechodí tak na preventivní prohlídky, nedostávají potvrzení a vyhýbá se jím i očkování. I proto dětská lékařka Jana Vyhlídková se svým synem Tomášem ve spolupráci s krajem udělali očkovací centrum, které prioritně pomáhá právě nezaregistrovaným malým pacientům.
Počty dětských lékařů na Hodonínsku klesají, trend je však patrný napříč celým Českem. Deník se tématu pediatrů věnoval ve svém redakčním projektu Vizita. Zjistil například, kde nadále ještě přibírají nové pacienty.
Mnoho mladých rodin, především z venkovských okresů, se stále častěji setkává s problémem najít pro své dítě lékařskou péči. Mnozí proto dojíždějí se svými potomky do větších měst, kde je situace lepší. V samotné Plzni je k dnešnímu dni evidováno 38 praktických lékařů pro děti a dorost, v okrese Plzeň – sever 15 a v okrese Plzeň – jih 13. Problémem je ale nerovnoměrné rozložení praktikujících lékařů a především jejich věkové složení. Celých 50 procent pediatrů je nyní ve věku nad 65 let a mladé lékaře venkovská praxe moc neláká.
Za dětským lékařem jezdí pacienti v Plzeňském kraji často desítky kilometrů. To platí i pro odlehlé části rokycanského okresu. Přesto mají obyvatelé Rokycanska štěstí. Zatímco v některých oblastech v kraji je problém najít pediatra, dvě ordinace zřizované Rokycanskou nemocnicí mají volné kapacity. K dispozici je i dětská pohotovost.
Ordinace pediatrů jsou v okrese Ústí nad Labem téměř výhradně v krajském městě. Na celém Ústecku ubyly od roku 2020 čtyři ordinace dětského praktického lékaře bez náhrady. To znamená, že jejich pacienty si převzali jiní lékaři. Místo další, už páté ordinace, pak minulý rok vznikla jediná nová. V současné době je v celém okrese Ústí nad Labem situace podle praktických pediatrů kritická.
Sehnat kvalitního dětského lékaře je pro rodiče vždy výhra. Jenže zatímco město Přerov má pediatrů dostatek a i s ohledem na očekávaný pokles nově narozených dětí v příštích letech si nemá na co stěžovat, na vesnicích chybí. Mladá generace lékařů raději zůstává ve větších městech a na venkov se nehrne.
Řada míst v republice se potýká s nedostatkem dětských lékařů. Pediatři totiž stárnou a často je nemá kdo nahradit. V současnosti je 40 procent dětských praktických lékařů v České republice ve věku nad 60 let. Jihočeský kraj proto spustil opatření, která mají zabránit kritickému scénáři.
Dětští lékaři na Jablonecku hlásí plné kapacity. V samotném Jablonci nad Nisou zatím zvládají přijímat novorozence, ale změna pediatra už představuje problém. Ještě vážnější situace panuje na Železnobrodsku, kde celý mikroregion obsluhuje jediný pediatr.
Pokud se přestěhujete nebo váš pediatr odejde do důchodu, najít pro své dítě nového lékaře je na Zlínsku problém. Region dlouhodobě trápí nedostatek dětských doktorů a praktického lékaře postrádají tisíce pacientů.
Humpolecko se potýká s akutním nedostatkem praktických lékařů pro děti a dorost. Místní pediatři nepřijímají nové pacienty a rodiče musí často dojíždět desítky kilometrů. Zatímco Pelhřimov má situaci zatím stabilní, v Humpolci je jedna z lékařek v důchodovém věku a může kdykoliv skončit a odejít do penze.
Deník se věnuje dalšímu zdravotnickému tématu, tentokrát dostupnosti pediatrů. Na Českokrumlovsku je situace podobná jako jinde. Někde je praktických lékařů pro děti a dorost dostatek, někde je shánějí už delší dobu a malé pacienty v případě obtíží čeká delší cesta za ošetřením. Zajištění lékařské péče je podle zákona v kompetenci krajů, které přitom spolupracují se zdravotními pojišťovnami a případně i městy a obcemi.
