Již 2. dubna opět proběhne oblíbená akce Ukliďme Česko, která už devátým rokem pomáhá zbavovat naši přírodu odpadků. Během pandemických let přitom nepořádku v přírodě přibylo, velkým problémem jsou stále i černé skládky. Ty se objevují zejména v oblastech velkých měst v čele s Prahou. Tradičně se na černých skládkách objevuje vybavení z domácnosti včetně elektrospotřebičů, které mohou často obsahovat nebezpečné látky a představují tak ekologické i zdravotní riziko. Děkujeme Markétě Faltysové za příspěvek.
Uzdravený sokol stěhovavý se po dvouměsíčním léčení vydal na cestu zpět do přírody. Vypustili jej ekologové ze Záchranné stanice na Huslíku, kteří mu však na cestu něco malinkého přibalili. Jedná se o miniaturní vysílačku, díky níž mohou ochránci přírody vzácného dravce sledovat a případně vyhodnotit, zda nepotřebuje další pomoc.
Krkonošské lesy pokrývají přes 80 procent celkové plochy Krkonoš. Jejich druhové složení a prostorové rozložení v minulosti značně ovlivnil člověk. V posledních třech dekádách se krkonošští lesníci snaží postupně přeměňovat nepůvodní porosty na lesy přírodě blízké. Aktuální výzvou je zpomalení šíření lýkožrouta smrkového.
Prohlédněte si práce z 12. ročníku výtvarné soutěže Lesy a příroda kolem nás. K vidění jsou z části v Rokokové chodbě. Děkujeme Městské knihovně Český Krumlov za poskytnutý příspěvek.
/FOTO/ S příchodem jara se stále častěji v archeoskanzenu u Března poblíž Loun a jeho okolí ozývají dětské hlasy. Kluci a holky si tam hrají, jedí, odpočívají. Po zimě se tam opět naplno rozjíždí činnost alternativní lesní klub pro děti. Človík lesní klubík, jak se jmenuje, má zázemí v jurtě u skanzenu, děti se během dne vydávají za hrami do jeho okolí.
Na cestu se vydali sedmý den po vypuknutí války. Aleně, jejímu čtyřletému synkovi Nikitovi a babičce trvalo tři dny, než dokázali vlakem překonat téměř dva tisíce kilometrů dlouhou vzdálenost ze Záporoží do Krušných hor. Jejich pouť skončila v Zákoutí na chatě Bernava.
/VIDEO/ Zmítal se na zemi a marně se přitom snažil vzlétnout. Lidé u chrlického biotopu na okraji Brna si v neděli před polednem všimli bezmocného luňáka červeného. Na místě jej pak odchytili přivolaní strážníci, kteří dravce převezli do Ptačího centra. Zpátky do přírody ho vypustili už v úterý odpoledne.
Děti kreslily a malovaly na téma Lesy a příroda kolem nás. Jejich práce uvidíte v Městské knihovně Český Krumlov a v galerii, kterou nám knihovna poskytla. Děkujeme.
Nebe takřka bez mráčku a veliká chuť protáhnout nohy – to byly důvody, proč se 570 milovníků pěší i cyklo turistiky vydalo v sobotu 19. března do Jaroměřic u Jevíčka, aby se tam zapojilo do pětačtyřicátého ročníku Pochodu jarní přírodou.
Krkonošské lesy pokrývají přes 80 procent celkové plochy Krkonoš. Jejich druhové složení a prostorové rozložení v minulosti značně ovlivnil člověk. V posledních třech dekádách se krkonošští lesníci snaží postupně přeměňovat nepůvodní porosty na lesy přírodě blízké. Aktuální výzvou je zpomalení šíření lýkožrouta smrkového.
/ROZHOVOR/ Na mezinárodní mládežnický kongres o environmentálním vzdělávání dětí se sjelo přes pět set mladých lidí z celého světa. V rámci jednoho týdne se potkávali na odborných seminářích a workshopech, součástí jsou i představení projektů v environmentálních centrech na Šumavě, v Krkonoších nebo v centru Tereza či Toulcův dvůr u Prahy.
