Znojmo – K obnovení tradice, kdy se v minulosti obyvatelé města starali o zeleň ve svém nejbližším okolí, vyzývají představitelé Okrašlovacího spolku ve Znojmě. „Suché období posledních let napáchalo na přírodě velké škody. To, že některý obyvatel našeho města zalil strom před svým domem, bývalo dříve časté. Chceme nyní navázat na tuto iniciativu a vyzvat obyvatele Znojma, ale i jiných obcí okresu, aby na tuto tradici navázali a obnovili ji,“ sdělil předseda spolku Otto Bouda.
Krátká – Vesnická památková rezervace Krátká bude mít o jedno turistické lákadlo více. Do jara příštího roku tam má „vyrůst“ takzvaný Dům přírody. Je to první stavba svého druhu na Vysočině.
Šumava – Jihočeský kraj, který se ocitl v posledních dnech v těžké mediální defensivě, pokud jde o jeho názory na Šumavu, podpořil bývalý ředitel Správy Národního parku Šumava Jiří Mánek. Ten je také krajským koordinátorem vznikajícího hnutí Trikolora. Park podpořil zejména v tom, že podává žalobu na postup správy parku a ministerstva životního prostředí při projednávání nové zonace parku.
Jihočeský kraj, který se ocitl v posledních dnech v těžké mediální defensivě, pokud jde o jeho názory na Šumavu, podpořil bývalý ředitel Správy Národního parku Šumava Jiří Mánek. Ten je také krajským koordinátorem vznikajícího hnutí Trikolora. Park podpořil zejména v tom, že podává žalobu na postup správy parku a ministerstva životního prostředí při projednávání nové zonace parku.
/FOTOGALERIE/ Každý rok přijme Záchranná stanice hl. m. Prahy po volně žijící živočichy stovky osiřelých či opuštěných ptačích a savčích mláďat, která přišla o rodiče nebo rodné hnízdo a bez lidské pomoci by si v přírodě nedokázala poradit. S mláďaty některých druhů, jako jsou ježci, veverky, kosi nebo labutě, se ošetřovatelé setkávají pravidelně každý rok, každá sezona mláďat si ale připraví také několik nečekaných překvapení.
Osm a půl milionu korun hodlá ještě letos investovat do oprav ve svých muzeích Národní muzeum v přírodě (NMP) sídlící v Rožnově pod Radhoštěm. Opravy se budou týkat všech čtyř jeho organizací: Muzea v přírodě Zubrnice, Muzea v přírodě Vysočina, Hanáckého muzea v přírodě i Valašského muzea v přírodě.
Kunštát – Brodění bažin, sjezdy „propastí“ a výšlapy strmých kopců, souboj s vyznačenými metami i s časem, havárie. Zkrátka mimořádný adrenalin opět nabídlo dvoudenní otevřené mistrovství republiky v Truck Trialu v pískovně u Kunštátu.
Řada společností v Ústeckém kraji má v plánu „zezelenat“. Například vedení Bílinské kyselky už jedná se svým dodavatelem plastových lahví o přídavku recyklačního materiálu, Český porcelán v Dubí chce zase pomoci přírodě svými porcelánovými pohárky na kávu.
Švihov – Barevné objekty, které působí téměř na všechny smysly a mají zprostředkovat dotek s přírodou. I tak lze popsat Dřevomalby Tomáše Záborce, vystavené letos v srpnu a září na vodním hradě Švihov.
Milovníci psů a koček, kteří své miláčky neberou s sebou na dovolenou, každý rok řeší stejný problém, kdo se jim o zvíře postará, zatímco tu nebudou. Řešení jsou různá a dají se najít, i když strávíte třeba dva měsíce v Kanadě.
Firmy v Ústeckém kraji mají v plánu „zezelenat“. Vedení Bílinské kyselky už jedná se svým dodavatelem plastových lahví o přídavku recyklačního materiálu, Český porcelán v Dubí chce zase pomoci přírodě svými porcelánovými pohárky na kávu z „okýnek“.
/FOTOGALERIE/ Správa Krkonošského národního parku čelí dlouhodobému suchu budováním přehrážek v lesních porostech. Pod Tetřevími boudami na Rejdišti u Černého Dolu vzniká komplex 60 velkých a 110 menších přehrážek.
V zimě lyže a brusle, v létě nepřeberné množství atrakcí i minizoo. Tak to vypadá ve Skalka Family Parku, který je obklopen lesy a přírodou, přesto se nachází co by kamenem dohodil od Poruby.
