Znamením pokroku a nástupu nové doby byla na počátku 20. století elektřina. Jedním z němých svědků této éry je i hydroelektrárna v Podspálově na Semilsku, která vznikla v letech 1921 až 1926 podle projektu architekta Emila Králíčka.
Znamením pokroku a nástupu nové doby byla na počátku 20. století elektřina. Jedním z němých svědků této éry je i hydroelektrárna v Podspálově na Semilsku, která vznikla v letech 1921 až 1926 podle projektu architekta Emila Králíčka.
/Proč navrátili vlka do přírody? Má vlk šanci přežít? Odpovědi uvnitř článku/ Zpočátku tomu nevěřili, ale nakonec se to stalo skutkem. Díky záchranářům v Bublavě, Vlašimi a lidem, kteří s nimi projevili neskutečnou součinnost, se vlk, který byl v září nalezen sražený v silničním příkopu poblíž Horní Blatné v Krušných horách, vrátil do přírody.
Znamením pokroku a nástupu nové doby byla na počátku 20. století elektřina. Jedním z němých svědků této éry je i hydroelektrárna v Podspálově na Semilsku, která vznikla v letech 1921 až 1926 podle projektu architekta Emila Králíčka.
V dubnu se ukrajinské armádě podařilo zaútočit na vlajkovou loď ruské Černomořské flotily Moskva a nakonec ji potopit, což byl pro Rusko vážný úder. Celé měsíce nikdo přesně nevěděl, jak se to ukrajinským silám podařilo. Až doposud. Odhodlaným Ukrajincům pomohla i příroda.
Lovci bouřek se do popředí zájmu veřejnosti dostali po ničivém tornádu, které předloni zasáhlo několik obcí na jihu Moravy. Profesionální i amatérská meteorologie je však především záležitostí dlouhodobých měření, pozorování, shromažďování a vyhodnocování dat. I to ale může být svého druhu dobrodružství. Tomáš Prouza je nadšeným meteorologem už třicet let. „Já jsem spíš stormspotter, sedím na zadku u počítače a doufám, že bouřka dorazí za mnou,“ říká.
/VIDEO, FOTO/ Moravice, nádherná řeka se jménem vypovídajícím o místě jejího zrodu, života i konce. Řeka s vlnícími se meandry i divokými peřejemi v hluboce zařezaných úzkých údolích. Dnes se vypravíme proti jejímu proudu, nejprve z Žimrovic podél Weisshuhnova kanálu, málo známé a ojedinělé technické památky. Část fotografií nám také přiblíží další úsek toku Moravice, kdy se společně vydáme z Podhradí směrem na Jánské Koupele. Za zajímavý tip na výlet velmi děkujeme Karlu Machylovi.
VIDEO/FOTO/ Moravice, nádherná řeka se jménem vypovídajícím o místě jejího zrodu, života i konce. Řeka s vlnícími se meandry i divokými peřejemi v hluboce zařezaných úzkých údolích. Dnes se vypravíme proti jejímu proudu, nejprve z Žimrovic podél Weisshuhnova kanálu, málo známé a ojedinělé technické památky. Část fotografií nám také přiblíží další úsek toku Moravice, kdy se společně vydáme z Podhradí směrem na Jánské Koupele. Za zajímavý tip na výlet velmi děkujeme Karlu Machylovi.
Žáci rokycanského gymnázia a studenti z německého Nittenau společně poznávali krásy šumavské přírody.
/FOTO/ Dolomity - součást Alp, je horský masiv na severovýchodě Itálie. Porovnáme-li tato dvě pohoří, Dolomity jednoznačně vyhrávají. Proč? Tvoří totiž jednu z nejpozoruhodnějších oblastí alpského systému s jedinečným světem bizarních rozeklaných štítů, malebných jezer i horských údolí a průsmyků. Půvab jednotlivých skupin je výrazně ovlivněn jejich geologickým původem, jenž umožnil přírodě vytvořit kouzelné skalní masívy nejrůznějších forem. Jsou zde stolové hory, např. Monte Pelmo, rozsáhlé štíty s řadou hřebenů, např. Monte Civetta, shluky štíhlých věží, např. Pale di San Martino. Vyznačují se strmostí skalních stěn i výškou. Jižní poloha, dostatek vláhy i slunce svědčí nádherné květeně.
