V době rouškové jsou výlety do přírody to nejlepší řešení. Za Volarskými horami, kotlinou i dolinou je naštěstí všeho dost. V sobotu, kdy bylo opět krásně, jsme vyjeli s manželkou za město do nedalekého Stožce. Ve Stožci zaparkujeme a od IS NP Šumava se vydáváme po toku Studené Vltavy k Černému Kříži.
V době rouškové jsou výlety do přírody to nejlepší řešení. Za Volarskými horami, kotlinou i dolinou je naštěstí všeho dost. V sobotu, kdy bylo opět krásně, jsme vyjeli s manželkou za město do nedalekého Stožce. Ve Stožci zaparkujeme a od IS NP Šumava se vydáváme po toku Studené Vltavy k Černému Kříži.
V době rouškové jsou výlety do přírody to nejlepší řešení. Za Volarskými horami, kotlinou i dolinou je naštěstí všeho dost. V sobotu, kdy bylo opět krásně, jsme vyjeli s manželkou za město do nedalekého Stožce. Ve Stožci zaparkujeme a od IS NP Šumava se vydáváme po toku Studené Vltavy k Černému Kříži.
V době rouškové jsou výlety do přírody to nejlepší řešení. Za Volarskými horami, kotlinou i dolinou je naštěstí všeho dost. V sobotu, kdy bylo opět krásně, jsme vyjeli s manželkou za město do nedalekého Stožce. Ve Stožci zaparkujeme a od IS NP Šumava se vydáváme po toku Studené Vltavy k Černému Kříži.
V době rouškové jsou výlety do přírody to nejlepší řešení. Za Volarskými horami, kotlinou i dolinou je naštěstí všeho dost. V sobotu, kdy bylo opět krásně, jsme vyjeli s manželkou za město do nedalekého Stožce. Ve Stožci zaparkujeme a od IS NP Šumava se vydáváme po toku Studené Vltavy k Černému Kříži.
V době rouškové jsou výlety do přírody to nejlepší řešení. Za Volarskými horami, kotlinou i dolinou je naštěstí všeho dost. V sobotu, kdy bylo opět krásně, jsme vyjeli s manželkou za město do nedalekého Stožce. Ve Stožci zaparkujeme a od IS NP Šumava se vydáváme po toku Studené Vltavy k Černému Kříži.
V době rouškové jsou výlety do přírody to nejlepší řešení. Za Volarskými horami, kotlinou i dolinou je naštěstí všeho dost. V sobotu, kdy bylo opět krásně, jsme vyjeli s manželkou za město do nedalekého Stožce. Ve Stožci zaparkujeme a od IS NP Šumava se vydáváme po toku Studené Vltavy k Černému Kříži.
Dětský domov Radenín na Táborsku v bývalém zámku se stal ochranou bariérou pro 47 dětí a jeho personál. Jak prožívají nouzový stav a karanténu jeho zaměstnanci i stálí obyvatelé, prozradil jeho ředitel Kamil Rosa. Své pohledy, obavy i přání sdělili také někteří zaměstnanci a několik dětí.
Jana Králíková vyrůstala ve městě a život na sídlišti a mezi domy jí nepřipadal nijak zvláštní. Ovšem jen do té doby, než poznala svého přítele, svítání v raním lese a orosenou louku.
Jana Králíková vyrůstala ve městě a život na sídlišti a mezi domy jí nepřipadal nijak zvláštní. Ovšem jen do té doby, než poznala svého přítele, svítání v raním lese a orosenou louku.
I přes výzvu vlády, aby lidé zůstali pokud možno doma, vylákalo hezké sobotní počasí mnoho z nich ven. Někteří se vydali do šumavské přírody, jiní na procházky ve městech.
Na jarní období se většina z nás určitě těší. Jarem se začíná příroda probouzet. SVČ TYMY pravidelně pořádá vítání jara první jarní neděli v březnu turistickým pochodem přes Žopy do Přílep. V letošním roce jsme museli bohužel tento pochod zrušit…
Nedalo nám to - alespoň jsme se na místo našeho tradičního jarního setkání zajeli podívat a nadýchat se trochu jarního vzduchu. Na zahradě TYMY jsme pak společně vytvořili jarní mandalu z přírodního materiálu – bílé fazole, kukuřičné lupínky, kamínky, z jarních kytek to byly sedmikrásky, fialky…
Loni na jaře pobláznila Erika Stárková celou republiku. Z uznávané, ale nepříliš známé herečky se najednou díky roli transsexuálky Dáši a seriálu Most stala celebritou. Nijak ji to ovšem nevykolejilo – už před tím se totiž dokázala uživit například pouštěním divadelních titulků, obsluhováním v baru či pouličním zpíváním.
