Většinou stačí dívat se kolem sebe, poslouchat a vnímat všemi smysly. Letní příroda nabízí spoustu zážitků a nejedno překvapení, jen když se dokážete pořádně rozhlédnout a jemně našlapovat. Některé výjevy a krásné pohledy ale přiblíží až trpělivé umění makrofotografie. Děkujeme Karlu Himmerovi za krásné fotky.
Čtenářka Deníku, fotografka a autorka mnoha textů v naší rubrice Čtenář reportér Květa Hrbáčková vyrazila o prázdninách s fotoaparátem v ruce do přírody. Výsledkem jsou nádherné snímky tuzemské fauny a flóry. Ve fotogalerii můžete obdivovat úchvatné květy rostlin, krásně zbarvené motýly, duhu a další okouzlující výtvory matky přírody.
Čtenářka Deníku, fotografka a autorka mnoha textů v naší rubrice Čtenář reportér Květa Hrbáčková vyrazila o prázdninách s fotoaparátem v ruce do přírody. Výsledkem jsou nádherné snímky tuzemské fauny a flóry. Ve fotogalerii můžete obdivovat úchvatné květy rostlin, krásně zbarvené motýly, duhu a další okouzlující výtvory matky přírody.
Čtenářka Deníku, fotografka a autorka mnoha textů v naší rubrice Čtenář reportér Květa Hrbáčková vyrazila o prázdninách s fotoaparátem v ruce do přírody. Výsledkem jsou nádherné snímky tuzemské fauny a flóry. Ve fotogalerii můžete obdivovat úchvatné květy rostlin, krásně zbarvené motýly, duhu a další okouzlující výtvory matky přírody.
Čtenářka Deníku, fotografka a autorka mnoha textů v naší rubrice Čtenář reportér Květa Hrbáčková vyrazila o prázdninách s fotoaparátem v ruce do přírody. Výsledkem jsou nádherné snímky tuzemské fauny a flóry. Ve fotogalerii můžete obdivovat úchvatné květy rostlin, krásně zbarvené motýly, duhu a další okouzlující výtvory matky přírody.
Čtenářka Deníku, fotografka a autorka mnoha textů v naší rubrice Čtenář reportér Květa Hrbáčková vyrazila o prázdninách s fotoaparátem v ruce do přírody. Výsledkem jsou nádherné snímky tuzemské fauny a flóry. Ve fotogalerii můžete obdivovat úchvatné květy rostlin, krásně zbarvené motýly, duhu a další okouzlující výtvory matky přírody.
Čtenářka Deníku, fotografka a autorka mnoha textů v naší rubrice Čtenář reportér Květa Hrbáčková vyrazila o prázdninách s fotoaparátem v ruce do přírody. Výsledkem jsou nádherné snímky tuzemské fauny a flóry. Ve fotogalerii můžete obdivovat úchvatné květy rostlin, krásně zbarvené motýly, duhu a další okouzlující výtvory matky přírody.
Čtenářka Deníku, fotografka a autorka mnoha textů v naší rubrice Čtenář reportér Květa Hrbáčková vyrazila o prázdninách s fotoaparátem v ruce do přírody. Výsledkem jsou nádherné snímky tuzemské fauny a flóry. Ve fotogalerii můžete obdivovat úchvatné květy rostlin, krásně zbarvené motýly, duhu a další okouzlující výtvory matky přírody.
Nejhorší počasí za posledních 15 let. Tak mluví nejen lidé z Krušných hor, ale například i řidiči kamionů, kteří jezdí dlouhé roky z regionu směrem na západ, do Německa, Belgie, Holandska, Lucemburska a dalších zemí.
Letos je léto v Kaštánku ve znamení letních kempů, které dotuje MŠMT jako kompenzaci dětem po době "covidové" a on-line vyučování. Už tradiční letní aktivitou Rodinného centra Kaštánek je pak Letní pobyt pro rodiče a děti v přírodě, který dotuje Zlínský kraj ze sociálního fondu.
V dalším díle seriálu Deníku putování po obcích Šumperska a Jesenicka se podíváme do Loučné nad Desnou.
Jak ochránit obec před bleskovými povodněmi, aniž by se nad ní musela stavět další přehrada? V Loučné nad Desnou připravují rozsáhlý systém protipovodňových opatření blízkých přírodě. Projekt má být pilotní pro celý Olomoucký kraj.
Letní prázdniny se přehouply do své druhé poloviny a po deštivých dnech se konečně usmálo o počasí. To je a bude tento týden velmi příznivé, a slunečné dny lákají rodiny s dětmi do přírody či na venkovní hřiště.
