Město Kryry na Podbořansku chtělo postavit ve spádovém Stebně nové multifunkční sportoviště. Na místě starého travnatého hřiště na návsi vedle kostela měl vzniknout oplocený areál s umělým povrchem, záměr ale narazil na odpor místních. Tvrdí, že by zhyzdilo jejich malebnou náves.
Ano, nevýrazná zima představila se letos svojí porcí sem-tam mrazu a občas-ledu, jeden neví, jak se obléci a s jakou mírou času-nečasu počítat. A že nás počátek února netrkl rohem, lze očekávat, že po svém nástupu šlehne nás na konci měsíce ocasem, to jest počasím nadmíru chladným.
K letošním prvním přírůstkům zlínské zoo patří mládě mravenečníka velkého. Sameček se narodil 4. ledna a stal se v pořadí třetím mládětem v historii chovu.
Monika Megličová v současné době vede Městské centrum komplexní péče v Benátkách nad Jizerou. K práci ošetřovatelky se dostala ve chvíli, kdy po životních peripetiích u Moniky nastala velká potřeba práce se seniory. Život se jí náhle úplně změnil. Kromě práce ale miluje třeba přírodu nebo nejrůznější ruční práce.
Šestnáctý ročník soutěže V přírodě neriskuj! o české přírodě pro žáky základních škol proběhl v minulých dnech v Lounech.
V sobotu 24. ledna uspořádal olomoucký spolek Nordic Walking v pořadí druhou zimní vycházku přírodou kolem Svatého Kopečku.
Jako by se na chvíli ocitli v přírodě, tak se mohou cítit návštěvníci výstavy s názvem Tichá přítomnost, jejíž vernisáž se koná ve čtvrtek 6. února Lašském muzeu v Kopřivnici. Na ní představí malířka a grafička Lenka Falušiová grafické listy, které jsou plné přírodních detailů, listů, stromů, větví, skal.
V ekologických sporech začíná přituhovat. Zatím je to jen o tom, že sílí intenzita vyjádření jednotlivých aktérů. Dobře je to vidět na vystoupení mladé švédské aktivistky Grety Thunberg v OSN a v reakcích na její emotivnost.
Ministerstvo životního prostředí zrušilo tři výjimky umožňující kácení stromů v kůrovcem zasažených lesích v první a druhé zóně CHKO Jeseníky. Výjimky vydala loni Správa CHKO Jeseníky a odvolaly se proti nim organizace Hnutí Duha a Společnost přátel Jeseníků. ČTK to dnes řekl Ondřej Bačík ze Společnosti přátel Jeseníků.
Ministerstvo životního prostředí zrušilo tři výjimky umožňující kácení stromů v kůrovcem zasažených lesích v první a druhé zóně CHKO Jeseníky. Výjimky vydala loni Správa CHKO Jeseníky a odvolaly se proti nim organizace Hnutí Duha a Společnost přátel Jeseníků.
V Muzejíčku se otevřela nová interaktivní výstava s názvem Herna plná přírody. Malí i velcí návštěvníci se dovědí, co žije a roste v lese, na louce, v okolí řek a rybníků a na skalách. Nejodvážnější mohou přeskákat po kamenech řeku nebo se prolézt po obří pavoučí síti a jejího tvůrce nakrmit nebo před ním zachránit jeho oběti.
Zhruba 150 milionů korun stojící projekt obnovy šumavských mokřadů si získal rychle velkou oblibu dobrovolníků, kteří při něm pomáhají. Po místech pro ně se loni jen zaprášilo a letos se čeká stejný zájem. Počet míst je omezen na zhruba 120 ročně.
Zhruba 150 milionů korun stojící projekt obnovy šumavských mokřadů si získal rychle velkou oblibu dobrovolníků, kteří při něm pomáhají. Po místech pro ně se loni jen zaprášilo a letos se čeká stejný zájem. Počet míst je omezen na zhruba 120 ročně.
