Kreativ

ŠTÍTEK: Řím

Americká herečka Angelina Jolie se v ukrajinském Lvově fotografuje s fanoušky, 30. dubna 2022

Do Lvova přijela americká herečka Angelina Jolie, navštívila uprchlíky

V západoukrajinském Lvově je americká herečka Angelina Jolie, informují ukrajinská média. Herečka přijela na hlavní nádraží ve Lvově přivítat vnitřně vysídlené Ukrajince, kteří přijeli evakuačním vlakem z Pokrovska v Doněcké oblasti, informoval list Kyiv Independent. Podle ruské služby BBC se hollywoodská hvězda, která je známá svým zapojením do charitativních projektů, objevila v jedné z místních kaváren.

Koledníci z Jaronic

Koleda v Jaronicích. Malí koledníci obešli celou ves

Alice Bauerová poslala fotografie malých koledníků z Jaronic. "Poctivě chodili řechtat po dobu, kdy zvony odletěly do Říma.  V sobotu, jak zde bývá zvykem, si vykoledovali zaslouženou odměnu. Obešli celou vesnici, s pěknou naučenou velikonoční koledou jistě každého potěšili a také  poctivě nás ženy pomlázkou vyšupali. Tímto jim chci poděkovat, byli šikovní," říká Alice Bauerová, které za příspěvek děkujeme. 

Podoba nové sochy na Nákle, svaté Orosie.

Rozčtvrcenou princeznu ukáží na vrchu Náklo. Bude tam první ženou. Víme proč

Mezi slavnými muži a kříži se objeví první žena. Tvář Orosie, neboli Dobroslavy, vystoupí v nadživotní velikosti z pískovce na vrchu Náklo na hranicích katastrů Milotic a Ratíškovic. Těsně před letošním svátkem svatých Cyrila a Metoděje tam rozšíří skupinu soch významných dějinných osobností. Raně středověká mučednice zakletá v kameni tak bude ve společnosti sjednotitele slovanských kmenů Sáma, velkomoravských knížat Rastislava a Svatopluka či soluňských bratří.

Velikonoční hrkači  v ulicích Velkých Pavlovic.

Mrazivým velikonočním ránem zněly ve Velkých Pavlovicích tradiční hrkačky

Velký pátek se označoval také jako Bolestný nebo Tichý pátek. Věřící si připomínají smrt Ježíše Krista na kříži, k čemuž patří i dodržování piety. Výjimku představují řehtačky, klapačky a další hlučné nástroje, které v tento den nahrazují kostelní zvony. Ty totiž podle tradice na Zelený čtvrtek odletěly do Říma a vrátí se až o Bílé sobotě. Za pěkný příspěvek děkujeme Věře Procingerové & Karolíně Bártové. Za fotky děkujeme Oldřichu Otáhalovi.

Když bude mít v lednici vše své stálé místo, budete mít lepší přehled, jaké potraviny v ní máte.

Neplýtvat jídlem je trend posledních let. Nastolte v lednici řád

Vše v lednici by mělo mít stálé místo. Díky tomu budete mít lepší přehled o tom, jaké potraviny se v ní nacházejí (a jestli docházejí), navíc vydrží déle čerstvé. Lednice by měla být nastavena na teplotu kolem 4–5°C a zaplněna do tří čtvrtin, aby v ní mohl správně cirkulovat vzduch. Do spodní části, kde je teplota nejnižší (moderní přístroje tu mají tzv. nulovou nebo fresh zónu), patří čerstvé, dobře zabalené maso.

Ilustrační foto

Na děvčata s pomlázkou, nikoliv jalovcem

Všechny velikonoční tradice rozvernosti jara přispívají. Ačkoliv hlas zvonů zaznívajících z kostelních věží slyšíme až na jednu výjimku po celý rok, od Zeleného čtvrtka do večera Bílé soboty se zvony odmlčí, jak se říká, odlétly, do Říma.

V sobotu na Vraclavi vodili Jidáše.

Nevěrného Jidáše vyvedli z Vraclavi. V Pardubickém kraji tradice stále žije

Na Vraclavi u Vysokého Mýta bylo v sobotu od páté hodiny ranní pořádně živo. I touto obcí se totiž jako každoročně nesl zvuk řehtaček, které podle tradice nahrazují zvony, jež odletěly do Říma pro požehnání svatého otce. Vše vyvrcholilo voděním Jidáše – tradicí, která se zařadila na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky.

