Kreativ

ŠTÍTEK: příroda

Cenu hejtmana Kraje Vysočina převzali z rukou Vítězslava Schreka zástupci Domu přírody Žďárských vrchů Marie Sára Rajnošková, Sylva Geoffrey, Jozef Zetěk a Martin Kříž (zprava)

Hned dvě ocenění byla udělena Domu přírody Žďárských vrchů

Dům přírody Ždárských vrchů v obci Krátká u Sněžného obstál v konkurenci osmnácti staveb a rekonstrukcí v soutěži, kterou každoročně pořádá Spolek Stavba Vysočiny [1]. V tomto týdnu totiž získal Cenu hejtmana Kraje Vysočina [2] a Cenu veřejnosti, kdy lidé hlasovali pomocí sms. Investorem návštěvnického střediska Dům přírody je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, provozovatelem Český svaz ochránců přírody Kněžice ve spolupráci s Chaloupky o.p.s.

Voda nezná hranice.

Voda nezná hranice. To je letošní téma festivalu Den venkova na žďárském zámku.

Zámek ve Žďáru nad Sázavou není pouze oblíbeným turistickým cílem, ale také místem, kde se už od 13. století kontinuálně věnují udržitelnému hospodaření v okolních lesích nebo rybnících. Zámečtí organizátoři zde již počtvrté připravili den, který patří přírodě, celospolečensky diskutovaným ekologickým tématům i lidské tvořivosti. Vodní ateliéry, pokusy s vodou, hra na skleněnou harfu nebo odborná konference pro veřejnost. To je jen stručný výčet z „vodního“ programu Dne venkova, který se zde uskuteční v sobotu 25. září.

Herec Pavel Nový v Peci pod Sněžkou při soutěži Krakonošův guláš.

Herec Pavel Nový: Nesmíme si myslet, že jsme pány přírody

Pokud se někdo nechová slušně v přírodě a porušuje pravidla, měl by za to být potrestán. Říká to herec Pavel Nový. V neděli mu bylo 73 let. "Pravidla jsou daná, přesná a přísná, protože národní park je chráněný kus území. A ten stojí za to si udržet pro budoucnost," tvrdí. K přírodě má rodák ze Šumavy velmi blízko, pozorně sleduje situaci v lesích. Vyprávěl také o novém seriálu České televize Osada, ve kterém hraje s Janou Švandovou manželský pár v chatařské oblasti. Co o ní řekl?

Laurencia Helásková z Podbořan fotografuje téměř celý svůj život.

Červenka na plotě okouzlila porotu. Fotografka z Podbořan vyhrála v soutěži

Laurencia Helásková z Podbořan fotografuje téměř celý svůj život. Pořizuje portréty, rodinné i svatební fotografie. Nejvíc ji ale baví fotit přírodu, zvířata a zátiší. A jde jí to. Alespoň soudě podle úspěchů v největší fotografické soutěži v Česku a na Slovensku. Stejně jako loni, i letos vyhrála jednu z kategorií soutěže Fotograf roku, kterou řadu let pořádá časopis FotoVideo.

Poslední prázdninové vypouštění uzdravených zvířat ze záchranné stanice na Huslíku se uskutečnilo těsně před začátkem školního roku.

PODÍVEJTE SE: Uzdravené sovy z Huslíku se vrátily do volné přírody

Poslední prázdninové vypouštění uzdravených zvířat ze záchranné stanice na Huslíku se uskutečnilo těsně před začátkem školního roku. Netradiční bylo v tom, že tentokrát záchranáři za asistence dorazivších rodičů s dětmi vraceli do přírody zejména sovy a některé druhy netopýrů. Tedy zvířata aktivní především po soumraku.

Výhodou venkovních her ale je, že se v určité formě dají absolvovat i při přísných covidových restrikcích

A co po vyučování? Hurá, bude bojovka

S tou situací se u dítěte setkala velká řada rodičů. „A když se budu učit, můžu si pak odpočinout a hrát na tu střílečku na telefonu.“ „Nooo,“ může odpovědět rodič. „Bojové to bude, akorát tak trochu jinak,“ může odpovědět rodič. Má totiž tajný trumf. Bojovku. Takovou, jak ji on sám zažil v dětství a jakou lze vylepšit právě pomocí moderních technologií.

Čápata těsně přes svým vypuštěním do volné přírody.

Dostali sledovací "baťůžky". Čápi ze záchranné stanice se rozletěli do světa

Tři odchovaná mláďata černých čápů s GPS “baťůžky“ vypustili v minulém týdnu pracovníci Záchranné stanice živočichů Makov na Písecku do přírody k rybníku u Sedlice, kde jsou teď i divocí černí čápi. Letos jsou to jediní černí čápi s vysílačkami v Česku. Sledování těchto ptáků přináší cenné informace.