/ROZHOVOR/ Záchranná stanice ARCHA poskytuje pomoc handicapovaným volně žijícím zvířatům, kteří jsou v důsledku zranění, nemoci či jiných okolností dočasně či trvale neschopni přežít ve volné přírodě. Jen v loňském roce pracovníci záchranné stanice ošetřili celkem 1575 živočichů, což je zatím nejvyšší číslo v celé její třináctileté historii.
Pavel Šticha je poděbradský fotograf, který v srpnu 1968 emigroval a usadil se v Berlíně. Do Čech i do lázeňského města se stále vrací a jeho letošní výstava byla aktuálně zahájena v Havlíčkově Brodě. Vystavuje výběr ze snímků inspirovaných nevšední krásou přírody.
/FOTOGALERIE/ Ve čtvrtek byla ve Výstavní síni na radnici v Rakovníku poprvé v tomto roce slavnostně zahájena výstava fotografií Libora Jiřince, s názvem Napříč přírodou.
Usměvavá milovnice psů, která patří k předním českým fotografkám přírody a věnuje se především makrofotografii, žije s mužem a dvěma dospívajícími dětmi v pražských Jinonicích. „Náš byt je blízko metra – a zároveň blízko přírodě. Co si přát víc,“ říká Veronika Souralová.
Děti a studenti z Karlovarska budou mít i letos možnost zapojit se do celoevropské znalostní soutěže o přírodě YPEF 2020 (Young People in European Forests – Mladí lidé v evropských lesích).
/FOTOGALERIE/ Před několika dny Myslivecký spolek Stratov, který obhospodařuje honitby Milovice a Stratov, vypustil do volné přírody v Milovicích 50 bažantích slepic, které jsou určeny k dalšímu chovu.
/FOTO, VIDEO/ Magické světlušky. Tak se jmenovala výstava fotografií Radima Schreibera, která nedávno proběhla a podpořila nadační fond Světluška. Ta pomáhá těžce zrakově postiženým dětem a dospělým.
Miroslava Kašpárková je náměstkyní primátora pro sociální oblast v Mladé Boleslavi. Je matkou pětadvacetileté dcery, aktuálně se těší na novou životní roli babičky. Od náročné práce ve volném čase utíká hlavně do přírody. Je velmi společenská a v domově s pečovatelskou službou se našla se svojí „náhradní babičkou“.
Do celoevropské znalostní soutěže o přírodě YPEF 2020 (Young People in European Forests – Mladí lidé v evropských lesích) se můžou zapojit žáci a studenti základních i středních škol z celého Českokrumlovska.
/FOTO/ Záleží mu na stavu životního prostředí, takže se na jeho obnově se podílí v Nadaci Ivana Dejmala pro ochranu přírody. Pozitivní vztah k přírodě se v Jakubovi Trskovi z Liberce formoval už v dětství. Rád sledoval dokumentární pořady a s rodiči často jezdili na výlety. Nejvíce ho ale ovlivnil skautský oddíl.
/FOTO/ Jakubu Trskovi záleží na stavu životního prostředí. Na jeho obnově se podílí v Nadaci Ivana Dejmala pro ochranu přírody.
/FOTO/ Jakubu Trskovi záleží na stavu životního prostředí. Na jeho obnově se podílí v Nadaci Ivana Dejmala pro ochranu přírody.
/FOTO/ Jakubu Trskovi záleží na stavu životního prostředí. Na jeho obnově se podílí v Nadaci Ivana Dejmala pro ochranu přírody.
Podzemní vody je ještě méně než v loňském roce. Srážky chybí všude, a to i na horách. Provozovatelé skiareáů mají jedinou možnost jak přežít letošní zimu, a tou je umělé zasněžování.
Novojičínští ochránci přírody ze Záchranné stanice živočichů v Bartošovicích mohou být spokojeni. Projekt Návrat orla skalního do ČR by mohl již v letošní blížící se sezóně přinést další úspěch.