/FOTO/ Dolomity - součást Alp, je horský masiv na severovýchodě Itálie. Porovnáme-li tato dvě pohoří, Dolomity jednoznačně vyhrávají. Proč? Tvoří totiž jednu z nejpozoruhodnějších oblastí alpského systému s jedinečným světem bizarních rozeklaných štítů, malebných jezer i horských údolí a průsmyků. Půvab jednotlivých skupin je výrazně ovlivněn jejich geologickým původem, jenž umožnil přírodě vytvořit kouzelné skalní masívy nejrůznějších forem. Jsou zde stolové hory, např. Monte Pelmo, rozsáhlé štíty s řadou hřebenů, např. Monte Civetta, shluky štíhlých věží, např. Pale di San Martino. Vyznačují se strmostí skalních stěn i výškou. Jižní poloha, dostatek vláhy i slunce svědčí nádherné květeně.
/FOTO/ Dolomity - součást Alp, je horský masiv na severovýchodě Itálie. Porovnáme-li tato dvě pohoří, Dolomity jednoznačně vyhrávají. Proč? Tvoří totiž jednu z nejpozoruhodnějších oblastí alpského systému s jedinečným světem bizarních rozeklaných štítů, malebných jezer i horských údolí a průsmyků. Půvab jednotlivých skupin je výrazně ovlivněn jejich geologickým původem, jenž umožnil přírodě vytvořit kouzelné skalní masívy nejrůznějších forem. Jsou zde stolové hory, např. Monte Pelmo, rozsáhlé štíty s řadou hřebenů, např. Monte Civetta, shluky štíhlých věží, např. Pale di San Martino. Vyznačují se strmostí skalních stěn i výškou. Jižní poloha, dostatek vláhy i slunce svědčí nádherné květeně.
/FOTO/ Dolomity - součást Alp, je horský masiv na severovýchodě Itálie. Porovnáme-li tato dvě pohoří, Dolomity jednoznačně vyhrávají. Proč? Tvoří totiž jednu z nejpozoruhodnějších oblastí alpského systému s jedinečným světem bizarních rozeklaných štítů, malebných jezer i horských údolí a průsmyků. Půvab jednotlivých skupin je výrazně ovlivněn jejich geologickým původem, jenž umožnil přírodě vytvořit kouzelné skalní masívy nejrůznějších forem. Jsou zde stolové hory, např. Monte Pelmo, rozsáhlé štíty s řadou hřebenů, např. Monte Civetta, shluky štíhlých věží, např. Pale di San Martino. Vyznačují se strmostí skalních stěn i výškou. Jižní poloha, dostatek vláhy i slunce svědčí nádherné květeně.
/FOTO/ Dolomity - součást Alp, je horský masiv na severovýchodě Itálie. Porovnáme-li tato dvě pohoří, Dolomity jednoznačně vyhrávají. Proč? Tvoří totiž jednu z nejpozoruhodnějších oblastí alpského systému s jedinečným světem bizarních rozeklaných štítů, malebných jezer i horských údolí a průsmyků. Půvab jednotlivých skupin je výrazně ovlivněn jejich geologickým původem, jenž umožnil přírodě vytvořit kouzelné skalní masívy nejrůznějších forem. Jsou zde stolové hory, např. Monte Pelmo, rozsáhlé štíty s řadou hřebenů, např. Monte Civetta, shluky štíhlých věží, např. Pale di San Martino. Vyznačují se strmostí skalních stěn i výškou. Jižní poloha, dostatek vláhy i slunce svědčí nádherné květeně.
