K následujícím slovům mne vedou smutné jevy kolem nedávných vánočních svátků a oslav nového roku.Trápí mne to, jakým způsobem a jak bez ohledu na přírodu, na naši krajinua zvěřžijící v ní, si děláme, co chceme.
Ani do lesa, kontejneru, nebo za dům do křoví. Vysloužilé vánoční stromky odvezou Pražské služby. Je ovšem nutné položit je u popelnic. Jinde je pracovníci firmy hledat nebudou.
Vyškov - Až do 1. března mohou zavítat zájemci na výstavu nazvanou Když příroda spí, která se koná v Zámecké komoře Muzea Vyškovska. Příchozí se dozví, jakými proměnami procházejí rostliny a živočichové na podzim a jak se na příchod nejchladnějšího období v roce připravují. Zjistí také, co dělají rostliny a živočichové pro to, aby nepříznivé roční období přečkali, jaké si křeček dělá zásoby na zimu a kolik měsíců v roce prospí sysel.
Konec starého roku s sebou na rozdíl od převážně rodinně zaměřeného Štědrého dne přináší řadu kolektivních akcí. Ať už to jsou silvestrovské a novoroční oslavy s ohňostrojem v centrech měst, tak i řada různých podniků v přírodě. Silvestrovské ohňostroje se na Vysočině postupně přesunují na podvečer Nového roku, aby si je užily i malé děti. Jedním z měst, kde minimálně dvě desítky let lidé společně slaví poslední den roku na náměstí a nemíní to měnit, je Bystřice nad Pernštejnem.
Konec starého roku s sebou na rozdíl od převážně rodinně zaměřeného Štědrého dne přináší řadu kolektivních akcí. Ať už to jsou silvestrovské a novoroční oslavy s ohňostrojem v centrech měst, tak i řada různých podniků v přírodě. Silvestrovské ohňostroje se na Vysočině postupně přesunují na podvečer Nového roku, aby si je užily i malé děti. Jedním z měst, kde minimálně dvě desítky let lidé společně slaví poslední den roku na náměstí a nemíní to měnit, je Bystřice nad Pernštejnem.
Konec starého roku s sebou na rozdíl od převážně rodinně zaměřeného Štědrého dne přináší řadu kolektivních akcí. Ať už to jsou silvestrovské a novoroční oslavy s ohňostrojem v centrech měst, tak i řada různých podniků v přírodě. Silvestrovské ohňostroje se na Vysočině postupně přesunují na podvečer Nového roku, aby si je užily i malé děti. Jedním z měst, kde minimálně dvě desítky let lidé společně slaví poslední den roku na náměstí a nemíní to měnit, je Bystřice nad Pernštejnem.
Jihlava – Interakce v přírodě. To je téma dalšího ročníku fotosoutěže Photographia Natura, kam své snímky posílají fotografové nejen z Jihlavska, ale z celé republiky. Jedná se o zachycení interakcí mezi jakýmikoli organismy v přírodním prostředí.
Alenu Zárybnickou můžete vidět v České televizi, slyšet v Českém rozhlase a potkat nejen na českých horách se skialpy na nohou. Poté, co opustila létání, stal se pro známou meteoroložku skialpinismus její další vášní.
Do českých vod se vracejí raci. Ovšem ti nesprávní. Nedávno se ve volné přírodě v České republice znovu objevil nepůvodní a invazní rak mramorovaný, který je jedním z nežádoucích a sledovaných druhů v Evropské unii.
Do českých vod se vracejí raci. Ovšem ti nesprávní. Nedávno se ve volné přírodě v České republice znovu objevil nepůvodní a invazní rak mramorovaný, který je jedním z nežádoucích a sledovaných druhů v Evropské unii.
Do českých vod se vracejí raci. Ovšem ti nesprávní. Nedávno se ve volné přírodě v České republice znovu objevil nepůvodní a invazní rak mramorovaný, který je jedním z nežádoucích a sledovaných druhů v Evropské unii.
Do českých vod se vracejí raci. Ovšem ti nesprávní. Nedávno se ve volné přírodě v České republice znovu objevil nepůvodní a invazní rak mramorovaný, který je jedním z nežádoucích a sledovaných druhů v Evropské unii.