Ulice měst jako místa duchů. Takřka nulový pohyb lidí byl vidět v sobotu dopoledne v centru Ústí nad Labem či v lázeňských Teplicích. Naopak živěji bylo v přírodě. Procházející výletníky v rouškách jste mohli potkat u jezera Milada nedaleko Ústí nad Labem či u vodní nádrže Barbora u Teplic. Na Litoměřicku byli zase vidět zahrádkáři.
Stav nouze, který trvá v České republice třetí týden vyhání lidi do přírody. Jenže někde už bývá velice živo, doslova hlava na hlavě. Oblíbeným cílem je například vyhlídka Panteon nad obcí Malá Skála na Jablonecku. O sobotním dopoledni tu lidé registrovaly desítky turistů. „Na panteonu bylo v jednu chvíli asi pětadvacet turistů bez roušek,“ popsala Pavlína Kališová z Maloskalska.
/VIDEO, ANKETA/ Sluneční paprsky vylákaly v sobotu i neděli do přírody davy lidí. Stejně jako v předchozích dnech se jejich cílem stala především jižní část Chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Nadýchat se čerstvého vzduchu vyrazily davy lidí také do národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step.
Pomůžeme zemědělcům, ti ochrání stáda před vlky, a ti zase prospějí lesům. Jak jednoduché! V záplavě informací o vývoji pandemie koronaviru málem zanikla zpráva, že ministerstvo životního prostředí připravilo dokument nazvaný Program péče o vlka obecného. Tento obsáhlý materiál čítající téměř 120 stran velmi pečlivě a z různých stran nahlíží na potěšující skutečnost, že vlci se znovu postupně zabydlují v české kotlině.
Na území Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy se pohybuje zřejmě dvanáct dospělých rysů, převážně na slovenské straně Javorníků pak jedna vlčí smečka. Vyplývá to z každoročního mapování výskytu velkých šelem, do něhož se v uplynulých týdnech zapojilo sedm desítek stopařů.
Přestože musely Národní parky Šumava, Podyjí a České Švýcarsko uzavřít střediska environmentální výchovy, nabízejí alespoň část svých pomůcek on-line. Na webových stránkách tří Správ Národních parků je k dispozici množství samoobslužných pracovních listů, pomocí kterých se mohou předškoláci a mladší i starší děti vzdělávat o přírodě Šumavy, Podyjí a Českého Švýcarska.
Malá procházka přírodou v těchto dnech neuškodí. Kdo se bojí vyrazit ven, může alespoň takto - fotografie pořízené asi před třemi týdny a kvůli všeobecnému zděšení z kronavirové pandemie zapomenuté ve fotoaparátu.
Hned několik významných událostí si připomenou turisté v Karlovarském kraji. Tou hlavní je třicáté výročí turistického klubu Karlovarského kraje. Oslavy se ale konat nebudou. Kvůli epidemii koronaviru musel v současné době klub veškerou činnost pozastavit.
Nelegální vjezdy aut mimo silnice, trhání medvědího česneku v rezervaci nebo rozdělávání ohně. To je výčet přestupků, které v uplynulých dnech řešili dobrovolní strážci přírody v Moravském krasu.
Bezpečné přenášení obojživelníků přes silnici u rybníka Sviták mají každoročně na starost školáci ze Základní školy Dušejov na Jihlavsku. Letos však kvůli šíření nového typu koronaviru, kdy jsou školy v celé republice zavřené, to budou muset zvládnout dobrovolníci ze spolku Mokřady sami.
Sociální sítě zahltily obrázky z vyprázdněné benátské laguny, do níž se údajně kvůli koronavirové infekci, která "zahnala" lidi do karantény, vracejí původní živočišné druhy. Lidé si tyto snímky hodně sdílejí, protože působí optimisticky. Jsou ale falešné.
Slavnostní zahájení turistické sezony v Dolním Poohří, které bylo letos naplánováno na 4. dubna do Perštejna na Chomutovsku, se kvůli mimořádné situaci v České republice neuskuteční. S přicházejícím jarem však mohou turisté do přírody v Dolním Poohří vyrazit i bez slavnostního startu.