Za záchranu pro místní přírodu ikonického, přitom ale kriticky ohroženého modráska černoskvrnného bojují odborníci na Valašsku. Na území okresu Vsetín v letoším roce detailně zkoumají výskyt tohoto krále valašských motýlů. Mapování provádí tým entomologa Muzea regionu Valašsko Lukáše Spitzera ve spolupráci s kolegy z Entomologického ústavu Akademie věd ČR. Pomoci může i veřejnost.
Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody v minulosti podpořila celou řadu projektů, jejichž společným jmenovatelem byla pomoc přírodě. Nyní se vydali na místa realizace, aby natočili, jak projekty fungují.
Malá Skála ožila o prvním srpnovém víkendu. Počasí se vydařilo a lidé vyrazili na výlet do přírody či za sportem. Právě Maloskalsko nabízí velkou škálu sportovních a turistických aktivit.
Setkání fotografů z celé republiky zorganizovala a uspořádala aktivní členka stříbrského fotoklubu Hana Kinkalová. Sama se podobných srazů účastní už několik let, s kolegy z branže se setkává na akcích například v Praze či v Plzni.
Dřív, před coronou, jezdilo do Ledče více turistů; ale stěžovali si, že je ve městě je málo míst, kde se mohou najíst nebo přenocovat. Teď se situace změnila. Hospod a restaurací je dostatek, možností ubytování více. Ale kvůli coronaviru jezdí do města turistů méně, a cizinci prakticky žádní. Spíš než hotely a památky je láká čistý vzduch a příroda.
Přemýšlíte, kam na výlet? Koruna Vysočiny přináší parádní tipy na místa, která zaujmou děti i dospělé. Vyrazit na ně můžete autem, na kole, ale třeba i pěšky s kočárkem. Podívejte se na 3 nejoblíbenější tipy na výlet po Vysočině a naplánujte si skvělý program třeba hned na příští víkend.
Kauza, v níž šlo o dohled na koupání malých chlapců na škole v přírodě a možné zneužívání, poškodila Tršice. Ostudu nadělala tehdejšímu vedení základní školy, které neprávem vyhodilo oblíbenou učitelku, a kladné body nepřipsala ani dnes již bývalému vedení samosprávy. Nespokojené naopak podnítila k tomu, aby vstoupili do obecní politiky. Například Pavla Kováčka, otce školačky, kterou tehdy vedení školy „vtáhlo“ do případu. Po aféře kandidoval poprvé do zastupitelstva a hned se stal novým starostou Tršic.
Většinou stačí dívat se kolem sebe, poslouchat a vnímat všemi smysly. Letní příroda nabízí spoustu zážitků a nejedno překvapení, jen když se dokážete pořádně rozhlédnout a jemně našlapovat. Některé výjevy a krásné pohledy ale přiblíží až trpělivé umění makrofotografie. Děkujeme Karlu Himmerovi za krásné fotky.
Většinou stačí dívat se kolem sebe, poslouchat a vnímat všemi smysly. Letní příroda nabízí spoustu zážitků a nejedno překvapení, jen když se dokážete pořádně rozhlédnout a jemně našlapovat. Některé výjevy a krásné pohledy ale přiblíží až trpělivé umění makrofotografie. Děkujeme Karlu Himmerovi za krásné fotky.
V místnosti, která je ateliérem, dílnou či laboratoří, visí na stěnách či stojí v policích desítky přístrojů. Do jejich tvorby se nadchl Petr Válek. Malíře, hudebníka a performera sledují na sociálních sítích desetitisíce lidí, on však pozvání na přehlídky do zahraničí odmítá. „Snažím se své věci dělat co nejhůř, ale oni to berou strašně vážně,“ říká pobaveně.
Čistota šumavských lesů mezi Loučovicemi a Čertovou stěnou příjemně překvapila účastníky akce Vyčisti Šumavu, kterou zorganizovala iniciativa Nejsem prase.
Procházky letní přírodou lákají snad nejvíc k novým nebo oblíbeným výhledům do krajiny, ale někdy stojí za to podívat se co nejblíž a nejdůkladněji. A když to umíte s fotoaparátem, uvidíte ještě víc a také se můžete podělit o krásné fotky. Právě za ně děkujeme Petře Písařovicové.
Oheň v přírodě se může velice snadno vymknout kontrole a napáchat značné majetkové a ekologické škody. Při letním horkém a suchém počasí je nutné, při pohybu v lese a vůbec v přírodním prostředí (pole, louky, parky) dodržovat základní pravidla, která omezí riziko vzniku požárů.
Prázdninová vycházka přírodou potěší. I nedaleko měst lze spatřit nespočet kvetoucích rostlin a především kolem nich poletující pestrobarevné motýli. Za fotografie děkujeme Vlastimilovi Hloupému.
