/Z ARCHIVU DENÍKU/ Zapátrali jsme v archivu Valašského deníku a našli jsme několik zajímavých fotografií, jak se v minulých letech slavily Velikonoce na Valašsku. Podívejte se na ně s námi a vzpomínejte.
/Z ARCHIVU DENÍKU/ Zapátrali jsme v archivu Zlínského deníku a našli jsme několik zajímavých fotografií, jak se v minulých letech slavily Velikonoce na Zlínsku. Podívejte se na ně s námi a vzpomínejte.
Od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty podle tradice odlétaly zvony do Říma. Na Domažlicku chodili kluci s drkačkami, truhlíky, řehtačkami, klepačkami nebo trakárky. Právě zvuk dřevěných nástrojů nahrazoval ztichlé zvony.
I když jsou trochu jiné Velikonoce, stejně odletěly zvony do Říma.
Jan Blatný nastupoval do funkce ministra zdravotnictví s image kultivovaného muže, který povede pandemickou bitvu jako zkušený generál, jenž leccos ví o strategii a zároveň umí vlídným jednáním pozvednout morálku mužstva. Ctěný hematolog a politikou nepotřísněný manažer…
Dle lidové tradice o Velikonocích mlčí zvony, jelikož odlétají na Zelený čtvrtek do Říma, avšak v roce 1942 zvony z meziříčských kostelních věží opravdu zmizely.
Dnes je Bílá sobota, podle křesťanské tradice druhý den takzvaného velikonočního třídenní, které zahrnuje Velký pátek, Bílou sobotu a nedělní Boží hod velikonoční. Velký pátek je připomínkou dne, kdy byl Kristus umučen a zemřel na kříži. Bílá sobota, den pobytu Krista v hrobě, nočními obřady přechází v neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání. Velikonoce jsou vrcholem církevního roku a největšími křesťanskými svátky. Letos ale stejně jako před rokem oslavy tohoto svátku omezují opatření vlády proti šíření koronaviru.
„Pokud epidemiologická situace nedovolí, tak se opět všichni uslyšíme na zahradách,“ organizovali se před největšími křesťanskými svátky klapači v Olomouci-Droždíně. Nedovolila.
/FOTO, VIDEO/ Klap, klap, klap. Prostranství před kostelem svatého Martina v Blansku rozeznělo v pátek v pět hodin odpoledne klapání. Blanenští skauti v kruhu s dřevěnými nástroji připomenuli dávnou velikonoční tradici.
Jednou z nejznámějších církevních památek Českolipska je areál Božího hrobu v Mimoni v Lužické ulici. O Velikonocích byl v minulosti zpřístupněn.
Vlastislav Hroník z Postřekova se tak trochu vrátil do dětských let. Ze sklepa vytáhl truhlík a hned na Zelený čtvrtek vyrazil klepat.
Přes šedesát let znějí Šabinou, malou obcí na Sokolovsku, od čtvrtka do soboty řehtačky. Rok co rok vyráží parta kluků s řehtačkami, které jsou opravdovými unikáty, napříč celou obcí.
Velikonoce jsou nejvýznamnější křesťanské svátky. Podle toho vypadají i návštěvy kostelů, které bývají plnější než jindy během roku. Letos však budou mít kvůli koronaviru trochu jinou podobu. Přinášíme vám základní přehled hygienických pravidel i liturgických událostí, které se uskuteční od pátku do soboty.
Od nepaměti v lidech vzbuzují úctu. Nejen svým zvukem a vzhledem, ale i svou historií. „Přežít“ člověka mohou i o několik staletí. Jubilanti v ostravské Katedrále Božského Spasitele oslaví sto let. Nejstarší ale zdaleka nejsou.
Divadelník Víťa Marčík vyrazil s maskovanými hrkači v černém do centra Českých Budějovic i letos na Zelený čtvrtek. Hrkači vyšli z Piaristického náměstí v 19 hodin. Divadelník velikonoční akci pořádá v krajském městě asi pojedenácté. Všichni měli masky i respirátory.