V sobotu 19. března si statistiky Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje připsaly dalších 9 požárů v regionu. U nich zasahovalo 22 jednotek profesionálních i dobrovolných hasičů. Hořel napříč krajem, hasiči proto stále varují před rozděláváním otevřených ohňů především v přírodě.
Sněženky patří k prvním květům, kterých si v měsících na počátku roku povšimneme nejen na zahradách či jinde u našich obydlí, ale se štěstím a při znalostech ekologie je nalezneme i v přírodě mimo sídla. Za zajímavý příspěvek děkujeme Haně Vincenciové.
Na okraji malé obce Lejčkov v jižních Čechách nechali manželé z Prahy v torzu historického stavení postavit unikátní dřevostavbu. Dům Gvendolína vznikl díky návrhu ateliéru Skvadra architekti, svou nevšedností se ho podařilo zařadit také do projektu Amazing Places, nahlédněte s Deníkem do interiéru i okolí.
Volně pobíhající žirafy nebo sloni, ale také návštěva hotelu, ve kterém nocovala královna Viktorie. Fotografka Ilona Rosenkrancová z Děčína si loni na podzim splnila svůj sen vydat se do Afriky. Při své cestě nafotila desítky dechberoucích snímků přírody, ale také místních obyvatel nebo památek. Nedílnou součástí výpravy bylo také dokumentování působení děčínského rodáka Ignáce Arnože v misii v Zimbabwe, kde se později stal i biskupem.
Sněženky patří k prvním květům, kterých si v měsících na počátku roku povšimneme nejen na zahradách či jinde u našich obydlí, ale se štěstím a při znalostech ekologie je nalezneme i v přírodě mimo sídla. Za zajímavý příspěvek děkujeme Haně Vincenciové.
/FOTOGALERIE/ Únorová beseda v berounském domě dětí a mládeže v rámci projektu Science Café patřila tématu syntetické nanochemii, kterou představil vědec Jan Havlík. Ve čtvrtek 17. března se seminář bude pro změnu věnovat problematice plynutí času pohledem teoretické fyziky. Večerem provede známý popularizátor fyziky Petr Kulhánek.
Jaroměřice u Jevíčka budou v sobotu 19. března dějištěm pětačtyřicátého ročníku oblíbeného Pochodu jarní přírodou. Trasy jsou připravené pro zdatné i méně zdatné turisty a cyklisty.
Přemýšlíte kam vyrazit na hezkou procházku v Jaroměři během jarních měsíců? Máme pro vás dva tipy, které potěší nejen milovníky architektury a památek, ale udělají radost i těm, kteří dají přednost přírodě.
Paní Marie Ženatová z Boskovic se od známých dozvěděla, že v obci Chlébská, která je nedaleko Nedvědic již nádherně kvetou bledule. Má na toto místo má pěkné vzpomínky a ví, že na tomto místě je přímo romantická pohádková pohoda pro oči i duši. V dnešní komplikované době jí takové pěkné místo stále připomíná, že příroda ještě skutečně žije a může člověka nabíjet pozitivní energií. Děkujeme paní Ženatové za dnešní příspěvek.
Začínající jaro láká na procházky a výlety do přírody. Mezi oblíbené a velmi navštěvované místo patří Mohelenská hadcová step. Z vyhlídky nabízí turistům krásný výhled na okolní přírodu, koryto řeky a věže jaderné elektrárny Dukovany.
Naučná stezka veverky Čiperky nově vznikla v kroměřížském lesoparku Barbořina. Trasu tvoří devět stanovišť s odpočinkovým místem a altánem s lavičkou. Radnice za celý projekt zaplatí zhruba 550 tisíc korun.
Jak přežít v přírodě nebo při kolapsu ve městě vyučuje při kurzech přežití Amar Ibrahim z Domažlic. Kvůli krizím, kterými si lidé v posledních dvou letech procházejí, je o lekce velký zájem.
Končí „doba roušková“. Tedy aspoň částečně a možná jen dočasně. Od pondělí budou Češi nosit ochranu dýchacích cest jen ve veřejné dopravě či při návštěvě lékaře. Po dvou letech se tak lidé pořádně nadechnou v obchodech, restauracích či divadlech. Jenže z povrchu zemského roušky nezmizí, podle vědců tu s námi budou ještě další desítky či stovky let. Válí se totiž v přírodě a velmi špatně se rozkládají.
