/FOTOGALERIE, VIDEO/ Mše za oběti komunistické zvůle, celebrovaná královéhradeckým biskupem Janem Vokálem, se konala v želivském klášteře. Byla součástí dvoudenní konference věnované faráři Josefu Toufarovi, brutálně umučeném Státní bezpečností před 70 lety.
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Mše za oběti komunistické zvůle, celebrovaná královéhradeckým biskupem Janem Vokálem, se konala v želivském klášteře. Byla součástí dvoudenní konference věnované faráři Josefu Toufarovi, brutálně umučeném Státní bezpečností před 70 lety.
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Mše za oběti komunistické zvůle, celebrovaná královéhradeckým biskupem Janem Vokálem, se konala v želivském klášteře. Byla součástí dvoudenní konference věnované faráři Josefu Toufarovi, brutálně umučeném Státní bezpečností před 70 lety.
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Mše za oběti komunistické zvůle, celebrovaná královéhradeckým biskupem Janem Vokálem, se konala v želivském klášteře. Byla součástí dvoudenní konference věnované faráři Josefu Toufarovi, brutálně umučeném Státní bezpečností před 70 lety.
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Mše za oběti komunistické zvůle, celebrovaná královéhradeckým biskupem Janem Vokálem, se konala v želivském klášteře. Byla součástí dvoudenní konference věnované faráři Josefu Toufarovi, brutálně umučeném Státní bezpečností před 70 lety.
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Mše za oběti komunistické zvůle, celebrovaná královéhradeckým biskupem Janem Vokálem, se konala v želivském klášteře. Byla součástí dvoudenní konference věnované faráři Josefu Toufarovi, brutálně umučeném Státní bezpečností před 70 lety.
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Mše za oběti komunistické zvůle, celebrovaná královéhradeckým biskupem Janem Vokálem, se konala v želivském klášteře. Byla součástí dvoudenní konference věnované faráři Josefu Toufarovi, brutálně umučeném Státní bezpečností před 70 lety.
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Mše za oběti komunistické zvůle, celebrovaná královéhradeckým biskupem Janem Vokálem, se konala v želivském klášteře. Byla součástí dvoudenní konference věnované faráři Josefu Toufarovi, brutálně umučeném Státní bezpečností před 70 lety.
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Mše za oběti komunistické zvůle, celebrovaná královéhradeckým biskupem Janem Vokálem, se konala v želivském klášteře. Byla součástí dvoudenní konference věnované faráři Josefu Toufarovi, brutálně umučeném Státní bezpečností před 70 lety.
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Mše za oběti komunistické zvůle, celebrovaná královéhradeckým biskupem Janem Vokálem, se konala v želivském klášteře. Byla součástí dvoudenní konference věnované faráři Josefu Toufarovi, brutálně umučeném Státní bezpečností před 70 lety.
Bohatství a moc svádí k nadměrnému hýření a pití alkoholu nejenom obyčejné smrtelníky, ale i vladaře. Z těch českých je zřejmě nejznámější jako milovník bujné zábavy Václav IV. Pití, byť v o něco menší míře prý bylo blízké i jeho otci Karlovi IV. Bezkonkurenčně největší "kořala" ale byl kníže Vladivoj (981-1003), kterého k moci dosadila polská vojska. V podstatě po celou dobu své vlády byl pod vlivem alkoholu.
Bohatství a moc svádí k nadměrnému hýření a pití alkoholu nejenom obyčejné smrtelníky, ale i vladaře. Z těch českých je zřejmě nejznámější jako milovník bujné zábavy Václav IV. Pití, byť v o něco menší míře prý bylo blízké i jeho otci Karlovi IV. Bezkonkurenčně největší "kořala" ale byl kníže Vladivoj (981-1003), kterého k moci dosadila polská vojska. V podstatě po celou dobu své vlády byl pod vlivem alkoholu.
Komunisté vládli Československu čtyřicet let. Čtyři desetiletí každoročně organizovali oslavy Vítězného února. Komunistický svátek interpretoval převzetí moci Klementem Gottwaldem v únoru 1948 jako triumf pracujícího lidu.
Milada Matoušková ze Svinova oslavila o víkendu kulatiny. Na svých čerstvých sto let se však ještě zdaleka necítí. Pro Deník se rozpovídala o svém dosavadním životě – a že má na co vzpomínat!
Milada Matoušková z ostravského Svinova oslavila o víkendu kulatiny. Na svých čerstvých sto let se však ještě zdaleka necítí. Pro Deník se rozpovídala o svém dosavadním životě – a že má na co vzpomínat!
Příběhy československých válečných letců v Británii se staly pevnou součástí české historie a dobře zmapován je i jejich poválečný osud, často tragický. Trochu se přitom ale opomíjí působení československých válečných pilotů v Sovětském svazu.
