Konec starého roku s sebou na rozdíl od převážně rodinně zaměřeného Štědrého dne přináší řadu kolektivních akcí. Ať už to jsou silvestrovské a novoroční oslavy s ohňostrojem v centrech měst, tak i řada různých podniků v přírodě. Silvestrovské ohňostroje se na Vysočině postupně přesunují na podvečer Nového roku, aby si je užily i malé děti. Jedním z měst, kde minimálně dvě desítky let lidé společně slaví poslední den roku na náměstí a nemíní to měnit, je Bystřice nad Pernštejnem.
Jihlava – Interakce v přírodě. To je téma dalšího ročníku fotosoutěže Photographia Natura, kam své snímky posílají fotografové nejen z Jihlavska, ale z celé republiky. Jedná se o zachycení interakcí mezi jakýmikoli organismy v přírodním prostředí.
Alenu Zárybnickou můžete vidět v České televizi, slyšet v Českém rozhlase a potkat nejen na českých horách se skialpy na nohou. Poté, co opustila létání, stal se pro známou meteoroložku skialpinismus její další vášní.
Do českých vod se vracejí raci. Ovšem ti nesprávní. Nedávno se ve volné přírodě v České republice znovu objevil nepůvodní a invazní rak mramorovaný, který je jedním z nežádoucích a sledovaných druhů v Evropské unii.
Do českých vod se vracejí raci. Ovšem ti nesprávní. Nedávno se ve volné přírodě v České republice znovu objevil nepůvodní a invazní rak mramorovaný, který je jedním z nežádoucích a sledovaných druhů v Evropské unii.
Do českých vod se vracejí raci. Ovšem ti nesprávní. Nedávno se ve volné přírodě v České republice znovu objevil nepůvodní a invazní rak mramorovaný, který je jedním z nežádoucích a sledovaných druhů v Evropské unii.
Do českých vod se vracejí raci. Ovšem ti nesprávní. Nedávno se ve volné přírodě v České republice znovu objevil nepůvodní a invazní rak mramorovaný, který je jedním z nežádoucích a sledovaných druhů v Evropské unii.
Do českých vod se vracejí raci. Ovšem ti nesprávní. Nedávno se ve volné přírodě v České republice znovu objevil nepůvodní a invazní rak mramorovaný, který je jedním z nežádoucích a sledovaných druhů v Evropské unii.
Do českých vod se vracejí raci. Ovšem ti nesprávní. Nedávno se ve volné přírodě v České republice znovu objevil nepůvodní a invazní rak mramorovaný, který je jedním z nežádoucích a sledovaných druhů v Evropské unii.
Do českých vod se vracejí raci. Ovšem ti nesprávní. Nedávno se ve volné přírodě v České republice znovu objevil nepůvodní a invazní rak mramorovaný, který je jedním z nežádoucích a sledovaných druhů v Evropské unii.
Ve druhé polovině listopadu jsme se my, žáci 2. stupně, zúčastnili školy v přírodě v Podještědském sportovním areálu v Českém Dubu. Program byl nabytý a my jsme se moc těšili.
Expozice o historii, etnografii a přírodě v Beskydech prošla od svého otevření v roce 1981 nejrozsáhlejší rekonstrukcí. Návštěvníci se dočkali nových exponátů, komfortnějšího zázemí a moderních interaktivních prvků a během prohlídky frýdeckého zámku se určitě nudit nebudou.
Díky Stanici Pavlov budou již brzy žít zraněné sovy na Vysočině v nových, bezpečných voliérách. Projekt navíc získá finanční podporu od ČSOB pomáhá regionům, probojoval se do finálové čtyřky. O výši příspěvku ještě rozhodne veřejnost.
Prostějovské Ekocentrum Iris v pátek v podvečer přichystalo pro své příznivce i širokou veřejnost krásnou předvánoční akci, při níž se vyráběla vánoční přání z ručního papíru. Nejenže jste mohli vybírat z nejrůznějších barev a struktur papíru a ozdob, ale také jste ruční papír mohli sami vyrobit.
Nehrají si na Hilton a práce je baví. V hotelu Pomezí na Cínovci jsou rádi, když se k nim návštěvníci vrací. „Jsme tu pro všechny, kdo rádi sportují, jedí a cítí se dobře v rodinném prostředí,“ říká marketingová manažerka Johana Kydlíčková.
Lednice /ANKETA/ - Romantické projížďky parkem na bruslích či saních s výhledy na lednický zámek zůstanou pro Jihomoravany už jen vzpomínkou. Správci zámeckého parku v Lednici na Břeclavsku se totiž rozhodli tyto aktivity zakázali. Bruslaři a sáňkaři podle nich poškozovali už tak poničené břehy a odhazovali kolem odpadky.
Do volné přírody zamířili v průběhu uplynulých týdnů tři z pěti kriticky ohrožených nosorožců černých, kteří byli v červnu převezeni ze zoo ve Dvoře Králové nad Labem do národního parku Akagera ve Rwandě. Vypuštěna byla trojice nejmladších nosorožců, samice Jasiri a Olmoti a samec Mandela. Volně se pohybují v otevřeném terénu a v křovinách, zatím se jim daří dobře a potravu si obstarávají sami. Zbylé dva nosorožce tento krok čeká v blízké budoucnosti.
