Královéhradecký kraj je na hranici epidemie akutních respiračních onemocnění. Plní se ordinace a nemocných přibývá ve všech věkových skupinách. Lékaři také musí řešit nedostatek některých antibiotik.
Čtyřiačtyřicetiletá Lenka Kopecká ze Slaného byla ještě před rokem zdravá, na kole ujela i třicet kilometrů, plavala, tančila. Veselá a společenská žena si užívala život s partnerem a synem. Oba pracovali jako školníci ve 3. ZŠ ve Slaném. Pak ale do jejího života zasáhla nemoc. Diagnóza: amyotrofická laterální skleróza (ALS). Při této nemoci postupně ochabne veškeré svalstvo v těle. Prognóza je neúprosná. Nemoc nejde vyléčit ani zastavit.
Kvůli zvýšenému nárůstu akutních respiračních onemocnění v Libereckém kraji vyzývá Krajská nemocnice v Liberci návštěvníky, aby zvážili návštěvy hospitalizovaných. Pokud mají příznaky respiračního onemocnění, jako je teplota, rýma, kašel, vyrážku nebo průjem, měli by návštěvu odložit. Výzva platí pro nemocnice v Liberci, Turnově a Frýdlantu.
Příběh krásné Báry, které její maminka neřekne jinak než „Barunko“, u vás vzbudil obrovské ohlasy. Chtěla si otevřít vlastní cukrárnu, ale jednoho dne zjistila, že má nádor na mozku a od té doby statečně bojuje ze všech sil, aby nemoc porazila. A ač nemá dle lékařů vyhlídky úplně růžové, stále tu je a snaží se užít si život do poslední vteřiny. Takhle se připravuje na Vánoce.
K lékaři bez obav a dlouhého čekání. Přesně to nabízí klientům prostřednictvím Ambulance preventivní medicíny Nemocnice Pelhřimov. Moderní zdravotnické zařízení klientům poskytuje, na základě dlouholetých zkušeností, preventivní program cílený na prevenci nejzávažnějších onemocnění.
Lenka Kopecká (44) ze Slaného byla ještě před rokem zdravá, na kole ujela i třicet kilometrů, plavala, tančila. Veselá a společenská žena si užívala život s partnerem a synem. Oba pracovali jako školníci ve 3. ZŠ ve Slaném. Pak ale do jejího života zasáhla nemoc. Diagnoza: amyotrofická laterální skleróza (ALS). Při této nemoci postupně ochabne veškeré svalstvo v těle. Prognóza je neúprosná. Nemoc nejde vyléčit ani zastavit.
Ústecký kraj v závěru minulého týdne prolomil hranici epidemie respiračních onemocnění, ta je stanovena na přibližně 1600 případů na 100 tisíc obyvatel.
Viry způsobující respirační infekce útočí ze všech sil, což nezůstává bez odezvy ani v nemocnicích. Nicméně ty velké ve středních Čechách – krajem vlastněné oblastní nemocnice v Benešově, Kladně, Kolíně, Mladé Boleslavi a Příbrami – se zatím s rostoucí nemocností vyrovnávají.
Pacientů s respiračním onemocněním v posledních dnech přibývá také v Plzeňském kraji. Kromě chřipky se šíří takzvané RS viry, které jsou velmi nakažlivé a způsobují infekci dýchacích cest. Oproti minulému týdnu se nemocnost v kraji zvýšila o dvacet procent. Podle odborníků se virové infekce šíří rychleji, než tomu bylo před pandemií covid-19. Velkým problémem je navíc nedostatek léčiv na snižování horečky.
Je to již třináct let, co začala mít Dana Pešková (jméno je pozměněno) z Ostravy problémy s levou nohou. „Ztrácela se mi v ní citlivost, dospělo to do stádia, že jsem se bála našlápnout, abych neslítla,“ řekla Deníku. Po sérií vyšetření jí lékaři diagnostikovali roztroušenou sklerózu.
Když má někdo sport rád, nevynechá ho, ani když se necítí zcela fit. Dráhový cyklista brněnské Dukly Martin Čechman i přes nemoc vyrazil do Švýcarska, aby se zúčastnil oblíbeného podniku Challenge Grenchen. A předvedl tam dvě povedená vystoupení.
Horečka. Velmi častý problém, který nyní řeší operační středisko Zdravotnické záchranné služby Olomouckého kraje. Počty nemocných s akutními respiračními infekcemi včetně chřipky letí nahoru a lidé s vysokou teplotou hledají pomoc. V případě teploty však není nutné okamžitě vyrazit na pohotovost. Horečku je možné zvládnout doma, pokud vysoké teploty netrvají déle než tři dny.
