Celkem sedmkrát se stal mistrem Československa, reprezentoval ve 26 mezistátních utkáních. Dvakrát startoval na mistrovství Evropy a v roce 1960 se dokonce zúčastnil olympijských her v Římě. Bohumil Zháňal zanechal mezi českými atlety nesmazatelnou stopu, ve čtvrtek 16. dubna bohužel dokončil svůj nejdelší životní závod. Známý běžec zemřel ve věku nedožitých 89 let.
Celkem sedmkrát se stal mistrem Československa, reprezentoval ve 26 mezistátních utkáních. Dvakrát startoval na mistrovství Evropy a v roce 1960 se dokonce zúčastnil olympijských her v Římě. Bohumil Zháňal zanechal mezi českými atlety nesmazatelnou stopu, ve čtvrtek 16. dubna bohužel dokončil svůj nejdelší životní závod. Známý běžec zemřel ve věku nedožitých 89 let.
Nemálo klientů cestovních kanceláří, kteří už zaplatili zálohu na letní zájezd, si v době pandemie koronaviru láme hlavu s tím, co s jejich dovolenou nakonec bude. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) před více než týdnem přišlo s tím, že lidé dostanou místo neuskutečněného zájezdu voucher, za který si budou moci v budoucnu pořídit zájezd jiný. Opatření má mimo jiné sloužit k ochraně cestovních kanceláří. Podle MMR však musí klienti napřed dostát smlouvě a cenu zájezdu doplatit.
I přes nouzový stav se v Rakově zachovala tradice klapotání.
I přes nouzový stav se v Rakově zachovala tradice klapotání.
Komunistickému násilí se nevyhnula ani děčínská jezuitská škola. Řád se sem vrátil po desítkách let.
Donedávna žil Ladislav Zibura tím, že se vydával s batohem do světa, aby poznával lidi, jejich zemi a kulturu, a pak o tom psal bestsellery a mluvil na vyprodaných přednáškách. Teď nemůže ani cestovat, ani nikoho potkávat. Jak snáší karanténu? A co pro něj znamenají zprávy z míst, se kterými ho pojí osobní zážitky a přátelství?
Donedávna žil Ladislav Zibura tím, že se vydával s batohem do světa, aby poznával lidi, jejich zemi a kulturu, a pak o tom psal bestsellery a mluvil na vyprodaných přednáškách. Teď nemůže ani cestovat, ani nikoho potkávat. Jak snáší karanténu? A co pro něj znamenají zprávy z míst, se kterými ho pojí osobní zážitky a přátelství?
Letošní Velikonoční svátky byly jiné než jsou Volaráci zvyklí. Od Popeleční středy až do Velikonočního pondělí jako by zastavil čas a tradice těchto svátků byly omezené. Od vyhlášení stavu nouze a s tím související omezení způsobilo, že letos svátky jara byly rouškové a s koledováním a dalšími tradicemi jen doma.
V době o Velikonocích, kdy zvony odletí do Říma, na Slovácku na Podluží i jinde je nahrazuje parta dětí s řechtačkami, které chodí po obcích a nahrazují zvony.V Bořeticích to tak však od nepaměti nebylo.
Letošní Velikonoční svátky byly sice specifické, ale ani nouzový stav a omezení volného pohybu nezabránilo udržovat některé tradice. Všechny zvony kostela svatého Bartoloměje v Březnici nerespektovaly zákaz překračování státních hranic a na Zelený čtvrtek večer si (tak jako každý rok) odletěly do Říma. Naštěstí je nahradili místní “klapáči”.
V Malhoticích v době Velikonoc udržujeme tradici tzv. hrčení neboli klapotání. Na Zelený čtvrtek po večerních církevních obřadech umlknou zvony na všech kostelích (tzv. odletí do Říma).
V Malhoticích v době Velikonoc udržujeme tradici tzv. hrčení neboli klapotání. Na Zelený čtvrtek po večerních církevních obřadech umlknou zvony na všech kostelích (tzv. odletí do Říma).
Šabina Přes šedesát let znějí Šabinou, malou obcí na Sokolovsku, od čtvrtka do soboty řehtačky.