/FOTO/ Do volné přírody zamířili v průběhu uplynulých týdnů tři z pěti kriticky ohrožených nosorožců černých, kteří byli v červnu převezeni ze zoo ve Dvoře Králové nad Labem do národního parku Akagera ve Rwandě. Vypuštěna byla trojice nejmladších nosorožců, samice Jasiri a Olmoti a samec Mandela. Volně se pohybují v otevřeném terénu a v křovinách, zatím se jim daří dobře a potravu si obstarávají sami. Zbylé dva nosorožce tento krok čeká v blízké budoucnosti.
/FOTOGALERIE/ Více než stovka divokých koní se prohání po českých a moravských pastvinách. A nejbližší sousedy jim dělají pratuři a zubři. Není to nový díl Jurského parku. O návrat dávno vyhubených zvířat se postaral Dalibor Dostál, zakladatel společnosti Česká krajina. Jak se mu to povedlo, prozradil časopisu Vlasta.
Více než stovka divokých koní se prohání po českých a moravských pastvinách. A nejbližší sousedy jim dělají pratuři a zubři. Není to nový díl Jurského parku. O návrat dávno vyhubených zvířat se postaral Dalibor Dostál, zakladatel společnosti Česká krajina. Jak se mu to povedlo, prozradil časopisu Vlasta.
Více než stovka divokých koní se prohání po českých a moravských pastvinách. A nejbližší sousedy jim dělají pratuři a zubři. Není to nový díl Jurského parku. O návrat dávno vyhubených zvířat se postaral Dalibor Dostál, zakladatel společnosti Česká krajina. Jak se mu to povedlo, prozradil časopisu Vlasta.
Více než stovka divokých koní se prohání po českých a moravských pastvinách. A nejbližší sousedy jim dělají pratuři a zubři. Není to nový díl Jurského parku. O návrat dávno vyhubených zvířat se postaral Dalibor Dostál, zakladatel společnosti Česká krajina. Jak se mu to povedlo, prozradil časopisu Vlasta.
Více než stovka divokých koní se prohání po českých a moravských pastvinách. A nejbližší sousedy jim dělají pratuři a zubři. Není to nový díl Jurského parku. O návrat dávno vyhubených zvířat se postaral Dalibor Dostál, zakladatel společnosti Česká krajina. Jak se mu to povedlo, prozradil časopisu Vlasta.
Více než stovka divokých koní se prohání po českých a moravských pastvinách. A nejbližší sousedy jim dělají pratuři a zubři. Není to nový díl Jurského parku. O návrat dávno vyhubených zvířat se postaral Dalibor Dostál, zakladatel společnosti Česká krajina. Jak se mu to povedlo, prozradil časopisu Vlasta.
Více než stovka divokých koní se prohání po českých a moravských pastvinách. A nejbližší sousedy jim dělají pratuři a zubři. Není to nový díl Jurského parku. O návrat dávno vyhubených zvířat se postaral Dalibor Dostál, zakladatel společnosti Česká krajina. Jak se mu to povedlo, prozradil časopisu Vlasta.
Chráněná krajinná oblast Jeseníky CHKOJ slaví padesát let. Při této příležitosti se sešli profesionální i dobrovolní ochránci přírody, zástupci nevládních organizací, vlastníků pozemků, univerzit a vědeckých pracovníků v Karlově Studánce. Je příznačné, že právě zde byla před půl stoletím CHKOJ založena. Oslavy „narozenin“ CHKOJ proběhly také v Senátu v prostorách Valdštejnského paláce.
Chráněná krajinná oblast Jeseníky CHKOJ slaví padesát let. Při této příležitosti se sešli profesionální i dobrovolní ochránci přírody, zástupci nevládních organizací, vlastníků pozemků, univerzit a vědeckých pracovníků v Karlově Studánce. Je příznačné, že právě zde byla před půl stoletím CHKOJ založena. Oslavy „narozenin“ CHKOJ proběhly také v Senátu v prostorách Valdštejnského paláce.
/FOTOGALERIE/ Po dobrém to nejde, proto je potřeba přitvrdit. Turistů na přeplněné Sněžce, piknikujících za zákazovými cedulemi, nerespektujících elementární pokyny ochránců přírody, znovu výrazně přibylo. Správa Krkonošského národního parku proto připravuje pro následující turistickou sezonu nová opatření. Přísnější budou kontroly vstupu mimo vyznačená území, ochránci přírody chystají také umístit na nejvyšší českou horu nové fyzické zábrany.
Po dobrém to nejde, proto je potřeba přitvrdit. Turistů na přeplněné Sněžce, piknikujících za zákazovými cedulemi, nerespektujících elementární pokyny ochránců přírody, znovu výrazně přibylo. Správa Krkonošského národního parku proto připravuje pro následující turistickou sezonu nová opatření. Přísnější budou kontroly vstupu mimo vyznačená území, ochránci přírody chystají také umístit na nejvyšší českou horu nové fyzické zábrany.
