Kreativ

ŠTÍTEK: příroda

Krásy zimní přírody.

OBRAZEM: Matka příroda kouzlila. Prohlédněte si snímky Tomáše Zajíce

Fotograf Tomáš Zajíc vyrazil v nedávné době s fotoaparátem v ruce do přírody v okolí Hořoviček. Povedlo se mu krásně zachytit faunu i flóru nedaleko rybníku Závlaha a dalších míst nejen Rakovnicka. Prohlédněte si jeho povedenou fotogalerii, ve které naleznete třeba řadu opeřenců, detail měsíce a další nádherné fotky.

Krásy zimní přírody.

OBRAZEM: Matka příroda kouzlila. Prohlédněte si snímky Tomáše Zajíce

Fotograf Tomáš Zajíc vyrazil v nedávné době s fotoaparátem v ruce do přírody v okolí Hořoviček. Povedlo se mu krásně zachytit faunu i flóru nedaleko rybníku Závlaha a dalších míst nejen Rakovnicka. Prohlédněte si jeho povedenou fotogalerii, ve které naleznete třeba řadu opeřenců, detail měsíce a další nádherné fotky.

Krásy zimní přírody.

OBRAZEM: Matka příroda kouzlila. Prohlédněte si snímky Tomáše Zajíce

Fotograf Tomáš Zajíc vyrazil v nedávné době s fotoaparátem v ruce do přírody v okolí Hořoviček. Povedlo se mu krásně zachytit faunu i flóru nedaleko rybníku Závlaha a dalších míst nejen Rakovnicka. Prohlédněte si jeho povedenou fotogalerii, ve které naleznete třeba řadu opeřenců, detail měsíce a další nádherné fotky.

Vlak

Pohádky květinové víly – kapitola 7. - Spisovatel Honzík

O všech příhodách, které nás potkávají, krásně píše třiatřicetiletý méďa Honzík. Jako většina spisovatelů začínal psaním svých článků do novin. Pak přišly první povídky, otištěné v mnoha časopisech, a nakonec se stal slavným a uznávaným spisovatelem. Proslýchá se, že dostal nabídku, aby odcestoval z naší říše do zahraničí, a tam psal za neskutečné peníze. On ale odmítl a zůstal s námi, za což si ho mnozí více považují. Než se stal spisovatelem, musel na sobě hodně pracovat. Že je ale šikovný, o tom nikdo nepochybuje. Honzík je vyučený zedník. Kdybyste to nevěděli, domnívali byste se, že se spisovatelem už narodil.

Fotograf Jaroslav Havlík žije v Člunku u Jindřichova Hradce.

Krásy Nepálu zachycuje fotograf Jaroslav Havlík zásadně na film

Přenést se do hor a vesniček Tibetu a Nepálu přímo ze srdce jihočeského Jindřichova Hradce můžete během zlomku vteřiny – a to při návštěvě kavárny Kolonial Coffee v Hradební ulici, kde svou novou výstavu poutavých fotografií přichystal fotograf a poutník Jaroslav Havlík. Zahájení výstavy černobílých snímků z cest se uskuteční v pátek 25. února v osm hodin večer.

Z místního archeologického muzea plánují v Dolních Věstonicích vytvořit Dům přírody. Unikátní výstavní prostory mají být i pod jezírkem. Vizualizace: Regionální muzeum Mikulov

Náročnější práce kvůli stáří budovy. Dům přírody Pálavy bude nakonec dražší

/VIZUALIZACE/ Vodu nad hlavou bude mít návštěvník, až sejde po schodech do potemnělých prostor. Umělé jezírko vznikne v plánovaném Domě přírody Pálavy v Dolních Věstonicích na Břeclavsku. Přestavba stávajícího archeologického muzea s expozicí lovců mamutů se však prodraží. Jihomoravští radní schválili minulý týden navýšení peněz na tento projekt z původních více než sedmi milionů korun na necelých dvaadvacet.

Ilustrační foto.

Jaromír Bláha bude přednášet o Budoucnosti českých lesů a divoké přírody

Muzeum Nové Strašecí a Klub cesty za poznáním vás srdečně zvou na druhou přednášku cyklu Přítomnost a budoucnost světa přírody a člověka. Přednáška s názvem Budoucnost českých lesů a divoké přírody se uskuteční v úterý 15. února 2022 od 17 hodin ve výstavním sále muzea. MVDr. Jaromír Bláha z Hnutí DUHA se nám pokusí odpovědět na otázky: Jaké chyby děláme při „boji“ s kůrovou kalamitou, jak máme obnovovat lesy, aby byly odolnější i co brání obnově lesů. A také proč potřebujeme nejen lesy s produkcí dřeva, ale také místa pro divokou přírodu. Co můžeme pro lepší budoucnost českých lesů a divoké přírody udělat?