Nejrozsáhlejší zatýkání v české historii proběhlo před sedmdesáti lety v dubnu 1950 pod krycím jménem „Akce K“. V noci z 13. na 14. dubna 1950 přepadly stovky ozbrojenců StB a SNB pětasedmdesát českých a moravských klášterů a zadrželi 915 řeholníků. Jednalo se o první fázi rozsáhlé likvidace klášterů. Jedním ze zadržených byl i Ludwig Armbruster, dnes profesor teologie a filozofie, kněz a jezuita.
/STALO SE PŘED/ Deset let uplyne příští čtvrtek od úmrtí boskovického rodáka, věhlasného teologa kardinála Tomáše Špidlíka.
Loucký kněz Miloš Mičánek prožívá úplně jiné Velikonoce než v minulosti. A stejně tak tisíce věřících po celé Vysočině. Farníci jsou smutní, že obřady proběhnou za zavřenými dveřmi, ale situaci vesměs chápou.
Křesťané si dnes, na Bílou sobotu, připomínají den, kdy byl Ježíš Kristus uložen do hrobu. Nočními obřady pak Bílá sobota přechází v nedělní oslavy zmrtvýchvstání. Název Bílá sobota pravděpodobně pochází od bílých rouch křtěnců, kteří přijali křest právě o Velikonoční noci. Název může také pocházet z lidových zvyků velkého úklidu a bílení den před oslavou zmrtvýchvstání.
Kvůli omezení pohybu nemohou obyvatelé Vyškovska velikonoční svátky naplno oslavit. Pro mnohé to přitom znamená především konec obcházení žen a dívek s pomlázkou. Petra Buřivalová, která pracuje jako kurátorka etnografické sbírky v Muzeu Vyškovska, však připomíná, že velikonoční zvyky jsou mnohem pestřejší a osobité v každém regionu.
Chlapci s řehtačkami nebo hrkači na návsi? V současném nouzovém stavu se nemůže velikonoční hrkání konat v takové míře, jak bývali všichni zvyklí, ale v Branišovicích na Brněnsku vymysleli alternativu.
Na hodinách kostela svatých Cyrila a Metoděje odbíjí pátá odpolední. Šestnáct kluků na povel rozeznělo dřevěné klapotky ve svých rukou do pravidelného rytmu. Po chvíli se v menších skupinách rozcházejí do čtyř směrů. Během půlhodiny za nepřetržitého klapotání projdou celou vesnici.
Obyvatelé vesnic Domažlicka se nenechali připravit o velikonoční zvyk.
Koronavirus mění velikonoční tradice. Ve většině obcí Olomouckého kraje letos nezazní rámus řehtaček a klepadel. Omezení se dotknou také svátečních bohoslužeb či pondělní pomlázky.
/Z ARCHIVU DENÍKU/ Každoročně se těšíme na velikonoční svátky. Ty letošní však budou jiné a to nejen u nás, ale prakticky po celém světě. Zvyklosti, které jsme brali jako samozřejmost, jsou pro letošek tytam. Pojďte si proto připomenout pomocí fotografií, jak se Velikonoce na Prostějovsku slavily před deseti lety. Vychutnejte si tradiční krojavaný mrskut v Kralicích na Hané, nahlédněte na Kozí farmu Rozinku, která tradičně pořádala velikonoční počítání kůzlátek nebo zavítejte na velikonoční výstavu v Křenůvkách.
/Z ARCHIVU DENÍKU/ Projděte se s Deníkem časem minulým. Každý týden přineseme archivní fotografie z jedné obce našeho kraje. Zavzpomínejte společně s námi, tentokrát se podíváme jaké byly z Velikonoce na Hranicku a Přerovsku před 10 lety.
/Z ARCHIVU DENÍKU/ Projděte se s Deníkem časem minulým. Každý týden přineseme archivní fotografie z jedné obce našeho kraje. Zavzpomínejte společně s námi, tentokrát se podíváme jaké byly z Velikonoce na Hranicku a Přerovsku před 10 lety.
