Různá opatření proti šíření nového typu koronaviru stopla kulturní akce na Teplicku. I přes všechny zákazy lze podnikat procházky do přírody, sledovat online akce či číst knihy.
Lidé začínají ve větší míře jezdit do lesů. Důvodem tentokráte není útěk před pandemií, ale zdraví prospěšná rostlina medvědí česnek. Ochránci přírody nicméně varují před jejím trháním v chráněných lokalitách. Za to můžete od strážce přírody vyfasovat na místě pokutu až ve výši deset tisíc korun.
Nečekejte den po dni rozepsaný jídelníček ani předepsaný počet shybů. Tenhle tréninkový trend je jiný - pěkná postava, síla a dobrá kondice jsou v něm jaksi vedlejším produktem. To, oč tu jde především, je být v harmonii sama se sebou i se světem.
Až v pondělí 12. dubna prvňáci ze Základní školy Střelské Hoštice poprvé viděli svoji třídu. Od 1. září 2020 se totiž učili v areálu školy v přírodě. Důvodem tohoto odloučení byla rozsáhlá rekonstrukce ZŠ.
Případ chrudimských nutrií, které na sebe připoutaly velkou pozornost, má překvapivé rozuzlení. Dny škodlivého invazního druhu jsou v několika lokalitách Chrudimi sice sečteny, ale alespoň pro část zvířat, s nimiž se lidé budou jen neradi loučit, se našlo řešení.
/FOTOGALERIE/ Zimu strávily v rekonvalescenci v Záchranné stanici na Huslíku v Poděbradech. Před několika dny však už odborníci konstatovali, že se ze svých problémů dostaly a mohou se vrátit zpět do volné přírody. Řeč je o třech labutích, které se už nyní znovu pohybují na svobodě.
/FOTOGALERIE/ S končící zimou se příroda pomalu probouzí, přichází jaro, a tak se hasiči z Trhového Štěpánově v sobotu 10. dubna během dopoledne pustili do úklidu břehů Štěpánovského potoka. Do čištění se s hasiči zapojili i děti a celkem uklízelo 30 dobrovolníků. Vybaveni igelitovými pytli se vydali na trasu podél Štěpánovského potoka od hotelu Rabbit až k Černé skále.
Zdá se, že příkrý turistický celibát máme z jisté části za sebou, ale jak už tomu v Česku bývá, jeden i druhý z nás stejně neví, jak se věci a situace příští vyvinou, to třeba co do oblíbené Plánské padesátky či šlapání Vlčí stopou u Černošína a tak podobně. Výletníka rodinného i výšlapníka organizovaného budou nejspíše dále trápit nepříznivé okolnosti virové, sluneční koróna čili záře kolem slunce také nic moc a počasí stále spíše do nečasí, taková je zatímní dubnová pravda v závěru první měsíční dekády.
Přestože předpověď slibovala teplý celý víkend, slunečno bylo až v neděli. Řada Plzeňanů dnešního teplého počasí využila a vyrazila do přírody. Stále ještě pouze v hranicích svých okresů.
Příroda voní jarem a volné dny mnohé z nás lákají k vycházkám do přírody. O své fotografie se s námi podělila Věra Strnádková. Snímky pořídila v okolí Cikháje u Žďáru nad Sázavou.
Zdá se, že příkrý turistický celibát máme z jisté části za sebou, ale jak už tomu v Česku bývá, jeden i druhý z nás stejně neví, jak se věci a situace příští vyvinou, to třeba co do oblíbené Plánské padesátky či šlapání Vlčí stopou u Černošína a tak podobně. Výletníka rodinného i výšlapníka organizovaného budou nejspíše dále trápit nepříznivé okolnosti virové, sluneční koróna čili záře kolem slunce také nic moc a počasí stále spíše do nečasí, taková je zatímní dubnová pravda v závěru první měsíční dekády.
Zachytit krásu přírody je opět zase složitější, protože se budíme do zasněžených dní. Přesto naše čtenářka Eva Raidová proklouzla do přírody se svým fotoaparátem a zachytila některé jevy, které už jsou ryze jarní.
Příroda voní jarem a volné dny mnohé z nás lákají k vycházkám do přírody. O své fotografie se s námi podělila Věra Strnádková. Snímky pořídila v okolí Cikháje u Žďáru nad Sázavou.
Centrum ekologické výchovy Dřípatka při DDM Prachatice připravilo pro rodiny s dětmi či samostatné starší děti pátrací hru po městě „Hledání pokladu ke Dni Země“.
O Květné neděli jsme vyrazili do kostela, avšak kromě velikonočně vyzdobených kostelů jsme zakusili také pozoruhodnou událost v probouzející se přírodě. Od rána do večera jsme prožili bohoslužby s pučícími ratolestmi postupně v evangelickém kostele na Hybešově ulici v Boskovicích, dřevěném kostele na Rodkovského ulici Blansku, v mariánské kapli na návsi v Brťově–Jenči, obřadní síni úřadu městyse ve Křtinách naproti poutnímu kostelu, hřbitovní kapli Ježkovicích a ve sboru Cyrila a Metoděje v Rousínově čili bývalé synagoze. Po slavnostní bohoslužbě v dřevěném kostelíku v Blansku, kde byli přijímáni dospělí novokřtěnci, následovalo přátelské posezení s malým občerstvením na faře. Ovšem posádka bílého farního vozu Škoda ve složení farář Martin Kopecký, varhanice Nikča, zarostlý filozof Jarek, záložní kostelník Ivan a osobní strážce i fotograf Jiří musela pokračovat dál.