/FOTO/ Dolomity - součást Alp, je horský masiv na severovýchodě Itálie. Porovnáme-li tato dvě pohoří, Dolomity jednoznačně vyhrávají. Proč? Tvoří totiž jednu z nejpozoruhodnějších oblastí alpského systému s jedinečným světem bizarních rozeklaných štítů, malebných jezer i horských údolí a průsmyků. Půvab jednotlivých skupin je výrazně ovlivněn jejich geologickým původem, jenž umožnil přírodě vytvořit kouzelné skalní masívy nejrůznějších forem. Jsou zde stolové hory, např. Monte Pelmo, rozsáhlé štíty s řadou hřebenů, např. Monte Civetta, shluky štíhlých věží, např. Pale di San Martino. Vyznačují se strmostí skalních stěn i výškou. Jižní poloha, dostatek vláhy i slunce svědčí nádherné květeně.
Dolomity - součást Alp, je horský masiv na severovýchodě Itálie. Porovnáme-li tato dvě pohoří, Dolomity jednoznačně vyhrávají. Proč? Tvoří totiž jednu z nejpozoruhodnějších oblastí alpského systému s jedinečným světem bizarních rozeklaných štítů, malebných jezer i horských údolí a průsmyků. Půvab jednotlivých skupin je výrazně ovlivněn jejich geologickým původem, jenž umožnil přírodě vytvořit kouzelné skalní masívy nejrůznějších forem. Jsou zde stolové hory, např. Monte Pelmo, rozsáhlé štíty s řadou hřebenů, např. Monte Civetta, shluky štíhlých věží, např. Pale di San Martino. Vyznačují se strmostí skalních stěn i výškou. Jižní poloha, dostatek vláhy i slunce svědčí nádherné květeně.
/FOTO/ Dolomity - součást Alp, je horský masiv na severovýchodě Itálie. Porovnáme-li tato dvě pohoří, Dolomity jednoznačně vyhrávají. Proč? Tvoří totiž jednu z nejpozoruhodnějších oblastí alpského systému s jedinečným světem bizarních rozeklaných štítů, malebných jezer i horských údolí a průsmyků. Půvab jednotlivých skupin je výrazně ovlivněn jejich geologickým původem, jenž umožnil přírodě vytvořit kouzelné skalní masívy nejrůznějších forem. Jsou zde stolové hory, např. Monte Pelmo, rozsáhlé štíty s řadou hřebenů, např. Monte Civetta, shluky štíhlých věží, např. Pale di San Martino. Vyznačují se strmostí skalních stěn i výškou. Jižní poloha, dostatek vláhy i slunce svědčí nádherné květeně.
Výstava Kouzlo přírodních Vánoc za skly zámeckých arkád v Holešově se prodlužuje do 14. ledna. Na nádvoří zůstává také betlém, zvonička a vánoční výzdoba.
Záchranná stanice Archa v Liberci měla uplynulý rok napilno, přestože se zbrzdil nárůst počtu přijatých zvířat. Pracovníci uskutečnili 506 výjezdů a stanicí prošlo 1 551 pacientů. Kvůli ukončení činnosti záchranné stanice v Libštátě obstarává Archa kromě Liberecka, Jablonecka a Frýdlantska také Turnovsko, Železnobrodsko a Tanvaldsko. „Do volné přírody se nám podařilo vrátit 51 % zvířat. Ještě k nim však přibude 107 zvířat, která vypustíme až v letošním roce. Jsou mezi nimi zejména netopýři a ježci, ale též tři káňata, dva slepýši a ještěrka,“ informovala vedoucí záchranné stanice Ivana Hancvenclová.
Zděšení a odpor vyvolal mezi lidmi nejen v Černém Údolí, ale po celém na Novohradsku, záměr developera využít areálu bývalé pohraniční stráže k výstavbě několika budov s apartmány pro téměř dvě stovky lidí. V závěru roku jim prozatím spadl kámen ze srdce. Developer svůj projekt stáhl.