Do českých vod se vracejí raci. Ovšem ti nesprávní. Nedávno se ve volné přírodě v České republice znovu objevil nepůvodní a invazní rak mramorovaný, který je jedním z nežádoucích a sledovaných druhů v Evropské unii.
Do českých vod se vracejí raci. Ovšem ti nesprávní. Nedávno se ve volné přírodě v České republice znovu objevil nepůvodní a invazní rak mramorovaný, který je jedním z nežádoucích a sledovaných druhů v Evropské unii.
Do českých vod se vracejí raci. Ovšem ti nesprávní. Nedávno se ve volné přírodě v České republice znovu objevil nepůvodní a invazní rak mramorovaný, který je jedním z nežádoucích a sledovaných druhů v Evropské unii.
Mladý podnikatel nabízí širokou škálu zahradnických služeb. Jeho práce je mu koníčkem.
Ve druhé polovině listopadu jsme se my, žáci 2. stupně, zúčastnili školy v přírodě v Podještědském sportovním areálu v Českém Dubu. Program byl nabytý a my jsme se moc těšili.
Expozice o historii, etnografii a přírodě v Beskydech prošla od svého otevření v roce 1981 nejrozsáhlejší rekonstrukcí. Návštěvníci se dočkali nových exponátů, komfortnějšího zázemí a moderních interaktivních prvků a během prohlídky frýdeckého zámku se určitě nudit nebudou.
Díky Stanici Pavlov budou již brzy žít zraněné sovy na Vysočině v nových, bezpečných voliérách. Projekt navíc získá finanční podporu od ČSOB pomáhá regionům, probojoval se do finálové čtyřky. O výši příspěvku ještě rozhodne veřejnost.
Prostějovské Ekocentrum Iris v pátek v podvečer přichystalo pro své příznivce i širokou veřejnost krásnou předvánoční akci, při níž se vyráběla vánoční přání z ručního papíru. Nejenže jste mohli vybírat z nejrůznějších barev a struktur papíru a ozdob, ale také jste ruční papír mohli sami vyrobit.
Nehrají si na Hilton a práce je baví. V hotelu Pomezí na Cínovci jsou rádi, když se k nim návštěvníci vrací. „Jsme tu pro všechny, kdo rádi sportují, jedí a cítí se dobře v rodinném prostředí,“ říká marketingová manažerka Johana Kydlíčková.
Lednice /ANKETA/ - Romantické projížďky parkem na bruslích či saních s výhledy na lednický zámek zůstanou pro Jihomoravany už jen vzpomínkou. Správci zámeckého parku v Lednici na Břeclavsku se totiž rozhodli tyto aktivity zakázali. Bruslaři a sáňkaři podle nich poškozovali už tak poničené břehy a odhazovali kolem odpadky.
Marek Šimíček o putování pěšky, na bruslích, stopem neskutečně krásnou přírodou. 500 km po svých, 400 km na bruslích!
Do volné přírody zamířili v průběhu uplynulých týdnů tři z pěti kriticky ohrožených nosorožců černých, kteří byli v červnu převezeni ze zoo ve Dvoře Králové nad Labem do národního parku Akagera ve Rwandě. Vypuštěna byla trojice nejmladších nosorožců, samice Jasiri a Olmoti a samec Mandela. Volně se pohybují v otevřeném terénu a v křovinách, zatím se jim daří dobře a potravu si obstarávají sami. Zbylé dva nosorožce tento krok čeká v blízké budoucnosti.
/FOTO/ Do volné přírody zamířili v průběhu uplynulých týdnů tři z pěti kriticky ohrožených nosorožců černých, kteří byli v červnu převezeni ze zoo ve Dvoře Králové nad Labem do národního parku Akagera ve Rwandě. Vypuštěna byla trojice nejmladších nosorožců, samice Jasiri a Olmoti a samec Mandela. Volně se pohybují v otevřeném terénu a v křovinách, zatím se jim daří dobře a potravu si obstarávají sami. Zbylé dva nosorožce tento krok čeká v blízké budoucnosti.