FOTOGALERIE / V obvyklém termínu, ve druhé lednové dekádě, se uskutečnila o třetí lednové sobotě oblíbená zimní turistická akce s názvem Putování okolím Břestecké skály.
Rok 2019 lze na východní Moravě z pohledu cestovního ruchu považovat za úspěšný. Vyplývá to ze statistik návštěvnosti turistických cílů.
Žáci 2. základní školy v Milevsku v rámci rozšířené výuky tělesné výchovy mají dle ŠvP absolvovat týdenní zimní pobyt v přírodě zaměřený na zimní sporty.
/FOTOGALERIE/ Nejlepší velkoformátové snímky českých fotografů přírody z celého světa ze soutěže Czech Nature Photo 2019 všech kategorií je možné spatřit na výstavě ve vrchlabském ekocentru Krtek.
Myslivci dnes v areálu Jaderné elektrárny Temelín odchytili 21 zajíců. Zvířata následně pustili do volné přírody. Zajícům se v areálu jaderné elektrárny daří, protože zde postrádají přirozené predátory. Šlo o šestý odchyt zajíců v Temelíně od roku 2006. Celkem tak myslivci vypustili z areálu elektrárny do volné přírody více než sto těchto zvířat. ČTK to řekl mluvčí Temelína Marek Sviták.
S turisty, kteří v Chráněné krajinné oblasti Moravský kras rozdělávají oheň nebo vjíždějí do zákazů auty, si dokáží dobrovolní strážci přírody víceméně poradit. Na jezdce na terénních motorkách a čtyřkolkách jsou však v rezervacích krátcí. Setkání s těmito stroji jsou přitom v této lokalitě v poslední době častější.
S turisty, kteří v Chráněné krajinné oblasti Moravský kras rozdělávají oheň nebo vjíždějí do zákazů auty, si dokáží dobrovolní strážci přírody víceméně poradit. Na jezdce na terénních motorkách a čtyřkolkách jsou však v rezervacích krátcí. Setkání s těmito stroji jsou přitom v této lokalitě v poslední době častější.
/VIDEO/ Kolik stejných zobáčků se objeví naráz, tolik si je třeba poznačit čárek. To je způsob, jak milovníci přírody, od dětí po seniory, mohou pomoci odborníkům mapujícím proměny naší přírody. A v řadě případů k tomu nebude zapotřebí víc, než se koukat doma z okna. Chystá se totiž sčítání ptáků na krmítkách.
/VIDEO/ Kolik stejných zobáčků se objeví naráz, tolik si je třeba poznačit čárek. To je způsob, jak milovníci přírody, od dětí po seniory, mohou pomoci odborníkům mapujícím proměny naší přírody. A v řadě případů k tomu nebude zapotřebí víc, než se koukat doma z okna. Chystá se totiž sčítání ptáků na krmítkách.
/VIDEO/ Kolik stejných zobáčků se objeví naráz, tolik si je třeba poznačit čárek. To je způsob, jak milovníci přírody, od dětí po seniory, mohou pomoci odborníkům mapujícím proměny naší přírody. A v řadě případů k tomu nebude zapotřebí víc, než se koukat doma z okna. Chystá se totiž sčítání ptáků na krmítkách.
/VIDEO/ Kolik stejných zobáčků se objeví naráz, tolik si je třeba poznačit čárek. To je způsob, jak milovníci přírody, od dětí po seniory, mohou pomoci odborníkům mapujícím proměny naší přírody. A v řadě případů k tomu nebude zapotřebí víc, než se koukat doma z okna. Chystá se totiž sčítání ptáků na krmítkách.