Zděšení a odpor vyvolal mezi lidmi nejen v Černém Údolí, ale po celém na Novohradsku, záměr developera využít areálu bývalé pohraniční stráže k výstavbě několika budov s apartmány pro téměř dvě stovky lidí. V závěru roku jim prozatím spadl kámen ze srdce. Developer svůj projekt stáhl.
Pokud občas obujete rádi toulavé boty a vyrazíte do přírody, nechte se zlákat Šumavou. Svoji náruč vám ráda otevře v každém ročním období. Její krásu vyrazil s přáteli obdivovat i Miroslav Pecka, kterému děkujeme za poskytnutí fotografií.
Michal Mahďák chtěl vlastnit nemovitost, která je nevšední, jednoduchá, nenáročná i zajišťující dostatečný komfort. A přitom všem jen minimálně zatížit přírodu. Sen si svým způsobem splnil hned třikrát, a to v Oldřichovicích u Děpoltic v okrese Klatovy.
„Za mě nikdy nikdo nevytvořil nic krásnějšího než příroda. Já se jen snažím daný kousek dřeva upravit tak, aby byl použitelný v praxi,“ slyším za sebou hlas čtyřicetiletého Radka Murárika z Luhačovic, zatímco si prohlížím masivní stůl ze dřeva, které nedokážu rozpoznat. Pomalými kroky přecházím k hodinám, lampě, svícnu i dalším stolům. Každý kousek mě nutí zastavit se a pozorně zkoumat strukturu dřeva. Unikátní je totiž nejen design, ale také samotný materiál.
Když přes mlhu nevidíte na auto před domem a představa, jak budete následující měsíce škrábat jeho zamrzlá okna, vás nutí přetáhnout peřinu přes hlavu a nevylézat z vyhřáté postele, je ten nejlepší čas. Na co? Přece na plánování cesty někam za teplem. Řecké ostrovy jsou ideální cílová destinace. Jen musíte zvolit ten pravý. I když z celkového počtu tří tisíc ostrovů je jich obydlených jen 227, stále máte mnoho možností. Pokud před luxusními hotely a dokonalým servisem Kréty či Korfu dáte přednost méně navštěvovaným ostrovům, máme pro vás pár tipů.
/GALERIE/ Pokud občas obujete rádi toulavé boty a vyrazíte do přírody, nechte se zlákat Šumavou. Svoji náruč vám ráda otevře v každém ročním období. Její krásu vyrazil s přáteli obdivovat i Miroslav Pecka, kterému děkujeme za poskytnutí fotografií.
V Safari parku Dvůr Králové se narodil v pondělí 2. ledna ráno samec žirafy Rothschildovy. Je prvním mládětem, které se v zoo v roce 2023 narodilo. Jeho matkou je ve Dvoře Králové narozená samice Ella, otcem je nový chovný samec Bořek. V krátké době jde o druhý přírůstek žirafy Rothschildovy. Den před Štědrým dnem se narodila ve Dvoře Králové samice Imany. Porodila ji žirafa Imara. Také v tomto případě je otcem chovný samec Bořek.
Narodil se roku 1987 u rybího trhu v Tsukiji v Tokiu a Plzeňané se s ním mohou setkávat nejčastěji v Měšťanské besedě na koncertech Plzeňské filharmonie. Od roku 2020 je Chuhei Iwasaki jejím šéfdirigentem a Deníku prozradil, co ho v Česku nejvíce překvapilo a jaký je jeho nejoblíbenější seriál.
Narodil se roku 1987 u rybího trhu v Tsukiji v Tokiu a Plzeňané se s ním mohou setkávat nejčastěji v Měšťanské besedě na koncertech Plzeňské filharmonie. Od roku 2020 je Chuhei Iwasaki jejím šéfdirigentem a Deníku prozradil, co ho v Česku nejvíce překvapilo a jaký je jeho nejoblíbenější seriál.
Letos tomu je dvacet let, co se v 59 letech na svou poslední cestu vydal Pavel Vrba, jeden ze zakladatelů Českého svazu ochránců přírody na Českokrumlovsku a jeden z prvních profesionálních pracovníků ochrany přírody v regionu.