Česko je podle Státního zdravotního ústavu na prahu epidemie respiračních onemocnění. Část krajů už dokonce onu hranici překročila. Nejčastěji marodí děti předškolního věku – více než 5500 na sto tisíc lidí. Drtivá většina dětí to zvládá doma, stav některých nejmenších ale vyžaduje i dočasnou hospitalizaci.
Českem se rychle šíří vlna respiračních onemocnění. Počty nemocných za poslední týden vzrostly až o desítky procent a část krajů už překročila hranici epidemie. Kromě chřipky se šíří rovněž RS viry, které také způsobují infekce dýchacích cest. Vyplývá to z údajů krajských hygienických stanic (KHS). Podle některých z nich se respirační nemoci nyní šíří rychleji, než tomu bylo před pandemií covidu-19.
Respirační infekce včetně chřipky jsou ve středních Čechách na postupu, nemocnost se již výrazně přehoupla přes epidemickou hranici. V pátek 16. prosince uvedla ředitelka protiepidemického odboru krajské hygienické stanice Lilian Rumlová, že v 50. kalendářním týdnu nemocnost proti týdnu předchozímu stoupla o 34,7 procenta.
Chtěli byste se na chvíli ocitnout v kůži prvorepublikového lázeňského hosta? Nebo si vyzkoušet, jak se tu léčilo třeba v šedesátých letech minulého století? Některé procedury na historických fotografiích vypadají tak trochu jako mučení, ale určitě už tehdy účinně zachraňovaly zdraví. Nicméně se současným pohodlím lázeňských hostů se to vůbec nedá srovnat.
Vědci zjistili, že jeden z nejtěžších létajících ptáků na světě má zajímavou a ojedinělou schopnost. Zdá se totiž, že drop dokáže používat rostliny k samoléčbě. Samci ho jedí hlavně v období páření, aby se jednak chránili před nemocemi, ale taky aby byli atraktivnější pro potenciální partnerky. Informaci přinesl portál CNN.
Živé a pestré krmítko je ozdobou zahrady i balkónu. Ne každý se o něj ale umí správně starat. Vědecké studie ukazují, že nesprávnou péčí a zanedbanou hygienou můžeme pomáhat šířit nebezpečné nemoci ptáků a nevhodným krmením dokonce ohrožovat rozmanitost druhů ptactva.
Peter Hrubizna je tatínkem dvou slečen, který od minulého roku bojuje s rakovinou tlustého střeva. V tuto chvíli je již v posledním stádiu nemoci a jediné, co mu může pomoci, je léčba dendritickými buňkami v Německu. Jenže na tu mu pojišťovna odmítá přispět. V Čechách má nárok pouze na další chemoterapie, které by však jeho unavené tělo již nejspíš neustálo.
Čtyřicet let měl Brňan Libor Jaša, když se dozvěděl, že trpí Parkinsonovou chorobou. Vyhlídky na další život byly trpké, postupně měl ztrácet kontrolu nad vlastním tělem. „Říkal jsem si, proč zrovna já,“ vzpomínal před časem. Lékaři z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně mu však zavedením elektrody do mozku zvýšili kvalitu prožitých dní natolik, že mohl i sportovat. Bez ní se jen těžko zvládal obléci. Od diagnózy uplynulo už skoro dvacet let.
Čtyřicet let měl Brňan Libor Jaša, když se dozvěděl, že trpí Parkinsonovou chorobou. Vyhlídky na další život byly trpké, postupně měl ztrácet kontrolu nad vlastním tělem. „Říkal jsem si, proč zrovna já,“ vzpomínal před časem. Lékaři z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně mu však zavedením elektrody do mozku zvýšili kvalitu prožitých dní natolik, že mohl i sportovat. Bez ní se jen těžko zvládal obléci. Od diagnózy uplynulo už skoro dvacet let.
V ČR podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) přibývá akutních respiračních infekcí (ARI) včetně chřipky a respiračně syncytiálních virů (RSV). V některých evropských zemích včetně sousedního Německa už se chřipka šíří se střední intenzitou, v Česku zatím počet případů roste hlavně u dětí ve věku šest až 14 let. SZÚ ale upozorňuje na to, že vzorků, které lékaři odesílají do národní referenční laboratoře, není dostatek.
Diabetiků v ČR přibývá asi 30 tisíc každý rok, cukrovku má každý třetí senior nad 65 let. Lékaři čekají další zhoršení, protože Češi tloustnou a málo se hýbou. Pacientům, kteří zhubnou, se ale nemoc může zlepšit natolik, že ji nemusí vůbec léčit. V tiskové zprávě k Jihočeskému diabetologickému dni to uvedl vedoucí diabetologického centra Nemocnice České Budějovice Ondřej Vrtal.