Krásná a nespoutaná Bečva.

Krásná a nespoutaná Bečva. Je to opravdový ráj

Ačkoliv naším městem neprotéká, je nám blízká. Je ukázkou zachovalé a čisté přírody. Je domovem mnoha vzácných živočichů a rájem pro přírodovědce. Žije si tak trochu svým životem. Řeka Bečva – ráj i peklo biodiverzity.  Povídat o ní nám přijel Dušan Trávníček, přírodovědec a zoolog Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Hovořil o přírodním bohatství, jakými jsou biotopy na řece Bečvě. Od roku 2016 na ní spolu se svými kolegy provádí výzkum, pokaždé se setká s dalšími a dalšími zajímavostmi. Ať už jde o koryto řeky, které si meandruje tak nějak přirozeně, nebo o nové objevy v entomologickém bádání. Při přednášce nám bylo představeno mnoho druhů brouků a hmyzu, často vedených v Červených seznamech ohrožených druhů. Slovo bylo doprovázeno úchvatnými fotografiemi, díky kterým jsme měli tuto přírodní nádheru téměř na dosah. Opravdový ráj.

Okolí Rožmitálu pod Třemšínem objektivem čtenáře.

Prohlubuje harmonii v nás a nikdy se neokouká. To je prostě příroda

O tom, jak je důležitý pro celkové zdraví pobyt v přírodě, ví svoje i náš čtenář Jaroslav Petrželka. Rád přírodu zachycuje a zvěčňuje v jejím pohybu i klidu. A tak to bylo i na procházce okolím Rožmitálu pod Třemšínem. Za poskytnuté fotografie mu děkujeme. 

Vlci v české krajině.

Radegast vítá návrat vlků do naší krajiny. Ocenila to Agentura ochrany přírody

Udělat správné rozhodnutí je někdy mimořádně těžké. U celospolečenských témat, která hýbou českou veřejností, to platí dvojnásob. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR) udělila Pivovaru Radegast ocenění za jeho kampaň vysílající jasný postoj k ochraně vlků v české krajině i za další aktivity zaměřující se na ochranu životního prostředí. Do nošovického pivovaru putuje cena v kategorii Počin roku.

27. ročník mezinárodního turistického pochodu ,,Opatovské šmajd“.

Opatovské šmajd přilákal do Malé Hané i zahraniční turisty. Litovali našich lesů

První únorovou sobotu se za podpory Města Velké Opatovice a Mikroregionu Malá Haná konal 27. ročník mezinárodního turistického pochodu Opatovské šmajd. Pochod je zařazen jako jedna z deseti akcí Mezinárodní organizace pro lidový sport v České republice pro roky 2020-2022 a je tak oblíbenou již tradiční akcí českých i zahraničních turistů. Děkujeme panu Barvířovi a Machourkovi za dnešní příspěvek. 

Ilustrátorka Karolína Wellartová

Česká ilustrátorka zaujala v zahraničí. Její kresby zdobí pohádky i magazíny

Úchvatné kresby olomoucké ilustrátorky Karolíny Wellartové léta dobře znají čtenáři prestižních zahraničních, zejména amerických magazínů. V tuzemsku je známá jako spoluautorka vlčí kroniky s názvem Přicházejí vlci. Kresbami a malbami pečlivě vypracovanými do posledního detailu dotváří také historické romány, fantazijní a pohádkové příběhy.

Ilustrátorka Karolína Wellartová

Olomoucká ilustrátorka zaujala v zahraničí, její kresby zdobí pohádky i magazíny

Úchvatné kresby olomoucké ilustrátorky Karolíny Wellartové léta dobře znají čtenáři prestižních zahraničních, zejména amerických magazínů. V tuzemsku je známá jako spoluautorka vlčí kroniky s názvem Přicházejí vlci. Kresbami a malbami pečlivě vypracovanými do posledního detailu dotváří také historické romány, fantazijní a pohádkové příběhy.

„Školní tůň“ u Chýnic na Praze-západ.