Vlk, kterého lidé našli sraženého v Krušných horách a stará se o něho Záchranná stanice handicapovaných živočichů Drosera v Bublavě, se stal zvířecí celebritou. Na jeho péči se vybraly miliony korun, a dostal jméno.
Cukroví už bylo dost a pohádky v televizi jsou okoukané? Pro ty, kdo si chtějí dny do Silvestra zpestřit výšlapem či procházkou v přírodě, přináší Deník pět tipů, kam vyrazit.
Naposledy v letošním roce se mohou příznivci oblíbeného cyklu přírodovědných procházek Pojďte s námi do přírody vypravit s odborným průvodcem v pátek 30. prosince.
Den před Štědrým dnem se narodilo v Safari Parku Dvůr Králové mládě žirafy Rothschildovy. Dostala jméno Imany. Porodila ji žirafa Imara. Na svět přišla přesně 50 let potom, co se ve Dvoře Králové narodilo první mládě žirafy v tehdejším Československu. Dvorský chov žiraf se od té doby stal nejvýznamnějším na světě. Žirafy se dostaly na samotný pokraj vyhubení a žirafa Rothschildova patří k těm nejvzácnějším.
Během posledních mrazivých dnů se podařilo fotografce Márii Cibové zachytit na rostlinách a keřích nejen kolem řeky Ohře zajímavé magické obrazce. Mráz si v přírodě pohrál s jednotlivými stébly a rostlinami. Vypadá to jako by kolem prošla legendární Paní Zima s kouzelnou hůlkou. Za zaslané fotografie moc děkujeme Márii Cibové.
Jubilejní 15. ročník soutěže Master of Crystal, kterou pořádá společnost Preciosa vyhrála Katarína Nábilková. Porotu přesvědčila svou prezentací svítidla Balance of Nature (Rovnováha přírody) vyrobeného z kombinace skla a kovu.
Třeťáci a čtvrťáci ze ZŠ Dubá vyrazili na procházku za poznáním. Pěšky jsme putovali směrem na Rozprechtice a pak dále do přírodní rezervace Mokřady horní Liběchovky.
Krajina Vyškovska nepůsobí ve srovnání se známějšími krajinami okázalou působivostí. Její krásu je třeba objevovat trpělivým poznáváním. Při osobním vhledu do místních ekologických vztahů však objevíme její půvab i její zranitelnost. Rousínovský ornitolog Jiří Bartl (1935-2022) se v rozlehlých lánech polí, remízcích, sadech i lesích Vyškovska vyznal jako málokdo jiný. K součtu kilometrů, které s dalekohledem a fotoaparátem především v okolí Rousínova nachodil, se jiní nepřiblíží snad ani autem. Tak vzniká skutečná znalost přírody a zákonitostí jejího fungování. Jiří Bartl byl opravdovým znalcem našeho regionu, zvláště zdejšího ptactva.
Do odvolání zavřeno. V Domě přírody Moravského krasu ve Skalním mlýně na Blanensku nyní fungují jen předem nasmlouvané programy pro školy a přednášky. Běžní návštěvníci mají smůlu. Dům se už od léta potýkal s vadným elektronickým řízením expozice. Po sedmi letech provozu začalo vynechávat a provoz byl už nyní neudržitelný.
/FOTO, VIDEO/ Dobrý den, ptáčkové, dobrý den, lese. Povídáním a písničkou začínají den děti z lesního klubu Vlčí mák. Prvního v Havlíčkově Brodě. Alternativních předškolních zařízení, jako je tento klub, je na Vysočině málo. Daly by se spočítat na prstech jedné ruky.
/FOTO/ Se svou smečkou patnácti sibiřských husky se úspěšný podbořanský musher Roman Habásko letos vydal na celou zimu do Finska daleko za polární kruh.
Systém sdílených kol pro západočeskou metropoli, rozvoj „Jedlé zahrady“ u Borského parku či volnočasové aktivity na zalesněných plochách města. To je jen část projektů, které na základě letošní výzvy Prazdroj lidem podpoří plzeňský pivovar ve městě.