Dnes je Zelený čtvrtek. Podle křesťanské tradice v tento den Ježíš Kristus naposledy povečeřel s apoštoly, modlil se v Getsemanské zahradě a byl zajat. S večerem přichází velikonoční triduum, které zahrnuje Velký pátek, Bílou sobotu a nedělní Boží hod velikonoční. Velikonoce jsou vrcholem církevního roku a největšími křesťanskými svátky.
Chlapci mají v předvelikonočním období hrkání a na Červené pondělí chodí se žilou o vajíčka. Hrkání v pašijových dnech, kdy „zvony odletí do Říma“, organizují v Petrovicích „páni“ – chlapci vě věku dvanáct až čtrnáct let, osmáci.
Na Zelený čtvrtek odlétají zvony do Říma, aby mlčely až do Bílé soboty. Právě v této době zvonění nahradili chlapci, kteříobešli vesnici či městečko s hrkači, řehtačkami, klepadly nebo třeba dřevěnými zvony s dřevěným srdcem. Přinášíme vám ohlédnutí formou fotogalerie z minulých let.
Dle titulku by se mohlo zdát, že v něm chybí čtvrté písmeno „i“. Není to ovšem chyba – těmto svátkům jara jsme doma tak prostě říkávali. Ostatně jedna kniha Jindřicha Šimona Baara nese název Velkonoce. Velikonoční svátky pro nás děcka z malohanácké dědiny Nový Dvůr u Jaroměřic začínaly na Zelený čtvrtek řehtáním. Samotné řehtání totiž nahrazovalo zvony, které odletěly do Říma.
Velikonoce budeme trávit jako každý rok na chatě. Upleteme pomlázku, obarvíme vajíčka a ozdobíme je krásnou ubrouskovou technikou a upečeme ty nejlepší mazance, které dělala moje babička. Jenže díky této covidové době nám budou chybět koledníci, kteří nás každý rok pomlázkou omladí, povzdechla si Jana Václavíková z Pelhřimova.
/FOTOGALERIE/ Přes dva tisíce zvonů v Moravskoslezském kraji včera, na Zelený čtvrtek, umlklo. Že ale doopravdy do Itálie neodletěly, protože by to měly poněkud technicky komplikované, o tom se přesvědčil fotograf Deníku Lukáš Kaboň při prohlídce letošních jubilantů z ostravské katedrály. Podívejte se s námi jak vypadají nejen oni, ale i prostory v katedrále, kam se běžný návštěvník hned tak nedostane. Navíc nabízí úžasný výhled na město.
Na Zelený čtvrtek odlétají zvony do Říma, aby mlčely až do Bílé soboty. Právě v této době zvonění nahradili chlapci, kteříobešli vesnici či městečko s hrkači, řehtačkami, klepadly nebo třeba dřevěnými zvony s dřevěným srdcem. Přinášíme vám ohlédnutí formou fotogalerie z minulých let.
Obří velikonoční kraslice poutá pozornost Brňanů na náměstí Svobody v centru Brna. V období Velikonoc se na prostranství pravidelně objevuje od roku 2018.
Opatření proti šíření koronaviru zasáhnou v kraji do oslav Velikonoc. Mše budou pouze pro omezený počet věřících a přenášené on-line. Některé farnosti plzeňské diecéze však přišly s alternativním řešením a bohoslužby přesunuly ven, aby mohlo přijít více věřících.
Po Slezském náměstí v Bílovci jde průvod, někteří v něm roztáčejí řehtačky, jiní mají takzvané klapačky nebo klapotky a dělají klapity klap, klapity klap. Připomínají tak prastarý zvyk, kdy se v pátek před Velikonocemi klapotalo, čímž se nahrazoval zvuk zvonů, které odletěly do Říma.