Jan Pořízek z Blanska je tělem i duší skaut. Celý život. Jako kluk chodil s kamarády v rodném Vavřinci na Velikonoce s klapačkami a řehtačkami. Tuto tradici s blanenskými skauty obnovil v okresním městě před šesti lety. Letos však do ulic kvůli epidemii koronaviru nevyrazí. „Je to škoda, ale nedá se nic dělat. O to víc se budeme těšit na příští rok,“ říká dvaašedesátiletý muž, který učí na Masarykově střední škole Letovice.
Jan Pořízek z Blanska je tělem i duší skaut. Celý život. Jako kluk chodil s kamarády v rodném Vavřinci na Velikonoce s klapačkami a řehtačkami. Tuto tradici s blanenskými skauty obnovil v okresním městě před šesti lety. Letos však do ulic kvůli epidemii koronaviru nevyrazí. „Je to škoda, ale nedá se nic dělat. O to víc se budeme těšit na příští rok,“ říká dvaašedesátiletý muž, který učí na Masarykově střední škole Letovice.
Itálie se probouzí do nové reality. Několik týdnů se Italové doslova modlili, aby křivka nově nakažených a zemřelých na nemoc Covid 19 začal klesat. Když se to konečně podařilo a země má našlápnulo to „fáze 2“, vynořují se další otazníky. Jak nouzový režim uvolňovat, aby se smrtící vlna nevrátila?
Letošní Velikonoce na Vysočině budou jiné. Na svátky jara, tak jak je známe z dřívějška, můžeme zapomenout. Kluci se tentokrát pomlázky nedočkají. V čase největších křesťanských svátků zůstanou kostely zavřené. Koronavirus zrušil léty zažité zvyky, odboural většinu tradic.
Opět to vypuklo, opět zvony odletěly do Říma a opět se sešly děti v Polici, aby připomněly občanům obce, že jsou tu svátky Velikonoční. Účast byla hojná, sešlo se třicet jedna dětí a mládeže. Ale to bylo vrkání v Polici v roce 2019.
Olomoučany chránila před morem, nyní je má chránit před koronavirem. V katedrále sv. Václava se lidé mohou modlit ke svaté Pavlíně, patronce města Olomouce.
Komentář šéfredaktora Rokycanského deníku.
Když ji potkáte na ulici, jen stěží vás něčím výrazným na první pohled zaujme. Obyčejná ženská, řeknete si. Kdo ale Abhejali Bernardovou zná, ocení nejen její mimořádné výkony a výsledky, ale i charakter a pevnou vůli.
Kvůli omezením v době šíření koronaviru, kdy vzaly zasvé zvyklosti týkající se podávání rukou, lidé omezují kontakty a začala platit spousta nových pravidel, etiketa nestrádá. Naopak! Deníku to řekl muž, jehož jméno je pro noblesu v chování i odívání synonymem. Ladislav Špaček.
Kvůli omezením v době šíření koronaviru, kdy vzaly zasvé zvyklosti týkající se podávání rukou, lidé omezují kontakty a začala platit spousta nových pravidel, etiketa nestrádá. Naopak! Deníku to řekl muž, jehož jméno je pro noblesu v chování i odívání synonymem. Ladislav Špaček.
Velikonoce, pohyblivý svátek, který se posunuje podle prvního jarního úplňku po prvním jarním dni. Letos budou jiné, bez koledování po známých a sousedech. I tak si je můžeme užít.
Horní Police se může pyšnit zvony od jedné z nejlepších dílen světa.
Sto tisíc korun pro Lazio pošle do Itálie Středočeský kraj. V pondělí 6. dubna o tom rozhodli středočeští radní. Peníze však nezamíří do známého fotbalového klubu, jemuž by mohly stačit tak na kapesné pro některou z jeho osobností, ale jde o symbolický finanční dar pro humanitární účely pro region Lazio.
/FOTOGALERIE/ Čeští a moravští biskupové vyzývají věřící, kteří se nebudou moci zúčastnit velikonoční vigilie, aby na Bílou sobotu po setmění zapálili za okny svých domovů svíčku. Mohou také vystavit obraz Ježíše Krista.
