Vlastimil Pilous žije v rodném Hostinném. Přestože v Podkrkonoší prožil celý život, není zdejší kraj místem, odkud jeho rodina pocházela. „I když jsem podkrkonošský rodák (z Hostinného), moji rodiče sem přišli po válce z hornické Příbrami, kde žila řada generací našich předků, z nichž někteří byli přímo horníci a část z nich i mlynáři (ve vodních mlýnech). Říkám proto s nadsázkou, že to ,geo‘, ale i vazbu na vodu jsem dostal do vínku již v genech. Také ta voda tam má svou velkou roli - v našem klimatu je voda nejvýznamnějším geomorfologickým činitelem, který modeluje zemský povrch,“ říká Vlastimil Pilous.
/FOTOGALERIE/ Nádherné fotografie zimní přírody a především zachumelených stromů a lesů zachytil svým objektivem nadšený amatérský fotograf Zdeněk Dočkal. Děkujeme!
Období epidemie přináší pro přírodu i pro fotografování volně žijících živočichů v ní mnohé problémy. Lidí je v přírodě více a zvěř přenesla své aktivity do pozdních nočních hodin, setkání s ní za denního světla je výjimečné.
/VIDEO/ Řidič skútru fyzicky napadl strážce Krkonošského národního parku. K incidentu došlo v pátek v okolí Strážného. Policie ČR již v současné době řeší trestní oznámení. Policie skutek kvalifikovala jako násilí proti úřední osobě, za což může být pachatel potrestán odnětím svobody až na čtyři roky.
/ROZHOVOR/ Spolek Drnka v Drnovicích působí jednadvacet let, u zrodu stál jeho předseda Pavel Klvač. Společně se svými kolegy propojuje péči o přírodu s kulturními aktivitami i recesí. Pro letošek plánují výstavu obrázků Martiny Tiché nebo vydání básnické sbírky veršujícího zahradníka Zbyňka Ulčáka. Knihy i kultura naplňují i profesní život Pavla Klvače, je totiž ředitelem Knihovny Karla Dvořáčka ve Vyškově.
Péče o přírodu a své okolí není mnohým lhostejná. Důkazem je nová iniciativa, která vznikla v Písku. Prezentuje se titulem Před vlastním prahem a stojí za ní mimo jiné obyvatelka města Helena Titlbachová, která loni přišla také s nápadem na zkrášlení nevzhledných zákoutí Písku, na kterém má letos začít spolupracovat s místním odborem životního prostředí.
Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody v roce 2020 pomohla přírodě a krajině ve svém okolí částkou více než 2 miliónu korun, tedy o 500 tisíc více než předloni.
Naše čtenářka, paní Kučerová z Hodonínska prožívá nelehké období. Procházky přírodou a psaní básní ji dodávají sílu. Čím se odreagováváte vy? Vyfoťe, co vám zabírá na zimní chmury a pošlete nám fotografie na e-mailovou adresu hodoninsky@denik.cz. Rádi je zveřejníme.
Čtyři roky Kateřina Vodráčková boxuje a už je amatérskou vicemistryní republiky. Dvacetiletá dívka z Putimova, která střídavě žije také v Pelhřimově a v chaloupce po prababičce v Kamenici nad Lipou, ráda chdí do přírody a propadla kouzlu otužování. „Začala jsem loni na jaře,“ svěřila se.
/FOTOGALERIE/ Deník v sobotu navštívil Hukvaldy – rodiště skladatele Leoše Janáčka. Stejný nápad měla i řada dalších turistů. „V té šílené době je útěk do přírody jediným řešením," říká jeden z mnoha lidí, které výprava Deníku ten den potkává.
Počty vodního hlodavce, který je invazivním druhem, se ve městech zvyšují. Ve volné přírodě nemá predátora, naopak může negativně ovlivnit původní druhy. Lidé k navyšování jejich počtu napomáhají přikrmováním.
Příjemným a vzácným cílem rodinného výletu do přírody kousek od civilizace jsou pastviny na okraji Milovic-Mladé a bývalého vojenského prostoru. Lidé je mohou procházkou obejít a kdykolia libovolně dlouho pozorovat divoké koně a pratury.
Na podzim roku 2021 otevřou dveře do nových tříd hned dvě nové školky. Jednou z nich je lesní školka, která vznikne na zahradě za Alzheimer centrem. Druhou je česko-anglická školka, která díky novým prostorům může přijmout více dětí.
Na podzim roku 2021 otevřou dveře do nových tříd hned dvě nové školky. Jednou z nich je lesní školka, která vznikne na zahradě za Alzheimer centrem. Druhou je česko-anglická školka, která díky novým prostorům může přijmout více dětí.
Je středa, jedna hodina po poledni. Hladinu největšího rybníku ve vyhlášeném rekreačním středisku Babylon pokrývá jednolitá vrstva ledu. Není se co divit, teplota v předešlých dnech byla i přes den pod bodem mrazu.
I přesto, že nouzový stav stále neumožňuje chodit na kulturu, jsme pro vás na čtvrtý lednový víkend napříč redakcemi připravili zajímavé tipy, jak se zabavit nejen doma, ale i venku v přírodě. Určitě si vyberete.
Vládou vyhlašený nouzový stav a různá opatření proti šíření nového typu koronaviru stoply kulturní akce na Žatecku a Lounsku. I přes všechny zákazy lze podnikat výlety, běhat v přírodě či se začíst do nějaké knihy.