Nevzhledné červené skvrny, odlupující se šupiny suché kůže, svědění a silná bolest. Psorióza neboli lupénka je onemocnění, které postihuje především kůži, ale zánět může napadnout i klouby. Nevyléčitelnou nemocí trpí statisíce lidí. Jak tato nemoc omezuje život, jak se léčí a jak se před psoriázou chránit?
Po sedmi letech se na Slovensku objevila vzteklina. Nález nakaženého jezevce zbavil zemi statusu země této infekce prosté, a Česko má tak vedle Polska dalšího souseda, kde se nakažlivý a extrémně nebezpečný virus vyskytuje. V Česku se nemoc přitom už dvacet let neobjevila. Úřady zatím vakcinaci lišek neplánují.
Patrik z Deštného v Orlických horách přišel na svět předčasně v 31. týdnu. Dnes mu jsou dva roky a zatímco jiné děti už v tomto věku běhají a užívají si radosti z pohybu, Páťa to štěstí nemá. Je upoutaný na invalidní vozík. Když mu byl rok a půl, byla mu diagnostikována spinální svalová atrofie. Ta patří mezi nejzávažnější vrozené degenerativní choroby, které způsobují postupný úbytek a ochabování kosterního svalstva.
Mnoho lidí u nás vůbec netuší, jak vysokému riziku vzniku plicních chorob jsou vystaveni. Plicní lékaři upozorňují na to, že zdaleka nejde jen o kouření, což je dobře známý rizikový faktor. Nekuřáci se asi budou divit, ale třeba i místo, kde žijí, tráví volný čas či kde pracují, se může podílet na vzniku závažných plicních chorob.
Řady dětí v některých školkách poměrně citelně prořídly. Nemoc, hlásí rodiče. A dobře vidí, že to není tím, že by se jejich ratolesti rozstonaly kvůli setkání s mikulášskou družinou nebo těšením se na Ježíška. Zdravotní komplikace jsou reálné: typické „chřipkové“ počasí se hlásí nárůstem počtu respiračních infekcí.
Nezisková organizace Spirála Ostrava spustila projekt na vybraných školách v Moravskoslezském kraji zaměřený na duševní zdraví, který reaguje na zvyšující se poptávku po psychologické pomoci. Děti a mladiství jsou z hlediska rozvoje duševních onemocnění rizikovou skupinou. Situace se stala aktuálnější a palčivější kvůli covidu-19 a souvisejících epidemiologických opatřeních, která přinesla nárůst psychických problémů a sociálních úzkostí nejen u dospělých, ale rovněž u mladých lidí.
Zhoršené vidění za šera či potmě, takzvaná šeroslepost, stojí na předních příčkách onemocnění, která ohrožují bezpečnost silničního provozu. Schopnost řídit po setmění je u řady lidí tak snížená, že mohou představovat hrozbu sobě i svému okolí. Neřešená oční vada přispívá určitě i ke statistikám, podle nichž je riziko dopravní nehody během zimy až patnáctkrát vyšší než v letním období. Leckdy by k ní nemuselo dojít, kdyby lidé včas vyhledali pomoc očního lékaře.
Dezinformace či manipulativní zprávy o onemocnění covid-19 a vakcinaci proti němu plní internet po celém světě. Není tak překvapením, že se mylné či cíleně lživé informace šíří i po českých sítích a emailových schránkách. Na takovou zprávu narazil jistě každý z nás a leckdy je obtížné ji odlišit od pravdy. Deník se proto rozhodl představit novou rubriku, která bude každý týden několik takových „zaručených“ informací, pravd a tvrzení ověřovat, vysvětlovat a případně vyvracet. Jako první díl tohoto seriálu vám přinášíme seznam deseti nejčastějších dezinformací o covidových vakcínách.
Klárka se narodila jako zdravé dítě, ovšem ve čtyřech letech se jí i její rodině obrátil život vzhůru nohama. Lékaři jí diagnostikovali metabolickou poruchu, ke které se později přidaly i zvětšená játra, špatná srdeční chlopeň, porucha růstu, oslabená imunita, ochabování svalstva a mnoho dalšího. Navíc žije v nevhodných podmínkách, které její rodina nemá šanci změnit.
Dárcovství krve nebo darování plazmy je dnes běžnou součástí zdravotnického systému a nikdo už se nad ním nepozastaví. V následujících dekádách se ale s vysokou pravděpodobností rozvine darování dalšího tělního materiálu, a to už možná vzbudí diskusi. V Česku totiž vzniká první banka, která bude shromažďovat pro zdravotnická zařízení vzorky lidské stolice. Má pomoci při léčbě pacientů, kteří zápolí s nepříjemnými nemocemi střev.
Sbírka vynesla půl milionu, další peníze si museli půjčit. Manželé Hepnarovi z Dřevnovic na Prostějovsku svůj boj s životními útrapami nevzdávají. Pár, který sužuje vážná nemoc v podobě Amyotrofické laterální sklerózy (ALS), která připoutala Davida Hepnara trvale na lůžko, se přes další problémy dočká ještě do Vánoc nové střechy. Zapřičinili se o to kamarádi, ale i neznámí lidé se srdcem na svém místě.