Většinou stačí dívat se kolem sebe, poslouchat a vnímat všemi smysly. Letní příroda nabízí spoustu zážitků a nejedno překvapení, jen když se dokážete pořádně rozhlédnout a jemně našlapovat. Některé výjevy a krásné pohledy ale přiblíží až trpělivé umění makrofotografie. Děkujeme Karlu Himmerovi za krásné fotky.
Většinou stačí dívat se kolem sebe, poslouchat a vnímat všemi smysly. Letní příroda nabízí spoustu zážitků a nejedno překvapení, jen když se dokážete pořádně rozhlédnout a jemně našlapovat. Některé výjevy a krásné pohledy ale přiblíží až trpělivé umění makrofotografie. Děkujeme Karlu Himmerovi za krásné fotky.
Podle ekologů je Vysočina nejzachovalejší částí České republiky – zdejší příroda je nejčistší a nejméně narušená civilizací. Je to i končina velmi proměnlivá: najdete zde různé typy krajiny od drsných lesnatých regionů přes rybníky s romantickými zákoutími až po sluncem prozářené roviny sousedící s Moravou. Kromě přírodních krás pak kraj skýtá rovněž jedinečné historické památky – jsou zde hned tři lokality zapsané na seznamu UNESCO.
Hotely v Beskydech, na Karlovicku, Vsetínsku i Rožnovsku hlásí téměř plné stavy. Po několikaměsíční nucené pauze se opět zaplnila lůžka v luxusních destinacích i skromnějších penzionech. Trend směřuje k dlouhodobějším pobytům, turisté se v průměru ubytovávají na více než čtyři dny. Do Beskyd jezdí zejména z Prahy, Brna a z Ostravska.
Slunečních lázní jsme si užili na jaře i na počátku léta doslova požehnaně, od té doby je však lépe chodit na výšlapy v pláštěnce. Vody je letošního léta více, než se na první prázdninový měsíc sluší, a podnikat turistiku v galoších není zrovna zábavné.
Většinou stačí dívat se kolem sebe, poslouchat a vnímat všemi smysly. Letní příroda nabízí spoustu zážitků a nejedno překvapení, jen když se dokážete pořádně rozhlédnout a jemně našlapovat. Některé výjevy a krásné pohledy ale přiblíží až trpělivé umění makrofotografie. Děkujeme Karlu Himmerovi za krásné fotky.
Nejdřív jsem se strašně smála. Copak ti Japonci musí dělat vědu i z toho, že jdou do lesa a sednou si u potoka? Ale vlastně ta věda zajímavá je. A možná už ani u nás není samozřejmé do toho lesa jít a u potoka si sednout. Nová lesní terapie shinrin-yoku stojí za průzkum. Zkusíte ji s celou rodinou?
Před pár dny vypustili zpátky do přírody několik uzdravených ptáčat. Byla mezi nimi i nedávno zraněná vlaštovka. Řeč je o zaměstnancích poděbradské Záchranné stanice pro handicapované živočichy Huslík.
Před pár dny vypustili zpátky do přírody několik uzdravených ptáčat. Byla mezi nimi i nedávno zraněná vlaštovka. Řeč je o zaměstnancích poděbradské Záchranné stanice pro handicapované živočichy Huslík.
Většinou stačí dívat se kolem sebe, poslouchat a vnímat všemi smysly. Letní příroda nabízí spoustu zážitků a nejedno překvapení, jen když se dokážete pořádně rozhlédnout a jemně našlapovat. Některé výjevy a krásné pohledy ale přiblíží až trpělivé umění makrofotografie. Děkujeme Karlu Himmerovi za krásné fotky.
/ROZHOVOR/ Lesní entomolog Jiří Hulcr (42) pochází z Horní Kamenice na Kladensku. Trvale žije s rodinou ve Spojených státech, kde se na floridské univerzitě věnuje studiu kůrovců včetně lýkožrouta smrkového. Ve svém věku je již profesorem a ve světě uznávanou kapacitou. Vlastní dokonce nejrozsáhlejší sbírku kůrovců na světě, ve které jich má okolo 160 tisíc z celého světa, z nich dokáže izolovat DNA, studovat jejich choroby, vztahy i genetiku.
Většinou stačí dívat se kolem sebe, poslouchat a vnímat všemi smysly. Letní příroda nabízí spoustu zážitků a nejedno překvapení, jen když se dokážete pořádně rozhlédnout a jemně našlapovat. Některé výjevy a krásné pohledy ale přiblíží až trpělivé umění makrofotografie. Děkujeme Karlu Himmerovi za krásné fotky.
Většinou stačí dívat se kolem sebe, poslouchat a vnímat všemi smysly. Letní příroda nabízí spoustu zážitků a nejedno překvapení, jen když se dokážete pořádně rozhlédnout a jemně našlapovat. Některé výjevy a krásné pohledy ale přiblíží až trpělivé umění makrofotografie. Děkujeme Karlu Himmerovi za krásné fotky.