I když slunečné dny v těchto dnech na jižní Moravě pořád ještě střídají sněhové přeháňky, jaro je už vidět nejen v kalendáři, ale čím dál jednoznačněji i v přírodě. K prvním poslům jara patří i letos kvetoucí mandloně v Hustopečích.
O Květné neděli jsme vyrazili do kostela, avšak kromě velikonočně vyzdobených kostelů jsme zakusili také pozoruhodnou událost v probouzející se přírodě. Od rána do večera jsme prožili bohoslužby s pučícími ratolestmi postupně v evangelickém kostele na Hybešově ulici v Boskovicích, dřevěném kostele na Rodkovského ulici Blansku, v mariánské kapli na návsi v Brťově–Jenči, obřadní síni úřadu městyse ve Křtinách naproti poutnímu kostelu, hřbitovní kapli Ježkovicích a ve sboru Cyrila a Metoděje v Rousínově čili bývalé synagoze. Po slavnostní bohoslužbě v dřevěném kostelíku v Blansku, kde byli přijímáni dospělí novokřtěnci, následovalo přátelské posezení s malým občerstvením na faře. Ovšem posádka bílého farního vozu Škoda ve složení farář Martin Kopecký, varhanice Nikča, zarostlý filozof Jarek, záložní kostelník Ivan a osobní strážce i fotograf Jiří musela pokračovat dál.
/VIDEO: ÚTOK SOKOLA NA KOŘIST/ V Moravském krasu na Blanensku po roce opět zahnízdily dva páry sokola stěhovavého. Obě hnízda jsou v národní přírodní rezervaci. Jedno na Býčí skále a druhé pak v lokalitě Vývěry Punkvy. Dravci potřebují při hnízdění klid. Ochránci přírody však už ze strany turistů řešili několik přestupků. K Býčí skále například jeden z nich nedávno přilétl s dronem.
/VIDEO/ V Moravském krasu na Blanensku po roce opět zahnízdily dva páry sokola stěhovavého. Obě hnízda jsou v národní přírodní rezervaci. Jedno na Býčí skále a druhé pak v lokalitě Vývěry Punkvy. Dravci potřebují při hnízdění klid. Ochránci přírody však už ze strany turistů řešili několik přestupků. K Býčí skále například jeden z nich nedávno přilétl s dronem.
Volné dny mnohé z nás lákají k vycházkám do přírody. O své snímky se s námi podělila paní Jaroslava Dvořáková. Pokud také rádi fotíte a umíte se dívat kolem sebe, přivítáme vaše fotografie společně s krátkým textem na havlickobrodsky@denik.cz.
/ROZHOVOR/ Lesy, horské meze a pastviny, kde se pasou koně a krávy. Obyvatelé Blatna žijí obklopeni přírodou, přitom to nemají daleko do Chomutova a Jirkova. K obci patří vesničky Bečov, Hrádečná, Květnov, Mezihoří, Radenov, Šerchov a Zákoutí, kde jsou vidět hrázděné domy typické pro severozápadní část pohraničí. Starostkou je zdejší rodačka Iveta Rabasová Houfová, která se netají svým silným vztahem k přírodě, její ochraně a podporou místních vztahů.
Příroda voní jarem a volné dny mnohé z nás lákají k vycházkám do přírody. O své fotografie se s námi podělila Věra Strnádková. Snímky pořídila v okolí Cikháje u Žďáru nad Sázavou.
Či je to Kaňk, zámecká zahrada na Kačině nebo snídaně u rybníka, na Kutnohorsku máte nevyčerpatelné možnosti zachytit objektivem půvab jeho přírody i lidských výdobytků. Stejná a přece pokaždé jiná, to je scenérie, která nás neustále dostává do úžasu svou rozmanitostí a nevšedností.
/KOMENTÁŘ/ Není žádnou náhodou, že na seznamu UNESCO se předloni objevilo hned několik lokalit Krušných hor. Může za to především hornictví, ale také zdejší typická, až panenská příroda.
Je jednou z nejdéle sloužících starostek a starostů na Novojičínsku a může tak zúročit bohaté zkušenosti. O dění v obci i o tom, co jí dělá radost, hovoří starostka Bartošovic Kateřina Křenková.
V jarních měsících přicházejí na svět mláďata různých živočišných druhů. Z hmyzí říše se ale v tomto období rekrutují i dospělci. Třeba vážek. Pokud je uvidíte, vyfoťte je! Přestože drtivou většinu našich vážek můžeme kolem vodních ploch vidět až v květnu, existují výjimky.