Jakkoli dnes vnímáme Karla IV. jako jednu z nejvýznamnějších osobností vrcholného středověku ve středoevropském prostoru, jeho cesta k této pozici nebyla snadná. Když před 665 lety 5. dubna 1355 vstoupil branou u Andělského hradu do Říma, aby byl korunován císařem Svaté říše římské, měl za sebou náročná diplomatická jednání i roztržku s novým papežem.
Čeští a moravští biskupové vyzývají věřící, kteří se nebudou moci zúčastnit velikonoční vigilie, aby na Bílou sobotu po setmění zapálili za okny svých domovů svíčku. Mohou také vystavit obraz Ježíše Krista. Křesťané věří, že v noci na neděli, jíž se lidově říká velikonoční, vstal Ježíš z mrtvých. Slaví zmrtvýchvstání Páně a tímto okamžikem se završuje celý křesťanský liturgický rok. Letos se kvůli opatřením zavedeným státem proti šíření koronaviru nebudou moci k tomuto svátku setkávat ve větších skupinách, a tedy ani v kostele.
Koronavirová krize mění nejen občanský, ale i církevní život. A to i v silně katolických zemích, jako jsou Itálie, Polsko či Slovensko.
Prioritou křesťanského kalendáře bylo vyznačit hlavní události ze života a působení Ježíše Krista. Centrem církevního roku jsou Velikonoce, památka jeho umučení a vzkříšení.
/Z ARCHIVU/ Velikonoce jsou pro křesťany nejdůležitějšími svátky v roce. Připravili jsme pro vás sériií archivních snímků, na kterých se můžete podívat, jak se slavily Velikonoce na Prostějovsku v minulém století a přidali jsme i netradiční podívání o tradičních velikonočních zvycích A protože se pomalu blíží i květen. Nabízíme vám i dobové fotografie z prmovájových oslav v regionu. Snad si je s notnou dávkou nostalgie a možná i rozčarování ve fotogalerii prohlédnete.
Za nemocné, strádající, lékaře, zdravotníky – všechny obyvatele krajského města se ve středu v katedrále sv. Mikuláše pomodlili primátor města Jiří Svoboda, 1. náměstek Juraj Thoma, jáhen Miroslav Štrunc a českobudějovický děkan Zdeněk Mareš.
"Vyšla jsem si na zdravotní procházku se synem, cyklostezku pod hradem mám ráda, ale dnes tu je ticho. Ve stejnou dobu loňského roku tu bylo pěkně rušno. Dnes jsem potkala pouze jednu slečnu na kolečkových bruslích, před loděnicí seděli na břehu dva rybáři, ale vezírek měli prázdný," řekla účastnice ZOH 1992,1994 a držitelka štafetové zlaté medaile v biatlonu z roku 1993 Jana Vápeníková.
Další týden utrpení. Naděje, které Itálie vkládala do tohoto týdne, se zatím naplňují jen z malé části. Křivka nově nakažených v Lombardii o minulém víkendu sice ubrala na intenzitě a mrtvých bylo o pár desítek méně než v předchozích dnech, avšak zkraje týdne už čísla tolik optimisticky nevypadala. A tak má Itálie před sebou už podruhé klíčový týden, ve kterém by snad měla zahlédnout světlo na konci tunelu.
Každá vyhrocená situace nám nastavuje zrcadlo. V něm se odráží, jaký kdo je a ještě se to umocní. Agresivní se stávají agresivnější, chytrolíni chytrolínštějšími, skromní skromnějšími, hodní hodnější a stateční ještě statečnějšími. Proto je celá situace kolem koronaviru tak pestrá a děje se tolik věcí. Je velmi důležité vybírat jen ty dobré a posílat je dál, šířit je rychleji než virus. Coronu lze totiž navzdory všemu vnímat také jako dar.
l silenzio, v doslovném překladu „ticho“ nebo „klid“ – a v našich končinách Večerka. Autorem instrumentální skladby pro trubku je italský hudební skladatel a dirigent Gaspare Luigi Pacifico Spontini. Narodil se roku 1774 v malé obci Maiolati v provincii Ancona, která si později připojila ke svému názvu skladatelovo jméno – Spontini.
