Třebíč – Napotřetí to vyšlo. Třebíčským pirátům se podařilo rozhýbat ostatní zastupitele k většinové změně postoje. A tak už Klement Gottwald po 74 letech není čestným občanem Třebíče. Do původně zarytého stanoviska zastupitelů včetně lidovců a ODS se promítal i striktní názor radničních právníků či výtky, že návrh usnesení formulovaný piráty není dost vycizelovaný a věcně správný.
Paní Věra Otradovcová se narodila v roce 1934 ve Slaném u Prahy. Většinu života strávila jako zdravotní sestřička.
/FOTOGALERIE/ Rozdílné osudy potkaly po revoluci tři nejslavnější socialistické pomníky v Hradci Králové.
Linec - OÖN zaznamenaly udělení čestného občanství města Kopřivnice inženýru Hansi Ledwinkovi, dr. h. c., z rakouského Klosterneuburgu.
Revoluční euforie listopadu 1989, zachycená na unikátních dobových snímcích. „Undergroundový koutek“ i s potupnými žádostmi hudebníků o posouzení písňových textů soudruhy. Kultovní samizdat Mašurkovské Podzemné, ale i záběry z koncertů kapely Stará dobrá ruční práce v hospůdce U Olinka, kde se za totality scházeli mladí lidé.
Rakovník /FOTOGALERIE/ - Devatenácté století bylo v mnoha městech ve znamení zakládání parků, které byly zřizovány především v místech starobylých hradeb. Ty přestávaly sloužit svému účelu, a tak byly odstraňovány. Také v Rakovníku se myslelo na zkrášlování města, a to především v období, kdy byl ve funkci starosty Josef Čermák.
Kladno /FOTOGALERIE/ - Když se dnes člověka z mladé generace někdo zeptá, kde bylo kladenské Rejdiště, těžko to bude vědět. Ti nejmladší pak budou mít problém i s označením Gottwaldovo náměstí, lidově Gottwalďák. Přitom se pořád jedná o jedno a to samé místo, které musí znát každý Kladeňák, a sice náměstí Svobody.
Pět nových ulic pro výstavbu rodinných domů vznikne na severu Mohelnice. Jejich názvy bude navrhovat veřejnost. Od 1. července bude na podatelně městského úřadu umístěna schránka, kam mohou lidé vhazovat lístky s návrhy.
Málokterá justiční vražda vzbuzuje i po letech tolik emocí jako smrt Milady Horákové. Česká politička, právnička a bojovnice za práva žen se před 69 lety stala nejenom první ženskou obětí komunistické zvůle, ale také protagonistkou prvního vykonstruovaného monstrprocesu podle sovětského vzoru v Československu.
Každý pátek přinášíme v tištěném vydání Deníku fotky, na kterých se s vámi podíváme do minulosti, do československé minulosti. Další díl naleznete v novinách už v pátek 28. června.
Třebíč - Klement Gottwald nadále zůstává na seznamu čestných občanů města Třebíče. Zastupitelé ani napodruhé nenašli vůli tento stav změnit.
V tomto příspěvku zavzpomínáme v rámci speciálního seriálu Jak jsme žili v Československu na historické okamžiky.
FOTOGALERIE / Zástupy lidí přilákaly o víkendu Dny otevřených dveří v Dopravní společnosti Zlín-Otrokovice.
Vážení čtenáři, pokračujeme v ohlédnutí za rokem 1989. Přinášíme některé informace tak, jak je před třiceti lety publikovala periodika Rozkvět a Tatrovák.
Láska k přírodě a půdě a víra v Boha se v jeho rodině dědila z pokolení na pokolení. Narodil se v roce 1934 do evangelické rodiny v Praze-Troji, kde jeho rodiče provozovali zahradnictví. „Kytky jsem miloval už od svého dětství, chodil jsem v Troji po stráních a po zahradě a radoval jsem se z každé první rozkvetlé fialky i z příletu ptáků,“ vzpomíná Václav Kefurt.
Moravské Budějovice - Zastupitelstvo města schvaluje odejmutí čestného občanství Klementu Gottwaldovi. Tak jednoduše zněl návrh usnesení, pro který zvedlo ruku všech dvacet přítomných budějovických zastupitelů na svém pondělním zasedání. Včetně komunisty Lubomíra Binky.
/FOTOGALERIE/ V pořadí už třetí letošní komentované procházky pořádají průvodci z ostravského infocentra. Tentokrát zvou všechny zájemce do mnohdy opomíjeného, ale o to zajímavějšího ostravského městského obvodu Přívoz.
Nymburk /FOTOGALERIE/ - Spisovatel, publicista a nakladatel Jan Řehounek, historik Pavel Fojtík (v té době místostarosta Nymburka) a tehdejší vedoucí odboru školství, kultury a památkové péče Jiří Černý napsali v roce 2015 knihu s názvem Pamětní desky, památníky a nápisy v Nymburce.