/VIDEO/ Kolik stejných zobáčků se objeví naráz, tolik si je třeba poznačit čárek. To je způsob, jak milovníci přírody, od dětí po seniory, mohou pomoci odborníkům mapujícím proměny naší přírody. A v řadě případů k tomu nebude zapotřebí víc, než se koukat doma z okna. Chystá se totiž sčítání ptáků na krmítkách.
/VIDEO/ Kolik stejných zobáčků se objeví naráz, tolik si je třeba poznačit čárek. To je způsob, jak milovníci přírody, od dětí po seniory, mohou pomoci odborníkům mapujícím proměny naší přírody. A v řadě případů k tomu nebude zapotřebí víc, než se koukat doma z okna. Chystá se totiž sčítání ptáků na krmítkách.
Zelení Khmérové připravují v NP Šumava brutální masakr jelení zvěře. Správa NP Šumava, vrcholná ochranářská instituce v ČR, chystá masakr jelení zvěře v Národním parku Šumava. Chce nahnat jelení zvěř do přezimovacích obůrek a tam jí masově povraždit. Píše o tom Deník. Šumavští starostové, lesníci a my milovníci přírody jsme zděšeni. Mám nutkavou potřebu se vyjádřit.
Zelení Khmérové připravují v NP Šumava brutální masakr jelení zvěře. Správa NP Šumava, vrcholná ochranářská instituce v ČR, chystá masakr jelení zvěře v Národním parku Šumava. Chce nahnat jelení zvěř do přezimovacích obůrek a tam jí masově povraždit. Píše o tom Deník. Šumavští starostové, lesníci a my milovníci přírody jsme zděšeni. Mám nutkavou potřebu se vyjádřit.
Účastníci vyrazili tradičně na Štěpána
Myslivost stále více láká ženy. Zatímco dříve byly zástupkyně něžného pohlaví mezi myslivci výjimkou, dnes už jsou s tímto koníčkem neodmyslitelně spjaty.
K následujícím slovům mne vedou smutné jevy kolem nedávných vánočních svátků a oslav nového roku.Trápí mne to, jakým způsobem a jak bez ohledu na přírodu, na naši krajinua zvěřžijící v ní, si děláme, co chceme.
Ani do lesa, kontejneru, nebo za dům do křoví. Vysloužilé vánoční stromky odvezou Pražské služby. Je ovšem nutné položit je u popelnic. Jinde je pracovníci firmy hledat nebudou.
Vyškov - Až do 1. března mohou zavítat zájemci na výstavu nazvanou Když příroda spí, která se koná v Zámecké komoře Muzea Vyškovska. Příchozí se dozví, jakými proměnami procházejí rostliny a živočichové na podzim a jak se na příchod nejchladnějšího období v roce připravují. Zjistí také, co dělají rostliny a živočichové pro to, aby nepříznivé roční období přečkali, jaké si křeček dělá zásoby na zimu a kolik měsíců v roce prospí sysel.
Konec starého roku s sebou na rozdíl od převážně rodinně zaměřeného Štědrého dne přináší řadu kolektivních akcí. Ať už to jsou silvestrovské a novoroční oslavy s ohňostrojem v centrech měst, tak i řada různých podniků v přírodě. Silvestrovské ohňostroje se na Vysočině postupně přesunují na podvečer Nového roku, aby si je užily i malé děti. Jedním z měst, kde minimálně dvě desítky let lidé společně slaví poslední den roku na náměstí a nemíní to měnit, je Bystřice nad Pernštejnem.
Konec starého roku s sebou na rozdíl od převážně rodinně zaměřeného Štědrého dne přináší řadu kolektivních akcí. Ať už to jsou silvestrovské a novoroční oslavy s ohňostrojem v centrech měst, tak i řada různých podniků v přírodě. Silvestrovské ohňostroje se na Vysočině postupně přesunují na podvečer Nového roku, aby si je užily i malé děti. Jedním z měst, kde minimálně dvě desítky let lidé společně slaví poslední den roku na náměstí a nemíní to měnit, je Bystřice nad Pernštejnem.