Tábor - Pár v přírodě značně ohrožených jeřábů mandžuských v těchto dnech rozšířil množství druhů chovaných v Zoo Tábor. Samec pochází ze zoologické zahrady v Olomouci, samice z pražské zoo.
/FOTOGALERIE/ Další dva supi mrchožraví odchovaní v Zoo Praha – tentokrát dvě samičky, z nichž jedna se vylíhla v Zoo Zlín – získali nový domov ve Východních Rodopech, kde posílí populaci tohoto ohroženého druhu. Na umělém hnízdě na skalní nice, s výhledem na řeku Ardu, nyní stráví zhruba deset dnů, pak je ochranáři vypustí do bulharských hor a budou nadále monitorovat jejich pohyb.
Tachov – Školní tempery, sololitová deska či prkno, štětce a chvíle volného času spolu s inspirací v přírodě jsou nezbytnosti, kterých je zapotřebí pro výtvarnici Bärbel Jílkovou, aby mohla namalovat obraz.
ROZHOVOR / Život s jógou je mnohem příjemnější a plnější, jsou přesvědčeni ti, kteří fenoménu propadli a aktivně se józe věnují. Jógu nevnímají jen jako soubor cvičení pro posílení a protažení těla, ale jako efektivní prostředek ke zbavení stresu, nastolení vnitřního klidu a celkové vyrovnanosti. Józe se oddávají v tělocvičně i v přírodě. V Olomouci si dokonce užívají cvičení na vodní hladině. Na prkně.
„Hlavně, aby po sobě lidé nenechávali v přírodě bo.del. Pak bude podobných případů mnohem méně.“ Takový vzkaz poslal všem čtenářům Deníku jeden z pracovníků Záchranné stanice pro zvířata v Bartošovicích, který se podílel i na záchraně labutě, které u hlavy uvízl kus rybářského náčiní, na rybníce Větrov v Petrovicích.
FOTOGALERIE / Stádečko krav a koní mohou spatřit turisté pod vrcholem Pradědu. Spásáním horských luk zvířata pomáhají návratu chráněných druhů rostlin a na ně vázaných živočichů do nejcennějších částí Jeseníků.
Otava – Provozní a majitel kempů na řece Otavě chrání přírodu. Při boji proti znečištění by se dle něj mělo začít u zákazníků, nikoliv tlačit regulacemi na provozní.
Národní přírodní rezervaci Mionší v Beskydech se daří jako jedné z mála udržet bez kůrovce. Příroda si v této oblasti dokáže se škůdcem poradit sama i bez postřiků nebo kácení. Podle odborníků by lokalita Mionší mohla být vzorovým příkladem pro ostatní lesy postižené kůrovcem.
Národní přírodní rezervaci Mionší v Beskydech se daří jako jedné z mála udržet bez kůrovce. Příroda si v této oblasti dokáže se škůdcem poradit sama i bez postřiků nebo kácení. Podle odborníků by lokalita Mionší mohla být vzorovým příkladem pro ostatní lesy postižené kůrovcem.
Národní přírodní rezervaci Mionší v Beskydech se daří jako jedné z mála udržet bez kůrovce. Příroda si v této oblasti dokáže se škůdcem poradit sama i bez postřiků nebo kácení. Podle odborníků by lokalita Mionší mohla být vzorovým příkladem pro ostatní lesy postižené kůrovcem.
FOTOGALERIE / Stádečko krav a koní mohou spatřit turisté pod vrcholem Pradědu. Spásáním horských luk zvířata pomáhají návratu chráněných druhů rostlin a na ně vázaných živočichů do nejcennějších částí Jeseníků.
FOTOGALERIE / Stádečko krav a koní mohou spatřit turisté pod vrcholem Pradědu. Spásáním horských luk zvířata pomáhají návratu chráněných druhů rostlin a na ně vázaných živočichů do nejcennějších částí Jeseníků.
Nejen syslové. Mezi ohroženou součást české přírody patří vedle hlodavce, kterého na nedávné návštěvě vypustil pod Ranou do přírody premiér Andrej Babiš, i další živočichové a rostliny.
Blansko – Dům přírody Moravského krasu v pondělí 5. srpna zahajuje letní příměstský tábor Puťák. Zážitková akce potrvá do pátku a je určená pro děti ve věku od deseti do patnácti let.