VIDEO / FOTOGALERIE / Své významné životní jubileum slaví známý hranický fotograf Milan Kaštovský výstavou, na které je k vidění jak jinak než symbolicky osmdesát snímků.
„A my se chodíme do Moskvy učit, víte co? My se od ruských bolševiků do Moskvy chodíme učit, jak vám zakroutit krk. A vy víte, že ruští bolševici jsou v tom mistry,“ pronesl v sobotu 21. prosince 1929 poslanec Klement Gottwald a šokoval tím tehdejší československý parlament.
Ve strakonických komunálních volbách 2018 zůstala Změna pro Strakonice je kousek od zastupitelstva – 4,23 procenta. Její lídr Karel Janský, jinak vedoucí Odboru investic a správy majetku MěÚ Brandýs nad Labem, podal stížnost na výsledek voleb a na nerovnost podmínek. Krajský soud v Českých Budějovicích ho vyslyšel a volby zneplatnil.
Česká Lípa byla plná soch a plastik z období socialismu. Upozorňuje na ně nová kniha.
Od generální stávky, která byla největším hromadným protestem proti totalitní moci v roce 1989, uplynulo ve středu 27. listopadu přesně třicet let.
Bylo 23. listopadu 1951 večer a u tehdejšího předsedy vlády Antonína Zápotockého se konal večírek pro sovětské poradce. Spolu se svou manželkou se ho účastnil i Rudolf Slánský. Nikdo si k němu nechtěl přisednout. Když manželé po půlnoci odešli, dal Zápotocký echo, že někdejší druhý muž strany může být zatčen.
Město vybralo místo pro umělecké dílo na počest horníků. Chce ho odhalit za dva roky.
První odvážné činy, i když s bolševikem za zády. Pro přímé účastníky sametové revoluce v Přerově, kteří před třiceti lety ve městě organizovali mítinky a pomáhali svrhnout režim, znamenal listopad 1989 zásadní zlom.
Výročí 30 let od sametové revoluce v Písku připomíná Festival svobody, jehož program bude vrcholit v neděli 17. listopadu.
O víkendu si v Českých Budějovicích lidé připomenou události Sametové revoluce i v autobuse. Už pár dní na náměstí stojí dobová Karosa, která lidi poveze po důležitých tehdejších místech listopadových událostí. O jejich průběhu se lidé za jízdy dozví od pamětníka, který jim sdělí zajímavé informace i příběhy z listopadu 1989.
Sice takových případů v kraji není tolik, přesto situace v několika městech nastane. Třicáté výročí od Sametové revoluce „oslaví“ některá města tím, že odejmou čestná občanství funkcionářům Komunistické strany Československa (KSČ). Ve Středočeském kraji jde o Kutnou Horu, Pečky a Dobříš.
Sice takových případů v kraji není tolik, přesto situace v několika městech nastane. Třicáté výročí od Sametové revoluce „oslaví“ některá města tím, že odejmou čestná občanství funkcionářům Komunistické strany Československa (KSČ). Ve Středočeském kraji jde o Kutnou Horu, Pečky a Dobříš.
Ve dnech 24. a 25. října měli studenti Arcibiskupského gymnázia možnost prohlédnout si místa spojená s lidmi, kteří se stali oběťmi totalitního režimu. Výrok Klementa Gottwalda: „Kdo nejde s námi, jde proti nám!“ je provázel po celou dobu.
Celkem 111 papírových platidel vystavuje v podbořanském muzeu sběratel Miroslav Švarc.
Poslanci parlamentu se usnesli, že 21. srpen bude významný den. Připomene oběti invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968.
/ANKETA/ Zastupitelé Kutné Hory budou mít v úterý 5. listopadu na stole zajímavý materiál, který jim radní doporučili schválit. Jde o návrh na odejmutí čestného občanství města Kutná Hora Klementu Gottwaldovi a Antonínu Zápotockému. „Ani jeden z nich neměl ke Kutné Hoře žádný vztah, dokonce ji ani nenavštívili,“ poznamenal starosta Josef Viktora (ANO).
„S křížkem po funuse“ a „Raději pozdě než nikdy“. To jsou nejčastější reakce občanů na rozhodnutí krnovského zastupitelstva, které odňalo čestné občanství Klementu Gottwaldovi.
„S křížkem po funuse“ a „Raději pozdě než nikdy“. To jsou nejčastější reakce občanů na rozhodnutí krnovského zastupitelstva, které odňalo čestné občanství Klementu Gottwaldovi.
Dvaadevadesátiletá válečná veteránka z východní fronty, nadporučice ve výslužbě Božena Ivanová z České Třebové převzala ve státní svátek ve Vladislavském sále Pražského hradu z rukou prezidenta Miloše Zemana Medaili Za hrdinství v boji.
