Lékař Andrej Bajo pochází ze Slovenska. Česky umí skoro dokonale. A že je cizinec, to poznáte leda tak z toho, jak měkce vyslovuje ř. V rozhovoru pro Deník líčí mimo jiného to, jak říká pacientům a jejich blízkým nepříjemné věci a jak je někdy lepší nechat vážně nemocné lidi po osmdesátce důstojně dožít, než je trápit neúměrnou péčí.
/FOTO, VIDEO/ Revmatolog Tom Philipp je rodák z pražských Modřan, více jak třicet let pracuje v Thomayerově nemocnici v Krči. Nyní je přednostou Kliniky revmatologie a rehabilitace. V rozhovoru otevřeně vypráví o svých začátcích v nemocnici, volbě oboru, rodinném životě, ale i o tom, jak mluvit s lékaři a chápat náznaky pacientů. „Pokud volá lékař příbuzným se slovy ´přijeďte´, na nic nečekejte, sedněte do auta a jeďte. Nemusí totiž zbývat moc času,“ řekl v rozhovoru pro Deník.
Více než 1000 sdílení dosáhlo zhruba během 24 hodin video, které se objevilo na Facebooku 1. července krátce po půlnoci a jež má ukazovat náhlý smrtelný srdeční kolaps slovenské místopředsedkyně vlády a ministryně hospodářství Denisy Sakové. Ve videu, které působí jako zpravodajství televize TA3, dále údajně vystupuje slovenský lékař Viliam Dobiáš, jenž má tvrdit, že to způsobila vakcinace. Celé video je ale podvod.
Ve chvíli, kdy se zastaví srdce, jde o minuty. V případě, který se odehrál v polovině června v brněnských Řečkovicích, ale rozhodovaly vteřiny. Muž, kterého postihl těžký infarkt, měl štěstí. Nejen na rychlou pomoc, ale i na tým lidí, jejichž profesionalita a souhra vedla k tomu, že dnes znovu komunikuje, žertuje a dělá křížovky.
Lékaři a hygienici na východě centrálního Řecka se vyrovnávají s výskytem vzácné a nebezpečné krymsko-konžské krvácivé horečky, kterou přenáší klíšťata. V Larise, hlavním městě regionu Thesálie, zemřel dvaasedmdesátiletý chovatel dobytka. A od něj se dokonce nakazil jeden z lékařů. Ten se ale úspěšně zotavuje.
Falešný lékař opět v akci. Tentokrát měl být na misi v Jemenu, odkud si letos v lednu začal dopisovat s devětašedesátiletou ženou z Jesenicka. Nakonec ji připravil o 140 tisíc korun. Žena se proto tento týden obrátila na policii.
Čtyři hasičské jednotky likvidovaly v noci z úterý na středu požár rodinného domu v Chřibské na Děčínsku. Požár zasáhl dvě nadzemní podlaží, jeden člověk skončil v péči lékařů.
Nemocnice Prachatice pracuje na digitalizaci služeb po pacienty. Od začátku prázdnin se mohou do celkem jedenácti ordinací objednat elektronicky prostřednictvím aplikace v telefonu.
Vlastní zdravotní středisko postaví v Golčově Jeníkově na Havlíčkobrodsku. Radní doufají, že se tak podaří pro město získat další lékaře. Hlavně zubaře a ambulantní specialisty. V novém středisku nabídnou ordinace ortopedům, odborníkům na nemoci oční a kožní. Gynekologům či praktikům.
V Královéhradeckém kraji je bez praktického lékaře 24 tisíc dospělých a šest tisíc dětí. Problémem primární péče je generační výměna doktorů. Více než šedesát let je téměř polovině z nich a nastupující generace mediků je nestačí nahrazovat. Bez zásahu do systému se bude problém s nedostatkem praktiků a pediatrů prohlubovat.
V Královéhradeckém kraji je bez praktického lékaře 24 tisíc dospělých a šest tisíc dětí. Problémem primární péče je generační výměna doktorů. Více než šedesát let je téměř polovině z nich a nastupující generace mediků je nestačí nahrazovat. Bez zásahu do systému se bude problém s nedostatkem praktiků a pediatrů prohlubovat.
Den před oficiálním začátkem prázdnin si lidé mohli nechat zkontrolovat znaménka v krajské nemocnici ve Zlíně. O preventivní vyšetření před dovolenou, měly zájem necelé tři stovky, především z řad mladých a rodin s dětmi.
Praktičtí lékaři spustili kampaň „11 milionů důvodů“, která varuje před alarmujícím nedostatkem lékařů v regionech. V Královéhradeckém kraji je bez vlastního praktického lékaře více než 24 tisíc dospělých a téměř 6 tisíc dětí. Lékaři upozorňují na stárnutí svých kolegů i malý zájem mladých vstupovat do oboru. Pomoci by mohly týmové praxe nebo víc rezidenčních míst.