Nouzový režim je i podle ministra Hamáčka dobré prokládat kratšími pobyty v přírodě. Řada lidí proto v minulých dnech vycestovala třeba do hor, kde mají jistotu, že nepotkají příliš mnoho lidí.
/VIDEO/ Tento sokol stěhovavý, který se vyhíhl před deseti lety v Německu, se záhy přestěhoval do Prahy, kde hnízdí se dvěma samicemi zároveň. Sokolí samec odchoval už více než dvacet mládať a podle expertů je tak vůbec nejproduktivnější sokol v hlavním městě. Jenže nedávno se musel zotavit po celkovém vysílení, která však nemělo souvislost s jeho schopností rozmnožovat kriticky ohrožený druh. V březnu sokola pracovníci Záchranné stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy vypustili zpět do přírody.
Slavnostní zahájení turistické sezony v Dolním Poohří, které bylo letos naplánováno na 4. dubna do Perštejna na Chomutovsku, se kvůli mimořádné situaci v České republice neuskuteční. S přicházejícím jarem však mohou turisté do přírody v Dolním Poohří vyrazit i bez slavnostního startu.
Zrovna příjemně pátek 13. března pro Lubomíra Nechvátala nezačínal. V roli předsedy pelhřimovského okresního mysliveckého spolku Českomoravské myslivecké jednoty svolával narychlo mimořádnou mysliveckou radu, která bez průtahů zrušila připravenou chovatelskou přehlídku trofejí ulovené spárkaté zvěře na Pelhřimovsku v loňském roce.
Po neobvykle mírné zimě se příroda začíná plně probouzet do jara. Toto roční období vždy přitahovalo umělce. A to jak obsahem - symbolikou znovuzrození a nového života, tak formou – sytostí barev a motivů rozkvetlé přírody.
Letošní výrazně teplá zima, kvůli které bylo i na Šumavě méně sněhu, než je obvyklé, nepřála tradičním zimním sportům. I proto lidé využívali nabídky návštěvnických a informačních center Správy NP Šumava více, než v loňském roce.
Dobrovolní strážci přírody Chráněné krajinné oblasti Moravský kras měli o uplynulém víkendu napilno. Takové množství zaparkovaných aut v přírodě už dlouho nezažili. Nájezdy turistů předčily i vrchol houbařské sezony. Bohužel podle nich není příroda na takový nápor připravená.
Pásky a tabulky se zákazem vstupu. Ochránci přírody v úterý uzavřeli okolí Býčí skály nedaleko Adamova. Stejně jako loni tam totiž přilétl pár vzácných sokolů stěhovavých. Omezení se týká části louky před Býčí skálou, okolí Krkavčí skály a stezky k jeskyni Kostelík. Kvůli hnízdění sokolů stěhovavých. Druhý pár sokolů se chystá zahnízdit na dalším místě v krasu. Lokalitu ochránci přírody tají. „Omezení v okolí Býčí skály by mělo trvat do patnáctého června. Hnízdiště budeme hlídat,“ uvedl jeden z členů stráže ochrany přírody Moravského krasu Radovan Mezera.
Nouzový stav v České republice sice vylidnil ulice měst, lidé však ve velkém vyjíždějí do přírody. Mimořádnou návštěvnost hlásí Chráněná krajina Poodří, kde ale začíná hnízdění ptáků, kteří potřebují mít klid.
Jarní příroda se pomalu probouzí navzdory současné krizové situaci. Krásné fialové koniklece v době, kdy člověk může odejít z domu jen v nejnutnějších případech, jsou aspoň malým balzámem na duši.
Sezona mu kvůli mimořádné situaci předčasně skončila, obvykle by vyrazil třeba na dovolenou do zahraničí. Nyní na základě nařízení vlády však nemůže opustit Česko. Také hokejový svět ochromuje šířící se pandemie koronaviru i po předčasném zavření zimních stadionů. Útočník hokejistů Vsetína Radim Kucharzcyk představy o využití neplánovaného volna má.
Nájezdníci ničí u Plumlova chráněné koniklece. V lokalitě Přírodní památky Čubernice se objevila vyrytá místa, odkud rostliny zmizely. Přináší o tom svědectví milovníci přírody, kteří tam chodí koniklece s fotoaparáty opatrně obdivovat.