/FOTOGALERIE/ Více než stovka divokých koní se prohání po českých a moravských pastvinách. A nejbližší sousedy jim dělají pratuři a zubři. Není to nový díl Jurského parku. O návrat dávno vyhubených zvířat se postaral Dalibor Dostál, zakladatel společnosti Česká krajina. Jak se mu to povedlo, prozradil časopisu Vlasta.
Více než stovka divokých koní se prohání po českých a moravských pastvinách. A nejbližší sousedy jim dělají pratuři a zubři. Není to nový díl Jurského parku. O návrat dávno vyhubených zvířat se postaral Dalibor Dostál, zakladatel společnosti Česká krajina. Jak se mu to povedlo, prozradil časopisu Vlasta.
Více než stovka divokých koní se prohání po českých a moravských pastvinách. A nejbližší sousedy jim dělají pratuři a zubři. Není to nový díl Jurského parku. O návrat dávno vyhubených zvířat se postaral Dalibor Dostál, zakladatel společnosti Česká krajina. Jak se mu to povedlo, prozradil časopisu Vlasta.
Více než stovka divokých koní se prohání po českých a moravských pastvinách. A nejbližší sousedy jim dělají pratuři a zubři. Není to nový díl Jurského parku. O návrat dávno vyhubených zvířat se postaral Dalibor Dostál, zakladatel společnosti Česká krajina. Jak se mu to povedlo, prozradil časopisu Vlasta.
Více než stovka divokých koní se prohání po českých a moravských pastvinách. A nejbližší sousedy jim dělají pratuři a zubři. Není to nový díl Jurského parku. O návrat dávno vyhubených zvířat se postaral Dalibor Dostál, zakladatel společnosti Česká krajina. Jak se mu to povedlo, prozradil časopisu Vlasta.
Více než stovka divokých koní se prohání po českých a moravských pastvinách. A nejbližší sousedy jim dělají pratuři a zubři. Není to nový díl Jurského parku. O návrat dávno vyhubených zvířat se postaral Dalibor Dostál, zakladatel společnosti Česká krajina. Jak se mu to povedlo, prozradil časopisu Vlasta.
Více než stovka divokých koní se prohání po českých a moravských pastvinách. A nejbližší sousedy jim dělají pratuři a zubři. Není to nový díl Jurského parku. O návrat dávno vyhubených zvířat se postaral Dalibor Dostál, zakladatel společnosti Česká krajina. Jak se mu to povedlo, prozradil časopisu Vlasta.
Chráněná krajinná oblast Jeseníky CHKOJ slaví padesát let. Při této příležitosti se sešli profesionální i dobrovolní ochránci přírody, zástupci nevládních organizací, vlastníků pozemků, univerzit a vědeckých pracovníků v Karlově Studánce. Je příznačné, že právě zde byla před půl stoletím CHKOJ založena. Oslavy „narozenin“ CHKOJ proběhly také v Senátu v prostorách Valdštejnského paláce.
Chráněná krajinná oblast Jeseníky CHKOJ slaví padesát let. Při této příležitosti se sešli profesionální i dobrovolní ochránci přírody, zástupci nevládních organizací, vlastníků pozemků, univerzit a vědeckých pracovníků v Karlově Studánce. Je příznačné, že právě zde byla před půl stoletím CHKOJ založena. Oslavy „narozenin“ CHKOJ proběhly také v Senátu v prostorách Valdštejnského paláce.
/FOTOGALERIE/ Po dobrém to nejde, proto je potřeba přitvrdit. Turistů na přeplněné Sněžce, piknikujících za zákazovými cedulemi, nerespektujících elementární pokyny ochránců přírody, znovu výrazně přibylo. Správa Krkonošského národního parku proto připravuje pro následující turistickou sezonu nová opatření. Přísnější budou kontroly vstupu mimo vyznačená území, ochránci přírody chystají také umístit na nejvyšší českou horu nové fyzické zábrany.