Ostravské zoologické zahradě se podařil unikátní odchov želvy chrámové, která je ve volné přírodě ohrožena vyhubením. Odchov této sladkovodní želvy se v Ostravě povedl poprvé a je vzácný především v tom, že v rámci světových zoo je znám pouze z několika málo institucí.
/ROZHOVOR/ Lesní entomolog Jiří Hulcr (42) pochází z Horní Kamenice na Kladensku. Trvale žije s rodinou ve Spojených státech, kde se na floridské univerzitě věnuje studiu kůrovců včetně lýkožrouta smrkového. Ve svém věku je již profesorem a ve světě uznávanou kapacitou. Vlastní dokonce nejrozsáhlejší sbírku kůrovců na světě, ve které jich má okolo 160 tisíc z celého světa, z nich dokáže izolovat DNA, studovat jejich choroby, vztahy i genetiku.
Hoteliéři v Beskydech a okolí se radují. Mezi hosty sice chybí cizinci, sezona je přesto nadprůměrná.
Hoteliéři v Beskydech a okolí se radují. Mezi hosty sice chybí cizinci, sezona je přesto nadprůměrná.
/ROZHOVOR/ Lesní entomolog Jiří Hulcr (42) pochází z Horní Kamenice na Kladensku. Trvale žije s rodinou ve Spojených státech, kde se na floridské univerzitě věnuje studiu kůrovců včetně lýkožrouta smrkového. Ve svém věku je již profesorem a ve světě uznávanou kapacitou. Vlastní dokonce nejrozsáhlejší sbírku kůrovců na světě, ve které jich má okolo 160 tisíc z celého světa, z nich dokáže izolovat DNA, studovat jejich choroby, vztahy i genetiku.
/ROZHOVOR/ Lesní entomolog Jiří Hulcr (42) pochází z Horní Kamenice na Kladensku. Trvale žije s rodinou ve Spojených státech, kde se na floridské univerzitě věnuje studiu kůrovců včetně lýkožrouta smrkového. Ve svém věku je již profesorem a ve světě uznávanou kapacitou. Vlastní dokonce nejrozsáhlejší sbírku kůrovců na světě, ve které jich má okolo 160 tisíc z celého světa, z nich dokáže izolovat DNA, studovat jejich choroby, vztahy i genetiku.
/ROZHOVOR/ Lesní entomolog Jiří Hulcr (42) pochází z Horní Kamenice na Kladensku. Trvale žije s rodinou ve Spojených státech, kde se na floridské univerzitě věnuje studiu kůrovců včetně lýkožrouta smrkového. Ve svém věku je již profesorem a ve světě uznávanou kapacitou. Vlastní dokonce nejrozsáhlejší sbírku kůrovců na světě, ve které jich má okolo 160 tisíc z celého světa, z nich dokáže izolovat DNA, studovat jejich choroby, vztahy i genetiku.
/ROZHOVOR/ Lesní entomolog Jiří Hulcr (42) pochází z Horní Kamenice na Kladensku. Trvale žije s rodinou ve Spojených státech, kde se na floridské univerzitě věnuje studiu kůrovců včetně lýkožrouta smrkového. Ve svém věku je již profesorem a ve světě uznávanou kapacitou. Vlastní dokonce nejrozsáhlejší sbírku kůrovců na světě, ve které jich má okolo 160 tisíc z celého světa, z nich dokáže izolovat DNA, studovat jejich choroby, vztahy i genetiku.
/ROZHOVOR/ Lesní entomolog Jiří Hulcr (42) pochází z Horní Kamenice na Kladensku. Trvale žije s rodinou ve Spojených státech, kde se na floridské univerzitě věnuje studiu kůrovců včetně lýkožrouta smrkového. Ve svém věku je již profesorem a ve světě uznávanou kapacitou. Vlastní dokonce nejrozsáhlejší sbírku kůrovců na světě, ve které jich má okolo 160 tisíc z celého světa, z nich dokáže izolovat DNA, studovat jejich choroby, vztahy i genetiku.
/ROZHOVOR/ Lesní entomolog Jiří Hulcr (42) pochází z Horní Kamenice na Kladensku. Trvale žije s rodinou ve Spojených státech, kde se na floridské univerzitě věnuje studiu kůrovců včetně lýkožrouta smrkového. Ve svém věku je již profesorem a ve světě uznávanou kapacitou. Vlastní dokonce nejrozsáhlejší sbírku kůrovců na světě, ve které jich má okolo 160 tisíc z celého světa, z nich dokáže izolovat DNA, studovat jejich choroby, vztahy i genetiku.