Začal takzvaný Svatý týden neboli také Pašijový týden, což je významným obdobím křesťanského liturgického roku. Značí především poslední týden Ježíšova pozemského života, jeho smrt na kříží a vzkříšení. Je ale překvapivé, jak moc se liší velikonoční zvyky v rámci různých kultur a národností.
V neděli 28. března začal takzvaný Svatý týden neboli také Pašijový týden, což je významným obdobím křesťanského liturgického roku. Značí především poslední týden Ježíšova pozemského života, jeho smrt na kříží a vzkříšení. Je ale překvapivé, jak moc se liší velikonoční zvyky v rámci různých kultur a národností.
Po cestě vinoucí se mezi dřevěnými chalupami prochází husím pochodem pětice kluků. Před sebou tlačí rapače – dřevěné trakaře opatřené velkou řehtačkou, které s každým otočením kola vydávají pekelný rachot. Pronikavý zvuk se nese celou Valašskou dědinou – největším areálem Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.
Opřít se do celostátního sčítání mohou lidé třeba i uprostřed noci, a to hned z kraje. Český statistický úřad spouští Sčítání lidu, domů a bytů 2021 – přičemž sčítací formuláře na www.scitani.cz a v mobilních aplikacích zpřístupní právě o půlnoci z pátku na sobotu. Očekává, že touto elektronickou formou se podaří splnit svou povinnost a odevzdat údaje většině lidí – a papírové formuláře se pak budou týkat jen drobnějšího zbytku.
Dle titulku by se mohlo zdát, že v něm chybí čtvrté písmeno „i“. Není to ovšem chyba – těmto svátkům jara jsme doma tak prostě říkávali. Ostatně jedna kniha Jindřicha Šimona Baara nese název Velkonoce.
Zvony slyšíme denně z našich kostelů i zvoniček a každý ví, že obvykle bijí ráno, v poledne a večer. Přesto jednou do roka krátce umlknou. Na Zelený čtvrtek totiž zvony odlétají do Říma, kde jim papež uděluje požehnání za jejich službu. Navracejí se až na Bílou sobotu, aby při zpěvu Gloria zvěstovaly vzkříšení Ježíše Krista.
Z týmu nováčka se dostal do nejlepší sestavy turnaje, ve které skauti nejen evropských velkoklubů hledají budoucí basketbalové hvězdy. V zápasech mládežnické Euroligy v tureckém Istanbulu oslovil svými výkony i kapitán brněnského Basketu Jakub Nečas. „Někteří skauti mě kontaktovali přes sociální sítě i osobně v Istanbulu a řekli mi, že kdybych něco potřeboval, můžu se jim ozvat,“ prozradil Nečas.
Kvapem se blíží velikonoční svátky. Patří k nim mnoho dávných zvyků a tradic, které dodávají svátkům jara tu pravou atmosféru.
Jeskyně v Judské poušti, která už od roku 1960 představuje ceněnou pokladnici archeologických nálezů včetně svitků od Mrtvého moře i nejstaršího koše na světě, odhalila další dosud netušené tajemství. Tentokrát v ní archeologové objevili šest tisíc let starou dětskou kostru.
Vzpomínat na Josefa na Řím a svatopetrské náměstí má několik důvodů. Tím nejčerstvějším je datum samotné, právě 19. března se současný papež František před osmi lety slavnostní bohoslužbou před basilikou ujal svého úřadu. Měl jsem příležitost na náměstí být a proto posílám pár vzpomínek a obrázků.
Vzpomínat na Josefa na Řím a svatopetrské náměstí má několik důvodů. Tím nejčerstvějším je datum samotné, právě 19. března se současný papež František před osmi lety slavnostní bohoslužbou před basilikou ujal svého úřadu. Měl jsem příležitost na náměstí být a proto posílám pár vzpomínek a obrázků.
Vzpomínat na Josefa na Řím a svatopetrské náměstí má několik důvodů. Tím nejčerstvějším je datum samotné, právě 19. března se současný papež František před osmi lety slavnostní bohoslužbou před basilikou ujal svého úřadu. Měl jsem příležitost na náměstí být a proto posílám pár vzpomínek a obrázků.