FOTO: Za městem mají školáci nejen farmu, ale nově také 'vlastní' tůň

Jaké to je učit se po kotníky v bahně? Nebo i po kolena? Asi to zažil málokdo, ale žáci pražské Montessori základní školy Archa by mohli vyprávět. Třeba o tom, že tohle se podobá spíš zábavě než výuce, i když poznatků přináší rozhodně víc, než nudné přednášení v učebnách. „Školní tůň“ u Chýnic na Praze-západ je něco docela jiného.

„Školní tůň“ u Chýnic na Praze-západ.

FOTO: Za městem mají pražští školáci nejen farmu, ale nově i 'vlastní' tůň

Jaké to je učit se po kotníky v bahně? Nebo i po kolena? Asi to zažil málokdo, ale žáci pražské Montessori základní školy Archa by mohli vyprávět. Třeba o tom, že tohle se podobá spíš zábavě než výuce, i když poznatků přináší rozhodně víc, než nudné přednášení v učebnách. „Školní tůň“ u Chýnic na Praze-západ je něco docela jiného.

„Školní tůň“ u Chýnic na Praze-západ.

FOTO: Za městem mají školáci nejen farmu, ale nově také 'vlastní' tůň

Jaké to je učit se po kotníky v bahně? Nebo i po kolena? Asi to zažil málokdo, ale žáci pražské Montessori základní školy Archa by mohli vyprávět. Třeba o tom, že tohle se podobá spíš zábavě než výuce, i když poznatků přináší rozhodně víc, než nudné přednášení v učebnách. „Školní tůň“ u Chýnic na Praze-západ je něco docela jiného.

„Školní tůň“ u Chýnic na Praze-západ.

FOTO: Za městem mají školáci nejen farmu, ale nově také 'vlastní' tůň

Jaké to je učit se po kotníky v bahně? Nebo i po kolena? Asi to zažil málokdo, ale žáci pražské Montessori základní školy Archa by mohli vyprávět. Třeba o tom, že tohle se podobá spíš zábavě než výuce, i když poznatků přináší rozhodně víc, než nudné přednášení v učebnách. „Školní tůň“ u Chýnic na Praze-západ je něco docela jiného.

„Školní tůň“ u Chýnic na Praze-západ.

FOTO: Za městem mají školáci nejen farmu, ale nově také 'vlastní' tůň

Jaké to je učit se po kotníky v bahně? Nebo i po kolena? Asi to zažil málokdo, ale žáci pražské Montessori základní školy Archa by mohli vyprávět. Třeba o tom, že tohle se podobá spíš zábavě než výuce, i když poznatků přináší rozhodně víc, než nudné přednášení v učebnách. „Školní tůň“ u Chýnic na Praze-západ je něco docela jiného.

Veselští studenti besedovali s filmařem Prokopem Pithartem o přírodě.

Veselští studenti besedovali s filmařem Prokopem Pithartem o přírodě

Prokop Pithart je fotograf a filmař, který dokumentuje krásy přírody. Znát ho můžete například ze seriálů České televize Zvířecí záchranka či Do divočiny. Pětadvacetiletý vnuk Petra Pitharta prožíval nadšení z divoké přírody už jako dítě, dnes se jím úspěšně živí.

Remízek Včelín u obce Žebrák

Nadšenec postupně vrací žebráckému remízku Včelín jeho původní funkci

Remízek v západní části obce Žebrák znají místní především pod názvem Včelín. Dlouhá léta byla lokalita o rozloze zhruba 1,9 hektaru na pohled územím nikoho. Skomírala a doplácela na okolní intenzivní zemědělskou činnost. Pak ale remízek začal obhospodařovat Martin J. Glozar ze Zbirohu a od loňského jara se vlastními silami snaží místo s pomocí prvků permakultury a agrolesnictví obnovit. Jeho cílem je omladit původní ovocný sad, opravit starý včelín a navrátit místnímu mokřadu původní funkci.    

Údolí potoka Javornice v CHKO Křivoklátsko.

Část Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko by se měla stát národním parkem

/FOTOGALERIE/ Ministerstvo životního prostředí v nejbližší době zahájí proces vyhlašování Národního parku Křivoklátsko ve středních Čechách. V tiskové zprávě oznámilo, že park by se měl rozkládat na 16 procentech nejcennějšího území nynější Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Měl by lépe chránit tamní rozmanité lesy, skály, údolí, kaňon Berounky či desítky ohrožených rostlin a zvířat. Přispět má také k rozvoji celého regionu.