Místo zvonů oznamovali v Podolí čas kluci s hrkači, klapači a vrzgači

Rachot na Slovácku. Místo zvonů oznamovali čas kluci s hrkači, klapači a vrzgači

Také po celém Slovácku zmlkly o Zeleném čtvrtku při večerních bohoslužbách všechny kostelní zvony, o čemž se říká, že odletěly do Říma. Místo nich o Velkém pátku a Bílé sobotě ráno, odpoledne a večer je slyšet jen tlukot klepačů a rachot hrkačů. Zvony se opět rozezní uprostřed mší o Bílé sobotě. Jejich zvuk bude v té chvíli symbolizovat ono slavné Kristovo vzkříšení.

Jaro v Protivanově roku 1934 - tehdejší fotografie mojí budoucí babičky z tatínkovy strany s mladšími dětmi - byla už vdova a k obživě celé rodině sloužily hlavně dvě kravičky.

Velikonoce v rodině mého dětství v Protivanově na Drahanské vrchovině

Malou vzpomínku na Velikonoce svého dětství ve vesničce Protivanov na Drahanské vrchovině i s ukázkou horáckého nářečí, kterým se zde ještě často mluví, nám zaslala pětasedmdesátiletá Marie Žanetová, která nyní žije v Boskovicích. Za překrásné povídání, vzpomínání, fotografie i kresby tatínka, mnohokrát děkujeme.

Autorčin tatínek.

RETRO vzpomínky na Velikonoce. Tatínek třásl stromy, aby se probudily k životu

Velikonoce jsou svátky příchodu jara a pro křesťany symbolizují vítězství života nad smrtí. Slaví se už odnepaměti a intenzivě, a proto na ně má každý člověk  nějaké své vzpomínky. Malou vzpomínku na Velikonoce svého dětství ve vesničce Protivanov na Drahanské vrchovině nám poslala paní Marie Ženatová z Boskovic. Její vzpomína je stará více než půl století. 

Do loketského kostela dorazil zvon. V neděli mu požehnají.

FOTO, VIDEO: Do loketského kostela dorazil zvon. V neděli mu požehnají

Na Velký pátek byl do Lokte přivezen nový zvon sv. Anežka. Speciální firma jej transportovala do kostela svatého Václava. Šlo o nelehký úkol, protože do loketského farního kostela vedou ze všech stran prudká schodiště. Parta chlapů si s tím poradila a v neděli mohou lidé přijít do kostela, aby viděli požehnání novému zvonu.

Začátek čtyřdenní akce Velikonoce na Edenu, 15. dubna 2022, Bystřice nad Pernštejnem na Žďársku. Ukázka zdobení kraslic pomocí slaměné intarzie Marcely Hrabovské (vpravo).

Pro velikonoční dílny v bystřickém Edenu jsou připraveny stovky vajec

V Horácké vesnici, která je součástí turistického centra Eden v Bystřici nad Pernštejnem, jsou připraveny stovky vajec pro velikonoční řemeslné dílny. Jsou součástí čtyřdenního velikonočního programu, který v Edenu začal pátek dopoledne. Rozlehlý areál, jehož součástí je prezentace tradiční lidové kultury, v prvních hodinách navštívily stovky lidí, většina zamířila i do Horácké vesnice. Tvoří ji repliky tradičních staveb, uvnitř jsou vybavené a plně funkční.

Klap, klap, klap! Zvony odletěly do Říma, Blanskem prošli na Velký pátek klapači.

VIDEO: Klap, klap, klap! Zvony odletěly do Říma, Blanskem prošli klapači

V pátek po osmé ráno vyrazila dvanáctičlenná skupina blanenských farníků do ulic. S dřevěnými klapačkami a řehtačkou. Rytmické klapání se ozývalo po cestě od kostela svatého Martina na Starém Blansku a postupně také v centru města. Někdejší velikonoční tradici obnovili Blanenští před několika lety. „Na Zelený čtvrtek se traduje, že po skončení modliteb utichnou kostelní zvony a odletí do Říma. Jejich vyzvánění pak nahrazují klapačky a řehtačky. Symbolizují utrpení Ježíše Krista při jeho křížové cestě,“ řekl Deníku Rovnost blanenský farář Jiří Kaňa.