Bez praktického lékaře je v Královéhradeckém kraji více než 24 tisíc lidí. Tisíce dětí navíc nemají pediatra. Lékaři varují před kolapsem systému primární péče. Do kraje proto dorazila kampaň 11 milionů důvodů, která má na kritickou situaci upozornit. Řešení vidí praktičtí lékaři ve větší podpoře mladých doktorů a vzniku týmových praxí.
Stodská nemocnice pořídila pro chirurgické operační sály a ORL pracoviště nový přístroj. Moderní technologie umožňuje lékařům vyhledat a sledovat činnost nervů ovládajících hlasivky, které mohou být během operace ohroženy.
Dvaatřicet let působí brněnský lékař Petr Kala na Interní kardiologické klinice bohunické Fakultní nemocnice Brno. Hlavní náplní jeho práce je diagnostika a léčba kardiovaskulárních onemocnění. Posledních šest let je zároveň přednosta této kliniky, za sebou má však širokou škálu dalších profesních úspěchů. Profesor Kala je dalším z oblíbených a úspěšných lékařů, které Deník.cz představuje v seriálu Galerie lékařských osobností regionů. V něm redakce zpovídá postupně každý den přes 250 lékařů z celé České republiky, kteří se v různých oborech starají o naše zdraví a delší život.
Vsetínský rodák Dalibor Hudec je absolventem lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Po studiu nastoupil v roce 2001 na dětské oddělení Slezské nemocnice, kde působí dosud a primářem dětského oddělení je od roku 2019. Je ženatý, má jedno dítě a některé své spolupracovníky představuje též jako herce.
Vesnický lékař. Povolání, které „proslavily“ komedie Jak básníkům chutná život nebo Vesničko má středisková. Jak práce doktora na vesnici vypadá ve skutečnosti? A proč se mladý lékař rozhodně převzít obvod na venkově? Deník se ptal Šimona Kolčavy, praktického lékaře ve Zvoli a Lukavici.
Vesnický lékař. Povolání, které „proslavily“ komedie Jak básníkům chutná život nebo Vesničko má středisková. Jak práce doktora na vesnici vypadá ve skutečnosti? A proč se mladý lékař rozhodně převzít obvod na venkově? Deník se ptal Šimona Kolčavy, praktického lékaře ve Zvoli a Lukavici.
Příběh Mattioliho herbáře vypráví nová výstava v Muzeu Kroměřížska. Bohatě ilustrovaná kniha, která měla v průběhu času mnoho vydání, dává nahlédnout pod ruce lékařům 16. století a má přímou návaznost na jeden důsledek Kolumbova objevení Ameriky, který se bleskově šířil Evropou - syfilis.
V rodině nikdo ani nepracoval ve zdravotnictví, přesto se Hana Albrechtová stala lékařkou. Před třiceti lety začínala na anesteziologicko-resuscitačním oddělení v nemocnici ve Valticích a také začala jezdit na záchrance. Nyní je ředitelkou Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje, ale nadále mívá i služby na břeclavské a bohunické základně. Albrechtová je jednou z lékařek, které představuje Deník.cz v seriálu Galerie lékařských osobností regionů.
Na medúzy můžete narazit ve všech oblíbených dovolenkových destinacích, a to včetně pobřeží Chorvatska, Bulharska nebo Španělska. Příliš blízké setkání s medúzou dokáže pobyt u moře značně znepříjemnit. Při požahání je důležité vědět, jak správně postupovat. Zranění by se nikdy nemělo oplachovat sladkou vodou, protože to může zhoršit stav popálené pokožky. Starý trik s močí také nelze doporučit jako vhodnou metodu ošetření.
Její otec pracoval jako lékař až do 82 let. Jaroslav Bitter byl primářem na interní klinice v ústecké nemocnici. Zuzana Bitterová už 25 let vede ve stejném zařízení primariát pomáhající pacientům s nefunkčními ledvinami. „Nevím, jestli vydržím tak dlouho jako on. Ale práce mě stále baví a naplňuje. Končit ještě nechci,“ usmála se 67letá doktorka.
Nové výjezdové stanoviště otevřela pražská záchranná služba v areálu Ústřední vojenské nemocnice. Vojenští lékaři se podílejí i na jejích výjezdech. Tato spolupráce pomáhá zkracovat dojezdové časy a zvyšuje dostupnost urgentní péče nejen v Praze 6. Nový model ale přináší užitek i lékařům, kteří mohou rozvíjet své schopnosti a získávat nové zkušenosti.