Deník vás v seriálu provází zajímavými místy v Plzni, kde i v čase uzavření muzeí a galerií můžete obdivovat umění.
Vzpomínat na Josefa na Řím a svatopetrské náměstí má několik důvodů. Tím nejčerstvějším je datum samotné, právě 19. března se současný papež František před osmi lety slavnostní bohoslužbou před basilikou ujal svého úřadu. Měl jsem příležitost na náměstí být a proto posílám pár vzpomínek a obrázků.
Vzpomínat na Josefa na Řím a svatopetrské náměstí má několik důvodů. Tím nejčerstvějším je datum samotné, právě 19. března se současný papež František před osmi lety slavnostní bohoslužbou před basilikou ujal svého úřadu. Měl jsem příležitost na náměstí být a proto posílám pár vzpomínek a obrázků.
Vzpomínat na Josefa na Řím a svatopetrské náměstí má několik důvodů. Tím nejčerstvějším je datum samotné, právě 19. března se současný papež František před osmi lety slavnostní bohoslužbou před basilikou ujal svého úřadu. Měl jsem příležitost na náměstí být a proto posílám pár vzpomínek a obrázků.
Vzpomínat na Josefa na Řím a svatopetrské náměstí má několik důvodů. Tím nejčerstvějším je datum samotné, právě 19. března se současný papež František před osmi lety slavnostní bohoslužbou před basilikou ujal svého úřadu. Měl jsem příležitost na náměstí být a proto posílám pár vzpomínek a obrázků.
Na nádraží v Ústí musíte na WC rychle. Jinak se dveře zase uzamknou a budete muset studovat návod.
Všichni známe okamžitou potřebu ulevit si na toaletě. Na hlavním vlakovém nádraží v Ústí nad Labem ale nejeden člověk narazil. Zaplatil dvacetikorunu, uklidil peněženku a nakročil ke dveřím kýžené místnosti. Jenže ouha, dveře se ne a ne otevřít.
Loňská hromadná - a předčasná - oslavná hostina na Karlově mostě dostala Prahu na stránky světových novin, ani ta se však nevyrovnala největším hostinám, jaká již dříve poznala historie. Přemítáte v čase nedobrovolného půstu o tom, jaké by to bylo udělat "pořádnou žranici"? Ať si vymyslíte cokoli, starým Římanům se asi nevyrovnáte.
/FOTO/ Na výlety po Česku, celém světě i na koncerty se klienti domova vydali díky virtuální realitě.
Ranní nebo večerní sprcha představuje na mnoha místech světa běžný každodenní rituál, přinejmenším v situaci, kdy lidé netráví čas v nepřetržitém home office. V lidských dějinách se ale s koupelí pojil i hlubší význam. V řadě kultur šlo o významnou známku společenského a mocenského postavení.
Za nejvýznamnějšího příslušníka rodu Slavníkovců je považován Vojtěch. Patří k osobnostem uznávaným i za hranicemi našeho státu, zejména v Polsku. Jeho život bývá rovněž spojován s mnoha legendami a pověstmi. V příštím roce uplyne už 1040 let od jeho zvolení za druhého pražského biskupa.
Za nejvýznamnějšího příslušníka rodu Slavníkovců je považován Vojtěch. Patří k osobnostem uznávaným i za hranicemi našeho státu, zejména v Polsku. Jeho život bývá rovněž spojován s mnoha legendami a pověstmi. V příštím roce uplyne už 1040 let od jeho zvolení za druhého pražského biskupa.
Za nejvýznamnějšího příslušníka rodu Slavníkovců je považován Vojtěch. Patří k osobnostem uznávaným i za hranicemi našeho státu, zejména v Polsku. Jeho život bývá rovněž spojován s mnoha legendami a pověstmi. V příštím roce uplyne už 1040 let od jeho zvolení za druhého pražského biskupa.