Skupinky kluků (ale i děvčat) obcházejí vesnice.

Křístáci vzali útokem jih Rokycanska, podívejte se

Křístáci, klepáči, hrkáči nebo řehtáci. Označení pro skupiny kluků a občas i děvčat, kteří od Zeleného čtvrtka až do Bílé soboty obcházejí své vesnice, se sice liší, jenže princip zůstává stejný. Za pomoci hlučných nástrojů nahradit zvony, které podle tradice odletěly do Říma.

Jedenadvacet kluků ze Šumavských Hoštic od čtvrtka do soboty chodí od domu k domu s řehtačkami.

VIDEO: Zvony odletěly do Říma, nahradili je kluci s řehtačkami

Desítky let starou tradici dodržují v Šumavských Hošticích nebo v Žernovicích na Prachaticku. Kluci ze Šumavských Hoštic měli na Zelený čtvrtek sraz před kostelem sv. Filipa a Jakuba. Úderem dvanácté zazní povel: "Hrkáme" a jedenadvacet kluků rozezní řehtačky a vyrazí.

Slavnostní mše svatá se svěcením olejů Missa chrismatis v katedrále sv. Štěpána v Litoměřicích

FOTO: Zelený čtvrtek. V litoměřické katedrále žehnal biskup olejům

Slavnostní mší svatou se svěcením olejům začaly v katedrále svatého Štěpána v Litoměřicích ve čtvrtek dopoledne obřady spojené se Zeleným čtvrtkem. Podle křesťanské tradice v tento den Ježíš Kristus naposledy povečeřel s apoštoly, modlil se v Getsemanské zahradě a byl zajat.

Šéfredaktor Slováckého deníku Pavel Bohun

Velikonoce, roušek i zákazů zbavené

Ústup koronavirové epidemie v naší zemi a s tím související uvolňování vládních opatření na všech frontách společenského života po dvou letech způsobí, že si Velikonoc budeme užívat se vším všudy, a tak, jak jsme byli dlouhá léta zvyklí.

Jaroslavický jarmínek vynesl na Smrtnou neděli ze vsi Smrtolku.

Tradice musí být. Jarmínek vynesl Smrtolku, na Velikonoce chystá hrkání

K Smrtné neděli patří vynášení Morany či Smrtolky. Starobylou tradici obnovuje v Jaroslavicích tammí Jarmínek, spolek jaroslavických maminek. A další tradice v obci ožije už příští týden. Po desetiletích se jaroslavickými ulicemi v době, kdy zvony odlétají do Říma, rozezní rachot velikonočních hrkaček. Za krásné fotky děkujeme Martině Mühlbergerové.

Moira Stewartová.

Stewartová to dokázala. V Istanbulu zaběhla český rekord v půlmaratonu

V nádherném slunečném ale větrném počasí se v neděli ráno na Istanbulském půlmaratonu zaskvěla česká běžkyně Moira Stewartová. Zaběhla český rekord 1:10:14 a cílem proběhla jako třetí nejlepší Evropanka za Canovou z Turecka a Ruttovou z Rumunska. Obě jsou však původem Keňanky.

Moira Stewartová

Rychlý půlmaraton v Istanbulu? Moira Stewartová chce zaběhnout český rekord

Běžkyni Moiru Stewartovou čeká v neděli Istanbulský půlmaraton, na kterém se pokusí znovu zaútočit na český rekord. Historicky nejrychlejší český čas v půlmaratonu zaběhla česká atletka sice už minulý rok v říjnu, jenže tehdy v Římě se čas 1:10:16 započítal pouze jako osobní rekord, protože závod nesplňoval potřebná kritéria Světové atletiky

Historická výstavní budova Slezského zemského muzea. 18. března 2022, Opava.

Opavské muzeum zve do říše Egypta, Řecka, Říma i barbarů, nahlédněte dovnitř

/FOTOGALERIE/ Vzácný egyptský obal na mumii, omítka z hrobky faraona Ramesse II., mumifikovaný dravec nebo zlomky hunského kotle z doby stěhování národů. To jsou jen některé z unikátních střípků, které dávají dohromady ucelenou výstavu s názvem Civilizace a barbaři. K vidění je nově v nejstarším a třetím největším českém muzeu, a sice ve Slezském zemském muzeu (SZM) v Opavě.