/VIDEO/ „Medicína není jen profese, je to způsob života,“ říká Radek Havlas, lékař, který původně zvažoval chirurgii, ale nakonec zakotvil u gynekologie a porodnictví. Dnes patří k hybatelům moderní péče nejen na Mělnicku a vybraný obor se stal jeho životní cestou, které nikdy nelitoval. V rozhovoru otevřeně mluví o začátcích, krizích i o tom, proč je pro něj porodnictví trochu jako droga.
„Každá minuta rozhoduje. I vy můžete zachránit život.“ Poslechněte si silný podcast s lékařem Robertem Rezkem z písecké nemocnice. U mrtvice rozhodují minuty. A v některých případech i vteřiny. Čas je nepřítel, který může člověku během chvíle vzít vše – pohyb, řeč, vzpomínky… i život. A právě o tom mluví v nové epizodě podcastu Deníku z jižních Čech lékař Robert Rezek, vedoucí lékař iktového centra Nemocnice Písek.
Ortopedie je podle lékaře Zdeňka Krátkého jeden z nejhezčích lékařských oborů. „Pracujete s celou škálou pacientů. Malé děti, větší děti, dorostence, dospělé, staré lidi, babičky i dědečky,“ říká první primář ortopedického oddělení nemocnice v Prachaticích Zdeněk Krátký. Původně prý do Prachatic přišel v době, kdy ortopedie v prachatické nemocnici byla na okraji zájmu.
Karlovarský kraj pokračuje v podpoře zkušených lékařů ve věku nad 65 let, kteří navzdory důchodu nadále zajišťují primární zdravotní péči. Každý z nich může po splnění stanovených podmínek získat dotaci ve výši 50 tisíc korun jako ocenění za jejich práci a motivaci k dalšímu působení v regionu, kde je lékařů dlouhodobý nedostatek.
Oddělení neonatologie Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava zorganizovalo XXXII. Neonatologické setkání a XXVI. Hanákovy dny. Akce přilákala 160 zdravotníků napříč moravskými regiony a nabídla bohatý společný program pro lékaře i nelékařské zdravotníky zaměřený na praktické otázky moderní neonatologické péče.
Kvůli nedostatku zubařů v Karlovarském kraji suplují pohotovosti klasické zubní ordinace. Až třetina pacientů jsou děti, které u zubaře nikdy nebyly. V osmi letech mívají zcela destruovaný chrup. Na vině je laxní přístup rodičů.
Bolesti zubů dokážou pořádně potrápit. Nejčastěji se navíc ozvou v době, kdy není možné nechat se ošetřit u svého zubního lékaře. Pokud nás zuby rozbolí o víkendu nebo ve svátek, řešením je pohotovost. Ne ve všech okresech ji však mají.
Více než rok už slouží v Českých Budějovicích v nové podobě pohotovost, která řeší problémy pacientů se zuby. Bývala v nemocnici. Nyní je nově v domě v Lidické třídě. Určena je pro pomoc ve chvílích, kdy si pacienti nemohou dojít ke svému lékaři.
Rozhovor s lékařkou Kateřinou Karolovou, spisovatelkou a maminkou tří synů o cestě k medicíně, práci v Německu, emocích na příjmu i síle postranních uliček.
Na Jadranu se mnozí Češi cítí jako doma. Více než tisíc kilometrů od bydliště se ale vyplatí mít uzavřené cestovní pojištění. Pokud lidé během letní dovolené onemocní nebo se zraní, může to být velmi nepříjemná zkušenost – i pro jejich peněženku. Deník přináší rady a tipy, na co si dát v Chorvatsku pozor, a také důležité informace, jak pro Čechy funguje zdravotní péče a spoluúčast nebo kde je možné vyzvednout léky na předpis.
Zíváme nejen při únavě, ale často i při pouhé zmínce o zívání. Co když ale zívání přichází příliš často? Může jít o nenápadný signál těla, že něco není v pořádku. Kdy je časté zívání ještě normální? Zjistěte, co všechno může za tímto zdánlivě obyčejným reflexem stát – a kdy je na místě zpozornět.
Chtěl být veterinářem nebo žokejem. Dnes vede 53letý lékař Vít Heblt ortopedii v nemocnici v Litomyšli. V Pardubickém kraji patří mezi vyhledávané odborníky, jeho srdeční záležitostí jsou operace kolenních vazů. Ročně má na kontě více než 300 zákroků. Kromě práce v nemocnici stíhá ještě ambulanci na poliklinice v Chocni, kam za ním jezdí lidé z celého regionu.
Chtěl být veterinářem nebo žokejem. Dnes vede 53letý lékař Vít Heblt ortopedii v nemocnici v Litomyšli. V Pardubickém kraji patří mezi vyhledávané odborníky, jeho srdeční záležitostí jsou operace kolenních vazů. Ročně má na kontě více než 300 zákroků. Kromě práce v nemocnici stíhá ještě ambulanci na poliklinice v Chocni, kam za ním jezdí lidé z celého regionu.