Zima o sobě ještě sice dává vědět, nicméně v Bohumíně už začal jarní úklid města. Tradičně se do něj zapojují různé spolky a další nadšenci, kteří za podpory radnice a technických služeb zbavují místní přírodu odpadků.
Času stráveného v přírodě není nikdy dost. Ostatně je tam co k vidění. Ladislav Vaindl využívá volných chvilek k fotografování nejen krás přírody, ale také zajímavých věcí, míst či portrétů. Se svou zrcadlovkou dokáže stát na místě a čekat na vhodné světlo i hodiny. Je to prý koníček, který by nikdy za jiný nechtěl vyměnit.
Podmínky pro kvetoucí rostliny nebo migraci zvířat zlepšili členové pálavské stráže přírody. K brigádě se sešli o uplynulém víkendu pod Tabulovou horou.
Rozlehlá mokřadní plocha na místě bývalé louky v Kojetíně, která se v budoucnu stane oblíbeným místem procházek, ale i útočištěm chráněných druhů ptáků či obojživelníků. Stavba nového biocentra za zhruba 30 milionů korun byla v pátek odpoledne vůbec poprvé představena veřejnosti a do systému tůní začala téct voda z nedalekého Mlýnského náhonu.
Nemusíte chodit daleko, přesto vás vaše okolí může překvapit. Za pěkný tip na výlet po okolí Humpolce děkujeme Městskému kulturnímu a informačnímu středisku v Humpolci.
Skauti ho znají pod přezdívkou Zet. Jeho literární příznivci ho možná nikdy neviděli, ale ve svých knihovnách mají jeho knihy s ohmatanými hřbety: Sedmička, Stezka odvahy, Soví jeskyně nebo taky Hry v terénu, Hry v přírodě, Junácké hry v přírodě a další a další. Řeč je o Miloši Zapletalovi z Liberce, dnes 92letém spisovateli, redaktorovi, překladateli a především skautovi.
Muzeum Nové Strašecí a Klub cesty za poznáním vás srdečně zvou na další přednášku cyklu Přítomnost a budoucnost světa přírody a člověka s názvem Vzácná místa krajiny a možnosti ochrany, která se uskuteční v úterý 15. března 2022 od 17 hodin.
Poslední měsíce a roky jsme si zvykli přijímat proud negativních zpráv o přírodě a její ochraně na Jesenicku a v oblasti Králického Sněžníku. Za příspěvěk děkujeme Lukáši Morávkovi.
Sluncem zalité dny lákají k výletům do přírody. Fotografie z nedávného výšlapu v okolí Černovic a Pacova na Pelhřimovsku nám laskavě poskytl pan Miroslav Fiala. Děkujeme za pěkný tip na výlet a možnost zveřejnění.
Momentálně žije v Plzni, ve městě fotbalu, hokeje a piva. Pochází ovšem z malé vesničky jménem Strašín, která leží v podhůří malebné Šumavy přibližně patnáct kilometrů od Sušice. Ačkoliv tomu, co dělá a v čem vyniká, vděčí především rodičům, možná i prostředí, ve kterém vyrůstal, sehrálo určitou roli ve výběru sportu, který si zamiloval.
Jedinečný Rabštejn nad Střelou láká už desítky let návštěvníky nejen na nádhernou přírodu v okolí, ale také na historické památky, kterých je tu hned několik. Městečko u Manětína na severním Plzeňsku je z hlediska zalidnění nejmenším historickým městem na světě.
Prosíme, nerušit! Hnízdíme. Stejně jako každý rok, i letos od začátku března platí v turisty hojně navštěvovaném národním parku České Švýcarsko a Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce na severu Čech zákaz vstupu do hnízdních lokalit vzácných druhů ptáků.
Dlouhou cestu za svobodou absolvovaly tento týden tři poštolky jižní chované v Zoologické zahradě v Hodoníně. Ta se totiž zapojila do záchranného projektu ogranizace Green Balkans čili Zelený Balkán.