Třebíč - Pirát Roman Pašek na čtvrtečním zastupitelstvu v Třebíči navrhl zrušit čestné občanství Klementu Gottwaldovi, které mu po válce udělila zdejší radnice. Návrh neprošel. Většina zastupitelů nehlasovala.
Pardubický kraj – Nedávné rozhodnutí chrudimských zastupitelů, kteří po sedmdesáti letech zbavili Stalina a Gottwalda čestného občanství města, vyvolalo všeobecnou diskuzi.
Muzikálová groteska podle námětu filmu Jana Hřebejka a Petra Jarchovského, povídek Petra Šabacha a s hudbou Ivana Hlase Šakalí léta přichází na jeviště pražského Divadla Na Fidlovačce. Premiéru má už tuto sobotu.
Chrudim – Josif Vissarionovič Stalin ani Klement Gottwald nejsou od pondělního odpoledne čestnými občany města Chrudim. Na návrh koaličních Pirátů o tom většinově rozhodlo městské zastupitelstvo.
Lidé si po 40 letech života v komunismu a 30 let od pádu totalitního režimu podle předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS) přestali vážit svobody. Považují ji za danou a definitivní, což je podle něj nebezpečné. Totalita se většinou nevrací ve svých dřívějších podobách, dnes má nové, pro leckoho přívětivější tváře, ale pořád je stejně krutá, nebezpečná a svobodu a demokracii ohrožující. Předseda horní komory Parlamentu to řekl při dnešním pietním aktu připomínajícím pochod studentů na Pražský hrad v den komunistického puče 25. února 1948.
V Česku se dnes uskuteční několik akcí, které připomenou 71. výročí komunistického puče v tehdejším Československu. V Praze se většina z nich koná jako součást festivalu proti totalitě, zlu a násilí Mene Tekel. Ten začíná dnes a potrvá do 3. března. Připomínat se bude také čin Jana Zajíce, který se 25. února 1969 po Janu Palachovi upálil na protest proti letargii, do níž společnost upadala po okupaci vojsky Varšavské smlouvy.
Přesně před 70 lety, 23. února 1949, schválili komunističtí poslanci zákon o Jednotných zemědělských družstvech. Ten legitimizoval násilné odebírání pozemků a majetku soukromým zemědělcům po vzoru Sovětského svazu.
Mluvčí KSČM a „nová tvář komunistické strany“ Helena Grofová, která neúspěšně kandidovala v loňských volbách do zastupitelstva Prahy 9, nyní udělala reklamu provozovatelům areálu Pragovka Art District s kavárnou na místech bývalé továrny. Majitel podniku odmítl Grofové nápad, aby komunisté zahájili v Pragovce kampaň před volbami do Evropského parlamentu.
Žižkovu kromě televizního vysílače dominuje také Národní památník na Vítkově s obří jezdeckou sochou Jana Žižky. Nevidomí návštěvníci tamního muzea se mohou v budově lépe orientovat díky novému haptickému modelu. Ale všichni občané Prahy 3 marně čekají, až si budou moct „sáhnout“ na skutečnou proměnu žižkovského kopce.
Pražský deník připravuje unikátní cyklus Jak jsme žili v Československu. Každý týden zveřejňujeme historické zajímavosti a archivní snímky z jednotlivých pražských čtvrtí z let 1918 až 1992. Podíváme se, jak se za Československa žilo lidem, nahlédneme do kronik a archivů, necháme si vyprávět od místních obyvatel. V dalším díle, který vyjde v pátek 8. února, se podíváme do Kbel
V neděli 27. ledna uplyne šedesát let ode dne, kdy bylo zahájeno trvalé válcování v hrubé válcovně ostravské huti.
FOTOGALERIE/ Jarmila Burešová, vedoucí obvodu knihovnických služeb Knihovny města Ostravy pro Muglinov, Heřmanice, Kunčičky, Michálkovice, Radvanice může o tom, co děti právě „nejvíce bere“, mluvit zasvěceně. V knihovnách se totiž pohybuje už několik desetiletí.
Sochy, pomníky, plakety či dokonce tanky odvál čas. Už je to téměř tři dekády co jsou schovány či zničeny.
Rakovnicko – V rámci oslav 100. výročí založení jsme se zeptali čtenářů Deníku na dvě zásadní otázky týkající se naší historie, ale také v jaké době by chtěli žít. Oslovené osobnosti měly odpovědět na to, kdo byl nejhorším a nejlepším prezidentem. A také, které období bylo za dobu trvání našeho státu to nejpovedenější a které naopak považují za dobu temna.
Kladensko - V rámci nadcházejících oslav 100. výročí založení Československa položil Deník svým čtenářům otázky týkající se historie naší republiky od jejího vzniku v roce 1918 po současnost.