/FOTO/ Za své dlouhodobé úsilí získali koncem minulého týdne v brněnském Divadle na Orlí vybraní dobrovolníci z jižní Moravy cenu Křesadlo za rok 2022. Mezi nimi byl Jan Pavka z Mikulčic, který už více než dvacet let působí jako dobrovolník v Hnutí Brontosaurus.
Proměnlivé a nevyzpytatelné síly přírody mohou se zahrádkářskými plány i sny nepěkně zamávat. Někomu zcela postačí předpověď „rosniček” před večerními televizními novinami, jiný se spokojí s internetovým zpravodajstvím či hodinovými aktualizacemi lokálního počasí Českého hydrometeorologického ústavu. Opravdoví fajnšmekři ale přišli na chuť domácím meteostanicím.
Konec roku se opět nezadržitelně blíží a s ním i konec letošního ročníku Ukliďme svět, který už 30. rokem organizuje Český svaz ochránců přírody. Letos se do akce zapojilo přes 30 000 dobrovolníků, kteří posbírali 190 tun odpadu.
Konec roku se opět nezadržitelně blíží a s ním i konec letošního ročníku Ukliďme svět, který už 30. rokem organizuje Český svaz ochránců přírody. Letos se do akce zapojilo přes 30 000 dobrovolníků, kteří posbírali 190 tun odpadu. Celkově se tak zapojilo o 10 000 více dobrovolníků než loni. Než se však rok završí a definitivně se přehoupne do toho nového, vyzývají ochránci přírody veřejnost, aby nadělila přírodě vánoční dárek a odnesla z ní odpadky, které ji zatěžují.
Konec roku se opět nezadržitelně blíží a s ním i konec letošního ročníku Ukliďme svět, který už 30. rokem organizuje Český svaz ochránců přírody. Letos se do akce zapojilo přes 30 000 dobrovolníků, kteří posbírali 190 tun odpadu. Celkově se tak zapojilo o 10 000 více dobrovolníků než loni. Než se však rok završí a definitivně se přehoupne do toho nového, vyzývají ochránci přírody veřejnost, aby nadělila přírodě vánoční dárek a odnesla z ní odpadky, které ji zatěžují.
Konec roku se opět nezadržitelně blíží a s ním i konec letošního ročníku Ukliďme svět, který už 30. rokem organizuje Český svaz ochránců přírody. Letos se do akce zapojilo přes 30 000 dobrovolníků, kteří posbírali 190 tun odpadu. Celkově se tak zapojilo o 10 000 více dobrovolníků než loni. Než se však rok završí a definitivně se přehoupne do toho nového, vyzývají ochránci přírody veřejnost, aby nadělila přírodě vánoční dárek a odnesla z ní odpadky, které ji zatěžují.
Konec roku se opět nezadržitelně blíží a s ním i konec letošního ročníku Ukliďme svět, který už 30. rokem organizuje Český svaz ochránců přírody. Letos se do akce zapojilo přes 30 000 dobrovolníků, kteří posbírali 190 tun odpadu. Celkově se tak zapojilo o 10 000 více dobrovolníků než loni. Než se však rok završí a definitivně se přehoupne do toho nového, vyzývají ochránci přírody veřejnost, aby nadělila přírodě vánoční dárek a odnesla z ní odpadky, které ji zatěžují.
Konec roku se opět nezadržitelně blíží a s ním i konec letošního ročníku Ukliďme svět, který už 30. rokem organizuje Český svaz ochránců přírody. Letos se do akce zapojilo přes 30 000 dobrovolníků, kteří posbírali 190 tun odpadu. Celkově se tak zapojilo o 10 000 více dobrovolníků než loni. Než se však rok završí a definitivně se přehoupne do toho nového, vyzývají ochránci přírody veřejnost, aby nadělila přírodě vánoční dárek a odnesla z ní odpadky, které ji zatěžují.