Působivou kolekci velkoformátových i maloformátových snímků, mapujících život rostlin a živočichů našeho regionu, nabízí výstava fotografií ve třetí etáži 21. budovy ve Zlíně, jejímž autorem je ornitolog a dlouholetý člen Ekocentra Čtyřlístek, 81letý Zlíňan Oldřich Kužílek. Jde o průřez jeho celoživotní fotografickou tvorbou, kdy zhruba na stovce snímků jejich autor vrchovatě naplňuje název expozice - Kouzlo fauny a flóry Zlínského kraje.
Na jedné straně radost, především vinařů a poskytovatelů služeb pro turisty, na druhé obavy místních a správců Národního parku Podyjí o tamní přírodu. Do jediného státem chráněného parku na jižní Moravě míří stále více turistů. Loni jich sčítače zaznamenaly na půl milionu.
/VIDEO/ Anketu jihočeských Deníků o nejroztomilejší zvíře kraje vyhrál dvoutunový tlustokožec ze Zoo Dvorec u Borovan na Českobudějovicku. Letos v červenci obojživelný hroch jménem Buborék oslaví 14. narozeniny. Puberta ho ale teprve čeká, časem by se mohli dočkat i mláďat.
Jaro už pomalu klepe na dveře a přípravy tradiční dobrovolnické akce Ukliďme Česko jsou v plném proudu – do jejího vypuknutí zbývá přesně měsíc. Své akce mohou zájemci o uklízení přihlašovat již nyní na www.UklidmeCesko.cz. „Není na co čekat, již v sobotu 2. dubna jdeme na to“, vzkazují organizátoři akce. Pro účastníky připravují řadu novinek. Děujeme Radku Janouškovi za zajímavý příspěvek.
Křehulinka je tenounká dlouhá bytůstka, která by se mohla převlékat za kopretinou a nebyla by vidět. Ve vlasech průhledné malinké kvítky světlounkých pastelových barev, šatičky jakoby z průhledného, bleďounce modrého vzduchu, na zádech průhledná úzká křídla podobná těm, které mají vážky. Křehulinka je velmi důležitá součást této skupiny, od které se všichni učíme její nekonečné citlivosti.
Nedají si pokoj a nedají. Na horských kolech sjíždí svahy v rezervaci a je jim putna, že ničí přírodu. Tak ať si namelou! Možná podobně uvažoval neznámý mstitel, který vzal zákon do vlastních rukou. V Národní přírodní rezervaci Býčí skála v Moravském krasu na Blanensku nastražil na bikery, kteří v té lokalitě soustavně porušují zákon, past.
„Nedají si pokoj a nedají. Na horských kolech sjíždí svahy v rezervaci a je jim putna, že ničí přírodu. Tak ať si namelou.“ Možná podobně uvažoval neznámý mstitel, který vzal zákon do vlastních rukou. V Národní přírodní rezervaci Býčí skála v Moravském krasu na Blanensku nastražil na bikery, kteří v té lokalitě soustavně porušují zákon, past.
/FOTOGALERIE, ROZHOVOR/ Redakce Deníku postupně navštěvuje starosty měst a obcí na Frýdecko-Místecku, aby zjistila, jak se v nich lidem žije. Starosta Nýdku Jan Konečný v rozhovoru mluví o tom, že obec leží v uzavřené kotlině, kterou obklopují hory a lesy. Zmiňuje také fakt, že na zdejších skokanských můstcích vyrostl juniorský mistr světa Pavel Fizek nebo že obec skýtá ohromné možnosti v oblasti turismu.
Zoo Ostrava má na kontě další úspěch - historicky první odchované ostravské mládě nejmenšího a zároveň nejohroženějšího supa mrchožravého. Dosud to bylo 20 mladých supů jiných druhů, a to orlosupa bradatého, supa hnědého a supa bělohlavého.
Asociace strážců přírody ČR jednoznačně odmítá, že by strážci na Šumavě napadli skialpinistu, jak jeden z nich tvrdí. Hrozil by jim za to vyhazov a trestní stíhání. Dle předsedy asociace se skialpinista snaží odvrátit pozornost.