Jsou jich u nás desetitisíce a díky pandemii covidu se jejich počty pravděpodobně zvýší. O kom je řeč? O pacientech, kteří kvůli obrovské únavě a další spoustě přidružených vážných zdravotních potíží nedokážou v životě běžně fungovat. Vzdor tomu ale pro jejich nemoc nemají lékaři v Čechách, na rozdíl od některých jiných zemí, název konkrétní diagnózy. Únavový syndrom je totiž pořád jen „syndrom“.
/ROZHOVOR/ Dvanáctiletý Matýsek s Duchennovou svalovou dystrofií. To byl důvod, který přivedl jeho maminku Jitku Reineltovou před lety do pacientské organizace Parent Project. V neziskovce nechtěla být jen do počtu. Krátce po svém vstupu vymyslela putovní výstavu Žijeme s vámi.
Drahé energie drtí domácnosti, které, aby ušetřily, sahají k úsporným opatřením. Vzhledem k tomu, že nejvíce energií hned po vytápění spotřebuje ohřev vody, doporučují někteří rádci snížit teplotu vody v bojleru. Takovým šetřením ovšem mohou lidé vážně ohrozit svoje zdraví.
Vlna chřipkových onemocnění podle všechno tento rok začala dřív, než bývá obvyklé. Teplota, bolest hlavy, kašel, rýma, bolest svalů, celková únava. Typické příznaky chřipky, které se dají snadno zaměnit s běžným nachlazením. Chřipku může potvrdit pouze laboratorní vyšetření. Zatímco nachlazení člověk vcelku dobře zvládne, chřipka je mnohem nebezpečnější zejména pro starší lidi nebo oslabené chronickým onemocněním. Může končit i hospitalizací.
Víte, jaké jsou nejčastější příznaky cukrovky? Patříte do ohrožené skupiny? Dá se této nemoci předejít? Potřebujete radu odborníka? Na vaše dotazy odpovídal diabetolog a vedoucí lékař I. interní kliniky FN Plzeň, MUDr. Michala Krčmy, Ph.D.
Infekční onemocnění opičí neštovice má být napříště celosvětově označováno zkráceným anglickým názvem mpox. Rozhodla o tom Světová zdravotnická organizace (WHO). Nové označení zavádí s okamžitou platností, ale jeden rok ještě bude možné používat oba názvy.
Částku 4 794 tisíc korun poslal Zlínský kraj Charitě Uherské Hradiště na provoz Centra duševního zdraví. Centrum vzniklo v rámci pilotního projektu ministerstva zdravotnictví.
Ve věku 66 let zemřel někdejší olomoucký radní a lidovecký poslanec Tomáš Kvapil. Byl druhým ministrem pro místní rozvoj poté, co byla funkce zřízena. Otec pěti dětí a nadšený skaut byl také osm let zastupitelem v Olomouci.
Po poklesu v minulých týdnech šel covid v Olomouckém kraji nepatrně nahoru. Nárůst za poslední týden je pětiprocentní. Nejvíce případů je mezi dospělými ve věku 45 až 54 let. Epidemiologové zatím neevidují výskyt chřipkového viru či závažný případ chřipkového onemocnění.
Každý z nás se bojí, že nám jednoho dne život navždy změní Alzheimerova choroba. Představa, že postupně začneme zapomínat kde jsme, kdo jsme nebo kdo jsou naše děti, nás děsí. A aby toho nebylo málo, lékaři pořádně neví, jak se s touto nemocí poprat. Vypadá to ovšem, že nyní vědci našli silné vodítko k řešení, co Alzheimera způsobuje. V posledních letech přibývá vědeckých studií, které potvrzují znepokojivou hypotézu. Alzheimerova choroba není jen nemoc, je to infekce.
Tragická zpráva o úmrtí bývalého švédského hokejisty dorazila mezi fanoušky ve čtvrtek večer. Börje Salming, známý jako průkopník Evropanů v zámořské NHL, od léta bojoval s nevyléčitelnou nemocí amyotrofickou laterální sklerózou (ALS), která postihuje svalstvo a postupně paralyzuje celé tělo. Rodák z Kiruny zemřel ve věku 71 let.
Rodina dnes dvou a půl leté Reese stála před dvěma lety před důležitým rozhodnutím: podstoupit chemoterapii a pokusit se zachránit dceři oko, nebo ho vyoperovat a mít jistotu, že dívce zachrání život? Na rozhodnutí měli 24 hodin. Dnes má dívenka oko umělé, rakovina ustoupila a Reese se pyšní tím, že si oko sama nandává i vyndává.