Jihlava – Jihlavský deník se u příležitosti proměny lokality Skalka obrátil na Základní školu Otokara Březiny, která se spolkem Mokřady, jenž za revitalizací stojí, spolupracuje. Podrobný komentář poskytla Jana Waldhauserová, kteráje duší a hybnou silou těchto aktivit.
Vřesovice – Nový pochod připravil pro milovníky pobytu v přírodě odbor Klubu českých turistů ve Vřesovicích. První ročník Výšlapu na horu Bradlo odstartuje v sobotu dopoledne v hostinci U Sirotků ve Vřesovicích.
Na Jizerce vyhlásily Lesy ČR třináctou bezzásahovou zónu. V Jizerských horách jde o druhou takovou oblast. První vznikla už před dvanácti lety na Poledníku.
Na Jizerce vyhlásily Lesy ČR třináctou bezzásahovou zónu. V Jizerských horách jde o druhou takovou oblast. První vznikla už před dvanácti lety na Poledníku.
Milovníci přírody a filmů o ní by si neměli nechat ujít Mezinárodní festival outdoorových filmů, který se koná ve Chvalkovicích na Hané v Ivanovicích na Hané. Lidé na chvalkovickém obecním úřadě zhlédnou jen v pátek čtyři filmy.
Na Jizerce vyhlásily Lesy ČR třináctou bezzásahovou zónu. V Jizerských horách jde o druhou takovou oblast. První vznikla už před dvanácti lety na Poledníku.
Vernisáž výstavy fotografa, který se nesmazatelně zapsal svým specifickým dílem do české a světové fotografie. Jeho bytostná láska k přírodě a sportu mu dala celoživotní téma – hory.
Mikulov – Čtyři nové strážce přírody získá od příštího roku Chráněná krajinná oblast Pálava. „Strážcem přírody se původně chtělo stát asi dvacet lidí. Mnozí z nich ale ztratili o funkci zájem, když zjistili, co všechno je nutné zvládnout,“ uvedl zástupce vedoucího správy Chráněné krajinné oblasti Pálava Jiří Matuška.
Meze budí emoce. Neustávající sváry mezi zemědělci, ochránci přírody a soukromými majiteli pozemků, jsou na pořadu dne na celém území republiky, jih Prostějovska není výjimkou. Za vším jsou v první řadě peníze, tedy zisky a výnosy. Na nenasytnost a bezohlednost zemědělců logicky doplácí příroda a tím pádem i my všichni.
Na začátku letošního školního roku nastoupilo 22 dětí do třídy Medvídků (4 až 6 let) a zatím 10 dětí do třídy Broučků (2 až 4 roky), kam po Novém roce přijdou ještě 3 nové děti. První významnější akcí byla 18. září půldenní vycházka do lesa s ekologickou tématikou, která navazovala na dvoutýdenní plány s tématy: Lesní obyvatelé a U nás v lese. Děti poznávaly stromy a rostliny, sbíraly houby, učily se chůzi v terénu, využily přírodních materiálů a vlastní fantazie při stavbě domečků pro zvířátka a vštěpovaly si vhodné chování v přírodě.
Blanensko – Jezdci na čtyřkolkách a na terénních motorkách bez registračních značek. S těmito motoristy mají v poslední době stále větší problémy pracovníci Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras.
Z tepla kyjovského kina se v úterý odpoledne mohou diváci vydat za neobvyklými dobrodružstvími v zimní přírodě v nejrůznějších koutech světa. Zavede je tam letošní promítání snímků festivalu Snowfest.
Ulovit k rozhovoru rybáře a dobrodruha Jakuba Vágnera nebylo snadné. Tím spíš, že se vrhl ještě do dalšího dobrodružství – tanečního. Ale podařilo se. Snad vám náš úlovek udělá stejnou radost jako mně.
Chráněná krajinná oblast Jeseníky (CHKOJ) byla vyhlášena před padesáti lety. Toto výročí připomenula konference v Karlově Studánce. Ochranáři a přírodovědci se vydali na exkurzi na vrcholky i do kotlin.
Chráněná krajinná oblast Jeseníky (CHKOJ) byla vyhlášena před padesáti lety. Toto výročí připomenula konference v Karlově Studánce. Ochranáři a přírodovědci se vydali na exkurzi na vrcholky i do kotlin.
Chráněná krajinná oblast Jeseníky (CHKOJ) byla vyhlášena před padesáti lety. Toto výročí připomenula konference v Karlově Studánce. Ochranáři a přírodovědci se vydali na exkurzi na vrcholky i do kotlin.
Hory, a zejména ty Krušné, bylya jsou mnoho let jeho životem. Emeritní náčelník Horské služby České republiky Rudolf Chlad odpověděl na několik otázek týkajících se proměny Krušných horv posledních 30 letech.