Sdružení Posázavský Pacifik buduje u někdejší vodárenské věže v Čerčanech parčík, v němž najde místo i zahradní železnice pro děti. Na snímku předseda sdružení Lumír Běhal.

Posázavský Pacifik chystá řadu novinek. Zprovozní i zahradní železnici pro děti

/FOTOGALERIE/ Sdružení Posázavský Pacifik nezahálí a pilně se připravuje na novou sezonu. Na nádraží v Čerčanech chystá několik zajímavých novinek. „Letos tu pod věží chceme vytvořit malý parčík s pětipalcovou zahradní železnicí. Dvoukolejka bude na koncích opatřená šturci s gumovými nárazníky,“ uvedl Lumír Běhal předseda sdružení Posázavský Pacifik.

Uprchlíci na Vysočině, ilustrační foto

Putinovi to nemůže projít, Ukrajina se ubrání, věří jihlavský duchovní

Už na začátku války na Ukrajině jí ve veřejně dostupném prohlášení svého olomoucko-brněnského arcibiskupa Simeona odsoudili. Olomoucko-brněnská epitarchie pravoslavné církve, pod kterou spadají farnosti i na Vysočině se snaží pomáhat, jak jenom mohou. „Pevně věřím, že tohleto prezidentu Putinovi nemůže projít, a že Ukrajina se ubrání,“ říká Jan Baudiš, duchovní správce jihlavského Domovního chrámu svatého Václava a Ludmily.

Plavec David Koutný z PK Nový Jičín v bazénu na reprezentačním soustředění v únoru na Lanzarote a na závodech ve francouzském Marseille.

Podívejte se: Další stříbro! Novojičínský kraulař Koutný ho vylovil v Marseille

/FOTOGALERIE/ Paráda! Po bronzu v kraulové čtyřstovce na loňském mistrovství Evropy juniorů v Římě, který se po dopingu jednoho ze soupeřů dodatečně změnil ve stříbro, vybojoval devatenáctiletý plavec David Koutný z PK Nový Jičín další velkou medaili. Podařilo se mu to o víkendu na Světovém poháru ve francouzském Marseille, kde na stejné trati dohmátl druhý. Závod na 400 metrů volný způsob zvládl v čase 3:55,45 minuty. Rychlejší byl jen Estonec Kregor Zirk (3:52,86). 

Michal Janovský a jeho obraz Hannibal.

Českolipský malíř věnuje výtěžek z aukce obrazu na pomoc Ukrajině

S tím, jak eskaloval konflikt na východě Evropy, rostla v malíři Michalu Janovském z České Lípy potřeba a odhodlání přispět a pomoci těm, kteří to nyní potřebují. Minulý měsíc umístil do aukční síně galerie Art Mozaika několik obrazů Jedním z nich byl i Hannibal, jehož aukční cena je stanovena na 140 tisíc korun.

Chrám Spasitele v Hovoranech se slavnostně poprvé otevřel v roce 1957.

Před pětašedesáti lety vznikl v Hovoranech unikát, chrám Spasitele

/FOTO/ Až kolem tří tisíc tří set lidí nadšeně dorazilo ke slavnostně otevřenému novému chrámu Spasitele v Hovoranech. Od otevření tohoto kostela Církve československé uplyne letos pětašedesát let. Jde o unikátní sakrální stavbu nejen dobou vzniku v padesátých letech minulého století, ale také svým umístěním.

Vzducholoď T-34 Roma havarovala a vzplála po střetu s dráty vysokého napětí

Smrt v ohnivé pasti. Při havárii vzducholodi Roma lidé doslova shořeli na popel

Přijde-li řeč na vzducholodi, snad každému se okamžitě vybaví mediálně proslulá katastrofa Hindenburgu. Největší létající stroj všech dob vzplál 6. května 1937 na letišti v New Jersey. Záběry jeho hořícího trupu obletěly svět a překryly fakt, že k velmi podobné katastrofě došlo již o 15 let dříve. A byla stejně krutá.