Po dobrém to nejde, proto je potřeba přitvrdit. Turistů na přeplněné Sněžce, piknikujících za zákazovými cedulemi, nerespektujících elementární pokyny ochránců přírody, znovu výrazně přibylo. Správa Krkonošského národního parku proto připravuje pro následující turistickou sezonu nová opatření. Přísnější budou kontroly vstupu mimo vyznačená území, ochránci přírody chystají také umístit na nejvyšší českou horu nové fyzické zábrany.
V Ústí nad Labem proběhne v neděli 1. prosince zajímavá přednáška s názvem Oči do Přírody. Koná se v Domě dětí a mládeže od 14 do 19 hodin.
Jihlava – Jihlavský deník se u příležitosti proměny lokality Skalka obrátil na Základní školu Otokara Březiny, která se spolkem Mokřady, jenž za revitalizací stojí, spolupracuje. Podrobný komentář poskytla Jana Waldhauserová, kteráje duší a hybnou silou těchto aktivit.
Vřesovice – Nový pochod připravil pro milovníky pobytu v přírodě odbor Klubu českých turistů ve Vřesovicích. První ročník Výšlapu na horu Bradlo odstartuje v sobotu dopoledne v hostinci U Sirotků ve Vřesovicích.
Na Jizerce vyhlásily Lesy ČR třináctou bezzásahovou zónu. V Jizerských horách jde o druhou takovou oblast. První vznikla už před dvanácti lety na Poledníku.
Na Jizerce vyhlásily Lesy ČR třináctou bezzásahovou zónu. V Jizerských horách jde o druhou takovou oblast. První vznikla už před dvanácti lety na Poledníku.
Milovníci přírody a filmů o ní by si neměli nechat ujít Mezinárodní festival outdoorových filmů, který se koná ve Chvalkovicích na Hané v Ivanovicích na Hané. Lidé na chvalkovickém obecním úřadě zhlédnou jen v pátek čtyři filmy.
Na Jizerce vyhlásily Lesy ČR třináctou bezzásahovou zónu. V Jizerských horách jde o druhou takovou oblast. První vznikla už před dvanácti lety na Poledníku.
Vernisáž výstavy fotografa, který se nesmazatelně zapsal svým specifickým dílem do české a světové fotografie. Jeho bytostná láska k přírodě a sportu mu dala celoživotní téma – hory.
Mikulov – Čtyři nové strážce přírody získá od příštího roku Chráněná krajinná oblast Pálava. „Strážcem přírody se původně chtělo stát asi dvacet lidí. Mnozí z nich ale ztratili o funkci zájem, když zjistili, co všechno je nutné zvládnout,“ uvedl zástupce vedoucího správy Chráněné krajinné oblasti Pálava Jiří Matuška.
Meze budí emoce. Neustávající sváry mezi zemědělci, ochránci přírody a soukromými majiteli pozemků, jsou na pořadu dne na celém území republiky, jih Prostějovska není výjimkou. Za vším jsou v první řadě peníze, tedy zisky a výnosy. Na nenasytnost a bezohlednost zemědělců logicky doplácí příroda a tím pádem i my všichni.
Vlci se navracejí do přírody kolem nás. Zatím z toho má většina lidí radost, protože se vlků nemusí bát.
Na začátku letošního školního roku nastoupilo 22 dětí do třídy Medvídků (4 až 6 let) a zatím 10 dětí do třídy Broučků (2 až 4 roky), kam po Novém roce přijdou ještě 3 nové děti. První významnější akcí byla 18. září půldenní vycházka do lesa s ekologickou tématikou, která navazovala na dvoutýdenní plány s tématy: Lesní obyvatelé a U nás v lese. Děti poznávaly stromy a rostliny, sbíraly houby, učily se chůzi v terénu, využily přírodních materiálů a vlastní fantazie při stavbě domečků pro zvířátka a vštěpovaly si vhodné chování v přírodě.
Blanensko – Jezdci na čtyřkolkách a na terénních motorkách bez registračních značek. S těmito motoristy mají v poslední době stále větší problémy pracovníci Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras.
Z tepla kyjovského kina se v úterý odpoledne mohou diváci vydat za neobvyklými dobrodružstvími v zimní přírodě v nejrůznějších koutech světa. Zavede je tam letošní promítání snímků festivalu Snowfest.