Jako malý kluk chtěl být právníkem, novinářem nebo historikem. Posláním Ivana Borka se nakonec stala medicína. Rokycanský chirurg má za sebou stáže v Kambodži zmítané občanskou válkou i v postsovětském Kazachstánu. Řadu let sloužil na záchrance. Před 30 lety stál u vzniku chirurgického centra Chiros v Rokycanech, kde působí dosud.
Příběh devítileté Lilli Anny Soukupové, jež od narození trpí vzácným Crouzonovým syndromem, zasáhl tisíce Čechů. Díky penězům, které společně darovali ve sbírce, mohla dívenka letos 13. května odjet na náročný zákrok do Londýna. Speciální konstrukce připevněná k obličeji může změnit nejen její tvář, ale především zlepšit celkový zdravotní stav.
Záměr vybudovat v Chebu Strategický průmyslový park (SPP) vyvolává u řady občanů města obavy. Mají strach ze zhoršení dopravní situace ve městě, zvýšení kriminality nebo nedostatku lékařů. Jejich obavy sdílí i část zastupitelů. Další vidí ve SPP parku možnost, jak dál rozvíjet město. Projednání dvou bodů, které se nového parku týkají, trvalo na včerejším jednání zastupitelstva několik hodin. Oba byly nakonec většinou hlasů schváleny. Navíc zastupitelé schválili, že neučiní do vyhlášení výsledku referenda žádný nezvratný krok.
Město Příbram plánuje proměnit bývalou druhou polikliniku na nové centrum primární péče. Budova, kterou město nedávno získalo od Středočeského kraje, by měla sloužit jako moderní zdravotnické zařízení pro až 15 000 pacientů. Na projektu chce město spolupracovat se společností Praktik Pb, která by zajistila lékařskou péči i potřebné personální obsazení.
/ROZHOVOR/ Nelegální zubní praxe, falešní lékaři, zdravotníci bez patřičného vzdělání. Česká stomatologická komora bije na poplach. Podle jejího prezidenta Romana Šmuclera stát selhává v dohledu nad zdravotnictvím. V exkluzivním rozhovoru pro Deník přiznává, že komora nemá žádné kontrolní pravomoci, zatímco kraje nekonají a kontroly probíhají jen na základě udání. „Je to tragédie pro poctivé lékaře a ráj pro podvodníky,“ varuje Šmucler.
Na náborových příspěvcích ve zdravotnictví Karlovarský kraj rozdělil v minulém roce více než 12 milionů korun. V roce 2024 tak přispěl nemocnicím poskytujícím akutní lůžkovou péči, Zdravotnické záchranné službě Karlovarského kraje a Zařízení následné rehabilitační a hospicové péče. Náborové příspěvky tam získalo v loňském roce 13 lékařů a 23 sester a nelékařů. Kraj se tímto způsobem snaží získat lékaře ale i nelékařský personál.
/VIDEO/ Na Příbramsku se zubní pohotovost potýká s nedostatkem personálu, což vede k vyčerpání čtyř lékařek, které se o služby dělí. Navzdory snahám o zapojení dalších zubařů z regionu zůstává situace neřešená. Lékařky čelí náročným podmínkám, kdy musí někdy pracovat i přesčas, aby pomohly pacientům s akutními problémy.
Bolest zubů umí pořádně znepříjemnit život a dokáže člověka zaskočit i v tu nejnevhodnější chvíli – často právě tehdy, kdy má jeho zubní lékař neordinuje. V takových případech mohou lidé z Prachaticka využít víkendovou a sváteční zubní pohotovost, která ale není v každém městě.
Bolest zubů o víkendu dokáže pořádně zkomplikovat život. Na Jindřichohradecku funguje zubní pohotovost, která je ale dostupná o víkendech a svátcích pouze dopoledne, a to v ordinacích jednotlivých zubařů. Z kapacitních důvodů stomatologové běžně ošetřují i přesčas, zejména v Jindřichově Hradci, kde bývá zájem největší. Na centrální pohotovost ale zatím nedošlo, a tak pacienti často míří i do krajského města.
Pacienta přepadne akutní bolest zubů, jeho registrující zubař má ale dovolenou. Nejen v podobných případech může Brňanům i dalším obyvatelům jihu Moravy pomoct stomatologická pohotovost. V Brně a na Brněnsku však funguje pouze jediná. S náhlými zubními potížemi vyrážejí pacienti na zubařskou pohotovost do brněnské Úrazové nemocnice.
Deník v rámci svého dlouhodobého tématu Vizita mapuje také situaci na zubních pohotovostech. Na Třebíčsku se situace za poslední roky značně změnila. Co je příčinou toho, že na pohotovost míří mnohem více lidí než dříve? A co tato změna znamená pro lékaře a pacienty?