Mladoboleslavsko – Prakticky bez výhrad ční nad řadou prezidentů posledních sta let postava T. G. Masaryka. V závěsu za ním následuje Václav Havel. Tak soudí většina okresních osobností v anketně k republikové historii. Naopak jednoznačně propadl Klement Gottwald.
Kolín - Máme toho hodně, na co můžeme být pyšní po sto letech založení Československa. Takový převládá názor mezi oslovenými obyvateli Kolínska: Sametová revoluce bez násilí, umění přežít, vzpoura proti komunismu, hospodářský rozvoj po 1. světové válce - to je jen výběr toho, čeho si Kolíňáci váží.
Kutnohorsko - Václav Havel nebo Tomáš Garrigue Masaryk byli podle dotazovaných respondentů největšími prezidentskými osobnostmi. Na tom, kdo byl ve staletých dějinách samostatného československého státu největší pohromou, panovala jasná shoda: Klement Gottwald.
Nymbursko – V rámci oslav 100. výročí založení jsme se zeptali na dvě zásadní otázky týkající se naší historie. Oslovené osobnosti měly odpovědět na to, kdo byl nejhorším a nejlepším prezidentem. A také, které období bylo za dobu trvání našeho státu to nejpovedenější a které naopak považují za dobu temna.
Benešovsko - Největším ze všech jedenácti mužů, kteří se stali prezidenty Československa, Česka nebo Protektorátu Čechy a Morava, určili respondenti z Benešovska toho úplně prvního - Tomáše Garrigua Masaryka. Zajímavé je, že si někteří vzpomněli i na těžkou a dodnes rozporuplně chápanou roli právníka Emila Háchy během německé okupace.
Mělnicko - V rámci oslav 100. výročí založení jsme se zeptali na dvě zásadní otázky týkající se naší historie. Oslovené osobnosti měly odpovědět na to, kdo byl nejhorším a nejlepším prezidentem. A také, které období bylo za dobu trvání našeho státu to nejpovedenější a které naopak považují za dobu temna.
Berounsko - V letošním roce slavíme sté výročí vzniku republiky. Za sto let prošlo samostatné Československo mnoha zlomovými obdobími. Přestože celá desetiletí razili Češi i Slováci heslo „v jednotě je síla,“ na začátku roku 1993 se jejich cesty rozešly a z Československa se staly dva samostatné státy. A která období patří k nejhorším?
Příbramsko - V neděli 28. října si připomeneme 100 let od vzniku samostatného státu Čechů a Slováků. Za tuto dobu se do jeho historie kladně či záporně zapsala celá řada osobností, byla období dobrá až vynikající, která se střídala s těmi, kdy obě národům nebylo dvakrát do zpěvu.
Jihočeský kraj – Sto let v dějinách lidstva neznamená nic. V historii posledních staletí velmi mnoho. Protože ta poslední stovka se nás přímo týká, zajímal nás názor Jihočechů na toto období.
Trutnov - Když nejede prezident k nám, musíme my za ním! Tak přistoupili v červenci 1926 čeští obyvatelé Trutnova k návštěvě prezidenta T. G. Masaryka v regionu. Vydali se za ním například do sousední Úpice.
Vysočina – Za sto let Československa bylo čestné občanství ve městech na Vysočině uděleno desítkám osobností. Najdeme mezi nimi známá jména, hrdiny z bojů za vlasti, ale i jména lidí, kteří pomáhali bez publicity v těžkých časech druhým.
Hradec Králové - Plastiky z období socialismu se z veřejného prostoru odstraňují kvůli špatnému stavu i novým stavbám.
Pražský deník přináší nový cyklus Jak jsme žili v Československu. Každý týden pozveme čtenáře do novodobé historie jednotlivých pražských čtvrtí. Na procházku po významných momentech let 1918 až 1992. Tentokrát zveme na Staré Město.
Pražský deník přináší nový cyklus Jak jsme žili v Československu. Každý týden pozveme čtenáře do novodobé historie jednotlivých pražských čtvrtí. Na procházku po významných momentech let 1918 až 1992. Tentokrát zveme na Nové Město.
Seriál Příběhy pamětníků připomíná skrze autentická vyprávění historické události a osobnosti 20. století. Dnešní díl vypráví skrze příběh Jiřího Navrátila o dramatických okolnostech kolem Pražského povstání a účasti členů Junáka na něm.
Písek – Členové Rady seniorů nejen kritizují některé záležitosti týkající se prostředí ve městě, ale přicházejí i s podněty. Jedním z nich je úprava prostranství po odstraněném pomníku Klementa Gottwalda.
Pražský deník přináší cyklus Jak jsme žili v Československu. Každý týden pozveme čtenáře do novodobé historie jednotlivých pražských čtvrtí. Na procházku po významných momentech let 1918 až 1992. Tentokrát zveme na Žižkov.