S prvním jarním úplňkem konečně přišly mezi nás každoroční radosti slunce, květů a rozpuku v přírodě i člověku, totiž tradiční svátky jara, zvané Velikonoce. Pravda, letos o něco později, tento největší křesťanský svátek se řadí mezi svátky pohyblivé; obecně může velikonoční neděle připadnout na den v intervalu od 22. března do 25. dubna.
O své fotografie z výletů se podělil pan Stanislav Mrázek a paní Miroslava Jandlová. Jako vděčný objekt k focení jim posloužily jarní květiny. Využili jste jaké pěkné dny k procházkám do přírody?
Velikonoce na Hluboké dostaly nádech pandemie, putovat za betonovými symboly svátků jara lze pouze individuálně a pořadatelé je zasadili do lokalit mimo město. Akce potrvá do konce května. V případě rozvolnění tak budou mít šanci i lidé z jiných okresů.
Že neexistuje téměř úplný meandr? Ale existuje. Podle svého tvaru se jmenuje „Přívlacká mušle“ a tuto přírodní raritou, která nemá obdoby v celé Evropě, naleznete v Přívlakách mezi obcemi Ledečko a Samopše na Kutnohorsku!
Z ruchu velkoměsta čím dál víc lidí míří na vycházky do přírody. Obora Holedná v Brně je častým a oblíbeným výletním místem. O sve fotografie se s námi laskavě podělila paní Libuše Hošková.
Stáda ovcí, koz, koní či poníků mohou vidět v různých lokalitách návštěvníci chráněné krajinné oblasti Pálava. Představitelé ministerstva kultury ji vyhlásili před pětačtyřicetileti lety.
Časopis Forbes každým rokem sestavuje žebříček 30 pod 30 a přibližuje v něm 30 osobností, kterým nebylo ještě 30 let a už v tom, co dělají, dosáhly mimořádných úspěchů. Své místo si v něm vydobyla i Markéta Klíčová, která působí jako doktorandka Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci.
/ROZHOVOR/ Časopis Forbes každým rokem sestavuje žebříček 30 pod 30 a přibližuje v něm 30 osobností, kterým nebylo ještě 30 let a už v tom, co dělají, dosáhly mimořádných úspěchů. Své místo si v něm vydobyla i Markéta Klíčová, která působí jako doktorandka Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci.
S prvním jarním úplňkem konečně přišly mezi nás každoroční radosti slunce, květů a rozpuku v přírodě i člověku, totiž tradiční svátky jara, zvané Velikonoce. Pravda, letos o něco později, tento největší křesťanský svátek se řadí mezi svátky pohyblivé; obecně může velikonoční neděle připadnout na den v intervalu od 22. března do 25. dubna.
/ROZHOVOR/ Během rozhovoru o druhých Velikonocích v izolaci, utrpení i vycházejícím slunci stíhá lanškrounský kněz Zbigniew Czendlik podstoupit antigenní test na koronavirus od sestřičky Gábiny. Člověk z toho má pocit, že svět se opravdu změnil. Po povídání s populárním farářem ale odchází s uvědoměním, že světu jsme tak trochu šuma fuk.
Volné dny mnohé z nás lákají k vycházkám do přírody. O jednu možnou trasu se s námi podělila paní Eva Pipalová. Co všechno na svém výlěte zachytila objektivem fotoaparátu, uvidíte v bohaté galerii.
Stáda ovcí, koz, koní či poníků mohou vidět v různých lokalitách návštěvníci chráněné krajinné oblasti Pálava. Představitelé ministerstva kultury ji vyhlásili před pětačtyřicetileti lety.
Jaromíra Navrátila čekají hektické velikonoční svátky. „Bude co hlídat. Šafrány kvetou a lidé, když nemohou chodit po šmigrustu, po částečném uvolnění pohybu vyrazí alespoň do přírody,“ přemítá dlouholetý dobrovolný člen Stráže přírody.
Vzhledem k tomu, že v okolí Pardubic se nenachází žádná křížová cesta, vytvořil Salesiánský klub mládeže dočasnou křížovou cestu v blízkosti centra. Ta navíc lidi vezme i do přírody.
/FOTOGALERIE/ Uzdravení, zotavení a zesílení. Zkrátka v dobré kondici se mohli do přírody v těchto dnech vrátit tři dravci, kteří se po zimních patáliích dostali do péče ochránců přírody v Záchranné stanici na Huslíku v Poděbradech. Jedná se o dvě poštolky a jednu káni.
Vaříte rádi? V tom případě se vám bude líbit malá soutěž o nejlepší krajový pokrm z Kralupska. A až vám po jídle krásně slehne, budete se moc vydat na zdymadlo Hořín nebo "Do Okoře bez oře".
Už vás nenapadají tipy na výlety? Vezměte rodinu a vyražte na Sokolskou stezku s hrou. Jediné co budete potřebovat je čtečka QR kódů. I pro seniory si Sokol v Benátkách nad Jizerou přichystal procházkovou výzvu. Stačí si s sebou vzít beránka, pořídit fotku a minimálně diplmon za účast máte jasnou.