Ředitel Skautského institutu Miloš Říha přezdívaný Šípek.

Šéf Skautského institutu: Skautská myšlenka si v každé zemi našla svou podobu

Skautský institut v radničním bloku na Staroměstském náměstí v Praze funguje už sedm let, ročně pořádá pět set různých akcí pro veřejnost. Od letošního léta má pod sebou i Rybářský domek na Kampě, kde provozuje volnočasové centrum. „Hledáme témata a potřeby dnešní společnosti a propojujeme je se skautskou tradicí,“ říká ředitel Skautského institutu Miloš Říha, kterého kdysi mezi skauty zavedlo jeho nadšení pro Rychlé šípy.

Letní pochod z Brandýsa nad Labem do Čelákovic.

Tip na výlet: příroda i historie na cestě z Brandýsa do Čelákovic

/FOTOGALERIE/ Trasa letošního pochodu Letním Polabím je inspirací pro turisty a výletníky, kteří rádi cestou poznávají nová místa v přírodě i ve městech. O historické památky na trase z Brandýsa nad Labem do Čelákovic přes Starou Boleslav, Nový Vestec a Káraný není nouze. Prohlédněte si je ve fotogalerii. 

Letní pochod z Brandýsa nad Labem do Čelákovic.

Tip na výlet: příroda i historie na cestě z Brandýsa do Čelákovic

/FOTOGALERIE/ Trasa letošního pochodu Letním Polabím je inspirací pro turisty a výletníky, kteří rádi cestou poznávají nová místa v přírodě i ve městech. O historické památky na trase z Brandýsa nad Labem do Čelákovic přes Starou Boleslav, Nový Vestec a Káraný není nouze. Prohlédněte si je ve fotogalerii. 

Trojice nadšenců - Ondřej Martínek, Lukáš Hruška a Martin Tůma - vyrazila na kolech z Poděbrad do Itálie

Tři vagabundi zmákli tisíc kilometrů. Jeli se na kole z Poděbrad vykoupat k moři

/FOTOGALERIE/ Dobrodruzi, šílenci, ale především sportovci a nadšenci. To je trio borců, kteří se rozhodli, že dojedou z Poděbrad až k moři. Ondřej Martínek z Poděbrad, Lukáš Hruška z Běrunic a Martin Tůma z Městce Králové. Kamarádi, kteří si „pracovně“ říkali Tři vagabundi. „Rozhodli jsme se, že se pokusíme absolvovat něco, co nikdo v našem blízkém okolí ještě nepodnikl, a to dojet na kole až k Jadranu,“ řekl za všechny Ondřej Martínek.

Poutní místo u kostelíka nad Novou Lhotou.

Poutní místo nad Novou Lhotou. Vrch přitahuje místní i turisty jako magnet

Vrch přitahuje místní i turisty jako magnet. I proto tam místní, v objetí přírody, postavili pro všechny poutníky nový altán. Kopec nad Novou Lhotou nemá jméno, ani není na turistických trasách. Tyčí se nad dědinami, mezi nimiž v minulosti vždy panovala jistá rivalita. Nahoře na kopci však je atmosféra zcela jiná.

Odhozený respirátor se rozkládá v přírodě déle než sto let.

Krkonoše bojují s odpadky. Respirátory vydrží v přírodě přes sto let

Krkonošský národní park a společně s ním také další české národní parky spustily kampaň Není zvěř jako zvěř, která má lidi upozornit na to, aby v přírodě nevyhazovali odpadky. Jako příklad uvádí odhozené respirátory a roušky, které se v přírodě rozkládají více než sto let.

Jakub Kohák ztvárnil hlavní tvář kampaně Není zvěř jako zvěř, kapitána Hejkala.

S bojem proti odpadkům pomáhá Krkonoším Jakub Kohák, dělá hejkala

Krkonošský národní park a společně s ním také další české národní parky spustily kampaň Není zvěř jako zvěř, která má lidi upozornit na to, aby v přírodě nevyhazovali odpadky. Jako příklad uvádí odhozené respirátory a roušky, které se v přírodě rozkládají více než sto let.

Starosta Střeně Jiří Nevima u obecní vinice, červenec 2021

Nechceme prázdnou krajinu uprostřed Pomoraví, říká starosta Střeně

Střeň je takové srdce, které tepe uprostřed lužních lesů Litovelského Pomoraví. Pro místní to znamená určitá omezení i nutnost žít s respektem k okolní chráněné přírodě, která jim v minulosti uštědřila katastrofální záplavy a každoročně více či méně dotírá hejny bodavých komárů.

Obrazy malíře Adama Kašpara vystavuje poděbradská Galerie Ludvíka Kuby.