S nedostatkem dětských lékařů se potýká řada regionů v naší zemi. Týká se to také Slovácka, i když tam není situace natolik dramatická jako jinde. Nicméně v uplynulém desetiletí podle lékařky a předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ve Zlínském kraji Evy Kalabusové zaniklo bez náhrady v každém okrese našeho kraje několik pediatrických praxí.
V Uherskohradišťské nemocnici pracuje deset let, z toho na pozici primářky tamního porodnicko gynekologického oddělení je osmým rokem. Řeč je o Soni Pánkové, která v rámci projektu Vizita odpovídala na dotazy Deníku. Čtenáři se tak v rozhovoru dozvědí například to, s jakým snem šla studovat medicínu, co by změnila v tuzemském zdravotnictví či kdo jí byl největší profesní inspirací.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Vzpomínka, která nezmizí s časem. V Městské nemocnici Čáslav se v posledních dnech začaly objevovat nové samolepky s výrazným textem „I ❤️ MNČ“ a malými iniciálami E. P. v pravém dolním rohu. Jde o nenápadné, ale silné gesto, které připomíná doktora Ervína Petrikoviče, jenž zemřel v pátek 14. listopadu ve věku 62 let.
Dvoutýdenní stáž na Chirurgické klinice FN Ostrava absolvoval ukrajinský lékař Rostyslav Bublij, chirurg z nemocnice v Dnipru – města vzdáleného přibližně 100 kilometrů od aktuální frontové linie. Ve své domovské nemocnici se denně setkává především s úrazy způsobenými válkou. Do Ostravy přijel v rámci zdravotně-humanitárního programu Medevac Ministerstva vnitra ČR, aby si rozšířil zkušenosti z oblasti civilní medicíny.
Plastičtí lékaři z Fakultní nemocnice Brno vrátili pohyblivost rukou Tomášovi, kterého v červnu popálila elektřina. Udělali tak pomocí unikátní mikrochirurgie. Při ní využili tkáň z třísla. Pacienta čeká minimálně ještě jedna operace. Aktuálně je v procesu rehabilitace.
Z Děčína až do Vysokého nad Jizerou. Lékařka Daniela Horáčková působí od roku 2008 v Ústavu chirurgie ruky a plastické chirurgie ve Vysokém nad Jizerou a její cesta ukazuje, že odhodlání, trpělivost a vášeň pro obor dokážou překonat všechny překážky.
Hlavním problémem lepkavé a mazlavé stolice, která navíc silně zapáchá, není následný úklid a nutnost častější desinfekce toaletní mísy. Konzistence výkalů vypovídá hlavně o tom, jak je na tom váš zažívací systém. Odborníci radí sledovat nejen tvar a barvu stolice, ale také množství hlenu a tuků. Ignorování těchto signálů může mít vážné zdravotní následky.
Z Děčína až do Vysokého nad Jizerou. Lékařka Daniela Horáčková působí od roku 2008 v Ústavu chirurgie ruky a plastické chirurgie ve Vysokém nad Jizerou a její cesta ukazuje, že odhodlání, trpělivost a vášeň pro obor dokážou překonat všechny překážky.
Jedna z nejmodernějších očních klinik v Česku slavnostně otevře ve středu šestadvacátého listopadu na Brněnské ulici v jihozápadní části Vyškova. Na více než dvou tisících metrech čtverečních bude v jedenácti ordinacích působit dvanáct lékařů. Nová oční klinika Gemini se zaměří na operace šedého zákalu, dětské pacienty i estetickou medicínu.
Další krůček ke zlepšení, zvýšení standardu pacientů udělala Nemocnice Agel ve Valašském Meziříčí. Specializovaný farmakoterapeutický dohled v rámci multidisciplinárního týmu rozšířila klinická farmaceutka Tereza Medková.