/SLEDOVALI JSME ON-LINE/ Česko si dnes připomnělo výročí vzniku samostatného Československa. Již ráno položili prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš či předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) věnce u hrobu Neznámého vojína na pražském Vítkově. Akce se zúčastnili i další politici či zástupci armády a váleční veteráni. Prezident Miloš Zeman rovněž jmenoval nové generály. Ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka, kterého navrhla na povýšení již čtyřikrát vláda Andreje Babiše (ANO), podle očekávání v sále na Pražském hradě chyběl.
Téměř pětistovka podpisů je k dnešnímu dni pod peticí, která vyzývá k přejmenování krajského města Zlín na GottWaldov. To vše na počest dvou zesnulých skvělých zpěváků Karla Gotta a Waldemara Matušky, jak se v petici uvádí. Možná petičníky inspirovala vtipná vzpomínka Mistra Karla Gotta, kterou vyprávěl v létě ve Zlíně při přebírání ocenění Zlatý střevíček.
Zlín znovu Gottwaldovem? „Nesmysl,“ shodují se všichni ve Zlíně. Iniciativu hnutí ANO, vytrollíme europarlament zde nebere nikdo vážně.
Paní Alžběta Školoutová pochází ze Zlína. Když v 50. letech dokončila dvouletou ekonomickou školu, rozmýšlela se, co dál. „Maminka byla vdova, tak jsem musela nastoupit do zaměstnání co nejrychleji, neměli jsme to snadné,“ popisuje paní Alžběta 50. léta ve Zlíně.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ V pátém dílu talkshow SametOVA!!! 1989-2019 vzpomíná ředitelka festivalu Colours of Ostrava Zlata Holušová na roky, kdy svoboda slova byla jen zbožné přání, a dobu před listopadem 1989 srovnává s dneškem, kdy na diskusní fórum Meltingpot zve nejváženější spíkry ze všech koutů světa. Ti si stejně jako Holušová současnou Ostravu a její obyvatele nemohou vynachválit.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ V pátém dílu talkshow SametOVA!!! 1989-2019 vzpomíná ředitelka festivalu Colours of Ostrava Zlata Holušová na roky, kdy svoboda slova byla jen zbožné přání, a dobu před listopadem 1989 srovnává s dneškem, kdy na diskusní fórum Meltingpot zve nejváženější spíkry ze všech koutů světa. Ti si stejně jako Holušová současnou Ostravu a její obyvatele nemohou vynachválit.
Nepatřičné sochy neměly v Karlových Varech po revoluci už své místo. Synonymem pro tyto změny se stala socha prvního muže, který letěl do vesmíru, Jurije Alexejeviče Gagarina, jež se musela přestěhovat z Vřídelní kolonády.
Gottwald, Lenin, Stalin… Kdysi mocní a uctívaní muži, jejichž sochy se zlověstně tyčily ve většině českých měst. Jejich pochybná sláva už skončila. Co se stalo s neuctívanými pomníky a památníky? Jakými barvami je lidé potřísnili, kam putovaly a které se zcela ztratily?
Břeclavsko /FOTOGALERIE/ - Krátce po sametové revoluci zmizely veřejnosti postupně z očí pomníky, památníky i pamětní desky připomínající odkazy totalitního režimu na Břeclavsku. Zatímco sochu bývalého prezidenta Klementa Gottwalda v Mikulově svrhli, rudoarmějce z tehdejšího Rudého náměstí v Břeclavi přesunuli do městského parku ke gymnáziu.
Blanensko /FOTOGALERIE/ - Na Blanensku byla nejdominantnější sochou komunistického režimu postava Klementa Gottwalda. Bronzové monstrum z dílny blanenských sléváren stálo na dnešním náměstí Republiky. Po sametové revoluci v roce 1989 z náměstí socha zmizela. Podobně jako další díla tamních slévačů v různých částí republiky.
Vyškovsko - Socha čtvrtého československého prezidenta Klementa Gottwalda kdysi shlížela na obyvatele i v jeho rodné vsi vyškovské místní části Dědicích. Po revoluci město sochu vyřadilo ze svého majetku a socha skončila uskladněná ve zbrojnici dobrovolných hasičů.
Ohavná socha Klementa Gottwalda nahradila císaře Josefa II. a skladatele Richarda Wagnera a nakonec sama skončila na skládce komunálního odpadu. Dnes je v parku busta tvůrce opery Libuše.
Před 30. výročím sametové revoluce se ukazuje, že historie je stále živá. Některé totalitní sochy dál tiše promlouvají k Mostečanům.
Poslední socha Lenina ve střední Evropě leží v českolipském skladu a sedá na ni prach.
Pan Miroslav Tomeš pochází z Plzně, životní osud jej za druhé světové války zavál do zaniklé vsi Lipová Lhota. V padesátých letech se pak stal tankistou.