PODÍVEJTE SE: Galerie uvádí malíře Adama Kašpara

V poděbradské Galerii Ludvíka Kuby se představuje mladý, ale výrazný představitel současné české malířské scény Adam Kašpar. Výstava nese název Universum a dominantní tématikou výtvarníkových prací je zde příroda.

Výstavba rozhledny na Králickém Sněžníku v úterý 8. června.

Stát si stěžuje u Evropské komise na polskou rozhlednu na Králickém Sněžníku

/FOTOGALERIE/ Ministerstvo životního prostředí požádalo Evropskou komisi, aby přezkoumala výstavbu sporné rozhledny na polské straně vrcholu Králického Sněžníku. Ekologické organizace opakovaně upozorňovaly, že při stavbě se porušují stanovené podmínky ochrany přírody. Kvůli stavbě už vznikla česko-polská odborné expertní komise, poprvé zasedne v září. Aktivisté a také řada místních obyvatel z Králicka i turistů se stavbou nesouhlasí principiálně. 

Osvěta proti rouškám v přírodě Není zvíře jako zvíře. Tvář kapitánu Hejkalovi propůjčil Jakub Kohák.

Podyjí zamořují rouškovci, Hejkal Kohák vyzval k mobilizaci. Má hanbostříl

/FOTO/ Rouškovec záplivka, který se rozvíjí do nátlamového tvaru, ale také třeba nedopalek smrdutý nebo vlhčenec ubrouskový. Novodobí živočichové, kteří zamořují Národní park Podyjí. Odpadky, jimž dali vtipná jména bojovníci za čistou přírodu národních parků v projektu Není zvěř jako zvěř.

Osvěta proti rouškám v přírodě Není zvíře jako zvíře. Tvář kapitánu Hejkalovi propůjčil Jakub Kohák.

OBRAZEM: Podyjí zamořují rouškovci. Hejkal Kohák se vyzbrojil hanbostřílem

Rouškovec záplivka, který se rozvíjí do nátlamového tvaru, ale také třeba nedopalek smrdutý nebo vlhčenec ubrouskový. To jsou novodobí živočichové, kteří zamořují Národní park Podyjí. Odpadky, jimž dali vtipná jména bojovníci za čistou přírodu národních parků v projektu Není zvěř jako zvěř.

Režisér Dan Svátek

Spící město jsme točili v pustých ulicích, říká režisér Dan Svátek

Děti, kterým usnou rodiče. A nikdo neví, jestli se vůbec ještě probudí. Nezbývá než v divně zpustlém světě přežít s tím, co mají a umí. To jsou hrdinové filmu Spící město, který vznikl podle stejnojmenné knihy Martina Vopěnky a dnes vstupuje do kin. Režie a spolupráce na scénáři se ujal Dan Svátek, jehož snímek Úsměvy smutných mužů budil pozornost před třemi lety.

Mládě zebry bezhřívé

Nové přírůstky. Liberecká zoo se pyšní mládětem ohrožené zebry bezhřívé

V liberecké zoologické zahradě během prvního srpnového týdne přivítali nové přírůstky. Stádo oslů somálských a zeber bezhřívých se rozšířilo o nová hříbata. V obou případech se jedná o samičky, které jsou velice cenné pro posílení populace. Ve volné přírodě na východě Afriky totiž přežívá pouhých několik set posledních jedinců.

Olešenka 2021. Z archivu účastníků letošního ročníku ochranářského tábora pořádaného Z0 ČSOP Jaro Jaroměř.

Z automobilky ke kose. Dobrovolníci zachraňují přírodu Orlických hor

Každé léto se vydávají desítky dobrovolníků do Orlických hor. Vybaveni kosami tu ručně sečou louky, suší seno, vysekávají nálety i hloubí tůně. Zachraňují tak rozmanitost zdejší flóry a vzácné druhy orchidejí, o které by jinak krajina přišla. Jejich péče však už překračuje i hranice.

Letní etapa výstavy Flora Olomouc 2020.

Letní Flora láká i na zahradní železnici a ForModel

V duchu souznění s přírodou se od čtvrtka 19. do neděle 22. srpna ponese výstava Letní Flora Olomouc. V hlavním pavilonu A mají návštěvníky okouzlit kaskádové záhony inspirované Semiramidinými zahradami. Budou plné svěžích a vonných květin a léčivých rostlin a doplněné tekoucí vodou a osvětlením. V sobotu a neděli proběhne v okolí jezírka letní výstava For Model.