V Proboštově se rozhodli, že změní podobu hudebních akcí. Z každého uspořádaného festivalu tam nyní zůstává více zážitků než plastových kelímků v odpadkových koších. Obec pořídila vratné nádoby na pivo a limo, které jsou pro návštěvníky k dispozici oproti zaplacené záloze.
/FOTOGALERIE/ Čtyři mláďata puštíků skončila letos v Záchranné stanici Pavlov u Ledče nad Sázavou. Domov jim vzala kůrovcová kalamita. Prvního dubna v lese u Golčova Jeníkova si dřevorubec, který v lese kácel strom, všiml, že z něj odlétl nějaký pták. Když se šel podívat blíže, uviděl dutinu, ve které bylo hnízdo se čtyřmi malými ptáčaty puštíka obecného.
/ROZHOVOR/ Ondřej Petrovský působí jako ředitel Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody už od roku 2006. Loni nadace oslavila 25. výročí své existence a za tu dobu podpořila celou řadu menších i větších projektů zaměřujících se na ochranu přírody. „Když se naskytla možnost pomáhat přírodě i aktivně prostřednictvím nadace, nemusel mě k tomu nikdo přemlouvat,“ svěřil se Petrovský. Lásku k přírodě u něj formoval skautský oddíl.
/ROZHOVOR/ Ondřej Petrovský působí jako ředitel Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody už od roku 2006. Loni nadace oslavila 25. výročí své existence a za tu dobu podpořila celou řadu menších i větších projektů zaměřujících se na ochranu přírody. „Když se naskytla možnost pomáhat přírodě i aktivně prostřednictvím nadace, nemusel mě k tomu nikdo přemlouvat,“ svěřil se Petrovský. Lásku k přírodě u něj formoval skautský oddíl.
/ROZHOVOR/ Ondřej Petrovský působí jako ředitel Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody už od roku 2006. Loni nadace oslavila 25. výročí své existence a za tu dobu podpořila celou řadu menších i větších projektů zaměřujících se na ochranu přírody. „Když se naskytla možnost pomáhat přírodě i aktivně prostřednictvím nadace, nemusel mě k tomu nikdo přemlouvat,“ svěřil se Petrovský. Lásku k přírodě u něj formoval skautský oddíl.
Bobr byl téměř vyhubený. Dnes se ale odhaduje, že v České republice žije kolem šesti tisíc jedinců. Do české přírody se vrátil v 70. letech minulého století z Rakouska a Německa. Šířil se podél vodních toků a bylo jen otázkou času, kdy se objeví ve Svitavách.
/FOTOGALERIE/ Bez strojů a sekaček. Stolovou horu v Chráněné krajinné oblasti Pálava spásají koně. Dvě kobyly s hříbaty vypásají louku o velikosti jednoho hektaru.
Mikulovsko /FOTOGALERIE/ – Bez strojů a sekaček. Stolovou horu v Chráněné krajinné oblasti Pálava spásají koně. Dvě kobyly s hříbaty vypásají louku o velikosti jednoho hektaru. Až ji zhruba za tři týdny vypasou, přesunou se jinam. Tito býložravci narušují půdu a vytváří vhodné podmínky pro živočichy, kteří v chráněné oblasti žijí.
/ROZHOVOR/ Liberecká zoologická zahrada letos slaví 115 let své existence a za tu dobu prošla značným vývojem. Její poslání se proměnilo a navíc k ní přibyly další složky. Kromě Centra pro zvířata v nouzi Archa, které se může pyšnit dvacetiletým výročím, se jedná i o Městské středisko ekologické výchovy Divizna. To svými aktivitami prostřednictvím environmentální výchovy podporuje a rozvíjí zodpovědnější chování lidí vůči všemu živému i neživému, tradicím, přírodě, krajině i planetě. S Alešem Kočím z Divizny jste si mohli přečíst rozhovor v Týdeníku Jablonecko, který vyšel v úterý 30. července.
/ROZHOVOR/ Liberecká zoologická zahrada letos slaví 115 let své existence a za tu dobu prošla značným vývojem. Její poslání se proměnilo a navíc k ní přibyly další složky. Kromě Centra pro zvířata v nouzi Archa, které se může pyšnit dvacetiletým výročím, se jedná i o Městské středisko ekologické výchovy Divizna. To svými aktivitami prostřednictvím environmentální výchovy podporuje a rozvíjí zodpovědnější chování lidí vůči všemu živému i neživému, tradicím, přírodě, krajině i planetě. S Alešem Kočím z Divizny jste si mohli přečíst rozhovor v Týdeníku Liberecko, který vyšel v úterý 30. července.