I přesto, že nouzový stav stále neumožňuje chodit na kulturu, jsme pro vás na čtvrtý lednový víkend napříč redakcemi připravili zajímavé tipy, jak se zabavit nejen doma, ale i venku v přírodě. Určitě si vyberete.
Dobrou náladu a pozitivní energii nám vždy dodají výlety do přírody. Navíc zasněžená krajina je teď kouzelná, proto jsme vyrazili třeba do Jeseníků či na Pustevny.
Než přijde jaro, strávíme letos zřejmě více času doma v teple nebo jen krátkými procházkami v přírodě. Myslíte tedy, že pleti nic nehrozí? Chyba lávky. V období s minimem slunce ji mohou trápit i jiné problémy, než jsou omrzliny. Poradíme tu nejlepší kosmetickou péči.
Dobrou náladu a pozitivní energii nám vždy dodají výlety do přírody. Navíc zasněžená krajina je teď kouzelná, proto jsme vyrazili třeba do Jeseníků či na Pustevny.
Venku tráví naše děti jen polovinu času, který věnují mobilům a internetu. Důvod? Je jich několik: příliš mnoho aut, hodně kroužků, úzkostní rodiče a města, ve kterých si není kde hrát. Odnáší to dětská psychika, zdraví i intelekt.
Přesto, že se koronavirový vichr zatím ještě neutišil, plánuje Podblanické ekocentrum Českého svazu ochránců přírody ve Vlašimi pro děti z města a jeho okolí letní, příměstské a badatelské tábory. Ty jsou pokaždé velice oblíbené, proto je k účasti při nich nutná rezervace. „Přihlašování bude spuštěno v pondělí 1. února v osm hodin dopoledne,“ upozornil Jiří Pavelka, organizátor z ČSOP Vlašim.
/18. DEN/ Pojďme si to říct otevřeně: především takový, který vás bude bavit. Tím se totiž zvyšují šance, že u takového pohybu zůstanete. Proč se trápit při běhání, když si báječně odpočinete při józe, nebo naopak: proč jako ostatní budete chodit na jógu, když si potřebujete vyčistit hlavu v přírodě.
Venku je lehce pod nulou. S révím ve vinohradech pod Přítluckou horou si pohrává mrazivý vítr. Přestože hodiny na přítlucké kostelní věži odbíjejí už půl jedenáctou dopoledne, na parkovišti pod tamní rozhlednou Maják se tísní hned několik aut.
Celkem 272 vysazených stromů přibylo loni v chráněné krajinné oblasti Pálava na Břeclavsku. Ochránci přírody také zajistili ošetření pro zhruba čtyři sta vzrostlých dřevin. „Loni jsme zabezpečili ruční sečení na čtyřiačtyřiceti hektarech, strojní sečení na osmi hektarech, pastvu zvířat na více než třiačtyřiceti hektarech, vyřezávky a prosvětlování lesa na tři a půl hektaru,“ vyčíslil vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti Jiří Kmet.
/FOTOGALERIE/ Starostům z obcí v těsném sousedství Chráněné krajinné oblasti Brdy dochází trpělivost. Bezohlední turisté nerespektují zákazy, navíc po sobě zanechávají nepořádek. Obrátit se chtějí na vedení Středočeského kraje, aby pomohlo minimálně s výstavnou záchytných parkovišť.
Vládní omezení stále platí, ale můžete se vydat například na běžkách zimní krajinou, zaposlouchat se do online koncertu či navštívit jičínskou hvězdárnu.
Vládní omezení stále platí, ale můžete se vydat například na běžkách zimní krajinou, zaposlouchat se do online koncertu či navštívit jičínskou hvězdárnu.
Vládní omezení stále platí, ale můžete se vydat například na běžkách zimní krajinou, zaposlouchat se do online koncertu či navštívit jičínskou hvězdárnu.
I přesto, že nouzový stav stále neumožňuje chodit na kulturu, jsme pro vás na třetí lednový víkend napříč redakcemi připravili zajímavé tipy, jak se zabavit nejen doma, ale i venku v přírodě. Určitě si vyberete.
Máte-li rádi přírodu a vše, co k ní patří, navštivte pískovcové skály, kterým se začalo říkat Čertovy podle pověsti o sázce chytrého valašského mlynáře s čertem.
/DENÍK NA NÁVŠTĚVĚ/ Na okraji lesa mezi Vědomicemi a Černěvsí stojí maringotka obložená dřevěnými palubkami. Nová lepenka na střeše a komín dávají tušit, že opuštěná nebude. A taky není. Nově zrenovovaný domek na kolečkách je totiž zázemím Školky jinak, která se řídí pravidly takzvaných lesních školek.
Šumava, Delta Odry, Karpaty na pomezí Slovenska, Polska a Ukrajiny, ale i Apeniny ve střední Itálii nebo území na hranicích Portugalska a Španělska, to jsou překvapivá území „evropské divočiny“. Míst, jejíž ochrana už je nyní i cílem EU.
Rysí populace na moravsko-slovenském pomezí přišla v loňském roce o tři samce. Jedno zvíře zahynulo rukou pytláka, další dvě přišla o život na silnici. Deníku to řekl Martin Duľa, pracovník Hnutí Duha Olomouc a zoolog Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně. Podle výsledků loňského mapování velkých šelem, do něhož se zapojilo na sedm desítek stopařů, se na území Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy vloni pohybovalo zřejmě dvanáct dospělých rysů.