Polívkovi na svých pozemcích zakládají tůně, mokřady i aleje

Chceme pozemky vrátit přírodě, říkají manželé, kteří se přestěhovali na venkov

/FOTOGALERIE/ CHKO Český ráj, hrad Kost nebo pramen Klenice. To je pestré okolí krajiny Libošovic, jenž je však obklopené také intenzivně obhospodařovanými poli a sady. V obci žijí manželé Polívkovi, kteří se rozhodli na svých pozemcích obnovit rozmanitost krajiny. V plánu mají vytvořit mokřady, tůně, sad, aleje stromů a keřů nebo květnaté louky.

Polívkovi na svých pozemcích zakládají tůně, mokřady i aleje

Chceme pozemky vrátit přírodě, říkají manželé, kteří se přestěhovali na venkov

/FOTOGALERIE/ CHKO Český ráj, hrad Kost nebo pramen Klenice. To je pestré okolí krajiny Libošovic, jenž je však obklopené také intenzivně obhospodařovanými poli a sady. V obci žijí manželé Polívkovi, kteří se rozhodli na svých pozemcích obnovit rozmanitost krajiny. V plánu mají vytvořit mokřady, tůně, sad, aleje stromů a keřů nebo květnaté louky.

Polívkovi na svých pozemcích zakládají tůně, mokřady i aleje

Chceme pozemky vrátit přírodě, říkají manželé, kteří se přestěhovali na venkov

/FOTOGALERIE/ CHKO Český ráj, hrad Kost nebo pramen Klenice. To je pestré okolí krajiny Libošovic, jenž je však obklopené také intenzivně obhospodařovanými poli a sady. V obci žijí manželé Polívkovi, kteří se rozhodli na svých pozemcích obnovit rozmanitost krajiny. V plánu mají vytvořit mokřady, tůně, sad, aleje stromů a keřů nebo květnaté louky.

Polívkovi na svých pozemcích zakládají tůně, mokřady i aleje

Chceme pozemky vrátit přírodě, říkají manželé, kteří se přestěhovali na venkov

/FOTOGALERIE/ CHKO Český ráj, hrad Kost nebo pramen Klenice. To je pestré okolí krajiny Libošovic, jenž je však obklopené také intenzivně obhospodařovanými poli a sady. V obci žijí manželé Polívkovi, kteří se rozhodli na svých pozemcích obnovit rozmanitost krajiny. V plánu mají vytvořit mokřady, tůně, sad, aleje stromů a keřů nebo květnaté louky.

Polívkovi na svých pozemcích zakládají tůně, mokřady i aleje

Chceme pozemky vrátit přírodě, říkají manželé, kteří se přestěhovali na venkov

/FOTOGALERIE/ CHKO Český ráj, hrad Kost nebo pramen Klenice. To je pestré okolí krajiny Libošovic, jenž je však obklopené také intenzivně obhospodařovanými poli a sady. V obci žijí manželé Polívkovi, kteří se rozhodli na svých pozemcích obnovit rozmanitost krajiny. V plánu mají vytvořit mokřady, tůně, sad, aleje stromů a keřů nebo květnaté louky.

Polívkovi na svých pozemcích zakládají tůně, mokřady i aleje

Chceme pozemky vrátit přírodě, říkají manželé, kteří se přestěhovali na venkov

/FOTOGALERIE/ CHKO Český ráj, hrad Kost nebo pramen Klenice. To je pestré okolí krajiny Libošovic, jenž je však obklopené také intenzivně obhospodařovanými poli a sady. V obci žijí manželé Polívkovi, kteří se rozhodli na svých pozemcích obnovit rozmanitost krajiny. V plánu mají vytvořit mokřady, tůně, sad, aleje stromů a keřů nebo květnaté louky.

Holešovští Pionýři uspořádali letní kempy a také tradiční tábor v přírodě.

Holešovští Pionýři uspořádali letní kempy a také tradiční tábor v přírodě

Letošní tábor pionýrské skupiny M. Očadlíka byl jiný než ty tábory předcházející. První týden se uskutečnil letní kemp, na který pak navázal tábor s tradiční celotáborovou hrou. V rámci kempu se táborníci dozvěděli spoustu nového, hodně spolupracovali ve skupinách a také si ověřovali některé své znalosti a dovednosti v praxi. V rámci letního kempu měly děti připravené různé zajímavé workshopy a besedy. K těm nejzajímavějším patřilo-planetárium Morava, muzikoterapie, další zajímavou aktivitou bylo pozorování ptáků, vodních živočichů a hub, kterou pro děti připravil Ornis Přerov. Děti si velmi užily hry, které pro ně připravili manželé Cetlovi, největším zážitkem byly pokusy z laboratoře ÚDIF Brno. Letní kemp rychle utekl, pro všechny táborníky to byla skvělá zkušenost! Díky finanční podpoře MŠMT jsme mohli zajistit zajímavé programy a workshopy, které se dětem nejen líbily, ale díky nim se toho spoustu nového dozvěděly a naučily!